Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 86/06

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2006-03-06 · odmítnuto pro nepřípustnost · ECLI:CZ:US:2006:4.US.86.06

  1. OS Břeclav 3 T 258/2004
  2. KS Brno 7 To 214/2005
  3. ÚS IV.ÚS 86/06
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyužil možnosti podat dovolání proti rozhodnutí soudů prvního stupně. Soud se nezabýval věcnou podstatou námitky, protože návrh byl nepřípustný vzhledem k nedodržení procesních předpisů. Odmítnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., který umožňuje odmítnutí návrhu bez ústního jednání. Soud se opřel o zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, podle níž není možné ji podat, pokud nebylo využito všech jiných prostředků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele P. K., zastoupeného JUDr. Ilonou Schöberovou, advokátkou se sídlem 17. listopadu 1, 690 02 Břeclav, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. října 2005 sp. zn. 7 To 214/2005 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. 3 T 258/2004, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

: S poukazem na porušení svých ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 11, čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci, přičemž, jakkoliv nerozporuje skutkový stav jimi zjištěný, tvrdil, že své jednání nehodnotí jako naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu vymezeného v § 249a odst. 2 tr. zák. a dále namítal, že toto jednání mělo být posouzeno především pod aspektem pohledu občanskoprávního, když trestní represi třeba chápat jako ultima ratio (v této souvislosti poukázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. 469/02 a II. ÚS 372/03). Dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Namítá-li stěžovatel nesprávné právní posouzení jeho věci výtkou tvrzeného nenaplnění podmínek trestní odpovědnosti, nutno k obsahu této argumentace konstatovat, že nevyužil možnosti podat dovolání ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ústavní soud, vycházeje ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obsahu námitek stěžovatele, nemohl se za tohoto procesního stavu návrhem věcně zabývat, pročež došlo ve shodě se zákonným příkazem k jeho odmítnutí, jak se z výroku usnesení podává [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. března 2006

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.