Pl.ÚS 64/04
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zrušení ustanovení školského zákona, protože podatel nevyhověl podmínkám pro podání komunální ústavní stížnosti. Soud uvedl, že návrh na zrušení zákona nelze podat bez skutečného porušení práva samosprávy. Základní podmínka je splněna pouze tehdy, když je návrh spojen s ústavní stížností na konkrétní zásah státu. V případě, že se jedná o obavu z budoucího porušení práv, není podání přípustné. Soud se opřel o § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a závěr vysvětlil i na základě judikatury.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické a soudkyně JUDr. Elišky Wagnerové a soudce JUDr. Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele zastupitelstva obce Hladké Životice, zastoupené JUDr. Z. K., o návrhu na zrušení § 9, § 23 odst. 3, § 160 písm. c), § 160 odst. 3 a odst. 4, § 161 odst. 1, § 178 odst. 6 a § 179 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 23. listopadu 2004, které označil jako komunální ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhl zrušení výše uvedených ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. Podle § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je oprávněno podat ústavní stížnost zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu. Z uvedeného ustanovení tak vyplývá, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může zastupitelstvo podat jen společně s ústavní stížností, pokud jeho či jejich uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že samotnou normotvornou činnost parlamentu za "zásah státu" považovat nelze. V daném případě k uplatnění předpisu zjevně nedošlo, neboť navrhovatel pouze napadá ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o kterých se domnívá, že by mohly v budoucnu poškodit jeho základní práva. Nebyla tak splněna základní podmínka podání komunální ústavní stížnosti. Ústavní soud se jí proto nemůže zabývat. V daném případě nelze aplikovat ani § 64 odst. 2 písm. i) zákona o Ústavním soudu, neboť navrhovatel chce zrušit části zákona, nikoliv právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec patří. Jelikož navrhovatelovo podání nesplňuje podmínky výše uvedených ustanovení zákona o Ústavním soudu, je nutné konstatovat, že navrhovatel není k návrhu na zrušení citovaných částí zákona č. 561/2004 Sb. osobou oprávněnou. Ústavnímu soudu tak nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve vazbě na ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. 1. 2005 JUDr. Michaela Židlická předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.