Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 746/2000

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2001-01-15 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:2001:4.US.746.2000

  1. OS Karviná 27 C 290/92-305
  2. KS Ostrava 30 Cdo 375/2000-495
  3. NS 30 Cdo 375/2000-495
  4. ÚS IV.ÚS 746/2000

Citované zákony (2)

Rubrum

IV. ÚS 746/2000 Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti E. N., zastoupené JUDr. Č. V., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 10. 6. 1997, čj. 27 C 290/92-305, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 1999, čj. 13 Co 1183//99-441, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2000, čj. 30 Cdo 375/2000-495, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Z obsahu spisu 27 C 290/92 Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl stěžovatelce doručen dne 10. 12. 1999. Proti tomuto rozsudku stěžovatelka sice podala dovolání, toto dovolání bylo však citovaným usnesením Nejvyššího soudu ČR odmítnuto pro jeho nepřípustnost [§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c) . s. ř. ]. Vzhledem k uvedenému byla tedy ústavní stížnost proti zmíněnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podána až po uplynutí 60 denní lhůty uvedené v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavní stížnost směřující proti již konstatovanému usnesení Nejvyššího soudu ČR je pak zjevně neopodstatněná, neboť Nejvyšší soud ČR v tomto svém rozhodnutí zcela jasně a logicky vyložil, z jakých důvodů dovolání proti rozsudku krajského soudu není přípustné. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 15. ledna 2001 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)