Ústavní soud · Usnesení

Pl.ÚS 24/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-07-02 · odmítnuto - pro 2b odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.24.03

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení výsledků referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. Soud se opřel o § 125d odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož návrh může podat každý oprávněný volič do deseti dnů od ukončení hlasování. Návrh byl považován za zjevně neopodstatněný, protože výsledky referenda odpovídaly ústavnímu zákonu, který stanoví, že schválení přistoupení vyžaduje kladnou odpověď nadpoloviční většiny hlasujících. Propagace výsledků referenda nebyla považována za porušení ústavních zásad, protože vládní informační kampaně nepřesahovaly rámec demokratického právního státu. Soud zdůraznil, že občané mají svobodu rozhodovat se na základě dostupných informací, což je zárukou politické svéprávnosti.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 2. července 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci návrhu ing. V.M., na vydání rozhodnutí o neplatnosti výsledků referenda, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

: Navrhovatel se svým včas podaným návrhem s odvoláním na ustanovení § 125d zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 114/2003 Sb., domáhá vydání nálezu, jímž by výsledky referenda o vstupu České republiky do Evropské unie konaného dne 13. a 14. 2003 byly zrušeny. V důvodech svého návrhu uvádí, že informovanost občanů České republiky byla zcela jednostranná, neboť měla tyto občany zdůrazňováním pouze pozitivních stránek přesvědčit o nutnosti vstupu České republiky do Evropské unie. Také vyhlášené výsledky referenda jsou zkresleny, neboť referenda se zúčastnilo pouze 55,21 % oprávněných voličů, a aby byla získána absolutní většina pro souhlas vstupu ČR do EU, muselo by hlasovat pro tento vstup alespoň 90,65 % občanů. Podle ustanovení § 125d odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 114/2003 Sb., návrh na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, může podat každý občan oprávněný hlasovat v referendu, a to nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování v referendu. Podle názoru Ústavního soudu však důvody uváděné navrhovatelem svědčí pro zjevnou neopodstatněnost návrhu, neboť vyhlášený výsledek referenda odpovídá čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 515/2002, podle něhož přistoupení České republiky k Evropské unii je v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících. Jak ústavní zákon č. 515/2002, tak ani zákon č. 114/2003 Sb., neobsahují podmínky a náležitosti propagace související s hlasováním, pouze v ustanovení § 9 odst. 1 citovaného zákona vymezuje orgány plnící úkoly s přípravou a průběhem hlasování a zjišťování výsledků referenda. Podle odst. 2 citovaného ustanovení činnost orgánů pro referendum je výkonem státní správy, jež přirozeně může svým způsobem reflektovat i cíle, které vláda v souvislosti s referendem sleduje. Pokud tedy vláda ve své propagační činnosti i jinými způsoby pledovala pro přistoupení České republiky k Evropské unii, nešlo o akty odporující principům demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy ČR), tedy o svévolné akty. Listina základních práv a svobod ve svém čl. 1 naopak klade důraz na svobodu lidí a jejich rovnost v důstojnosti i v právech, což přirozeně předpokládá politickou "svéprávnost" každého našeho občana, zejména také učinit si všemi dostupnými prostředky jasno i o tak důležitých institutech, jaké představovalo právě červnové referendum. Všechny uvedené úvahy jeví se Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 2. července 2003 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.