10 Co 180/2022 - 1747

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] občan [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: za účasti vedlejšího účastníka: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o nahrazení projevu vůle žalované o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. 5. 2022, č. j. 9 C 182/2018-1499 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve vztahu k pozemkům uvedených pod článkem 1. smlouvy o převodu pozemků dle zákona o půdě v k. ú. [jméno FO] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] a v k. ú. [adresa] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] po oddělení geometrickým plánem č. [hodnota] zpracovaného geodetickou kanceláří [jméno FO] & [právnická osoba]., a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], se potvrzuje, a ve vztahu k pozemkům uvedených pod článkem 1. smlouvy o převodu pozemků dle zákona o půdě v k. ú. [jméno FO] parc. č. [parc. č.] a [parc. č.] a v k. ú. [adresa] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] dle geometrického plánu č. [hodnota] zpracovaného geodetickou kanceláří [jméno FO] & [právnická osoba]., a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se mění tak, že: Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno účastníka] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - pozemky v k. ú. [jméno FO] parc. č. [parc. č.] a [parc. č.] - pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] 2. [tituly za jménem] [Jméno žalobce], narozený [rodné přijmení] [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], je držitelem restitučního nároku z rozhodnutí Pozemkového úřadu [adresa], č. j. PÚ 113/91/7 ze dne 25. 3. 2005.

3. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v článku 1. této smlouvy včetně jejích součástí a příslušenství a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

4. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem včetně jejich součástí a příslušenství přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno účastníka] [tituly za jménem] [Jméno žalobce]

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 220 466 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Česká republika – Okresní soud v Klatovech nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalobce, kterým se domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním jako s oprávněnou osobou smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě, které má žalovaná jako převodce v příslušnosti hospodaření, a to pozemky v k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO] zapsané na LV č. [hodnota] pro [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a v k. ú. [adresa], obec [jméno FO] na LV č. [hodnota] pro [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.], přičemž žalobce je držitelem restitučního nároku z rozhodnutí Pozemského úřadu Praha, č. j. PÚ 113/91/7 ze dne 25. 3. 2005, jehož výše byla stanovena na částku 7 986 000 Kč, a to na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu PROSCON, s.r.o. č. 2320/196/2017 ze dne 27. 9. 2017, opatřeného znaleckou doložkou dle ust. § 127a o. s. ř. (výrok I.). Dále rozhodl, že mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit státu – Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení částku 16 625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce, který nepovažuje závěr soudu prvního stupně za věcně správný, neboť bylo v řízení, a to i v průběhu místního šetření prokázáno, že celá řada ze žalovaných náhradních pozemků je na žalobce výslovně převoditelných, neboť se zjevně jednalo o zemědělské pozemky, mnohdy i zemědělsky obhospodařované nebo obhospodařovatelné, které byly k převodu na žalobce vhodné a neexistovaly u nich žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by jejich převoditelnost na žalobce vylučovaly.

3. Dle přesvědčení žalobce je pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] zjevně převoditelný, neboť neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by převoditelnost tohoto pozemku na žalobce vylučovaly nebo omezovaly. Znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] potvrzuje, že se jedná o trvalý travní porost, součást zemědělského půdního fondu, pozemek je veřejně přístupný, s přiřazeným BPEJ – bonitovanou půdně ekologickou jednotkou, je tedy zjevně zemědělsky využitelný. Pozemek je dle zmíněného znaleckého posudku zarostlý tzv. nálety, neboť žalovaná o tento pozemek řádně nepečuje a žalobce by se o tento pozemek řádně staral. Pokud jde o tvrzené kanalizace vedlejším účastníkem, tato skutečnost není důvodem nepřevedení pozemku do vlastnictví žalobce, a to v souladu se zněním ust. § 6 odst. 1 písm. b) bod č. 4 zákona č. 503/2012 Sb., kdy v případě kanalizace se přitom přímo jedná o stavbu technické infrastruktury (tedy nikoliv veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu dopravní infrastruktury). Pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] je rovněž na žalobce převoditelný, neboť neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by převoditelnost tohoto pozemku na žalobce vylučovaly nebo omezovaly. Zmíněný posudek [tituly před jménem] [jméno FO] potvrzuje, že se jedná o trvalý travní porost, součást zemědělského půdního fondu, znalec potvrdil, že není dotčen žádnou stavbou anebo zařízením a je veřejně přístupný, jak i vyplývá z provedeného místního šetření. Pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] je zemědělský, jedná se o trvalý travní porost a součást zemědělského původního fondu. Je současně dobře přístupný a není na něm umístěna žádná stavba ani zařízení (viz místní šetření a předložené znalecké posudky). Žalobce doložil, že na hospodaření s tímto pozemkem jsou pobírány zemědělské dotace za zemědělské obhospodařování tohoto pozemku. Žalobce nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně o nepřevoditelnosti tohoto pozemku z důvodu, že má obklopovat stavbu na pozemku st. parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa]. Nemovitosti vedené na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], které vlastní soused [jméno FO], tvoří uzavřený funkční celek s přístupem na sousední komunikaci na pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] (jedná se o st. parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] a [parc. č.], vše v k. ú. [adresa]). Ostatně i sousední pozemky vlastní třetí osoba [tituly před jménem] [jméno FO], který je přímo sousedem [jméno FO]. Soud prvního stupně výslovně v odůvodnění rozsudku uvádí, že tento pozemek by bylo možné žalobci převést, pokud by část tohoto pozemku byla oddělena geometrickým plánem, o čemž nebyl žalobce soudem prvního stupně informován, neboť pokud by se tak stalo, žalobce by z opatrnosti nechal oddělovací geometrický plán u tohoto pozemku vypracovat. Převoditelnosti tohoto pozemku nebrání ani to, že by měl být územním plánem označen jako tzv. veřejná zeleň. K pozemkům parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] žalobce souhrnně uvedl, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že v případě pozemku parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] se jedná o zemědělské pozemky – trvalý trvaní porost/součást zemědělského půdního fondu, čemuž odpovídá i stav pozemků na místě (viz znalecké posudky a provedené místní šetření). Pozemek parc. č. [parc. č.], jak bylo výslovně i znalcem potvrzeno, se od ostatních shora uvedených pozemků v k. ú. [adresa], které jsou trvalým travním porostem, neliší, ač je tento pozemek veden v katastru nemovitostí jakožto tzv. ostatní plocha. Převoditelnost těchto pozemků není vyloučena či omezena ani tím, že parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] přímo sousedí s parc. č. [parc. č.], kterou vlastní [tituly před jménem] [jméno FO] – „zdroj pitné vody“. Všechny uvedené parcely, jak vyplývá i z veřejně dostupných údajů v katastru nemovitostí, jsou dotčeny věcným břemenem vedení, a pokud znalec uvedl, že z parc. č. [parc. č.] musí vést vodovod, pak tato skutečnost rovněž převoditelnost zažalovaných náhradních pozemků nevylučuje, neboť vodovod je veden pod zemí a pozemky dotčené tzv. vodovody jsou obdobně jako v případě kanalizace přímo na restituenty převoditelné. Navíc se jedná o stavbu umístěnou pod povrchem země, tj. tzv. liniovou stavbu, která ani není součástí pozemku, nýbrž samostatnou věcí v právním smyslu. Pokud žalovaná argumentuje ve vztahu k pozemku parc. č. [parc. č.] stavbou vleku na něm se nacházející, pak zde žádný vlek vůbec není, ani na tomto pozemku žádný vlek nefunguje a není zde už vůbec žádné lyžařské centrum provozováno, jak bylo potvrzeno přímo na místním šetření. Žalobce rovněž doložil fotografie z místa pořízené zástupcem žalobce na místním šetření. Argumentace soudu prvního stupně je tak zcela v rozporu se skutkovými zjištěními provedenými v rámci místního šetření. Tento pozemek není ani součástí žádného funkčního celku. Ani vydané předběžné opatření, sp. zn. 5 C 241/2017, ze dne 14. 11. 2017, převodu tohoto pozemku nebrání, jak vyplývá z ustálené judikatury dovolacího soudu. Soudní řízení 5 C 241/2017 je navíc již dávno pravomocně ke dni 23. 2. 2018 skončeno, a tudíž ani není namístě uvažovat o tom, že předběžné opatření v něm vydané by mělo bránit převodu tohoto pozemku do vlastnictví žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4423/2018, ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 686/2019, ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020 či ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2910/2020).

4. Ani ohledně pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by jeho převoditelnost na žalobce vylučovaly či omezovaly. Jedná se o zemědělský pozemek, se kterým je zemědělsky nakládáno, a jsou pobírány zemědělské dotace za zemědělské obhospodařování tohoto pozemku. Tento pozemek je i podle platného územního plánu určen k zemědělské činnosti jakožto louky a pastviny a pro případ, že by byl v zimě dočasně využíván k lyžování, by mu jeho zemědělský charakter a způsobilost pro restituci neodnímalo (viz výkladové stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 36/95). Tedy ani okolnost existence lyžařského sjezdovky na tomto pozemku nebrání převoditelnosti tohoto pozemku na žalobce a nezakládá překážku pro vydání náhradního pozemku. Samotné provozování lyžování navíc není činností ve veřejném zájmu a nevylučuje zemědělské využití pozemku mimo zimní období, tj. po podstatnou část roku.

5. Ani k pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní překážky. Jedná se o zemědělský pozemek – horskou louku, jak vyplynulo z provedeného místního šetření i ze znaleckých posudků. Je navíc i zjevně zemědělsky obhospodařovatelný a je s ním i zemědělsky nakládáno, jak vyplývá i ze skutečnosti o pobírání zemědělské dotace za hospodaření s tímto zemědělským pozemkem. Žalobce nesouhlasí s argumentem nalézacího soudu, že každý zásah, který by způsobil rozdrobení vlastnických vztahů v daném místě, by ohrozil možnosti lyžování v předmětné lokalitě. Pozemek sousedí s pozemky různých vlastníků, což znamená, že v místě již dávno existuje pluralita vlastnických vztahů (vlastnictví pozemku parc. č. [hodnota] v osobě [právnická osoba]., parc. č. [hodnota] v osobě [tituly před jménem] [jméno FO], parc. [parc. č.] v osobě město [jméno FO]). I další sousedící pozemky vlastní různé třetí osoby. Žalobce zdůraznil, že na drtivou většinu pozemků v k. ú. [adresa] (parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.], parc. č. [parc. č.] a [parc. č.]) jsou pobírány zemědělské dotace a s pozemky je také zemědělsky nakládáno. Obdobně jsou dotace pobírány za zemědělské hospodaření s pozemky v k. ú. [jméno FO] (parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.]).

6. Žalobce je přesvědčený, že i pozemky parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] v k. ú. [jméno FO] jsou převoditelné na žalobce, když nebyla prokázána existence jakékoliv zákonné nebo jiné relevantní překážky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že parc. č. [parc. č.] není ani zčásti dotčen žádnou stavbou lyžařského vleku. Závěr soudu prvního stupně, že pozemek je nepřevoditelný, neboť je součástí rozsáhlého půdního bloku, je nesprávný. Prostým nahlédnutím lze zjistit, že v místě pozemku existuje značná pluralita vlastnických vztahů ([tituly před jménem] [jméno FO], město [jméno FO], [Anonymizováno] – [Jméno účastníka], [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

7. Žalobci nemůže jít nijak k tíži fakt, že české zemědělství v sobě nese relikt socialismu a že má v Evropě největší půdní celky srovnatelné s půdními celky ve Spojených státech amerických nebo na Ukrajině. Z tohoto důvodu nelze přijmout argumentaci nalézací soudu, že tento zemědělský pozemek je na žalobce nepřevoditelný, neboť je součástí většího půdního celku, když tento je přitom vlastněn celou řadou dalších fyzických a právnických osob.

8. Žalobce za převoditelné považuje i zbylé náhradní pozemky, tj. pozemek parc. č. [parc. č.], který je trvalým travním porostem/součástí zemědělského půdního fondu, je rovněž předmětem zemědělských dotací a je zemědělsky využitelný/zemědělsky obhospodařovatelný. Není dotčen žádnou stavbou, a to ani stavbou vleku nebo jakoukoliv jinou stavbou zapisovanou či nezapisovanou do katastru nemovitostí. Žalobce nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že převedením tohoto pozemku do vlastnictví žalobce bude znemožněna jeho přístupnost třetím osobám. Žalobce nemá v úmyslu tuto horskou louku oplocovat, eventuálně jiným způsobem třetím osobám znemožňovat přístup na tuto veřejně přístupnou horskou louku.

9. Zemědělsky využitelné jsou dle názoru žalobce i další pozemky v k. ú. [jméno FO] (parc. č. [parc. č.] a [parc. č.]), na něž jsou pobírány dotace na zemědělské hospodaření. Tyto horské zemědělské pozemky jsou zemědělsky také velmi podporované i z hlediska dotačních titulů (LFA – tzv. méně úrodné oblasti), a tedy skýtají vhodnou příležitost k zemědělskému využití pro žalobce. V případě parc. č. [parc. č.] v k. ú. [jméno FO] se rovněž jedná o zemědělský pozemek, trvalý travní porost a součást zemědělského půdního fondu, s přiřazeným BPEJ a stejný charakter má i parc. č. [parc. č.].

10. Žalobce shrnul, že i pozemky využívané v zimě pro sjezdové lyžování jsou na něj převoditelné, když jsou svým druhem trvalým travním porostem, jedná se o horské louky/pastviny, tedy pozemky zemědělské. Na skutečnosti, že se jedná o trvalý travní porost, nemůže nic změnit způsob využití těchto pozemků během relativně krátkého zimního období. Sjezdovka není povrchovou úpravou pozemku – využití nachází pouze jako neosázený svah v době, kdy je zasněžena. Žalobce doložil, že zemědělské pozemky včetně sjezdovek jsou a mohou být předmětem zemědělských dotací ze strany státu – Ministerstva zemědělství, přičemž s takovým postupem výslovně počítá metodika Ministerstva zemědělství podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která přímo zmiňuje, že sjezdovky jsou způsobilé pro zemědělské dotace. Žalobce nesouhlasí s argumentací soudu prvního stupně, že zemědělské dotace jsou poskytovány na označené půdní bloky, neboť fakt, že jsou na půdní bloky poskytovány dotace, ještě neznamená, že je na něm fakticky hospodařeno a že se jedná o pozemek vhodný k převodu. Takový závěr je dle žalobce zavádějící a zkreslující, neboť žalobce doložil kompletní údaje týkající se poskytování zemědělských dotací na žalované náhradní pozemky a z těchto přehledů státu jednoznačně vyplývá, v jakém rozsahu jsou nebo nejsou zažalované pozemky zemědělsky využívány a na jakou výměru jsou zemědělské dotace poskytovány. V mnoha případech z uvedených dokumentů vyplývá, že je hospodařeno prakticky s celými náhradními pozemky, a že jsou následně i poskytovány zemědělské dotace na podstatnou výměru pozemků. Tato skutečnost ani nebyla žalovanou v řízení sporována.

11. Žalobce se vymezil i proti závěru soudu prvního stupně o povinnosti žalobce nahradit na nákladech soudního řízení částku 16 625 Kč. Vypracování dalšího znaleckého posudku nebylo v daném případě nutné ani nezbytné, když jak žalovaná, tak žalobce soudu předložili vlastní znalecké posudky k ocenění předmětu sporu, tyto byly zpracovány velice kvalitně, navíc žalobce je restituentem, tedy oprávněnou osobou v režimu zákona o půdě, která splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v tomto druhu soudního řízení o nahrazení projevu vůle žalované a soud prvního stupně navíc nijak nezohlednil, že žalovaná měla v řízení úspěch pouze ve vztahu k otázce převoditelnosti náhradních pozemků, v ostatních otázkách byl zcela úspěšný žalobce (liknavost a svévole žalované vůči žalobci a ocenění výše restitučního nároku žalobce). Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému řízení, eventuálně aby v napadeném rozsahu jej změnil a žalobě vyhověl a dále žalobci přiznal náhradu nákladů soudního řízení a povinnost žalobce hradit soudu náklady řízení v částce 16 625 Kč zrušil.

12. Žalovaná v rámci vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že jediným předmětem sporu je otázka převoditelnosti náhradních pozemků a případně jejich ocenění (v teoretické rovině). Žalobce vybírá pozemky, u kterých jejich vhodnost převodu je minimálně nejistá, zahájil mimo řízení aktuální desítky dalších soudních řízení, v nichž požadoval pozemky, jejichž hodnota významně převyšovala restituční nárok a bylo tak jasné, že všem žalobám nebude možné vyhovět. Žalobce podává nové žaloby i zcela aktuálně. Jednání žalobce a jeho postup v řízení neodpovídá smyslu a účelu restitučních řízení, a to je co nejrychlejší uspokojení nároku oprávněné osoby. Je proto dle názoru žalované absurdní, pokud se žalobce takového smyslu sám dovolává. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky není sporné, že původní hodnota restitučního nároku žalobce činí 7 986 000 Kč. Žalovaná připomněla judikaturu Nejvyššího soudu týkající se přímé zákonné překážky převodu, ale i překážek, v důsledku kterých mohou být pozemky k převodu nevhodné, a tedy nepřevoditelné.

13. V případě pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] žalovaná namítla, že se jedná o dělící plochu mezi komunikací a zástavbou, slouží jako veřejně přístupné prostranství. S ohledem na jeho tvar, charakter a lokalizaci je zřejmé, že jeho zemědělské využití je vyloučeno. Žalobce by s tímto pozemkem nemohl smysluplným způsobem nakládat, naopak by spíše hrozila blokace jak užívání tohoto pozemku třetími osobami, tak i možných dalších záměrů města [jméno FO] s tímto pozemkem. Pokud žalobce namítá, že žalovaná se o tento pozemek nestará, pak jednak jistě není smyslem, aby všechny pozemky ve vlastnictví žalované byly kontinuálně upravovány, právě takto ponechané pozemky přispívají k zachování biodiverzity, když navíc pozemek tvoří integrální součást celku s ostatními pozemky. Hospodářské využití pozemku je prakticky nemožné a nelze přehlédnout fakt, že žalobce nabyté pozemky v jiných řízeních převáděl na třetí osoby a žalované není známo, že by o jakýkoliv pozemek, který žalobce v minulosti nabyl, jím tvrzeným způsobem pečoval. O převod pozemku parc. č. [parc. č.] požádal vedlejší účastník – město [jméno FO] a samotná žádost obce je zcela postačujícím důvodem pro zamítnutí žaloby. I ohledně tohoto pozemku platí, že pozemek je integrální součástí ostatních pozemků, nachází se mezi dvěma komunikacemi a je užíván jako veřejné prostranství. Pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] tvoří ve značné části obslužnou plochu u rodinného domu/domů a jeho převodem by nepochybně mohly vzniknout problémy při využívání ostatních nemovitostí. Pozemek je typickým příkladem tzv. funkčního spojení dvou pozemků, které je zřejmé jak z leteckých snímků, tak rovněž při zohlednění běžného způsobu užívání předmětných nemovitostí. Pokud se žalobce dovolává jeho převoditelnosti po oddělení jeho části, pak to na závěru o nepřevoditelnosti pozemku ničeho nemění. V případě pozemku parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] bylo na základě místního šetření a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zjištěno, že pozemky spolu vzájemně tvoří jednotný funkční celek. Mezi tento jednotný celek je vklíněn pozemek parc. č. [parc. č.] ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž jiný přístup tento vlastník k uvedenému pozemku nemá, musí přejet přes předmětné pozemky. Převodem pozemků by jmenovaný ztratil přístup k pozemku ve svém vlastnictví, přičemž žalobce nijak netvrdí, že by s tímto vlastníkem byť jen předjednal způsob možného zformalizování současného stavu, tj. například zřízení věcného břemene. Tento požadavek je o to naléhavější za situace, kdy žalobce pozemky obratem převádí na třetí osoby. Nelze navíc přehlédnout, že na pozemku parc. č. [parc. č.] je umístěn zdroj pitné vody a tím spíše je nezbytné, aby k pozemku existoval zajištěný přístup, který může být realizován právě prostřednictvím veřejného vlastnictví okolních pozemků či věcným břemenem. Žalovaná trvá, že na pozemku se vlek nachází, pouze s ohledem na podzimní období, ve kterém se místní šetření konalo, nebyly na pozemku instalovány všechny jeho nezbytné prvky, což však neznamená, že by zde lyžařský vlek snad nebyl. Za důvodnou nepovažuje žalovaná ani námitku žalobce ohledně předběžného opatření. Ve vztahu k pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] žalobce zaměňuje existence lyžařské sjezdařské tratě za existenci lyžařského vleku, když se na tomto pozemku nachází lanová dráha, která je stavbou. Pozemek je tak částečně zastavěn a současně částečně slouží jako sjezdařská trať. Vyloučení tohoto pozemku z převodu je tedy zřejmé. Argumentace žalobce zemědělským využitím pozemku v letních měsících je iluzorní, neboť přehlíží skutečnost, že jde o stavbu umístěnou celoročně (konstrukce) a také že veškerá údržba lanových drah a sjezdařských tratí je prováděna v letních měsících. V případě pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] žalovaná odkázala na podrobné odůvodnění v napadeném rozsudku s připomenutím, že přes něj prochází lyžařský vlek a sjezdařské tratě a pozemek je celý začleněn do lyžařského areálu v [jméno FO]. Jedná se tedy o fungující funkční celek, kdy není účelné do jeho vlastnické struktury jakkoliv zasahovat a ohrozit tak jeho fungování. K pozemkům v k. ú. [jméno FO], které žalobce žádá vydat, rovněž odkázala na podrobné odůvodnění v napadeném rozsudku, kdy důvody pro nepřevoditelnost plynou ze samotného faktu, že se jedná o pozemky v rámci lyžařských středisek a logicky tak jsou pozemky buď součástí systému sjezdových tratí, nebo dokonce se na nich nachází i stavby lyžařského vleku. Vlastnická struktura areálu není nijak členitá, důležité pozemky vlastní stát, vedlejší účastník a společnost s ručením omezeným provozující lyžařských areál. Obecný zájem na zachování lyžařského areálu jako celku je násobně převyšující partikulárnímu zájmu žalobce. Smyslem restitucí je převod zemědělských pozemků, nikoliv sjezdovek v rámci lyžařských areálů. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení v plné výši.

14. Usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 8. 2022 bylo řízení přerušeno dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 9, pod sp. zn. 40 C 178/2018, neboť je v něm řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí v této věci.

15. Usnesením ze dne 9. 2. 2023, č. j. 10 Co 180/2022-1548, odvolací soud návrh žalobce na pokračování v řízení ze dne 26. 1. 2023 zamítl.

16. Usnesením ze dne 19. 4. 2023, č. j. 10 Co 210/2023-1621, odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh žalobce na vydání předběžného opatření, kterým byl žalované zakázán převod, prodej, směna či darování pozemků v k. ú. a obci [jméno FO] a v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], požadovaných k vydání, zamítl.

17. Usnesením ze dne 18. 10. 2023, č. j. 10 Co 180/2022-1660, odvolací soud rozhodl o pokračování v řízení v souladu s ust. § 111 odst. 2 o. s. ř., neboť odpadla překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, tj. byla pravomocně skončena věc vedená před Obvodním soudem pro Prahu 9, pod sp. zn. 40 C 178/2018.

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející v souladu s ust. § 212 a násl. o. s. ř., zohlednil odvolací argumentaci a stanovisko žalované, částečně doplnil dokazování, a poté dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

19. Soud prvního stupně zamítnutí žaloby v celém rozsahu odůvodnil nepřevoditelností požadovaných náhradních pozemků, vycházeje z posouzení žalobce jako oprávněné osoby podle § 4 zákona o půdě, zda ve vztahu k žalobci byl postup žalované liknavý či svévolný, zda náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce jsou způsobilé k vydání a zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce (bod 6. odůvodnění). Při jednání dne 12. 8. 2020 učinili účastníci nesporným, že žalobce je oprávněnou osobou, že původní výše restitučního nároku byla 7 986 000 Kč, že předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok již v roce 1991 a žalovaná rovněž uznala, že její přístup vůči žalobci při uspokojování jeho restitučního nároku byl svévolný a liknavý, což v procesním dopadu znamenalo spornost pouze v otázce převoditelnosti náhradních pozemků a potažmo i jejich ocenění (bod 7. odůvodnění). Námitku promlčení vznesenou žalovanou shledal nedůvodnou s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, neboť samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemků, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (bod 8. odůvodnění). Při hodnocení vhodnosti převedení žalobci požadovaných pozemků soud v prvním stupni zohledňoval všechny okolnosti posuzovaného případu na obou stranách sporu, pozemky rovněž na místě samém zhlédl se soudní znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který provedl jejich popis a ten promítl ve znaleckém posudku ze dne 30. 10. 2020. Soud přihlédl k tomu, zda převodu nebrání zákonné výluky ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě, v § 6 odst. 1 zákona o státním pozemkovém úřadu, zda není pozemek zatížen právy třetích osob, zda není převod z jiného důvodu zákonem zapovězen, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu – funkčního celku, zda zachování současného stavu nepřevyšuje nad zájmy oprávněné osoby a svá zjištění shrnul pod bodem 9. odůvodnění napadeného rozsudku.

20. K pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] soud prvního stupně zjistil, že je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a dle sdělení žalobce se oceňuje na částku 16 143 Kč s tím, že jsou na něj pobírány dotace. Je součástí celku, navazují na sebe parcely parc. č. [parc. č.] (byť v odůvodnění je chybně uveden pozemek [parc. č.]), [parc. č.] a [parc. č.] a mezi nimi je umístěna parcela [parc. č.], rovněž trvalý travní porost, jejímž vlastníkem je [tituly před jménem] [jméno FO], parcela je oplocená a označená cedulí „zdroj pitné vody“. Pokud by tyto pozemky byly vydány, pak by parcela jiného vlastníka byla přístupná pouze přes nutnost zřízení věcného břemene a rovněž z parcely musí vést vodovod (viz sdělení znalce). Pozemek je rovněž dotčen předběžným opatřením, zapsaným v katastru nemovitostí, ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 5 C 241/2017, které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení a za situace je-li předběžné opatření nařízeno před zahájením řízení, je pozemek na žalobce nepřevoditelný, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4048/2016. Soud prvního stupně uzavřel ve shodě s žalovanou, že se jedná o jednotný funkční celek, neboť žalobce žádný ze souvisejících pozemků nevlastní a neměl by zřejmě ani zajištěn k němu přístup, natož i vlastník pozemku parc. č. [parc. č.], který je umístěn mezi těmito parcelami. Z uvedeného důvodu shledal pozemek nepřevoditelným, stejně jako pozemek parc. č. [parc. č.] a parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] se shodným odůvodněním.

21. Ohledně pozemků parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.], všechny v k. ú. [adresa], soud prvního stupně zjistil, že jsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty, pozemek parc. č. [parc. č.] je dle žalobce oceněn na 64 636 Kč, jedná se o pás pozemku, který je zarostlý vzrostlými náletovými stromy a dle sdělení vedlejšího účastníka jím probíhá kanalizace a rovněž jím protéká potok. Je umístěn mezi potokem a cyklostezkou, je veřejně přístupný, není zemědělsky využíván. Je evidován v územním plánu města [jméno FO], dle sdělení vedlejšího účastníka jako plocha PP – VZ – plocha přírodní, veřejná zeleň. Dle sdělení žalovaného pozemek slouží jako veřejně přístupné území, a nemá reálné využití. Z uvedeného důvodu jej shledal za nevhodný převodu, ale i s přihlédnutím k vydanému předběžnému opatření ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 5 C 241/2017, vydanému ještě před zahájením řízení v této věci. Pozemek parc. č. [parc. č.] je oceněn na částku 11 236,05 Kč, nachází se v úzkém pruhu mezi cyklostezkou a silnicí, mezi dvěma pozemními komunikacemi. Není aktuálně obhospodařován a nelze vzhledem k jeho tvaru a situovanosti předpokládat, že by tomu tak mohlo být. O převod pozemku požádal již dříve vedlejší účastník a na jeho převodu do svého vlastnictví nadále trvá. Jsou tak splněny podmínky vyloučení pozemku z převodu s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 27. 3. 2019, č. j. 28 Cdo 393/2019). Dle tvrzení vedlejšího účastníka je územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] vymezen jako veřejná zeleň a pozemek tak nesplnil ani požadavek na jeho zemědělskou obhospodařovatelnost a k zemědělskému využití není určen ani platným a účinným územním plánem, a proto je na žalobce nepřevoditelný, i když předběžné opatření vydáno na tento pozemek nebylo. Pozemek parc. č. [parc. č.] je o výměře 6921 m a je oceněn na částku 14 471,70 Kč. Dle územního plánu města [jméno FO] je zařazen do plochy VZ – Plochy veřejné zeleně na nelesních pozemcích. Je součástí velkého funkčního celku spolu s parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] a dále se stejnou argumentací jako k pozemku parc. č. [parc. č.]. Dále soud prvního stupně konstatoval, že na pozemku je umístěn začátek a konec průběhu lyžařského vleku, jehož polohu zakreslil soudní znalec s tím, že patrně není využíván. Žalovaná k tomuto pozemku eviduje žádost vedlejšího účastníka o bezúplatný převod pozemku dle § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. a dále s přihlédnutím k vydanému předběžnému opatření sp. zn. 5 C 214/2017, ze dne 14. 11. 2017, soud prvního stupně shledal i tento pozemek nepřevoditelným.

22. K pozemku parc. č. [parc. č.], k. ú. [adresa], bylo soudem prvního stupně zjištěno, že je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je oceněn žalobcem na částku 14 456,64 Kč. Leží u silnice I/72 mezi potokem a cyklostezkou. Obklopuje stavbu na pozemku parc. č. st. [parc. č.] a částečně slouží jako zahrada a obslužná plocha k předmětnému domu, nelze ho proto v plné míře zemědělsky obhospodařovat. Z uvedeného důvodu nemohl být tento pozemek shledán jako vhodný k převodu, když z velké části obklopuje nemovitost ve vlastnictví jiné osoby a o jeho převodu by bylo možné uvažovat v případě, pokud by část pozemku byla oddělena geometrickým plánem. I dle vedlejšího účastníka je pozemek k vydání žalobci nevhodný, neboť je územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] vymezen jako veřejná zeleň. Soud shledal pozemek k převodu nevhodný rovněž s odkazem na nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 1961/15, ze dne 11. 7. 2017, a současně konstatoval, že předběžné opatření zde vydáno nebylo.

23. K pozemkům parc. č. [parc. č.] a [parc. č.], oba v k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO], soud prvního stupně uvedl, že jsou vedeny v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, pozemek parc. č. [parc. č.] je oceněn žalobcem na částku 33 172,85 Kč a pozemek parc. č. [parc. č.] na 18 702,45 Kč. Pozemek parc. č. [parc. č.] je pozemkem svažitým v blízkosti lyžařského vleku, dle znaleckého posudku je od sjezdovky oddělen řadou stromů, ve kterém jsou nezarostlá místa vhodná pro přejezd techniky či lyžařů. Jedná se o součást lyžařského areálu Samoty. V územním plánu města [jméno FO] je evidován jako plocha PP – VZ – plocha přírodní, veřejná zeleň, slouží tedy jako veřejně přístupné území. Vedlejší účastník mimo jiné poukázal na nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 1961/15, ze dne 11. 7. 207, ve kterém Ústavní soud dovodil, že je nutné řešit střet základního práva a veřejného užívání předmětných pozemků v souladu s územním plánem, a protože individuální užívání veřejné přístupné travné plochy nebude možné, pak nemůže být ani naplněn účel samotného převodu pozemku jako náhradního. Se stejnou argumentací soud prvního stupně uzavřel nevhodnost k převodu i ohledně pozemku parc. č. [parc. č.] s tím, že pokud žalobce tvrdí, že na pozemek jsou pobírány dotace, není vhodný k převodu na žalobce vzhledem k názoru na zachování funkčního celku i jeho vymezení v územním plánu vedlejšího účastníka.

24. Soud prvního stupně zastává názor, že vydávání pozemků je třeba zohledňovat v širších souvislostech, s přihlédnutím ke konkrétní situaci na místě samém. Dotace jsou poskytovány SZIF na žadatelem označené půdní bloky, které jsou evidovány na něj v LPIS, ve kterém jsou na konkrétních půdních blocích evidovány ty subjekty, které se při zakládání LPIS nechaly zapsat jako hospodařící na této půdě a užívací tituly jsou vyžadovány v případě sporného řízení. To, že jsou na půdní blok poskytovány dotace, ještě neznamená, že je na něm „fakticky“ hospodařeno, a že se jedná o pozemek vhodný k převodu (bod 10. odůvodnění).

25. K pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], bylo zjištěno ocenění žalobcem na částku 306 Kč, k pozemku parc. č. [parc. č.] pak na částku 3 107 Kč, k pozemku parc. č. [parc. č.] na částku 6 793,60 Kč a parc. č. [parc. č.] na částku 2 074 Kč. Všechny uvedené pozemky dle místního šetření a i dle znaleckého posudku protíná trasa lyžařského vleku a jsou součástí lyžařského areálu Samoty. Do těchto parcel zasahuje páteřní lyžařský vlek, přičemž součástí sjezdovky jsou i další zařízení – lampy a vodní rezervoár. Trasa lyžařského vleku protíná parcely [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.]. Povrch je travnatý. Soud prvního stupně je názoru funkční systém lyžařských areálů neparcelovat dalšími spoluvlastníky, což považuje jako budoucí zdroj případných spoluvlastnických sporů a nelze si rovněž představit, že lyžařský areál bude v letních měsících hospodářsky využíván, když lyžařský vlek potřebuje nutnou údržbu převážně v letních měsících. Soud prvního stupně zohlednil námitku žalované, že pozemky jsou vedeny v územním plánu města [jméno FO] – plochy „lyžařské sjezdovky, běžecký areál“. O bezúplatný převod těchto pozemku požádalo již dříve město [jméno FO] dle ust. § 7 odst. 1 zákona o SPÚ s cílem zajištění řádného provozování lyžařských sjezdových tratí a vleku na svém území. S ohledem na výše uvedený názor soud prvního stupně neshledal důvodnou ani námitku žalobce týkající se pobírání dotací na některé z uvedených pozemků. Existují zde překážky dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť všechny pozemky jsou dotčeny stavbou lyžařského vleku, jak vyplývá z ortofotomapy. K námitce žalobce spočívající v tom, že v dané lokalitě existuje pluralita vlastnických subjektů, soud prvního stupně uvedl, že pozemky v dotčené lokalitě vlastní tři subjekty – žalovaná, vedlejší účastník a společnost [právnická osoba]., která současně vlastní lyžařský vlek, jehož stavba se nachází na uvedených pozemcích. Pokud pozemky sousedí s pozemkem parc. č. [parc. č.] v k. ú. [jméno FO], jehož vlastníkem je [tituly před jménem] [jméno FO], nemá tato skutečnost na provozování lyžařského vleku a přilehlé sjezdové trati žádný vliv, neboť na něm se lyžařský vlek nenachází. Je zcela zjevné, že případné znepřístupnění pozemků parc. č. [parc. č.] a [parc. č.] by zcela znemožnilo provoz jak lyžařského vleku, tak sjezdové trati a i když zde nevázne předběžné opatření, považuje je soud prvního stupně z převodu na žalobce za vyloučené.

26. Výrok II. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil aplikací ust. § 150 o. s. ř. a výrok III. ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. (body 11. a 12. odůvodnění napadeného rozsudku).

27. Vedlejší účastník v závěrečném návrhu poukázal na své vyjádření ze dne 20. 7. 2020 promítnuté v závěrech soudu prvního stupně a akcentoval stanovisko Ústavního soudu v nálezu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. III. ÚS 1961/15.

28. Při odvolacím jednání konaném dne 23. 11. 2023 žalovaná ve shodě s žalobcem potvrdila, že jeho nárok není přečerpán (viz žalobcem do spisu založená tabulka na č. listu 1664) s tím, že pravomocně bylo rozhodnuto o nároku žalobce ve výši 5 693 937 Kč a zůstává k uspokojení restituční nárok ve výši 2 292 063 Kč (viz také odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2023, č. j. 25 Co 165/2023-674, bod 47. jeho odůvodnění). Mezi účastníky řízení panoval spor o převoditelnosti žalobcem uplatněných náhradních pozemků, a byť žalovaná při uvedeném jednání ocenění náhradních pozemků ve znaleckém posudku znalce Šubrta z roku 2019, provedeném odvolacím soudem k důkazu, zpochybnila, ve vyjádření ze dne 15. 1. 2024 uvedla, že v zásadě uznává ocenění pozemků učiněné znaleckými posudky žalobce, vyjma pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], když žalovaná dle svého posudku tvrdí vyšší cenu, a to 29 937,28 Kč. Znalecký posudek k ocenění tohoto pozemku žalovaná nepředložila, neboť v mezidobí komunikovala se žalobcem, který sdělil, že přistoupí k oddělení pozemku geometrickým plánem, a pokud se tak stane, bude nutné vypracování nového znaleckého posudku k ocenění nově vzniklé části pozemku. Výhradu žalovaná měla také k ocenění pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] za situace, je-li pozemek určen k zastavění. Lze tak uvažovat o jeho ocenění dle ust. § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemku určeného k zastavění. K tomuto tvrzení o zastavění avizovala shromáždění podkladů s tím, že by se k této otázce mohl vyjádřit relevantním způsobem vedlejší účastník, kterému je účelové určení pozemku nejlépe známo, včetně eventuálního dalšího záměru s pozemkem.

29. Dne 23. 1. 2024 žalobce odvolacímu soudu sdělil, že mezi ním a žalovanou došlo ke shodě v ocenění náhradních pozemků, když žalobce uznává ocenění pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] žalované částkou 29 937,28 Kč a v případě pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] pak ocenění částkou 23 534,10 Kč, přičemž ohledně ostatních pozemků, tj. parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.], v k. ú. [adresa], a parc. č. [parc. č.] v k. ú. [jméno FO], žalobce rovněž přistoupil na ocenění žalované provedené společností [právnická osoba]., respektive žalovaná k ocenění již neměla žádné výhrady (vyjmenované pozemky odvolací soud v rámci předběžného názoru shledal převodu schopnými). Žalobce rovněž avizoval vypracování oddělovacího geometrického plánu k rozdělení pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] dle požadavku žalované s tím, že žalobce zajistí rovněž znalecké ocenění oddělené části parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], kterou bude požadovat k převodu po žalované.

30. Odvolací soud při jednání dne 28. 3. 2024 provedl k důkazu žalobcem předložený geometrický plán k rozdělení pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], č. [hodnota], zpracovaného [právnická osoba] [jméno FO] & [právnická osoba]., a ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], jímž byl rozdělen pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] o výměře 9033 m2, v důsledku čehož vznikl pozemek parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] o výměře 7420 m2 (oddělením od parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa]). K důkazu provedl i znalecký posudek č. [č. účtu], ze dne 25. 3. 2024, vyhotovený znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], a to k ocenění pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], přičemž jeho cena byla stanovena částkou 11 389,18 Kč.

31. Odvolací soud se s ohledem na nesporné stanovisko k otázce oprávněné osoby a výše restitučního nároku žalobce zabýval již jen převodu schopností žalobcem požadovaných náhradních pozemků k uspokojení jeho restitučního nároku a jejich oceněním, které bylo v průběhu odvolacího řízení rovněž učiněno nespornou skutečností, stejně jako rozdělení pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], v důsledku kterého došlo k oddělení pozemku parc. č. [parc. č.] a k jeho následnému ocenění. Soud prvního stupně k otázce převoditelnosti poučil žalovanou a vedlejšího účastníka v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., konal místní šetření a zadal znalecký posudek k popisu stavu náhradních pozemků [tituly před jménem] [jméno FO] (znalecký posudek ze dne 30. 10. 2020), který jednotlivé pozemky co do jejich umístění a charakteru popsal, ač účastnící předložili své posudky a ačkoliv skutečnosti zadané znalci vyplynuly z místního šetření a jsou obecně zjistitelné z fotodokumentace a katastru nemovitostí.

32. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně spočívajících v nepřevoditelnosti pozemků parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa], [parc. č.] v k. ú. [adresa] [parc. č.] a pozemků parc. č. [parc. č.] v k. ú. [jméno FO], [parc. č.] v k. ú. [jméno FO], [parc. č.] a [parc. č.] v k. ú. [jméno FO]. V podrobnostech proto odkazuje na odůvodnění podané v bodu 9. – body 4. až 6. a 11. až 14. odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. Pokud soud prvního stupně zjistil, že se na uvedených pozemcích nachází sjezdovka spolu s funkčním vlekem, lanovkou, či je pozemek parkovištěm (parc. č. [parc. č.]), či že jsou pozemky protnuty lyžařským vlekem v rámci lyžařského areálu [Anonymizováno] ([parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.]), odvolací soud s tímto závěrem souhlasí a v souladu se zákonnou úpravou uzavírá, že tyto skutečnosti činí pozemky převodu neschopnými. Z uvedeného důvodu odvolací soud rozsudek ve vztahu k pozemkům v k. ú. [jméno FO] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] a v k. ú. [adresa] parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] po oddělení geometrickým plánem výše uvedeným, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I.).

33. Pozemky parc. č. [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] však považuje odvolací soud za převodu schopné, neboť neshledal žádnou zákonnou ani jinou překážku, která by tyto pozemky z převodu v pozici náhradních pozemků k uspokojení restitučního nároku žalobce vylučovala. Všechny tři pozemky mají charakter trvalého travního porostu (v souladu s evidencí v katastru nemovitostí). Není dle výsledku dokazování sporu o tom, že je pozemek zarostlý náletovými stromy, probíhá jím kanalizace a potok, je veřejně přístupný a není aktuálně zemědělsky využíván. V územním plánu vedlejšího účastníka je evidován jako plocha přírodní, veřejná zeleň. Pokud soud prvního stupně argumentoval vydaným předběžným opatřením, pak v tomto směru bylo zjištěno, že řízení již bylo pravomocně skončené k 23. 2. 2018. Námitka týkající se vydaného předběžného opatření je tudíž irelevantní, stejně tak shledal nedůvodnou argumentaci spočívající v existenci funkčního celku pozemků parc. č. [parc. č.], [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] v k. p. [jméno FO], s tím, že je mezi nimi vklíněn pozemek ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO], parc. č. [parc. č.], a proto pozemky jej obklopující z důvodu zachování přístupu a existence zdroje pitné vody nelze vydat. Odvolací soud nevidí rozdíl v situaci, kdy pozemky vlastní žalovaná, která třetí osobě přístup k pozemku, který je obklopen pozemky náhradními, dle svého vyjádření umožňuje, a kdy je bude vlastnit žalobce, když ani žalovaná, argumentujíc potřebou zřízení věcného břemene, toto opatření nepřijala. Odvolací soud nepovažuje za správný ani závěr soudu prvního stupně (ve vztahu k pozemku parc. č. [parc. č.] či parc. č. [parc. č.]) o tom, že pokud o pozemky požádal již dříve vedlejší účastník, není i z tohoto důvodu pozemek převodu schopný, a to s odkazem § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka]. Ani u jednoho z pozemků není naplněna zákonná podmínka týkající se zastavitelnosti pozemku či takového záměru, neboť ničeho takového vedlejší účastník netvrdí a ani žádost neodůvodnil, poukazuje pouze na vymezení pozemku jako veřejná zeleň, a tudíž ani odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu na danou věc nedopadá stejně jako vedlejším účastníkem, potažmo soudem prvního stupně odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. III. ÚS 1961/15, ve kterém se vyjadřuje k tzv. holému vlastnictví (nuda proprietas), dopadající na pozemky jako veřejnou zeleň v sídlišti. Srovnatelný stav však v řešené věci nenastal, neboť pozemky se nenachází v sídlištním komplexu, nejde o situaci, v níž je otázka zastavěnosti pozemků sporná, byť jsou pozemky, kterých se odkaz nálezové judikatury týká, užívány jako veřejná zeleň, stejně jako v tomto sporu.

34. Pokud jde o argumentaci funkčního celku, před odvolacím soudem neobstála, a to plně při vědomí rozsáhlé tzv. areálové judikatury Nejvyššího soudu, když v ní nastíněná situace u předmětných pozemků není ani zdánlivě podobná. Definicí funkčního celku se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, například v usnesení ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. [spisová značka], přičemž mimo jiné konstatuje, že drobnou stavbou je i plot pro zakládající úvahu o existenci funkčního celku. V dané věci je dle mínění odvolacího soudu nepochybné, že sousedící pozemky lze užívat samostatně, a pokud třetí osoba [tituly před jménem] [jméno FO] má k svému pozemku parc. č. [parc. č.], evidovanému jako trvalý travní porost, přístup dosud, pak není důvod (ničeho v tomto směru tvrzeno a tudíž ani prokazováno nebylo) pochybovat o tom, že i jakýkoliv další jiný vlastník (ať již v osobě žalobce či jiného vlastníka) mu přístup umožní, neboť k takovému opatření mohl přistoupit kdykoliv i vlastník dosavadní, tj. v osobě žalované. K problematice vhodnosti náhradních pozemků se aktuálně vyjádřil dovolací soud v rozsudku ze dne 30. 8. 2023, č. j. [spisová značka], kdy mimo jiné připomněl, že zákon o půdě výslovně za zastavěnou část pozemku považuje i tu, která sice stavbou bezprostředně zastavěná není, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a je potřebná k jejímu provozu a obsluze. Překážkou k vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě může být i funkční souvislost pozemků se stavbou; i u pozemku požadovaného jako náhradní je tedy nutno zvažovat i jeho případnou funkční provázanost s ostatními pozemky a stavby, jež mohou vytvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek. Pro závěr o funkční souvislosti pozemku a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky upraveny, nýbrž existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky. Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořící funkční celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje si vždy mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plní.

35. Ohledně námitky týkající se probíhající kanalizace na pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] odvolací soud pro stručnost odkazuje na odvolací argumentaci žalobce, kterou sdílí a považuje ji za správnou. Na pozemcích parc. č. [parc. č.] a parc. č. [parc. č.] v k. ú. [jméno FO] odvolací soud neshledal žádnou zákonnou a ani jinou překážku, která by vylučovala tyto pozemky z jejich převodu v režimu pozemků náhradních v rámci uspokojení restitučního nároku žalobce, byť se nachází v blízkosti lyžařského areálu Samoty, byť vedlejší účastník s jejich převodem stejně jako žalovaná nesouhlasí, s argumentací shora uvedenou, neboť na těchto pozemcích se žádná stavba či zařízení charakteru stavby nenachází, a odvolací soud dospěl k závěru o jejich vhodnosti k převodu. Po oddělení geometrickým plánem z pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] vznikl pozemek parc. č. [parc. č.] ve stejném katastrálním území, čímž byly námitky žalované rozptýleny (obklopení stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. [parc. č.] a vlastnictví jiné osoby), tudíž i tuto oddělenou část pozemku odvolací soud shledal převodu schopnou. Odvolací soud je přesvědčený, že nad zájmem na provozování lyžování jako sportovní, rekreační a nepochybně zdraví prospěšné činnosti převažuje zájem na vypořádání a uspokojení restitučních nároků založených minulým totalitním režimem, který způsobil řadu neodčinitelných křivd, kterých by si měla být zejména žalovaná plně vědoma, a která byla zákonodárcem pověřena k jejich zmírnění. Ocenění náhradních pozemků, o kterých odvolací soud rozhodl jako vydání schopných, bylo mezi účastníky učiněno v průběhu odvolacího řízení nesporným, s tím, že jejich vydáním zdaleka k vyčerpání restitučního nároku nedochází. Ohledně těchto pozemků odvolací soud pak napadený rozsudek změnil, jak z výroku I. (v jeho druhého části) vyplývá, a to v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř.

36. Výrok II. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud vycházel z vyúčtování nákladů řízení žalobcem a došlého soudu dne 2. 4. 2024, na základě kterého žalobce požadoval na nákladech obou stupňů soudního řízení částku 218 055 Kč, a to za 16 úkonů právní služby po 9 060 Kč, vycházeje z tarifní hodnoty ve výši 198 394 Kč, představující hodnotu náhradních pozemků, které odvolací soud uznal převodu vhodnými, když v této hodnotě byly také napadeným rozsudkem pozemky vydány, pak odměna činí 144 960 Kč, dále žalobci náleží 16 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 4 800 Kč, náhrada cestovného ve výši 11 511 Kč, a to v souvislosti s cestami k jednání u soudu prvního stupně dne 11. 2. 2019, dne 25. 5. 2020, dne 12. 8. 2020 a 2. 10. 2020, dále dne 19. 4. 2021, 21. 6. 2021 a 16. 5. 2022, před odvolacím soudem za cestu k jednání dne 28. 3. 2024 a dne 23. 11. 2023, přičemž výpočet byl proveden v souladu s vyhláškami platnými a účinnými to pro které období. Žalobci odvolací soud přiznal i náhradu za tzv. vedlejší náklady související s vypracováním znaleckého posudku a vyhotovení geometrického plánu, přičemž tyto náklady (20 328 Kč za vyhotovení geometrického plánu a 5 000 Kč za vypracování znaleckého posudku č. [č. účtu]) doložil fakturami znějícími celkem na částku 25 328 Kč, dále žalobci náleží 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená ze součtu odměny, režijních paušálů, náhrady cestovného a vedlejších nákladů v celkové výši 33 867 Kč, pak v souhrnu žalobci náleží částka 220 466 Kč (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Přiznanou částku jsou žalovaná a vedlejší účastník povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. a ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o místo plnění (výrok II.).

37. Výrok III. odpovídá skutečnosti, že náklady, které stát zálohoval, resp. zaplatil v souvislosti s jím zadaným znaleckým posudkem na popis stavu náhradních pozemků, odvolací soud neshledal účelně vynaloženými, neboť jak žalobce, tak žalovaná posudky disponovali, zejména však skutečnosti, které byly předmětem znaleckého úkolu, byly zjistitelné i bez odborného posouzení. Z tohoto důvodu České republice právo na náhradu nákladů, spočívajících v zaplacení znalečného ve výši 16 625 Kč, nepřiznal.

Poučení