15 A 37/2020– 44

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Technologický park Lochovice s.r.o., IČO: 25660187 se sídlem Obora 20, Lochovice zastoupený advokátem JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., LL.M. se sídlem Plzeňská 3350/18, Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 7.2.2020 č.j. MPO 87687/19/61100/01000 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti opatření Ministerstva průmyslu a obchodu (dále také „poskytovatel dotace“) ze dne 7.11.2019 č.j. MPO 84444/19/61100/61150 (dále jen „opatření ze dne 7.11.2019“). Opatřením ze dne 7.11.2019 byla podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) krácena částka dotace požadovaná žalobcem k proplacení v žádosti o platbu č.j. CZ.01.3.14/0.0/0.0/16_063/0010635/ 2019/001/POST podané dne 4.10.2019 (dále jen „žádost o platbu“), a to z částky 1.527.615,36 Kč na částku 1.145.711,52 Kč.

2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ministr průmyslu a obchodu konstatoval, že důvodem krácení dotace bylo zjištění poskytovatele dotace, že žalobce se ve výběrovém řízení (dále též jen „VŘ“) č. 1, 2 a 3 dopustil porušení bodu č. 6 Pravidel pro výběr dodavatelů č.j. MPO 56796/18/61100/61000/501/7 platných od 1.8.2018 (dále jen „PpVD“) pozdním uveřejněním adresy profilu zadavatele prostřednictvím formuláře CZ05 ve Věstníku veřejných zakázek. V souladu s dokumentem D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j. MPO 36277/17/61100 (dále jen „Kategorizace sankcí"), bod č. 1 – Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy požadovaným způsobem dle PpVD, byla žalobci jakožto příjemci dotace udělena sankce ve výši 25 % ve VŘ č. 1, 2 a 3. V námitkách proti opatření ze dne 7.11.2019 žalobce k vytýkanému porušení bodu č. 6 PpVD ve vztahu k VŘ č. 1, 2 a 3 uvedl, že u každé zakázky oslovil minimálně 3 potenciální účastníky. Byla tedy vysoutěžena nejvýhodnější cena a taktéž byla dodržena pravidla hospodářské soutěže. Návrh krácení postrádá dle žalobce přihlédnutí k závažnosti možného porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech. V rámci vypořádání námitek žalobce poukázal ministr průmyslu a obchodu na to, že VŘ č. 1 bylo zahájeno dne 4.10.2018, VŘ č. 2 dne 5.2.2019 a VŘ č. 3 dne 10.1.2019. Formulář CZ05 odkazující na adresu profilu zadavatele (žalobce) byl však ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněn až dne 9.9.2019. Z tohoto důvodu byl porušen bod 6. PpVD, který požaduje, aby internetová adresa profilu zadavatele byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek ještě před vyhlášením příslušného VŘ. Oslovením několika potenciálních účastníků se příjemce dotace nemůže zbavit povinnosti zveřejnit adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek podle bodu č. 6 PpVD. Žalobcovo jednání bylo diskriminační vůči účastníkům, kteří osloveni nebyli, přičemž tedy neměli možnost prostřednictvím odkazu ve Věstníku veřejných zakázek nalézt profil zadavatele, ze kterého by se dozvěděli podrobnosti o připravovaném VŘ. Žalobce jako příjemce dotace se dle závěru ministra tímto jednáním dopustil jednoznačného porušení bodu č. 6 PpVD. Vzhledem k zachování určité míry uveřejnění byla sankce dle bodu 1) Kategorizace sankcí v daném případě uložena na spodní hranici sankční výměry.

3. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce uvedl, že nerozporuje samotnou podstatu žalovaným identifikovaného pochybení, když uznává, že internetová adresa profilu zadavatele skutečně nebyla před zahájením výběrových řízení uveřejněna prostřednictvím formuláře CZ05 ve Věstníku veřejných zakázek. Žalobce však nesouhlasí s právním posouzením žalovaného spočívajícím v kategorizaci tohoto pochybení pod bod č. 1 Kategorizace sankcí a s tím spojenou korekcí ve výši 25 % způsobilých výdajů vztahujících se k předmětným výběrovým řízením. Pod bod č. 1 Kategorizace sankcí „Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“ spadá pochybení v rámci výběrového řízení/veřejné zakázky v případě, že naplní skutkovou podstatu spočívající v tom, že zakázka byla zadána, aniž bylo uveřejněno nebo odesláno oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky dle PpVD/ZZVZ. Za toto pochybení má být udělena korekce ve výši 100 %; pokud však byla dodržena určitá míra uveřejnění, což v praxi znamená, že byly dodrženy základní normy pro zveřejnění oznámení o zakázce, má být udělena korekce ve výši 25 %.

4. Žalobci vytčené pochybení nenaplňuje shora uvedenou skutkovou podstatu dle bodu č. 1 Kategorizace sankcí. Samotné neuveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek před uveřejněním zadávací dokumentace či výzvy k podání nabídek totiž nemá ve skutečnosti žádnou vazbu na samotný akt uveřejnění těchto dokumentů, tj. zpřístupnění těchto dokumentů neomezenému okruhu adresátů. Ostatně i dle bodu 6 věty první PpVD platí, že výběrové řízení musí být zahájeno zveřejněním oznámení na profilu zadavatele, což žalobce splnil.

5. Žalobce dále namítl, že uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek je pouze administrativním úkonem sledujícím statistické a databázové cíle a neslouží potenciálním dodavatelům k získávání informací o vyhlášených zakázkách. Žalobce coby zadavatel zakázek tím, že uveřejnil zadávací dokumentaci k šetřeným výběrovým řízením na profilu zadavatele, zcela dostál svým povinnostem ve vztahu k informování potenciálních dodavatelů. Ti tak měli neomezeně a volně k dispozici veškeré a komplexní informace k tomu, aby zpracovali a podali své nabídky. Skutečnost, že žalobce neuveřejnil adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, tomu nijak nebránila, ani jim přístup k požadovaným informacím nijak neomezovala. Žalobce v této souvislosti poznamenal, že řada dodavatelů využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů (např. AAA poptávka, verejna–soutez.cz atd.), přičemž tyto služby jsou založené na monitorování zdrojů veřejných zakázek bez jakékoliv relevance, zdali je tento zdroj uveden či neuveden v databázi profilu zadavatelů ve Věstníku veřejných zakázek.

6. Ačkoliv tedy žalobce pochybil, když neuveřejnil adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, bylo toto jeho pochybení ryze formální bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, neboť žalobce nijak neomezil úroveň hospodářské soutěže, ani neporušil zásady transparentnosti, rovného přístupu a přiměřenosti. Zároveň toto nedodržení pravidel nemělo odrazující vliv na potenciální dodavatele a nevedlo ani k zadání zakázky jinému dodavateli, než kterému měla být zadána. Všechny tyto faktory, jež jsou vyjmenovány v úvodních ustanoveních obsažených v Kategorizaci sankcí, jsou přitom hledisky, na základě kterých má být řídícím orgánem posuzována závažnost pochybení. Žalobce má tak za to, že s ohledem na ryze formální charakter identifikovaného pochybení mu nemůže být udělena žádná sankce, neboť dle bodu 3 návodky Kategorizace sankcí platí, že pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude žádná sankce udělena.

7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě nejprve podrobně shrnul průběh řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí. Konstatoval, že žalobce disponuje profilem zadavatele od 1.3.2018. Adresu tohoto profilu uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 9.9.2019, tedy až po skončení všech tří výběrových řízení. Dne 1.3.2018 nebo nejpozději před zveřejněním oznámení. Fakt, že žalobce profil zadavatele zveřejnil opožděně, a to ještě jako reakci na dotazy žalovaného (kontrolora výběrových řízení) odeslané dne 5.9.2019, není mezi stranami řízení sporným. Žalovaný nicméně nesouhlasí s tezí, že žalobcovo pochybení spočívající v opožděném zveřejnění adresy profilu zadavatele bylo pouze formálního charakteru bez skutečného nebo potenciálního finančního dopadu. Základním obecným principem a požadavkem výběrového řízení je jeho transparentnost, která zabezpečuje co největší informovanost potenciálních uchazečů, čímž směřuje k tomu, aby byla zabezpečena soutěž mezi uchazeči, neboť základním cílem výběrového řízení je zajištění ekonomického nakládání s veřejnými prostředky. Tím, že žalobce zveřejnil adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek až ex post, po ukončení výběrových řízení, došlo k porušení tohoto základního principu. Transparentnost je nutno sledovat ve všech fázích výběrového řízení, tedy již ve fázi jeho přípravy, před oznámením o zahájení výběrového řízení. Míra informovanosti potenciálních uchazečů výběrových řízení byla snížena, jelikož jen ti dodavatelé, kteří byli žalobcem předběžně osloveni, byli informováni o tom, že se budou konat předmětná výběrová řízení, a mohli tudíž sledovat profil zadavatele. Ostatní, kteří osloveni nebyli, nemohli potřebné informace dohledat, jelikož profil zadavatele, resp. internetová adresa jeho profilu byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek až následně po vyhlášení a ukončení výběrových řízení. Neoslovení potenciální uchazeči teoreticky mohli potřebné informace dohledat, ovšem jen v případě, pokud by věděli, že žalobce profil má a ten pravidelně kontrolovali, což asi není reálné. Tím byla narušena i zásada rovného zacházení, zajištění stejných příležitostí pro všechny potenciální dodavatele. Oslovení potenciální dodavatelé byli tedy zvýhodněni oproti těm, kteří osloveni nebyli, a tudíž nevěděli a nemohli vědět, že dané výběrové řízení bylo zahájeno, jelikož neměli informace o internetové adrese profilu zadavatele, ze kterého by mohli čerpat potřebné informace.

8. Žalovaný dále uvedl, že portál Věstník veřejných zakázek je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Věstník veřejných zakázek je jednotným místem pro uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách, které jsou zadávány v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“). Zakázka žalobce byla sice zadávána v režimu PpVD a nikoli tohoto zákona, nicméně dokument PpVD stanovil žalobci, povinnost uveřejnit adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Profil zadavatele je elektronickým nástrojem, prostřednictvím kterého zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Argumentace žalobce, že neuveřejněním adresy svého profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek nedošlo k omezení přístupu potenciálních dodavatelů k informacím ohledně výběrových řízení, neboť řada dodavatelů využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů bez relevance k databázi profilů zadavatelů uvedených ve Věstníku veřejných zakázek, je dle mínění žalovaného irelevantní. Pokud by zákonodárce přistupoval k uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek stejným způsobem, tedy že nemá žádný význam, zcela jistě by zákon o zadávání veřejných zakázek a přidružené podzákonné předpisy uveřejňovací povinnosti neobsahovaly.

9. Žalovaný má za to, že postupoval v souladu se základními zásadami správního řízení, jestliže předmětné porušení zadavatele zakázky (žalobce) spočívající v neuveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek podřadil pod porušení týkající se uveřejňovacích povinností zadavatele. Kategorizace sankcí se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně byla přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace, žalobce o ní věděl, a věděl tedy i to, jaká případná sankce mu za porušení PpVD hrozí.

10. Žalovaný závěrem shrnul, že postupoval v souladu s § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, potažmo v souladu se stanovenými podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace, když přikročil ke krácení způsobilých výdajů předložených žalobcem v žádosti o platbu z důvodu porušení závazných PpVD.

11. Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutím o poskytnutí dotace č.j. MPO 51941/18/ 61400 vydaným v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „Rozhodnutí o poskytnutí dotace") ve znění dodatků č. 1 a 2 žalovaný jako poskytovatel dotace přiznal žalobci dotaci ve výši 75 % způsobilých výdajů projektu, jejíž absolutní částka může činit nejvýše 1.661.195,25 Kč, na projekt „Zavedení technologie elektromobility do společnosti Technologický Park Lochovice s.r.o." s registračním číslem CZ.01.3.14/0.0/0.0/ 16_063/0010635 (dále jen „Projekt").

12. Podle hlavy I. článku VII. bodu 1 a 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatel dotace je oprávněn dotaci krátit (tj. nevyplatit dotaci nebo její část), pokud příjemce prokazatelně porušil povinnosti stanovené právními předpisy nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta (týká se zejména Pravidel pro výběr dodavatelů, Pravidel způsobilosti a publicity). Poskytovatel dotace v tomto případě uplatní postup dle § 14e Rozpočtových pravidel. Výše sankce bude určena dle Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (verze platná k datu zahájení výběrového řízení). Příjemce je oprávněn ve lhůtě 15 dnů podat k Poskytovateli dotace námitky proti krácení výdajů.

13. Podle hlavy II. článku II. (Ostatní zvláštní povinnosti příjemce) bodu 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace příjemce je povinen se řídit verzí Pravidel pro výběr dodavatelů platnou v den zahájení výběrového řízení. Rovněž případné krácení dotace (viz. Hlava I. článek VII.) za pochybení ve výběrovém řízení, ať už se bude jednat o výběrové řízení v režimu zákona nebo Pravidel pro výběr dodavatelů, bude provedeno dle příslušné verze Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně platné v den zahájení výběrového řízení. Aktuální verze těchto dokumentů jsou dostupné na webu Poskytovatele dotace, v části Společné přílohy dotačních programů OP PIK.

14. Podle hlavy III. článku II. bodu 2 a 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou přílohou tohoto rozhodnutí mj. Pravidla pro výběr dodavatelů (platná v den zahájení výběrového řízení) a dále Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (poznámka soudu: jedná se o dokument označený též jako D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, č. j. MPO 36277/17/61100).

15. Podle bodu č. 3 věty prvé Obecných principů PpVD zadavatel při zadávání zakázek musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

16. Podle bodu č. 4 věty prvé Obecných principů PpVD zadavatel je povinen zachovat stejný přístup k informacím o zakázce všem účastníkům výběrového řízení.

17. Podle bodu č. 6 PpVD (Vyhlášení zakázky) výběrové řízení musí být zahájeno zveřejněním oznámení na profilu zadavatele. Profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj sloužící k uveřejňování informací a dokumentů definovaný § 28 odst. 1 písm. j) a analogicky § 214 ZZVZ, který splňuje náležitosti vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Internetová adresa profilu zadavatele se povinně uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ"). Zadavatel si nejprve založí profil a poté zveřejnění internetovou adresu profilu zadavatele ve VVZ (použije se Oznámení profilu zadavatele – formulář CZ05) [sic!].

18. V bodě č. 1 Kategorizace sankcí je vymezen tento typ porušení rozpočtové kázně: „Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“. V případě, že zakázka byla zadána, aniž bylo uveřejněno nebo odesláno oznámení o zahájení výběrového řízení/výzva k podání nabídky dle PpVD/ZZVZ, je pro tento typ porušení rozpočtové kázně stanovena sankce 100 %. Pokud byla dodržena určitá míra uveřejnění, tedy byly dodrženy základní normy pro zveřejnění oznámení o zakázce, je stanovena sankce 25 %.

19. Podle bodu č. 3 návodky Kategorizace sankcí závažnost pochybení je posuzována ve vztahu k těmto faktorům: úroveň hospodářské soutěže, transparentnost, rovný přístup a přiměřenost. Jestli má nedodržení pravidel odrazující vliv na potenciální uchazeče, či nedodržení pravidel vede k zadání zakázky jinému dodavateli, než kterému měla být zadána, atd. Pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude udělena žádná sankce.

20. Žalobce zahájil v rámci realizace Projektu postupně tři výběrová řízení, a to dne 4.10.2018 výběrové řízení s názvem „Rozvody elektrické energie pro nabíjecí stanici ", dne 10.1.2019 výběrové řízení s názvem „Rychlodobíjecí stanice pro zavedení elektromobility" a dne 5.2.2019 výběrové řízení s názvem „Elektromobil" (dále jen „výběrová řízení"). Mezi stranami přitom není sporu o tom, že oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo u všech tří výběrových řízení zveřejněno na profilu zadavatele, a že internetová adresa profilu zadavatele (žalobce) byla ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněna až dne 9.9.2019, tedy několik měsíců po zahájení všech tří výběrových řízení.

21. Opatřením ze dne 7.11.2019 žalovaný podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech zkrátil částku dotace požadovanou žalobcem k proplacení v žádosti o platbu podané dne 4.10.2019 z částky 1.527.615,36 Kč na částku 1.145.711,52 Kč, neboť dospěl k závěru, že žalobce pozdním uveřejněním adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek porušil podmínky poskytnutí dotace stanovené v bodu č. 6 PpVD. Námitky, které žalobce proti opatření ze dne 7.11.2019 podal, ministr průmyslu a obchodu napadeným rozhodnutím zamítl s odůvodněním, jak bylo popsáno shora.

22. Při rozhodování ve věci samé soud vycházel zejména z této právní úpravy:

23. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech (ve znění účinném do 31.12.2021) poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).

24. Podle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

25. Podle § 14e odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech v rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

26. Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

27. Podle § 214 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

28. Podle § 214 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

29. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

30. Žalovaný nikterak nepochybil, jestliže porušení bodu č. 6 PpVD, jehož se žalobce dopustil opožděným uveřejněním adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, podřadil pod bod č. 1 Kategorizace sankcí, ve kterém je porušení rozpočtové kázně označeno jako „Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“. K tomu, aby příjemce dotace uveřejnil oznámení o zahájení výběrového řízení způsobem požadovaným dle PpVD, nestačí pouhé naplnění požadavku uvedeného v první větě bodu č. 6 PpVD, tedy zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení na profilu zadavatele, jak se mylně domnívá žalobce, ale je zapotřebí dostát všem povinnostem zakotveným v bodu č. 6 PpVD, tedy i povinnosti (předchozího) uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Jinými slovy řečeno, pokud žalobce sice zveřejnil oznámení o zahájení výběrových řízení č. 1, 2 a 3 na svém profilu zadavatele, avšak internetovou adresu tohoto profilu předtím prostřednictvím stanoveného formuláře neuveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek, nebylo oznámení o zahájení předmětných výběrových řízení zveřejněno požadovaným způsobem dle PpVD, protože bod č. 6 PpVD vyžaduje zveřejnění oznámení o zahájení výběrových řízení na profilu zadavatele, jehož internetová adresa byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek.

31. Soud shledal neopodstatněnou námitku žalobce, že uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek je pouze administrativním úkonem sledujícím statistické a databázové cíle a neslouží potenciálním dodavatelům k získávání informací o vyhlášených zakázkách. Bagatelizace uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek ze strany žalobce neobstojí ve světle shora citovaných ustanovení § 214 odst. 1 a 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, z jejichž dikce je zřejmé, že zákonodárce přikládá uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek značný význam. Ustanovení § 214 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek s okamžikem uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek dokonce spojuje okamžik, od kterého nejdříve se informace nacházející se na profilu zadavatele považují za uveřejněné podle tohoto zákona. To znamená, že na informace zveřejněné na profilu zadavatele, jehož internetová adresa dosud nebyla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek, nelze nahlížet jako na informace uveřejněné v souladu se zákonem. Ustanovení § 214 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek pak vyžaduje, aby zadavatel využíval k uveřejňování informací o svých veřejných zakázkách pouze jeden profil, který je ve Věstníku veřejných zakázek označen jako aktivní.

32. Cílem, který sleduje zákonem stanovený požadavek na uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, jenž byl poskytovatelem dotace vtělen rovněž do bodu č. 6 PpVD, je dosažení maximální míry transparentnosti zadávacích či výběrových řízení. Každý potenciální dodavatel usilující o účast ve výběrovém řízení zahájeném žalobcem v rámci Projektu měl mít tímto způsobem zajištěnou možnost zjistit z Věstníku veřejných zakázek adresu profilu zadavatele, z něhož pak mohl čerpat konkrétní údaje o zahájeném výběrovém řízení. Tím, že internetovou adresu svého profilu zadavatele nezveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek před zahájením předmětných výběrových řízení, jim však žalobce tuto možnost upřel. Jak přiléhavě konstatoval žalovaný ve vyjádření k žalobě, tímto žalobcovým opomenutím byla porušena nejen zásada transparentnosti výběrového řízení, ale též zásada rovného zacházení, jejímž smyslem je zajištění stejných příležitostí pro všechny potenciální dodavatele. Žalobce v reakci na žádost poskytovatele dotace o vysvětlení k jednotlivým výběrovým řízením uvedl, že vždy oslovil několik společností jako potenciální dodavatele. Nelze než souhlasit se žalovaným, že pouze dodavatelé, kteří byli takto žalobcem předběžně osloveni, byli informováni o tom, že se budou konat předmětná výběrová řízení, a mohli tudíž v případě zájmu o účast sledovat profil zadavatele. Ostatní neoslovení potenciální uchazeči mohli potřebné informace o výběrových řízeních dohledat jen v případě, pokud by z jiných zdrojů než z Věstníku veřejných zakázek zjistili, že žalobce profil zadavatele má a ten sami pravidelně kontrolovali.

33. Podpůrný argument žalobce, že řada dodavatelů využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů (např. AAA poptávka, verejna–soutez.cz atd.), nemůže na výše uvedeném nic změnit. Jednoznačnou povinností žalobce jakožto příjemce dotace plynoucí z bodu č. 6 PpVD, jimiž byl žalobce podle hlavy II. článku II. bodu 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace povinen se řídit, bylo uveřejnit internetovou adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Právě z tohoto zdroje měli mít potenciální dodavatelé možnost čerpat informaci o žalobcově profilu zadavatele. Jejich možnost využít k tomu jiných dostupných prostředků, včetně žalobcem zmíněných externích služeb monitorování profilů zadavatelů poskytovaných třetími subjekty, je z hlediska splnění povinností plynoucích pro žalobce z Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho příloh zcela irelevantní.

34. S přihlédnutím k výše uvedenému nemohl soud v žádném případě přisvědčit žalobci, že jeho pochybení, které ve výsledku vedlo ke krácení dotace, bylo ryze formálního charakteru, takže mu ve smyslu bodu 3 návodky Kategorizace sankcí neměla být žádná sankce udělena. Žalobci nebylo opatřením ze dne 7.11.2019 ani napadeným rozhodnutím kladeno za vinu omezení úrovně hospodářské soutěže, ani to, že zjištěné nedodržení PpVD mělo odrazující vliv na potenciální dodavatele či vedlo k zadání zakázky jinému dodavateli, než kterému měla být zadána. Poskytovatelem dotace mu bylo vytčeno, a to zcela oprávněně, narušení transparentnosti jím konaných výběrových řízení, jakož i porušení zásady rovného přístupu, neboť vytýkané jednání bylo shledáno diskriminačním vůči těm (potenciálním) účastníkům, kteří žalobcem osloveni nebyli a neměli možnost prostřednictvím odkazu ve Věstníku veřejných zakázek nalézt profil zadavatele, ze kterého by se dozvěděli podrobnosti o připravovaných výběrových řízeních. Jak již bylo soudem konstatováno shora, porušení bodu č. 6 PpVD, jehož se žalobce dopustil opožděným uveřejněním adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, žalovaný správně podřadil pod bod č. 1 Kategorizace sankcí. Na základě zjištění, že v daném případě byla žalobcem dodržena určitá míra uveřejnění (proti tomuto závěru žalobce nijak neprotestuje), přistoupil žalovaný k aplikaci sankce ve výši 25 % z částky způsobilých výdajů předložených žalobcem v souvislosti s výběrovými řízeními č. 1, 2 a 3, kterou bod č. 1 Kategorizace sankcí pro tento případ stanoví.

35. Protože soud neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

36. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Soud proto ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.