10 C 79/2024 - 212

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] insolvenční správce úpadce [Jméno žalobce B]. v likvidaci, IČO [IČO žalobce B], sídlem [Adresa žalobce B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 953 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 172 667 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení částky 780 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 172 667 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 24 362 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 953 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce směnečného řízení u Krajského soudu v [Anonymizováno] vedeného pod sp. zn. [sp. zn.] (původně pod sp. zn. [sp. zn.]). Žalobu odůvodnil tím, že usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-20 byl žalobce zrušen s likvidací, usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[právnická osoba], byl zjištěn úpadek žalobce a na jeho majetek prohlášen konkurz s tím, že tento bude projednáván jako nepatrný. Usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[právnická osoba], soud potvrdil volbu nového insolvenčního správce žalobce, a to [Jméno žalobce A]. V naříkaném řízení [Anonymizováno], s.r.o. v likvidaci (původně vystupující pod názvem [tituly před jménem] [jméno FO] & [právnická osoba].), dále jen „žalobce“ dne [datum] podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti bance, a to pro směnečný peníz 4 047 791 Kč s postižními právy ze směnky a skončeno právní mocí rozsudku Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-175, dne [datum]. Řízení tak trvalo téměř 26 let. Žalobce při výpočtu vycházel z částky 20 000 Kč za rok s tím, že za první dva roky požadoval poloviční částku, tedy celkem 500 000 Kč. Tuto částku pak navýšil o inflaci, tedy na výslednou částku 953 000 Kč. [Jméno žalobce B], v likvidaci dne [datum] uplatnila nárok u žalované ve výši 953 000 Kč. Žalovaná uzavřela, že v naříkaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě s tím, že postačí konstatování porušení práva.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že u ní [Jméno žalobce B], v likvidaci dne [datum] uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 953 000 Kč za nesprávný úřední postup. Žalovaná dospěla k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když řízení v posuzovaném případě trvalo 25 let a 8 měsíců. Celková délka řízení byla ovlivněna tím, že předmětné řízení bylo přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu na majetek žalovaného, a to v období od [datum] do [datum], kdy byl konkurz zrušen. Žalovaná má za to, že význam řízení byl pro žalobce nepatrný, neboť si musel být vědom nižší míry uspokojení své pohledávky již v okamžiku prohlášení konkurzu na majetek žalovaného. Žalobcem přihlášená pohledávka byla zjištěna ve výši 4 047 791 Kč a uspokojena v celkové výši 1 713 996 Kč v průběhu konkurzu v rámci částečných rozvrhů. Žalobce se rovněž negativně podílel na celkové délce řízení, když byl dne [datum] vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což na další opakované výzvy neučinil. Žalovaná tak dospěla k závěru, že žalobci nemohla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení nemajetková újma takové intenzity, aby bylo namístě finanční satisfakce.

3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum].

4. Ze spisu vedeného Krajským soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.] (původně pod sp. zn. [sp. zn.]) soud zjistil následující: Dne [datum] byl žalobcem podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 4 047 791 Kč s příslušenstvím a provizi ve výši 1/3 % ze směnečné sumy, tj částky 13 492 Kč. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce navrhl změnu petitu, a to ohledně nákladů řízení. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo konstatováno, že ke dni [datum] nebyl uhrazen soudní poplatek za návrh. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce znovu vyzván k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek byl uhrazen dne [datum]. Dne [datum] byl vydán směnečný platební rozkaz, který byl účastníkům doručen dne [datum]. Dne [datum] si proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný námitky. Dne [datum] byly námitky doručeny žalobci. Na [datum] soud nařídil jednání ve věci. Dne [datum] bylo žalobcem nahlíženo do spisu. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Dne [datum] přišlo soudu vyjádření žalobce k námitkám žalovaného včetně doplnění důkazů. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém soud konstatoval, že žádost o odročení žalobce neshledal důvodnou, na daném jednání soud současně vyhlásil rozsudek, kterým směnečný platební rozkaz v plném rozsahu zrušil. Dne [datum] bylo žalobcem nahlíženo do spisu. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti rozsudku. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] bylo přeposláno odvolání žalobce k vyjádření žalovanému. Dne [datum] přišlo soudu sdělení žalobce, že v současné době není schopen s ohledem na nedostatek hotových finančních prostředků uhradit soudní poplatek. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo konstatováno, že ke dni [datum] nebyl uhrazen soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] sdělil žalobce soudu, že s ohledem na přetrvávající nedostatek hotových finančních prostředků není schopen uhradit soudní poplatek, současně sdělil, že nebude žádat o osvobození od úhrady soudního poplatku. Dne [datum] byl spis předložen s odvoláním Vrchnímu soudu v [Anonymizováno]. Dne [datum] soud první stupně přeposlal odvolacímu soudu sdělení o změně obchodního jména žalobce. Dne [datum] odvolací soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] byl do spisu zažurnalizován úřední záznam, že žalovaný je v úpadku a byl na něj prohlášen konkurz. Dne [datum] k žádosti odvolacího soudu zaslal insolvenční soud usnesení o prohlášení konkurzu na majetek žalovaného. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně bez věcného vyřízení s tím, že spis má být opětovně předložen odvolacímu soudu po skončení konkurzu. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo konstatováno, že konkurz na žalovaného trvá. Dne [datum] soudu došel návrh žalobce ze dne [datum] na pokračování v řízení s tím, že dne [datum] obdržel od správce konkurzní podstaty žalovaného vyrozumění o tom, že na přezkumném jednání byla správcem konkurzní podstaty popřena přihlášená pohledávka žalobce, a to z důvodu, že směnka je neplatná. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu s návrhem na pokračování řízení. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně bez věcného vyřízení s tím, že o návrhu žalobce musí rozhodnout soud I. stupně. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně návrh na pokračování v konkurzu přerušeném řízení zamítl s tím, že návrh na pokračování v řízení byl podán v době, kdy nelze uplatnit § 24 odst. 4 ZKV, a proto návrh zamítl. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] soud zaslal odvolání na vědomí žalovanému. Dne [datum] bylo odvolání předloženo Vrchnímu soudu v [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] s tím, že nesprávně posoudil věc po právní stránce. Spis byl soudu I. stupně vrácen k věcnému projednání dne [datum]. Soud I. stupně nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] žalobce požádal o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, které soud k žádosti zrušil. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby uvedl konkrétní důvody, pro které byla přihláška ve výši 4 044 574,05 Kč popřena a navrhl k těmto skutečnostem důkazy. Dne [datum] reagoval žalovaný na výzvu soudu včetně předložení důkazů. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že se vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí incidenční spor dle návrhu žalobce ze dne [datum] na určení pravosti jeho směnečné pohledávky 4 044 574,05 Kč s postižnými právy, která byla v konkurzním řízení popřena. Dne [datum] bylo žalobcem nahlíženo do spisu. Dne [datum] žalobce sdělil soudu, že dne [datum] byl insolvenčním soudem vydán rozsudek č. j. [sp. zn.]-36, kterým bylo určeno, že žalobce má za žalovaným pravou pohledávku ve výši 4 047 791 Kč ve druhé třídě, tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-75, který nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl k žádosti Vrchního soudu v [Anonymizováno] zapůjčen naříkaný spis. Spis byl soudu I. stupně vrácen dne [datum]. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] byla provedena kontrola konkurzu. Dne [datum] byl opatřením předsedy Krajského soudu v [Anonymizováno] spis přidělen novému soudci do soudního oddělení [Anonymizováno] Cm. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu předloženo odvolaní do rozsudku z [datum] s tím, že soudní poplatek za odvolání nebyl zaplacen. Dne [datum] zaslal odvolací soud žalobci přípis, zda na odvolání proti rozsudku stále trvá. Dne [datum] urgoval odvolací soud žalobce, zda na odvolání proti rozsudku trvá. Dne [datum] likvidátor žalobce požádal o poskytnutí žaloby a odvolání proti rozsudku s tím, že žádá o poskytnutí lhůty, aby se s žalobou a odvoláním mohl seznámit. Dne [datum] soud poskytl likvidátorovi žalobce lhůtu 10 dnů. Dne [datum] likvidátor žalobce sdělil, že na projednání odvolání trvá. Dne [datum] odvolací soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen návrh likvidátora žalobce na přerušení řízení s tím, že dne [datum] byl podán insolvenční návrh na žalobce. Současně sdělil, že v případě, že soud neshledá důvody pro přerušení, omlouvá svoji neúčast u jednání. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém odvolací soud změnil rozsudek I. stupně tak, že směnečný platební rozkaz se ponechává v platnosti a rozhodl o nákladech řízení a dále soud uložil žalobci zaplatit soudní poplatek za odvolání. Rozsudek soudu I. stupně byl změněn z důvodu, že výstavcem směnky byla žalovaná, když je na ní připojen podpis ředitele pobočky banky, z čehož je zřejmé, že tímto úkonem projevil vůli směnku podepsat za banku. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum].

5. Ze spisu vedeného Krajským soudem v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] soud zjistil následující: Dne [datum] byl soudu doručen návrh dlužníka [právnická osoba]., na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Dne [datum] byl soudu doručen návrh 3 věřitelů na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval dlužníka, aby návrh doplnil o patřičné listiny a současně jej vyzval, aby se vyjádřil k návrhu věřitelů. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval navrhovatele – věřitele, aby zaplatili zálohu na náklady konkurzu a předložili plné moci. Dne [datum] byly soudu doručeny plné moci navrhovatelů. Dne [datum] byla složena záloha na náklady konkurzu. Dne [datum] přišlo soudu doplnění důkazů k výzvě soudu ze strany dlužníka včetně vyjádření. Dne [datum], [datum], [datum], [datum] soudu došly další návrhy věřitelů na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Usnesením ze dne [datum] soud prohlásil konkurz na majetek dlužníka a byl mu ustanoven správce konkurzní podstaty, současně tímto usnesením vyzval věřitele dlužníka, aby přihlásili všechny své nároky vůči němu. Dne [datum] požádal ustanovený insolvenční správce o ustanovení zvláštního správce pro oblast práva z důvodu velké náročnosti konkurzu s ohledem na předpokládaný velký počet věřitelů. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven zvláštní správce pro oblast práva. Dne [datum] soud vydal opravné usnesení ohledně usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] soudu došla žádost konkurzního správce o jmenování opatrovníka věřitelům. Usnesením ze dne [datum] byl konkurzním věřitelům jmenován opatrovník s oprávněními věřitelského výboru. Dne [datum] přišla soudu žádost správce konkurzní podstaty o souhlas s prodejem movitých věcí dlužníka. Usnesením ze dne [datum] soud vyslovil souhlas s prodejem movitých věcí. Dne [datum] byl soudu doručen seznam majetku a závazků dlužníka. Dne [datum] přišla soudu žádost správce konkurzní podstavy o souhlas s užíváním služebního vozidla a mobilního telefonu. Dne [datum] přišla soudu žádost správce konkurzní podstaty úpadce o pomoc při zajišťování provozu úpadce. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s užíváním služebního vozidla a mobilního telefonu. V průběhu konkurzního řízení přicházely soudu námitky, aby peněžní prostředky věřitelů nebyly zahrnovány do majetkové podstaty a návrhy na zrušení konkurzu úpadce. Usnesením ze dne [datum] byl úpadci ustanoven opatrovník. Dne [datum] soud reagoval na námitky a návrhy na zrušení konkurzu úpadce. Usnesením ze dne [datum] byla svolána schůze konkurzních věřitelů k volbě věřitelského výboru na [datum]. Dne [datum] proběhla schůze věřitelů, na které bylo konstatováno, že ke dni [datum] činí výše přihlášených pohledávek 6 043 232 468,36 Kč z toho více než tvoří pohledávky 2 věřitelů, a to Fondu pojištění vkladů [adresa] a [právnická osoba] Na schůzi byl zvolen věřitelský výbor. Usnesením ze dne [datum] soud potvrdil volbu věřitelského výboru. Dne [datum] byli účastníci vyrozuměni, že k datu [datum] se přihlásilo 17 727 věřitelů a že dne [datum] se konala schůze věřitelů. [Jméno žalobce B]. byla v konkurzním řízení vedena jako konkurzní věřitel s přihláškou evidovanou pod č. [hodnota] s přihlášenou pohledávkou ve výši 4 047 791 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu motorová vozidla. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu movité věci včetně uměleckých děl. Dne [datum] proběhlo jednání věřitelského výboru. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o odměně opatrovníka, neboť ustanovením věřitelského výboru dne [datum] jeho funkce zanikla. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu nemovitosti úpadce. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu cenné papíry. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu akcie. Dne [datum] přišly soudu podklady konkurzního správce úpadce pro přezkumné jednání. Usnesením ze dne [datum] soud k žádosti konkurzního správce úpadce souhlasil s tím, aby správce ke své další činnosti používal některý úpadcův osobní automobil. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s vyplacením dalších záloh na konkurzní odměnu správci konkurzní podstaty a zvláštnímu správci. Dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] proběhlo jednání věřitelského výboru. Dne [datum] došlo soudu oznámení, že Krajské státní zastupitelství v [adresa] vstupuje do řízení. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty úpadce zpeněžil mimo dražbu portfolio pohledávek úpadce. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty úpadce prodal mimo dražbu objektu občanské vybavenosti. Soud dne [datum] nařídil přezkumné jednání na dny od [datum] do [datum]. Přihláška pohledávky [Jméno žalobce B]. byla přezkoumána na přezkumném jednání konaném dne [datum] a byla zjištěna ve výši 4 047 791 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty úpadce vyloučil z konkurzní podstaty věci uvedené na soupisu majetku doručeného soudu dne [datum]. Dne [datum] a [datum] proběhlo jednání věřitelského výboru. Dne [datum] soud informoval státní zastupitelství o incidenčních sporech, kterých bylo celkem [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] soud svolal na [datum] schůzi věřitelského výboru. Dne [datum] byla soudu doručena žádost konkurzního správce úpadce o ustanovení opatrovníka některým věřitelům, žádost byla odůvodněna tím, že rozeslali celkem [hodnota] vyrozumění o popření pohledávky zcela nebo zčásti, 704 věřitelů nebylo zastiženo na udané adrese, 302 věřitelům nebylo nedoručeno z důvodu neznámého adresáta a 161 vyrozumění bylo poštou označeno, že adresát zemřel. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil zvláštní přezkumné řízení na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil 1 167 věřitelům opatrovníka pro řízení. Usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o stavu a průběhu konkurzního řízení v období od [datum] do [datum], kdy z Fondu pojištění vkladů byly klientům banky (věřitelům) vyplaceny do výše 100 %, výplata byla zahájena dne [datum] – zkompletovány a uloženy do archivu správce cca 17 000 složek. Nadále byla vedena agenda přihlášek cca 200 věřitelů do konkurzního řízení, kteří budou vypořádáni až v rámci rozvrhového usnesení, jedná se o klienty nepojištěné ze zákona nebo ty, kterým nebyl v rámci výplat z FPV uznán nárok na výplatu a dále o klienty, jejichž zůstatek na účtu převyšoval 4 000 000 Kč. Dále je vedena agenda přihlášek, tzv. neklientů, jedná se o 133 přihlášek, kteří přihlásili částku v celkové výši 4 468 372 133,78 Kč, z toho byla uznána při přezkumných jednáních částka ve výši 1 874 811 622,48 Kč. Dále je přihlášeno 38 přihlášek „Tercieru“, které byli v rámci přezkumného řízení popřeny v plné výši 5 438 145 Kč. K datu [datum] byl zpeněžen majetek ve výši 1 298 370 786,72 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o částečném rozvrhu pohledávek [jméno FO]. třídy, do částečného rozvrhu bylo zahrnuto celkem [hodnota] věřitelů s celkovou částkou výplaty 346 410 424 Kč. [jméno FO] usnesení ze dne [datum] bylo podáno odvolání, spis byl s odvoláním předložen Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum]. Vrchní soud v [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum] potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena zpráva auditora úpadce. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o stavu a průběhu konkurzního řízení v období od [datum] do [datum], kdy k datu [datum] byl zpeněžen majetek úpadce ve výši 1 305 889 004,72 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] soud vydal dodatek k usnesení o částečném rozvrhu, a to o věřitele jejichž pohledávky byly dodatečně uznány nebo o nich bylo rozhodnuto v incidenčních sporech, mj. o pohledávku [Jméno žalobce B]., kdy takto jí byla vyplacena částka 546 452 Kč, tedy v rozsahu 13,5 %. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o stavu a průběhu konkurzního řízení v období od [datum] do [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval konkurzního správce dlužníka, aby předložil průběžnou zprávu o průběhu konkurzu. Dne [datum] došla zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzu, kdy k [datum] byl zpeněžen majetek úpadce v celkové výši 1 543 817 858,52 Kč, částečným rozvrhem bylo částečně uspokojeno 143 věřitelů v celkové výši 346 345 584 Kč (13,5 %). Dodatkem k částečnému rozvrhu bylo uspokojeno 5 věřitelů v celkové výši 9 805 081 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval konkurzního správce úpadce, aby předložil konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkurzní podstaty. Dne [datum] došla zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzu včetně zprávy auditora o ověření účetní závěrky k [datum]. Dne [datum] konkurzní správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy z důvodu velkého množství neskončených incidenčních sporů. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce úpadce o průběhu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] konkurzní správce požádal o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy z důvodu neskončených incidenčních sporů. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o druhém částečném rozvrhu věřitelů s pohledávkami [jméno FO]. třídy, s uspokojením ve výši 7 % ze zjištěné výše pohledávky, kdy [právnická osoba] byla přiznána k výplatě částka 283 345 Kč ze zjištěné pohledávky 4 047 791 Kč. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení, ve kterém popsal neskončené incidenční spory. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud opravil usnesení ze dne [datum] o [jméno FO]. částečném rozvrhu. [jméno FO]. rozvrhovému usnesení byla podávána odvolání, spis byl Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] s odvoláními předložen [datum]. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o průběžném stavu konkurzního řízení, včetně účetní závěrky k [datum]. Odvolací soud usnesením [datum] zrušil [jméno FO]. rozvrhové usnesení a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne [datum] byl Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] předložen návrh na určení lhůty k rozhodnutí o částečném rozvrhu k návrhu věřitele. Vrchní soud v [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum] určil, aby soud I. stupně do 30 dnů od doručení tohoto rozhodnutí rozhodl o částečném rozvrhu. Dne [datum] došla soudu zpráva konkurzního správce o průběžném stavu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl návrh věřitele na vydání usnesení o částečném rozvrhu. Dne [datum] přišlo soudu odvolání do usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání předloženo Vrchnímu soudu v [Anonymizováno]. Dne [datum] požádal konkurzní správce o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy z důvodu ústavní stížnosti v incidenčním sporu. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v [Anonymizováno] zrušil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum]. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o částečném rozvrhu dalších 8 věřitelů. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o náhradnících věřitelského výboru. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] byl Vrchní soudu v [Anonymizováno] předložen k rozhodnutí návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v [Anonymizováno] určil lhůtu k vydání druhého částečného rozvrhu. Dne [datum] došlo soudu zpětvzetí návrhu správce konkurzní podstaty na povolení částečného rozvrhu s tím, že podá nový. Usnesením ze dne [datum] soud zastavil řízení na vydání druhého částečného rozvrhového usnesení pro zpětvzetí. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o druhém částečném rozvrhu o uspokojení věřitelů s pohledávkami [jméno FO]. třídy, mj. o pohledávku [Jméno žalobce B]., kdy takto jí byla vyplacena částka 283 345 Kč ze zjištěné výše pohledávky 4 047 791 Kč, tedy v rozsahu 7 %. Dne [datum] přišla soudu žádost konkurzního správce na prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy z důvodu neskončené věci ve věci pohledávky [Anonymizováno] ve výši 296 656 909,34 Kč. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Dne [datum] přišla soudu žádost konkurzního správce na prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy z důvodu neskončené věci ve věci pohledávky [Anonymizováno] ve výši 296 656 909,34 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení do usnesení ze dne [datum]. Rozhodnutím předsedy soudu ze dne [datum] byl spis nově přidělen nové soudkyni z důvodu zániku funkce předchozí soudkyně. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení do usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] oznámilo Krajské státní zastupitelství v [adresa], že vystupuje z řízení. Dne [datum] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení včetně účetní uzávěrky za rok [Anonymizováno]. Dne [datum] přišla soudu žádost konkurzního správce na prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy z důvodu neskončené věci ve věci pohledávky [Anonymizováno] ve výši 296 656 909,34 Kč. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s vyplacením zálohy na konkurzní odměnu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o třetím částečném rozvrhu o uspokojení věřitelů s pohledávkami [jméno FO]. třídy, mj. o pohledávku [Jméno žalobce B]., kdy takto jí byla vyplacena částka 566 690 Kč ze zjištěné výše pohledávky 4 047 791 Kč, tedy v rozsahu 14 %. Dne [datum] sdělil soudu konkurzní správce, že žaloba na [Anonymizováno] byla zamítnuta. Usnesením ze dne [datum] soud vydal opravné usnesení do usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval konkurzního správce, aby soudu předložil konečnou zprávu. Usnesením ze dne [datum] soud udělil souhlas s tím, aby správce konkurzní podstaty prodal mimo dražbu movité věci. Dne [datum] přišla soudu žádost konkurzního správce na prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy z důvodu neskončených incidenčních sporů a prodeje movitého majetku, ke kterému dal dne [datum] soud souhlas. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval konkurzního správce k předložení rozhodnutí soudu a vyjasnění ohledně pohledávky [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] přišla soudu průběžná zpráva konkurzního správce o průběhu konkurzního řízení včetně účetní závěrky za rok [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [Anonymizováno] soud prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud souhlasil s tím, aby správce konkurzní podstaty vyloučil z konkurzní podstaty úpadce část nemovitého majetku a pohledávku za [Anonymizováno]. Dne [datum] insolvenční správce předložil soudu konečnou zprávu, kterou doplnil dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud uvědomil konkurzní věřitele o vyvěšení konečné zprávy o zpeněžení majetku konkurzní podstaty a vyúčtování výdajů a odměny správce konkurzní podstaty a současně nařídil jednání k projednání konečné zprávy na [datum]. Dne [datum] bylo jednání o projednání konečné zprávy odročeno z důvodu ustanovení opatrovníka úpadci. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o dodatečném uznání pohledávek 2 věřitelů. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil opatrovníka úpadci. Usneseními ze dne [datum] soud rozhodl o dodatečném uznání pohledávek 3 věřitelů. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval konkurzního správce, aby opravil a doplnil konečnou zprávu. Dne [datum] konkurzní správce zaslal doplněnou a opravenou konečnou zprávu. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil na [datum] jednání k projednání konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce. Dne [datum] proběhlo projednání konečné zprávy. Usnesením ze dne [datum] soud schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku konkurzní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty, rozvrhovými usneseními byly uspokojeny uznané pohledávky v rozsahu 34,5 %, s tím, že zbývající částka určená k uspokojení věřitelů je ve výši 6,419 %. Dne [datum] přišel soudu návrh na povolení konečného rozvrhu, a to výši 6,419 %. Usnesením ze dne [datum] soud vydal rozvrhové usnesení, kdy zjištěné pohledávky [jméno FO]. třídy budou uspokojeny poměrně ve výši 7,844 %, mj. pohledávka [Jméno žalobce B]., kdy takto jí byla přiznána částka 317 509 Kč. [jméno FO] rozvrhovému usnesení bylo podáno odvolání a spis byl s odvoláním předložen Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum]. Dne [datum] byla Vrchnímu soudu předložena k rozhodnutí obnova řízení. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně, že musí odstranit vady u těchto podání. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval odvolatele, aby odstranil vady podání – odvolání a obnova řízení. Odvolatel vady neodstranil. V průběhu doby docházelo k vyplácení částek dle rozvrhového usnesení. V průběhu řízení pak dále docházelo k rozhodování o procesním nástupnictví z důvodu postupování pohledávek a úmrtí věřitelů. Usnesením ze dne [datum] soud zrušil konkurz na majetek úpadce, když obdržel zprávu konkurzního správce o splnění rozvrhového usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že zrušení konkurzu na úpadce [právnická osoba]., bylo zveřejněno dne [datum] a banka byla vymazána z obchodního rejstříku dne [datum].

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

10. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

13. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009, konstatoval, že pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona č. 82/1998 Sb., je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. To platí zejména tehdy, kdy příčina nepokračování řízení nespočívá na straně soudu, ale je dána ze zákona (např. řízení o konkurzu).

14. Předmětné řízení vůči žalobci trvalo od [datum], kdy soudu byla doručena žaloba, do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu. Předmětné řízení tak trvalo 25 let a 8 měsíců a soud uzavírá, že se jedná o dobu nepřiměřeně dlouhou. O tomto závěru hovoří samotné kritérium písmene a), tedy celková délka řízení, kdy samotný fakt, že naříkané řízení přesáhlo dobu 25 let, hovoří pro závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení, neboť tato není odůvodněna žádným z dalších kritérií, když na tomto závěru nemění ničeho, že naříkané řízení bylo přerušeno pro úpadek žalovaného, jak bude uvedeno dále. Délka naříkaného řízení byla výrazně ovlivněna vedením konkurzního řízení na majetek žalovaného vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], a to od [datum], resp. od [datum], kdy došlo k prohlášení konkurzu, do [datum], kdy byl konkurz zrušen. Konkurzní řízení trvalo 19 let a 11 měsíců. Soud současně konstatuje, že konkurzní řízení probíhalo bez průtahů a výraznějších prodlev, kdy ani jeden z účastníků netvrdil, že v konkurzním řízení docházelo k průtahům, nebo že trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Délka konkurzního řízení byla ovlivněna tím, že byl zpeněžován značný majetek banky, v řízení bylo přihlášeno značné množství věřitelů a délka řízení byla i ovlivněna značným množstvím incidenčních sporů. V rámci posuzovaného směnečného řízení do doby prohlášení konkurzu nebyla shledána nečinnost soudu, řízení probíhalo zcela bez průtahů, k zaviněným prodlevám na straně soudu došlo až po skončení konkurzu. Konkurz byl zrušen dne [datum], tato skutečnost byla vyznačena v obchodním rejstříku dne [datum], přičemž spis s odvoláním byl předložen odvolacímu Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] až dne [datum]. Celková délka řízení již tak neodpovídá složitosti věci, kdy samotné směnečné řízení bez konkurzního řízení trvalo 6 let a 3 měsíce. Jednání žádného z účastníků se na délce řízení nepodílelo tou měrou, aby celkovou délku řízení odůvodňovalo, nicméně je třeba zmínit, že i žalobce se na délce řízení podílel, když byl dne [datum] vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což na další opakované výzvy soudu neučinil, poplatková povinnost byla žalobci uložena až v konečném rozsudku odvolacího soudu. A pokud jde o kritérium významu řízení, pak toto naopak hovoří pro závěr o tom, že řízení mělo být ukončeno v době kratší, když se soud neztotožňuje s názorem žalované, že význam byl pro žalobce nepatrný. Závěr žalované, že žalobce si musel být vědom nižší míry uspokojení své pohledávky již v okamžiku prohlášení konkurzu na majetek žalovaného je chybný, neboť v naříkaném řízení je odškodňováno civilní řízení, kdy neuspokojená pohledávka v konkurzním řízení nezaniká a žalobce se tak může domáhat nadále jejího vymožení po zrušení konkurzu, kdy je třeba zdůraznit, že k výmazu žalované z obchodního rejstříku došlo až dne [datum], tedy po vyhlášení rozsudku v naříkaném řízení. Soud tak s ohledem na to dospěl, že význam řízení pro žalobce je běžný, když při určení dopadu nepřiměřeně dlouhého řízení do poměrů účastníka řízení není samo o sobě významné, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3326/2009). Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že v rámci konkurzního řízení bylo na předmětný směnečný peníz uhrazena částka 1 713 996 Kč, když po odečtení této částky zůstala nadále částka 2 333 795 Kč + příslušenství, kterou nelze hodnotit jako částku zanedbatelnou, když je třeba na tuto částku nahlížet i optikou v době podání žaloby.

15. Odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení je tak dán.

16. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011). Žalovaná tvrdila, že význam pro žalobce je nepatrný s tím se však soud neztotožnil a v podrobnostech odkazuje na odst. 14 tohoto rozsudku a dále uvádí, že na význam řízení má vliv i výše částky, o niž se předmětné řízení vede, což v daném případě nebyla částka zanedbatelná, kdy při posuzování významu řízení pro poškozeného nelze ani odhlédnout od příslušenství plnění, které je předmětem řízení, a tedy ani od nákladů řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 669/2013 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011).

17. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

18. V rozhodnutí ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5413/2014 pak Nejvyšší soud znovu zopakoval dřívější judikaturu Nejvyšší soudu, že do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po niž bylo řízení přerušeno (srov. Stanovisko, část III, odst. 3, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010). Výše přiměřeného zadostiučinění v penězích se stanoví vynásobením základní částky zadostiučinění za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení na polovinu) a celkové doby řízení (výsledný součin lze následně upravovat v důsledků působení dalších faktorů, srov. Stanovisko, část VI). Je tak nepřípustné pro účely výpočtu výše zadostiučinění od celkové délky řízení odečíst dobu, po kterou bylo řízení přerušeno. Je však možné ve výši zadostiučinění zohlednit, že posuzované řízení bylo po určitou dobu přerušeno, kdy lze učinit odpovídajícím způsobem snížit základní částku odškodnění v rámci kritéria složitosti řízení.

19. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 – 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající déle než 25 let (v daném případě 25 let a 8 měsíců) bude odškodňováno základní částkou 20 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 20 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 667 Kč za každý další měsíc řízení.

20. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk.

21. K vyšší základní částce, kterou požadoval žalobce z důvodu růstu mezd, valorizace atd., soud uvádí, že k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011. Tudíž na základě shora uvedeného argumentace žalobce neobstojí.

22. Za řízení trvající 25 let a 8 měsíců soud tedy stanovil základní částku odškodnění ve výši 493 333 Kč.

23. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011.

24. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: - V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – soud dospěl k závěru, že naříkané směnečné řízení nebylo složité po právní, procesní ani skutkové stránce, soud pak dále hodnotil konkurzní řízení, pro které muselo být přerušeno směnečné řízení ze zákona od [datum] do [datum] přerušeno, kdy dospěl k závěru, že konkurzní řízení bylo procesně a skutkově extrémně složité s ohledem na množství přihlášených věřitelů (cca 17 700), a to převážně fyzických osob, kteří byli klienty úpadce (banky), předmětem byl i značný majetek, který byl postupně prodáván, cca v hodnotě 6 000 000 000 Kč, v průběhu řízení byla vydávána částečná rozvrhová usnesení, o složitosti věci i svědčí skutečnost, že některým věřitelům bylo i potřeba ustanovit opatrovníka z důvodu, že 704 věřitelů nebylo zastiženo na adrese, 302 věřitelům nebylo doručeno z důvodu neznámého adresáta a 161 věřitelů zemřelo, kdy bylo potřeba i rozhodovat o procesním nástupnictví. Bylo rozhodováno i o popření pohledávek ve značném množství, v řízení proběhlo i značné množství incidenčních sporů. Ve věci byl i ustanoven zvláštní správce pro oblast práva z důvodu velké náročnosti konkurzu a s ohledem na velký počet věřitelů. Rozhodováno bylo opakovaně na více stupních soudní soustavy. Soud tedy dospěl ke snížení výše zadostiučinění z hlediska složitosti případu o 80 %, když naříkané směnečné řízení bylo z důvodu konkurzu přerušeno ze zákona 19 let a 11 měsíců. Soud přistoupil k takto výraznému snížení, a to s ohledem na délku konkurzního řízení, které tvoří skoro 4/5 celého naříkaného řízení. K tomu soud uvádí, že dle názoru Nejvyššího soudu by mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). - Pokud jde o kritérium chování poškozeného dle § 31a odst. 3 písm. c) zákona č. 82/1998 Sb., zde soud shledal, že žalobce se na délce řízení nepodílel negativně ani pozitivně, když soud dospěl k závěru, že skutečnost, že byl opakovaně vyzýván k zaplacení soudního poplatku za odvolání nezpůsobila žádnou výraznou prodlevu, když toto bylo toliko v řádu několika měsíců, cca 5 měsíců, v období od [datum], kdy byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, do [datum], kdy byl spis předložen s odvoláním vrchnímu soudu. - Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – Soud pro toto kritérium navýšil částku o 15 % z důvodů průtahů, které v řízení vznikly. Soud neshledal žádné zásadní průtahy do období přerušení řízení z důvodu konkurzu, soud neshledal ani průtahy v konkurzním řízení, soud však shledal výrazné průtahy po skončení konkurzního řízení. Konkurzní řízení skončilo dne [datum], kdy tato skutečnost byla vyznačena do obchodního rejstříku dne [datum], přičemž spis byl předložen odvolacímu Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] až dne [datum], tedy více než po 4 letech od skončení konkurzního řízení. Soud pak nepřistoupil k modifikaci z důvodu chybného právního hodnocení věci soudem I. stupně, pro které bylo podáno odvolání, jak navrhoval žalobce, když právě pro toto pochybení trvalo řízení značně dlouhou dobu, za které je žalobce odškodňován, když se současně nejedná o situaci tzv. instančního ping-pongu, kterou je třeba zohlednit v kritériu postupu orgánu veřejné moci (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3673/2021) - Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typový význam řízení tak soud shledal pro žalobce jako standartní, když nebyl důvod pro jeho zvýšení, soud ani neshledal důvody pro jeho snížený význam, k tomu viz výše.

25. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 65 % na výsledných 172 667 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že dle judikatury Nejvyššího soudu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1382/2014) by snížení základní částky nemělo zásadně přesáhnout 50 %, kdy je třeba současně uvést, že hranice 50 % se vztahuje ke každému z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk zvlášť. Může proto nastat i situace, kdy při zachování požadavku na přiměřenost snížení bude po zohlednění všech zákonných kritérií zadostiučinění přiznané v penězích nižší o více než 50 % oproti výchozí částce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3995/2011, nebo Stanovisko).

26. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 172 667 Kč a ve zbytku (780 333 Kč) soud žalobu zamítl.

27. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Nárok byl u žalované uplatněn dne 8. 1. 2024, žalovaná se tak v prodlení ocitla od 9. 7. 2024. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou, a to od prvého dne po uplynutí stanovené lhůty, ve zbytku soud požadavek na přiznání tohoto příslušenství zamítl.

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“); takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

30. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).

31. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, tak vznikly v řízení náklady v celkové výši po zaokrouhlení 24 362 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání, replika k vyjádření žalované, účast na jednání dne [datum]) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 6 533,70 Kč za 600 ujetých km (2 krát 300 km ze [adresa] a zpět) v částce 5 333,70 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 133,70 Kč ve výši 4 228,08 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Závěrem soud uvádí, že nerozhodoval o přechodu poplatkové povinnost na žalovanou dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce byl ze zákona od placení soudního poplatku osvobozen dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) tohoto zákona osvobozen, a to stejně tak jako žalovaná dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, na kterou měla poplatková povinnost přejít.

Poučení