IV.ÚS 922/12
V PLATNOSTI- MS Brno 72 C 892/2011
- ÚS IV.ÚS 922/12
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala náhrady nákladů řízení v občanském procesu. Soud se opřel o své dřívější rozhodnutí, podle něhož byla stížnost zjevně neopodstatněná. Základem rozhodnutí bylo, že soudní orgán použil správné právní úpravy pro výpočet náhrady nákladů. Soud uvedl, že stížnost neodpovídá podmínkám přípustnosti podle zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudkyně zpravodajky Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Turon, s. r. o., se sídlem v Brně, Hlinky 133/64, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2012 sp. zn. 72 C 892/2011, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Ústavnímu soudu byl dne 12. 3. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozsudku městského soudu. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Výše citovaným rozsudkem obecný soud vyhověl návrhu stěžovatelky a zavázal vedlejšího účastníka k úhradě jistiny ve výši 1.022,- Kč s příslušenstvím. Nicméně ve výroku II. určil stěžovatelce náhradu nákladů řízení vůči vedlejšímu účastníkovi pouze ve výši 5.280,- Kč, namísto 8.800,- Kč. S výrokem II. stěžovatel zásadně nesouhlasí, neboť obecný soud nevycházel z vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, ve znění pozdějších předpisů, ale z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Dle náhledu stěžovatele nemá uvedený postup oporu v pozitivním právu, čímž dochází k výraznému zásahu do právní jistoty účastníků řízení. Obecné soudy aplikují výše uvedený postup na základě judikatury Ústavního soudu, kterou však považuje stěžovatel za protiústavní, neboť dochází k popření principu legitimního očekávání a odchýlení se od léta zažité praxe. III. Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je z části nepřípustná a z části zjevně neopodstatněná. Čtvrtý senát Ústavního soudu dále konstatuje, že se obdobnými stížnostmi téže stěžovatelky v minulosti již zabýval, např. ve věci evidované u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 609/12 nebo IV. ÚS 834/12, a na svých závěrech v těchto usneseních uvedených nemá čeho měnit. Z toho důvodu Ústavní soud na citované a stěžovatelce známé odůvodnění uvedených usnesení v krátkosti toliko odkazuje a předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v části směřující proti výroku ve věci samé odmítá podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou a v části směřující proti výroku o nákladech řízení pak podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítá jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 28. března 2012 Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.