1 C 207/2024 - 153

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] 1 zastoupená advokátem JUDr. Vladimírem Rybářem sídlem Fügnerova 651/39, 290 01 Poděbrady proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátkou JUDr. Žofií Chromcovou, Ph.D. sídlem Písecká 1968/9, 130 00 Praha 3 2. [jméno FO], narozená [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou Mgr. Lindou Kasha sídlem Havlíčkova 1043/11, 110 00 Praha o určení spoluvlastnictví k nemovitostem, o neexistujícím zákazu zcizení a zatížení, o neexistenci věcného břemene požívání, částečným rozsudkem takto:

Výrok

I. Určuje se, že: Nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], tedy pozemkové parcely č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], tedy pozemkové parcely č. [hodnota], jejíž součástí je zemědělská stavba bez č.p./č.e., č. [hodnota], na které stojí zemědělská stavba bez č.p./č.e., č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], nejsou součástí společného jmění manželů žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného č. 1 [jméno FO].

II. Žaloba, aby soud určil, že „k nemovitostem, uvedeným ve výroku I., neexistuje zákaz zcizení a zatížení, ani věcné břemeno požívání pro žalovaného č. 1 [jméno FO]“, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 28 805,74 Kč k rukám zástupkyně žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 25 349,50 Kč k rukám zástupkyně žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že nemovité věci specifikované ve výroku I tohoto rozsudku jsou součástí společného jmění manželů, a také, že u těchto nemovitých věcí neexistuje zákaz zcizení a zatížení ani věcné břemeno požívání pro žalovaného I. Vyslovila, že darovací smlouvy, kterými žalovaný 1 převedl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na žalovanou 2 (a ze kterých vzniklo i žalované zatížení), jsou proto neplatné.

2. Žalovaný 1 uvedl, že nároky žalobkyně neuznává ani zčásti, neboť předmětné nemovité věci koupil z jeho výlučných prostředků a tedy nenáleží do společného jmění manželů.

3. Žalovaná 2 uvedla, že jí žalovaný 1 (její otec) navrhl, že vzhledem k tomu, že již dosáhla zletilosti, by na ní převedl některý nemovitý majetek, a to i s ohledem na skutečnost, že by rád rozdělil majetek mezi své děti ještě za života, neboť má potomky z předchozího manželství a rád by vyloučil spory mezi nimi po jeho smrti. Zároveň ale vyjádřil požadavek, aby mohl majetek po dobu svého života spravovat a využívat, a aby nedošlo k jeho převodu na třetí osoby „mimo rodinu“. Má za to, že nemovité věci nabyla v dobré víře.

4. Žalobkyně učinila při jednání soudu (již po provedeném dokazování) předmětem žaloby i další nárok (nároky na určení, že v podání další uvedené nemovité věci jsou součástí společného jmění manželů), soud však podání posoudil jako objektivní kumulaci nároků a v tomto rozsahu vyloučí (vyloučil) věc k samostatnému řízení. Nynější rozsudek je rozsudkem částečným.

5. Soud po dokazování učinil následující skutková zjištění:

6. Z nesporných tvrzení stran (ale též z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]) soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného 1 trvalo od 30. 8. 2001 do 19. 6. 2023.

7. Již zde soud poznamenává, že mezi stranami nebylo sporu o výčet a identifikaci jednotlivých nemovitých věcí, u kterých v průběhu času docházelo k přečíslování parcel či změnám v zápisu čísla listu vlastnictví, konečně ani o tom, že byly předmětné nemovité věci koupeny žalovaným 1 za trvání manželství.

8. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 18. 4. 2024 pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (LV [hodnota]) a pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (LV [hodnota]), vedených u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa], soud zjistil zápis vlastnického práva žalovaného 1 k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku.

9. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 31. 7. 2024 pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (LV [hodnota]) a pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (LV [hodnota]), vedených u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa], soud zjistil zápis vlastnického práva žalované 2 k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku.

10. Z darovacích smluv uzavřených mezi žalovaným 1 a žalovanou 2 dne 18. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný 1 daroval nemovité věci specifikované ve výroku I tohoto rozsudku žalované 2, a současně bylo zřízeno těmito smlouvami zatížení v podobě osobní služebnosti doživotního požívacího práva dárce, a také věcné právo (povinnost) nezcizit a nezatížit předmět daru.

11. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 a obcí [adresa] ze dne 22. 12. 2004 (a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalovaný 1 koupil za 7 900 Kč pozemek parc. č. [hodnota] (oddělený z pozemku [hodnota]) zapsaný pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa].

12. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 a [jméno FO] ze dne 29. 4. 2005 (a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalovaný 1 koupil za 40 000 Kč pozemek parc. č. [hodnota] zapsaný pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa].

13. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1, [jméno FO] a [jméno FO] (prodávajícím) ze dne 25. 9. 2001 (a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalovaný 1 a [jméno FO] koupili (do podílového spoluvlastnictví každý 1/2) za 240 000 Kč pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] zapsané pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa]. a. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 18. 4. 2024 pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (LV [hodnota]) vedeném u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa], současně vyplývá, že ke dni 24. 8. 2010 byl soudem schválen smír, kterým bylo vypořádáno spoluvlastnictví tak, že se žalovaný 1 stal vlastníkem dotčených pozemků.

14. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 a [jméno FO] ze dne 4. 9. 2008 (a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalovaný 1 koupil za 45 900 Kč pozemek parc. č. [hodnota] zapsaný pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa].

15. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 a [jméno FO] ze dne 21. 11. 2019 (a z návrhu na vklad do katastru nemovitostí) soud zjistil, že žalovaný 1 koupil za 76 800 Kč pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] zapsané pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa].

16. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1 a [právnická osoba] v likvidaci (zastoupeným likvidátorem) ze dne 12. 5. 2008 soud zjistil, že žalovaný 1 koupil za 150 000 Kč budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [hodnota] zapsanou pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa], na LV [hodnota], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa]; (stavba je součástí pozemku parc. č. [hodnota] – viz výpisy uvedené pod body 8 a 9 tohoto odůvodnění).

17. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 2. 3. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 200 000 Kč.

18. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 50 000 Kč.

19. Z výdajového dokladu [právnická osoba] ze dne 9. 2. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena náhrada pojistného plnění ve výši 200 000 Kč.

20. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 16. 3. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 100 000 Kč.

21. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 19. 1. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 50 000 Kč.

22. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] dne 19. 1. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 50 000 Kč.

23. Z výdajového dokladu [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 19. 3. 2001 soud zjistil, že byla žalovanému 1 vyplacena v hotovosti náhrada pojistného plnění ve výši 550 000 Kč.

24. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 28. 8. 2003 soud zjistil, že od [jméno FO] bylo žalovanému 1 vyplaceno 1 900 000 Kč, účel platby byl uveden: vrácení peněz převzatých od [právnická osoba]

25. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 15. 10. 2024 pro [právnická osoba]. ([právnická osoba]. v likvidaci) soud zjistil, že pro období od 25. 6. 1996 do 13. 12. 2002 byl jediným společníkem a jednatelem žalovaný 1. Pro období od 13. 12. 2002 do 27. 2. 2020 byli společníky (každý s obchodním podílem 50 %) a jednateli jak žalovaný 1, tak i [jméno FO].

26. Z výkazů zisků a ztrát a z rozvahy [právnická osoba] soud zjistil, že k 31. 12. 2000 měla společnost pasiva v podobě závazků ke společníkům a sdružení ve výši 1 717 000 Kč, k 31. 12. 2001 byla tato pasiva ve výši 1 968 000 Kč, k 31. 12. 2002 byla tato pasiva ve výši 2 148 000 Kč.

27. Z vkladní knížky pro dlouhodobé vklady [právnická osoba] č. [hodnota] vedené na jméno žalovaného 1 (a z pokladního dokladu/výběr [právnická osoba]) soud zjistil, že žalovanému 1 byla vyplacena dne 22. 2. 2011 částka 64 000,70 Kč; poslední zaznamenaný vklad byl ze dne 31. 12. 1993.

28. Z vkladní knížky [právnická osoba] č. [hodnota] vedené na jméno žalovaného 1 (a z pokladního dokladu/výběr [právnická osoba]) soud zjistil, že žalovanému 1 byla vyplacena dne 22. 2. 2011 částka 40 509,60 Kč; poslední zaznamenaný vklad byl ze dne 10. 3. 1994.

29. Z pokladního dokladu [právnická osoba] k účtu č. [hodnota] na jméno [jméno FO], [tituly před jménem] soud zjistil, že dne 14. 5. 2008 bylo vyplaceno 300 000 Kč.

30. Z výpisu z účtu vedeného na firmu [právnická osoba] u [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 3. 9. 2001 vybrala [Jméno žalobkyně] 129 000 Kč, a dne 12. 9. 2001 vybrala [Jméno žalobkyně] 99 000 Kč.

31. Z kopií stránek z diáře pro 19. týden 2008 soud zjistil ručně tužkou psaný zápis: [adresa] – úřad ověřit podpis na smlouvě Prasečák – vrátit na ZD k podpisu [jméno FO], pro 20. týden zápis: [adresa] – Štros. Nám. – táta výběr 300 tis – prasečák + pozemek H“ 32. Z listiny na č. l. 81, která obsahuje tabulku (nedatovanou a neurčitou co do osoby autora) soud nezjistil pro rozhodnutí rozhodné skutečnosti, stejně tak soud nezjistil rozhodné skutečnosti z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]. Důkaz svědectvím osoby o pravosti dokladu o výběru částky 1 900 000 Kč, a důkaz spisem Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], soud neprováděl pro nadbytečnost.

33. Soud učinil na základě skutkových zjištění závěr o pro věc rozhodném skutkovém stavu věci:

34. Žalovaný byl zapsán ke dni 18. 4. 2024 jako knihovní vlastník ve výroku I specifikovaných nemovitých věcí, tj. nemovitých věcí zapsaných pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (na LV [hodnota]) a pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (na LV [hodnota]), obou vedených u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa]. Žalovaná 2 byla zapsána ke dni 31. 7. 2024 jako knihovní vlastník ve výroku I specifikovaných nemovitých věcí, tj. nemovitých věcí zapsaných pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (na LV [hodnota]) a pro katastrální území [adresa], pro obec [adresa] (na LV [hodnota]), obou vedených u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, územní pracoviště [adresa], přičemž součástí tohoto zápisu (na základě darovacích smluv) byla břemena zatížení v podobě osobní služebnosti doživotního požívacího práva dárce, a také věcné právo nezcizit a nezatížit předmět daru. Žalovaná 2 nabyla předmětné nemovité věci od žalovaného 1 na základě darovacích smluv ze dne 18. 4. 2024. Dříve byly předmětné nemovité věci nabyty (koupeny) žalovaným 1 za trvání manželství mezi žalobkyní a žalovaným 1, přičemž manželství trvalo od 30. 8. 2001 do 19. 6. 2023.

35. Žalovaný prokázal, že k březnu 2001 měl k dispozici výlučné peněžní prostředky ve výši 1 200 000 Kč získané z pojistného plnění, jež mělo svůj pojistný základ položen rovněž v době před uzavřením manželstvím mezi žalobkyní a žalovaným 2. Koupě předmětných nemovitých věcí se odehrály: a) dne 25. 9. 2001, kdy žalovaný 1 a [jméno FO] koupili (do podílového spoluvlastnictví každý 1/2) za 240 000 Kč pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], b) dne 22. 12. 2004, kdy žalovaný 1 koupil za 7 900 Kč pozemek parc. č. [hodnota] (oddělený z pozemku [hodnota]), c) dne 29. 4. 2005, kdy žalovaný 1 koupil za 40 000 Kč pozemek parc. č. [hodnota], d) dne 12. 5. 2008, kdy žalovaný 1 koupil za 150 000 Kč budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [hodnota] (která je součástí pozemku parc. č. [hodnota]), e) dne 4. 9. 2008, kdy žalovaný 1 koupil za 45 900 Kč pozemek parc. č. [hodnota], f) dne 21. 11. 2019, kdy žalovaný 1 koupil za 76 800 Kč pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota].

36. Žalovaný prokázal, že k srpnu 2003 měl k dispozici výlučné peněžní prostředky ve výši 1 900 000 Kč získané na základě výdajového dokladu, přičemž částka pocházela z prostředků [právnická osoba] u které byly tyto prostředky evidované v rozvahách v letech 2000 až 2002 jako pasivum (závazek společnosti) vůči jedinému společníkovi, kterým byl žalovaný 1.

37. Žalovaný prokázal, že z plnění z vkladních knížek měl ke dni 22. 2. 2011 k dispozici výlučné peněžní prostředky ve výši 104 510,30 Kč.

38. Současně soud již nečinil rozhodný skutkový závěr ze skutkových zjištění ohledně částky 300 000 Kč, kterou měl žalovaný získat jako dar od jeho otce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť by na níže uvedeném závěru tato okolnost nemohla již ničeho změnit. Ze stejného důvodu již soud nečinil rozhodný skutkový závěr ze skutkových tvrzení, že žalobkyně (jako) [Jméno žalobkyně] vybrala z účtu [právnická osoba]. ve dnech 3. 9. 2001 a 12. 9. 2001 peněžní prostředky patřící společnosti ve výši 228 000 Kč.

39. Konečně soud z dokazování nezjistil byť sebemenší indicii, ze které by se podávalo, že na koupi předmětných nemovitých věcí byly žalovaným 1 použity peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů.

40. Soud o věci učinil následující právní závěr:

41. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

42. Zčásti je věc posouzena podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), zčásti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

43. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

44. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku; (odst. 2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. (odst. 3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

45. V rozsudku ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, Nejvyšší soud uvedl, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů (dále též „SJM“), může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů.

46. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. prosince 2009, sp. zn. 22 Cdo 183/2008, uvedl, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2001, sp. zn. 22 Cdo 2727/99). Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů, leží důkazní břemeno, že věc byla nabyta za trvání manželství; pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které i v takovém případě věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2005, sp. zn. 22 Cdo 2615/2004).

47. Prokáže-li se v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, že v tzv. zákonném režimu nabyl věc jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění manželů. Ten, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění manželů uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3 o. z., nese ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno. To platí v poměrech mezi manželi i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z účastníků (srov. sp. zn. 22 Cdo 3070/2021). V posledně odkazovaném rozhodnutí Nejvyšší soud též uvedl, že není důvodu, aby nebylo možné rozlišovat mezi výlučnými prostředky a prostředky náležejícími do SJM, byť jsou uloženy na jednom bankovním účtu. Opačný závěr by nedůvodně nutil manžele k zakládání „oddělených“ bankovních účtů, přičemž se však může v každém konkrétním případě stát, že na účet s prostředky ve výlučném majetku bude připsána (byť bagatelní) částka ze SJM; v takovém případě není správný závěr, že by výlučné prostředky nebylo – v poměrech konkrétní věci – možné od společných odlišit. Jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby … V této věci soudy nezvažovaly, zda výše výlučných prostředků uložených na bankovním účtu dovolatele v době platby byla dostatečná k úhradě kupní ceny pozemku a nepřihlédly k okolnostem věci, zejména k obsahu kupní smlouvy a k prohlášení žalované o původu kupní ceny... .

48. Z právě uvedeného soud dovozuje, že pokud takto lze uvažovat o smísených prostředcích na společném účtu, tím spíše lze uvedené vztáhnout i na fyzicky odlišené hotovostní prostředky. Kde byly takové prostředky po celou dobu lokalizovány tak není v této věci rozhodné.

49. Vzhledem k žalobním návrhům (zejména s ohledem na návrh, aby soud určil, že k nemovitostem, uvedeným ve výroku I., neexistuje zákaz zcizení a zatížení, ani věcné břemeno požívání pro žalovaného č. 1 [jméno FO]) se soud zabýval jako první předběžnou otázkou (vůbec) tím, zda předmětné nemovité věci jsou či nejsou součástí společného jmění manželů. Pokud by byl učiněn závěr, že dané nemovité věci nejsou součástí společného jmění manželů, nebyl by na požadovaném (dílčím) určení neexistence zákazu zcizení a zatížení a věcného břemene požívání dán naléhavý právní zájem, neboť by se určení nikterak nedotýkalo právní sféry žalobkyně.

50. Soud uzavírá, že žalovaný 1 prokázal, že na koupi předmětných nemovitých věcí použil jeho výlučné peněžní prostředky. Soud posuzoval všechny důkazy jednotlivě, ale i v jejich souhrnu, a má za prokázanou finanční solventnost žalovaného 1 v rozhodném období, kdy jím byly nemovité věci nakupovány a placeny [tj. kdy byla uskutečňována transformace finančních prostředků žalovaného1 (nikoliv prostředků spadajících do SJM) do podoby výlučného vlastnictví nemovitých věcí (prostřednictvím koupě)]. V tomto smyslu soud nepřisvědčil námitkám žalobkyně, že se touto (pouhou) sousledností kroků (nabytí finančních prostředků a koupě/placení nemovitých věcí) nedá prokázat, že právě (těmito konkrétními) penězi, provedl také zaplacení. Soud neshledal překážku ani v tom smyslu, že by držení hotovosti po delší čas (od její získání do koupě) mělo znemožňovat nákup nemovitých věcí. V tomto smyslu je věcí každého, jakým způsobem nakládá s penězi (byť i neekonomicky). Konečně pokud jde o „detail“ okamžiku prokázání, že žalovaný platil „právě výlučnými penězi získanými z popsaných transakcí“, takovým břemenem soud žalovaného nezatěžoval, neboť to jde již nad rámec obvyklého (praktického) nakládání s penězi jako s druhově určenými věcmi v právním smyslu (viz přiměřeně již zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3070/2021).

51. Jinak řečeno žalovaný měl k dispozici výlučné peněžní prostředky na nákup nemovitých věcí a současně ze smluv vyplynulo, že jejich cena byla žalovaným 1 zaplacena.

52. Proto soud nevyhověl žalobě v té části (výrok I), jež se dotýkala určení, že jsou nemovité věci součástí společného jmění manželů. Rozsudečný výrok však soud formuloval nikoliv jako zamítnutí žaloby (např. pro neprokázání tvrzení o převodu vlastnických práv za trvání manželství – nabytí za manželství), ale přímo určil, že předmětné nemovité věci nejsou součástí (již zaniklého, ale dosud nevypořádaného) společného jmění manželů, neboť bylo lze učinit logický závěr o nabytí těchto věcí žalovaným 1 do jeho výlučného vlastnictví za trvání manželství.

53. Pokud jde o druhý nárok na určení neexistence zákazu zcizení a zatížení a věcného břemene požívání, jež byly smluveny v darovacích smlouvách jen mezi žalovaným 1 a žalovanou 2, není z pohledu žalobkyně dán na takovém určení naléhavý právní zájem (jak bylo výše predikováno), neboť takové určení se nikterak nedotýká právní sféry žalobkyně (jejího zájmu). Proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

54. O náhradě nákladů řízení žalovaného 1 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 1, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 805,74 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 12. 2024 a z částky 10 300 Kč [tarifní hodnota po 1. 1. 2025 je 500 000 Kč dle § 9a odst. 1 písm. d) a. t.] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 4. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 806,40 Kč ve výši 4 999,34 Kč. Součástí je i vyčíslení cestovní náhrady v celkové výši 2 856,40 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 12. 2024 náhrada 1 324,12 Kč za 120 ujetých km v částce 924,12 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 4. 2025 náhrada 1 532,28 Kč za 120 ujetých km v částce 932,28 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.

55. Soud nepřiznal žalovanému 1 náhradu nákladů řízení v rozsahu vyúčtovaného úkonu ze dne 15. 1. 2025, ve kterém žalovaný 1 (prostřednictvím právní zástupkyně) konstatoval (vyjádřil se k důkazu navrženého žalobkyní), že si „na zpracování uvedené tabulky nevzpomíná … z předložené listiny není zřejmé, kdo a kdy ji zpracoval a zda byla někde předkládána“, a také, že považuje za nadbytečné provedení důkazu spisem Obvodního soudu pro Prahu 3. Soud si jednak nevyžádal písemné vyjádření se k důkazům žalobkyně, a též nešlo o vyjádření, které nemohlo být předneseno při jednání. Jeho sepsání soud nepovažuje za účelný písemný úkon právní služby hodný samostatného vyúčtování.

56. O náhradě nákladů řízení žalované 2 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 2, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 349,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 12. 2024 a z částky 10 300 Kč [tarifní hodnota po 1. 1. 2025 je 500 000 Kč dle § 9a odst. 1 písm. d) a. t.] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 4. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 950 Kč ve výši 4 399,50 Kč.