5 A 113/2020– 50

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Buddyjet s. r. o., IČO: 29355150 se sídlem Školní 104, Prace zastoupená JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Plzeňská 3350/18, Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 11. 8. 2020, č. j. MPO 342182/20/61100/01000, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalovaný opatřením ze dne 11. 6. 2020, č. j. MPO 327696/20/61100/61150 (dále jen „Opatření“), rozhodl ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 28. 4. 2020, o zkrácení dotace požadované žalobkyní k proplacení v žádosti o platbu ze dne 15. 5. 2020 z částky 3 735 000 Kč na částku 2 801 250 Kč, a to z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace ze strany žalobkyně. Ministr žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím nevyhověl námitkám žalobkyně proti Opatření, které jako plně oprávněné potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí ministra žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobkyně v žalobě namítá, že rozhodnutím ministra žalovaného byla zkrácena na svých právech, neboť jí bylo odepřeno právo na výplatu 25 % přislíbené dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dle rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobkyně nerozporuje samotnou podstatu pochybení, když uznává, že vinou pochybení společnosti Regionální poradenská agentura, s. r. o., která administrovala pro žalobkyni předmětnou zakázku, skutečně došlo k tomu, že v rámci formuláře CZ05 byl zveřejněn odkaz na zakázku jiného zadavatele. Žalobkyně však nesouhlasí s právním posouzením ministra žalovaného spočívajícím v kategorizaci takového pochybení pod bod č. 1 Kategorizace sankcí a s tím spojeným opatřením v podobě udělení sankce ve výši 25 % způsobilých výdajů vztahujících se k zakázce, neboť identifikované pochybení nenaplňuje danou skutkovou podstatu. Samotné neuveřejnění adresy profilu zadavatele, resp. zveřejnění nesprávného odkazu ve Věstníku veřejných zakázek před samotným uveřejněním zadávací dokumentace, či výzvy k podání nabídek, totiž nemá ve skutečnosti žádnou vazbu na samotný akt uveřejnění těchto dokumentů, tj. zpřístupnění dokumentů neomezenému okruhu adresátů. Nadto žalobkyně konstatuje, že odkaz na profil zadavatele uvedený ve formuláři CZ05 obsahuje toliko odkaz na jinou podstránku profilu zadavatele žalobkyně, která je však umístěna na tomtéž elektronickém nástroji, na jakém je zřízen profil zadavatele žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že s ohledem na § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, všichni potenciální dodavatelé a zájemci o tuto zakázku, včetně potenciálního okruhu dodavatelů, byli po použití odkazu uveřejněném před zahájením zadávacího řízení ve formuláři CZ05 ve Věstníku veřejných zakázek a vstupu do elektronického nástroje schopni rozpoznat, že odkaz uveřejněný ve formuláři CZ05 obsahuje zjevnou chybu v psaní.

3. Žalobkyně dále namítá, že uveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek je veskrze pouze administrativním úkonem, sledujícím statistické a databázové cíle a neslouží potenciálním dodavatelům k získání informací o vyhlášených zakázkách, neboť ze samotného záznamu o profilu zadavatele uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek nejde dále seznat, zdali zadavatel nějakou zakázku aktuálně zadává. Skutečnost, že žalobkyně neuveřejnila správnou adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, nijak nebránila potenciálním dodavatelům, aby zpracovali a podali své nabídky, neboť žalobkyně uveřejnila zadávací dokumentaci na profilu zadavatele a tím zcela dostála svým povinnostem ve vztahu k informování potenciálních dodavatelů. Řada dodavatelů navíc využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů, přičemž tato služba je založena na monitorování zdrojů veřejných zakázek bez jakékoliv relevance, zdali je tento zdroj uveden nebo neuveden v databázi profilu zadavatelů ve Věstníku veřejných zakázek. Důkazem je společnost Ekoenergetyka – Polska Sp. z. o. o., která, ačkoliv je zahraničním dodavatelem, byla schopna si profil zadavatele žalobkyně bez problémů najít a poslat žalobkyni žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Žalobkyně má proto za to, že předmětná chyba v psaní ve formuláři CZ05 neměla žádný kvalitativní vliv na informovanost potenciálních dodavatelů, ani na výběr nejvhodnějšího dodavatele.

4. Žalobkyně odmítá odkaz žalovaného na § 214 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 31. 12. 2020, a na § 15 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, neboť není veřejným zadavatelem, ani dotovaným či sektorovým zadavatelem, proto se na ni zákon o zadávání veřejných zakázek u předmětné zakázky nevztahuje a nevztahoval a zadávala zakázku dle Pravidel pro výběr dodavatelů č. j. MPO 78933/19/61010/61000, platných od 16. 10. 2019. Žalovaný, resp. jeho ministr, zcela nepřípustně vykládá své vlastní dotační podmínky nad rámec Pravidel pro výběr dodavatelů, přestože dle závěrů Nejvyššího správního soudu uvedených v rozsudcích ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009–63, č. 2332/2011 Sb., ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012–33, platí, že dotační podmínky musí být vymezeny jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Poskytovatel dotace je tím, kdo určuje právní rámec, v němž se má příjemce dotace pohybovat a zvolí–li definice, které jsou nejednoznačné z pohledu práva, musí poté přijmout případné negativní důsledky takových nejednoznačných formulací.

5. Žalobkyně má za to, že vzhledem k ryze formálnímu charakteru zjištění jí nemá být udělena žádná sankce, neboť šetřené pochybení nenaplňuje znaky skutkové podstaty dle bodu 1 Kategorizace sankcí. Nebyl–li by takový postup možný, přicházela by v úvahu sankce dle bodu č. 23 Kategorizace sankcí, tedy dle „zbytkové“ skutkové podstaty při samé spodní hranici sazby ve výši 5 %.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně uvedl, že má právo nevyplatit dotaci nebo její část, kdy ve věci postupoval v souladu s § 14e rozpočtových pravidel. Dále žalovaný zdůraznil, že byly z jeho strany uloženy dvě korekce za skutkově stejná pochybení, která se ovšem liší v tom, co bylo porušeno. U zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek (zakázka na pořízení nabíjecí stanice) šlo o porušení § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a u výběrového řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů (zakázka na pořízení elektromobilu) šlo primárně o porušení bodu 6) těchto pravidel. Dokument Kategorizace nedostatků je rozdělen na dvě části, přičemž prvá část stanovuje korekce za pochybení při postupu dle zákona o zadávání veřejných zakázek a druhá část stanovuje korekce za pochybení dle Pravidel pro výběr dodavatelů. Ve věci profilu zadavatele odkazuje bod 6) Pravidel pro výběr dodavatelů na analogické použití § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy není argumentace pro uložení korekce za porušení bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů nepřípustným rozšířením podmínek a pravidel plynoucích z Pravidel pro výběr dodavatele. Žalovaný zohlednil při svém rozhodování o korekci skutečnost, že požadované dokumenty na profilu zadavatele zveřejněny byly, a protože neidentifikoval úmyslnou snahu žalobkyně profil dodavatele například skrývat, akceptoval, že k určité míře uveřejnění došlo. Vyměřil proto korekci na spodní hranici sankční výměry dle bodu 1) Kategorizace nedostatků. V případě žalobkyně došlo k tomu, že odkaz ve Věstníku uvedený odkazoval na konkrétní zakázku jiného zadavatele na stejném elektronickém nástroji, přičemž že je „správně“ alespoň elektronický nástroj potenciální dodavatel vůbec neví a vědět nemůže. Je nutné si uvědomit, že každé pochybení, které má za následek, že se informace o zakázce dají nalézt pouze se zvýšeným úsilím, zvyšuje pravděpodobnost toho, že to potenciální dodavatel „vzdá“ a dále hledat nebude, čímž se transparentnost jednotlivých zakázek snižuje. Uvedené pak vede nebo minimálně může vést k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, z čehož plyne také minimálně potenciální finanční dopad takového pochybení zadavatele. Přístup žalovaného proto nelze považovat za formalistický.

7. Ohledně zařazení pochybení pod bod 1) Kategorizace sankcí žalovaný uvedl, že vlastní pravidla, kterými je při zadávání zakázek každý zadavatel povinen se řídit, jsou stanovena buď v zákoně o zadávání veřejných zakázek, nebo v Pravidlech pro výběr dodavatele. Kategorie nedostatků pak pouze stanoví snížené odvody za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel. V bodě 6) Pravidel pro výběr dodavatele kromě vlastní povinnosti zveřejnit oznámení o zahájení výběrového řízení na profilu zadavatele v sobě obsahuje i další povinnosti jako např. včas uveřejnit odkaz na profil zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Aby tedy mohlo být oznámení o zahájení výběrového řízení uveřejněno požadovaným způsobem dle Pravidel pro výběr dodavatele, je nutné, aby způsob zveřejnění, ke kterému patří i splnění podmínek pro nástroj, na kterém je zveřejněn, splňoval stanovené podmínky. Žalobkyně proto uvedené pochybení chybně zařazuje pod bod 23, resp. 26 Kategorizace nedostatků.

8. Žalovaný uzavírá, že pochybení žalobkyně nebylo v žádném případě čistě formální, bez jakéhokoliv i jen potenciálního finančního dopadu, kdy uložení korekce dle bodu 1 Kategorizace nedostatků přesně odpovídá pravidlům, která žalovaný jednoznačně předem stanovil v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobkyně nebyla nezákonně zkrácena na svých právech, proto žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Posouzení žaloby

9. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování ministra žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná.

10. Městský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně i žalovaný s tímto postupem souhlasili, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Veškeré podklady a listiny, z nichž městský soud vycházel, a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Zároveň nebylo navrženo provedení důkazních prostředků, které by nebyly součástí správního spisu předloženého žalovaným.

11. Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek se rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

12. Podle § 214 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

13. Podle § 214 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

14. Podle § 15 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele zadavatel zajistí, aby internetová adresa profilu zadavatele uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek odkazovala přímo na internetovou stránku, na které jsou uveřejněny informace o veřejných zakázkách výhradně tohoto zadavatele.

15. Podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel v rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

16. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).

17. Podle hlavy I. – obecné části, článku VII. bodu 1) a 2) Rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatel dotace je oprávněn dotaci krátit (tj. nevyplatit dotaci nebo její část), pokud příjemce prokazatelně porušil povinnosti stanovené právními předpisy nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta (týká se zejména Pravidel pro výběr dodavatelů, Pravidel způsobilosti a publicity). Poskytovatel dotace v tomto případě uplatní postup dle § 14e Rozpočtových pravidel. Výše sankce bude určena dle Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (verze platná k datu zahájení výběrového řízení). Příjemce je oprávněn ve lhůtě 15 dnů podat k Poskytovateli dotace námitky proti krácení výdajů.

18. Podle hlavy II. – zvláštní části, článku III. bodu 1) Rozhodnutí o poskytnutí dotace příjemce je povinen se řídit verzí Pravidel pro výběr dodavatelů platnou v den zahájení výběrového řízení. Rovněž případné krácení dotace (viz Hlava I. článek VII.) za pochybení ve výběrovém řízení, ať už se bude jednat o výběrové řízení v režimu zákona nebo Pravidel pro výběr dodavatelů, bude provedeno dle příslušné verze Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně platné v den zahájení výběrového řízení.

19. Podle hlavy III. – závěrečné části, článku I. pak příjemce prohlašuje, že je mu znám právní rámec poskytnuté dotace daný mimo jiné rozpočtovými pravidly a zákonem o zadávání veřejných zakázek a dále potvrzuje, že neplnění podmínek stanovených v Rozhodnutí o poskytnutí dotace bude sankcionováno dle tam uvedených pravidel. Dle článku II. bodu 2) a 3) téže hlavy tvoří seznam příloh krom jiného Pravidla pro výběr dodavatelů (účinná v den zahájení výběrového řízení) a Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (platné v den zahájení výběrového řízení).

20. Podle bodu 3) a 4) obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů, č. j. MPO 3993/20/61010/61000, platných a účinných od 10. 1. 2020, musí zadavatel při zadávání zakázek mimo jiné dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, ve vztahu k dodavatelům pak rovněž zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace a je povinen zachovat stejný přístup k informacím o zakázce ve vztahu ke všem účastníkům výběrového řízení.

21. Podle bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů (vyhlášení zakázky) výběrové řízení musí být zahájeno zveřejněním oznámení na profilu zadavatele. Profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj sloužící k uveřejňování informací a dokumentů definovaný § 28 odst. 1 písm. j) a analogicky § 214 ZZVZ, který splňuje náležitosti vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatelů. Internetová adresa profilu zadavatele se povinně uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Zadavatel si nejprve založí profil a poté zveřejní internetovou adresu profilu zadavatele ve VVZ (použije se Oznámení profilu zadavatele – formulář CZ05).

22. Podle bodů 1. Kategorizace nedostatků vztahujících se jak na zakázky, při jejichž zadávání je příjemce povinen postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek, tak na zakázky s postupem dle Pravidel pro výběr dodavatelů, je pro neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídky (výběrového řízení) požadovaným způsobem dle ZZVZ (Pravidel pro výběr dodavatelů) nebo neoprávněné přímé zadání nebo protiprávní jednací řízení bez uveřejnění stanovena dvojí sankce. Zadal–li zadavatel veřejnou zakázku, aniž by zahájil zadávací řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (Pravidel pro výběr dodavatelů), je za toto pochybení stanovena sankce ve výši 100 %. Bylo–li dodrženo uveřejnění alespoň na vnitrostátní úrovni způsobem zajišťujícím přístup k informacím podnikům z jiných členských států, snižuje se výše sankce na 25 %.

23. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program Nízkouhlíkové technologie při realizaci projektu Zavedení elektromobility ve společnosti Buddyjet s. r. o., zahájila dne 17. 12. 2019 zadávací řízení na pořízení nabíjecí stanice a dne 7. 2. 2020 výběrové řízení na dodávku elektromobilu. Mezi stranami je přitom nesporné, že ačkoliv žalobkyně dne 12. 12. 2019 odeslala k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář CZ05 (Oznámení profilu zadavatele), byl v tomto formuláři zveřejněn odkaz na zakázku jiného zadavatele, a nikoliv na profil žalobkyně. V posuzované věci je proto stěžejní otázkou splnění zákonné podmínky zveřejnění odkazu na profil žalobkyně ve Věstníku veřejných zakázek.

24. Městský soud předesílá, že otázkou zveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek se již v minulosti zabýval v rozsudcích ze dne 28. 4. 2022, č. j. 15 A 37/2020–44, a ze dne 9. 11. 2022, č. j. 10 A 101/2021–42, s jejichž dílčími závěry se právě rozhodující senát ztotožňuje a neshledává důvodu se od nich zásadně odchylovat. V dalším posouzení z nich proto bude vycházet.

25. Městský soud předně shledal neopodstatněnou námitku žalobkyně, že se na ni nevztahoval zákon o zadávání veřejných zakázek. V tomto ohledu je třeba přisvědčit žalovanému, že z jeho strany byly za skutkově stejná pochybení uloženy korekce dvě, lišící se v tom, jaké pravidlo bylo porušeno. U zakázky na dodávku nabíjecí stanice, jež byla zahájena dne 17. 12. 2019, se jednalo o porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy uvedená skutečnost vyplývá rovněž z profilu žalobkyně, na němž je v informacích o veřejné zakázce výslovně uvedeno, že se u této zakázky jedná o zjednodušené podlimitní řízení řídící se zákonem o zadávání veřejných zakázek. U výběrového řízení u zakázky na pořízení elektromobilu, zahájené dne 7. 2. 2020, je na profilu žalobkyně uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. V této souvislosti městský soud podotýká, že v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které jsou spolufinancované z operačních programů, je zadavatel povinen dodržet podmínky poskytovatele dotace, které stanovují pravidla pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu. V posuzované věci jsou tyto podmínky stanoveny v Pravidlech pro výběr dodavatelů. Z textace bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů pak vyplývá, že tento pojednává o podmínkách, které musí být splněny, aby došlo k vyhlášení zakázky, a to s výslovným odkazem na § 28 odst. 1 písm. j) a analogicky § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jednou z těchto podmínek je, že internetová adresa profilu zadavatele se povinně uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek, kdy si zadavatel nejprve založí profil a poté prostřednictvím formuláře Oznámení profilu zadavatele CZ05 zveřejní internetovou adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Z právě uvedeného je zřejmé, že pouze za splnění všech těchto podmínek je výběrové řízení platně zahájeno. Konečně podle hlavy III. – závěrečné části, článku I. Rozhodnutí o poskytnutí dotace žalobkyně prohlásila, že je jí znám právní rámec poskytnuté dotace daný mimo jiné rozpočtovými pravidly a zákonem o zadávání veřejných zakázek a dále potvrdila, že neplnění podmínek stanovených v Rozhodnutí o poskytnutí dotace bude sankcionováno dle tam uvedených pravidel. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně byla povinna postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to analogicky i u výběrového řízení na dodávku elektromobilu.

26. Nesouhlasí–li žalobkyně s právním posouzením žalovaného spočívajícím v kategorizaci pochybení pod bod 1) Kategorizace nedostatků, je nutné uvést, že účelem, který sleduje zákonem stanovený požadavek na uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, jenž byl žalovaným vtělen rovněž do bodu 6 Pravidel pro výběr dodavatele, je dosažení maximální míry transparentnosti zadávacích a výběrových řízení. Každý potenciální dodavatel usilující o účast v zadávacím a výběrovém řízení zahájeném žalobkyní v rámci projektu měl mít tímto způsobem zajištěnou možnost zjistit z Věstníku veřejných zakázek adresu profilu zadavatele, z něhož pak mohl čerpat konkrétní údaje o zahájeném zadávacím nebo výběrovém řízení. Za situace, kdy žalobkyně unikátní internetovou adresu svého profilu zveřejnila chybně, jim však tuto možnost ztížila. Cílem institutu profilu zadavatele je zajištění vysoké míry transparentnosti prostřednictvím zveřejnění informací o identitě zadavatele. Pochybením ze strany žalobkyně však byla porušena nejen zásada transparentnosti zadávacího a výběrového řízení, ale rovněž zásada rovného zacházení, jejímž smyslem je zajištění stejných příležitostí pro všechny potenciální dodavatele. V důsledku chybného uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele v době vyhlášení výběrového a zadávacího řízení se o nich nemuseli dozvědět všichni potenciální dodavatelé, kteří mohli podat nabídku, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Městský soud konstatuje, že jednoznačnou povinností žalobkyně jakožto příjemce dotace plynoucí z bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů, z § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a z § 15 odst. 2 vyhlášky o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, jimiž byla žalobkyně podle hlavy II. – zvláštní části, článku III. bodu 1) Rozhodnutí o poskytnutí dotace povinna se řídit, bylo uveřejnit internetovou adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Právě z tohoto zdroje totiž měli mít potenciální dodavatelé možnost čerpat informace o profilu zadavatele (žalobkyně). Uvedený závěr má oporu jak v § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek, který je odrazem zásady transparentnosti, tak vyplývá i z bodu 3) a 4) obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů, č. j. MPO 3993/20/61010/61000, platných a účinných od 10. 1. 2020.

27. Městský soud dále zkoumal, zda bylo možné porušení § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů podřadit pod body 1) Kategorizace nedostatků týkajících se toho kterého pochybení. V bodu 1) určeného pro pochybení v postupu dle zákona o zadávání veřejných zakázek je porušení rozpočtové kázně definováno jako „neuveřejnění/neodeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle ZZVZ nebo neoprávněné přímé zadání nebo protiprávní jednací řízení bez uveřejnění“. Zadal–li zadavatel veřejnou zakázku, aniž by zahájil zadávací řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, je pro tento typ porušení rozpočtové kázně stanovena sankce 100 %. Byla–li však dodržena alespoň určitá míra uveřejnění, tedy uveřejnění na vnitrostátní úrovni způsobem zajišťujícím přístup k informacím podnikům z jiných členských států, je stanovena sankce 25 %. Obdobné pak platí pro bod 1) Kategorizace nedostatků vztahující se k pochybení v postupu dle Pravidel pro výběr dodavatelů. K tomu, aby žalobkyně jakožto příjemce dotace postupovala v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a s Pravidly pro výběr dodavatelů, je zapotřebí dostát všem povinnostem zakotveným v citovaných předpisech, tedy i povinnosti předchozího bezvadného uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek. Pro úplnost městský soud připomíná, že dle § 15 odst. 2 vyhlášky o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele zadavatel zajistí, aby internetová adresa profilu zadavatele uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek odkazovala přímo na internetovou stránku, na které jsou uveřejněny informace o veřejných zakázkách výhradně tohoto zadavatele. Zveřejnila–li tedy žalobkyně zadávací dokumentaci či výzvy k podání nabídek, avšak internetovou adresu svého profilu zadavatele prostřednictvím stanoveného formuláře uveřejnila chybně s odkazem na zakázku jiného zadavatele, neuveřejnila internetovou adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek způsobem vyžadovaným zákonem o zadávání veřejných zakázek a Pravidly pro výběr dodavatelů. Městský soud na tomto místě rovněž přisvědčil žalovanému, že potenciální dodavatel vůbec neví a nemůže vědět, že je případně správný alespoň elektronický nástroj a že každé pochybení, které má za následek možnost nalezení informací o zakázce pouze se zvýšeným úsilím zvyšuje pravděpodobnost toho, že potenciální dodavatel již více zakázku hledat nebude, čímž se transparentnost jednotlivých zakázek snižuje. Lze tedy uzavřít, že porušením bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů a § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek, jichž se žalobkyně dopustila chybným uveřejněním odkazu na svůj profil zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, žalovaný správně subsumoval pod body 1) Kategorizace nedostatků. Na základě zjištění žalovaného, že v posuzovaném případě neidentifikoval úmyslnou snahu žalobkyně profil dodavatele například skrývat a žalobkyně dodržela určitou míru uveřejnění, přistoupil žalovaný k aplikaci sankce ve výši 25 % z částky způsobilých výdajů vztahujících se k zakázkám, kterou body 1) Kategorizace nedostatků pro takový případ stanoví. Výše sankce 25 % odpovídá okolnostem případu, neboť se nejednalo pochybení pouze formálního charakteru bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu. Na právě uvedeném nemůže nic změnit ani argument žalobkyně, že řada dodavatelů využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů. Chybný postup žalobkyně jakožto zadavatele totiž ve svém důsledku vedl nebo mohl vést právě ke znevýhodnění těch potenciálních dodavatelů, kteří se sami pokouší zakázky vyhledávat. Aby danou zakázku žalobkyně nalezli, musí vyvinout činnost nad rámec předpokládanou zákonem o zadávání veřejných zakázek. Uvedená netransparentnost zakládá nerovný přístup k potenciálním dodavatelům, kdy je způsobilý ovlivnit počet podaných nabídek, a tedy i výběr nejvhodnější nabídky.

28. Namítá–li pak žalobkyně, že uveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek je veskrze pouze administrativním úkonem, sledujícím statistické a databázové cíle a neslouží potenciálním dodavatelům k získání informací o vyhlášených zakázkách, nelze s tímto závěrem souhlasit. Žalobkyně pouze bagatelizuje uveřejnění adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, nicméně uvedená argumentace neobstojí ve světle výše citovaných ustanovení § 214 odst. 1 a 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Z dikce uvedených ustanovení je totiž zřejmé, že zákonodárce přikládá uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek značný význam a spojuje s tímto úkonem další přímo navazující skutečnosti. S okamžikem uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele spojuje § 214 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek okamžik, od něhož nejdříve se informace nacházející na profilu zadavatele považují se za uveřejněné podle tohoto zákona. Jinými slovy, na informace zveřejněné na profilu zadavatele, jehož adresa dosud nebyla řádně uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek, nelze nahlížet jako na informace uveřejněné v souladu se zákonem. Odstavec 2 téhož ustanovení pak vyžaduje, aby zadavatel využíval k uveřejňování informací o svých veřejných zakázkách pouze jeden profil, který je ve Věstníku veřejných zakázek označen jako aktivní.

29. Městský soud nemohl vzhledem k výše uvedenému přisvědčit žalobkyni, že její pochybení, v jehož důsledku byla dotace krácena, bylo ryze formálního charakteru, tudíž jí neměla být uložena žádná sankce. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017–33, č. 3854/2019 Sb. NSS, bodu [36] a [38] „poskytnutí dotace představuje dobrodiní ze strany státu, čemuž odpovídá i oprávnění poskytovatele dotace svázat příjemce dotace přísnými podmínkami […] při stanovení výše odvodu je třeba zvažovat všechny podstatné okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu přiměřenosti, tedy rozumného poměru mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Pokud tedy okolnosti konkrétního případu vyvolávají otázku ohledně závažnosti porušení dané povinnosti, musí správce daně zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti. “ Městský soud v této souvislosti podotýká, že s právě uvedenými závěry se ztotožnil rovněž Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1344/23 ze dne 18. 10. 2023, v němž uzavřel, že shora citované závěry Nejvyššího správního soudu „lze použít i v případech, kdy je dotace krácena ještě před jejím vyplacením.“ Vyjma právě uvedeného se Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 4. 2023, č. j. 10 Afs 319/2022–33 zabýval méně závažným porušením dotačních podmínek, přičemž dospěl k závěru, že „nevidí důvod, proč by stěžovatel v nynější věci nemohl po zohlednění zásady přiměřenosti přiznat žalobci s ohledem na malou závažnost porušení podmínek dotační smlouvy sníženou hodnotu faktury. Nikdo nezpochybňuje, že žalobce podmínky dotační smlouvy (byť marginálně) porušil. Krácení dotace však nesmí být přepjatě formalistické a nepřiměřené ve vztahu k závažnosti porušení dotační smlouvy a naplnění jejího účelu.“ Žalobkyni bylo žalovaným vytčeno narušení transparentnosti jí konaného zadávacího a výběrového řízení a porušení zásady rovného přístupu, když vytýkané jednání bylo shledáno diskriminačním vůči těm potenciálním účastníkům, kteří žalobkyní osloveni nebyli a měli možnost prostřednictvím odkazu ve Věstníku veřejných zakázek nalézt profil zadavatele, ze kterého by se dozvěděli podrobnosti o připravovaném výběrovém a zadávacím řízení, pouze se zvýšeným úsilím. Jak bylo uvedeno výše v bodu [27], porušení § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů, jichž se žalobkyně dopustila chybným uveřejněním odkazu na profil zadavatele, žalovaný správně podřadil pod body 1) Kategorizace nedostatků. Vzhledem ke zjištění žalovaného, že v posuzované věci byla žalobkyní dodržena určitá míra uveřejnění a nebyl shledán úmysl žalobkyně, přistoupil žalovaný k aplikaci snížené sankce 25 % z části způsobilých výdajů v souvislosti s výběrovým a zadávacím řízením. Nebyl proto důvod, aby žalovaný krátil dotaci dle bodu 23), resp. 26) Kategorizace nedostatků „Jiné porušení výše neuvedené“, když došlo k porušení § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů a body 1) Kategorizace nedostatků jsou na takový druh nedostatku přiléhavé.

30. Uvádí–li žalobkyně, že k pochybení došlo vinou společnosti Regionální poradenská agentura, s. r. o., která pro žalobkyni administrovala zakázku, k tomu městský soud podotýká, že administrátor zakázky je osobou odlišnou od jejího zadavatele a veřejnoprávní odpovědnost za dodržování zákona nese zadavatel zakázky. Jednání zástupce je zásadně přičitatelné zastoupenému a případné porušení jeho závazků je otázkou jejich soukromoprávního vztahu (viz zejména bod [33] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 155/2016–224).

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

31. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně úspěch v řízení neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak právo na náhradu nákladů řízení měl, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení