IV.ÚS 8/10
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh stěžovatele, protože byl podán po uplynutí 60denní lhůty stanovené pro podání ústavní stížnosti. Lhůta byla výsledkem doručení posledního rozhodnutí ve věci, které bylo přijato v rozhodném období. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je lhůta kogentní a nemůže být prodloužena. Návrh byl odmítnut bez ohledu na jeho obsah, protože zmeškání lhůty je závažnou vadou, kterou nelze napravit.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2010 o návrhu J. D., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy. Jak Ústavní soud zjistil z vyžádaného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 48 T 10/2006 bylo poslední rozhodnutí ve stěžovatelově věci - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2007 čj. 3 Tdo 656/2007 - doručeno jak obhájci, tak i stěžovateli dne 11. 7. 2007. Návrh podaný k poštovní přepravě dne 4. 1. 2010 je proto návrhem opožděným. Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než návrh, bez ohledu na jeho obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to aniž by bylo nezbytné vyzývat stěžovatele k odstranění vad, neboť by i byly tyto vady napraveny, nic by to na opožděnosti návrhu změnit nemohlo.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 25. ledna 2010 Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.