Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 771/10

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2010-04-06 · odmítnuto pro nepřípustnost · ECLI:CZ:US:2010:4.US.771.10.1

  1. MS Praha 43 T 9/2006
  2. ÚS IV.ÚS 771/10
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána proti rozhodnutí soudu I. stupně, které nebylo pravomocné. Soud uvedl, že stížnost je nepřípustná, pokud není podána proti poslednímu procesnímu prostředku, který zákon poskytuje. Návrh nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky, což způsobilo jeho nepřípustnost. Rozhodnutí bylo vydáno bez ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. dubna 2010 ve věci navrhovatele MUDr. P. J., zastoupeného JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 3, Pod Lipami 29, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2010 sp. zn. 43 T 9/2006 takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž bylo rozhodováno o jeho vině a odsouzení pro spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Uvedl, že tímto nepravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do práv, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v průběhu trestního řízení pak nebyla respektována zásada obsažená zejména v § 2 odst. 1 trestního řádu. Poukázal dále na to, že napadenému rozsudku předcházelo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 12 To 48/2008, kterým byl původní rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 43 T 9/2006 jako rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí, jímž byl pak rozsudek ze dne 18. 1. 2010, proti kterému stížnost směřuje. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu návrhu a označení spisové značky rozsudku Městského soudu v Praze je nepochybné, že ústavní stížnost směřuje proti rozsudku soudu I. stupně, který dle sdělení obžalovaného, nyní stěžovatele, nebyl ani rozsudkem pravomocným, ústavní stížnost tak nebrojí proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně tvrzeného práva stěžovateli poskytuje. Proto byl podaný návrh shledán nepřípustným, když k použití § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu důvody nebyly ani tvrzeny. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. dubna 2010 Pavel Holländer soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.