Ústavní soud · Usnesení

Pl.ÚS 100/20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-11-03 · procesní - účastenství v řízení · ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.100.20.7

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020 · Usnesení 3. 11. 2020

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Pavla P. (jedná se o pseudonym), advokáta, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, o návrhu JUDr. Kláry Samkové, Ph. D., advokátky se sídlem Španělská 742/6, Praha 2, na přistoupení vedlejšího účastníka do řízení o ústavní stížnosti, takto:

Výrok

JUDr. Kláře Samkové, Ph. D. se nepřiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.

Odůvodnění

1. Stěžovatel brojí ústavní stížností proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 957 (č. 391/2020 Sb.), kterým vyhlásila na dobu od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav, a dále proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 958 (č. 392/2020 Sb.) o přijetí krizového opatření. Petitem svého návrhu se stěžovatel domáhá vyslovení konstatování, že vláda citovaná usnesení vydala bez splnění podmínek podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a tím neústavně zasáhla do jeho základních práv a svobod. Stěžovatel rovněž požaduje, aby Ústavní soud vyslovil porušení čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a zakázal vládě, Ministerstvu zdravotnictví, ministerstvům a dalším státním orgánům České republiky pokračovat v porušování těchto práv, k němuž dochází "v důsledku jejich činnosti i nečinnosti v souvislosti s výskytem koronaviru".

2. Podáním ze dne 2. 11. 2020 JUDr. Klára Samková, Ph. D. požádala o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení v řízení o této ústavní stížnosti. Tuto žádost odůvodnila tím, že státní orgány svým postupem znemožňují výkon advokacie, jelikož destruují právní řád, neboť vydávané právní normy nejsou srozumitelné a předvídatelné. Nelze tak zaručit dodržení práva na spravedlivý proces.

3. Ústavní soud neshledal pro vyhovění tomuto návrhu důvod. Podle § 28 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") jsou vedlejšími účastníky řízení ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Ustanovení § 76 odst. 2 věta první zákona o Ústavním soudu určuje, že vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo, a podle ustanovení § 76 odst. 3 cit. zákona může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.

4. Navrhovatelka naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnila v podstatě jen tím, že se ztotožňuje s argumentací Pavla P., kterou uplatnil v ústavní stížnosti. Z toho je ale patrno, že "výsledek řízení" v nyní posuzované věci nemá pro navrhovatelku konkrétní význam. Argumentace JUDr. Kláry Samkové, Ph. D. je totiž zcela obecná a představuje prosté vyjádření nesouhlasu s prováděnými opatřeními a poukazuje na jejich údajnou destruktivní povahu. Ustanovení § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu však nelze vykládat natolik extenzivním způsobem, aby ve svém důsledku umožňovalo přiznat vedlejší účastenství v řízení o ústavních stížnostech brojících proti jinému zásahu státních orgánů všem fyzickým a právnickým osobám, které jen tvrdí nesouhlas s určitými akty exekutivy.

5. Ústavní soud tak dospěl k závěru, že navrhovatelka neprokázala právní zájem na výsledku řízení, tj. že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní a přímé dopady do jejích práv (právních poměrů).

6. Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle ustanovení § 76 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. listopadu 2020 Pavel Rychetský v. r. předseda soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.