9 C 182/2018 - 1499

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, kterým se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [tituly za jménem] [jméno FO], nar. dne [Datum narození žalobce], trvale bytem [Anonymizováno], PSČ [adresa], [Anonymizováno], tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] IČ: [IČO žalovaného] se sídlem [Adresa žalovaného] (dále jen „převodce“) a [tituly za jménem] [Jméno žalobce] nar. dne [Datum narození žalobce] trvale bytem [Anonymizováno], PSČ [adresa], [Anonymizováno] (dále jen „nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: I. 1. [Jméno žalovaného] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO], zapsané na LV č. [hodnota] pro Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. 2. [tituly za jménem] [Jméno žalobce], nar. dne [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], je držitelem restitučního nároku z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], jehož výše byla stanovena na částku [částka], a to na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. č. [Anonymizováno] ze dne [datum], opatřeného znaleckou doložkou dle ust. § 127a o. s. ř.

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech jejích součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel, se zamítá.

II. Mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, na nákladech řízení částku 16 625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobní návrh o nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků žalobce [tituly za jménem] [jméno FO] je datován dnem [datum]. Žalobce je dědicem (synem) po zemřelé oprávněné osobě dle zákona o půdě č. 229/1991 Sb., [jméno FO], RČ: [RČ], posl. bytem [adresa], [adresa], který byl držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v katastrálním území [jméno FO], obec [adresa]. Zemřelý [jméno FO], otec žalobce, byl evidován žalovaným jako oprávněná osoba dle zákona o půdě, který nabyl v rámci vypořádání dědictví do svého vlastnictví restituční nárok na nemovitý majetek v katastrálním území [jméno FO] po zemřelé [jméno FO], RČ: [RČ], posl. bytem [adresa], která byla rovněž oprávněnou osobou dle § 4 zákona o půdě evidovaná žalovaným. Žalobce odvozuje svoje restituční nároky z rozhodnutí [Anonymizováno] úřadu čj. [Anonymizováno], které považuje za nesporné. Hodnotu nevydaných pozemků ocenil dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] s doložkou dle ust. § 127a o.s.ř. v k.ú. [Anonymizováno] na částku celkem [částka]. Žalobce tvrdí, že právní předchůdce žalovaného i žalovaný sám postupoval při uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, tj. i nároků žalobce, svévolně, liknavě a mnohdy i diskriminačně tak, že ani po více nežli dvaceti pěti letech není restituční nárok žalobce řádně vypořádán. Předchůdce žalobce uplatnil své restituční nároky u žalovaného již v r. 1991, jeho otec požádal o vydání náhradních pozemků dnem [datum]. Žalobce je dokonce z veřejných nabídek nezákonně vylučován, neboť žalovaný tvrdí, že jeho restituční nárok je nižší, když žalovaný nezohledňuje, že odňaté pozemky právním předchůdcům žalobce musí být oceněny jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 28a zákona o půdě, resp. vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., což bylo vysvětleno i v přiloženém znaleckém posudku. Bylo poukazováno již na rozhodnutí některých soudů prvého stupně i na rozhodnutí soudu dovolacího pod sp. zn. 28 Cdo 5487/2017 ze dne 24. 1. 2018, kde byl označen za liknavý postup žalovaného za situace, kdy i přes aktivní přístup restituenta žalovaný bezdůvodně lpěl na nesprávném ocenění restitučního nároku tohoto restituenta. Žalobce v dalším zdůvodňuje, proč má být pro účely stanovení výše náhrady za odňatý pozemek vycházeno při určení druhu původního odňatého pozemku ze stavu ke dni jeho převzetí státem, to znamená, že pokládá pozemek za stavební, tj. určený k zastavění - § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. podle definice obsažené v právních předpisech platných ke dni převzetí státem. Kritériem tohoto ocenění je právně-stavební charakter pozemku vyplývající ze schválené územně-plánovací dokumentace. Rovněž dle § 11a odst. 13 zákona o půdě platí, že pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební (obdobně i pozemky prodávané mimo veřejnou nabídku dle § 11a odst. 11 zákona o půdě). Bylo rovněž poukazováno na judikaturu dovolacího soudu, dle níž je povinností žalovaného řádně ocenit restituční nároky restituenta a tuto povinnost nelze přenášet na oprávněné osoby dle zákona o půdě, tj. na žalobce. Restituční řízení v této věci bylo zahájeno v roce 1991 a teprve v roce 2005 dospěl žalovaný k rozhodnutí o nevydání původních pozemků dle § 11 odst. 1 zákona o půdě. [jméno FO] byla vysokého věku (narozena [Anonymizováno]) a po 14ti letech se dožila negativního rozhodnutí, poté zemřela, stejně tak jako pan [jméno FO] (dědic), který opět čekal na skončení restitučního soudního sporu a ten zemřel v roce 2017, rok po právní moci posledního rozsudku. Žalobce se stal dědicem po panu [Anonymizováno] na podzim roku 2017. Žalobcem je také namítáno, že žalovaný disponuje dostatečným množstvím jiných kvalitních pozemků, které však do nabídek bezdůvodně nezahrnuje a upřednostňuje jejich převod mimo veřejné nabídky na třetí osoby, což je výsledek svévole žalovaného. Bylo citováno rozhodnutí Ústavního soudu čj. Pl. ÚS 35/17, dle kterého měl žalovaný především svůj přístup k oprávněným osobám přehodnotit. Žalovaný však nepostupuje vůči oprávněným osobám vstřícně a nemá ani vůli tyto restituční nároky řádně vypořádávat. Naopak postupuje liknavě, upřednostňuje třetí osoby před restituenty a majetek, který by měl primárně sloužit k uspokojování oprávněných osob dle zákona o půdě, převádí např. na obce (dokonce bezúplatně) nebo na komerční, nezemědělské subjekty. Bylo také poukázáno na rozhodnutí Okresního soudu pro [Anonymizováno] v soudním řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém soud již shledal, že přístup žalovaného vůči žalobci byl svévolný a liknavý. V průběhu řízení žalobce svůj nárok ohledně konkrétních pozemků omezoval, k částečnému zpětvzetí došlo podáním ze dne [datum] (č.l. 1132 - 1136) a následně usnesením j.č. [hodnota] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení částečně zastaveno, na jehož text se odkazuje. Posledním požadavkem žalobce na vydání náhradních pozemků tedy jsou pozemky: parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO], zapsané na LV č. [hodnota] pro Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], obec [jméno FO], zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Ke dni vyhlášení rozhodnutí v této věci zbýval nevykrytý nárok žalobce ve výši [částka].

2. Žalovaný se ve svém podání ze dne [datum] k žalobnímu návrhu nepřipojil a navrhl jeho zamítnutí. Především nesouhlasil s oceněním nevydaných pozemků a tedy s určením výše restitučního nároku na částku [částka], ale to, že žalobce je oprávněnou osobou, nezpochybňoval. Žalobní návrh neuznal ani zčásti, naposledy označené pozemky určené k vydání jako náhradní nepovažoval za vydání vhodné (namítl také, že v žalobním návrhu bylo původně uplatněno k převodu celkem [hodnota] pozemků). Rovněž uvedl, že žalobce neuvádí v žalobě žádné konkrétní skutečnosti, které by dokládaly liknavost a svévoli žalované. Dle evidence žalované má žalobce ke dni [datum] restituční nárok na [částka] a bylo poukazováno na rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], ve kterém byl restituční nárok vyčíslen. Restituční nárok byl oceněn znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Rovněž bylo namítáno, že se jak pan [jméno FO], tak i paní [jméno FO] nikdy nezúčastnili veřejných nabídek a nevyvíjeli dostatečnou restituční aktivitu, rovněž tyto oprávněné osoby ocenění restitučního nároku nikdy nerozporovali. Žalobce se z dosavadních 35 žalob zúčastnil pouze jediné veřejné nabídky, ve které podal přihlášku na pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], což však nebylo v hodnotě, na kterou měl dle žalovaného nárok. V dalším žalovaný polemizoval s výší restitučního nároku, tak, jak ho žalobce požadoval a zásadně tvrdil, že žalobce nikterak neprokázal stavební charakter nevydaných pozemků. Dále namítal, že žalobce jeho výši rozporuje teprve od doby nabytí rest. nároku, tj. od října 2017, což vyvrací argument žalobce o liknavosti žalovaného. Žalovaný vznesl námitku promlčení ve vztahu k nárokům žalobce uplatňovaným z rozhodnutí č.l. [Anonymizováno] s tím, že toto rozhodnutí je z [datum] a proto žalobce nemůže z důvodu promlčení soudně uplatnit vyšší restituční nárok, než jak byl stanoven žalovaným v té době. Pokud se týče námitek k jednotlivým pozemkům, které žalobce požadoval vydat, s těmito se soud vypořádá následně.

3. Vedlejší účastník navrhl rovněž zamítnutí žalobního návrhu a připojil se tak ke stanovisku žalovaného.

4. Pokud se týče pravomoci a příslušnosti k projednání této věci ve vztahu k žalobci, který je státním příslušníkem [Anonymizováno], pak soud vycházel z čl. 24 odst. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází. Česká republika je tedy příslušná k projednání této věci a Okresní soud v Klatovech pak dle § 88 písm. b) o.s.ř., když v obvodu tohoto procesního soudu leží nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení. Stejně tak i věcná práva se řídí právním řádem místa, v němž věc je, dle § 69 z.č. 91/2012 Sb., tedy právem českým.

5. Tato věc byla posuzována dle následujících právních předpisů: Podle § 11a odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. § 14 odst. 1 tohoto zákona o půdě uvádí, že oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Dle § 16 odst. 1 zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8, věta prvá). Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Dle § 6 odst. 1 z. č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 z.č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 z. č. 229/1991 Sb. nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury, v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 z. č. 139/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačená poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků, dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3 do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

6. Z hlediska právního posouzení této věci bylo rozhodující, zda a) žalobce je oprávněnou osobou podle § 4 zákona o půdě, b) zda ve vztahu k žalobci byl postup žalovaného liknavý či svévolný (neboť jen tak není třeba uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vázat na podmínku zahrnutí pozemku do veřejné nabídky, viz výklad „liknavosti“ v rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 337/2019 ze dne 16. 5. 2019, rozsudek NS ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007 – k nároku na náhradní pozemek), c) zda náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce jsou způsobilé k vydání a d) zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce. Žalobce se žalobou o nahrazení projevu vůle domáhá proti žalovaném uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci podle zákona o půdě. Smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových křivd, přičemž ke splnění účelu a cíle restitucí je nutné interpretovat restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (např. nálezy ÚS ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. I. ÚS 1088/12, ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 755/06).

7. V průběhu řízení, při jednání konaném dne [datum], učinili účastníci nesporným, že žalobce je oprávněnou osobou (§ 4 odst. 1, 3 zák. č. 229/1991 Sb.), neboť dle rozhodnutí soudní komisařky [tituly před jménem] [jméno FO], Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], j.č. [spisová značka] žalobce nabyl restituční nárok v dědictví po zemřelém jeho otci [jméno FO] [Anonymizováno]. Dále bylo učiněno nesporným, že původní výše restitučního nároku byla [částka], opírajíc se o pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] j.č. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum]. Nesporuje se, že předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok dle rozhodnutí [Anonymizováno] již v r. 1991. S ohledem na pravomocné rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo stranou žalovanou rovněž uznáno, že byl přístup žalovaného vůči žalobci při uspokojování jeho restitučního nároku svévolný a liknavý, což v procesním dopadu znamenalo spornost pouze v otázce převoditelnosti náhradních pozemků a potažmo i jejich ocenění.

8. Soud se úvodem zabýval vznesenou námitkou promlčení, ke které se již vyjadřoval dovolací soud v usnesení j.č. 28 Cdo 595/2019-759 ze dne 10. 4. 2019. Rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že samotný požadavek na „přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě (za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům), nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (viz usnesení NS ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017). Vznesená námitka promlčení žalovaným tedy není důvodná.

9. K námitce žalovaného a vedlejšího účastníka se soud zabýval otázkou vhodnosti převedení žalobci požadovaných pozemků. Soud se tedy soustředil na to, zda je v daném případě vhodné, aby došlo k převodu těch kterých konkrétních pozemků, přičemž zohledňoval i všechny okolnosti posuzovaného případu na obou stranách sporu, pozemky rovněž na místě samém shlédl se soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který provedl popis požadovaných pozemků znaleckým posudkem ze dne [datum]. Při posuzování vhodnosti soud přihlédl k tomu, zda převodu nebrání zákonné výluky v ust. § 11 odst. 1 zák. o půdě, v § 6 odst. 1 zákona o SPÚ, zda není pozemek zatížen právy třetích osob (viz rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 1568/2011 ze dne 15. 7. 2011), zda není převod z jiného důvodu zákonem zapovězen (sp. zn. NS 28 Cdo 99/2010 ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (sp. zn. NS 28 Cdo 592/2013), zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu - funkčního celku (NS 28 Cdo 2364/2017, 28 Cdo 4447/2017), zda zachování současného stavu nepřevyšuje nad zájmy oprávněné osoby (NS 28 Co 1339/2021 z 2. 6. 2021). K jednotlivým požadovaným pozemkům soud shrnuje: 1. pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa]: Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a dle sdělení žalobce jej tento oceňuje na částku [částka]. Rovněž tvrdí, že jsou na něj pobírány dotace. Tento pozemek součástí celku (viz znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]), navazují na sebe parcely p. č. [Anonymizováno], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a mezi nimi je umístěna parcela [Anonymizováno], rovněž trvalý travní porost, jejímž vlastníkem je [tituly před jménem] [jméno FO], parcela je oplocená a označená cedulí „zdroj pitné vody“. Pokud by tyto parcely byly vydány, pak by tato parcela jiného vlastníka byla přístupná pouze přes nutnost zřízení věcného břemene. Rovněž z parcely musí vést vodovod, dle sdělení znalce. Dále je pozemek dotčen předběžným opatřením, zapsaným v katastru nemovitostí, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení a za situace, je-li předběžné opatření nařízeno před zahájením tohoto řízení, je pozemek na žalobce nepřevoditelný, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4048/2016. Soud se shoduje se žalovaným v tom, že se jedná o jednotný funkční celek, neboť žalobce žádný ze souvisejících pozemků nevlastní a neměl by zřejmě ani zajištěn k němu přístup, natož i vlastník pozemku p.č. [Anonymizováno], který je umístěn mezi těmito parcelami. Závěrem je tento pozemek v souhrnu všech shora uvedených důvodů na žalobce nepřevoditelný. Shodné zamítavé stanovisko jako žalovaný zastával i vedlejší účastník. 2. pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa] Pozemek je v katastru nemovitostí sice evidován jako ostatní plocha, neplodná půda, ale svoji podobou se jedná o trvalý travní porost, dle ohledání na místě samém a dle znaleckého posudku se porostem neliší od sousedních parcel. Žalobce jej oceňuje na částku [částka] a tvrdí, že jsou na něj brány dotace. I tento pozemek je obděláván v rámci většího půdního celku jako pole. Žalobce žádný pozemek v rámci tohoto funkčního celku nevlastní, ze znaleckého posudku vyplývá, že i tento pozemek spolu s dalšími p. č. [Anonymizováno], p. č. [hodnota] obklopují nemovitost [jméno FO]. Stejně tak je pozemek dotčen nařízeným předběžným opatřením, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] se nachází zdroj pitné vody, zřejmě se jedná dle tvrzení žalovaného o vodojem [adresa]. I z těchto důvodů se jedná o pozemek na žalobce nepřevoditelný. Shodné zamítavé stanovisko pro převod jako žalovaný, zastával i vedlejší účastník. 3. pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa] Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Žalobce jej ocenil částkou [částka]. Dle tvrzení žalované, podle územního plánu města [jméno FO], je pozemek dotčen ochranným pásmem vodního zdroje II. stupně. Tento pozemek navazuje na p.č. [hodnota] a tvoří dle znaleckého posudku funkční celek ještě s p.č. [Anonymizováno] a s p.č. [Anonymizováno]. Lze tedy odkázat na to, co bylo shora uvedeno u těchto pozemků. Žalovaný i vedlejší účastník s převodem nesouhlasili. Navíc, stejně tak je pozemek dotčen nařízeným předběžným opatřením, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. Závěrem, ani tento pozemek není k převodu na žalobce vhodný. 4. pozemek parc. č. [hodnota] , k.ú. [adresa] Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a žalobce jej oceňuje na částku [částka]. Dle tvrzení žalobce jsou na pozemek pobírány dotace. Dle znaleckého posudku přes pozemek vede lyžařský vlek [právnická osoba], který je součástí lyžařského areálu [adresa] a tvoří s ním funkční spojení. Soud je toho názoru, že obce [adresa] jsou střediska malé rozlohy, a proto i lyžařské areály těmto místním podmínkám odpovídají. Každý zásah, který by způsobil rozdrobení vlastnických práv k předmětným pozemkům, by ohrozil do budoucna jejich funkčnost a byl by zde předpoklad, že nemusí dojít mezi vlastníky ke shodě, a pak by mohlo dojít i k ohrožení funkčnosti lyžování v dané oblasti. Tyto pozemky, které jsou v zimních měsících lyžařskými, se nemohou ani v jiných měsících plnohodnotně obhospodařovat a pro žalobce by se tak staly pouhým „holým vlastnictvím“, což by restituční účel jistě nesplnilo. V širších souvislostech s přihlédnutím ke shora uvedenému, kdy žalobce by se nepochybně fyzicky nepodílel na provozování vleků, s ohledem na především zimní využitelnost tohoto pozemku jiným než zemědělským způsobem, soud nepovažuje tento pozemek ani všechny další, pokud přes ně vede lanová dráha nebo lyžařský vlek a jedná se v podstatě o sjezdovku, i vztažmo k těm pozemkům, které byly právnímu předchůdce žalobce odňaty, za ekvivalentní. Pozemek je nadto zatížen nařízeným předběžným opatřením, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. Závěrem, ani tento pozemek není k převodu na žalobce vhodný. Dodává se, že žalovaný upozornil na to, že je dotčen existencí Územního systému ekologické stability v podobě lokálního biocentra, jehož vytváření je označeno v § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jako veřejný zájem. Je otázkou, zda tento veřejný zájem by stejně nepřevážil nad zájmem oprávněného restituenta. 5. pozemek parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa] Jedná se o pozemek, který je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Je žalobcem oceněn na částku [částka]. Jedná se o úzký pruh pozemku, v jejíž prvé třetině, jejím prostředkem prochází sedačková lanovka [adresa]. Je třeba přisvědčit stanovisku vedlejšího účastníka, který poukázal na to, že dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, nelze převádět zemědělské pozemky, které jsou mimo jiné zastavěné stavbami dopravní infrastruktury. V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. k) bodem 1. zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, se dopravní infrastrukturou rozumí mimo jiné i stavby pozemních komunikací a drah a s nimi souvisejících zařízení. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se nachází stavba sedačkové lanové dráhy ve vlastnictví vedlejšího účastníka, což bylo v tomto řízení nesporné a vedlejší účastník toto ještě dokládal ortofotomapou dotčeného pozemku a územním rozhodnutím vydaným Okresním národním výborem v [Anonymizováno] zn. výst. [Anonymizováno]. ze dne [datum], ze kterého je umístění stavby sedačkové lanové dráhy na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zřejmé. Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost považuje soud za zásadní, je tento pozemek pro žalobce nepřevoditelný, neboť by to bylo v rozporu s ust. § 6 odst. 1) písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu. Navíc je zatížen předběžným opatřením, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. 6. pozemek parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa] Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní plocha, ostatní dopravní plocha. Je žalobcem oceněn na [částka]. Dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] se jedná o neplacené parkoviště, které má zpevněný povrch, mezi zpevněnou plochou je pruh zeleně, má více parkovacích ploch. Rovněž je zde umístěn stavební materiál, vzniklý při stavbě [Anonymizováno] na [jméno FO] na silnici [Anonymizováno]. Uprostřed této parcely je umístěna stavba na st.p.č. [hodnota], která je ve vlastnictví [Anonymizováno]. Je využívána jako WC i jako občerstvení. Tato stavba nemá jiný přístup než přes p.č. [hodnota]. Tento pozemek rozhodně nelze zemědělsky využívat. Dle sdělení vedlejšího účastníka je předmětný pozemek územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] určen k výstavbě parkoviště, které se tam také fakticky nachází. Vzhledem k ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu není možné uvedený pozemek do vlastnictví žalobce převést. Navíc je zatížen předběžným opatřením, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. 7. pozemek parc. č. [hodnota] , k.ú. [adresa] Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je oceněn žalobcem na [částka]. Leží u silnice [Anonymizováno] mezi potokem a cyklostezkou. Obklopuje stavbu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemek částečně slouží jako zahrada a obslužná plocha k předmětnému domu, nelze ho proto v plné míře zemědělsky obhospodařovat. Žalovaný poukázal na to, že pozemek ze tří stran obklopuje stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. Již jen z tohoto důvodu by i dle názoru soudu nemohl být tento pozemek shledán jako vhodný k převodu, který z velké části obklopuje nemovitost ve vlastnictví jiné osoby. O převodu tohoto pozemku by snad bylo možné uvažovat v případě, pokud by část pozemku byla oddělena geometrickým plánem. Pokud žalobce uvádí, že pozemek je obhospodařován, pak tomu však tak není právě v části, která se nachází v blízkosti tohoto rodinného domu – tuto část ani obhospodařovat nelze, neboť je užívána společně s domem. Vedlejší účastník trval na tom, že pozemek je pro vydání žalobci nevhodný, neboť je územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] vymezen jako veřejná zeleň. Soud považuje tento pozemek k převodu nevhodný, rovněž s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1961/15 ze dne 11. 7. 2017. Předběžné opatření zde vydáno nebylo. 8. pozemek parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa] Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost, je oceněn žalobcem na [částka]. Jedná se o pás pozemku, který je zarostlý vzrostlými náletovými stromy a dle sdělení vedlejšího účastníka jím probíhá kanalizace a rovněž jím protýká potok. Je umístěn mezi potokem a cyklostezkou. Je veřejně přístupný, není zemědělsky využíván. Je evidován v územním plánu města [jméno FO] dle sdělení vedlejšího účastníka jako plocha PP – VZ – plocha přírodní, veřejná zeleň. Dle sdělení žalovaného, hlavní využití této plochy je, že slouží jako veřejně přístupné území, pozemek nemá reálné využití. Soud považuje pozemek za nevhodný k převodu nejen s poukazem na shora uvedené, ale i s přihlédnutím k vydanému předběžnému opatření, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení. 9. pozemek parc. č. [hodnota] Předmětný pozemek je evidovaný jako trvalý travní porost, je oceněn na částku [částka] a nachází se v úzkém pruhu mezi cyklostezkou a silnicí, mezi dvěma pozemními komunikacemi. Pozemek aktuálně není obhospodařován a nelze vzhledem k jeho tvaru a situovanosti předpokládat, že by tomu tak mohlo být. O převod pozemku požádal již dříve vedlejší účastník - město [jméno FO] (před tím, než byla známa níže citovaná judikatura) dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů a na převodu tohoto pozemku do svého vlastnictví nadále trvá. Jsou tak splněny podmínky vyloučení pozemku z převodu s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (viz. rozsudek ze dne 27. 3. 2019, č. j. 28 Cdo 393/2019). Dle tvrzení vedlejšího účastníka je územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] vymezen jako veřejná zeleň. Pozemek pak nesplňuje ani požadavek na jeho zemědělskou obhospodařovatelnost a k zemědělskému využití není určen ani platným a účinným územním plánem. Pozemek je na žalobce nepřevoditelný, i když předběžné opatření vydáno na tento pozemek nebylo. 10. pozemek parc. č. [hodnota] Tento pozemek o výměře [Anonymizováno] m2 je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je oceněn na [částka]. Pozemek je dle územního plánu města [jméno FO] zařazen do plochy VZ - Plochy veřejné zeleně na nelesních pozemcích. Je součástí většího funkčního celku, spolu s p.č. [Anonymizováno], p. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno] Mezi nimi je umístěna parcela č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, jejímž vlastníkem je [tituly před jménem] [jméno FO]. Parcela je oplocená a označená cedulí „Zdroj pitné vody“. Přístup k této parcele jiného vlastníka by mohl být problematický, v případě vydání obklopujících parcel a musel by být řešen zřejmě věcným břemenem. Není řešeno, kudy by pak vedl vodovod. Rovněž na pozemku je umístěn začátek a konec průběhu lyžařského vleku. Polohu vleku zakreslil soudní znalec, patrně není využíván. K pozemku také eviduje žalovaný žádost vedlejšího účastníka o bezúplatný převod pozemku dle § 7 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Rovněž s přihlédnutím k vydanému předběžnému opatření, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], které bylo vydáno ještě před zahájením tohoto řízení, je tento pozemek nepřevoditelný. 11. pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [Anonymizováno], obec [Anonymizováno] (oceněn žalobcem na [částka]) 12. pozemek parc. č. [hodnota], k. ú. [Anonymizováno], obec [Anonymizováno] (oceněn žalobcem na [částka]) 13. pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [Anonymizováno] obec [Anonymizováno] (oceněn žalobcem na [částka]) 14. pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [Anonymizováno], obec [Anonymizováno] (oceněn žalobcem na [částka]) Všechny tyto pozemky ad. 11. - 14., jak dle místního šetření, tak i dle znaleckého posudku, protíná trasa lyžařského vleku, jsou součástí lyžařského areálu [Anonymizováno]. Do těchto parcel zasahuje páteřní lyžařský vlek. Součástí sjezdovky jsou i další zařízení – lampy a vodní rezervoár. Trasa lyžařského vleku protíná parcely [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Povrch je travnatý. Soudem je zastáván názor neparcelovat funkční systém lyžařských areálů dalšími spoluvlastníky, což považuje jako budoucí zdroj případných spoluvlastnických sporů a také si nelze představit, že lyžařský areál bude v letních měsících hospodářsky využíván, když i lyžařský vlek potřebuje nutnou údržbu převážně v letních měsících. Žalovaný rovněž namítal, že pozemky jsou vedeny i v územním plánu města [Anonymizováno] - plochy „Lyžařské sjezdovky, běžecký areál“. O bezúplatný převod těchto pozemků požádalo již dříve město [Anonymizováno] (vedlejší účastník) dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o SPÚ, a to s cílem zajištění řádného provozování lyžařských sjezdových tratí a vleků na svém území. K námitce žalobce, že na některé pozemky jsou pobírány dotace, pak tuto skutečnost soud nepovažuje za zásadní pro posouzení vhodnosti k jejich převoditelnosti, neboť za rozhodnou soud považuje tu skutečnost, že jsou tyto pozemky součástí lyžařského areálu, tedy funkčního celku a jejich obhospodařovatelnost je tedy více než omezena. Dle názoru vedlejšího účastníka, žalovaného i soudu, existují zde překážky dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., neboť všechny výše uvedené pozemky jsou dotčeny stavbou lyžařského vleku, jak vyplývá z ortofotomapy, kterou vedlejší účastník předložil soudu při jednání dne [datum] a ze které je linie lyžařského vleku zcela zřejmě patrná. Pokud se týče argumentace žalobce spočívající v tom, že v dané lokalitě existuje pluralita vlastnických subjektů, k té se uvádí, že pozemky v dotčené lokalitě vlastní tři subjekty, a to žalovaný ([Jméno žalovaného]), vedlejší účastník na straně žalované (město [Anonymizováno]) a společnost [právnická osoba]., která jako společnost je zároveň vlastníkem lyžařského vleku, jehož stavba se nachází na shora uvedených pozemcích. Pokud pak jeden z pozemků, který se shora uvedenými pozemky sousedí, konkrétně pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO] vlastní [tituly před jménem] [jméno FO], nemá tato skutečnost na provozování lyžařského vleku a přilehlé sjezdové tratě žádný vliv, neboť se na něm lyžařský vlek nenachází a pro svůj charakter, kdy je zcela porostlý dřevinami, není využíván ani jako sjezdová trať. Sjezdová trať se nachází i na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO], jejichž vydání se žalobce domáhá, přičemž uvedené pozemky tuto sjezdovou trať přetínají v plné šíři, což vedlejší účastník doložil územním plánem sídelního útvaru [Anonymizováno] ve znění jeho změny č. [hodnota], a sice jeho obrazovou částí a dále pak legendou. Je tak zcela zřejmé, že případné znepřístupnění pozemků p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO] by zcela znemožnilo provoz jak lyžařského vleku, tak sjezdové trati. I když zde nevázne předběžné opatření, jsou z převodu na žalobce dle názoru soudu, vyloučeny. 15. pozemek parc. č. [hodnota] k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO] Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost, je oceněn žalobcem na [částka]. Jedná se o pozemek svažitý v blízkosti lyžařského vleku, dle znaleckého posudku je od sjezdovky oddělen řadou stromů, ve kterém jsou nezarostlá místa vhodná pro přejezd techniky či lyžařů. Jedná se o součást lyžařského areálu [Anonymizováno]. V územním plánu města [jméno FO] je evidován jako plocha PP – VZ – plocha přírodní, veřejná zeleň, slouží tedy jako veřejně přístupné území. Vedlejší účastník nesouhlasil s tvrzením žalobce o tom, že pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO] jsou na žalobce převoditelné, neboť jsou svým charakterem trvalým travním porostem. Vedlejší účastník tvrdí, že pozemky jsou pro vydání žalobci nevhodné, neboť jsou územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] vymezeny jako veřejná zeleň. V této souvislosti se poukazuje na nález III ÚS 1961/15 ze dne 11. 7. 2017, kde ÚS dovodil, že je nutné řešit střet základního práva (v daném případě práva restituentů na vydání předmětných pozemků) a veřejného užívání předmětných pozemků v souladu s územním plánem. Protože individuální užívání veřejně přístupné travnaté plochy nebude možné, pak nemůže být ani naplněn účel samotného převodu pozemku jako náhradního. Soudem tedy není považován tento pozemek za vhodný k převodu na žalobce. 16. pozemek parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [jméno FO], obec [jméno FO] Pozemek je v KN evidován jako trvalý travní porost, je oceněn žalobcem na [částka] a je součástí rozsáhlého půdního celku, je součástí sjezdové tratě v areálu [Anonymizováno]. Vedlejší účastník a žalovaný namítli, že pozemek je pro vydání žalobci nevhodný, neboť je územním plánem sídelního útvaru [jméno FO] ve znění jeho změny č. [hodnota] evidován jako plocha PP – VZ – plocha přírodní, veřejná zeleň. I když žalobce tvrdí, že na pozemek jsou pobírány dotace, soud jej nepovažuje za vhodný k převodu na žalobce s hledem na již výše uvedený názor na zachování funkčního celku i jeho vymezení v územním plánu vedlejšího účastníka.

10. K námitkám žalobce obecně, ohledně poskytování dotací, soud uvádí: Vydávání pozemků je třeba zohledňovat v širších souvislostech, s přihlédnutím ke konkrétní situaci na místě samém. Dotace jsou poskytovány [Anonymizováno] na žadatelem označené půdní bloky, které jsou evidovány na něj v [Anonymizováno] (evidence využití zemědělské půdy podle užívacích vztahů). V [Anonymizováno] jsou na konkrétních půdních blocích evidovány ty subjekty, které se při zakládání [Anonymizováno] nechali zapsat jako hospodařící na této půdě, užívací tituly jsou vyžadovány jen v případě sporného řízení. To, že jsou na půdní blok poskytovány dotace, v daném případě u toho kterého jednotlivého pozemku ještě neznamená, že je na něm „fakticky“ hospodařeno, a že se jedná o pozemek vhodný k převodu. Z důvodů shora uvedených, byl žalobní návrh žalobce v plném rozsahu zamítnut.

11. Přesto, že měli žalovaný a vedlejší účastník ve věci plný úspěch a náleželo by jim právo na náhradu nákladů řízení, soud za použití ust. § 150 o. s. ř. straně žalované náklady řízení nepřiznal z důvodů zvláštního zřetele hodných. Je pravda, že žalobce podal žalobu směřující vůči desítkám pozemků, kterou částečně vzal zpět a ve zbývajícím počtu 16ti, byl žalobce ve věci neúspěšný. Soud však v daném případě shledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nepřiznal žalovanému a vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení spočívající v okolnostech tohoto případu, když od r. 1991 nebyla oprávněná osoba ve svých nárocích odškodněna, což je více jak 30 let, kdy žalobce jako dědic musí čekat na nápravu křivd, které se dostalo jeho právním předchůdcům. Soudem tak bylo přihlédnuto k liknavému a svévolnému přístupu žalovaného k odškodnění nároku žalobce, přihlédl tak i k tomu, že žalovaný sveřepě trval na jeho způsobu ocenění restitučního nároku žalobce, který byl až v průběhu soudních řízeních změněn. Je třeba přisvědčit i tomu, že žalobce při podání žaloby nemohl předpokládat existenci zákonných překážek svědčících pro nemožnost vydání požadovaných pozemků, v důsledku čehož následně vzal žalobu ohledně části pozemků zpět, a ohledně zbývajících pozemků byla jeho žaloba zamítnuta. Soud rovněž přihlédl i ke skutečnosti, že to byl právě žalovaný, který svým jednáním spočívajícím v nesprávném ocenění restitučního nároku žalobce zapříčinil průtahy v jeho odškodnění. Z uvedených důvodů soud ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. žalovanému a vedlejšímu účastníkovi, náhradu nákladů řízení nepřiznal.

12. Soud uložil neúspěšnému žalobci zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení, které platil, částku 16 625 Kč (náklady znaleckého posudku), dle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Lhůta splatnosti byla určena 3 dny od právní moci rozsudku.

Poučení