10 A 101/2021 – 42

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: INGSTREM, s.r.o., IČO: 499 75 579 sídlem Fryčajova 27, 614 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodusídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPO 495142/21/61100/01000 z 3. 8. 2021 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci.

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nevyhověl námitkám žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPO 495142/21/61100/01000 z 3. 8. 2021 (opatření), kterým žalovaný rozhodl o krácení žalobkyní požadované částky dotace u operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program Nízkouhlíkové technologie“ s názvem projektu „Elektromobilita – INGSTREM, s.r.o.“ z 375 000 Kč na 290 625 Kč. Předmětem projektu bylo dle žádosti o podporu předložené žalobkyní zavedení inovativní technologie (TRL9 čisté mobility) do činnosti společnosti a pořízení 1 ks elektromobilu a 2 ks nabíjecích stanic pro elektromobily.

2. Důvodem krácení bylo porušení bodu 6 Pravidel pro výběr dodavatelů a postup dle pravidel nebo zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek č. j. MPO 29205/17/61100 s platností od 2. 5. 2017 (Pravidla) – žalobkyně zahájila výběrové řízení na profilu zadavatele www.ingstrem.profilzadavatele.cz dne 17. 8. 2017, ale adresa tohoto profilu byla ve Věstníku veřejných zakázek (Věstník) žalobkyní zveřejněna až 23. 5. 2019. Podle § 214 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZoZVZ), přitom platí, že informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy ve Věstníku. Z tohoto důvodu byla žalobkyni zkrácena dotace o 25 % podle Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek č. j. MPO 36277/17/61100 s platností od 5. 6. 2017 (Kategorizace sankcí) – bodu 1 („Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“). Sankce byla udělena v nižší ze dvou předpokládaných hodnot (100 %, 25 %) s ohledem na splnění určité míry uveřejnění. Jádrem sporu je, zda žalobkyně postupovala v rozporu s bodem 6 Pravidel a zda jí byla oprávněně udělena sankce podle bodu 1 Kategorizace sankcí. II. Řízení před soudem.

3. Žalobkyně v žalobě namítá, že byla postupem žalovaného zkrácena na svých právech, nebylo dodrženo její právo na spravedlivý proces a žalovaný se dopustil nepřípustné libovůle vzhledem k nedostatečnému zdůvodnění rozhodnutí. Žalovaný rovněž nesprávně aplikoval na daný případ právní normy a pravidla v rámci dotačního programu a překročil zákonem stanovené meze správního uvážení a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné.

4. Žalobkyně byla povinna postupovat podle Pravidel, nikoliv podle ZoZVZ. Jelikož Pravidla neobsahují požadavek na zahájení výběrového řízení dle § 214 ZoZVZ, nelze žalobkyni za nedodržení tohoto ustanovení sankcionovat. Zároveň dodává, že dikci § 214 ZoZVZ de facto naplnila, neboť profil žalobkyně splňoval podmínky § 28 ZoZVZ a byl do Věstníku oznámen formulářem dle § 212 téhož zákona. Především však využila funkcionality formuláře a svůj profil ohlásila zpětně vyplněním položky „Platnost ke dni 17. 8. 2017“. Ke dni zahájení výběrového řízení tak byl profil zadavatele nahlášen ve Věstníku jako platný. Žalobkyně se tak mohla dopustit nanejvýš nedodržení Pokynů k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele platných od 26. 5. 2017 (Pokyny), podle nichž má být profil zadavatele před oznámením o zahájení výběrového řízení zveřejněn ve Věstníku. V takovém případě by jí ale mohla být maximálně stanovena sankce podle bodu 23 Kategorizace sankcí („Jiné porušení výše neuvedené“), v rozsahu 5 – 25 %.

5. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný ve svém rozhodnutí cituje z komentáře k § 214 ZoZVZ, neuvedl však zdroj, autor, datum, zpracování, místo uveřejnění, celkový kontext komentáře ani důvod jeho zpracování a citování. Nebylo tak doloženo nestranné a objektivní zpracování tohoto komentáře, a žalobkyně proto nesouhlasí ani s jeho textem pojednávajícím o tom, že nezveřejnění odkazu na profil zadavatele ve Věstníku mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí žalovaného navíc obsahuje pouhé úvahy bez opory v zákoně či jiném dokumentu, a jeho postup tak nepředstavoval spravedlivé posouzení věci. Nakonec žalobkyně dodává, že v případě, kdy by předpokládaná hodnota zakázky nedosahovala 2 000 000 Kč bez DPH a výběrové řízení by probíhalo dle aktuálně platných Pravidel, tak by žadatel o podporu/zadavatel nemusel otevřené řízení realizovat. Kritizuje rovněž nevýhodné podmínky Výzvy III programu podpory „Nízkouhlíková technologie – elektromobilita“ vydané žalovaným.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v plné šíři odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, ve kterém se vyjádřil k aplikaci bodu 6 Pravidel a bodu 1 Kategorizace sankcí. Dodává, že aby mohlo být oznámení o zahájení výběrového řízení uveřejněno požadovaným způsobem dle Pravidel, je nutné, aby jeho způsob zveřejnění, ke kterému patří i splnění podmínek pro nástroj, na kterém je zveřejněn, splňoval stanovené podmínky. Proto bylo předmětné porušení zcela správně podřazeno pod bod 1 Kategorizace sankcí. Podmínky pro žalobkyni byly v Pravidlech jednoznačně stanoveny – pokud odkazují na ZoZVZ, je logické, že bylo nutné splnit i požadavky v tomto zákoně.

7. Dále žalovaný připouští, že v napadeném rozhodnutí nespecifikoval, jaký komentář k § 214 ZoZVZ cituje, nicméně nemůže se jednat o významnou vadu správního rozhodnutí, ba naopak jde pouze o administrativní pochybení. Doplnil citaci komentáře a uvedl, že jde o veřejně dostupný zdroj informací a jeho citací se nesnažil vytvářet nové podmínky poskytnutí dotace či pravidla, podle kterých by příjemci měli postupovat. Ke komentovanému ustanovení dodal, že je nezbytné, aby se o konání výběrového řízení mohli potenciální dodavatelé dozvědět – právě za účelem transparentnosti a snazšího přístupu dodavatelů k zakázkám je zakotvena povinnost nejprve ve Věstníku uveřejnit, jaký nástroj bude pro zakázky využit, a teprve potom ho využívat. Zadání údajů se „zpětnou platností“ takový vadný postup nemůže zhojit.

8. Žalovaný dodal, že není cílem, aby v Kategorizaci sankcí bylo uvedeno každé jednotlivé pochybení – nejedná se o taxativní výčet, ale o typ porušení rozpočtové kázně, pod který (bod 1) lze jednání žalobkyně jednoznačně subsumovat. Odmítá i další polemiku žalobkyně týkající se nevýhodných podmínek, za kterých byl povinen při výběrovém řízení postupovat. Jeho rozhodnutí byla zdůvodněna dostatečně a nedopustil se při rozhodování libovůle.

9. Žalobkyně v replice setrvává na tom, že při pořízení 1 ks elektromobilu postupovala podle pravidel hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti směrem ke stanovení svých požadavků na technologii, kterou bude využívat pro svou ekonomickou aktivitu s ohledem na nabídku na trhu v době konání výběrového řízení. V rámci Věstníku jsou navíc uveřejňována pouze oznámení o zahájení výběrových řízení konaná podle ZoZVZ, k výběrovým řízením konaným dle Pravidel se zveřejňují pouze adresy profilu zadavatelů. Věstník tak není místem, které by přineslo informaci dalším potenciálním dodavatelům v rámci stanoveného výběrového řízení.

10. Žalobkyně opakovaně zdůrazňuje neefektivnost čerpané dotace, přičemž výše sankce neodpovídá postupu v rámci konkrétního výběrového řízení a předmětu plnění – výše dotace není stanovena procentuálně z investiční hodnoty předmětu plnění, ale maximálně 75 % ze 450 000 Kč. Za takového stavu by žalobkyně mohla aplikovat zjednodušené vykazování, které nevyžaduje ani realizaci výběrového řízení na dodavatele. III. Posouzení věci.

11. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Shledal při tom, že žaloba není důvodná.

12. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím žalobkyně po poučení soudem nevyslovila nesouhlas a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil (vyjádření k žalobě z 15. 11. 2021). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008–117 z 29. 1. 2009). Zároveň nebylo navrženo provedení důkazních prostředků, které by nebyly součástí správního spisu předloženého žalovanou.

13. Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. MPO 78771/18/64100 vydaným v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“) ve znění dodatku č. 1 žalovaný jako poskytovatel dotace přiznal žalobkyni dotaci ve výši 75 % způsobilých výdajů projektu, jejíž absolutní částka může činit nejvýše 375 000 Kč, na projekt „Elektromobilita – INGSTREM, s.r.o.“ s registračním číslem CZ.01.3.14/0.0/0.0/17_153/0011267 (dále jen „projekt“).

14. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech (ve znění účinném do 31. 12. 2021) poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).

15. Podle hlavy I. článku VII. odst. 1 a 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace je poskytovatel dotace oprávněn dotaci krátit (tj. nevyplatit dotaci nebo její část), pokud příjemce prokazatelně porušil povinnosti stanovené právními předpisy nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta (týká se zejména Pravidel pro výběr dodavatelů a Pravidel způsobilosti a publicity). Poskytovatel dotace v tomto případě uplatní postup dle § 14e Rozpočtových pravidel. Výše sankce bude určena dle Kategorizace sankcí se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (verze platná k datu zahájení výběrového řízení). Příjemce je oprávněn ve lhůtě 15 dnů podat k Poskytovateli dotace námitky proti krácení výdajů.

16. Hlava II. článek III. (Ostatní zvláštní povinnosti příjemce) odst. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace pak stanoví, že je příjemce dotace povinen se řídit verzí Pravidel platnou v den zahájení výběrového řízení. Rovněž případné krácení dotace (Hlava I. článek VII.) za pochybení ve výběrovém řízení, ať už se bude jednat o výběrové řízení v režimu ZoZVZ nebo Pravidel, bude provedeno dle příslušné verze Kategorizace sankcí se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně platné v den zahájení výběrového řízení. Nakonec pak podle hlavy III. článku II. bodu 2 a 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou přílohou tohoto rozhodnutí mj. Pravidla – Pravidla pro výběr dodavatelů (platná v den zahájení výběrového řízení) a dále Kategorizace sankcí.

17. Podle bodu 3 věty prvé Obecných principů Pravidel zadavatel při zadávání zakázek musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle bodu 4 věty prvé Obecných principů Pravidel je zadavatel povinen zachovat stejný přístup k informacím o zakázce všem účastníkům výběrového řízení.

18. Pravidla ve svém bodu 6 („Vyhlášení zakázky“) stanoví: „Výběrové řízení musí být zahájeno zveřejněním oznámení na profilu zadavatele. Profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj sloužící k uveřejňování informací a dokumentů definovaný § 28 odst. 1 písm. j) a analogicky § 214 ZZVZ, který splňuje náležitosti vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Internetová adresa profilu zadavatele se povinně uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen ‚VVZ‘). Zadavatel si nejprve založí profil a poté zveřejnění internetovou adresu profilu zadavatele ve VVZ (použije se Oznámení profilu zadavatele – formulář CZ05)“.

19. Podle § 28 odst. 1 písm. j) ZoZVZ se pro účely tohoto zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

20. Ust. § 214 odst. 1 ZoZVZ stanoví, že „[i]nternetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek“ (zvýrazněno soudem). Podle § 214 odst. 2 ZoZVZ platí, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní.

21. Žalobkyně 17. 8. 2017 zahájila v rámci realizace projektu „Elektromobilita – INGSTREM, s.r.o.“ výběrové řízení č. 1 na nákup osobního automobilu, a to na svém profilu zadavatele www.ingstrem.profilzadavatele.cz. Mezi stranami přitom není sporu o to, že oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zveřejněno na profilu zadavatele 17. 8. 2017 a že formulář pro oznámení profilu zadavatele byl do Věstníku odeslán dne 22. 5. 2019 a tam uveřejněn až 23. 5. 2019, tedy téměř po dvou letech od zahájení výběrového řízení. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně v minulosti předložila celkem 3 formuláře ke zveřejnění ve Věstníku: a) Formulář F2017–024883 z 7. 9. 2017 (zveřejněn 8. 9. 2017) obsahující profil zadavatele na portále www.vhodne–uverejneni.cz s údaji platnými k 7. 9. 2017; b) Formulář F2019–017109 z 22. 5. 2019 (zveřejněn 23. 5. 2019), kterým označila profil zadavatele na portále www.vhodne–uverejneni.cz ke dni 7. 9. 2017 jako neaktivní; c) Formulář F2019–017110 z 22. 5. 2019 (zveřejněn 23. 5. 2019) obsahující profil zadavatele na portále www.ingstrem.profilzadavatele.cz s údaji platnými k 17. 8. 2017. V dané věci je stěžejní uveřejnění profilu zadavatele uvedeného bod bodem c), neboť právě na internetové adrese www.ingstrem.profilzadavatele.cz bylo posuzované výběrové řízení vyhlášeno.

22. Soud konstatuje, že k tomu, aby příjemce dotace uveřejnil oznámení o zahájení výběrového řízení způsobem požadovaným dle Pravidel, nestačí pouhé naplnění požadavku uvedeného v první větě bodu 6 Pravidel, tedy zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení na profilu zadavatele, ale je zapotřebí dostát všem povinnostem zakotveným v bodu 6 Pravidel, tedy i povinnosti (předchozího) uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku. Pokud žalobkyně zveřejnila oznámení o zahájení výběrového řízení č. 1 na svém profilu zadavatele, avšak internetovou adresu tohoto profilu předtím prostřednictvím stanoveného formuláře neuveřejnila ve Věstníku, nebylo oznámení o zahájení předmětného výběrového řízení zveřejněno požadovaným způsobem dle Pravidel. Ač soud souhlasí s žalobkyní, že v daném případě bylo její povinností postupovat podle Pravidel, a nikoliv podle ZoZVZ, tato skutečnost však nevylučuje, že je žalobkyně podle ZoZVZ povinna postupovat, pokud na znění nějakého jeho ustanovení Pravidla výslovně odkáží. Tak tomu bylo právě v případě bodu 6 Pravidel, které výslovně odkazují na § 214 ZoZVZ. Navíc z textace bodu 6 Pravidel vyplývá, že tento pojednává o podmínkách, které musí být splněny, aby došlo k vyhlášení zakázky. První podmínkou je, aby výběrové řízení bylo zahájeno zveřejněním oznámení o vyhlášení výběrového řízení na profilu zadavatele. Dále se pak již pojednává o tom, co se profilem zadavatele rozumí. K tomu je uveden odkaz na § 214 ZoZVZ a stanovena povinnost si nejdříve založil profil a poté zveřejnit internetovou adresu profilu zadavatele ve Věstníku. Je zřejmé, že pouze za splnění všech těchto podmínek je výběrové řízení platně zahájeno zveřejněním oznámení na profilu zadavatele.

23. Soud dále konstatuje, že žalobkyně splnila podmínky § 212 a 28 odst. 1 písm. j) ZoZVZ, když k uveřejnění profilu zadavatele využila Formulář CZ05; tento profil splňoval definici elektronického nástroje, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám. Naplnění těchto definic/podmínek však neznamená, že žalobkyně postupovala v souladu s bodem 6 Pravidel a analogicky s § 214 ZoZVZ, když před oznámením o vyhlášení výběrového řízení nezveřejnila ve Věstníku internetovou adresu profilu zadavatele, na které byla zakázka zadána.

24. Nelze ani souhlasil s žalobkyní, že postupovala v souladu s § 214 ZoZVZ, když využila funkcionality formulářea zveřejnila adresu svého profilu ve Věstníku tak, že 23. 5. 2019 zadala do kolonky oddílu III: Údaje o profilu zadavatele „Platnost ke dni: 17.08.2017“. Dle soudu totiž lze takto zpětně pouze deklarovat, k jakému dni byl profil zadavatele na uvedených internetových stránkách vytvořen; to je účelem funkcionality, nikoliv možnost zpětného zveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku. V opačném případě by ostatně § 214 ZoZVZ (pasáž o tom, že informace na profilu se považují za zveřejněné až zveřejněním profilu zadavatele ve Věstníku) postrádal smyslu. Ze skutečnosti, že formulář nezabraňuje vyplnění dřívějšího data platnosti uvedených údajů, nevyplývá, že by tyto informace byly „zpětně zveřejněny“.

25. Cílem, který sleduje zákonem stanovený požadavek na uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku, jenž byl poskytovatelem dotace vtělen rovněž do bodu 6 Pravidel, je dosažení maximální míry transparentnosti zadávacích či výběrových řízení. Podstatnost zásady transparentnosti nemůže oslabit ani skutečnost, že se dle Pravidel zveřejňují ve Věstníku pouze adresy profilu zadavatelů, nikoliv samotná oznámení o zahájení výběrových řízení. Každý potenciální dodavatel usilující o účast ve výběrovém řízení zahájeném žalobkyní v rámci projektu měl mít tímto způsobem zajištěnou možnost zjistit z Věstníku adresu profilu zadavatele, z něhož pak mohl čerpat konkrétní údaje o zahájeném výběrovém řízení. Tím, že internetovou adresu svého profilu žalobkyně nezveřejnila ve Věstníku před zahájením výběrového řízení, jim však tuto možnost upřela. Tímto žalobkyniným opomenutím byla porušena nejen zásada transparentnosti výběrového řízení, ale též zásada rovného zacházení, jejímž smyslem je zajištění stejných příležitostí pro všechny potenciální dodavatele. Ani zanesení „zpětné platnosti“ vyplněných údajů nemění nic na tom, že v době vyhlášení zakázky nebyl ve Věstníku zveřejněn profil žalobkyně www.ingstrem.profilzadavatele.cz, na kterém byla dne 17. 8. 2017 vyhlášena zakázka. Jednoznačnou povinností žalobkyně jakožto příjemce dotace plynoucí z bodu 6 Pravidel, jimiž byla žalobkyně podle hlavy II. článku II. odst. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace povinna se řídit, bylo uveřejnit internetovou adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku. Právě z tohoto zdroje měli mít potenciální dodavatelé možnost čerpat informaci o žalobkyninu profilu zadavatele. Není pak pravdou, že by se rozhodnutí žalovaného neopíralo o zákon, dokument či metodický pokyn, pokud „[ž]alovaný ‘zastává názor‘, že nezveřejnění odkazu na profil zadavatele ve VVZ ‘mohlo mít vliv‘ na výběr nejvhodnější nabídky“. Tento závěr má totiž oporu jak v § 214 ZoZVZ, který je mimo jiné odrazem zásady transparentnosti, tak vyplývá i ze samotných Pravidel, konkrétně bodu 3 věty prvé Obecných principů, dle kterého byla žalobkyně povinna při zadávání zakázek dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

26. Nakonec je třeba souhlasit i s odkazem žalovaného na komentář k § 214 ZoZVZ, který právě o oné transparentnosti pojednává. Skutečnost, že v napadeném rozhodnutí nebyl uveden zdroj komentáře, může mít v krajním případě za následek pouze to, že se snižuje relevanci citované pasáže, která nemá oporu v komentáři, ale jedná se o „pouhé“ tvrzení žalovaného, s nímž se však soud i v takovém případě beze všeho ztotožňuje. Předmětná citace ovšem skutečně má svůj původ v komentáři, a to konkrétně v publikaci Podešva, V. – Sommer, L. – Votrubec, J., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, komentář k § 214. K samotnému komentáři soud nad rámec výše uvedeného konstatuje, že nemusí být součástí podkladů pro vydání rozhodnutí správním orgánem, jenž může z této literatury vycházet, aniž by jí prováděl dokazování. V obecné rovině komentářová literatura přináší objasnění sporných bodů a interpretačních nejasností při aplikaci zákona. Je navíc vypracována skupinou odborníků z daného odvětví práva a představuje tak nosnou „pomůcku“ při výkladu práva. Není postavena na roveň zákona a sama o sobě není závazná. Navíc ani není rozhodné, zda má k dané publikaci žalobkyně fakticky přístup, neboť jde o veřejně dostupný zdroj informací, a to buď v elektronické formě po získání licence v databázi odborných informací ASPI, nebo v knižní verzi. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že byl komentář využit jako hlavní důvod pro nevyhovění námitkám proti opatření – hlavním důvodem bylo znění bodu 6 Pravidel ve spojení se zněním § 214 ZoZVZ. Pomocí komentáře se žalovaný pouze žalobkyni snažil vysvětlit význam § 214 ZoZVZ, ostatně to je i jedním z účelů předmětné publikace. Není tak pravdou, že by se tvrzení žalovaného zakládala na úvahách, když tyto mají naopak oporu jako v zákoně, tak i v Pravidlech, která byla pro žalobkyni závazná. Rozhodnutí žalovaného tak bylo řádně a přezkoumatelně odůvodněno a nezakládalo se ani na libovůli. Nelze ani souhlasit s tím, že by snad bylo kusé nebo že by se žalovaný nevypořádal s veškerými námitkami žalobkyně, jak je naznačeno úvodem žaloby. Žalobkyně ostatně ani nerozvádí, z jakého důvodu takového dojmu nabyla.

27. Podpůrný argument žalobkyně, že řada dodavatelů využívá placené služby „agregátorů“ výběrových řízení, které zasílají informace dle zvolených hledisek, nemůže na výše uvedeném nic změnit. Jednoznačnou povinností žalobkyně jakožto příjemce dotace bylo uveřejnit internetovou adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku. Právě z tohoto zdroje měli mít potenciální dodavatelé možnost čerpat informaci o žalobkynině profilu zadavatele. Jejich možnost využít k tomu jiných dostupných prostředků, včetně žalobkyní zmíněných externích služeb monitorování profilů zadavatelů poskytovaných třetími subjekty, je z hlediska splnění povinností plynoucích pro žalobkyni z Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho příloh irelevantní.

28. Soud dále zkoumal, zda bylo možné porušení bodu 6 Pravidel subsumovat pod bod 1 Kategorizace sankcí. V tomto bodu je vymezen typ porušení rozpočtové kázně následovně: „Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“. V tomto bodě se dále stanoví, že v případě, že zakázka byla zadána, aniž bylo uveřejněno nebo odesláno oznámení o zahájení výběrového řízení/výzva k podání nabídky dle Pravidel/ZoZVZ, je pro tento typ porušení rozpočtové kázně stanovena sankce 100 %. Pokud byla dodržena určitá míra uveřejnění, tedy byly dodrženy základní normy pro zveřejnění oznámení o zakázce, je stanovena sankce 25 %. Podle bodu 3 návodky Kategorizace sankcí platí, že „[z]ávažnost pochybení posuzována ve vztahu k těmto faktorům: úroveň hospodářské soutěže, transparentnost, rovný přístup a přiměřenost. Jestli má nedodržení pravidel odrazující vliv na potenciální uchazeče, či nedodržení pravidel vede k zadání zakázky jinému dodavateli, než kterému měla být zadána, atd. Pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude udělena žádná sankce.“ 29. Je zřela zřejmé, že nezveřejněním internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku ještě před oznámením o zahájení výběrového řízení došlo k neuveřejnění tohoto oznámení požadovaným způsobem dle Pravidel. Tento bod totiž obsahuje postup, dle kterého má před zveřejněním oznámení o zahájení výběrového řízení dojít ke zveřejnění profilu ve Věstníku a navíc i odkazuje na § 214 ZoZV, dle kterého jsou informace uvedené na profilu zadavatele (tedy i předmětné oznámení) zveřejněny nejdříve až ke dni, kdy je profil zadavatele zveřejněn ve Věstníku. Pokud tedy žalobkyně zveřejnila oznámení o zahájení výběrových řízení č. 1 na svém profilu zadavatele, avšak internetovou adresu tohoto profilu předtím prostřednictvím stanoveného formuláře neuveřejnila ve Věstníku, nebylo oznámení o zahájení předmětných výběrových řízení zveřejněno požadovaným způsobem dle Pravidel. Porušení bodu 6 Pravidel, jehož se žalobkyně dopustila opožděným uveřejněním adresy profilu zadavatele ve Věstníku, žalovaný správně podřadil pod bod 1 Kategorizace sankcí. Na základě zjištění, že v daném případě byla žalobkyní dodržena určitá míra uveřejnění, přistoupil k aplikaci sankce ve výši 25 % (nikoliv 100 % v případě úplné absence zveřejnění nebo odeslání) z částky způsobilých výdajů předložených žalobkyní v souvislosti s výběrovým řízením č. 1, kterou bod 1 Kategorizace sankcí pro tento případ stanoví. Výše sankce 25% je zcela adekvátní jednání žalobkyně a odpovídá okolnostem případu, nejednalo se ani o pochybení pouze formálního charakteru bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu – za takového stavu by totiž bylo možné od sankce upustit (srov. Návodku ke Kategorizaci sankcí). Skutečnost, že v bodu 1 Kategorizace sankcí není explicitně uvedeno u výčtu typů porušení rozpočtové kázně neuveřejnění adresy profilu zadavatele před zahájením výběrového řízení ve Věstníku, neznemožňuje podřazení skutkového stavu pod tento typ porušení. Soud se ztotožňuje s žalovaným, že není cílem, aby v Kategorizace sankcí bylo uvedené každé jednotlivé pochybení, když ta vyplývají již ze samotných povinností uvedený v Pravidlech. Nejedná se o taxativní výčet příkladů porušení rozpočtové kázně, ale o typ porušení rozpočtové kázně, a v tomto konkrétním případě lze jednání žalobkyně pod tento typ jednoznačně subsumovat.

30. Soud nesouhlasí s žalobkyní, že její jednání mohlo být maximálně podřazeno pod nedodržení Pokynů k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele. Předně je třeba uvést, že tento dokument pro žalobkyni nebyl na rozdíl od Pravidel nikterak závazný. Je pouhým doporučením u přípravy výběrových řízení na dodavatele realizovaných podle Pravidel (srov. úvodní stranu Pokynů). Pokud je tedy na str. 12 a 13 Pokynů uveden postup pro zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení v časové posloupnosti: založení profilu zadavatele – zveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku – zpracování zadávací dokumentace – zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení a zadávací dokumentace na profilu zadavatele, jedná se o podrobný výklad Pravidel. Pravidla jako taková však obstojí i sama o sobě, když konkrétně v jejich bodě 6 je jednoznačně stanoveno, že před zveřejněním oznámení o zahájení výběrového řízení musí být internetová adresa profilu zadavatele zveřejněna ve Věstníku. Nebylo tak důvodu zkrátit žalobkyni dotaci dle bodu 23 Kategorizace sankcí („Jiné porušení výše neuvedené“) z důvodu porušení Pokynů, které pro ni nebyly ani závazné. Namísto toho došlo k porušení bodu 6 Pravidel a žalovaný tak zcela správně dotaci zkrátil ve smyslu bodu 1 Kategorizace sankcí.

31. Žalobkyně dodává, že v případě předpokládané hodnoty zakázky do 2 000 000 Kč bez DPH a případě, že by výběrové řízení probíhalo dle aktuálně platných Pravidel (resp. Pravidel platných od října 2019), žadatel o podporu by nemusel otevřené výběrové řízení realizovat. Změna limitů pro pořízení technologií dokazuje, že podmínky pro výběr dodavatelů žalovaný do roku 2019 aplikoval bez ohledu na tržní podmínky a zvyklosti a žadatele neúměrně administrativně zatěžoval bez vlivu na rovný výběr dodavatelů a přístup k nim. Pořízení dražší technologie – elektromobilu žadatelům nepřineslo efekt vyšší částky proplacené dotační podpory, neboť výše způsobilých výdajů byla u projektu žalobkyně omezena na maximálně 450 000 Kč bez DPH (45 % z částky 1 000 000 Kč) pro 1 ks technologie, přičemž finální pořizovací cena elektromobilu v případě žalobkyně činila přes 2 000 000 Kč. Pořízením elektromobilů nad 1 000 000 Kč bez DPH tedy bylo znevýhodněno nižší procentuální dotací, než v případě pořízení technologie s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH. K této argumentaci soud uvádí, že žalobkyně v daném čase žádala o dotaci podle tehdy platných podmínek pro dotační programy. Podmínky a pravidla se v čase přirozeně vyvíjí a mění, a pokud by se žalobkyně řídila jinými pravidly, výsledek by byl zcela logicky jiný. To však nic nemění na skutečnosti, že žalobkyně byla povinna řídit se pravidly pro ni závaznými v daném čase bez ohledu na jejich pozdější vývoj. Pozdější existence jiné verze pravidel (byť pro žalobkyni výhodnějších) je v případě žádosti o dotace zcela irelevantní. Rovněž i polemika nad dřívější neefektivností dotací a administrativní zátěží s tím spojenou je v dané věci nepřípadná. Otázkou totiž bylo, zda žalobkyně postupovala v souladu s pravidly pro ni závaznými, nikoliv zda byla tehdy závazná pravidla efektivní. Bylo tak jen na žalobkyni, aby vyhodnotila výhodnost tehdy platných dotačních podmínek a rozhodla se, zda o dotaci požádá a vezme tak na sebe závazek dodržení stanovených podmínek, nebo zda se jí takový postup nevyplatí a o dotaci nepožádá. IV. Závěr a náklady řízení.

32. Žalobkyně postupovala v rozporu s bodem 6 pro ni závazných Pravidel, když uveřejnila internetovou adresu profilu zadavatele, na kterém oznámila zahájení výběrového řízení, ve Věstníku až téměř po 2 letech od zahájení výběrového řízení. Podle Pravidel totiž platí, že oznámení o zahájení výběrového řízení je na profil zadavatele vyvěšeno až po uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku. Ust. § 214 ZoZVZ, na které Pravidla ve svém bodě 6 odkazují, přitom stanoví, že informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku. Žalovaný proto správně tento typ porušení rozpočtové kázně podřadil pod bod Kategorizace sankcí – neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení požadovaným způsobem dle Pravidel. Na základě zjištění, že žalobkyně dodržela určitou míra uveřejnění, přistoupil žalovaný správně k aplikaci sankce ve výši 25 % z částky způsobilých výdajů předložených žalobkyní v souvislosti s výběrovým řízením, kterou bod Kategorizace sankcí pro tento případ stanoví. Jelikož soud neshledal žádný z žalobních bodů důvodným, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci. II. Řízení před soudem. III. Posouzení věci. IV. Závěr a náklady řízení.