Pl.ÚS 40/03
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na vydání rozhodnutí o souladu postupu při referendu o přistoupení ČR k EU s ústavním zákonem a zákonem o jeho provedení. Návrh byl podán po uplynutí desetidenní lhůty určené pro jeho podání. Soud zdůraznil, že lhůta je nepřekročitelná a její výpověď nemůže být zhojená. Návrh byl odmítnut bez přezkumu podstaty, protože nebyl podán včas. Ústavní soud se nezabýval výsledkem referenda ani jeho průběhem.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl dne 22. září 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové ve věci návrhu J.B., bez právního zastoupení, na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 8. 2003, označeným jako návrh "o zrušení platnosti výsledků referenda ze dne 13. a 14. června 2003", se navrhovatel domáhal, aby, jak vyplývá z jeho obsahu, Ústavní soud nálezem vyslovil, že postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyl v souladu s ústavním zákonem č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, a zákonem č. 114/2003 Sb., o provádění referenda, neboť souhlasu se vstupem do Evropské unie bylo dle jeho přesvědčení dosaženo nepoctivým způsobem, za cenu porušení Ústavy České republiky, porušením práva občanů na informace a porušením svobody slova. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení § 125d odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), návrh na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, může podat každý občan oprávněný hlasovat v referendu, a to nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování v referendu. V daném případě hlasování v referendu skončilo v sobotu dne 14. června ve 22.00 hodin. Od uvedeného dne započala plynout 10 denní lhůta pro podání návrhu, jež skončila v úterý dne 24. června 2003. Stížnost však byla podána stěžovatelem osobně na podatelnu Ústavního soudu až dne 12. srpna 2003, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Desetidenní lhůta obsažená v ust. § 125d odst. 1 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, přičemž tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky). Protože opožděné podání návrhu bylo zjištěno Ústavním soudem bez jakýchkoliv pochybností, nepožadoval již Ústavní soud odstranění nedostatků podání, spočívajících v absenci povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, a nevyžadoval též prokázání skutečnosti, že stěžovatel je občanem České republiky oprávněným hlasovat v referendu, jakož i odstranění vad podání spočívajících mimo jiné v nesprávném označení účastníků. Opačný postup by byl ryze formalistický. Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 2 písm. b) zákona odmítnout a to z důvodu podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 22. září 2003 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.