Pl.ÚS 39/97
Sbírka: U 19/9 SbNU 459
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zrušení části druhé věty § 34 odst. 1 branného zákona, která stanoví maximální věkovou hranici 25 let pro žádost o odklad základní služby. Soud se opřel o čl. 1 Listiny, který zaručuje rovnost občanů, a uvádí, že věková hranice neznamená diskriminaci, nýbrž odpovídá potřebě plnění služby v adekvátním věku. Uvedená skutečnost byla považována za zjevnou, což podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu umožňuje odmítnutí návrhu bez dalšího vyšetření.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 26. listopadu 1997 ve věci návrhu D. D., zastoupeného JUDr. L. M., na zrušení části druhé věty § 34 odst. 1 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvozené slovy "nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let", takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: V návrhu na zrušení shora uvedené části druhé věty § 34 odst. 1 branného zákona navrhovatel uvádí, že tato část je v rozporu s článkem 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zaručujícím rovnost občanů. Podle ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, lze na jejich žádost povolit odklad základní (náhradní) služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 25 let, a jde-li o studující vysokých škol, do ukončení studia, nejdéle však do 30 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let, vyžadují-li toho jiné důvody hodné zvláštního zřetele. Stanovení věkové hranice, časově limitující možnost požádat o odklad základní (náhradní) služby, nemůže však být v rozporu s principem rovnosti občanů zakotveným v článku 1 Listiny, neboť tím se nezvýhodňuje žádná sociální skupina na úkor jiné, ani se nediskriminuje některá sociální skupina, nýbrž dává se tak jen průchod potřebě, aby základní (náhradní) služba byla nastoupena ještě ve věku adekvátním nárokům kladeným na plnění této služby. Uvedenou skutečnost považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 26. listopadu 1997
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.