IV.ÚS 912/11
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud nebyly využity všechny správní prostředky. Stížnost byla dále odmítnuta jako opožděná, protože byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Soud vysvětlil, že nevyčerpané prostředky a opoždění znamenají, že stížnost nemá příslušný právní základ.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 4. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného JUDr. Tomášem Chovancem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Dlouhá 6, proti rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 29. 10. 2004 č. 6302181974, Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 21 Cad 118/2004 ze dne 10. 11. 2005, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 54/2006 ze dne 25. 10. 2007 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 19 Ad 26/2010 ze dne 18. 2. 2011, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností, k doručení Ústavnímu soudu podanou 28. 3. 2011, napadá s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 3 odst. 3, čl. 7 odst. 2, čl. 26 odst. 3, čl. 36 odst. 1, 2, čl. 37 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 82 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR z důvodů v ní rozvedených v záhlaví označená rozhodnutí orgánů veřejné moci a domáhá se jejich zrušení. Jak je patrno z obsahu k ústavní stížnosti připojených příloh, byla shora označeným rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení zamítnuta žádost stěžovatele o částečný invalidní důchod. Toto rozhodnutí napadl stěžovatel správní žalobou, která byla výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2005 zamítnuta. Následně stěžovatelem podanou kasační stížnost proti uvedenému rozsudku správního soudu Nejvyšší správní soud v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl. Proti tomuto rozsudku Nejvyššího správního soudu podal stěžovatel ústavní stížnost, o níž Ústavní soud rozhodl usnesením sp. zn. IV. ÚS 214/08 ze dne 17. 4. 2008 tak, že stížnost jako neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1992 Sb. odmítl. Posledním ze shora označených rozhodnutí - usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2011 byla podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustná odmítnuta žaloba stěžovatele o obnovu řízení ve věci rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení a Krajského soudu v Ostravě. V poměru k posledně uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, zamítajícímu návrh stěžovatele na obnovu označeného řízení, je ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatel, jak uvedl, po předchozích zkušenostech s Nejvyšším správním soudem proti napadenému rozhodnutí nepodal kasační stížnost. Nevyčerpal tak všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Podle Ústavního soudu stížnost nepřesahuje svým významem vlastní zájmy stěžovatele, jak v ní tento tvrdí, aniž však v tomto směru uvedl jakýkoliv důvod či argument, a aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jíž se stěžovatel dovolává, tak nepřichází v úvahu. Z uvedených důvodů proto ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 19 Ad 26/2010 ze dne 18. 2. 2011 byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustná odmítnuta. Pokud jde o zbývající napadená rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení a označených správních soudů, byla stížnost podána evidentně po lhůtě zákonem stanovené (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), a proto byla v tomto rozsahu podle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona odmítnuta jako opožděná (nehledě k tomu, že Ústavní soud již dříve ústavní stížnost stěžovatele proti týmž rozhodnutím posoudil jako neopodstatněnou).
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 2011 Pavel Holländer soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.