11 C 120/2016 - 1261

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Michnovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí patřících do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: a) následující movité věci v hodnotě 0 Kč: - TV Samsung - Audio Panasonic - Video Sony - Automatická pračka Whirpool - Lednička a mraznička Zanusi - Set dvoupostel - Skříňová stěna - 2x noční stolek b) peněžní prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ve výši 1 525 052,64 Kč, c) peněžní prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ve výši 6 021,6 Kč, d) peněžní prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ve výši 2 337 144,49 Kč, e) družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno], [adresa], IČ [IČO], spojený s právem užívání bytu č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], v hodnotě 4 400 000 Kč, to vše v celkové hodnotě 8 268 219 Kč.

II. Z věcí patřících do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje: a) výnos z prodeje automobilu Peugeot, RZ [SPZ], ve výši 1 000 EUR, b) výnos z prodeje obchodního podílu [Anonymizováno], IČ [IČO], [adresa], ve výši 12 527 025 Kč, to vše v celkové hodnotě 12 280 725 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jmění manželů částku 2 006 253 Kč do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání penzijního připojištění a vypořádání peněžních prostředků na účtech na jméno žalovaného v zahraničních bankách, event. uložené v cenných papírech v Nizozemí, a vypořádání movitých věcí z bývalé domácnosti v Nijmegenu, Nizozemí, se zamítá.

V. Vzájemný návrh žalovaného se v části, v níž se domáhal vypořádání movitých věci: pokojová stěna s knihovnou, bar a skříň, sedací souprava čalouněná, tj. gauč a dvě křesla, rozkládací jídelní stůl pro 6 osob z masivního dřeva se 4 židlemi, kancelářský stůl s knihovnou, zamítá.

VI. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala vydání věcí z domu v Nijmegenu dle seznamu z 15. 5. 2014, zpřístupnění bytu v Nijmegenu za účelem odvozu knih žalobkyně a ostatních osobních věcí, které se zde ještě mohou nacházet, úklidu či vyklizení osobních věcí žalovaného nacházejících se v bytě v Praze, uložení předků žalovaného a vyrovnání nákladů za služby s tím spojených, vydání věcí žalobkyně a její dcery dle seznamu o úschově u [Jméno advokátky], vydání veškeré korespondence SBD [Anonymizováno] k bytu v Praze, kterou zadržuje [Jméno advokátky] a zjednání nápravy v této záležitosti na SBD [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], rozdělení důchodu žalovaného, zastavuje.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů tohoto řízení ve výši, která bude stanovena dodatečným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů tohoto řízení ve výši, která bude stanovena dodatečným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

X. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání movitých věcí nacházejících se v držení žalovaného nebo jím prodaných dle seznamu společných movitých věcí v Nijmegenu.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů, které bylo uzavřeno 21. 4. 1983. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci 24. 7. 2013. Žalobkyně byla v období od 1983 do 1998 živitelkou rodiny, než odjeli s rodinou do Nizozemska, měla násobně vyšší plat než žalovaný. Žalobkyně hradila bydlení, obědy dětem, zatímco žalovaný při vstupu do manželství žil v hmotné nouzi, musela ho živit a šatit, poskytla mu své úspory. Žalovaný se v průběhu manželství stal expertem na NMR spektra, a to výhradně při studiu za manželství, protože neměl čas na nic jiného, o celou domácnost a dvě děti se starala výhradně sama. V roce 1997 také žalovanému darovala 107 698 Kč ze svých úspor a 30. 9. 1997dalších 6 081 Kč, dále každé čtvrtletí mu darovala úrok z úspor kolem 6 000 Kč. Měli dvě společné domácnosti, potřeby členů rodiny v ČR hradila manželka, potřeby členů v Nizozemsku manžel – každý rok svůj týden dovolené věnovala úklidu domu v Nijmegenu, pomáhala žalovanému s překonáváním jeho depresí a úzkostných stavů, svůj zdravotní stav před manželkou před svatbou zatajil, o léčení v Bohnicích se dozvěděla až 28 let po uzavření manželství. V Nizozemsku žili v letech 1998-2002, následně se žalobkyně s dětmi vrátila do ČR, žalovaný v Nizozemsku zůstal a dosahoval zde nadprůměrných výdělků, které si ponechával pro sebe, popř. je ukládal na účty v Nizozemí, poté se zde k němu vrátila zpět do Nizozemska dcera. Po 10 letech práce v Holandsku žalovanému zaslal zaměstnavatel jednorázovou částku 50 000 EUR jako náhradu mzdy na důchodový účet. Žalovaný se během manželství stal společníkem ve [právnická osoba]., což bylo rovněž zásluhou žalobkyně, neboť prostředky na vklad do společnosti. investovala osobně ze svých úspor. Po rozvodu v roce 2013 žalovaný nepopíral nárok žalobkyně na polovinu obchodního podílu, poté, co odmítla vypořádání navrhované protistranou (aniž by byly vypořádány úspory), požádal žalovaný o zasílání korespondence SBD [Anonymizováno] na adresu jeho zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která následně zadržovala vyúčtování za rok 2013. Žalobkyně žalovaného zastupovala také v řízení o dědictví po otci, řekl, že žádné peníze z toho nechce, proto byly peníze rozděleny mezi děti účastníků. Žalobkyně v řízení navrhuje uplatnění disparity podílů, neboť žalovaný o rodinu nepečoval, naopak žalobkyně pečovala o něj. Žalovaná navrhla k vypořádání obchodní podíl [právnická osoba]., který žalovaný prodal hluboce pod cenou. Žalobkyně tedy navrhovala k vypořádání finanční prostředky 13,5 mil. Kč a úroky z neoprávněného prodeje obchodního podílu [právnická osoba]., bez jejího souhlasu a náhradu za budoucí ušlý zisk. Dále položku vozidlo Peugeot, rz. [Anonymizováno]. Dále žalobkyně žádala vypořádat movité věci nacházející se v domácnosti v Nizozemsku podle seznamu ze dne 15. 5. 2014. K movitým věcem v domácnosti v Praze, které navrhl k vypořádání žalovaný, uvedla, že se zde nachází TV Samsung, Audio Panasonic, video SONY, lednička a mraznička Zanussi, set dvoupostel, skříňová stěna, 2x noční stolek, o tyto položky zájem nemá, pak jde zde automatická pračka Whirpool, kterou si chce ponechat, dále se zde sice nachází pokojová stěna s knihovnou, bar a skříň, sedací čalouněná souprava a rozkládací jídelní stůl pro 6 osob z masivního dřeva se 4 židlemi, tyto položky jsou však v jejím výlučném vlastnictví, neboť tyto nakoupila z daru rodičů, popř. před uzavřením manželství, kancelářský stůl s knihovnou je naopak ve vlastnictví žalovaného. K položce družstevní byt v Praze uvedla, že žádnou hodnotu nemá, tento dostala od zaměstnavatele za vynikající práci, celý členský podíl navíc zaplatila sama, ze své mzdy, zatímco manžel neinvestoval nic. Žalobkyně dále žádala vypořádat úspory na účtech vedených v bankách v České republice a v Nizozemsku. Částky na účtech žalobkyně v ČR nejsou v společném jmění, ale jedná se o dědictví po otci a dary matky (po otci dědictví 1 142 373 Kč a od matky 400 000 Kč, z toho 200 Kč z výplaty vkladní knížky veden u [Anonymizováno] a 200 Kč z příkazu k úhradě z [právnická osoba]), bankovní účet vedený u [právnická osoba]. není součástí společném jmění, neboť prostředky byly použity na vypořádání dědictví po matce, protože žalovaný odmítl dědictví, bankovní účet [Anonymizováno] je studentský účet syna, není součástí společného jmění (je na něm i prospěchové stipendium syna). V Nizozemsku měli manželé účty u banky [Anonymizováno] (číslo účtu [Anonymizováno]), [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. U [Anonymizováno] měli společný spořicí účet, za soužití v Nizozemsku také nakoupili cenné papíry – akcie [Anonymizováno] v hodnotě 500 000 Kč. Jejich společné úspory na holandském účtu činily k 30. 6. 2002, částku 100 000 EUR, k tomu také akcie světových fondů SNS banky, s tím, že tuto částku uspořili v období od 1998 do 2002, tj. za čtyři roky. Dále žalobkyně navrhovala vypořádat penzijní připojištění u [Anonymizováno].

2. Žalovaný namítal, že tvrzení o jeho psychické nemoci lživá, žalobkyně se pokouší pouze zdiskreditovat jeho osobu, již po dobu manželství jej manipulovala, to byl také jeden z důvodů žádosti o rozvod. Domněnky žalované o výši úspor jsou naprosto nepodložené, veškeré potřeby rodiny v Nizozemsku hradil pouze žalovaný, od roku 2005 také žalovaný hradil veškeré potřeby dcery, která s ním v té době zde žila, v letech 2006-2007 také potřeby syna. Do Nizozemska odjeli v roce 1998, kde začal pracovat pro [Anonymizováno] jako NMR operátor (nukleární magnetická rezonance), v říjnu 1998 za ním přijela celá rodina, v 1999 pronajal dům v Weezenhofu, kam se rodina nastěhovala. Náklady v Holandsku jsou mnohonásobně vyšší než v ČR, je zde vysoké daňové zatížení, dále hradili školné za dceru 1600-1800 EUR ročně, zdravotní pojištění 100 EUR měsíčně, za dceru platil vysoké částky, příjem žalovaného byl 3 025 EUR měsíčně – žádné společné úspory tedy neexistují, prostředky byly zcela spotřebovány pro potřeby rodiny. Žádné akcie nikdy koupeny nebyly. Pokud se má uplatnit princip péče o rodinu a domácnost, pak žalovaný uplatňuje důvod disparity spočívající v negativních okolnostech v manželství a nedostatku péče o domácnost, z důvodu lživých tvrzení o žalovaném ze strany žalobkyně, její stížnosti na ČAK, veškerá podání, která žalobkyně v tomto či v jiných řízeních činí, žalobkyně o rodinu nepečovala a zároveň se hmotně nepodílela na jejím zabezpečení, proto by měla být nestejná výše podílů. Žalobkyně se po narození dcery vrátila do práce, rok 1986 byl zlomový – žalobkyně dostala od zaměstnavatele družstevně stabilizační byt, který byl zaplacen ze společných prostředků, v květnu se narodil syn předčasně, na podzim žalovaný změnil profesi (od té doby NMR operátor), současně začal excerpovat chemické časopisy pro [Anonymizováno] a založil devizový účet v [právnická osoba]. Po celou dobu vydělal cca 40 tis. DEM po zdanění, v listopadu mu zemřela matka a dědictví se vzdal ve prospěch dcery, která získala užívací právo k bytu po matce. Po předčasném narození syna měl tento zdravotní potíže, žalovaný se velmi angažoval, aby pomohl, žalobkyně přitom podrývala jeho autoritu jako otce, manipulovala s ním, začala používat odpírání jídla jako trest dceři, školní neúspěchy dětí tvrdě trestala, po kritice ze strany žalovaného se zablokovala a např. se na několik dní vůbec nepodílela na chodu domácnosti, po celou dobu přísně kontrolovala veškeré rodinné finance, omezovala výdaje, měla dispoziční právo k jeho účtům (on k jejím nikoli), vytvářela nepříjemnou atmosféru, nikdo se s ní nechtěl stýkat. K položce obchodní podíl [Anonymizováno], žalovaný uvedl, že prostředky na nákup podílu získal od svého otce, proto podíl nikdy nepatřil do společného jmění. Navíc případný výnos by měl být snížen o náklady s prodejem, pořízením, správou, údržbou. Výnos z prodeje však není předmětem vypořádání, nebyl ani součástí SJM, na jeho pořízení nebyly použity prostředky ze společného jmění manželů, ale vlastní – žalovaný se stal společníkem před 1. 8. 1998, v době, kdy právní úprava neznala společného jmění manželů, ale [Anonymizováno] – nicméně podíl byl pořízen z výlučných prostředků žalovaného (dar otce ve výši 30 000 Kč s tím, aby je použil na nákup obchodního podílu, tuto částku žalovaný použil na vklad do vznikající společnosti VÚFB-Analytica a předal svou částku 12 500 Kč jako součást základního jmění společnosti), proto byl žalovaný výlučném vlastníkem podílu. Není pravda, že by mu žalobkyně dala částku 12 500 Kč. Dále položku vozidlo Peugeot, rz. [Anonymizováno], prodal krátce po rozvodu za částku 1 000 EUR, tato částka byla zahrnuta do vypořádání. Vozidlo bylo prodáno prostřednictvím [Anonymizováno], vozidlo mělo najeto 300 000 km. K movitým věcem se v domácnosti v Holandsku uvedl, že tam žádné takové již nejsou, některé věci, které žalobkyně v Holandsku zanechala po opuštění domácnost, bylo třeba vyhodit, např. nefunkční a zrezivělé bicykly z roku 1999. Naopak navrhl k vypořádání movité věci v České republice v Praze, a to TV Samsung, audio Panasonic, audio Sony, pokojová stěna s knihovnou, barem a skříní, sedací souprava čalouněná (gauč a dvě křesla), automatická pračka Whirpool, lednička s mrazničkou Zanussi, rozkládací jídelní stůl pro 4-6 osob z masivního dřeva se 4 židlemi, set dvoupostel, skříňová stěna, dva noční stolky, kancelářský stůl a knihovna. Protože v tomto bytě už od roku 1998 nežije, navrhuje, aby vše zůstalo žalobkyni. Žalovaný navrhl k vypořádání také podíl v družstvu spojený s nájmem bytu v Praze, který byl nabyt v době trvání manželství, a to ve Stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno], [adresa]. Dohoda o užívání družstevního bytu podepsána 9. 4. 1986, tj. za trvání manželství, kdy se účastníci stali společnými nájemci družstevního bytu a společnými členy družstva. Žalobkyně byt nadále užívá. Dále žádal vypořádat finanční prostředky na účtech vedených v České republice. Žalobkyně uvedla, že na jejím účtu v ČR prostředky 1 450 000 Kč, tyto by měly být rovněž vypořádány. Pokud tvrdila, že se jednalo co do částky 400 000 Kč o dar matky, pak toto tvrzení není uvěřitelné, neboť její matka je v důchodu minimálně 25 let a nemá jiné příjmy než důchod. Pokud žalovaná tvrdila, že získala prostředky děděním po otci, pak z usnesení dědického soudu vyplývá, že dědicové (mezi nimi žalobkyně) žádné prostředky z pozůstalosti neobdrželi. Dále by měla mít žalobkyně na účtech i jiné prostředky, před lety sdělila, že uspořila asi 2 mil. Kč, pokud žalobkyně měla příjem po svém otci z dědictví, sama uvedla, že tyto prostředky v roce 2009 rozdělila mezi děti, prostředky na účtu jsou tak úspory, které je nutno rozdělit. V Nizozemsku žádný účet nemá. Pokud žalobkyně uvádí, že neměla přístup k účtům v Nizozemsku a současně tvrdí, jaké úspory na těchto účtech byly, pak se sama činí nevěrohodnou.

3. Podáním ze dne 2. 9. 2016 (čl. 21) vzala žalobkyně žalobu zpět co do položek vydání věcí z domu v Nijmegenu dle seznamu z 15. 5. 2014, zpřístupnění bytu v Nijmegenu za účelem odvozu knih žalobkyně a ostatních osobních věcí, které se zde ještě mohou nacházet, úklidu či vyklizení osobních věcí žalovaného nacházejících se v bytě v Praze, uložení předků žalovaného a vyrovnání nákladů za služby s tím spojených, vydání věcí žalobkyně a její dcery dle seznamu o úschově u [Jméno advokátky], vydání veškeré korespondence SBD [Anonymizováno] k bytu v Praze, kterou zadržuje [Jméno advokátky] a zjednání nápravy v této záležitosti na SBD [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], rozdělení důchodu žalovaného. Soud proto řízení v této části podle § 96 o. s. ř. zastavil (výrok VI.).

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), dále soud provedl účastnický výslech žalobkyně, dále provedl k důkazu znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] (písmoznalectví), dále [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] (ekonomika). Další návrhy na dokazování žalobkyně, zejména další korespondence a e-mailové komunikace mezi účastníky, popřípadě jejich dětmi nebo zástupkyní žalovaného, důkazy, které označila k prokázání zdravotního stavu svého nebo žalovaného, zejména znalecké posudky z oboru psychiatrie a psychologie, dále návrh na výslech dětí účastníků, popřípadě účastnické výslechy či výslech zástupkyně žalovaného, důkaz označený Přiznání žalovaného o celoživotním poškozování cizích práv, listiny vztahující se k dědickému řízení po otci žalovaného, zejména závěť pana [jméno FO], výpisy z účtu žalobkyně z let 93-96, novinové články, dopis [Anonymizováno] z 1. 12. 2017, výpověď paní [Anonymizováno], pana [právnická osoba], pana doktora [Anonymizováno], pana [jméno FO], [jméno FO], pana [právnická osoba], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], výpisy z účtu žalovaného v Kanadě, potvrzení o léčbě na psychiatrii paní [jméno FO], paní [jméno FO], paní [jméno FO], pana [jméno FO], nahrávky ze schůzky s [jméno FO], výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] na Policii ČR, důkaz nazvaný Shrnutí dětství až po VŠCHT žalovaného, fotografie pracovny žalovaného, knihovny, chemikálií, kupní smlouva k bytu číslo [hodnota], dopis předsedovi představenstva SBD [Anonymizováno] z 28. 5. 2019, sdělení ze dne 6. 5. 2019, žádost žalobkyně ze 24. 4. 2019 z 3. 4. 2019 a 12. 3. 2019, sdělení paní [jméno FO] z 15. 4. 2019, sdělení paní [jméno FO] z 19. 3. 2019, kupní smlouva z 25. 10. 2019 a veškeré další důkazy, které nebyly v tomto řízení provedeny, byly zamítnuty pro nadbytečnost.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne 21. 4. 1983, manželství bylo rozvedeno dne 22. 5. 2013, rozsudek o rozvodu nabyl právní moci 24. 7. 2013 (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2013, č. j. [spisová značka]).

7. K položce: Podíl [Anonymizováno].

8. Dne 17. 3. 2004 se dohodl žalovaný jako nabyvatel a pan [jméno FO] jako převodce na převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] s tím, že převodce převádí část svého obchodního podílu ve společnosti s vkladem ve výši 6 000 Kč ve prospěch žalovaného, který tuto část obchodního podílu přijímá se všemi právy a povinnostmi, které společníkům náleží dle zákona nebo společenské smlouvy (prokázáno smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 17. 3. 2004). Dne 21. 4. 2017. [jméno FO] prohlásil ve formě čestného prohlášení, že dne 17. 3. 2004 se souhlasem valné hromady obchodní společnosti [Anonymizováno] rozdělil svůj obchodní podíl ve společnosti a převedl jeho části na ostatní společníky této společnosti, dne 17. 3. 2004 uzavřel smlouvu o převodu obchodního podílu také se společníkem [jméno FO], [tituly za jménem], a na základě této smlouvy převedl do jeho vlastnictví část svého obchodního podílu odpovídající vkladu ve výši 6 000 Kč (prokázáno čestným prohlášením ze dne 21. 4. 2017). Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] byla zapsána [datum] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku společnosti z 28. 2. 2012). [Jméno advokátky], advokátka, vyúčtovala žalovanému právní služby spojené s převodem obchodního podílu [právnická osoba]. dle smlouvy o poskytnutí právní pomoci ze dne 1. 9. 2013, celkem ve výši 1 246 300 Kč se splatností 31. 1. 2014 (prokázáno fakturou ze dne 31. 1. 2014). Dne 22. 10. 2013 se žalovaný jako převodce na jedné straně a jako nabyvatel na druhé straně [jméno FO], [jméno FO] [jméno FO] dohodli na převodu obchodního podílu s tím, že převodce prohlašuje, že je společníkem společnosti [Anonymizováno]., se vkladem do základního kapitálu ve výši 2 480 000 Kč, čemuž odpovídá obchodní podíl ve výši 31/125 z celku, který je plně splacen. Rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne 14. 10. 2013 byl převodci udělen souhlas s rozdělením obchodního podílu takto: první část ve výši 820 000 Kč, čemuž odpovídá obchodní podíl ve výši 8,2 %, druhá část ve výši 830 000 Kč, čemuž odpovídá obchodní podíl ve výši 8,3 %, třetí část ve výši 830 000 Kč, čemuž odpovídá obchodní podíl ve výši 8,3 %. Kupní cena byla sjednána celkem ve výši 13 500 000 Kč. Dále žalovaný v této smlouvě prohlásil v článku IV odst. 2, že výtěžek, respektive kupní cena obchodního podílu, jak je v této smlouvě uvedeno, se stává součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů a bude předmětem vypořádání převádějícího s jeho rozvedenou manželkou, tato skutečnost nijak nezavazuje nabyvatele dle této smlouvy a je výlučným závazkem převádějícího. Převádějící současně prohlašuje, že vzhledem k tomu, že dosud nemá se svojí rozvedenou manželkou vypořádané společné jmění manželů, obdržel od své manželky souhlas s tím, aby smlouvu o převodu obchodního podílu uzavřel (prokázáno smlouvou o převodu obchodního podílu z 22. 10. 2013). Žalovaný zplnomocnil [Jméno advokátky], advokátku, k jednání, uzavření podpisu a vypořádání smluv, jejichž předmětem bude převod rozděleného obchodního podílu ve prospěch nabyvatelů [jméno FO], [jméno FO] [jméno FO] a dále rovněž k jednání, uzavření, podpisu a vypořádání svěřenecké smlouvy, jejímž předmětem budou podmínky notářské úschovy, ceny za převod jeho rozděleného obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] (prokázáno plnou mocí ze dne 18. 10. 2013).

9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze 7. června. 2018 soud zjistil, že není možné u reprografických kopií (kopie dopisů otce žalovanému) zjistit, zda originály sporných podpisů byly vyhotoveny ručně psacími prostředky nebo zda teoreticky jde o technické padělky vzniklé například přenesením pravého podpisu na sporné listiny skenováním a následným tiskem. Ve srovnávacích materiálech, které byly k dispozici, se žádný podpis typu monogramu nevyskytuje, vzhledem k tomu, že u sporných podpisů čtyř dopisů psaných strojem ze dne 14. 12. 1986, 31. 5. 1996, 24. 2. 1997 a 4. 1. 1998, nacházejících se u strojopisného textu „tvůj otec“, byly u sporných podpisů ve srovnání s předloženými srovnávacími materiály nalezeny ve srovnatelných hlediscích obecné i zvláštní roviny zkoumání vedle shodných a podobných i rozdílné znaky, nelze vyloučit, že sporné podpisy nebyly vyhotoveny [jméno FO], 27. 1. 1934 (prokázáno znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ze dne 7. 6. 2018, čl. 177 a násl. včetně doplňující výpovědi znalce ze dne 5. 3. 2019 – protokol na čl. 339).

10. K položce: Družstevní podíl v SBD [Anonymizováno]

11. Dne 9. 9. 1986 uzavřela žalobkyně a [právnická osoba] dohodu o užívání družstevního bytu, na základě které družstvo odevzdalo žalobkyni do užívání družstevní byt číslo [hodnota] ve 4. podlaží na adrese [adresa], s tím, že pokud právo na předání družstevního bytu do užívání vzniklo za trvání manželství, vzniká také manželovi spolu s právem společného užívání i společné členství družstvu. Počínaje dnem 1. 5. 1986 je družstevník povinen hradit za užívání družstevního bytu a za služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu v celkové výši měsíčně 760 Kčs, s tím, že výše úhrady sestává ze základní úhrady za užívání bytu ve výši 557 Kčs, a ze zálohy na služby ve výši 203 Kč (prokázáno dohodou o užívání družstevního bytu z 9. 9. 1986).

12. Dle stanov stavebního bytového družstva [Anonymizováno] tvoří základní kapitál družstva souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva (čl. 3), spoluvlastnictví družstevního podílu se vylučuje, to se netýká společného jmění manželů, je-li družstevní podíl součástí společného jmění manželů, pak manželům vzniká společné členství manželů v družstvu (podle čl. 8). Člen družstva má právo zejména na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu nebo nebytovému prostoru, na jehož pořízení nebo financování se podílí svým členským vkladem po splacení tohoto vkladu či jeho části za podmínek sjednaných písemnou smlouvou (čl. 17 odst. 5). Byty přiděluje představenstvo členům, kteří mají zaplacený základní a další členský vklad (čl. 27). Postup při přidělení bytu byl takový, že před přidělení bytu družstvo vyzve písemně člena ke splacení členského vkladu podle těchto stanov a při přidělení uvolněného bytu podle čl. 27 odstavec 2 písmeno d) těchto stanov, pokud člen ve stanovené lhůtě členský vklad nesplatí nebo odmítne písemně přidělení bytu, představenstvo mu byt nepřidělí (čl. 28). Manželé mají dle čl. 36 jako společní členové, jejichž družstevní podíl je součástí jejich společného jmění, právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu jako společní nájemci, pokud je jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva (prokázáno stanovami stavebního bytového družstva [Anonymizováno], schválené dne 18. 6. 2016).

13. Dne 2. 4. 2014 zaslala žalobkyně zástupkyni žalovaného dopis, v němž uvádí, že zásluhovost na získání družstevního podílu mají shodnou, jelikož se takto dohodli a vklad byl splacen z jejich společných peněz, ačkoli tou dobou zřejmě měla vyšší plat než manžel (prokázáno dopisem ze dne 2. 4. 2014, čl. 977).

14. Rozsudkem ze dne 11. 10. 2017, č. j. [spisová značka], zdejší soud zrušil právo nájmu žalovaného k družstevnímu bytu č. [hodnota] sestávající ze 4 pokojů, kuchyně, lodžie a příslušenství ve 4. podlaží domu č. p. [adresa], z odůvodnění rozsudku se podává, že toto členství a rovněž finanční náhrada za jeho zánik bude předmětem vypořádání společného jmění účastníků ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2017, č. j. [spisová značka]).

15. Dne 8. 4. 2016 vypracovala [jméno FO] znalecký posudek za účelem stanovení obvyklé ceny členského podílu v družstvu, kterou určila jako obvyklou cenu nemovitosti – družstevního bytu číslo [Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], postaveného na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], včetně spoluvlastnického podílu ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], kdy předmětem ocenění je družstevní podíl ve stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno] související s právem užívání bytu č. [Anonymizováno]. Prohlídka a zaměření nemovitých věcí byla provedena 8. 4. 2016. Znalkyně dospěla k závěru o obvyklé ceně ve výši 2 900 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne 8. 4. 2016).

16. Dne 27. 10. 2018 vypracovala [jméno FO] znalecký posudek za účelem stanovení obvyklé ceny shora uvedené nemovité věci, ve stavu ke dni 2. 12. 2017, přičemž dospěla k závěru o obvyklé ceně 3 515 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 27. 10. 2018, č. 4792/71/2018, čl. 231 a násl. včetně výpovědi znalkyně ze dne 25. 6. 2019, protokol čl. 401). V dodatku č. 4792/71/2018 znalkyně doplnila, že ke dni ocenění (21. 11. 2019) činí obvyklá cena jednotky 4 100 000 Kč (prokázáno dodatkem č. 4792/71/2018 ze dne 21. 11. 2019, čl. 556).

17. Dne 11. 4. 2023 vypracoval znalecký posudek [jméno FO] za účelem stanovení obvyklé ceny shora uvedené nemovité věci, který dospěl k závěru o obvyklé ceně ve výši 4 400 000 Kč. V posudku je určen stav k roku 2017, ptal se žalobkyně na stav bytu, ta uvedla, že k žádným, úpravám nedošlo, resp. uvedla opravu lodžie, toto ale na výslednou cenu vliv nemá, je to nezanedbatelné v rámci té celkové ceny. Zjistit ceny prodejů dalších družstevních bytů bylo obtížné, musel použít také vzorky z realitní inzerce, a protože jsou inzerované ceny nadsazené, při porovnání tyto ceny snížil o nějakou částku, použil koeficient 0,8 nebo 0,78. Byt se od té doby roku 2017 sice mírně zhoršil, ale tím je míněno spíše opotřebení, zhoršení technického stavu nebylo zaznamenáníhodné, nebyly v tom mezidobí provedeny žádné zásadní změny, které by měly vliv na cenu. Vycházel přitom také z fotodokumentace předchozího znaleckého posudku. Pokud byly srovnávány zateplené domy, tak toto bylo zohledněno v koeficientu K4, např. 0,92. Znalec nemá za to, že je byt neprodejný, má dokonce za to, že je to velmi dobrá cena. V koeficientech vyhodnotil celkový stav bytu, to znamená veškeré souvislosti jsou zde shrnuty v jednom čísle. Případná energetická krize se do ceny nepromítne, nelze stanovit odhad do budoucna (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 11. 4. 2023, č. [hodnota], čl. 1116 a násl. včetně doplňující výpovědi ze dne 26. 10. 2023 – protokol čl. 1206).

18. K položce: vozidlo Peugeot 19. Vozidlo manželé nabyli do svého vlastnictví v době trvání manželství (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků). Žalovaný prodal vozidlo Peugeot 306 HDI, RZ [SPZ] prostřednictvím [jméno FO] za částku 1 000 EUR dne 15. 9. 2014 (prokázáno prohlášením ze dne 12. října. 2016).

20. K položce: Movité věci 21. Vybavení domácnosti v bytě v Praze tvoří mj. TV Samsung, Audio Panasonic, Video Sony, pokojová stěna s knihovnou a barem a skříní, kterou zakoupila žalobkyně z daru od svých rodičů, dále čalouněná souprava, tj. rozkládací gauč a 2x křeslo, rovněž zakoupena z daru rodičů žalobkyně, dále pračka Whirpool, lednička z mrazničkou Zanussi, rozkládací jídelní stůl, který byl ale také zakoupen z daru rodičů žalobkyně, dále dvoupostel, skříňová stěna, dva noční stolky, dále kancelářský stůl a knihovna jsou ve vlastnictví žalovaného (prokázáno účastnickou výpovědí žalobkyně ze dne 21. 3. 2018, čl. 143).

22. K položce: úspory na účtech v České republice 23. [právnická osoba]. vedla v rozhodném období na jméno žalobkyně účet č. [č. účtu] (otevřen 8. 4. 2009) a účet č. [č. účtu] – otevřen 18. 9. 2002 (prokázáno sdělením [právnická osoba]., ze dne 4. 11. 2019, čl. 504).

24. Žalobkyně si mezi těmito dvěma účty pravidelně přeposílala finanční prostředky, zhusta v částkách ve vyšších desítkách tisíc korun českých, zůstatek na účtu č. [č. účtu] činil v lednu 2011 celkem 110 243,35 Kč, ve výši 875 033,75 Kč v lednu 2012, ve výši 1 188 139,23 Kč v lednu 2013 (prokázáno výpisy z účtu č. [č. účtu] za rok 2011 na čl. 505, za rok 2012 na čl. 506, za rok 2013 čl. 507) a počáteční zůstatek na účtu č. [č. účtu] činil výši 35 433,33 Kč v lednu 2011, ve výši 53 909,94 Kč v lednu 2013, ve výši 21 720,25 Kč k lednu 2012 (prokázáno výpisy z účtu [č. účtu] za rok 2013 na čl. 508, za rok 2012 na čl. 516, za rok 2011 na čl. 526).

25. Dle sdělení [právnická osoba] byla žalobkyni dne 8. 4. 2009 vyplacena částka 50 000 Kč, která byla téhož dne vložena na účet číslo [č. účtu] s tím, že dne 27. 11. 2009 byla žalobkyni z uvedené vkladní knížky vyplacena částka 150 000 Kč a téhož dne byla vložena na účet číslo [č. účtu] (prokázáno sdělením [Anonymizováno], a.s., ze dne 1. 11. 2013). 26. [právnická osoba]., vedla účet na jméno žalobkyně č. [č. účtu], účet byl uzavřen ke dni 22. 7. 2013, dne 18. 7. 2013 odešla z tohoto účtu částka 2 337 144,49 Kč na účet syna účastníků. Dne 22. 9. 2010 byla z účtu č. [č. účtu] zaslána na tento účet částka 1 255 000 Kč a dne 12. 4. 2011 částka 1 000 000 Kč (prokázáno výpisem z období od 1. 1. 2011 do 24. 7. 2013 na čl. 565).

27. Usnesením Okresního soudu [adresa]-západ ze dne 8. 12. 2008 byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po panu [jméno FO], narozený 27. 12. 1924, zemřel 17. 6. 2007, podle které žalobkyně nabyla z majetku náležejícího do dědictví práva a povinnosti z šesti smluv o vkladu vedené na jméno zůstavitele u [právnická osoba]. to vše v hodnotě zůstatku (prokázáno usnesením Okresního soudu [adresa]-západ ze dne 8. 12. 2008).

28. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2005 byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po panu [jméno FO], narozený 21. 4. 1925, zemřel 19. 1. 2005, podle které nabyla manželka, [adresa], 370 356,15 Kč, pozůstalé děti nenabyly ničeho (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 8. 2005, č. j. [spisová značka], čl. 162).

29. Z notářského zápisu ze dne 15. 7. 2009 vyplývá, že [Anonymizováno] povolal jako své závětní dědice rovným dílem svého synovce [tituly před jménem] [jméno FO] a svého syna, žalovaného, který pokud by se nedožil jeho smrti nebo z jiného důvodu po něm nedědil, ustanovuje dědicem jeho určeného podílu na dědictví jeho děti (prokázáno notářským zápisem ze dne 15. 7. 2009, [Anonymizováno], [Anonymizováno], čl. 740)

30. Dle rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ze dne 3. 2. 1987 ve věci dědictví po [jméno FO], zemř. 12. 11. 1986, bylo rozhodnuto tak, že pozůstalá vnučka [Jméno žalobkyně] převezme veškerý majetek zůstavitelky s tím, že uhradí dluhy dědictví a že pozůstalému vnukovi [Jméno žalovaného] vyplatí na úhradu jeho zákonného dědického podílu 25 492,50 Kč (prokázáno rozhodnutím Státního notářství [adresa] ze dne 3. 2. 1987, č. j. [spisová značka], čl. 807).

31. K položce: úspory na účtech v Nizozemí 32. Dne 28. 7. 1998 vystavila [právnická osoba]., platební příkaz, na němž je uveden jako plátce žalobkyně a jako příjemce žalovaný a jako jeho banka je zde uvedena [Anonymizováno], [Anonymizováno], Nederland (prokázáno platebním příkazem z 23. 7. 1998).

33. Dne 26. 7. 2011 žalovaný sdělil e-mailem žalobkyni, že se to z [Anonymizováno] bankou zašmodrchává, znovu chtějí kopie dokumentů, které už tolikrát při různých příležitostech podávali (prokázáno e-mailem žalovaného z 26. 7. 2011).

34. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:

35. Během trvání manželství účastníků tito nabyli do vlastnictví položky obchodní podíl v [Anonymizováno], osobní vozidlo Peugeot, kdy obě tyto položky byly žalovaným zpeněženy, z toho obchodní podíl ještě za trvání manželství, kdy se ve smlouvě o obchodním podílu výslovně uvádí, že žalobkyně o převodu ví a že výtěžek bude náležet do dosud nevypořádaného společného jmění manželů, vozidlo žalovaný prodal krátce po rozvodu manželství. Dále na jméno žalobkyně byly vedeny dva účty u [Anonymizováno], kdy mezi těmito účty docházelo k četným převodům, a to i ve vysokých částkách (v řádech desetitisíců) a dále jeden účet u [jméno FO]., který byl uzavřen krátce před právní mocí rozsudku o rozvodu. Za trvání manželství vzniklo manželů, také společné členství v Stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno] spojené s nájmem bytu č. [Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], postaveném na pozemcích p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], kdy vklad byl splácen ze společných prostředků, za trvání manželství byly nabyty také do domácnosti v Praze položky TV Samsung, Audio Panasonic, Video Sony, Automatická pračka Whirpool, Lednička a mraznička Zanusi, Set dvoupostel, Skříňová stěna, 2x noční stolek. Žalovanému bylo rozsudkem zdejšího soudu zrušeno právo nájmu již v roce 2017 s tím, že nadále v tomto „družstevním“ bytě bydlí žalobkyně, zatímco žalovaný bydlí v Nizozemsku.

36. Soud přitom nehodnotil důkazy, které byly zakládány k problematickým vztahům mezi účastníky (popř. dalšími členy rodiny) – zejména rozsáhlé e-mailové komunikace, popř. ani lékařské zprávy, kterými žalobkyně poukazovala na tvrzenou duševní poruchu žalovaného, popř. korespondenci vedenou s [Anonymizováno], neboť tyto nebyly pro toto řízení relevantní.

37. Na základě provedeného dokazování a po zhodnocení skutkového stavu soud postupoval dle následující právní úpravy:

38. Jelikož účastníci uzavřeli manželství 21. 4. 1983 soud posuzoval nabývání věcí do jmění manželů podle obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění do 31. 12. 2013) K rozvodu manželství došlo již podle nové úpravy, právní moc rozvodu manželství nastala 24. 7. 2013, vypořádání jmění manželů bylo proto posouzeno podle právní úpravy stanovené v občanského zákoníku účinném od 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Manželé se na vypořádání společného jmění manželů nedohodli, proto o vypořádání rozhoduje na návrh žalobkyně a žalovaného soud (§ 740 o. z.)

39. Podle § 709 odst. 1, 2 a 3 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

40. Podle § 742 odst. 1, 2 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

41. Po právní stránce soud vyhodnotil věc následovně:

42. Účastníci se domáhali vypořádání společného jmění manželů, přičemž učinili předmětem vypořádání ve smyslu § 709 o. z. následující položky: obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno]., IČ [IČO], [adresa], vozidlo Peugeot RZ [SPZ] (rok výroby 2001), movité věci nacházející se v domácnosti v [právnická osoba] Samsung, Audio Panasonic, Video Sony, automatická pračka Whirpool, lednička a mraznička Zanussi, set dvoupostel, skříňová stěna, 2x noční stolek, pokojová stěna s knihovnou, bar a skříň, sedací souprava čalouněná, tj. gauč a dvě křesla, rozkládací jídelní stůl pro 6 osob z masivního dřeva se 4 židlemi, kancelářský stůl s knihovnou) a v domácnosti v Nijmegenu dle seznamu ze dne 15. 5. 2014, peněžní prostředky na účtu vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba]., č. [č. účtu] a č. [č. účtu], peněžní prostředky na účtu vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba]., č. [č. účtu], peněžní prostředky na účtech vedených na jméno žalovaného v zahraničních bankách, eventuálně uložené v cenných papírech v Nizozemí, družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno], [adresa], IČ [IČO], spojený s právem užívání bytu č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], penzijní připojištění u [Anonymizováno].

43. Žalobkyně sice v průběhu řízení uplatňovala disparitu podílu ve vztahu k podílu v družstvu z důvodu, že se zasloužila o získání družstevního bytu za své pracovní výsledky, toto však bylo zohledněno, když jí byl tento podíl v družstvu přikázán (a současně zde i nadále bydlí a žalovanému bylo již v roce 2017 zrušeno právo nájmu). Pokud žalobkyně obsáhle poukazovala na zdravotní stav žalovaného, resp. že by se měl soud zabývat jeho svéprávnosti, posouzení této otázky do tohoto řízení nepatří a současně by se ani nejednalo o důvod pro případnou disparitu podílů. Žalobkyně pak také uplatňovala disparitu podílů z důvodu její péče o domácnost, naopak žalovaný navrhoval disparitu podílů z důvodu, že se žalobkyně o domácnost nestarala a členy rodiny šikanovala. Důvodem disparity (negativní okolnosti v manželství) je pouze takové negativní jednání, které se nějakým způsobem promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018), např. bývá opakovaně uváděno gamblerství či užívání návykových látek a alkoholismus, popř. by bylo možné také důvod spatřovat v domácím násilí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1137/2021). Ve vztahu k zásluhovosti pak vychází judikatura z principu, že tato se uplatňuje v případě, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a - v mezích jeho možností - o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018). Dokonce ani vyšší příjem jednoho z manželů, pokud druhému nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu, resp. se dle svých možností také podílí na nabytí a udržení majetku, není důvodem k uplatnění disparity. Je tak zjevné, že ve světle nastíněné judikatury nejsou účastníky uváděné okolnosti důvodem pro uplatnění disparity podílů.

44. K položce: obchodní podíl v [Anonymizováno]

45. Z provedeného dokazování vyplynulo, že účast žalovaného ve společnosti [Anonymizováno], vznikla za trvání manželství, neboť žalovaný nabyl obchodní podíl smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 17. 3. 2004. Žalovaný obchodní podíl ve společnosti prodal dne 22. 10. 2013 za kupní cenu 13 500 000 Kč. [právnická osoba] v souvislosti s prodejem podílu poskytovala žalovanému jeho zástupkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], která vyúčtovala za poskytnuté právní služby v souvislosti s převodem obchodního podílu částku 1 246 300 Kč (faktura ze dne 31. 1. 2014). Žalovaný namítal, že finanční prostředky na nákup obchodního podílu získal od svého otce darem a tedy obchodní podíl nabytý za tyto prostředky byl získán do jeho výlučného vlastnictví. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví (žalobkyně namítala pravost těchto dopisů, respektive podpisu otce žalovaného) však nepřinesl v tomto směru jednoznačný závěr, když přitom ve smlouvě o obchodním podílu se výslovně uvádí, že „vzhledem k tomu, že dosud nemá se svojí rozvedenou manželkou vypořádané společné jmění manželů, obdržel od své manželky souhlas s tím, aby smlouvu o převodu obchodního podílu uzavřel“. Žalovaný byl přitom v souvislosti s prodejem obchodního podílu právně zastoupen (shodnou zástupkyní, která jej zastupovala i v tomto řízení), soud tak neuvěřil tvrzení žalovaného, že v době prodeje obchodního podílu nevěděl, že pokud nabyl podíl za výlučné prostředky, jedná se o jeho výlučné vlastnictví a že tedy obchodní podíl do společného jmění manželů nespadá. Z uvedeného důvodu tuto položku soud zařadil do masy společného jmění, když přitom z kupní ceny (výnosu) 13 500 000 Kč je potřeba odečíst náklady spojené s tímto prodejem, které jsou představovány částkou ve výši 1 246 300 Kč, tj. celkem činí čistá hodnota výnosu 12 527 025 Kč.

46. Pokud žalobkyně namítala, že je nutné do masy společného jmění zařadit faktickou hodnotu podílu, neboť tento podíl byl prodán pod cenou (a to včetně úroků z prodlení a ušlého zisku), a namítla neplatnost takového jednání, neboť k němu nedala souhlas. Absence souhlasu druhého manžela s převodem obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, jenž je ve společném jmění, na třetí osobu sice zakládá relativní neplatnost takového právního úkonu, avšak námitku neplatnosti je potřeba adresovat všem účastníkům tohoto úkonu, jehož neplatnost se napadá. Dovolat se relativní neplatnosti je třeba vůči všem účastníkům právního, právní účinky dovolání se relativní neplatnosti (§ 40a obč. zák.) nastávají dojitím tohoto projevu vůle všem subjektům relativně neplatného právního úkonu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 694/2006 a v něm citovaná obsáhlá judikatura Nejvyššího soudu). V případném sporu o vypořádání společného jmění tak nepostačí, pokud účastník pouze v tomto řízení namítá neplatnost takového úkonu a je tedy potřeba dospět k závěru, že byl úkon učiněn platně. Pokud se manžel relativní neplatnosti právního úkonu nedovolá, je předmětem vypořádání částka získaná za převod obchodního podílu, nikoliv hodnota tohoto podílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009). Z uvedených důvodů tak soud zařadil do masy společného jmění částku, za kterou žalovaný obchodní podíl fakticky zpeněžil a tuto částku inkasoval, přičemž výnos byl očištěn o náklady spojené s tímto převodem [výrok II. písm. b)]

47. K položce: členský podíl ve Stavebním družstvu [Anonymizováno]

48. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela 9. 9. 1986 (za trvání manželství) dohodu o užívání družstevního bytu, na jejímž základě jí byl odevzdán družstevní byt číslo [hodnota] na adrese [adresa], s tím, že pokud právo na předání družstevního bytu do užívání vzniklo za trvání manželství, vzniká nejen jí, ale také manželovi spolu s právem společného užívání i společné členství družstvu. Žalobkyni takto vzniklo právo užívání dle § 155 obč. zák., kdy účastníkům současně vzniklo právo společného užívání (společný nájem bytu). Tehdy vznikl manželům dle ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. společný nájem družstevního bytu a společné členství v bytovém družstvu.

49. Žalobkyně v průběhu řízení uváděla, že členský vklad uhradila ze svých výlučných prostředků, avšak přitom sama v dopise ze dne 2. 4. 2014 adresovaném zástupkyni žalovaného výslovně uvádí, že vklad byl splacen ze společných peněz manželů (soud přitom nespatřoval důvod žalobkyni v tomto směru poučovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, že členský vklad splatila ze svých výlučných prostředků, protože z provedeného dokazování vyplynulo jiné skutkové zjištění – ostatně žalobkyně uváděla, že uhradila členský vklad ze své mzdy, kdy vyplacená mzda během trvání manželství rovněž náleží do společného jmění. Pokud tedy žalobkyně tvrdila, že položka je v jejím výlučném vlastnictví, neboť byt obdržela od svého tehdejšího zaměstnavatele za vynikající pracovní výsledky, je tato námitka irelevantní s ohledem na to, že se tak stalo za trvání manželství za současného splácení vkladu ze společných prostředků.

50. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] již bylo pravomocně zrušeno právo nájmu žalovaného k předmětnému družstevnímu bytu, současně z odůvodnění rozsudku se podává, že toto členství a rovněž finanční náhrada za jeho zánik bude předmětem vypořádání společného jmění účastníků v této věci. Protože v bytě bydlí žalobkyně, zatímco právo nájmu žalovaného (bydlícího trvale v zahraničí) bylo zrušeno, bylo rozhodnuto tak, že se družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [Anonymizováno], [adresa], IČ [IČO], spojený s právem užívání bytu č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně [výr. I písm. e)].

51. Hodnota družstevního podílu je odvislá na znalecky stanovené ceny vycházející z cen na trhu družstevních podílů bydlících členů družstev a zohledňující administrativní složitosti získání družstevního bytu do vlastnictví člena družstva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1173/2022), přičemž družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, je věcí v právním smyslu, se kterou se na bytovém trhu obchoduje, a je vnímán jako plnohodnotná alternativa k vlastnictví bytových jednotek. Proto zásadně platí, že (tržní) cena, kterou musí zájemce uhradit za převod členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, řádově odpovídá cenám, za něž jsou v téže lokalitě převáděny bytové jednotky, které svými vlastnostmi odpovídají pronajímanému družstevnímu bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 5168/2017 ze dne 29. 3. 2018). Hodnota členského podílu tak odpovídá obvyklé ceně družstevního bytu, ostatně takto oceňovala podíl ve svém znaleckém posudku také prvá znalkyně, [jméno FO] (a rovněž takto bylo postupováno ve věci, kterou posuzoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 22 Cdo 229/2021, ze dne 23. 5. 2022, ačkoli zde dospěl k závěru, že je potřeba vycházet ze stavu bytu ke dni právní moci rozsudku soudu, kterým bylo rozhodnuto o zrušení práva společného nájmu k družstevnímu bytu). Při oceňování družstevního podílu v bytovém družstvu je tedy při vypořádání společného jmění manželů zaniklého po 1. 1. 2014 třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny družstevního podílu a jeho stavu v době rozhodování soudu o vypořádání společného jmění. Vzhledem k tomu, že předložené znalecké posudky již nebyly aktuální, nechal soud vypracovat znalecký posudek nový ([jméno FO]), který stanovil obvyklou (tržní) cenu družstevního bytu (znalec vycházel ve vztahu k družstevním bytům z realitních nabídek, neboť jiné se nepodařilo nalézt, a to s ohledem na specifika převodu „družstevního“ bytu). Tato cena byla přitom dle stavu bytové jednotky ke dni právní moci rozsudku ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] (kterým bylo zrušeno právo nájmu žalovanému – srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 229/2021, ze dne 23. 5. 2022), neboť již od tohoto data se žalobkyně stala faktickou výlučnou uživatelkou bytu. Nicméně v rámci doplňující znalecké výpovědi znalec [jméno FO] rovněž uvedl, že se tento stav od té doby až do doby konání místního šetření nijak zásadně nezměnil, resp. nezměnil se tak, že by to mělo vliv na jeho cenu (např. došlo logicky k opotřebení bytu, popř. úpravu lodžie, ke které v mezidobí došlo, nelze považovat za úpravu, která by měla vliv na výslednou cenu). Stav bytu tak byl shodný ke dni zrušení práva nájmu žalovaného jakožto ke dni vyhlášení rozsudku v této věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. dubna 2020). Znalec [jméno FO] stanovil obvyklou cenu bytu ve výši 4 400 000 Kč, znalec přitom své závěry obhájil také v rámci doplňujícího znaleckého výslechu, jeho závěry byly logické a přesvědčivé, přitom se vypořádal se všemi otázkami účastníků (žalobkyně) a soud nemá žádné pochybnosti o správnosti jeho závěrů.

52. K položce: movité věci v Praze 53. Ve vztahu k položkám TV Samsung, Audio Panasonic, Video Sony, Automatická pračka Whirpool, Lednička a mraznička Zanusi, Set dvoupostel, Skříňová stěna, 2x noční stolek, bylo mezi účastníky nesporné, že tyto položky se nacházejí ve společném jmění a že dosud existují. Protože se nacházejí v bytové jednotce, kterou užívá žalobkyně, a současně tedy užívá tyto movité věci, byly tyto movité věci přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaný nejprve navrhoval jejich hodnotu 10 000 Kč (což je stále v souhrnu nižší částka, než jakou navrhovala žalobkyně při svém účastnickém výslechu), následně uvedl, že s ohledem na jejich stáří a tedy zřejmě nyní i bezcennost je ochoten je žalobkyni přenechat za částku 0 Kč. Tyto položky tak byly žalobkyni přiznány bez stanovení náhrady žalovanému [výrok I. písm. a)].

54. Žaloba však byla zamítnuta co do položek pokojová stěna s knihovnou, bar a skříň, sedací souprava čalouněná, tj. gauč a dvě křesla, rozkládací jídelní stůl pro 6 osob z masivního dřeva se 4 židlemi, kancelářský stůl s knihovnou (výrok IV.), u nichž bylo žalobkyní sporováno, že náleží do společného jmění (žalobkyně uváděla, že tyto položky nakoupila z prostředků, které získala od svých rodičů darem). Žalovaný byl vyzván podle § 118a dost. 3 o. s. ř., aby prokázal, že tyto položky do společného jmění náleží, avšak v tomto směru neunesl břemeno důkazní, resp. navrhl k výslechu toliko tři svědky, kteří však nebyli dostatečně označeni, proto se je nepodařilo předvolat. V závěru řízení žalovaný také uvedl, že na jejich výslechu již netrvá a nechce dále zatěžovat řízení kvůli několika nyní již bezvýznamným movitým věcem.

55. K položce: movité věci v Nizozemsku 56. Žalobkyně se dále domáhala vypořádání movitých věci nacházejících se v domácnosti v Nizozemsku (specifikovaných v seznamu ze dne 15. 5. 2014). k těmto soud uvádí, že žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť prokáže, že tyto movité věci stále existují a že se nacházejí ve společném jmění manželů (k tomu srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5655/2015), k tomu však žalobkyně navrhla opakovaně pouze fotografie, ze kterých však jednak není zjevné, zda se jedná o předmětné věci, a jednak se jedná o fotografie pořízené již před nějakou dobou, tzn. i pokud by soud připustil, že tyto věci se na těchto fotografiích nacházejí, nemohl by z nich učinit závěr, že stále existují (natož že byly pořízeny během manželství ze společných prostředků manželů). Proto byla žaloba zamítnuta co do vypořádání těchto movitých věcí – viz částečně výrok IV. (jen pro úplnost soud uvádí, že také mylně byla tato položka duplicitně zamítnuta ve výroku X., tj. tento výrok je nadbytečný).

57. K položce: osobní vozidlo Peugeot 58. Vozidlo bylo pořízeno v době trvání manželství, toto bylo v řízení nesporným. Soud pak má za prokázáno, že vozidlo bylo zpeněženo za kupní cenu 1 000 EUR dne 15. 9. 2014, tj. krátce po rozvodu manželství. Žalobkyně uvedla, že o tomto prodeji vozidla nevěděla, avšak neplatnosti tohoto jednání se nedovolala. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se zcela nepochybně jedná o běžnou správu majetku náležejícího do společného jmění (jednalo se o starší vozidlo, rok výroby 2001), ke které ani není zapotřebí souhlasu druhého manžela, jedná se o právní jednání platné. Předmětem vypořádání se v takovém případě stává toliko hodnota za takový majetek získaná (finanční částka získaná za převod movité či nemovité věci, obchodního podílu apod.), neboť ke dni rozhodování soudu o vypořádání společného jmění již taková věc netvoří součást společného jmění právě proto, že došlo k platnému právnímu jednání ohledně takové součásti společného jmění [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1326/2012, či ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/009]. Do masy společného jmění tak byla zařazena hodnota za takový majetek získaná, tj. 1 000 EUR (následně přepočteno dle kurzu ke dni prodeje, tj. 27 025 Kč). Tato hodnota byla současně přikázána žalovanému, neboť ten prostředky z kupní ceny inkasoval [výrok II písm. a)] Žalovaný sice navrhoval, aby byly od této položky odečteny náklady spojené s tímto prodejem, ale žádné konkrétní náklady netvrdil.

59. K položce finanční prostředky na účtech v ČR 60. Nejprve soud uvádí, že pokud žalobkyně v řízení rozsáhle tvrdila, že žalovanému předávala mnohé částky, pak toto proběhlo v době trvání manželství, přičemž žalobkyně tyto částky jakožto vnosy k vypořádání v žalobě (resp. v 3leté lhůtě od zániku společného jmění) neoznačila, proto se jimi soud blíže nezabýval. Soud nicméně provedl dotazy na bankovní subjekty, z jejichž odpovědí bylo zjištěno, že žalobkyně má na své jméno vedeny tři následující účty [veškeré prostředky na nich se nacházející byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně – výrok I. písm. b) – d)]:

61. Peněžní prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu]: na tomto účtu vedeném na jméno žalobkyně se ke dni zániku společného jmění nacházela částka 1 525 052,64 Kč, přičemž žalobkyně uváděla, že částka 1 450 000 Kč je v jejím výlučném vlastnictví (tj. 400 000 Kč dary od maminky a 1,142 mil. Kč z dědictví). Nelze však přehlédnout, že žalobkyně mezi svými účty (v době trvání manželství) hojně přeposílala částky ve vyšších desetitisících (dále účet č. [č. účtu]), došlo tak nepochybně ke smísení prostředků, neboť již nelze tyto prostředky od těch, které náleží do společného jmění manželů (např. z titulu vyplacené mzdy), oddělit. Proto byla do masy společného jmění započítána částka ve výši zůstatku na tomto účtu ke dni zániku společného jmění manželů. Nelze však také přehlédnout, že žalobkyně tvrdila při jednání 30. 3. 2021, že prostředky z dědictví se nacházely nejprve na účtu vedeném u [jméno FO], následně tyto převedla na účet u [Anonymizováno] 18. 7. 2013, když přitom uváděla, že tohoto dne převedla prostředky na účet syna. Žalobkyně tak byla ve svých tvrzeních ve vztahu k prostředkům z dědictví nekonzistentní.

62. Peněžní prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu]: na tomto účtu vedeném na jméno žalobkyně se ke dni zániku ke dni zániku společného jmění nacházela částka ve výši 6 021,60 Kč (tato byla nesporná).

63. Peněžní prostředky na účtu u [právnická osoba]., č. [č. účtu]: tento účet vedený na jméno žalobkyně byl ke dni zániku společného jmění již zrušen (zrušeno 22. 7. 2013, tj. dva dny před právní mocí rozsudku o rozvodu), avšak soud započítal do masy společného jmění částku 2 337 144,49 Kč, kterou v době trvání manželství zaslala sice na účet společného syna účastníků, žalovaný však i přesto trval na vypořádání této částky. Žalobkyně uváděla, že tuto částku zaslala na účet syna, protože bylo ve věci pozůstalosti po zůstavitelce, paní [jméno FO], rozhodnuto tak, že dědí syn a dcera účastníků, každý z nich rovným dílem, proto měla za to, že je zapotřebí syna ještě vypořádat takto. Podle rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ze dne 3. 2. 1987 bylo rozhodnuto ve věci zůstavitelky [jméno FO] tak, že vnučka [Jméno žalobkyně] (dcera účastníků) převezme veškerý majetek zůstavitelky, uhradí dluhy dědictví a pozůstalému vnukovi [Jméno žalovaného] (syn účastníků) vyplatí na úhradu jeho zákonného dědického podílu částku 25 492,50 Kč. Z uvedeného vyplývá, že byla (již tehdy v roce 1987) stanovena synovi účastníků náhrada v rámci dědického řízení, kterou mu měla vyplatit dcera účastníků (která nabyla veškerý majetek), není tedy zřejmé, proč by měla žalobkyně (ještě v roce 2013) vyplácet synovi jakékoli další prostředky s odkazem na toto rozhodnutí. Žalobkyně nebyla účastníkem řízení, neměla žádnou povinnost k dalšímu vypořádání ve vztahu k dědictví, jak opakovaně uváděla, neboť se jedná o záležitost výhradně mezi dědici, žalobkyně ani žalovaného (byť jsou jejich rodiče) se to nijak netýká. Proto také částku ve výši 2 337 144,49 Kč soud započítal do masy společného jmění manželů, neboť tyto prostředky žalobkyně ze společného jmění vyvedla.

64. K položce penzijní připojištění 65. Položka penzijní připojištění nebyla uplatněna v zákonné 3leté lhůtě podle § 741 o. z. od právní moci rozsudku o rozvodu (tato lhůta skončila 24. 7. 2016), tato položka tak byla uplatněna opožděně a soud k ní proto nemohl přihlížet. Ve vztahu k položce penzijní připojištění totiž došlo k fikci vypořádání podle § 741 o. z. (výrok IV).

66. Finanční prostředky na účtech v Nizozemsku 67. Žalobkyně v řízení opakovaně žádala o zajištění výpisů z účtu v Nizozemsku, a to konkrétně u bank [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [jméno FO]. Ani přes opakovanou žádost zdejšího soudu se nepodařilo tyto od nizozemských orgánů tyto zajistit, neboť holandské orgány tyto odmítly poskytnout – ve vztahu k [jméno FO] pak oznámily, že klienta – žalovaného tato banka nezná a že je hypoteční bankou a nevede tedy takové produkty, jako jsou (spořicí) účty (viz sdělení na čl. 296). Dále sdělením ze dne 4. 7. 2018 (č. 426) a ze dne 10. 9. 2019 (čl. 462) oznámily nizozemské orgány, že dožádání nevyhoví, neboť k vyřízení žádosti nejsou příslušné orgány moci soudní. Další dožádání soudu ze dne 29. 1. 2021 na čl. 631 a čl. 632 nizozemské soudy opětovně odmítly provést s tím, že věc nespadá do příslušnosti nizozemských soudů (sdělení ze dne 23. 4. 2021 na čl. 685 a násl.). Soud se pokusil opětovně údaje o zůstatcích na účtu získat za součinnosti Ministerstva spravedlnosti. V souladu se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti (viz sdělení na čl. 940) soud při jednání konaném dne 20. 1. 2022 účastníky vyzval, aby předložili výpisy z účtu, popř. předložili prohlášení, že v rozhodné době klienty uvedených nizozemských bank nebyli, s tím, že pokud výzvě nevyhoví, může jim být uložena pořádková pokuta. K této výzvě žalobkyně zopakovala č. účtu u [Anonymizováno], které měla k dispozici, žalovaný prohlásil, že žádné výpisy z účtu doložit nemůže, protože žádné nemá. Následně soud opětovně žádal o zaslání výpisů z účtu holandských bank [Anonymizováno] (výslovně uvedl č. účtu sdělené žalobkyní) a Argenta, přičemž soud odkázal také na čl. 843a nizozemského občanského soudního řádu (dožádání na čl. 998). Ani těmto opakovaným žádostem o provedení dožádání nebylo vyhověno (formulář na čl. 1078).

68. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla schopna uvést žádné další bližší údaje k těmto tvrzeným účtům, má soud za to, že v zásadě ani nesplnila povinnost uvést tzv. opěrné body (konkrétní tvrzení, které by vedly soud k přesvědčení, že skutečně u těchto konkrétních bank účty manželé měli a na nich měli uloženy prostředky, které je potřeba vypořádat – totéž ve vztahu k tvrzeným akciím), na jejichž základě by soud mohl tyto požadované údaje opatřit. Pro úplnost také soud uvádí, že žalobkyně sice doložila platební příkaz [právnická osoba], na kterém je ručně vyplněno číslo účtu v nizozemské bance (které žalobkyně opakovaně uváděla), nicméně z tohoto bez dalšího nevyplývá, že by se mělo jednat o účet žalovaného (navíc jak je shora uvedeno, nizozemské soudy ani po tomto doplnění dožádání neprovedly) a pokud jde o e-mailovou komunikaci ve vztahu k [Anonymizováno], z této se sice podává, že banka žádala doplnit jakési dokumenty, avšak nevyplývá z této komunikace, k jakým to mělo být účelům – ostatně konkrétně [Anonymizováno] se vyjádřila tak, že žádné produkty na jméno žalovaného nevede. Ve vztahu k bance Argenta navíc žalobkyně uváděla, že k nim měla dispoziční právo, měla by tedy čísla účtů znát. Pokud žalovaná navrhovala, aby se soud obrátil přímo na nizozemské banky s dotazem na zůstatky na účtech, pak takový postup možný není, neboť žádná taková mezinárodní smlouva (popř. nařízení EU) takový postup neumožňuje.

69. Vypořádací podíl:

70. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že masa společného jmění manželů má celkovou hodnotu 20 548 944 Kč (výnos z prodeje podílu [Anonymizováno] snížený o náklady spojené s jeho prodejem 12 253 700 Kč, výnos z prodeje osobního vozidla 27 025 Kč při kurzu 1 EUR = 27,025 Kč ke dni prodeje vozidla, tj. 12. 10. 2016, obvyklá cena družstevního podílu ve výši 4 400 000 Kč, zůstatek na účtech žalované u [Anonymizováno]. ve výši 1 525 052,64 Kč a 6 021,60 Kč a u [jméno FO]. 2 337 144,49 Kč), kdy každému z manželů by tak náležela hodnota 10 274 472 Kč. Žalobkyni byly přikázány položky o hodnotě v celkové výši 8 268 219 Kč (zůstatky na účtech u [Anonymizováno] a.s. a [jméno FO]., družstevní podíl), zatímco žalovanému o celkové hodnotě 12 280 725 Kč (výnos z prodeje obchodního podílu [Anonymizováno] a z prodeje automobilu), je proto třeba, aby žalovaný vyplatil žalobkyni vypořádací podíl ve výši 2 006 253 Kč.

71. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na výši vypořádacího podílu stanovil pariční lhůtu v trvání 2 měsíců.

72. O nákladech řízení (výrok VII.) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve věci nelze říci, že by byl některý z účastníků úspěšný, i hlediska právního posouzení nebylo jejich návrhům zcela či převážně vyhověno. Navíc v případě vypořádání společného jmění manželů se jedná o tzv. „iudicium duplex“, neboť oba účastníci měli zároveň postavení žalobce i žalovaného, a návrh na zahájení tohoto řízení mohl podat kterýkoli z nich. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

73. Výroky o nákladech státu (výrok VIII. a IV.) je odůvodněn dle § 148 odst. 1 o. s. ř. České republice v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady za vypracované znalecké posudky a překlad listin, a má tedy vůči účastníkům právo na jejich uhrazení ve výši přiznaných a vyplacených odměn znalce a tlumočníka po odečtení účastníky předem zaplacených záloh. Výše nákladů státu bude stanovena dodatečným usnesením s ohledem na to, že v době vydání tohoto rozsudku nebyly pravomocné a vyplacené všechny rozhodnutí o odměnách znalce a tlumočníka.

Poučení