11 C 104/2022-68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] o zaplacení 59 162 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 750 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 16 412 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24 320 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce], advokáta, sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném, původně jednajícím prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti (dále jen„ MSPR“), zaplacení částky 59 162 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že jeho matka, Mgr. [jméno] [příjmení], je majitelkou rekreační chalupy v obci [adresa], žalobce se svojí maminkou chalupu často užívá k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Oba mají oprávněný zájmem na možnosti nerušného užívání nemovitosti. Tento jejich zájem je od přelomu let [rok] [rok] dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu„ [Název závodu] [ulice]“. Hluk produkovaný provozem pily není jen obtěžující, podle akustického posudku, který zadala vypracovat Mgr. [příjmení], hlukové zatížení okolí také výrazně překračuje hygienické limity. Žalobce zjistil, že jako tzv. pilnici (budovu představující jádro pilařského závodu, v níž je umístěn hlavní pořezový stroj) užívá provozovatel halu na parc. č. st [číslo parcely] v k. ú. [ulice], tento objekt je přitom stavebním úřadem určen k užívání jako skladiště, nikoli jako pilnice. Užívání pro účely pilařské výroby bylo povoleno jen v období dvou zkušebních provozů, prvního probíhajícího od [datum] do [datum] a druhého probíhajícího od [datum] do [datum] (obě rozhodnutí, kterými byl zkušební provoz nařízen, byla posléze zrušena správním soudem). Kromě těchto dvou období, tedy dohromady po více než devět let, je hala užívána k provozu pilařského závodu v rozporu se stavebním zákonem a po většinu této doby se tak děje s netečným přihlížením místního stavebního úřadu. Provozovatel byl dosud postižen jen dvěma symbolickými pokutami, jednou za protiprávní užívání stavby od roku [rok] do [datum] a druhou za protiprávní užívání stavby dne [datum]. Obdobně netečný je stavební úřad i při stíhání dalších správních deliktů, k nimž dochází při provozu pilařského závodu, např. když jsou jako manipulační a skladovací plochy po léta užívány přilehlé pozemky zemědělského půdního fondu. Nečinností správních orgánů ve věci nepovoleného provozu pily se z podnětu Mgr. [příjmení] zabýval i veřejný ochránce práv, který ve své zprávě z [datum] konstatoval důvodnost námitky o vleklosti, resp. nedůslednosti postupu správních orgánů v této věci. Při vědomí indolence příslušného stavebního úřadu, v zoufalé snaze ochránit své oprávněné zájmy a potažmo i zájmy veřejné (pilařský závod se nachází v intravilánu obce, poblíž chráněné ptačí oblasti, v ochranném pásmu vodního zdroje, provozem jsou dotčeny stovky lidí, příroda i krajina) se Mgr. [příjmení] a žalobce obraceli na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“) (jiné žádosti o informace než v souvislosti s pilařským závodem nikdo z nich nikdy nepodával). Těmito žádostmi si žadatelé chtěli mj. opatřit podklady, které jim umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení. Když vyšlo najevo, že stavba haly, kterou provozovatel používá k provozu pilařského závodu, není pro tento účel kolaudována, oznámil provozovatel v červnu [rok] stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby. Bylo zahájeno„ rekolaudační“ řízení, které dodnes nebylo pravomocně ukončeno, a trvá tedy již devátým rokem. Mgr. [příjmení] je účastníkem tohoto řízení a aktivně v něm vystupuje k ochraně svých oprávněných zájmů a k ochraně zájmů veřejných. Pro ten účel si sama nebo s pomocí syna opatřuje podklady, které vypovídají o realitě provozu a které umožňují vyhodnotit vliv provozu na zákonem chráněné zájmy nebo připomínkovat takové vyhodnocení. K těmto žádostem patří například žádosti podané u Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] (dále jen„ ZÚ [obec]“) nebo žádosti podané u stavebního úřadu o poskytnutí protokolů z měření hluku objednaného provozovatelem a záznamů dokumentujících podmínky tohoto měření. Tímto způsobem se žadatelé například dozvěděli, že při měření hluku provedeném dne [datum] byl u ruční motorové pily měřen hluk vznikající při řezání tenkých špiček klád namísto hluku vznikajícího při řezání pilařským závodem zpracovávané 60 cm kulatiny. Jednou z takovýchto žádostí byla žádost o informace učiněná žalobcem u ZÚ [obec] dne [datum]. Žalobce si chtěl ověřit průkaznost měření hluku provedeného touto institucí dne [datum], a požádal za tím účelem o (1.) popis řeziva vyrobeného v průběhu měření (délka, šířka, hloubka, počty kusů), (2.) údaj, zda řezivo vzniklé činností pily UH500 bylo v průběhu měření následně kráceno, a jakým způsobem k tomuto krácení došlo (elektrická kapovací pila, motorová pila apod.), (3.) údaje o tom, jak dlouho měření trvalo, kolik dřevěné kulatiny bylo za tu dobu zpracováno a kolik řeziva bylo vyrobeno, a (4.) veškeré dokumenty, v nichž má zdravotní ústav výše uvedené informace zaznamenány. ZÚ [obec] vyžádané informace odmítl poskytnout, žalobce se tak musel svého ústavně garantovaného práva na informace domáhat žalobou u správního soudu. Žaloba byla podána dne [datum] a posuzované řízení před KS [obec] skončilo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne [datum], jímž bylo napadené rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Soudní řízení tak trvalo 1 236 dní, tedy dva roky a 17 měsíců.

3. Žalobce má za to, že délka posuzovaného řízení byla zcela nepřiměřená a že ze strany soudu došlo k flagrantnímu porušení žalobcova práva na spravedlivý proces. Postup justičních orgánů v něm vyvolal frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Informace, oproti jiným statkům, rychle ztrácí na hodnotě, také proto zákonodárce uložil povinným subjektům poskytovat informace v relativně krátké patnáctidenní lhůtě. V předmětné věci žalobce o informace žádal již dne [datum], ale obdržel je až po mnohaletém úsilí dne [datum]. V té době je již ale nemohl použít pro zamýšlený účel – uplatnit je v „ rekolaudačním“ řízení. V tomto řízení bylo dne [datum] vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byla změna povolena, a Mgr. [příjmení] proti němu podávala dne [datum] odvolání. V důsledku nepřiměřené délky soudního řízení nemohly být získané informace promítnuty do obsahu odvolání.

4. V důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla žalobci nemajetková újma, kterou požadoval nahradit v penězích. Požadovanou náhradu žalobce s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslil na částku 59 162 Kč, když vycházel ze základní částky 24 482 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. K částce 24 482 Kč pak žalobce dospěl tak, že ve stanovisku uvedenou částku 20 000 Kč za rok řízení valorizoval o inflaci, jejíž průměrná meziroční výše byla mezi léty 2011 a 2021 2,04 %. Stejnou hodnotu, kterou měla v roce 2011 částka 20 000 Kč, proto v roce 2021 představuje částka 24 482 Kč. Podle žalobce je nutné základní částku takto valorizovat. Pokud by nedošlo k zohlednění ztráty hodnoty peněz v důsledku zvyšování cenové hladiny, pak by se význam peněžitého zadostiučinění časem zcela vytratil. Míra dotčení základních práv v důsledku nepřiměřené délky řízení, je přitom naprosto stejná, ať již řízení skočilo v roce 2011 či v roce 2021. K poskytnutí zadostiučinění (vedle peněžitého zadostiučinění též konstatování porušení práva a omluvy) vyzval žalobce MSPR dne 11. 11. 2021 MSPR v dopisu ze dne [datum] konstatovalo, že k porušení žalobcova práva došlo a omluvilo se za nepřiměřenou délku řízení. Peněžité zadostiučinění však odmítlo poskytnout se zdůvodněním, že konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující. Jelikož takovéto zadostiučinění nepovažoval žalobce za dostačující, domáhal se podanou žalobou zaplacení částky 59 162 Kč.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný, původně jednající prostřednictvím MSPR, potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne [datum] požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení, kdy v žádosti svůj nárok vyčíslil na částku 48 339 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum rozhodnutí] MSPR konstatovalo, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytlo žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. K věci samé pak MSPR po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedlo, že celková délka řízení činila 3 roky a 4 měsíce, v řízení bylo procesně rozhodováno na jednom stupni soudní soustavy, a to KS [obec]. Věc vykazovala standardní míru složitosti typickou pro správní řízení. Provedeným spisovým šetřením byly zjištěny jednotlivé dílčí průtahy ze strany soudu, kdy tento nečinil některé procesní úkony v přiměřených lhůtách. Žalobce se svým chováním na celkové délce řízení nijak nepodílel. MSPR tedy dospělo k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

6. Pokud pak jde o formu a případně výši zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, MSPR hodnotilo význam posuzovaného řízení pro žalobce jako nepatrný. Žalobce vede či vedl u KS [obec] celou řadu obdobných sporů (tedy sporů týkajících se žádostí o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím), kdy lze jmenovat např. následující: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Nejde však přitom o výčet úplný. Další takovéto žaloby pak jsou vedeny i u soudů dalších. Pro ilustraci [název soudu] eviduje např. následující spory: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], atd. Ani zde nejde zcela jistě o úplný výčet. Nadto je dle MSPR třeba podotknout, že obdobná řízení jsou vedena i s příslušníky žalobcovy rodiny. Žalobce tak dle MSPR mohl jen těžko přisuzovat vysoký význam konkrétnímu řízení, vzhledem k množství obdobných sporů, a tudíž délka konkrétního posuzovaného řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce ve smyslu judikatury NSČR. Zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci proto MSPR považovalo za zcela přiměřené a dostačující. Pro žalobcem požadovanou valorizaci základní částky v důsledku inflace není dle judikatury NSČR důvod.

7. Závěrem svého vyjádření pak MSPR namítlo, že není příslušnou organizační složkou, která by měla dle § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v tomto řízení jednat jménem státu, když v případě řízení podle„ informačního zákona“ je nutné posuzovat správní řízení a navazující soudní řízení jako jeden celek, a to bez ohledu na skutečnost, že žalobce nepřiměřenou délku správního řízení nenamítá.

8. Žalobce s hodnocením významu posuzovaného řízení ze strany MSPR nesouhlasil a uvedl, že se doma rozhodně nenudí a nebaví se podáváním žalob. Žalobce nepodává žádosti o informace v různých nesouvisejících záležitostech, všechny žádosti a navazující soudní spory se bez výjimky týkají jedné jediné kauzy – provozu pilařského závodu„ [název závodu] [ulice]“, na jejímž vyřešení má žalobce eminentní zájem. Podle judikatury správních soudů, pokud se žadatel zajímá o určitý globální problém, jistě bude zcela legitimně podávat velké množství žádostí vztahujících se k tomuto tématu, a to ať již u jednoho povinného subjektu či u celé řady povinných subjektů. Počet soudních řízení pak automaticky nesnižuje význam těchto řízení pro žalobce. Značné úsilí a náklady, které žalobce na obstarání informací týkajících se pilařského závodu věnuje, včetně nákladů spojených s uplatněním soudní ochrany, naopak dokládají, jak moc žalobce o tyto informace stojí. Větší počet soudních řízení a úspěšnost žalobce v nich zase ukazují, jak moc správní orgány nechtějí poskytovat informace, které by mohly dokládat jejich vlastní selhání. Žalobce vedl u KS [obec] celkem 49 řízení, z nichž jsou dvě dosud neskončená. Ve 30 řízeních dosáhl žalobce úspěšně ochrany svého práva, kdy bylo napadené rozhodnutí správního orgánu zrušeno, nebo soud uložil nečinnému správnímu orgánu vydat rozhodnutí, anebo soud zastavil řízení o nečinnostní žalobě poté, co správní orgán dodatečně splnil svou povinnost a rozhodnutí vydal. Pouze v 11 řízeních byla žaloba zamítnuta. Soudní řízení jsou tedy pravidelně důsledkem porušování žalobcova ústavně garantovaného práva na informace. To posiluje frustraci žalobce spojenou s délkou trvání soudního řízení vedeného k ochraně tohoto práva. U některých správních orgánů musel žalobce zprvu téměř kvůli každé žádosti podávat žalobu, některé informace musel žalobce dokonce exekučně vymáhat. Význam pro hodnocení počtu soudních řízení iniciovaných žalobcem nemá jen to, jak tyto spory věcně skončily, ale též jak dlouho tyto spory trvaly. V posuzované věci totiž nejde o ojedinělý exces, ale o chronické selhávání justičního systému - frustrace žalobce z porušování jeho práva na spravedlivý proces se tak o to více prohlubuje. Žalobce vnímá úkorně, že ve státě, který se označuje přívlastkem právní, se nemůže v rozumné době dovolat práva, a to ani práva základního, garantovaného ústavou. V 16 řízeních z celkových 30, v nichž KS [obec] rozhodoval meritorně, trvalo řízení déle než dva roky. Průměrná doba trvání těchto řízení činí 1 069 dní. Tak dlouho musí žadatel o informace čekat, než mu soud poskytne ochranu k prosazení jeho základního práva, a to práva, které by mělo být uspokojeno v podstatě obratem, aby si zachovalo praktický význam. Řízení podle s. ř. s. je přitom řízením jednoinstančním, zpravidla se ani nenařizuje jednání (a ve většině žalobcových řízení skutečně nebylo nařízeno), soud rozhoduje na základě správního spisu. To vše ospravedlňuje předpoklad, že řízení by mělo být kratší než řízení podle o. s. ř. nebo řízení podle tr. ř. Žalobce má tak za to, že za přiměřenou nelze v případě řízení dle s. ř. s. označit ani dobu dvou let, od které odvozuje svůj satisfakční nárok.

9. Následně pak žalobce doplnil, že dům [adresa] patří jeho rodině již od roku 1974. Babička žalobce se narodila v krušnohorské chalupě a měla k horám vždy vřelý vztah, který přenesla i na potomky. Rodinní příslušníci na chalupě tráví volný čas, slaví tam narozeniny dětí, Vánoce, Nový rok, Velikonoce, zvou návštěvy a těší se z nich. Z důvodu sepjetí s místem, památky na prarodiče, vzpomínek na společné rodinné prožitky a zvláštní péči, kterou domu věnují, má chalupa pro žalobce a jeho rodinu velkou emoční hodnotu, kterou dost dobře nelze vyjádřit penězi. O této emoční hodnotě vypovídá ostatně i zjevné úsilí, které společně se svojí maminkou věnují obraně svých oprávněných zájmů týkajících se této nemovitosti. V průběhu kovidové uzávěry žalobce v nemovitost dlouhodobě bydlel a v budoucnu zde chce žít trvale. Všechny tyto krásné momenty ze života rodiny žalobce jsou nyní bohužel poznamenány nesnesitelným hlukem z pilařského závodu. V době provozu závodu pronikají na pozemky a do domu každodenně intenzivní, tónově velmi proměnlivé imise hluku. Provoz probíhá v pracovní dny, o víkendech, o svátcích i v noci. Hluk způsobuje celá řada mechanismů, zejména různé druhy pil a manipulační technika. Řezání probíhá velmi často venku, uvnitř stavby pak běžně při otevřených dveřích a vratech. Bývalá starostka představovala obec Kovářskou na webových stránkách slovy„ romantika, klid, idylka a žádná zbytečná civilizace“. Pro žalobce a jeho rodinu již téměř deset let tento popis hořce kontrastuje se skutečností. Nesnesitelné obtěžování hlukem z provozu pily, štvaní sousedů a nejrůznější naschvály provozovatele jaksi nelze ani při nejlepší vůli shledat ani romantickým, ani klidným, ani idylickým. Obtěžováním hlukem jsou dotčeny vlastnické právo, právo na ochranu před zasahováním do soukromého a osobního života a právo na příznivé životní prostředí. Tzv. nespecifické (mimosluchové) účinky hluku ovlivňují celou řadu aspektů lidského života, mj. emocionální rovnováhu, stres, pracovní aktivitu, resp. únavu, kvalitu odpočinku, jednání v sociálních vztazích, průběh nemocí, jejichž primární příčina s hlukovou zátěží nesouvisí. Majitel pily není bohužel schopen prosté lidské ohleduplnosti, nepřijal jednoduchá a levná opatření k utlumení hluku, která sám přislíbil (zavírání vrat při řezání v pilnici), nedodržel dané slovo a nepodepsal několikrát pracně vyjednanou dohodu o oboustranně přijatelném režimu provozu pilařského závodu. Žalobce a jeho rodina jsou proto nuceni bránit své legitimní zájmy v „ rekolaudačním“ řízení, kde se rozhoduje o povolení provozu pily. Toto řízení probíhá již desátým rokem, ve věci bylo naposledy dne [datum] vydáno Krajským úřadem [název kraje] [anonymizováno] (dále jen„ KÚ ÚK“) rozhodnutí, kterým byl provoz pily povolen. V současnosti běží odvolací řízení u Ministerstva pro místí rozvoj (dále jen„ MMR“). Poslední rozhodnutí je již šesté rozhodnutí, kterým by se řízení mohlo skončit. Třikrát předtím byl provoz nepravomocně povolen, jednou byl nepravomocně nepovolen a jednou bylo řízení nepravomocně zastaveno. Účelem předmětné žádosti o informace bylo ověřit si průkaznost měření hluku pilařského závodu provedeného ZÚ [obec] dne [datum]. Protokol o tomto měření byl zásadním podkladem závazného stanoviska Krajské hygienické stanice [název kraje] [anonymizováno] (dále jen„ KHS“), jímž byl vysloven se záměrem pilařského závodu souhlas. Obsah tohoto protokolu je tak naprosto klíčovým pro výsledek„ rekolaudačního“ řízení, jinými slovy rozhoduje o tom, zda pila bude či nebude povolena, příp. za jakých podmínek. ZÚ [obec] prováděl měření hluku pily již několikrát v minulosti a tato měření se ukázala jako vadná. Protokol o měření hluku provedeném dne [datum] byl podkladem pro souhlasné závazné stanovisko KHS ze dne [datum]. Toto závazné stanovisko bylo zrušeno rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví (dále jen„ MZDR“) ze dne [datum], kdy důvodem byly chyby v měření a v dokumentaci podmínek měření. Protokol o měření hluku provedeném dne [datum] byl podkladem pro souhlasné závazné stanovisko KHS ze dne [datum]. Toto závazné stanovisko bylo závazným stanoviskem MZDR ze dne [datum] změněno na nesouhlasné, kdy důvodem byly opět chyby v měření a v dokumentaci podmínek měření. Z důvodu zkušeností s těmito předešlými vadnými měřeními měl žalobce přirozeně pochybnosti i o správnosti nového měření. Chtěl si proto opatřit od ZÚ [obec] podklady, které by mu umožnily protokol o měření ze dne [datum] analyzovat a odhalit případné nedostatky. Pokud by se mu podařilo nedostatky odhalit, mohl by žalobce přispět ke zvrácení souhlasného stanoviska KHS, a tím ochránit legitimní zájem svůj a své rodiny na nerušeném užívání domu, k němuž má silný emoční vztah. O tom, že tento svůj záměr myslel žalobce se vší vážností, vypovídá obsah (a rozsah) námitek do měření hluku ze dne [datum], které vznesla maminka žalobce v „ rekolaudačním“ řízení a na jejichž formulování se žalobce podílel. Žalobce sám nebo v součinnosti se svojí maminkou a s oslovenou akreditovanou laboratoří odhalili celou řadu vad měření a jeho protokolace, včetně nepravdivé protokolace některých skutečností a zjevné manipulace s výsledky, např. používání hobby zahrádkářské namísto profesionální motorové pily a umístění motorové pily při měření v zasunutém místě mimo přímou viditelnost k měřícímu bodu.

10. Poté, co soud jako s příslušnou organizační složkou státu začal v řízení jednat s MZDR (k důvodům viz níže u právního posouzení věcí), žalovaný prostřednictvím této organizační složky setrval na svém stanovisku o nedůvodnosti žaloby. MZDR zdůraznilo, že nebylo tím, kdo by měl negativní vliv na délku posuzovaného řízení, v řízení nečinilo jakékoliv obstrukce. Během posuzovaného řízení toliko podalo vyjádření k žalobě, a to ve lhůtě stanovené soudem. Je to pak právě žalobce, kdo nadměrně svými podáními zatěžuje jak ZÚ [obec], tak KHS, tak MZDR a v neposlední řadě i KS [obec], u kterého vedl cca 45 řízení, přičemž všechny žádosti o informace a navazující soudní spory se bez výjimky týkají jedné jediné kauzy, a to provozu pilařského závodu„ [název závodu] [ulice]“. Matka žalobce pak vedla u KS [obec] cca 75 řízení. Pokud tak jde o samotný význam žalobcem požadovaných informací, i vzhledem k nadměrnému počtu soudních řízení vedených u KS [obec], nelze podle názoru MZDR dovozovat, že zrovna posuzované řízení by mělo mít pro žalobce mimořádný význam, naopak. Nadto žalobce, a i jeho matka, měli již před podáním žaloby k dispozici veškeré relevantní podklady pro případná správní řízení, tj. všechny požadované protokoly ZÚ [obec], tedy [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] a [číslo] [rok], toliko jim byly poskytnuty ze strany KHS či příslušným stavebním úřadem, a nikoliv uvedeným zdravotním ústavem. KHS poskytla uvedené protokoly jako přílohu přípisu ze dne [datum]. Ač tedy posuzované řízení trvalo cca 3 roky a 4 měsíce, žalobci nemohla vzniknout žádná újma, protože relevantními informacemi již disponoval, a to ještě před podáním žaloby. MZDR má pak za to, že v případě podávání nadměrného množství žádostí o informace a následných žalob ze strany žalobce se jedná o šikanózní jednání. Pokud žalobce v žalobě sám uvádí, že postup justičních orgánů v něm vyvolal frustrující pocity a nedůvěru v právní stát, je až s podivem, jak často se na justiční orgány obrací. MZDR tedy považuje konstatování porušení žalobcova práva a omluvu za nepřiměřenou délku řízení poskytnuté již ze strany MSPR za zcela adekvátní satisfakci. Vzhledem k tomu, že žalobci fakticky nemohla vzniknout žádná újma nepřiměřenou délkou soudního řízení, když relevantními informacemi již před podáním žaloby disponoval, má MZDR za to, že nebyla splněna základní podmínka pro přiznání žalobcem požadovaného zadostiučinění ve výši 59 162 Kč. Nadto takováto žalobcem požadovaná částka neodpovídá soudní praxi při přiznávání náhrad za nepřiměřenou délku soudního řízení. Při eventuálním přiznání peněžitého zadostiučinění by z hlediska sníženého významu předmětu řízení pro žalobce s ohledem na nadměrné množství obdobných soudních řízení vztahujících se toliko k jedné jediné kauze mělo dojít k významnému snížení přiznané náhrady nemajetkové újmy.

11. Žalobce v reakci na takto doplněnou obranu uvedl, že žalovaným je stát, nikoli MZDR, a je to stát, kdo selhal ve své povinnosti vytvořit takové podmínky pro výkon soudní moci, aby soudní řízení plnilo požadavky vyplývající z principů spravedlivého procesu. Skutečnost, že MZDR svým procesním postupem délku posuzovaného řízení nijak neprodloužilo, je bez významu. K důvodům, proč žádal o poskytnutí předmětných informací a proč pro něho byly významné, žalobce ještě doplnil, že vycházel z toho, že podle platné metodiky má měření hluku probíhat za tzv. standardní situace zdroje. Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného hlukového prostředí statisticky reprezentativní. Provozními podmínkami se přitom rozumí podmínky reálné, neměří se nestandardní, nestabilní a přechodné jevy, pokud nejsou předmětem zkoumání. Žalobci bylo známo, že provozovatel v projektové dokumentaci k pilařskému závodu významně podhodnocuje výrobní kapacitu. Podle projektové dokumentace činí denní kapacita pořezu 3 m3. Tento údaj je značně podsazen pod skutečnou výrobní kapacitou závodu. Hlavním strojem pilařského závodu je pila UH500, která náleží do kategorie jednokotoučových kmenových pil. Tyto pily zpracují obvykle 2 až 4 m3 vstupní kulatiny (výřezů) za hodinu. Rozpětí je dáno specifiky jednotlivých strojů. Přesný řezný výkon je možno stanovit teprve z technické dokumentace konkrétního stroje. U stroje UH500 uvádí dovozce směnový pořez 4 až 8 m3 kulatiny. To je tedy výrazně více, než s jakým objemem počítá provozovatel. Provozovatelem uváděné 3 m3 surového dřeva je s technologií, s jakou počítá provozovatel, možné dle odborného odhadu zpracovat přibližně za tři hodiny (přičemž v tomto času jsou již zahrnuty i pomocné manipulační práce). Denní objem 3 m3 představuje skutečně velmi málo na jakýkoli pilařský provoz. Takový objem je možno nařezat za den i doma na obyčejné kotoučové pile („ cirkulárce“). Žalobce si chtěl s pomocí vyžádaných údajů ověřit především to, zda množství a rozměry vyrobeného řeziva skutečně odpovídají výrobní kapacitě závodu, tedy zda provoz při měření nebyl uzpůsoben tomu, aby výsledky měření byly pro provozovatele co nejpříznivější. Takové uzpůsobení může spočívat například v nižší rychlosti a nižší hloubce řezu, což jsou faktory, které mají na výslednou hlukovou hladinu významný vliv. Tyto faktory se pak ovšem pochopitelně promítnou do množství a rozměrů vyrobeného řeziva. Pokud by se žalobci s využitím získaných informací podařilo prokázat, že provoz závodu v době měření neodpovídal„ standardní situaci zdroje“, výsledky měření, podle nichž pilařský závod splňuje hygienické limity, by nebyly použitelné pro závazné stanovisko hygienické stanice. Tím by se otevřela možnost zabránit tomu, aby byl povolen provoz, jehož vliv na okolí nebyl řádně posouzen, a ochránit tím legitimní zájmy žalobce a jeho rodiny (a potažmo i veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví). Pokud pak jde o tvrzení, že žalobce měl požadované informace k dispozici již před zahájením posuzovaného řízení, žalobce namítl, že MZDR zaměňuje předmět žádosti. Žalobce nežádal zdravotní ústav o označené protokoly, ale o shora uvedené informace. Při podání žádosti žalobce tyto informace neznal a nevěděl ani, zda má zdravotní ústav tyto informace zaznamenány, a kde všude je má zaznamenány. Pokud by žalobce žádal o informace, kterými disponuje, byl by to důvod k odmítnutí žádosti, jeho žádost ale z tohoto důvodu odmítnuta nebyla. Žádost žalobce byla nakonec vyřízena až přípisy ZÚ [obec] ze dnů [datum] a [datum]. Až v těchto přípisech se žalobce dozvěděl, že zdravotní ústav nemá zaznamenány klíčové informace o délce a počtu kusů řeziva vyrobeného v průběhu měření a kolik dřevěné kulatiny bylo za tu dobu zpracováno a kolik řeziva bylo vyrobeno. Současně obdržel odpovědi na některé z položených dotazů a záznamy v podobě fotografií.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

13. Žalobou došlou KS [obec] dne [datum] se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí MZDR ze dne [datum], kterým byl potvrzen postup ZÚ [obec], který přípisem ze dne [datum] odložil shora uvedenou žádost žalobce o poskytnutí informací v části týkající se informací o délce, šířce, hloubce řeziva vyrobeného v průběhu měření a informace o tom, jak dlouho měření trvalo. Žádost byla v uvedeném rozsahu odložena dle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ, tj. z důvodu, že se požadované informace nevztahují k působnosti ZÚ [obec]. Tuto působnost ZÚ [obec] vykládal ve vztahu k měření hluku tak, že do ní náleží jen měření v rámci výkonu státního zdravotního dozoru, nikoliv však měření uskutečněné na základě objednávky soukromého subjektu, jak tomu bylo v případě měření, při kterém vznikly žalobcem vyžádané informace. S takto pojatým výkladem působnosti zdravotního ústavu žalobce nesouhlasil. Dne [datum] zaslal soud žalobci výzvu k předložení plné moci jeho právního zástupce, a to do 5 dnů od doručení výzvy, a výzvu k zaplacení soudního poplatku ze žaloby, a to do 15 dnů od doručení výzvy. Plná moc došla soudu dne [datum], soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] byla žaloba zaslána MZDR s výzvou k vyjádření a předložení správního spisu, a to ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy. Vyjádření MZDR, které žalobou uplatněný nárok neuznávalo a navrhovalo zamítnutí žaloby, došlo soudu datovou schránkou dne [datum], správní spis došel soudu poštou dne [datum]. Vyjádření MZDR bylo dne [datum] zasláno žalobci k případné replice, oběma účastníkům bylo téhož dne zasláno poučení o složení senátu, který bude věc rozhodovat, o možnosti vznést námitku podjatosti soudců a o možnosti vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že se má za to, že souhlasí, pokud se nevysloví opačně, vše ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzev. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] zaslal repliku k vyjádření MZDR, námitku podjatosti nevznášel a s ohledem na potřebu doplnit důkazy nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobce však současně avizoval možnou změnu uvedeného postoje, jakmile se mu podaří obstarat příslušné listiny, které k důkazu předloží. Podání žalobce bylo dne [datum] zasláno MZDR. S podáním došlým soudu dne [datum] žalobce předkládal listinu, kterou navrhoval provést dokazování, a současně v tomto podání vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Podání žalobce bylo dne [datum] zasláno MZDR. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce doplňoval svou argumentaci v návaznosti na vývoj judikatury, ke kterému v mezidobí došlo. Podání žalobce bylo dne [datum] zasláno MZDR. Rozsudkem ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, soud pro nezákonnost zrušil jak rozhodnutí MZDR ze dne [datum], tak rozhodnutí ZÚ [obec] ze dne [datum], věc vrátil MZDR k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 16 600 Kč. Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že žalobcem požadované informace se vztahují k působnosti ZÚ [obec] jako povinného subjektu a právní názor, na němž spočívá žalobou napadené rozhodnutí, je nesprávný. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tím bylo řízení skončeno (zjištěno ze spisu KS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

14. Přípisem ze dne [datum] poskytl ZÚ [obec] žalobci informace požadované v žádosti ze dne [datum] s tím, že všechny takto poskytované informace jsou zaznamenány v protokolu o měření [číslo] [rok] ze dne [datum], který byl k přípisu přiložen. V rozsahu informací o délce a počtu kusů řeziva vyrobeného v průběhu měření a kolik dřevěné kulatiny bylo za tu dobu zpracováno a kolik řeziva bylo vyrobeno byla žádost tímto přípisem odmítnuta, neboť tuto informaci ZÚ [obec] nemá a ani není povinen ji mít. V odůvodnění svého přípisu ZÚ [obec] popsal vývoj vyřizování žalobcovy žádosti. Uvedl, že [datum] obdržel žádost, v níž žalobce žádal o poskytnutí informací týkajících se měření hluku z provozu stavby„ [název závodu] [ulice]“ provedeného ZÚ [obec] dne [datum], a to 1. popis řeziva vyrobeného v průběhu měření (délka, šířka, hloubka, počty kusů), 2. zda řezivo vzniklé činností pily UH500 bylo v průběhu měření následně kráceno, a jakým způsobem k tomuto krácení došlo (elektrická kapovací pila, motorová pila apod.), 3. jak dlouho měření trvalo, kolik dřevěné kulatiny bylo za tu dobu zpracováno a kolik řeziva bylo vyrobeno, 4. veškerých dokumentů (včetně případných fotografií, byly-li pořizovány), v nichž má ZÚ [obec] poptávané informace zaznamenány. ZÚ [obec] dne [datum] žádost v části týkající se informací o délce, šířce, hloubce řeziva vyrobeného v průběhu měření a o tom, jak dlouho měření trvalo, odložil a téhož dne vydal ohledně zbytku žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žalobce podal dne [datum] odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a MZDR rozhodnutím ze dne [datum] rozhodnutí o částečném odmítnutí zrušilo a uložilo ZÚ [obec] žádost v předmětné části odložit. Dne [datum] podal žalobce proti rozhodnutí MZDR ze dne [datum] žalobu, která byla u KS [obec] projednávána pod sp. zn. [spisová značka] ZÚ [obec] pak dne [datum] žádost i ve zbylé části odložil. Dne [datum] byla ZÚ [obec] doručena stížnost žalobce, MZDR rozhodnutím ze dne [datum] postup ZÚ [obec] potvrdilo. Dne [datum] podal žalobce ke KS [obec] proti ZÚ [obec] žalobu na ochranu proti nečinnosti, která byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka], a KS [obec] vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobu zamítl, když mj. uvedl, že žádost měla být posuzována podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, nikoli podle InfZ. Dne [datum] pak vydal KS [obec] rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka], kterým navzdory rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] zrušil rozhodnutí MZDR ze dne [datum] a věc vrátil MZDR k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], ZÚ [obec] byl prostřednictvím MZDR doručen dne [datum] MZDR vydalo dne [datum] rozhodnutí, kterým zrušilo rozhodnutí ZÚ [obec] ze dne [datum] a věc mu vrátilo k novému projednání. Pokud jde o část žádosti odloženou již dne [datum], ZÚ [obec] uvedl, že proti tomuto postupu podal žalobce dne [datum] stížnost a MZDR rozhodnutím ze dne [datum] postup ZÚ [obec] potvrdilo. Dne [datum] podal žalobce proti rozhodnutí MZDR žalobu, která byla u KS [obec] projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] podal žalobce ke KS [obec] proti ZÚ [obec] žalobu na ochranu proti nečinnosti, která byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka], a KS [obec] vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobu zamítl, když mj. uvedl, že žádost měla být posuzována podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, nikoli podle InfZ. Dne [datum] pak vydal KS [obec] rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka], kterým navzdory rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] zrušil rozhodnutí MZDR ze dne [datum] a rozhodnutí ZÚ [obec] a věc vrátil MZDR k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], ZÚ [obec] byl prostřednictvím MZDR doručen dne [datum] (zjištěno z přípisu ZÚ [obec] zn. [značka] [číslo] [rok]).

15. Přípisem ze dne [datum] shledal ZÚ [obec] částečně oprávněnou stížnost žalobce z téhož dne na postup při vyřizování předmětné žádosti o informace, neboť protokol o měření [číslo] [rok] ze dne [datum] skutečně neobsahuje všechny fotografie, které byly pořízeny v průběhu měření hluku z provozu stavby„ [název závodu] [ulice]“ provedeného dne [datum]. Stížnosti žalobce tak ZÚ [obec] vyhověl a zaslal žalobci kopie fotografií vztahujících se k měření hluku v mimopracovním prostředí prováděném dne [datum] pro zákazníka [právnická osoba] (zjištěno z přípisu ZÚ [obec] zn. [značka] [číslo] [rok]).

16. ZÚ [obec] prováděl na základě objednávky společnosti [právnická osoba] měření z hluku z provozu pily na adrese [adresa], již dne [datum]. Výsledky měření byly zachyceny v protokolu [číslo] [rok] ze dne [datum]. Mj. s odkazem výsledky tohoto měření pak KHS vydala dne [datum] závazné stanovisko, že se změnou užívání stavby„ [název závodu] [ulice]“ se souhlasí. K žádosti Mgr. [příjmení] o přezkum bylo uvedené závazné stanovisko zrušeno rozhodnutím MZDR ze dne [datum], když předložený protokol o měření hluku (kdy v rozhodnutí byly vytknuty vady provedeného měření, resp. jeho dokumentace) je nedostatečným podkladem pro posouzení předmětného záměru změny užívání stavby (zjištěno z protokolu [číslo] [rok], závazného stanoviska [číslo jednací], rozhodnutí [číslo jednací]).

17. Znovu prováděl ZÚ [obec] na základě objednávky společnosti [právnická osoba] měření z hluku z provozu pily na adrese [adresa], dne [datum]. Výsledky měření byly zachyceny v protokolu [číslo] ze dne [datum]. Mj. s odkazem výsledky tohoto měření pak KHS vydala dne [datum] závazné stanovisko, že s trvalým užíváním stavby„ [obec] [ulice] p.p.č.st [číslo], st [číslo], k.ú. [ulice]“ se souhlasí. K žádosti Mgr. [příjmení] o přezkum bylo uvedené závazné stanovisko změněno závazným stanoviskem MZDR ze dne [datum] tak, že se s trvalým užíváním stavby„ [adresa], [ulice]“ nesouhlasí. MZDR se ztotožnilo s námitkami vůči provedenému měření a jeho dokumentaci a uzavřelo, že KHS nepostupovala při vydání závazného stanoviska v souladu s právními předpisy (zjištěno z protokolu [číslo] závazného stanoviska [číslo jednací], závazného stanoviska [číslo jednací]).

18. Znovu pak prováděl ZÚ [obec] na základě objednávky společnosti [právnická osoba] měření z hluku z provozu pily na adrese [adresa], dne [datum]. Výsledky měření byly zachyceny v protokolu [číslo] [rok] ze dne [datum] a jeho hodnocení z téhož dne (jedná se o měření, ke kterému se vztahovala předmětná žádost žalobce o poskytnutí informací). V protokolu jsou zaznamenány všechny informace, které ZÚ [obec] následně žalobci poskytl ve vyřízení žádosti o poskytnutí informací ze dne [datum], tj. mimo informací, stran kterých byla žalobcova žádost o poskytnutí informací uvedeným přípisem odmítnuta, neboť tyto informace ZÚ [obec] nemá, a mimo fotografií, které ZÚ [obec] žalobci poskytl na podkladě stížnosti přípisem ze dne [datum]. Mj. s odkazem výsledky tohoto měření vydala KHS dne [datum] závazné stanovisko, že s trvalým užíváním stavby„ [adresa], [ulice]“ se souhlasí (zjištěno z protokolu [číslo] [rok], hodnocení protokolu [číslo] [rok], závazného stanoviska [číslo jednací]).

19. Mj. s odkazem na závazné stanovisko KHS ze dne [datum] pak vydal KÚ ÚK dne [datum] rozhodnutí, kterým povolil změnu v užívání stavby vedené pod názvem„ [název] [název]“, kdy hlavní změna spočívala v tom, že původní sklad bude nově užíván jako výrobní hala pro zpracování dřeva. V odůvodnění rozhodnutí byl mj. též zrekapitulován průběh řízení, kdy: - změna užívání stavby byla původně oznámena společností [právnická osoba] dne [datum] [název Městského úřadu] jako stavebnímu úřadu (dále jen„ MÚ [obec]“) - [datum] zahájil MÚ [obec] řízení - rozhodnutím ze dne [datum] MÚ [obec] změnu užívání stavby povolil - k odvolání Mgr. [příjmení] bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím KÚ ÚK ze dne [datum] - rozhodnutím MÚ [obec] ze dne [datum] byl nařízen zkušební provoz na 14 měsíců, a to mj. s ohledem na závazné stanovisko KHS ze dne [datum], kterým byl vysloven souhlas s návrhem projektové dokumentace mj. za podmínky provedení měření hluku z provozu areálu pily ve zkušebním provozu stavby (pozn. soudu: rozhodnutí o nařízení zkušebního provozu bylo k žalobě Mgr. [příjmení] zrušeno pro nepřezkoumatelnost rozsudkem KS [obec] ze dne [datum]) - MÚ [obec] rozhodnutím ze dne [datum] povolil změnu užívání stavby, a to mj. s ohledem na kladné závazné stanovisko KHS ze dne [datum] - k odvolání Mgr. [příjmení] bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím KÚ ÚK ze dne [datum], a to z důvodu, že v mezidobí došlo ke změně závazného stanoviska KHS ze dne [datum] závazným stanoviskem MZDR ze dne [datum] - z důvodu potřeby opakovaného měření hluku byl rozhodnutím MÚ [obec] ze dne [datum] opět nařízen zkušební provoz opět na 14 měsíců (pozn. soudu: rozhodnutí o nařízení zkušebního provozu bylo k žalobě Mgr. [příjmení] zrušeno pro nepřezkoumatelnost rozsudkem KS [obec] ze dne [datum]) - řízení pak bylo nějakou dobu vedeno u [název městského úřadu] až je v [měsíc] [rok] převzal KÚ ÚK - KÚ ÚK usnesením ze dne [datum] řízení zastavil, když žadatel nesplnil výzvu k doplnění a upřesnění žádosti, toto usnesení bylo k odvolání žadatele zrušeno ze strany MMR - KÚ ÚK rozhodnutím ze dne [datum] stavbu nepovolil, když stanovisko KHS pro nesplnitelnost podmínek vyhodnotil jako negativní - k odvolání žadatele bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím MMR ze dne [datum] - následně došlo k vyjasnění, že závazné stanovisko KHS ze dne [datum] bylo vydáno bez stanovení podmínek Podáním ze dne [datum] podala Mgr. [příjmení] proti tomuto rozhodnutí odvolání, ve kterém se mj. obsáhle (na 41 ze 102 stran textu) věnovala námitkám proti závazným stanoviskům KHS, vadám/nedostatkům měření hluku ze dne [datum] a jeho protokolace (absence zaznamenání celé řady důležitých podmínek, za kterých bylo měření prováděno) (zjištěno z rozhodnutí č. j. [spisová značka], rozhodnutí o zkušebním provozu č. j. [spisová značka] [spisová značka] [spisová značka], rozsudku KS [obec] č. j. [číslo jednací], rozhodnutí o zkušebním provozu č. j. [spisová značka] [spisová značka], rozsudku KS [obec] č. j. [číslo jednací], odvolání ze dne [datum]).

20. Rozhodnutí KÚ ÚK ze dne [datum] bylo zrušeno rozhodnutím MMR ze dne [datum], když v průběhu odvolacího řízení došlo ke zrušení podkladového závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru. KÚ ÚK pak mj. opět s odkazem na závazné stanovisko KHS ze dne [datum] vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým povolil změnu v užívání stavby vedené pod názvem„ [adresa] [ulice]“, kdy změna spočívá v tom, že původní sklad bude nově užíván jako výrobní hala pro zpracování dřeva a původní garáž bude nově užívána jako sklad. Podáním ze dne [datum] podala Mgr. [příjmení] proti tomuto rozhodnutí odvolání, ve kterém se mj. obsáhle (na 65 ze 156 stran textu) věnovala námitkám proti závazným stanoviskům KHS, vadám/nedostatkům měření hluku ze dne [datum] a jeho protokolace (absence zaznamenání celé řady důležitých podmínek, za kterých bylo měření prováděno) (zjištěno z rozhodnutí č. j. [spisová značka], odvolání ze dne [datum]).

21. K projektu„ [obec] [ulice]“ si Mgr. [příjmení] nechala u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] zpracovat dne [datum] akustický posudek z hlediska hluku z provozovny, který zpracoval hlukovou zátěž provozovny pro různé varianty provozu, přičemž dospěl k závěru, že limity hluku jsou překročeny u všech těchto variant (zjištěno z akustického posudku).

22. K protokolu o zkoušce [číslo] [rok] si Mgr. [příjmení] nechala u [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zpracovat oponentní posudek ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], který popisuje nedostatky provedeného měření (absence měření některých zdrojů hluku) a nedostatky pořízené dokumentace (umístění zdrojů hluku a měřících míst, době a druhu provozu atd.) (zjištěno z oponentního posudku, dodatku oponentního posudku).

23. Rozhodnutím MÚ [obec] ze dne [datum] byla společnosti [právnická osoba] uložena pokuta ve výši 12 tis. Kč za správní delikt spočívající v tom, že objekt [adresa] užívá od roku 2010 v rozporu s kolaudačním rozhodnutím k provozu pily, přestože účel užívání objektu je povolený jako skladovací prostor (zjištěno z rozhodnutí č. j. [spisová značka] [spisová značka]).

24. Příkazem Magistrátu města Chomutova ze dne [datum] byla fyzické osobě (pozn. soudu: v předloženém rozhodnutí anonymizováno) uložena pokuta ve výši 5 tis. Kč za přestupek, když tato osoba byla dne [datum] přistižena hlídkou Policie ČR při řezání dřeva na kotoučové kmenové pile v předmětném objektu v obci [ulice] (zjištěno z příkazu č. j. [spisová značka]). 25. [právnická osoba] na svých webových stránkách uvádí, že vznikla v září 2009 a že nabízí kompletní zpracování dřeva a dřevních hmot, pořez kulatin, trámů, latí, fošen a hranolů (zjištěno z výtisku webových stránek [webová adresa]).

26. Veřejný ochránce práv po šetření provedeném k podnětu Mgr. [příjmení] konstatoval ve zprávě zedne [datum] vleklý, resp. nedůsledný postup příslušných orgánů při prověřování nepovoleného provozu pily, který započal na přelomu let [rok] [rok] (zjištěno ze zprávy o šetření ve věci nepovoleného provozu pily na dřevo v obci [ulice], [název kraje] kraj [číslo jednací]).

27. Mgr. [příjmení] je vlastníkem rekreační chalupy [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. [číslo] a souvisejících pozemků parc. [číslo] vše v obci a k. ú. [ulice]. Nemovitosti zdědila po své matce, která je spolu s manželem nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Rodina [žalobce] [anonymizováno] tráví na chalupě čas ve všech ročních obdobích. Mgr. [příjmení] plánuje změnu užívání stavby z rekreačního objektu na rodinný dům (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice], kupní smlouvy ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], sady fotografií, opakované výzvy k doplnění dokumentace ke změně užívání: Změna užívání z rekreačního objektu na rodinný dům, st. [parcelní číslo], k. ú. [adresa], [ulice] [číslo jednací]).

28. Žalobce vedl u KS [obec] ve správním soudnictví celkem 49 řízení. 47 řízení již bylo pravomocně skončeno, přičemž ve 12 věcech bylo napadené rozhodnutí správního orgánu zrušeno, ve 14 věcech bylo správnímu orgánu uloženo ve stanovené lhůtě rozhodnout, ve 4 věcech bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby učiněné po dodatečném splnění povinnosti ze strany správního orgánu, ve 3 věcech bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, ve 3 věcech byla žaloba odmítnuta po změně judikatury stran přípustnosti žaloby a v 11 věcech byla žaloba zamítnuta. Všechna řízení se týkala žádostí o poskytnutí informací (zjištěno z rozsudků a usnesení KS [obec] č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] (rozhodnutí ve spojených věcech sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), [číslo jednací], výpisů událostí z řízení sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).

29. Žádostí ze dne [datum rozhodnutí], došlou MSPR téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 48 339 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenu délkou posuzovaného řízení (20 000 Kč za rok řízení s redukcí na polovinu za první dva roky řízení). MSPR žádost vyřídilo stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovalo porušení práva žalobce na přiměřenou délku posuzovaného řízení, zadostiučinění v penězích však žalobci nepřiznalo (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

30. Dle finanční kalkulačky na serveru peníze.cz by na to, na co v roce [rok] stačilo 20 000 Kč, muselo být v roce [rok] vynaloženo 24 482 Kč. Průměrná meziroční inflace mezi uvedenými léty činila 2,04 % (zjištěno z výpočtu ve finanční kalkulačce).

31. Další důkazy navržené žalobcem (k provozu předmětné pily, komunikaci se společností [právnická osoba], dalším žádostem o informace, postupům a normám měření hluku) soud neprováděl, když je pro posouzení projednávané věci považoval za nadbytečné.

32. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

33. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

34. Dle § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. Dle § 6 odst. 1 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

36. Dle § 6 odst. 2 OdpŠk je úřadem podle odstavce 1 a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

37. Dle § 6 odst. 3 OdpŠk došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.

38. Dle § 6 odst. 7 OdpŠk úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

39. Dle § 14 odst. 2 OdpŠk byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány.

40. Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, konstatoval, že:„ Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.“ 41. V projednávané věci se předmět řízení u ZÚ [obec] a MZDR a následně u KS [obec] týkal základního práva na informace upraveného v čl. 17 Listiny základních práv a svod. Řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informací a navazující (posuzované) řízení ve správním soudnictví se tedy pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení a případné náhrady nemajetkové újmy posuzují jako jeden celek.

42. Městský soud v Praze pak v usnesení ze dne 6. 1. 2023, sp. zn. 14 Co 399/2022 (dostupné v ASPI), konstatoval, že:„ Ve sporu o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., k němuž došlo v řízení správním a navazujícím soudním (na něž se pro účely náhrady této nemajetkové újmy hledí jako na jeden celek), jedná za stát i v případě, kdy se poškozený domáhá odškodnění pouze za část řízení vedenou před soudy, jako příslušná organizační složka (§ 6 odst. 7 zákona č. 82/1998 Sb.) ten úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení (§ 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.)“ 43. S ohledem na uvedené tak soud v řízení jako s příslušnou organizační složkou státu jednal s MZDR bez ohledu na skutečnost, že se žalobce v rámci dispoziční zásady domáhal náhrady nemajetkové újmy jen za část řízení vedenou před KS [obec]. U MZDR pak měl být též nárok dle § 6 odst. 1, 3, § 14 odst. 1 OdpŠk předběžně uplatněn. Žalobce nárok uplatnil u MSPR, které jej též předběžně projednalo, byť k tomu nebylo příslušné, s ohledem na § 14 odst. 2 OdpŠk však lez mít účinky předběžného uplatnění za zachované.

44. Přes vše výše uvedené je však nutno konstatovat, že žalobce podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného úřadu, nesplnil v celém rozsahu. U žalovaného žalobce uplatnil toliko požadavek na zaplacení částky 48 339 Kč, předmětem soudního řízení však učinil částku 59 162 Kč. Ovšem s ohledem na skutečnost, že žalovaný dal ve svém stanovisku ze dne [datum] zcela jasně najevo, že žádné peněžité zadostiučinění poskytnout nehodlá, na čemž následně setrval i při jednání prostřednictvím příslušné organizační složky, lze mít v daném případě za naplněnou jednu z judikaturou formulovaných výjimek pro předběžné uplatnění nároku, kdy se lze v soudním řízení domáhat více, než nebylo požadováno v rámci předběžného uplatnění, a na předběžném projednání celé žalované částky není v takovém případě nutno trvat.

45. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

46. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

47. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 3 roky a 4,5 měsíců, resp. 40,5 měsíců.

48. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo nijak složité ani po skutkové, ani procesní stránce. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání jen na podkladě obsahu správního spisu, řízení nebylo zatíženo velkým počtem či obsáhlými podáními účastníků. Trochu složitější řízení bylo po právní stránce, když se soud musel vypořádat s posouzením, zda se požadované informace vztahují k působnosti ZÚ [obec].

49. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudu), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k podstatnému průtahu. Ke dni [datum] měl soud k dispozici vyjádření účastníků, správní spis i souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodnuto však bylo až dne [datum], tj. za 3 roky a 2 měsíce. V mezidobí pouze došlo soudu dne [datum] stručné doplnění argumentace žalobce reagující na aktuální vývoj judikatury, které bylo přeposláno MZDR. Je pak nerozhodné, zda uvedená prodleva, kdy soud byl ve věci 3 roky nečinný, byla důsledkem subjektivní nečinnosti na straně soudních osob, anebo byla způsobena pravidly upravenými v § 56 s. ř. s., dle kterých správní soudy projednávají a rozhoduji věci podle pořadí, v jakém k nim došly, přičemž řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s., což byl případ posuzovaného řízení, není uvedeno mezi věcmi, které správní soudy projednávají přednostně (viz § 56 odst. 3 o. s. ř.) Ani druhá z uvedených možností ničeho nemění na skutečnosti, že předmětnou prodlevu je nutno přičíst k tíži státu, neboť je jeho odpovědností, aby při organizačním zajištění chodu justice (institucionální, personální, finanční, materiální atd.) nastavil takové podmínky, aby ve všech, tj. i neprioritních věcech, byly činěny úkony v přiměřených lhůtách, k čemuž v daném případě nedošlo. Rovněž tak je nerozhodné, že k délce posuzovaného řízení svým postupem nijak nepřispělo MZDR. MZDR v posuzovaném řízení vystupovalo jako účastník řízení, nikoliv jako orgán státu, který posuzované řízení vede a vydává v něm rozhodnutí, a jeho postup v řízení je tak z hlediska kritéria postupu orgánů veřejné moci irelevantní.

50. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení nijak nepřispěl. Skutečnost, že plnou moc pro právního zástupce předložil a soudní poplatek ze žaloby zaplatil až k výzvám soudu pět, resp. šest dnů po zahájení řízení, je z hlediska celkové doby řízení zcela bez významu.

51. Konečně pokud jde o hledisko významu předmětu řízení pro poškozeného, v posuzovaném řízení šlo o realizaci práva na informace, u kterého je obecně kladen zvýšený důraz na rychlost řízení, což se projevilo i ve stanovení krátkých lhůt pro vyřízení v InfZ. Provedenými důkazy pak byly prokázány i specifické důvody, pro které mělo poskytnutí informace pro žalobce zvýšený význam. Z učiněných zjištění vyplývá dlouhodobý boj žalobce, resp. jeho rodiny (v tomto směru soud nepovažoval za podstatné, že vlastníkem rekreační chalupy, a tedy účastníkem správního řízení o změnu užívání stavby není přímo žalobce, ale jeho matka) proti zdroji hluku z provozu pilařského závodu. Z dlouhodobosti a intenzity vynakládaného úsilí je zřejmé, že se v případě snahy o zabránění povolení rekolaudace objektu, a tedy zabránění dalšího provozu pily, jedná o záležitost, která je pro rodinu žalobce velmi významná. Předmětná žádost o poskytnutí informací vztahujících se k v pořadí již třetímu měření hluku z provozu pily pak byla jedním z dílků mozaiky uvedeného komplexního úsilí. Se žalobcem lze dle názoru soudu souhlasit, že s ohledem na vytýkané (a nadřízenými správními orgány uznané) vady předchozích měření a jejich dokumentace bylo pro žalobce podstatné získat komplexní informace týkající se předmětného měření tak, aby mohla být ověřena správnost jeho provedení a výsledků, a to obzvláště za situace, kdy toto měření bylo pokladem pro souhlasné závazné stanovisko KHS, které pak bylo podkladem pro vyhovující rozhodnutí KÚ ÚK. Za nepodstatnou v daném ohledu soud považoval skutečnost, že ke zpochybnění měření žalobce, resp. jeho matka, využili i jiných prostředků než informací přímo z průběhu měření, tj. nechali zpracovat oponentní posudek. Se žalovaným pak lze souhlasit, že žalobce měl fakticky téměř všechny požadované informace k dispozici ještě před zahájením posuzovaného řízení, když ZÚ [obec] dalšími (požadovanými) informacemi (vyjma několika fotografií) než těmi, které byly zaznamenány v protokolu o měření, nedisponoval. Tuto skutečnost se však žalobce dozvěděl až po proběhlém posuzovaném řízení, kdy mu ji ZÚ [obec] konečně sdělil. Argument žalovaného o disponování všemi požadovanými informacemi tak není na místě. Žalobce pak s ohledem na učiněná skutková zjištění nelze dle názoru soudu považovat za sudiče, pro kterého by konkrétní soudní řízení (jedno z mnoha) mělo mít jen zanedbatelný význam. Žalobce je jednak se svými žalobami adresovanými KS [obec] převážně úspěšný, jednak se všechna tato řízení týkají jednoho a téhož komplexního problému, tj. boje proti hluku z pilařského závodu, který je pro žalobce a jeho rodinu důležitý. Za nepřípadný pak považoval soud argument žalovaného, že„ kdyby žalobce nezatěžoval KS [obec] tolika žalobami, stíhal by soud vyřizovat věci rychleji“. Proti takovému argumentu se nabízí pouze otázka, jak jinak má žalobce postupovat než se obrátit na soud, když povinné subjekty mu pro něho důležité informace odmítají dobrovolně poskytnout. Ze všech těchto důvodů tak soud hodnotil význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce jako zvýšený.

52. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudu v posuzovaném řízení) přičítat státu, s přihlédnutím k malé složitosti řízení, absenci přispění žalobce k délce řízení a ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 3 let a 4,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, když navíc posuzované řízení bylo součástí řízení o žádosti o poskytnutí informací, u kterého se předpokládá trvání v řádu týdnu a nikoliv let, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

53. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Skutečnosti uváděné žalovaným, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, nepovažoval soud za případné.

54. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudu a zvýšený význam řízení pro žalobce nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010, od kterého není (pokud jde o tam vyčíslené částky) důvodu se odchylovat (viz např. odstavec 32. odůvodnění rozsudku NSČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021). Dle názoru soudu je možné při stanovení základní částky vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, ale nikoliv extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

55. Z hlediska popsané složitosti věci soud základní částku nijak nemodifikoval, když mírná právní složitost věci je dostatečně zohledněna již ve snížení odškodnění na za první dva roky trvání řízení. Výše popsaný postup soudu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Takové zohlednění považoval soud za dostatečné, když převážně jen kvůli průtahu na straně soudu je posuzované řízení vůbec hodnoceno jako nepřiměřeně dlouhé, a základní částku tedy na základě tohoto kritéria též nijak nemodifikoval. Stejně tak soud základní částku nijak nemodifikoval ani z hlediska postupu žalobce a jeho přispění k délce řízení. Popsaný zvýšený význam řízení pro žalobce pak soud zohlednil zvýšením základní částky o 20 %.

56. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být celkově zvýšena o 20 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 42 750 Kč vypočtený následovně: 40,5 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 35 625 Kč x 1,2 (zvýšení o 20 %). Jelikož žalobce na odškodnění nemajetkové újmy v penězích dosud ničeho neobdržel, shledal soud jeho žalobu důvodnou právě do částky 42 750 Kč, do které jí vyhověl, a do zbylých 16 412 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 24 320 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 6x odměnou právního zástupce žalobce za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis doplnění ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 18 600 Kč (6x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), - náhradou cestovného za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum], tj. za 170,4 km (dle www.mapy.cz) při kombinované spotřebě 7,4 litrů nafty /100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 320 Kč), - náhradou za promeškaný čas při cestě vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum] včetně času na zaparkování apod., tj. celkem za 6x hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 1 hodinu a 10 minut) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč (6x z 100 Kč). Zástupce žalobce není plátcem DPH.

58. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.

Poučení