11 C 36/2008-1182

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] jednající [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o zaplacení 18 400 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 2 942 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek 18 400 000 Kč od 27. 8. 2002 do 18. 1. 2009, 2 942 000 Kč od 19. 1. 2009 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 560 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 11 560 000 Kč ve výši 9,25 % ročně od 19. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 24. 9. 2021, a za dobu od 25. 9. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 11 560 000 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku

III. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 898 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 898 000 Kč ve výši 9,25 % ročně od 19. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 24. 9. 2021, a za dobu od 25. 9. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 3 898 000 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 657 311,81 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa].

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradě nákladů řízení částku 17 863,23 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradě nákladů řízení částku 137 469,22 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 7. 2008 domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 18 400 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla být způsobena v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí.

2. Žalobce uvedl, že v rámci exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v Kladně (dále jen„ OS Kladno“) ze dne 4. 7. 2002, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze (dále jen„ KS Praha“) ze dne 17. 3. 2003, č. j. [číslo jednací], a prováděné soudním exekutorem [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], byl postižen obchodní podíl žalobce ve společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“). Postižením obchodního podílu zanikla účast žalobce ve [právnická osoba], která vyplatila exekutorovi vypořádací podíl, jeho výše není žalobci známa. Exekuce byla následně zastavena usnesením OS Kladno ze dne 30. 6. 2005, č. j. [anonymizováno] [číslo], doručeným zástupci žalobce dne 18. 7. 2005, z důvodu absolutní neplatnosti exekučního titulu, kterým byl notářský zápis [anonymizováno] [příjmení] ze dne 7. 4. 1999, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]. S ohledem na absolutní neplatnost notářského zápisu a právního úkonu v něm zachyceného neměla být exekuce vůbec nařízena a obchodní podíl žalobce neměl být postižen, a usnesení o nařízení exekuce a na ně navazující exekuční příkazy jsou tak nezákonnými rozhodnutími a nařízení a provádění exekuce nesprávným úředním postupem orgánů státu. Účast žalobce ve [právnická osoba] zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni 22. 10. 2004, žalobce však nemohl se svým podílem v této společnosti nakládat již od 27. 8. 2002. Jelikož předmětný obchodní podíl již nemůže být vrácen, je potřeba žalobci poskytnout náhradu škody, která mu postižením obchodního podílu vznikla, přičemž vypořádací podíl není v žádném případě schopen vyjádřit majetkovou hodnotu tzv. živého podílu v obchodní společnosti. S ohledem na povahu [právnická osoba], předmět její činnosti a její majetek, ocenil žalobce hodnotu obchodního podílu, kterého byl zbaven, na částku 600 000 Kč. Dále žalobce ocenil ušlý zisk způsobený tím, že se již nepodílí na realizaci podnikatelského záměru [právnická osoba], kterým byla výroba spojovacího materiálu, řetězů a pružin a dále měla společnost ekonomické aktivity v oblasti výroby nábytku a velkoobchodní a maloobchodní činnosti, a na zisku generovaném touto společností, na částku 17 800 000 Kč Celkem tedy žalobce požadoval na náhradě škody částku 18 400 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 27 8. 2002 do zaplacení, když předmětného obchodního podílu byl zbaven na základě exekučního příkazu ze dne 26. 8. 2002 (později opraveno na 27. 8. 2002). Takto formulovaný nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalovaného dopisem ze dne 16. 7. 2008, žalovaný však tuto žádost dosud nijak nevyřídil.

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 18. 7. 2008 uplatnil předmětný nárok na náhradu škody, žádosti nebylo vyhověno. Žalovaný nejprve sporoval vznik škody na straně žalobce, když připustil, že žalobce sice uhradil dle nezákonných rozhodnutí pohledávku, avšak jejich zrušením mu vznikla pohledávka ve stejné výši za oprávněným v předmětném exekučním řízení. Nárok na náhradu škody může být úspěšně uplatněn vůči státu až tehdy, pokud žalobce prokáže, že nemohl dosáhnout uspokojení své pohledávky z důvodu bezdůvodného obohacení vůči tomu, kdo tento prospěch získal a je povinen mu ho vydat. Poté sporoval též skutečnost, že by bylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí či že bylo došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

4. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem ze dne 10. 3. 2010, č. j. 11 C 36/2008-52, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když soud dospěl k závěru, že v předmětné věci neexistuje ani nezákonné rozhodnutí, ani nesprávný úřední postup a žalobce neprokázal vznik a výši škody. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) ze dne 29. 3. 2011, č. j. 21 Co 248/2010-98, a věc vrácena soudu prvého stupně, když odvolací soud dospěl k závěru, že v dané věci existuje nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o nařízení exekuce, která byla následně zastavena z důvodu nezpůsobilého exekučního titulu.

5. Žalobce následně doplnil, že jeho obchodní podíl ve [právnická osoba] byl o velikosti 1/3, dalšími společníky se stejně velkými obchodními podíly byli [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Společnost [anonymizováno] měla podnikatelské záměry a plány rozvoje, byla plánována a zakládána na základě podnikatelského záměru, který v době vzniku již fungoval a byl úspěšně realizován. Jednalo se o výrobu a montáž vč. kompletace čalouněného nábytku a sedacích souprav vč. zaběhnutého exportu do Evropy a Středního východu. Tento záměr měl být rozšířen účastí žalobce ve [právnická osoba] o výrobu a montáž speciálních komponentů (polštářová a matracová pera v plném sortimentu) vč. pérových sítí pro výrobu pérových sedáků a postelových matrací z extrudovaného molitanu. Matrace byly kryty textilní uzávěrou. V současné době jsou tyto matrace běžnou součástí trhu v nabídce mnoha obchodních organizací. Vzhledem k tomu, že v ČR byl jen jeden zaběhnutý výrobce per, byla výrobní kapacita plánována i pro prodej komponent ostatním výrobcům tohoto druhu nábytku. Ve výrobních objektech v obcích [obec], [obec] a [obec] měla probíhat výroba a kompletace. Byly zakoupeny stroje ze [země] na stáčení všech profilů per (vč. tzv. progresivních s proměnným průměrem) a byla zahájena zkušební výroba v obci [obec]. Kompletace začala výrobou postelových matrací. Dále byly zahájeny práce na zpracování a kompletaci dílů a komponentů z extrudovaného molitanu a čalounických materiálů v [obec]. Potřeby pracovních sil byly i s podporou místních orgánů relativně pokryty tak, aby se mohla výroba postupně rozjíždět. Odbyt byl zajištěn jak v ČR, tak i exportem ([země], [anonymizována dvě slova] atd.) přes malo i velkoprodejce. Určitá návaznost byla zajištěna kontakty z předchozí činnosti [anonymizováno] [příjmení], zároveň byly v předstihu projednány výrobní a obchodní strategie a prozkoumány potřeby trhu. Že tento záměr byl životaschopný a konkurenceschopný dokazuje ta skutečnost, že t. č. jsou tyto výrobky běžnou součástí nabídky prodejců nábytku a postelových kompletů. Postižení podílu žalobce ve [právnická osoba] a již dříve vedená protiprávní exekuce proti jeho majetku tento podnikatelský záměr zmařily. Žalobci zmařením možnosti podílet se i nadále na obchodních aktivitách této společnosti vznikla majetková újma ve výši 600 000 Kč, pokud jde o škodu skutečnou (nevyplacený vypořádací podíl), a ve výši 17 800 000 Kč ve formě ušlého zisku, resp. žalobce oceňuje hodnotu svého obchodního podílu ve společnosti na částku 17 800 000 Kč. Při určení této částky vychází žalobce z hodnoty společnosti ke dni postižení obchodního podílu ve společnosti s tím, že škoda mu vznikla k okamžiku zastavení nezákonné exekuce.

6. Žalovaný následně vznesl námitku promlčení, když vědomost žalobce o vzniku škody a o tom, kdo za ni zodpovídá, odvíjel od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) ze dne 25. 11. 2004, č. j. 20 Cdo 2685/2003-92, ve kterém byl vysloven závěr o nezpůsobilosti shora uvedeného notářského zápisu být exekučním titulem, tj. ode dne 24. 1. 2005.

7. Mezitímním rozsudkem ze dne 14. 9. 2012, č. j. 11 C 36/2008-189, bylo rozhodnuto, že„ nárok žalobce na náhradu škody způsobené usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 7. 2002, č. j. [spisová značka], a spočívající v postižení obchodního podílu žalobce v [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], výkonem rozhodnutí je v právním základu opodstatněný.“, a rozhodnutí o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bylo vyhrazeno konečnému rozsudku. V odůvodnění rozsudku byla řešena především otázka promlčení, kdy soud dospěl k závěru, že nárok promlčen není. Dále pak bylo uzavřeno, že usnesení OS Kladno o nařízení exekuce je s ohledem na důvod, pro který byla exekuce následně zastavena, nutno považovat za nezákonné rozhodnutí a že žalobci v příčinné souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím vznikla při postižení obchodního podílu ve [právnická osoba] škoda (bez bližšího zkoumání a odůvodnění). K odvolání žalovaného, které bylo postaveno výhradně na otázce promlčení, byl tento rozsudek potvrzen rozsudkem MS Praha ze dne 2. 4. 2013, č. j. 21 Co 37/2013-219. Dovolání žalovaného proti rozsudku MS Praha, postavené opět výhradně na otázce promlčení, bylo odmítnuto usnesením NSČR ze dne 22. 10. 2014, č. j. 30 Cdo 2777/2013-249.

8. Žalobce následně při ústním jednání konaném dne 26. 10. 2016 uvedl, že v jiném jeho řízení proti žalovanému týkajícím se obdobné věci bylo ze strany MS Praha konstatováno, že ušlý zisk je zahrnut již v ceně obchodního podílu, že tržní hodnota obchodního podílu zahrnuje i schopnost tohoto podílu generovat zisk. V návaznosti na tento závěr žalobce upřesnil svá tvrzení týkající se vzniklé škody a žalobní nárok tak, že požaduje zaplatit částku 18 400 000 Kč jako hodnotu postiženého obchodního podílu včetně ušlého zisku. Takto provedenu změnu žaloby soud připustil usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne 16. 5. 2018.

9. K předestřenému názoru soudu, že za situace, kdy společnost s uvolněným obchodním podílem žalobce nijak nenaložila a kdy žalobci nebyl vyplacen žádný vypořádací podíl (zjištěno z dokazování), se po pravomocném zastavení exekuce účast žalobce ve [právnická osoba] dle § 148 obch. zák. obnovila, žalobce uvedl, že po dobu 3 let neměl přístup do [právnická osoba], ani k informacím o společnosti a společnost zánikem jeho účasti byla natolik ochromená, že stav v srpnu 2005 byl diametrálně odlišný od stavu v roce 2002, a to směrem k horšímu. Nelze proto dovodit, že by samotný fakt obnovení účasti žalobce ve společnosti po zastavení exekuce znamenal nemožnost vzniku škody na straně žalobce, vždy je třeba zkoumat podrobné okolnosti existence společnosti v období od vydání exekučního příkazu do zastavení exekuce a posoudit otázku, zda kondice společnosti byla stejně dobrá po případném obnovení účasti žalobce tak, jak dobrá byla v době vydání exekučního příkazu. Ke [právnická osoba] pak žalobce doplnil, že tato byla založena za účelem rozšíření dlouholeté spolupráce mezi [anonymizováno] [příjmení] a žalobcem. Společník z Německa byl angažován za účelem podchycení spolupráce týkající se hlavně technické, technologické a obchodní spolupráce na německých trzích a dále do Evropy a světa (Blízký východ atd.), bez významného vlivu na chod a spolupráci žalobce a [anonymizováno] [příjmení]. Byl zástupcem účelově zřízené [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodu celních, obchodních a technologických příp. finančních apod. Cílem bylo převedení dosavadní podnikatelské činnosti [anonymizováno] [příjmení] (výroba čalouněného nábytku, molitanových komponentů, částečně koženého zboží ([obec]), další výroby) a žalobce (výroba litinových komponentů pro Holandsko, výroba plynových cisteren na LPG pro SRN, výroba přesných výrobků z AK oceli atd.) do nové společnosti, která by zajišťovala veškerý podnikatelský servis (účetnictví, obchodní agenda, zakázková agenda, provozní zajištění výroby apod.) pro stávající činnosti. Oba společníci se dobře znali a v předmětu činnosti měli dostatek zkušeností. Účelově pak byla [právnická osoba] založena pro výrobu vinutých per pro nábytkové a postelové (matrace a rošty) použití, pro rozšíření stávající výroby jak z hlediska objemu, tak i možností odbytu a pro převod aktivit obou společníků. Rozdělení odpovědnosti ve společnosti bylo cca takové, že [anonymizováno] [příjmení] měl na starosti výrobu, zajištění provozu a údržby, zajištění pracovních sil, skladové a fakturační služby, žalobce pak měl na starosti obchodní, ekonomický a finanční servis, práci se zákazníky a zakázkami, subdodavatelské vztahy a činnosti, spolupráci se zahraničím, strategické řízení a financování. V zásadě činnost spočívala cca 50:50 na obou společnících. Pro rozběh výroby byly zapůjčeny stáčecí stroje na pružiny ze SRN, nakoupen materiál, pronajaty prostory v [anonymizována dvě slova] [obec] a zahájena výroba pružin, roštů a matrací, byl proveden průzkum trhu a zajišťování procesu dodavatelsko-odběratelských vztahů (drátovny, odběratelé v SRN, Ománu a dalších), a zajištěna možnost rozšíření výroby až o dalších 5 strojů z likvidované továrny v SRN (odtud již byl zapůjčen a zprovozněn ten první) formou přímé koupě. Postižením žalobce formou nezákonného soudního výkonu rozhodnutí z konce roku 2000, byla spolupráce postavena na nejistém základě, neboť bylo vystaveno inhibitorium na nemovitý majetek žalobce, který měl sloužit jako záruka na provozní financování. Postižením obchodního podílu z roku 2002 však skončila možnost spolupráce na aktivitách podnikatelského záměru [právnická osoba] úplně a [anonymizováno] [příjmení] se musel postarat sám o sebe návratem ke svému původnímu schématu podnikání. Stáčecí stroj musel být vrácen, výroba byla zastavena a pronájem výrobních prostor byl zrušen, protože nebylo v silách [anonymizováno] [příjmení] převzít 33% podíl, reálně však 50% podíl na chodu společnosti. Společnost [anonymizováno] byla po uvedeném vypořádání uvedena do klidu ve stádiu klinické smrti, veškeré vklady do jmění byly použity na umoření dluhů a podnikatelský záměr byl žalobcovou exekucí zcela znehodnocen. Společnost byla s nulovou hodnotou ponechána osudu, protože žalobce s ní nemohl nijak nakládat a [anonymizováno] [příjmení] měl co dělat, aby veškeré své podnikání uvedl koncem roku 2002 zpět do funkčního stavu. Výrobu nádrží převzala zřejmě společnost z [anonymizováno] a výrobu per, pérových roštů a matrací [právnická osoba] z [země], která převzala poptávku nábytkářské firmy z [anonymizováno] v [země]. Osud německého společníka není znám a není jisté, zda vůbec ještě žije. Jakýkoliv návrat žalobce do [právnická osoba] by tak byl čistě administrativní a jen deklaratorní, neboť to nejcennější (idea a záměr, zázemí) bylo zničeno. Mnoho vnějších aktivit, jako jsou dotace, úlevy na daních, úvěry, renomé a důvěryhodnost ve smluvních vztazích společnosti atd., je postaveno na tom, že společník nesmí být v exekuci a činí o tom čestné prohlášení. Navíc, i když je exekuce jakýmkoliv způsobem vypořádána (zastavením, ukončením, popř. jinak), je zápis v obchodním rejstříku zachován a jako cejch působí nedůvěryhodně na partnery (např. ve formě možných dohod o obchodních podmínkách - platby, možnosti objemu a kumulace dodávek materiálu na sklad atd.). Jediná forma likvidace negativního dojmu z exekuce společníka je likvidace celé společnosti a eventuální založení jiné (čisté). V podmínkách konkurenčního boje nejde jednat jinak s ohledem na veřejný přístup k informacím, navíc podobně fungují i neveřejné zdroje a nikoho nezajímá, že exekuce nakonec byla nezákonná.

10. Podnikatelským záměrem [právnická osoba] tedy bylo 1. převzetí činností žalobce ([anonymizována dvě slova] [obec]) a) výroba háků a komponent pro strojní jatka z tlakových odlitků pro firmy [příjmení] a [anonymizováno], [země] ve spolupráci se [anonymizována dvě slova] b) převzetí částí specializované subdodavatelské výroby části vybavení pro jatka pro [právnická osoba], [země] jako odštětinovače, odkrvovače, myčky zvířat atd. – vše z potravinářského [anonymizováno] ([příjmení] [anonymizováno]) a zpracování vysoce specializovaným postupem (sváření a adjustáž, moření a leštění atd.) c) příprava realizace výroby vánočních stojanů s vodní lázní pro [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [země] d) základní dodávky tlakových rozdělovačů a komor do [anonymizována tři slova] e) dodávky tlakových spojek pro [anonymizováno], subdodavatelská výroba f) dodávky malých čerpacích stanic včetně bezpečnostních nádob pro firmy [anonymizováno], [země] a [anonymizována dvě slova], [země] g) jednorázové dodávky pivních sedacích souprav, dřevných palet a podlážek do zahraničí 2. převzetí činností [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova]) čalouněný nábytek, sedací soupravy, kancelářský a zakázkový nábytek 3. výroba pérových vložek z taškových per (jiný výrobek než pera [anonymizováno]), výroba v počátku v přepracovacím celním režimu z materiálu výrobce per [anonymizováno], [země] v pronajatých prostorách ve [právnická osoba] [obec] 4. vlastní výroba per [anonymizováno] a montáž pérových vložek ve spolupráci s [právnická osoba], [země] (konkurent firmy [anonymizováno]) v pronajatých výrobních prostorách v [anonymizováno] [obec]; jednalo se o nosný program, který měl pokrývat značnou část významných ziskových aktivit.

11. K tomuto výčtu žalobce doplnil, že po zralé úvaze a rozhodnutí zajistit si maximální stupeň strategické odolnosti proti vnějším vlivům – hlavně finanční bankovní krizi – a ztrátě důvěry k tuzemským subjektům byla ponechána z důvodu referencí a důvěryhodnosti důležitá část podnikání navenek pod stávajícími subjekty, ačkoliv ve skutečnosti činnosti byly vykonávány jako společné, i když ne přímo pod hlavičkou [anonymizováno]. Riziko ztráty důvěry pod novou firmou bylo z důvodu ztráty důvěry v české hospodářství příliš velké a pro jejich podnikání přímo katastrofální, neboť jejich činnost byla od počátku orientovaná na export a zahraniční spolupráci a kooperaci. Poté žalobce k výslovnému dotazu soudu uvedl, že všechny podnikatelské aktivity, uvedené shora pod body 1. a 2., byly aktivitami, které dle podnikatelského záměru měla [právnická osoba] teprve začít provozovat po jejich převzetí ze samostatných podnikání žalobce a [anonymizováno] [příjmení]. K tomu však nedošlo a zůstalo pouze ve fázi záměru, neboť po likvidaci [právnická osoba] se toto již nestihlo. Reálně [právnická osoba] pouze částečně převzala aktivitu pod bodem 3., na kterou měla i odběratelský úvěr ve výši 2 mil. Kč, a započala s aktivitou uvedenou pod bodem 4.

12. Pokud jde o činnost pod bodem 3., žalobce uvedl, že byla započata výrobní spolupráce s výrobcem per, [právnická osoba], který dodával samotná pera a v pronajatých prostorách od firmy [anonymizováno] [obec], které na vlastní náklady upravili, začali výrobu pérových vložek. Tyto vložky byly zpracovávány v tzv. celním přepracovacím režimu za využití cca 2 (výjimečně 3 při větších objemech) kvalifikovaných pracovních sil, ekonomika byla velmi pozitivní a dala základ k pozdější vlastní výrobě taškových per na zapůjčených strojích a kompletaci pérových vložek (zde byli poté angažování cca 2 další vysoce kvalifikovaní pracovníci). Pracovníci byli vyškoleni v obsluze strojů, jejich údržbě a nastavování, výměně strojních komponentů (průvlaky atd.) a kontrole kvality výstupního produktu. Výroba byla součástí podnikatelského záměru [právnická osoba], k výrobě byly používány zapůjčené stroje [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], sponkovačka a splétačka, popř. další doplňkové strojní vybavení k zajištění odpovídající kvality výrobku pro odběratele [anonymizováno].

13. K činnosti pod bodem 4. žalobce uvedl, že výroba per [anonymizováno] pro [právnická osoba] [anonymizováno] byla určena do prostor [anonymizována dvě slova] v [obec], kde měli pronajaté výrobní prostory, energie atd. a zázemí pro sklad materiálu a hotových výrobků. Počátek výroby byl zahájen nákupem [anonymizováno] per od firmy [anonymizována dvě slova], do té doby monopolního výrobce v ČR, splétání a sponkování začali na zapůjčených strojích od firmy [anonymizováno] s tím, že cílovým stavem cca v roce 2000 2003 bylo začít vyrábět komplet výrobek včetně výroby [anonymizováno] per u nich. Za tímto účelem byla zapůjčena první sestava z celkem plánovaných 3 sestav, skládající se ze dvou strojů [anonymizována dvě slova], splétačky [anonymizována dvě slova], ohýbačky rámů, sponkovačky rámů [anonymizována dvě slova], kompresoru, vzduchového tanku a baličky. Cílem bylo pořídit během 2 let (cca do 2003) celkem 3 tyto sestavy, kde by kompresor a balička stačily pro celkovou výrobu a vzduchová nádrž by se přiměřeně zvětšila z důvodu vyšší spotřeby tlakového vzduchu. Dále bylo zajištěno vybavení pro manipulaci s materiálem a s hotovými výrobky, pro výrobu bylo potřeba cca 3 (resp. 2,5) kvalifikovaných pracovníků (1 pro [anonymizováno], 1 pro [anonymizováno] a 1 pro rámovačku a baličku), materiál pro výrobu per byl po zkušebních šaržích drátu z [anonymizováno] [obec] (nevhodné složení oceli a tvrdost drátu) vyměněn za dovoz ze [země] a [země]. Firma [anonymizováno] stavěla svůj podnikatelský plán na dodávkách od [právnická osoba] z důvodu dlouhodobých referencí, osobního kontaktu s majiteli a ekonomické výhodnosti. Po zastavení rozvoje tohoto programu a navrácení všech zapůjčených strojů zpět partnerovi převedla [právnická osoba] tuto část své výroby do [země] zhruba do úrovně [anonymizováno], kde i po započtení vyšších nákladů na dopravu, daně a cla se jim tato výroba vyplácí. Společnost [anonymizováno] tak přišla z důvodu žalobcovy exekuce, a tím likvidace podnikatelského záměru, o roční zisk ve výši cca 4-12 mil. Kč. K tomu žalobce připojil kalkulaci, dle které měla [právnická osoba] po dosažení cílového stavu vyrábět na jedné sadě strojů 29 pérových vložek za hodinu se ziskem 37 Kč za 1 vložku, což by při plánovaném dvousměnném provozu představovalo roční zisk ve výši 4 120 320 Kč při jedné sadě strojů, resp. ve výši 12 360 960 Kč při plánovaných třech sadách strojů.

14. K finančnímu zajištění potřebného nákupu uvedených třech sad strojů žalobce uvedl, že obchodní partner [příjmení] [jméno] [příjmení] byl osobně, popř. i se svou [právnická osoba], [anonymizováno] (dále jen„ [příjmení]“), připraven a ochoten investičně podpořit a financovat projekt a realizaci záměru výroby a prodeje sestav per a pérových vložek ve [právnická osoba]. [anonymizováno] [příjmení] byl s investičním záměrem detailně seznámen již v roce 2001 a plně jej podpořil, mj. i poskytnutím části finančních prostředků na jaře 2002. Dle dohody se žalobcem byl [anonymizováno] [příjmení] připraven k poskytnutí finančních prostředků [právnická osoba] právě na výše uvedený projekt. Garantem spolupráce mezi [anonymizováno] [příjmení] na jedné straně a [právnická osoba] na druhé straně byl žalobce. Investiční rámec byl s [anonymizováno] [příjmení] dojednán dlouhodobě v rozsahu do 9,5 mil Kč a byl strukturován takto: cca do 6,5 mil Kč investičně do strojů, vybavení, příslušenství a úpravy výrobních prostor, dále cca do 2 mil Kč do provozních nákladů, tj. mezd, výroby, dopravy, marketingu apod., cca 1 mil Kč byla finanční rezerva. V případě úspěšného startu a rozvoje záměru [právnická osoba] byl [anonymizováno] [příjmení] s partnery připraven zajistit i komplexní financování dalších projektů (nejen výroby per) ve společnosti. Nařízením exekuce (byť později prohlášené za nezákonnou) na žalobce jako garanta, který ve [právnická osoba] odpovídal za ekonomiku, obchod a finance, byla případná komplexní investice pro [anonymizováno] [příjmení] zásadně nezpůsobilá. Nucený odchod žalobce ze [právnická osoba] a zákaz činnosti žalobce v této společnosti byl následně neřešitelným problémem pro druhého společníka [anonymizováno] [příjmení], který pak pochopitelně musel zachraňovat své původní vlastní podnikání, které původně zamýšlel vložit do [právnická osoba]. Tímto byla již nastartovaná činnost utlumena, závazky vůči zahraničním partnerům se ztrátou vyrovnány a perspektivní záměr zničen.

15. Nad rámec popsaného financování ze strany [anonymizováno] [příjmení], resp. [právnická osoba], žalobce k otázce zajištění financování uvedl, že: - Byla zde zásadní nedůvěra k oficiální kreditní politice komerčních bank (se kterými [právnická osoba] již z minulosti měla nedobré zkušenosti). V inkriminovaném období se připravovalo oddlužení vládou a privatizace, neposkytovaly se žádné úvěry malým, středním a začínajícím firmám na základě přístupu ČNB a vlády, tato věc je obecně známá. - Bylo nutné se obrátit na poloprivátní a privátní finanční sektor, dále též na mimobankovní zdroje u nás a v cizině (soukromý a investiční kapitál fondů a společností). - Společnost [anonymizováno] dostala již v minulosti kontokorentní financování od potenciálního velkoodběratele [právnická osoba], které již fungovalo, a to do výše cca 100 tis. DEM, s možností dalšího navýšení na základě objemu peněz na cestě a na základě rostoucích objemů dodávek. - Společnost [anonymizováno] dále přes garanta ([anonymizováno]) byla seznámena a již jednala s úvěrovou [právnická osoba] z [anonymizováno] a zároveň měla nabídku na jeho pojištění, což v té době byla věc mimo představy většiny podnikatelského tuzemského sektoru.

16. Úkonem učiněným při jednání konaném dne 21. 7. 2021 ve spojení se závěrečným návrhem ze dne 18. 9. 2021 a upřesněním při jednání konaném dne 24. 9. 2021 vzal žalobce v návaznosti na zpracované znalecké posudky svou žalobu částečně zpět do požadavku na zaplacení částky 2 942 000 Kč s příslušenstvím a v návaznosti na vznik prodlení žalovaného až uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ze zbylé částky za dobu od 27. 8. 2002 do 18. 1. 2009, a požadoval tak zaplacení částky 15 458 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 1. 2009 do zaplacení. Žalovaný vůči částečnému zpětvzetí žaloby ničeho nenamítal.

17. Žalovaný k doplněným tvrzením žalobce namítl, že došlo k obnovení účasti žalobce ve [právnická osoba] ve smyslu ustanovení § 148 odst. 4 obch. zák. Toto tvrzení žalovaný opírá o údaje z obchodního rejstříku, kdy z listiny založené ve Sbírce listin u [právnická osoba], konkrétně z usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen„ KS Plzeň“) ze dne 22. 7. 2010, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že KS Plzeň rozhodl o zrušení [právnická osoba], neboť nebylo ve smyslu ustanovení § 113 odst. 6 obch. zák. rozhodnuto valnou hromadou o osudu uvolněného obchodního podílu žalobce. Ze spisové značky citovaného usnesení lze dovodit jediný závěr, že toto řízení o zrušení a nařízení likvidace [právnická osoba] bylo zahájeno v roce 2008, tedy tři roky po pravomocném skončení nezákonné exekuce (6. 8. 2005), tzn. do té doby nebylo naloženo s uvolněným podílem žalobce a současně nebyl exekutorovi touto společností vyplacen žádný vypořádací podíl, a proto došlo k obnovení účasti žalobce v této společnosti. Žalovaný pak odkázal na rozhodnutí vydaná ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 107/2008, ve které byla obdobná žaloba stejného žalobce pravomocně zamítnuta, když žalobce mj. neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k tomu, jakým způsobem bylo naloženo s jeho obchodním podílem, zda a jaké úkony žalobce činil po pravomocném zastavení exekuce k obnovení své účasti ve společnosti, neboť s ohledem na uvolněný podíl nic nebránilo obnovení jeho účasti ve společnosti. Soud tak dospěl k závěru, že se žalobci obnovila účast ve společnosti, neboť ke dni pravomocného zastavení exekuce dne 6. 8. 2005 nebylo s uvolněným podílem žalobce naloženo. Obdobná situace je pak dle žalovaného i ve zde projednávané věci, kdy z důvodu obnovení účasti žalobce ve [právnická osoba] došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, neboť za takové situace škoda nevznikla v bezprostřední příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, ale v důsledku následné pasivity, tedy v důsledku samotného projevu vůle žalobce neobnovit účast ve společnosti. Žalovaný pak zastává názor, že právní úprava ustanovení § 148 odst. 4 obch. zák. nedává prostor pro úvahy, zdali společníkovi vyhovuje obnovení jeho účasti ve společnosti, a to například s přihlédnutím ke stavu a fungování této společnosti, avšak k obnovení účasti dochází nezávisle na těchto skutečnostech, jsou-li splněny zákonné podmínky. Tento právní názor žalovaný opírá o soudní rozhodnutí vydaná v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 533/2014, v němž byla řešena obdobná otázka, a to nezákonné exekuční postižení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, zánik účasti společníka ve společnosti podle ustanovení § 148 odst. 2 obch. zák. a následná obnova účasti společníka v této společnosti dle ustanovení § 148 odst. 4 obch. zák. V tomto řízení bylo postavení společníka komplikovanější, neboť v době postižení jeho obchodního podílu exekučním příkazem vyvíjeli ostatní společníci snahu o zrušení účasti tohoto společníka ve společnosti. Z tohoto důvodu ostatní společníci naložili s uvolněným obchodním podílem v řádu několika dnů od vydání exekučního příkazu, přesto MS Praha, NSČR i Ústavní soud dospěly k závěru, že došlo ze zákona k obnovení účasti společníka ve společnosti, a proto žalobci nemohla vzniknout škoda ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

18. Je-li pak v řízení zjišťována hodnota obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba], žalovaný namítl, že [právnická osoba] byla v počátečním náběhu výroby, neměla zajištěné financování dalšího rozvoje výroby a je otázkou, jaký by byl další vývoj výroby a vůbec existence této společnosti. Skutečnost, že [právnická osoba] nebyla zavedenou a dobře fungující společností, lze dovodit i z listin založených v obchodním rejstříku. Ačkoliv [právnická osoba] byla založena již dne 17. 1. 1996, po celou dobu své existence nezaložila do obchodního rejstříku jedinou listinu (účetní závěrku), ze které by bylo možné vyčíst stav hospodaření této společnosti.

19. V návaznosti na připuštění změny žaloby pak žalovaný vznesl námitku promlčení, když k uplatnění změněného žalobního požadavku došlo až při ústním jednání konaném dne 26. 10. 2016, tj. po uplynutí promlčecí doby.

20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

21. Společnost [anonymizováno] vznikla dne 17. 1. 1996 a ode dne vzniku byly předmětem jejího podnikání výroba ocelových pružin v režimu živnosti volné, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb a výroba čalouněného nábytku v režimu živnosti volné. Společníky byli žalobce, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], každý s podílem o velikosti 1/3, jediným jednatelem společnosti byl [anonymizováno] [příjmení] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba]).

22. Usnesením OS Kladno ze dne 4. 7. 2002 byla nařízena exekuce na majetek žalobce, provedením exekuce byl pověřen [anonymizována dvě slova]. K odvolání žalobce bylo usnesení o nařízení exekuce (v podstatné části) potvrzeno usnesením KS Praha ze dne 17. 3. 2003, které nabylo právní moci dne 18. 6. 2003 [anonymizována dvě slova] vydal dne 27. 8. 2002 exekuční příkaz o provedení exekuce postižením práva žalobce na obchodní podíl ve [právnická osoba], ve kterém žalobci zakázal s obchodním podílem jakkoliv nakládat s tím, že právní mocí usnesení o nařízení exekuce účast žalobce ve společnosti zaniká. Usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz byly dne 9. 9. 2002 založeny do Sbírky listin obchodního rejstříku a dne 19. 9. 2002 byly doručeny žalobci. Exekuce byla zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s ř. z důvodu, že vykonávaný notářský zápis není způsobilým exekučním titulu (není materiálně vykonatelný), usnesením OS Kladno ze dne 30. 6. 2005, které nabylo právní moci dne 6. 8. 2005. Ve věci probíhalo ještě odvolací řízení, odvolání oprávněného proti usnesení o zastavení exekuce však bylo odmítnuto pro opožděnost usnesením OS Kladno ze dne 22. 8. 2005, které nabylo právní moci dne 10. 9. 2005 (zjištěno z usnesení OS Kladno č. j. [spisová značka], usnesení č. j. [číslo jednací], exekučního příkazu sp. [značka automobilu], usnesení OS Kladno č. j. [anonymizováno] [číslo], usnesení OS Kladno č. j. [spisová značka], obsahu Sbírky listin obchodního rejstříku, protokolu o doručení na č. l. 85 dílu II spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka]).

23. Údaje o nařízení exekuce a postižení obchodního podílu žalobce byly do obchodního rejstříku zapsány dne 22. 10. 2004. Ke stejnému datu byl žalobce vymazán z obchodního rejstříku jako společník a byl do obchodního rejstříku zapsán přechod uvolněné podílu na [právnická osoba]. Usnesením KS Plzeň ze dne 22. 7. 2010 byla [právnická osoba] zrušena, byla nařízena její likvidace a likvidátorem byl jmenován [anonymizováno] [příjmení]. Důvodem zrušení společnosti a nařízení její likvidace byla skutečnost, že [právnická osoba] přes výzvu neodstranila závadný stav spočívající v tom, že po zániku účasti žalobce na společnosti nijak nenaložila s uvolněným obchodním podílem. Společnost [anonymizováno] byla vymazána z obchodního rejstříku dne 19. 3. 2019 na návrh likvidátora postupem dle ustanovení § 82 zákona č. 304/2013 Sb. (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], usnesení KS Plzeň č. j. [číslo jednací], založeného ve Sbírce listin obchodního rejstříku).

24. Společnost [anonymizováno] sdělila, že žalobci nebyl vyplacen žádný vypořádací podíl, neboť výpočet byl nulový. Žalobce tak neměl [právnická osoba] co nahrazovat (zjištěno z vyjádření ze dne 17. 10. 2016).

25. V exekučním spisu se nenachází doklad o tom, že by [právnická osoba] byl soudnímu exekutorovi vyplacen vypořádací podíl žalobce z této společnosti (zjištěno ze spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka]).

26. Podnikatelským záměrem při založení [právnická osoba] mělo být: [anonymizováno 15 slov] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. [anonymizováno 38 slov] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] [anonymizováno 24 slov]. [příjmení] [anonymizováno 22 slov] [role v řízení]. [anonymizováno 13 slov] [celé jméno žalobce], [anonymizováno 8 slov] [role v řízení] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 8 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno 14 slov] ([země], [anonymizováno], [země], [anonymizováno] [země], [anonymizováno], [země]), [anonymizováno 15 slov]. [anonymizováno 76 slov]. [anonymizováno 49 slov] [role v řízení], [anonymizováno 21 slov]. (zjištěno z dokumentu nazvaného„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [obec]“). Žalovaný zpochybnil pravost tohoto dokumentu, soud však má pravost za dostatečně prokázanou výslechem svědka [příjmení] [příjmení] a výslechem žalobce.

27. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své první výpovědi uvedl, že [právnická osoba] byla založena primárně s myšlenou vyrábět pružinové vložky pro matrace. V té době existoval v ČR jediný výrobce takového zboží, který sídlil v [obec]. Společnost [anonymizováno] byla založena v [anonymizováno] [obec] blízko největší nábytkářské oblasti v [země] – [anonymizováno] oblasti v [anonymizováno]. Od výroby pružinových vložek se [právnická osoba] měla dostat až k výrobě celých matrací, cílem bylo dodávat na český i zahraniční, zejména německý, trh. Nešlo ale jen o výrobu per, vložek, matrací, byly i další plány, kdy na společnost, až se rozjede, měly být převedeny aktivity ze samostatných podnikání svědka a žalobce (hliníkové odlitky, výroba nádrží na pohonné hmoty a další). Existoval k tomu i podnikatelský záměr, který si na začátku zpracovali. Svědek měl mít na starosti výrobu, žalobce ekonomiku, prodejní činnost pro český a slovenský trh, proúvěrování celého projektu a pan [příjmení] odbyt na německé straně. Výroba per a vložek probíhala v pronajatých prostorách [anonymizováno], jednalo se o prostory asi o výměře 600 m2, nájemné bylo asi 300- 400 Kč za m2 ročně. Měli asi 6 nebo 7 lidí, obvyklá mzda v dané době byla asi 60 Kč za hodinu. Vlastní majetek společnost neměla, vyráběla na jedné sadě strojů zapůjčených od [právnická osoba] (k výrobě celých matrací by společnost potřebovala jiné stroje, ty neměla). Výroba byla postupně zaváděna, náběh byl poměrně dlouhý. Před dojitím exekučního příkazu na postižení obchodního podílu žalobce vyráběla společnost asi na 30- 40 % kapacity strojů, pracovali v jednosměnném provozu. Postupně se dostali i z červených čísel a byl generován i nějaký zisk. Ten nebyl nikdy mezi společníky rozdělen, potřebovali pokrýt vstupní náklady. Společníci za svou práci nepobírali ani žádnou odměnu. Plán byl dostat se na 90 % výrobní kapacity strojů. Této kapacity by dle odhadu svědka společnost dosáhla cca do půl roku, do roku, už se vyznali ve strojích, věděli, co mají dělat, lidé byli zaučení. Dodávali odběratelům v Německu, ČR, Rakousku. Jednalo se ale spíš o jednorázové zakázky, nedostali se do fáze, kdy by mohli nasmlouvat dlouhodobé zakázky. Potenciál českého trhu byl ale cca 1 mil. matrací ročně, [právnická osoba] chtěla obsluhovat západní část republiky. Měli potenciál dodávat [právnická osoba] v Německu, která vyráběla 300 matrací denně. Na to vše by ale potřebovali pořídit další stroje. Plán byl mít tři sady strojů, na kterých by se pracovalo ve dvousměnném provozu. Po nařízení exekuce byl žalobce pro [právnická osoba] nepoužitelný. Společnost neměla prostředky ani na zakoupení zapůjčené sady strojů, dostali se přitom do situace, kdy [právnická osoba] chtěla stroje buď zaplatit, anebo vrátit, ani na nákup dalších dvou potřebných sad strojů. To vše potřebovala proúvěrovat, což byla práce žalobce, ale to po nařízení exekuce nebylo možné. V obchodním rejstříku byl záznam o žalobcově exekuci, exekuční příkaz byl nějak v roce 2002 doručen i společnosti. Při jakýchkoliv žádostech o úvěr se předkládal výpis z obchodního rejstříku či se dávalo čestné prohlášení o tom, že nejsou vedeny exekuce. Stejné to bylo ze strany obchodních partnerů, kteří si je prověřovali ze všech stran a kterým nemohli lhát. Po doručení exekučního příkazu tak byl žalobce pro společnost nepoužitelný a dohodli se, že ze společnosti odejde, a ukončili veškerý další kontakt. Svědek sám nebyl schopnost zajistit financování činnosti společnosti, a nemělo tak smysl dále pokračovat. Domluvili se tak s dalším společníkem, že stroje vrátí a činnost společnosti ukončí. To zařizoval svědek, z vygenerovaného zisku byly uhrazeny všechny dluhy, některé hradil i svědek ze svých vlastních prostředků, a činnost společnosti byla ukončena zcela bez dluhů. Stalo se tak v řádu měsíců po doručení exekučního příkazu, v roce 2003 už nebylo nic. Z podnikatelského plánu vytvořeného při zakládání se společnost dostala jen do úvodní fáze výroby pružin. Svědek se pak věnoval svému vlastnímu podnikání. Společnost [anonymizováno], když neuspěla se [právnická osoba], převedla výrobu do [země], kde existuje dodnes, zmíněné nádrže na pohonné hmoty se vyrábí někde u [obec]. Důvody ukončení činnosti [právnická osoba] svědek spatřuje pouze na straně žalobce a jeho exekuce. Svědka to velmi mrzí, že projekt skončil. Stálo to obrovské úsilí, byly tam obrovské vstupní náklady, z výrobní haly je dnes ruina. Svědka to stálo i jeho jméno u německých partnerů. Bohužel ale nemohli pokračovat. Po skončení exekuce v srpnu 2005 žalobce [právnická osoba] nijak nekontaktoval stran obnovení své účasti na společnosti. Žalobce věděl, že ukončili činnost, neměl se kam vracet, ze společnosti zbyla nula. Vypořádací podíl [právnická osoba] žalobci nevyčíslila, neboť nebylo z čeho. Poslední faktury platil svědek ze svého. Společnost pak byla zrušena až v roce 2010 z důvodu, že zmizel druhý společník pan [příjmení], a nebylo tak s kým učinit právní kroky ke zrušení společnosti.

28. Žalobce ve své první účastnické výpovědi vypovídal v zásadě shodně jako svědek [příjmení] [příjmení]. Uvedl, že základem činnosti [právnická osoba] byla výroba pružin, pružinových sestav pro matrace. To byla nová výroba, kterou společnost od začátku rozjížděla. Jako prototyp bylo vyrobeno i několik desítek celých matrací. Na výrobu kompletních matrací ale společnost neměla strojní vybavení, prototypy byly vyrobeny za pomocí stávajících strojů a ručně. Oproti [anonymizováno] [příjmení] však žalobce uvedl, že na společnost již byly převedeny části činností ze samostatných podnikání žalobce a [anonymizováno] [příjmení]. Jednalo se odlitky o z hliníku a komponenty pro mini jatka, nádrže, zavodněné stojany na vánoční stromky, nábytek. Tyto věci [právnická osoba] sama nevyráběla, ale obchodovala s nimi, vyvážela je do zahraničí. [anonymizováno] [příjmení] byl ve společnosti odpovědný za výrobu, zajištění pracovních sil, žalobce měl na starosti velkou ekonomiku, kalkulace, finanční a obratové plánování, strategie. Svými vklady se na založení a činnosti společnosti se účastnili jen žalobce a [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] se finančně nepodílel. Na další bylo potřeba zajistit úvěrové financování, což byla práce žalobce, společnost neměla prostředky na nákup zapůjčené sady a dalších potřebných dvou sad strojů na výrobu pružin. Nemusely to být úvěry jen od českých bank, mohly to být i zahraniční banky, měli nabídku úvěrů od odběratele, mohly to být investiční společnosti. Exekuční příkaz na postižení žalobcova podílu byl [právnická osoba] doručen dříve než žalobci, bylo to někdy v srpnu 2002. Od doručení příkazu měl žalobce zakázánu veškerou dispozici s podílem a fakticky nemohl za [právnická osoba] cokoliv dělat. Pokud by někde jménem společnosti vystupoval, tak musel dávat čestné prohlášení stran vedených exekucí. Bylo nerozhodné, zda tento údaj již byl zapsán v obchodním rejstříku či nikoliv. Doručením exekučního příkazu se tedy všechno zhroutilo a bylo jasné, že společnost bude muset skončit. Žalobce byl od srpna 2002 mimo společnost, [anonymizováno] [příjmení] se musel vrátit ke svému podnikání a činily se kroky k likvidaci společnosti. Společný záměr padl v počátku, než se stihl rozběhnout. Po zastavení exekuce v roce 2005 žalobce neučinil vůči [právnická osoba] žádné kroky. Nebylo, co učinit, jako společník neměl kam vstupovat. Rovněž žalobce uvedl, že [právnická osoba] nevyplácela společníkům žádný podíl na zisku, vše se vkládalo zpět do společnosti, společníci si nevypláceli ani žádnou mzdu. Věřili, že budují ziskovou společnost. k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. a) tohoto odůvodnění rozsudku 29. Fakturami ze dnů 23. 12. 1992, 27. 5. 1993, 3. 10. 1994, 31. 1. 1995, 5. 6. 1996, 27. 11. 1997, 11. 12. 1998 fakturovala [anonymizována dvě slova] [obec] dodání háků společnostem [příjmení] a [anonymizováno] (zjištěno z faktur, dvou včetně překladů do českého jazyka).

30. Z anglicky psaného dopisu firmy [příjmení] ze dne 12. 7. 1991 soud žádná skutková zjištění neučinil, překlad nebyl předložen. k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. b) tohoto odůvodnění rozsudku 31. Z německy psané technické výkresové dokumentace soud žádná skutková zjištění neučinil, vyjma toho, že se jedná o dokumentaci firmy [anonymizováno], překlady nebyly předloženy.

32. Z předložené obchodní dokumentace/katalogu firmy [příjmení] k mini jatkám soud nezjistil žádnou souvislost se žalobcem či [právnická osoba] (zjištěno z dokumentace/katalogu včetně překladu do českého jazyka). k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. c) tohoto odůvodnění rozsudku 33. Dopisem ze dne 8. 6. 1991, adresovaným [anonymizováno] [příjmení], projevovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zájem o 6 tis. kusů výrobku, který s [anonymizováno] [příjmení] diskutoval žalobce, s tím, že by koupila i 20-25 tis. kusů, byl-li by je schopen vyrobit a dodat do konce října (zjištěno z dopisu). k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. d) tohoto odůvodnění rozsudku 34. Z německy psaných listin a technických výkresů soud žádná skutková zjištění neučinil, vyjma toho, že jsou opatřena razítky z let 1987 či 1991, překlady nebyly předloženy. k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. e) tohoto odůvodnění rozsudku 35. Z německy psaných technických výkresů soud žádná skutková zjištění neučinil, překlady nebyly předloženy. Z přiložené obálky vyplývá, že byly nezjistitelného data zasílány [anonymizováno] [příjmení] z [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [příjmení]. k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 1. písm. f) tohoto odůvodnění rozsudku 36. Z německy psané technické dokumentace a kalkulací soud žádná skutková zjištění neučinil, překlady nebyly předloženy.

37. Dne 11. 1. 1990 bylo vystaveno osvědčení o zkoušce pro dvoustěnnou nádrž z oceli pro nadzemní uložení vodou ohrožujících, hořlavých a nehořlavých kapalin s tím, že vyhovuje německým normám (DIN) (zjištěno z osvědčení o zkoušce včetně překladu). k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 2. tohoto odůvodnění rozsudku 38. Existoval ceník matrací [právnická osoba] [anonymizována tři slova] pro rok 1996 (zjištěno z ceníku). 39. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] byla dne 27. 8. 1999 vystavena faktura (nezjištěno, za co – psáno německy, překlad nepředložen) na [právnická osoba], [anonymizováno] (zjištěno z faktury).

40. Společností [anonymizována dvě slova] byla dne 6. 10. 1999 vystavena faktura (nezjištěno, za co – psáno německy, překlad nepředložen) na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] (zjištěno z faktury).

41. Existoval návrh kupní smlouvy na pravidelné dodávky pružinových vložek pro modely [anonymizována dvě slova], [jméno] mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] [jméno] jako kupujícím (zjištěno z nepodepsaného návrhu smlouvy). 42. [jméno] [příjmení] [jméno] objednávala dne 7. 2. 2000 u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] pružinové vložky [anonymizováno], [jméno], [anonymizována dvě slova] (zjištěno z objednávky).

43. Společností [anonymizována dvě slova] byly ve dnech 22. 7., 22. 8., 6. 9., 13. 9., 17. 9., 27. 9., 11. 10., 15. 10., 28. 10. 1999 vystaveny faktury (nezjištěno, za co – psáno německy, překlad nepředložen) na [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] vyzýval [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. k úhradě dlužných faktur z listopadu a prosince 1999. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] dopisem ze dne 16. 2. 2000 navrhoval [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. úpravu obchodních podmínek po převzetí výroby pružinových koster od firmy [anonymizováno] (zjištěno z faktur, dopisu).

44. V měsících lednu leden až březen 2000 komunikovala [právnická osoba], [anonymizováno] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], urgovala zaplacení faktur a informovala, že pro něho má úvěrový limit pouze ve výši 50 tis. DEM a že má pro jednání o jeho navýšení kontaktovat [právnická osoba] (zjištěno z dopisů včetně překladů do češtiny). k činnostem uvedeným v odstavci 10. bodu 3. tohoto odůvodnění rozsudku 45. V letech 1994 1995 spolupracovala společnost [právnická osoba] se společností [právnická osoba], od které odebíral pružinové kostry, vložky, rámečky. Pro rok 1995 uzavřely společnosti písemnou dohodu o spolupráci (zjištěno z objednávek, dodacích listů, dohody o spolupráci). 46. [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] objednával v březnu 1998 stavební práce na úpravu místnosti v areálu [anonymizováno] pro výrobu pružinových vložek a dodávku ohřívače vzduchu. Dne 15. 10. 1998 proběhla v prostorách [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v areálu [anonymizováno] preventivní požární kontrola (zjištěno z objednávek, zápisu o kontrole).

47. Na základě žádosti ze dne 30. 3. 1998 vydal Celní úřad [obec] dne 6. 4. 1998 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] povolení pro montáž souprav spirálových per používaných k vycpávání sedacího čalouněného nábytku v rámci aktivního zušlechťovacího styku při spolupráci se [právnická osoba]. Povolení bylo platné do 31. 12. 1998, rozhodnutím ze dne 29. 12. 1998 bylo prodlouženo na dobu neurčitou. K žádosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 5. 1999 vydal celní úřad dne 19. 5. 1999 rozhodnutí o rozšíření povolení (zjištěno ze žádosti, povolení zn. [rok], rozhodnutí o prodloužení zn. [číslo] [rok], žádosti o rozšíření, rozhodnutí o rozšíření povolení zn. [číslo] [rok]).

48. Výkazy o výrobě a expedici v areálu [anonymizováno] v letech 1998 a 1999 jsou označeny [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] (zjištěno z výkazů).

49. V měsících září až listopad 1998 vystavil [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] řadu dodacích listů na výrobky [anonymizováno] na [právnická osoba], [anonymizováno]. V dubnu 1998 objednával [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] dopravu per z/do skladu v areálu [anonymizováno] do/z [anonymizováno] (zjištěno z dodacích listů, třech včetně překladů do českého jazyka, objednávek přepravy).

50. Na základě písemné smlouvy ze dne 19. 4. 1999 zapůjčila [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] sadu strojů (2 [anonymizováno] [číslo], 2x [anonymizováno] [číslo] a další) v hodnotě 70 tis. DEM. Stroje zůstaly ve vlastnictví [právnická osoba], provoz a údržbu měl hradit [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], který byl povinen stroje též pojistit. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku od 1. 5. 1999 s možností prodloužení. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] zajišťoval v květnu 1999 pojištění strojů (zjištěno ze smlouvy o výpůjčce včetně překladu do českého jazyka, nabídky pojištění). 51. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] zasílal dne 26. 8. 1999 cenovou nabídku na montážní práci pro montáž cylindrických taštičkových pružinových jader [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (zjištěno z nabídky včetně předkladu do českého jazyka).

52. Společnost [anonymizována dvě slova] zasílala dne 6. 9. 1999 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] nabídku soudkových taštičkových pružinových jader. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] pak dne 10. 9. 1999 objednával u [právnická osoba], [anonymizováno] soudková taštičková pružinová jádra (zjištěno z nabídky, objednávky včetně předkladu do českého jazyka)

53. Z dalších, německy psaných listin, soud žádná zjištění neučinil, vyjma toho, že jednalo-li se o nějakou korespondenci, byla adresována [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], překlady nebyly předloženy 54. V doplňujícím výslechu svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil autentičnost žalobcem předloženého podnikatelského záměru [právnická osoba], obsah odpovídá tomu, co chtěli podnikat. [anonymizováno] a [anonymizováno] byly obchodní firmy žalobce a svědka jako podnikajících fyzických osob, [anonymizováno] je společnost, ve které svědek byl a je společníkem a jednatelem. Společnost [anonymizováno] je nástupcem [právnická osoba], činnost [právnická osoba] na ni byla převedena. Společnosti vlastnily stejné osoby z rodiny [příjmení]. Činnosti uvedené v odstavci č. 10 bodech 1. a 2. odůvodnění tohoto rozsudku jsou aktivitami ze samostatných podnikání žalobce a svědka, žalobce a svědek na nich jako samostatní podnikatelé spolupracovali a jako samostatní podnikatelé o nich účtovali. U některých aktivit byly nějaké zakázky v minulosti realizovány (odlitky, háky, komponenty pro jatka, pivní sedací soupravy, tlakové spojky, rozdělovače), některé se dostaly do fáze nerealizované výroby (stojany na vánoční stromky), některé byly jen ve fázi dojednávání (čerpací stanice). Nábytek vyráběla [právnická osoba] Tyto aktivity měly přejít na [právnická osoba], ale k tomu nedošlo. Nejdříve bylo potřeba vybudovat základ v podobě výroby per [anonymizováno] a teprve pak by se přidávaly další aktivity. V době zavádění výroby per [anonymizováno] nebyl ani čas věnovat se dalším aktivitám. Výroba per [anonymizováno] pak dopadla tak, jak již svědek popisoval, a když skončila pera, skončilo všechno. Výrobu per nemohla převzít [právnická osoba], svědek neměl jak zajistit financování, zaplatit stroje. Úvěrování měl zajistit žalobce. Z jakého důvodu nebyl podnikatelský záměr naplněn ve v něm uvedeném pětiletém období, svědek nevysvětlil, uvedl jen, že měli problémy a nepovedlo se jim to. Stran výroby per [anonymizováno] svědek potvrdil postup a kalkulaci předložené žalobcem. Činnost uvedená v odstavci č. 10 bodu 3. odůvodnění tohoto rozsudku byla dle svědka jeho podnikatelskou aktivitou a se [právnická osoba] neměla nic společného. Dle svědka toho probíhalo poté, co [právnická osoba] ukončila svou činnost.

55. Na základě takto provedeného dokazování učinil soud dílčí skutkový závěr, že jedinou podnikatelskou aktivitou [právnická osoba] byla v době postižení obchodního podílu žalobce výroba per a pružinových vložek [anonymizováno]. Výslovně to uvedl svědek [příjmení] [příjmení], skutečnost, že by [právnická osoba] provozovala i jinou než uvedenou činnost, nevyplynula ani ze žádné ze žalobcem předložených listin. Tyto listiny mají většinou povahu technických výkresů, technické či obchodní dokumentace a ke [právnická osoba] nemají žádný vztah. Pokud se v nich objevuje nějaké jméno, je to [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], popř. [právnická osoba]. Všechny ostatní žalobcem uváděné aktivity byly samostatné podnikatelské aktivity žalobce a [anonymizováno] [příjmení], které probíhaly již před založením [právnická osoba] nebo i v době její existence. Existoval zde záměr převést tyto aktivity na [právnická osoba], nicméně se tak nikdy nestalo, a to z různých žalobcem i svědkem uváděných příčin od vzniku společnosti v roce 1996 až do roku 2002, kdy došlo k postižení obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba], a nepřevedení těchto aktivit na společnost nelze dle názoru soudu dávat do výlučné či alespoň převážné příčinné souvislosti s předmětnou exekucí. Společnost [anonymizováno] se soustředila na zavedení výroby per [anonymizováno] a k převedení dalších aktivit mělo dojít až následně, přičemž s ohledem na předchozí fungování společnosti a naplňování podnikatelského plánu nelze mít dle názoru soudu za najisto postavené, zda vůbec a případně kdy by se tak stalo a zda by uváděné aktivity byly v dané době ještě vůbec reálné. Jelikož se jednalo o samostatné, resp. společné podnikatelské aktivity žalobce a [anonymizováno] [příjmení], které probíhaly nezávisle na existenci [právnická osoba], má soud za to, že hodnotu těchto podnikatelských aktivit nelze zahrnovat do hodnoty [právnická osoba], resp. obchodního podílu žalobce v této společnosti, a nelze je zahrnovat do vyčíslení škody, jejíž náhrada je požadována v tomto řízení. Případné postižení samostatných podnikatelských aktivit žalobce a [anonymizováno] [příjmení] není předmětem tohoto řízení.

56. Dále pak vzal soud stran výroby per [anonymizováno] na základě provedeného dokazování za prokázané, že - tato probíhala dle postupu a kalkulace předložené žalobcem, - [právnická osoba] měla pro výrobu bezplatně (s předpokladem budoucího odkupu) zapůjčenu jednu sadu strojů od [právnická osoba], - v srpnu 2002 byla [právnická osoba] stále v zaváděcí fázi výroby a byla schopna vyrábět na 30- 40 % kapacity jedné sady strojů v jednosměnném provozu, - v horizontu půl roku až roku měla [právnická osoba] potenciál vyrábět na 90 % kapacity strojů, - [právnická osoba] měla potenciál vyrábět na třech sadách strojů ve dvousměnném provozu, přičemž pro takovouto produkci měla zajištěný odbyt, - na odkup jedné zapůjčené sady strojů a na pořízení dvou dalších zamýšlených sad strojů neměla [právnická osoba] vlastní zdroje a potřebovala externí zdroje financování, - výrobu [právnická osoba] prováděla v pronajatých prostorách v areálu v [obec] – plocha cca 600 m2, nájemné 300 – 400 Kč za m2 ročně - mzda pracovníků byla cca 60 Kč za hodinu - stavu využití 90 % kapacity zapůjčené sady strojů nebylo dosaženo a k rozšíření výroby na tři sady strojů ve dvousměnném provozu nedošlo, činnost [právnická osoba] byla na přelomu let 2002 a 2003 ukončena a společnost fakticky zlikvidována.

57. Znalecký ústav [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) určil v posudku ze dne 29. 3. 2019 obvyklou cenu (tržní hodnotu) obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] k datu 31. 8. 2002 na částku 15 916 000 Kč za předpokladu, že [právnická osoba] nebudou společníkům vypláceny mzdy, a na částku 13 664 000 Kč za předpokladu vyplácení mezd společníkům. Znalecký ústav vycházel ze zadání zpracování posudku, do kterého soud promítl skutkové závěry uvedené v odstavcích 55. a 56. tohoto odůvodnění rozsudku, a ze žalobcem dodatečně předloženého podnikatelského záměru / finančního plánu [právnická osoba], který znalecký ústav podrobil analýze a ověření z hlediska skutečností obsažených v soudním spisu a obecných tržních podmínek. Takto provedené ocenění bylo stanoveno za předpokladu, že [právnická osoba] obdrží úvěr na nákup výrobních zařízení, potřebný ve výši cca 5,6 mil. Kč, přičemž znalecký ústav zkonstatoval, že ze soudního spisu nebyly zjištěny žádné informace, které by potvrzovaly, že společnost úvěr skutečně dostane, a nebylo tak možné ověřit, nakolik je předpoklad získání úvěru reálný. Pro účely ocenění pak znalecký ústav pracoval s úvěrem s úrokovou sazbou ve výši 6,35 % ročně (zjištěno z posudku [číslo]).

58. Zvolené metody, postupy a výsledné ocenění pak znalecký ústav, resp. zástupce znaleckého ústavu, dle názoru soudu dostatečně přesvědčivě vysvětlil a obhájil ve vyjádření k námitkám žalovaného ze dne 24. 7. 2019 a při znaleckém výslechu.

59. Znalecký ústav [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) zpracoval k zadání žalovaného posudek ze dne 29. 4. 2020 (opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř.), ve kterém určil hodnotu jmění [právnická osoba], resp. obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] ke dni 31. 8. 2002 ve dvou variantách, resp. pěti podvariantách - var. 1 = ocenění při zohledněné všech předpokladů, které soud považuje za prokázané, tuto hodnotu znalecký ústav označil jako„ investiční“. Takto vyčíslená hodnota představuje hodnotu jmění [právnická osoba] z pohledu soudu, který některé ze skutečností uvedených v podnikatelském záměru považuje za prokázané, a to i přes to, že některé z daných skutečností nebyly dle názoru znaleckého ústavu dostatečně doloženy žádnými relevantními dokumenty, které by prokazovaly jejich reálnost pro potřeby ocenění. Investiční hodnota je vždy značně subjektivní, neboť zohledňuje specifické podmínky a očekávání konkrétního investora nebo skupiny investorů. - var. 1A = ocenění na úrovni investiční hodnoty s předpokladem úspěšného zajištění cizích zdrojů financování na pořízení všech tří výrobních sad strojů (cca 5,6 mil. Kč) dle předpokladů [právnická osoba] (v ocenění bylo počítáno s úrokovou sazbou 5,47 %, resp. 5,34 %) - var. 1B = ocenění na úrovni investiční hodnoty s předpokladem neúspěšného zajištění cizích zdrojů financování na pořízení všech tří výrobních sad strojů dle předpokladů [právnická osoba] – v této variantě znalecký ústav uvažoval, že [právnická osoba] by uvažované investice do celkem tří výrobních sad strojů realizovala až dle svých vlastních finančních možností - var. 2 = ocenění částečně založené na předpokladech uvedených v podnikatelském záměru, které znalecký ústav podrobil vlastní analýze a případně je upravil na tržní úroveň, tuto hodnotu znalecký ústav označil jako„ tržní“. Takto vyčíslená hodnota určuje hodnotu jmění [právnická osoba] v případě transakce mezi obecnými (neurčitými), nezávislými a plně informovanými subjekty, kteří jednají tržně a bez nátlaku, a která dle názoru znaleckého ústavu tedy nejlépe vystihuje hodnotu jmění, potažmo podílu při případných transakcích, např. při prodeji podílu, který byl v důsledku exekuce žalobci znemožněn. Tržní hodnota je narozdíl od investiční hodnoty neosobní a nestranná, tedy z pohledu obecného racionálně uvažujícího investora. - var. 2A = ocenění na úrovni investiční hodnoty s předpokladem úspěšného zajištění cizích zdrojů financování na pořízení všech tří výrobních sad strojů (cca 5,6 mil. Kč) dle předpokladů [právnická osoba] (v ocenění bylo počítáno s úrokovou sazbou 5,47 %, resp. 5,34 %) - var. 2B = ocenění na úrovni investiční hodnoty s předpokladem neúspěšného zajištění cizích zdrojů financování na pořízení všech tří výrobních sad strojů dle předpokladů [právnická osoba] – v této variantě znalecký ústav uvažoval, že [právnická osoba] by uvažované investice do celkem tří výrobních sad strojů realizovala až dle svých vlastních finančních možností - var. 2C = ocenění na úrovni investiční hodnoty s předpokladem, že by se [právnická osoba] vůbec nepodařilo výrobu a prodej pérových vložek [anonymizováno] nastartovat, a společnost by tak nerealizovala zisky, které si v podnikatelském záměru plánovala 60. Po takovémto vymezení určil znalecký ústav hodnoty jmění [právnická osoba] na: - var. 1A – 40 732 467 Kč - var. 1B – 29 913 952 Kč Každé z uvedených hodnot přiřadil znalecký ústav váhu 50 % a výslednou hodnotu ve var. 1 určil na 35 323 209 Kč. - var. 2A – 29 662 810 Kč - var. 2B – 20 152 217 Kč - var. 2C – 0 Kč Hodnotám pod var. 2A a 2B přiřadil znalecký ústav váhu každé 45 %, hodnotě pod var. 2C váhu 10 % a výslednou hodnotu ve var. 2 určil na 22 416 762 Kč. Ve všech těchto variantách znalecký ústav vycházel z toho, že společníkům je vyplácena mzda.

61. Výslednou hodnotu podílu žalobce pak znalecký ústav určil jako 1/3 hodnoty jmění [právnická osoba] sníženou o 15 % jako srážku za minoritu podílu, a to - var. 1 – 10 008 000 Kč - var. 2 – 6 351 000 Kč 62. Znalecký ústav dále v posudku upozornil na rozpornou skutečnost týkající se podnikatelského záměru. Tento dokument byl podle údaje uvedeného na titulní straně sestaven v srpnu roku 2002. Nicméně v kapitole 3.

4. Rozvaha a výkaz zisků a ztrát na straně 12 a 13 je uveden finanční plán na roky 2002 až 2006 ve formátu statutárních výkazů používaných v ČR až od roku 2016. Tato skutečnost dle názoru znaleckého ústavu vede ke zpochybnění věrohodnosti a autentičnosti tohoto primárního dokumentu, z něhož jsou odvozeny i předpoklady pro ocenění zadané soudem (zjištěno z posudku č. [spisová značka]).

63. Rovněž znalecký ústav [anonymizováno], resp. jeho zástupkyně, při znaleckém výslechu dle názoru soudu dostatečně přesvědčivě vysvětlily a obhájily zvolené metody, postupy a výsledné ocenění. Z porovnání obou posudků a provedeného výslechu vyplynulo, že var. 1A posudku [anonymizováno] je v podstatě to samé jako varianta s vyplácením mezd společníků posudku [anonymizováno]. Ve var. 2, ve které znalecký ústav [anonymizováno] podrobil analýze a kritickému hodnocení žalobcem předložený podnikatelský plán a hodnoty případně upravoval na tržní úroveň, je v tomto směru oproti var. 1 jediný rozdíl, kdy znalecký ústav nevycházel ze soudem zadané mzdy pracovníků 60 Kč/hodinu, ale ze zjištěných průměrných mezd pracovníků různých oborů v ohodnocovaném období. Jinak jsou hodnoty týkající se činnosti [právnická osoba], jejích nákladů, výnosů v obou variantách stejné. V provedeném ocenění ve var. 2A pak jsou oproti var. 1A přidány další dvě rizikové přirážky (3 % za riziko související s existencí klíčových osob ve vedení a jejich angažovaností ve [právnická osoba], 2 % za riziko nenaplnění plánů dle předpokladů), jinak jsou tato ocenění shodná. Pokud pak jde o zpochybněný formát výkazů v podnikatelském záměru, použil znalecký ústav z těchto výkazů pouze údaje o ostatních provozních nákladech a daních. Ostatní údaje podnikatelského záměru analyzoval a verifikoval, popř. uvedeným způsobem upravil na tržní úroveň.

64. Pokud jde o srážku za minoritu, zástupkyně znaleckého ústavu [anonymizováno] uvedly, že tabulka uvedená v posudku, ze které bylo převzato použité procento srážky, pochází z publikace prof. Maříka„ Metody oceňování podniku“. Jsou to údaje pocházející z mezinárodních empirických studií, dlouhodobých výzkumů, které se zabývaly skutečnými prodeji různých obchodních podílů v různých společnostech a snažily se zmapovat a kvantifikovat vliv skutečnosti, že je prodáván minoritní podíl, na výši prodejní ceny. Uváděné srážky pak odrážejí skutečnost, že minoritní podílník/akcionář má omezené možnosti rozhodovat o dění ve společnosti, má omezený vliv na chod společnosti, a minoritní podíly jsou tak prodávány za nižší cenu nežli podíly majoritní. Na aplikaci těchto srážek nemá vliv skutečné klima ve společnosti, ve které je podíl převáděn, vztahy mezi stávajícími společníky. Srážky odrážejí pouze vliv skutečnosti, že nabyvatel bude minoritním podílníkem/akcionářem, z pohledu třetí osoby (nezávislého investora). Předmětné srážky jsou běžnou součástí každého ocenění minoritních podílů. Je to postup, který se běžné užívá a je obsažen v každém posudku, který je správně zpracován a který stanovuje hodnotu podílu pro jeho realizaci na trhu.

65. Společnost [jméno] vznikla dne 28. 2. 1994, jejím předmětem podnikání jsou od vzniku koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, marketingový průzkum a vyhodnocování trhu /vyjma činností uvedených v příloze 1-3 zákona č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění/, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, služeb a informací, pronájem průmyslového zboží a strojů. Jediným společníkem a jednatelem společnosti je od jejího vzniku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Společnost byla založena se základním kapitálem ve výši 100 000 Kč, dne 18. 11. 1996 bylo do obchodního rejstříku zapsáno jeho zvýšení na 5 600 000 Kč (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba]).

66. Společnost [anonymizováno] přípisem ze dne 12. 2. 2000 urgovala u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] zaplacení faktur a sdělovala, že může realizovat další dodávky jen tehdy, když bude částka jeho otevřených položek nižší než 100 tis. DEM (zjištěno z přípisu včetně překladu do českého jazyka).

67. Společnost [anonymizována dvě slova] zasílala přípisem z ledna 2000 [právnická osoba] nové kontaktní údaje (zjištěno z přípisu včetně překladu do českého jazyka).

68. Svědek [anonymizováno] [příjmení] při druhém doplňujícím výslechu uvedl, že zajistit peníze na nákup strojů bylo úkolem žalobce. Svědka informoval, že to zajištěné má, kde konkrétně si však svědek nevzpomínal. Po předestření jmen [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] svědek popřel, že by někdy poskytli [právnická osoba] nějaké prostředky. Uvedl však, že se [právnická osoba] žalobce jednal a mělo být přislíbeno, že tato společnost poskytne prostředky na nákup strojů a na provoz. Jaké množství prostředků mělo být takto poskytnuto, svědek nevěděl, ale mělo to být minimálně na dvě sady strojů. Mělo to být formou půjčky, ale o jejích podmínkách svědek nic nevěděl, dojednával to žalobce. Kvůli jeho následným problémům však k uzavření dohody o půjčce nedošlo. Společnost [anonymizováno] prodělala úvodní etapu, začátek výroby per, a když nastala situace, kdy žalobce měl navodit normální situaci po stránce financování, tak se zachoval tak, jak se zachoval, a peníze pro rozjetí sériové výroby nebyly. Žalobce nesplnil svůj díl toho svého vstupu. Svědek sám potřebný úvěr zajistit nemohl, [právnická osoba] neměla, čím ho zajistit, neměla žádný majetek, nic. V podmínkách, ve kterých byla, nebylo z čeho udělat úvěr. Dále svědek uvedl, že se [právnická osoba] [právnická osoba] o poskytnutí prostředků na nákup strojů nejednala, [právnická osoba] poskytla formou odkladu splatnosti faktur prostředky na provoz. Společnost [anonymizováno] je zajišťovací firma a s touto také nebylo o poskytnutí prostředků na nákup strojů jednáno. Prostředky na nákup strojů nehodlali poskytnout [právnická osoba] ani její společníci, ti financovali rozjezd, nákup materiálu, mzdy, ale financovat nákup strojů nechtěli. Svědek zopakoval, že společníci si ze [právnická osoba] nevypláceli žádný podíl na zisku, ani mzdy, ale bylo to z důvodu, že nebylo z čeho, všechny prostředky se vkládali do výroby, do rozjezdu společnosti. Celou věc ale dělali proto, aby v budoucnu pro sebe nějaký zisk generovali, aby jim to přineslo nějaké příjmy. K formě vyplácení si podílu na zisku se svědek nemohl vyjádřit, protože k tomu nikdy nedošlo, společnost se nedostala do takového stavu, aby si mohli něco vyplácet.

69. Svědek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že [právnická osoba] se zabývala finančním a ekonomickým poradenstvím a rovněž s některými svými obchodními partnery prováděla nebo zprostředkovávala investování, ať už formou půjček, pronájmů, koupě atd. Bylo realizováno několik desítek takových obchodních případů v různých hodnotách, ať už se jednalo o statisíce či o miliony korun. Většinou se jednalo o nebankovní financování, bylo to financování ze soukromých zdrojů, neboť díky své činnosti se [právnická osoba] dostala k některým obchodním partnerům, kteří měli volné finanční zdroje, a nabízela jim určitou možnost financování ke zhodnocení takových prostředků podle možností na trhu. U menších obchodů poskytovala [právnická osoba] prostředky na investice z vlastních zdrojů, u větších obchodů vystupovala jako prostředník, kdy zprostředkovala vztah mezi investorem a financovaným. Společnost [anonymizováno] svědek znal přes osobu žalobce, který je jeho dlouholetý kamarád. Od žalobce měl k dispozici podnikatelský záměr, věděl, čím se společnost zabývala, že tam probíhala nějaká částečná výroba na zapůjčených strojích z Německa, že chtěla rozšiřovat výrobu, pro kterou měla zajištěný odbyt i do zahraničí (výroba se měla snad zdvojnásobit nebo ztrojnásobit), k čemuž potřebovala nakoupit stroje, a potřebovala finanční prostředky. Svědek se žalobcem o tom jednali někdy ve letech 1999 až 2001. V té době byl problém se získáním bankovních úvěrů, zejména pro společnost s nedlouhou historií, proto [právnická osoba] vstoupila do jednání a snažila se pro [právnická osoba] zdroje získat. Sám svědek jako fyzická osoba poskytl v té době žalobci částku asi 120-130 tis. Kč na nějaké provozní výdaje. Pro zmiňované rozšíření výroby se jednalo o částku cca 9-10 mil. Kč na investice, provoz a operativní rezervu. Pro investiční část, která činila asi 6 mil. Kč, [právnická osoba] zajistila investora, [právnická osoba] [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), se kterou již v minulosti realizovala obchody a která měl stroje nakoupit a [právnická osoba] je pronajmout formou finančního leasingu. Pro investici na provozní náklady ve výši 1,5-2 mil. Kč byl připraven jiný investor, ale byla tam možnost, že investor do technologie pokryje i tyto náklady, rezervu měla poskytnout [právnická osoba]. Leasing měl být asi na 4-5 let s možností dřívějšího splacení, nebo i prodloužení. Jaké byly konkrétní podmínky leasingu svědek nevěděl, u konečných jednání nebyl, to si uzavíraly [anonymizováno] a [anonymizováno] mezi sebou. Svědek měl za to, že se tam i uvažovalo o tom, že by [anonymizováno] do [právnická osoba] vstoupila jako společník nebo tichý společník. Jednání dle svědka dospělo až do fáze návrhů smluv, ale k finalizaci a realizaci už nedošlo, protože se objevil problém se žalobcovou exekucí na obchodní podíl ve [právnická osoba]. To se objevilo i v obchodním rejstříku a jednání šla do ztracena. Společnost [příjmení] se ještě snažila situaci zachránit s tím, že by žalobce mohl odstoupit apod., ale [anonymizováno] investici kategoricky odmítla. O investici pro [právnická osoba] jednal svědek vždy jen se žalobcem, který byl garantem pro [právnická osoba] z hlediska financí a obchodu, s [anonymizováno] [příjmení] se viděli jen jednou, s [anonymizována dvě slova] se nepotkali nikdy.

70. Obdobně jako svědek [příjmení] [příjmení], byť mnohem rozvláčněji a nepřehledněji, vypovídal při svém doplňujícím účastnickém výslechu i žalobce. Ten pak upřesnil, že formou finančního leasingu měly být pořízeny pouze hlavní (stáčecí, ohýbací, sponkovací) stroje, ostatní strojní vybavení [anonymizováno] být pořízeno z úvěru, poskytnutého též [právnická osoba]. Jak leasing, tak úvěr měly být na dobu 4-7 let, optimálně na 5 let. Úvěr měl být za nižší úrok, než v dané době poskytovaly komerční banky, které požadovaly i 25 %, leasing měl být sjednán v rámci obchodní slušnosti.

71. Na základě takto provedeného dokazování učinil soud dílčí skutkový závěr, že [právnická osoba] měla zajištěno financování nákupu potřebného strojního vybavení, a to formou finančního leasingu a úvěru od [právnická osoba] zprostředkovaných [právnická osoba]. Jak leasing, tak úvěr měly být sjednány na dobu 5 let za v té době obvyklých podmínek u takovýchto finančních nástrojů od nebankovních subjektů. Přímá investice od [právnická osoba], investice od [právnická osoba] a [příjmení] či další vklady společníků na nákup strojů nebyly těmito důkazy prokázány.

72. K upřesněnému zadání soudu zpracovaly znalecké ústavy [anonymizováno] (resp. [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), na který byla převedena znalecká činnost znaleckého ústavu [anonymizováno]) a [anonymizováno] doplněk předchozího posudku/nový posudek, do kterých promítly závěry soudu o zajištěném financování nákupu strojů uvedené v odstavci č. 71 tohoto odůvodnění rozsudku.

73. Znalecký ústav [anonymizováno] v posudku ze dne 31. 12. 2020 vyšel z úrokových sazeb 9,13 % pro úvěr a 17,13 % pro finanční leasing. Úrokové sazby stanovil tak, že vyšel z údaje databáze ARAD o úrokových sazbách bankovních úvěrů pro nefinanční podniky (6,13 %), které následně na základě svého expertního posouzení navýšil o přirážky za v posudku uvedená rizika. Na tomto podkladě pak znalecký ústav [anonymizováno] určil tržní hodnotu obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] na částku 15 458 000 Kč za předpokladu, že [právnická osoba] nebudou společníkům vypláceny mzdy, a na částku 13 252 000 Kč za předpokladu vyplácení mezd společníkům (zjištěno z posudku [číslo]).

74. Znalecký ústav [anonymizováno] v dodatku [číslo] ze dne 28. 12. 2020 vyšel ze zjištěného poměru současných úrokových sazeb nebankovních půjček a bankovních úvěrů, kterým vynásobil již dříve zjištěný údaj o obvyklé výši úrokové sazby za poskytnutí bankovního úvěru nefinančním podnikům v roce 2002, a ve vztahu k úvěru stanovil úrokovou sazbu 8,31 %. Úrokovou sazbu finančního leasingu pak stanovil na základě zjištěných údajů o dvou finančních leasinzích nabízených v roce 2002 na 8,29 %. Na tomto podkladě pak znalecký ústav [anonymizováno] určil hodnotu obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] dle dříve definovaných kritérií a variant hodnota jmění [právnická osoba]: - var. 1A – 41 819 604 Kč - var. 1B – vypuštěno Výsledná hodnota ve var. 1 se tak rovná hodnotě var. 1A, tj. 41 819 604 Kč. - var. 2A – 29 662 810 Kč (nezměněno) - var. 2B – 20 152 217 Kč (nezměněno) - var. 2C – 0 Kč (nezměněno) Hodnotám pod var. 2A a 2B přiřadil znalecký ústav váhu každé 45 %, hodnotě pod var. 2C váhu 10 % a výslednou hodnotu ve var. 2 určil na 22 416 762 Kč. Ve všech těchto variantách znalecký ústav vycházel z toho, že společníkům je vyplácena mzda.

75. Výslednou hodnotu podílu žalobce pak znalecký ústav [anonymizováno] určil jako 1/3 hodnoty jmění [právnická osoba] sníženou o 15 % jako srážku za minoritu podílu, a to - var. 1 – 11 849 000 Kč - var. 2 – 6 351 000 Kč (zjištěno z dodatku [číslo] k posudku č. [spisová značka]).

76. Při následném souběžném znaleckém výslechu setrvali zástupci obou znaleckých ústavů na úrokových sazbách úvěrů a finančních leasingů uvedených v jejich posudku/dodatku i metodách jejich určení. U finančního leasingu se neshodli na důvodnosti rozdílu výše sazby oproti úrokové sazbě u úvěru. Pokud jde o srážku za minoritu, zástupkyně znaleckého ústavu [anonymizováno] setrvaly důvodnosti aplikaci této srážky z důvodů uváděných již při předchozím výslechu s tím, že se jedná o standardní postup při oceňování obchodního podílu doporučený v odborné literatuře (opět odkaz na publikaci prof. Maříka). Zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] uvedl, že aplikování srážky za minoritu záleží na názoru znalce, na tom, jakou preferuje odbornou literaturu. Žádný zákon neukládá tuto srážku používat či nepoužívat. Použití srážky za minoritu je možné, nesouhlasil však s tím, že by se mělo jednat o obecně užívaný postup, často se s tím nesetkávají. Ve znaleckém ústavu [anonymizováno] není srážka za minoritu používána, na základě vnitřní diskuse se shodli, že jí používat nebudou.

77. Žádostí ze dne 16. 7. 2008, došlou žalovanému dne 18. 7. 2008, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na náhradu škody ve výši 17 800 000 Kč.

78. Z takto provedeného dokazování vyplynulo dostatek skutkových zjištění tak, aby ve věci mohlo být rozhodnuto. Veškeré další návrhy na provedení dokazování proto soud pro nadbytečnost zamítl.

79. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

80. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

81. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

82. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu zpět až po zahájení projednávání věci samé, žalovaný však vůči částečnému zpětvzetí ničeho nenamítal, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

83. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

84. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění třech předpokladů a) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu b) vznik škody c) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).

85. Naplnění všech těchto podmínek odpovědnosti a současně absence promlčení nároku byly závazně konstatovány mezitímním rozsudkem ze dne 14. 9. 2012, č. j. 11 C 36/2008-189, ve spojení s rozsudkem MS Praha ze dne 2. 4. 2013, č. j. 21 Co 37/2013-219, kterým bylo rozhodnuto, že„ nárok žalobce na náhradu škody způsobené usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 7. 2002, č. j. [spisová značka], a spočívající v postižení obchodního podílu žalobce v [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], výkonem rozhodnutí je v právním základu opodstatněný.“ V dalším průběhu řízení, ve kterém měla být jen zjišťována výše škody, tak již nebyl prostor pro vznášení námitek vůči oprávněnosti základu nároku či ve prospěch promlčení.

86. Je pravdou, že soud nepostupoval správně, pokud (za existence pravomocného mezitímního rozsudku) rozhodl o připuštění změny žaloby, ve skutečnosti se však ze strany žalobce o změnu žaloby nejednalo a jejího formálního připuštění nebylo potřeba. Původní žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 600 000 Kč jako náhrady hodnoty obchodního podílu, kterého byl zbaven, a částky 17 800 000 Kč jako náhrady zisku způsobeného mu tím, že se již nepodílí na realizaci podnikatelského záměru [právnická osoba] a na zisku generovaném touto společností. Konstatoval-li pak MS Praha v žalovaným opakovaně odkazovaném rozsudku ze dne 2. 4. 2016, č. j. 70 Co 87/2015-263, že:„ Požaduje-li žalobce náhradu za ztrátu obchodního podílu v úrovni jeho tržní hodnoty, je pojmově vyloučeno, aby mu mohla být zároveň přiznána náhrada ušlého zisku, neboť perspektiva zisku se promítá v tržní ceně obchodního podílu společníka (je v ní obsažená). …Žaloba v části týkající se požadavku na úhradu zisku, který žalobci ušel v důsledku ztráty obchodního podílu, jehož plné náhrady v tržní hodnotě se současně domáhá, je proto principiálně nedůvodná.“, domáhal se žalobce od počátku toho samého, tj. náhrady škody ve výši hodnoty obchodního podílu ve [právnická osoba], která v sobě zahrnuje i schopnost tohoto obchodního podílu generovat zisk, jen rozdělené do dvou částí. Vyjádření při ústním jednání konaném dne 26. 10. 2016 tedy bylo jen upřesněním již uplatněného nároku. Bez významu pak není, že v podání došlém soudu dne 10. 8. 2011, tj. před vydáním mezitímního rozsudku, žalobce uvedl, že mu vznikla majetková újma ve výši 600 000 Kč, pokud jde o škodu skutečnou (nevyplacený vypořádací podíl), a ve výši 17 800 000 Kč ve formě ušlého zisku, resp. žalobce oceňuje hodnotu svého obchodního podílu ve společnosti na částku 17 800 000 Kč. Z tohoto podání je zřejmé, že ušlý zisk žalobce považuje za součást hodnoty obchodního podílu.

87. Soud tak nepřisvědčil tvrzení žalovaného o důvodnosti, resp. přípustnosti vznášení námitky promlčení.

88. Dále soud nepřisvědčil tvrzením žalovaného o paralele zde projednávané věci s věcmi projednávanými u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 107/2008 a 31 C 533/2014.

89. Dle § 148 odst. 4 obch. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2007, jestliže byl konkurs na majetek společníka, jehož účast ve společnosti zanikla podle odstavce 2, zrušen z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku a společnost dosud nenaložila s uvolněným obchodním podílem podle § 113 odst. 5 a 6, účast společníka ve společnosti se obnovuje; jestliže již společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, obnoví se účast společníka jen, nahradí-li do 2 měsíců společnosti vypořádací podíl. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu.

90. Soud souhlasí s názorem žalovaného, že účast žalobce na [právnická osoba] se po zastavení exekuce ke dni 6. 8. 2005 obnovila. V řízení bylo prokázáno, že s obchodním podílem žalobce nebylo do skončení exekuce naloženo (ostatně z tohoto důvodu byla společnost v roce 2010 zrušena soudem a byla nařízena likvidace), současně bylo prokázáno, že žalobce nebyl povinen nahradit [právnická osoba] vypořádací podíl, protože [právnická osoba] žádný vypořádací podíl nevyplatila. Žalobce tedy byl od 6. 8. 2005 opět společníkem [právnická osoba], přestože se o to sám neucházel a přestože s ním takto zjevně nikdo nejednal. Z uvedeného důvodu též soud žalobci při ústním jednání konaném dne 26. 10. 2016 předestřel, že relevantní by mohla být jen škoda vzniklá dočasnou ztrátou obchodního podílu v době od zániku do obnovení účasti žalobce na společnosti.

91. Následně však bylo provedenými důkazy prokázáno, že po zániku účasti žalobce na společnosti, resp. po vydání exekučního příkazu na postižení obchodního podílu a jeho doručení společnosti, byla [právnická osoba] fakticky zlikvidována a fakticky zanikla, byť právně existovala nadále a zrušena, zlikvidována v právním slova smyslu a vymazána z obchodního rejstříku byla až o mnoho let později. Současně bylo provedenými důkazy prokázáno (zejména výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a žalobce, ale i [anonymizováno] [příjmení]), že faktická likvidace [právnická osoba] byla důsledkem předmětné exekuce, resp. nemožnosti žalobce účastnit se na činnostech [právnická osoba] v důsledku postižení jeho obchodního podílu exekucí. Účast žalobce na [právnická osoba] se tedy po zastavení exekuce formálně obnovila, avšak fakticky měl jeho znovu nabytý obchodní podíl nulovou hodnotu. Dle názoru soudu je tedy situace ve vztahu k obchodnímu podílu žalobce ve [právnická osoba], a tedy ztráta, resp. škoda, kterou žalobce utrpěl, obdobná situaci, jako kdyby žalobce o obchodní podíl zcela přišel, kdyby se jeho účast na [právnická osoba] vůbec neobnovila.

92. Při určení výše škody soud vyšel ze znaleckých posudků [spisová značka] a [anonymizováno], kdy z předložených variant považoval za správné ty, které byly zpracovány se zohledněním podmínek vymezených soudem a které zohledňovaly vyplácení mezd společníkům. Soud prováděl obsáhlé dokazování ve vztahu k činnosti a stavu [právnická osoba] a na základě učiněných zjištění učinil závěr o tom, jaké činnosti [právnická osoba] skutečně provozovala a jaký potenciál ve smyslu očekávatelného běhu věcí na její straně byl. Uvedené závěry soud učinil zejména na podkladě provedených výslechů, když naprostá většina předkládaných listin tvořila balast, který neprokazoval buď vůbec ničeho, anebo se minimálně nijak nevztahoval ke [právnická osoba]. Takováto činnost by byla naprosto zbytečná, neměl-li by znalec následně ocenit nic, k čemu žalobce nepředloží relevantní listiny, a co tak znalec na rozdíl od soudu považuje za neprokázané.

93. Pokud pak jde o vyplácení mzdy, bylo prokázáno, že společníci si v době, kdy [právnická osoba] fungovala, nevypláceli ani žádnou mzdu, ani žádný podíl na zisku. Bylo též prokázáno, co bylo důvodem takového postupu. Společnost [anonymizováno] byla dosud v zaváděcí fázi výroby, teprve se dostávala z„ červených čísel“ a všechny vygenerované prostředky byly vraceny zpět do její činnosti, neboť společníci měli zájem na tom, aby se činnost společnosti plně rozvinula. Takto to ovšem nemělo být navždy, společníci pracovali pro společnost, aby z ní dosáhli zisku, jak ve své výpovědi potvrdil též [anonymizováno] [příjmení]. Hodnotu obchodního podílu lze určit, jen byl-li by někdo ochoten jej koupit (třebaže žalobce o prodeji neuvažoval) a za jakých podmínek. Pokud by pak měl být někdo ochoten zaplatit za obchodní podíl žalobce (nebo kteréhokoliv jiného společníka) cenu určenou ve variantě bez vyplácení mezd společníkům, museli by žalobce a ostatní společníci (aby měl podíl takovou hodnotu) nadále (navěky) pro společnost bezplatně pracovat, což je dle názoru soudu utopie. Reálné je, že by v takovém případě chtěli za činnost mzdu, anebo by si společnost musela najmout někoho jiného, pak ale podíl nemá hodnotu ve variantě bez vyplácení mezd.

94. Soud tedy za správné považoval variantu s vyplácením mezd společníkům ([spisová značka]) a var. 1A ([anonymizováno]). Přestože pak znalecké ústavy použily částečně odlišné hodnoty (např. rizikové přirážky, riziková prémie kapitálového trhu, úrokové sazby leasingu), dospěly v těchto variantách k téměř shodným závěrům – [spisová značka]: 13 252 000 Kč, [anonymizováno] (před uplatněním srážky za minoritu): 13 940 000 Kč. Soud tak vzal za rozhodný průměr těchto dvou částek, tj. částku 13 600 000 Kč (zaokrouhleně).

95. Soud pak považoval za správné aplikovat srážku za minoritu. Zástupkyně znaleckého ústavu [anonymizováno] důvody aplikace této srážky přesvědčivě zdůvodnily a soud se s těmito důvody ztotožňuje. Soud v této souvislosti nepřisvědčil názoru žalobce o aplikovatelnosti odkazované judikatury NSČR (sp. zn. 22 Cdo 2908/2015, 22 Cdo 1114/2016, xanon -108) ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví a stanovení náhrady při přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků (pozn.: obdobná judikatura existuje též ve vztahu vytěsňování menšinových akcionářů – viz např. 29 Cdo 723/2011, 29 Cdo 2025/2016, 29 Cdo 4568/2016 či III. ÚS 647/15) na zde projednávanou věc. Při přikázání (dříve) společné věci jednomu z (původních) spoluvlastníků, stejně jako při vytěsňování minoritních akcionářů nejde o nabývání minoritního podílu, ale o získávání či posilování podílu majoritního, popř. získání podílu celého. Jedná se tak o situaci odlišnou od situace, kdy dochází pouze k převodu minoritního podílu a kdy nabyvatel zvažuje výši plnění, které je za takový podíl ochoten poskytnout, právě i z toho hlediska, že bude minoritním podílníkem se všemi omezeními, která z toho plynou (jak výstižně popsaly zástupkyně znaleckého ústavu [anonymizováno]). Veden popsanou úvahou tak soud snížil shora určenou hodnotu podílu ve výši 13 600 000 Kč o srážku za minoritu ve výši 15 % na konečných 11 560 000 Kč.

96. S ohledem na vše výše uvedené považoval soud podanou žalobu za důvodnou do částky 11 560 000 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 3 898 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

97. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 18. 7. 2008 a lhůta 6 měsíců skončila dne 18. 1. 2009. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 19. 1. 2009 za důvodný a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky od tohoto data žalobci přiznal.

98. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, a s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Výše plnění v projednávané věci závisela na znaleckém posudku, a žalobci by tak bylo možné přiznat plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. z přiznané částky 11 560 000 Kč. Při hodnocení úspěchu/neúspěchu ve věci je však nutno přihlédnout nejen k jistině uplatněného nároku, ale rovněž k jeho příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Soud tak nemohl přehlédnout, že žalobcem byl uplatňován též požadavek na zaplacení úroku z prodlení za dobu od 27. 8. 2002 do 18. 1. 2009, tj. část nároku, se kterou musel být žalobce nutně neúspěšný. Částečné zpětvzetí žaloby v této části pak nemělo ničeho společného s výsledkem znaleckého zkoumání, ani s chováním žalovaného po zahájení řízení a část předmětu řízení, do které bylo řízení z tohoto důvodu zastaveno, je tedy nutno přičíst k procesnímu neúspěchu žalobce. Soud tak uzavřel, že žalobce byl úspěšný do částky 11 560 000 Kč (přisouzená jistina) + 11 223 271,33 Kč (přisouzený zákonný úrok z prodlení z částky 11 560 000 Kč za dobu od 19. 1. 2009 do 24. 9. 2021) a neúspěšný do částky 2 960 626,84 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 11 560 000 Kč za dobu od 27. 8. 2002 do 18. 1. 2009). Žalobce tedy byl úspěšný do 88,5 % předmětu řízení, do 11,5 % předmětu řízení byl úspěšný žalovaný, a žalobce tak má právo na náhradu 77 % svých nákladů.

99. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly náklady v celkové výši 2 152 353 Kč, která je tvořena - 36x odměnou právního zástupce žalobce za 36 úkonů právní služby - převzetí a příprava zastoupení dne 15. 7. 2008 (dle plné moci) - sepis žaloby dne 18. 7. 2008 - účast na jednání soudu dne 1. 10. 2008 - sepis vyjádření dne 23. 2. 2010 - účast na jednání soudu dne 24. 2. 2010 - účast na jednání soudu dne 10. 3. 2010 - sepis odvolání proti prvnímu rozsudku dne 3. 5. 2010 - sepis vyjádření dne 3. 8. 2011 - sepis vyjádření dne 29. 8. 2012 - účast na jednání soudu dne 31. 8. 2012 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 10. 9. 2012 - sepis vyjádření k odvolání proti druhému rozsudku dne 26. 3. 2013 - účast na jednání odvolacího soudu dne 2. 4. 2013 - účast na jednání soudu dne 26. 10. 2016 - sepis vyjádření dne 18. 1. 2017 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 18. 1. 2017 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 1. 3. 2017 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 23. 8. 2017 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 21. 3. 2018 - účast na jednání soudu dne 16. 5. 2018 - sepis vyjádření dne 19. 9. 2019 - účast na jednání soudu dne 6. 11. 2019 – jednání sice bylo nařízeno 10.30 hod., bylo však čekáno na opožděný příchod zástupce žalobce a jednání bylo fakticky zahájeno až v 11.07 hod. - sepis vyjádření dne 4. 12. 2019 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 15. 1. 2020 - sepis vyjádření dne 31. 8. 2020 - účast na jednání soudu dne 30. 9. 2020 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 21. 7. 2021 - sepis závěrečného návrhu dne 18. 9. 2021 - účast na jednání soudu dne 24. 9. 2021 dle § 7 bodu 7. advokátního tarifu v celkové výši 1 761 840 Kč (36x 48 940 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata přisouzená jistina, tj. částka 11 560 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za 29 úkonů právní služby (za účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, byla výslovně požadována pouze jedna paušální náhrada) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 8 700 Kč (29x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů právní zástupce ve výši 371 813 Kč, - spotřebovanou zálohou na náklady znalečného ve výši 10 000 Kč. Soud pak žalobci přiznal náhradu 77 % jeho nákladů, tj. částku 1 657 311,81 Kč.

100. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení za tyto úkony: - sepis uplatnění nároku na náhradu škody u žalovaného dne 16. 7. 2008 - taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk - účast na jednání odvolacího soudu dne 29. 3. 2011 - dle obsahu spisu bylo o odvolání proti prvnímu rozsudku rozhodnuto dne 29. 3. 2011 bez nařízení jednání (původně nařízené jednání na den 10. 1. 2011 bylo bez náhrady zrušeno) - sepis vyjádření k dovolání dne 24. 7. 2013 - o náhradě nákladů dovolacího řízení již bylo rozhodnuto usnesením NSČR ze dne 22. 10. 2014, č. j. 30 Cdo 2777/2013-249 - účast na jednání soudu dne 18. 10. 2017 - žalobce na jednání pouze vysvětloval, proč nepředložil listiny k výzvě soudu, jedná se o neúčelně provedený úkon 101. Výroky o náhradě nákladů státu jsou odůvodněny § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v řízení vynaložil náklady na znalečné (nad rámec žalobcem složené zálohy) ve výši 155 332,45 Kč. S ohledem na výsledek řízení tak soud uložil povinnost k náhradě částky 17 863,23 Kč (11,5 %) žalobci a částky 137 469,22 Kč (88,5 %) žalovanému. Uvedeným způsobem pak soud ve vztahu k žalovanému rozhodl přesto, že žalovaným je stát, za který v řízení jedná organizační složka, která je financována ze stejné kapitoly státního rozpočtu jako činnost soudu, když se jednak již v judikatuře ustálil názor, že uvedená skutečnost nemá na povinnost k náhradě nákladů státu (soudu) vliv, jednak po novele zákona č. 219/2000 Sb. provedené zákonem č. 118/2020 Sb. vystupují jednotlivé organizační složky státu ve vztahu k majetku státu samostatně a vzájemně nezávisle.

102. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí. V rámci zachování rovnosti účastníků pak byla stejná lhůta k plnění stanovena též žalobci.

Poučení