11 Co 269/2024 - 213
Citované zákony (38)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 142 odst. 2 § 151 odst. 3 § 212 § 212a odst. 1 § 212a odst. 5 § 219 § 220 odst. 1 písm. a § 224 odst. 1 § 224 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. e § 11 odst. 1 písm. g § 11 odst. 2 písm. c § 11 odst. 2 písm. f § 11 odst. 3 § 12 odst. 1 § 7 § 14 odst. 1 písm. b § 14 odst. 4
- o advokacii, 85/1996 Sb. — § 23a
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 7 § 8 § 13 § 15 odst. 2 § 31a § 31a odst. 1 § 31a odst. 2
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 331 odst. 1 § 331 odst. 2 § 331 odst. 4 § 212 odst. 1 § 212 odst. 6 písm. a § 260 odst. 1 § 260 odst. 5 § 294 odst. 1
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobkyně: Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [název], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o [částka] Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. dubna 2024, č.j. 27C 87/2023-189, ve znění opravného usnesení ze dne 12. června 2024, č.j. 27C 87/2023-203, takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku II. mění tak, že se zamítá žaloba co do částky [částka] s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení; v napadené části výroku III. se co do částky [částka] s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] (ve znění opravného usnesení, kterým bylo opraveno nesprávné datum [datum]) do [datum] (výrok I.), dále částku [částka] s 15% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu co do zaplacení [částka] s 15% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.).
2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala jednak částky [částka] jako náhrady škody spočívající v nákladech na obhajobu, částky [částka] představující náklady na čerpání úvěru na uhrazení obhajného a dále částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy za nezákonné [podezřelý výraz] stíhání. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu zpět z důvodu plnění žalované co do částky [částka] vč. příslušenství (nemajetková újma) a co do částky [částka] (obhajné).
3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne [datum]. Proti žalobkyni bylo zahájeno [podezřelý výraz] stíhání usnesením ze dne [datum], č.j[číslo], pro [podezřelý výraz] poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti dle § 294 odst. 1 tr. zák., zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a, c), odst. 3 písm. b) tr. zák., závažného [podezřelý výraz] dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. zák. ve stadiu pokusu ve formě účastenství, [podezřelý výraz] poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, 5 tr.zák. ve stadiu pokusu ve formě účastenství, s nejvyšší [podezřelý výraz] sazbou 12 let. Usnesení si převzala dne [datum], téhož dne byla zadržena na pracovišti a propuštěna [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., odvolání státního zástupce bylo zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že bylo podanou obžalobou naprosto zbytečně, hloupě, absurdně a protiprávně kriminalizováno jednání, byla vyvrácena spekulativní tvrzení obžaloby o zavrženíhodné motivaci jednání zúčastněných. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Žalobkyně pracuje jako vedoucí Stavebního úřadu v Peci pod Sněžkou, z pracoviště byla odvezena v poutech; v CPZ byla jeden den; nyní je uzavřená; nerada chodí mezi lidi; během [podezřelý výraz] stíhání měla potíže se spánkem, což řešila sportem; podala výpověď, kterou stáhla; rodina ji podporovala, její maminka [podezřelý výraz] rakovinou a zemřela; dcera skončila v březnu 2021 na [podezřelý výraz]; kolegové ji podporovali; věc byla medializována. Předmětem řízení zůstaly úkony obhajoby provedené dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], které soud prvního stupně podrobně rozvedl a odvolací soud pro stručnost na jeho odůvodnění v bodu 5 a 6 odkazuje. Obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] vystavil fakturu č. [hodnota] dne [datum] ve výši [částka] (doplatek za obhajobu), splatnou [datum], celková fakturovaná částka [částka] byla ponížena o zálohové platby v celkové výši [částka], které uhradila za pomoci přítele, dne [datum] uhradila částku [částka] prostřednictvím úvěru poskytnutého ČSOB dle smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] s úrokem 10,99% ročně, soud rozvedl jednotlivé splátky, v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 11 odůvodnění napadeného rozsudku.
4. Po právní stránce posoudil věc dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., z důvodů uvedených v předchozím bodu dovodil, že odpovědnost státu je dána. Vzal za prokázané, že na straně žalobkyně vznikla škoda v podobě nákladů obhajoby dle § 2952 o.z., a posuzoval, zda obhájci náleží odměna za konkrétní úkony, jejichž provedení nebylo zpochybněno, sporná zůstala výše odměny za jejich provedení. Žalobkyně byla stíhána pro více trestných činů, nejpřísnějším byl [podezřelý výraz] s uložením trestu až na 12 let, tarifní hodnota činí [částka], odměna [částka] [§ 10 odst. 3 písm. d) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“)]. Přiznal navíc [částka], resp. vč. DPH [částka] dle § 23a zákona o advokacii za následující úkony: - [datum] – účast na výslechu, přiznal navíc [částka] za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. b) AT; dopolední úkony probíhaly 10,00 - 12,48 h, přestávka trvala 1h 19 min, což odpovídá 3x [částka] za ztrátu času, a pokračovaly od 14,07 do 20,06h (přestávka 17,32 – 17,50 h byla kratší než 30 min a nezohledňuje se). Čistý čas úkonů byl 2,48 + 5,59 h, což odpovídá odměně za 8 h 47 min, tj. 5 úkonů dle § 11 odst. 1 písm. e) AT + 5x [částka] režijní paušál a [částka] ztráta času dle § 14 odst. 1 písm. b) AT, z čehož žalobkyně neobdržela [částka] ztráty času. Nedůvodný je požadavek na odměnu za 1 úkon vč. režijního paušálu. Ohledně navýšení se ztotožnil se žalovanou, že navýšení u 1 úkonu o 100% dle § 12 odst. 1 AT je odpovídající a není třeba navyšovat odměnu u 2 úkonů, když výslech skončil v 20,06 h a o noční hodinu se jedná až od 22,00 h. - [datum] – účast na výslechu, přiznal odměnu za 2 úkony po [částka] + 2x režijní paušál, když obhájce se účastnil úkonu v čase 10,00-12,45 h, čemuž odpovídá odměna dle § 11 odst. 1 písm. e) AT. - [datum] – účast na výslechu – přiznal navíc [částka] coby ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. b) AT, výslechy proběhly 8,00-10,36 h, přestávka trvala 1 h 24 min, což odpovídá 3x100 Kč za ztrátu času a pokračovaly 12,00-12,17 h; čistý čas úkonů byl 2h 53min, tj. 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. e) AT + 2x režijní paušál a [částka] ztráta času dle § 14 odst. 1 písm. b) AT, z čehož žalobkyně dosud neobdržela [částka]. Nedůvodnou shledal odměnu za 1 úkon + režijní paušál. - [datum] za sepis námitek proti opatření o přibrání znalce nic nepřiznal, neboť nejde o úkon ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, odměna za úkon dle § 11 odst. 3 AT, ve výši odměny vč. režijního paušálu, jak již učinila žalovaná - [datum] účast na hlavním líčení – oproti žalované přiznal [částka] za ztrátu času, hlavní líčení trvalo 8,30 h- 9,05 h, následovala přestávka do 10,00 h (55 min), čemuž odpovídá 2x ztráta času, pokračováno 10,00 h - 10,45 h, za tyto úkony náleží odměna za 1 úkon, následovala přestávka od 10,45 h - 13,00 h (delší než 2 h) tudíž se náhrada za ztrátu času nepřiznává. Dále bylo pokračováno od 13,00 h - 13,45 h (45min), čemuž odpovídá odměna za 1 úkon právní služby, celkem 2x odměna dle § 11 odst. 1 g) AT + 2x režijní paušál a [částka] ztráta času, z čehož žalobkyně dosud neobdržela [částka]. - [datum] – účast při vyhlášení rozsudku – soud přiznal odměnu [částka] a [částka] režijní paušál dle § 11 odst. 2 písm. f) AT, vyhlášení rozsudku proběhlo 8,35 h - 11,05 h (přestávka byla kratší než 30 min), což odpovídá odměně za 2 úkony právní služby ponížené na , celkem tedy [hodnota] úkon + 2x režijní paušál (Vrchní soud v Praze [spisová značka]), žalovaná uhradila odměny a 1 paušál, proto přiznal zbytek - Cestovné k výslechu dne [datum] – obhájce se úkonu zúčastnil, vykonal trasu ze sídla v [adresa], celkem [hodnota] km užil vozidlo a vyúčtovaná cena [částka] odpovídá. [právnická osoba] nemajetkové újmě. Po zohlednění všech kritérií za odpovídající považoval částku [částka], přičemž žalobkyni se již dostalo [částka]. Přihlédl k povaze [podezřelý výraz] činu, mj. zneužití pravomoci veřejného činitele, což obecně budí vyšší společenské odsouzení než běžná majetková trestná činnost, avšak nikoli takové jako [podezřelý výraz] stíhání za násilné trestné činy, hrozil nepodmíněný trest až na 12 let, státní zástupce navrhoval 6 let a 2 měsíce, žalobkyně nebyla stíhána vazebně (2 dny byla zadržena), [podezřelý výraz] stíhání bylo medializováno, objevila se její fotografie se jménem, funkcí i popisu vytýkaného jednání; medializace je prostým důsledkem zásady veřejnosti [podezřelý výraz] řízení a není dána příčinná souvislost. K délce [podezřelý výraz] stíhání považoval dobu 3 roky a 4 měsíce za přiměřenou, jednalo se o velkou kauzu s velkým počtem obviněných, skutkově, právně i procesně složitou. Postup orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení nehodnotil jako účelový či excesivní, nelze ani uzavřít, že by [podezřelý výraz] stíhání bylo zahájeno zcela bezdůvodně, když při podání obžaloby se neuplatňuje zásada in dubio pro reo a stěžejní je výrok rozhodnutí; újma žalobkyně tak nebyla navýšena excesivním jednáním orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení. Přihlédl k následkům způsobeným v osobní sféře, kdy vzal za prokázané, že žalobkyně trpěla stresem a nejistotou ohledně výsledku řízení, hrozil jí poměrně vysoký trest až 12 let, měla horší spánek, byla unavená, přestala chodit do společnosti, byla trestně stíhaná v souvislosti s výkonem povolání, na druhou stranu bylo stíháno více osob vč. starosty a kolegové ji podporovali; výpověď stáhla, k tomu mělo dojít až po skončení [podezřelý výraz] stíhání, tedy tuto skutečnost nedal do souvislosti, ztratila však chuť do práce. Shledal poškození profesní a občanské pověsti žalobkyně. Rodina ji podporovala, začala víc sportovat, čímž řešila problémy se spánkem, v průběhu [podezřelý výraz] řízení jí zemřela matka, což muselo zhoršit prožívání [podezřelý výraz] stíhání, avšak jednalo se o okolnost nezávislou na stíhání. Uvedená výše [částka] obstojí ve srovnání s obdobnými případy řešenými u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (starosta byl stíhán pro [podezřelý výraz] přijetí [podezřelý výraz] dle § 331 odst. 1, 2, 4 tr. zák., s hrozbou trestu 12 let, délka [podezřelý výraz] stíhání 4 roky a 9 měsíců, zásahy do rodinné sféry, [podezřelý výraz] potíže, medializace a přiznáno bylo [částka]) či sp. zn. [číslo] (poškozený byl stíhán pro [podezřelý výraz] poškození finančních zájmů EU, zneužití pravomoci úřední osoby s [podezřelý výraz] sazbou až 12 let, oproti žalobkyni strávil 100 dnů ve vazbě, která byla odškodněna zvlášť, [podezřelý výraz] stíhání trvalo 4 roky 1 měsíc, byla provedena domovní prohlídka, kauza byla medializována a zadostiučinění bylo přiznáno [částka]). Neztotožnil se s judikaturou předloženou žalobkyní ve věci sp. zn. [spisová značka], v níž byla poškozená v průběhu řízení pravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody 8,5 roku, ani sp. zn. [spisová značka], kde stíhání trvalo 5 let a 3 měsíce, poškozený byl primátorem města a [podezřelý výraz] stíhání mělo vliv na jeho politickou kariéru v době komunálních voleb i voleb do Senátu.
6. K náhradě škody představující úroky z úvěru vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu pro neúčelový úvěr u ČSOB a.s. na částku [částka] s úrokovou sazbou 10,99% ročně dne [datum], faktura obhájce na nedoplatek ceny za obhajobu byla vystavena [datum] se splatností [datum]. Dovodil zřejmou časovou souslednost vzniku úvěru a úhradou doplatku obhajného, nicméně žalobkyně si sami zvolila možnost uzavření úvěrové smlouvy a neměl za prokázané, že by neměla objektivně jiné možnosti, aby ke vzniku úroků nedošlo. Nerozkryla své majetkové poměry, v [podezřelý výraz] řízení nedošlo k zajištění jejího majetku. Nebylo ani vyloučené, aby se s obhájcem sjednala pozdější úhradu konečné faktury.
7. Žalobu shledal důvodnou co do jistiny [částka] o úroku z prodlení rozhodl dle § 15 odst. 2 OdpŠk, když žalobkyně uplatnila nárok dne [datum], lhůta k plnění uplynula dne [datum] a žalovaná zaplatila částku [částka] dne [datum], proto jí přiznal úrok v souladu s požadavkem od [datum] do [datum] a z částky [částka] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř.
8. Proti výroku II. rozsudku pouze co do částky [částka] představující náklady obhajoby a proti výroku IV. podala odvolání žalovaná. Vytýká soudu prvního stupně nesprávnost úvahy ohledně částky 5x [částka] za náhradu promeškaného času v souvislosti s úkony konanými dne [datum], [datum] a [datum], neboť nereflektoval znění § 14 odst. 4 AT, odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], jenž se věnuje způsobu počítání odměny za úkony právní služby a náhrady za promeškaný čas v případě, kdy je průběh úkonu přerušen s odkazem na sp. zn. [spisová značka] , [spisová značka], Rt 7/1998 a Rt 48/2016. Dále napadá přiznání odměny ve výši a režijní paušál za účast u hlavního líčení dne [datum], kdy došlo jen k vyhlášení rozsudku. Za nesprávný považuje názor, že trvalo-li hlavní líčení více jak 2 h, přísluší za účast náhrada 2x poloviční úkon a 1x paušál. Podle § 11 odst. 2 písm. f) AT mimosmluvní odměna ve výši náleží za účast při jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, aniž by měla být vzata v úvahu skutečná délka úkonu [(5x 100) + (1x [částka]) + [částka] + DPH = 2 843,50].
9. Proti výroku III. rozsudku pouze co do částky [částka] představující náhradu nemajetkové újmy podala odvolání žalobkyně. Vytýká soudu prvního stupně, že nedovodil-li zvýšenou míru nezákonnosti, nesprávně hodnotil provedené důkazy. Nesouhlasí se závěrem, že postup orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení nebyl účelový nebo excesivní, a odkázala na pasáž odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], žalobkyně byla de fakto stíhána za to, že ve věci nekonala, přestože vůbec nebyla kompetentní konat. Míru nezákonnosti [podezřelý výraz] stíhání je třeba vnímat jako velmi vysokou, nesrovnatelně vyšší oproti případům, kdy je dáno důvodné podezření, že osoby trestně stíhané se dopustily trestněprávního jednání a až na základě výsledků dokazování je nutné uzavřít, že vina nebyla prokázána. V osobách takto stíhaných to vyvolává šok, zmatečnost, pocit nespravedlnosti a zmaru a obav.
10. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně vyslovila, že soud prvního stupně postupoval správně, přiznal-li náhradu za ztrátu času. Ohledně poloviny odměny má za to, že výklad je nutné provést v kontextu s § 11 odst. 1 AT, smyslem úpravy je pouze snížit výši odměny za „méně náročné“ úkony, nikoli je však časově omezit; žalovaná nezohledňuje že tyto úkony jsou jinak svou povahou zcela identické ve vztahu k úkonům dle § 11 odst. 1 písm. g) AT.
11. Žalovaná při odvolacím jednání uvedla, že považuje odvolání žalobkyně za nedůvodné, soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a přiznal zadostiučinění v přiměřené výši.
12. Odvolací soud zopakoval dokazováním usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v jehož bodu 27 soud konstatoval, že podanou obžalobou bylo naprosto zbytečně, hloupě, absurdně a protiprávně jednání zúčastněných osob kriminalizováno, nebyla prokázána a naopak byla vyvrácena spekulativní tvrzení obžaloby o zavrženíhodné motivaci jednání zúčastněných, o jejich vybočení z mezí platných zákonných předpisů a jim svěřených pravomocí. Kriminalizace popsaných jednání obžalovaných je v rozporu se dvěma z klíčových zásad [podezřelý výraz] práva hmotného (zásadou zákonnosti a podpůrného používání [podezřelý výraz] represe).
13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jen odvolání žalované je opodstatněné.
14. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a odvolací soud po zopakování dokazování vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § 7, § 8 a § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).
15. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že v [podezřelý výraz] řízení vedeném u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání), zproštění obžaloby (stejně jako zastavení řízení) má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání pro nezákonnost, a nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [podezřelý výraz] stíhání se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 35/1991). Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [podezřelý výraz] stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.
16. Soud prvního stupně pečlivě posuzoval jednotlivá kritéria, která mohou podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, tedy a) povaha [podezřelý výraz] věci, b) délka [podezřelý výraz] řízení, c) následky způsobené [podezřelý výraz] řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, jakož i dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozené osoby, nepříznivost jejich vlivu na její pověst, dosavadní způsob života apod. Odvolací soud považuje částku přiznanou ve výši [částka] za adekvátní ve vztahu k uvedeným kritériím. 17. a) K povaze [podezřelý výraz] věci. Žalobkyně byla obviněna ze zločinů a přečinů dle § 294 odst. 1 tr. zák, § 329 odst. 1 písm. a, c), odst. 3 písm. b) tr. zák., § 212 odst. 1, 6 písm. a) a § 260 odst. 1, 5 tr. zák. s nejvyšší [podezřelý výraz] sazbou až 12 let. Žalobkyně byla zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a odvolání státního zástupce byla zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka], když skutek, pro který bylo vedeno [podezřelý výraz] stíhání, není [podezřelý výraz] činem. Žalobkyni bylo kladeno za vinu, že „jako vedoucí stavebního úřadu ač věděla, že průběh rekonstrukce a dostavby obchodního střediska [název], je v rozporu s územním rozhodnutím o umístění stavby, neučinila žádné kroky k nápravě“; Vrchní soud v Praze v bodu 23. odůvodnění rozhodnutí vysvětlil, že žalobkyně žádným jednáním neporušila žádný právní předpis ani důležitou povinnost; nebylo prokázáno, že by nesplnila jakoukoli povinnost vyplývající z její pravomoci, nebyla osobou, které by v dané věci náležely jakékoliv kompetence; neměla povinnost ani právo do věci zasahovat. Před vydáním usnesení, jímž bylo zahájeno [podezřelý výraz] stíhání, byla žalobkyně bezúhonnou osobou; nebyla vzata do vazby, strávila 1 noc v cele předběžného zadržení. 18. b) K délce [podezřelý výraz] řízení. Žalobkyně byla trestně stíhána po dobu 3 let a 4 měsíců ([datum] - [datum]). Odvolací soud považuje ve shodě se soudem prvního stupně délku [podezřelý výraz] řízení za přiměřenou, v řízení bylo obviněno 9 dalších osob, spisový materiál byl obsáhlý, bylo třeba se vypořádat s množstvím důkazů; věc byla skutkově i procesně složitá. 19. c) Následky způsobené [podezřelý výraz] řízením v osobnostní sféře žalobkyně. V souzené věci se nepresumuje nemajetková újma, ale je třeba její konkrétní projevy tvrdit a v řízení prokazovat. Odvolací soud nikterak nezpochybňuje subjektivní nepohodu, v níž se žalobkyně [podezřelý výraz] stíháním ocitla. V odvolacím řízení nebyla zpochybněna skutková zjištění soudu prvního stupně, že [podezřelý výraz] řízení mělo dopad na její osobní život, byla podporována rodinou, její děti byly již dospělé. Správně soud prvního stupně zjistil poškození občanské pověsti i profesní pověsti, byť ji kolegové po celou dobu podporovali, po celou dobu [podezřelý výraz] stíhání, jakož i dosud, byla zaměstnána na stejné pracovní pozici, ztratila chuť do práce a do budoucna má obavy o možné zopakování toho, co se stalo. Závěr, že v poměrech souzené věci medializace kauzy není přičitatelná státu, je správný. [podezřelý výraz] stíhání vždy představuje zásah do práv stíhané osoby, a je nepochybné, že nezákonné [podezřelý výraz] stíhání je způsobilé vyvolat i vznik nemajetkové újmy, která žalobkyni v příčinné souvislosti s [podezřelý výraz] stíháním trvajícím více než 3 roky vznikla a stát za ni odpovídá.
20. K odvolacím námitkám žalobkyně lze konstatovat, že soud prvního stupně se přesně řídil judikaturou Nejvyššího soudu, správně zjistil skutkový stav a výstižně konkretizoval, k jakým zásahům došlo. Odvolací soud nesouhlasí jedině se závěrem soudu prvního stupně, který nezohlednil míru nezákonnosti, na kterou poukázal rovněž Vrchní soud v Praze v bodu 27. odůvodnění výše citovaného usnesení. Ani tato skutečnost však ve svém důsledku nevedla odvolací soud ke změně napadeného rozhodnutí.
21. Odvolací soud se zabýval otázkou, jakého odškodnění by se žalobkyni mělo dostat. Soud prvního stupně nepochybil, provedl-li srovnání s rozhodnutími, která jsou mu známa z úřední činnosti (rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), v prvém srovnávaném případě byla trestná činnost starosty obdobná se stejnou [podezřelý výraz] sazbou, [podezřelý výraz] stíhání trvalo o 1,5 roku déle s obdobnými zásahy do rodinné a pracovní sféry a bylo přiznáno [částka], ve druhém případě šlo o situaci, kdy nejenže [podezřelý výraz] stíhání trvalo o 1 rok déle, ale obžalovaný strávil ve vazbě 100 dnů a dostalo se mu zadostiučinění ve výši [částka]. Správně soud prvního stupně deklaroval, proč nevyužil žalobkyní předloženou judikaturu (v jednom případě šlo o osobu v průběhu řízení odsouzenou a v druhém případě mělo [podezřelý výraz] stíhání vliv na politickou kariéru poškozeného), v bližším odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje na napadený rozsudek. Výši odpovídajícího zadostiučinění odvolací soud shledal nižší než [částka], avšak při zohlednění závěru Vrchního soudu v Praze se částka [částka] jeví jako přiměřená. Názor vrchního soudu citovaný v bodu 27. odůvodnění je de facto (nikoli de iure) rovněž určitou formou satisfakce. Ze strany orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení nešlo v poměrech souzené věci o následek např. policejní provokace či o úmyslné postižení osoby žalobkyně, nýbrž o reakci na vznesené [podezřelý výraz] oznámení a provedené šetření.
22. K odvolacím námitkám žalované. Odvolací soud se ztotožňuje s právním názorem žalované ohledně přiznání odměny ve výši úkonu právní služby za účast na vyhlášení rozsudku dne [datum] podle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Ze znění tohoto ustanovení nelze žádným způsobem dovodit, že by takový úkon měl být posuzován z časového hlediska. Prostým jazykovým, jakož i systematickým výkladem, uvedené nelze dovodit. Pokud by tomu tak bylo, pak by jistě uvedený úkon nebyl výslovně zařazen do samostatného odst. 2, nýbrž podřazen k odst. 1, eventuálně by jej bylo možno posuzovat dle odst. 3 (per analogiam pak dle odst. 1 či 2). Takovému výkladu však nic nenasvědčuje. Ostatně úvahou žalobkyně by bylo možno uvažovat např. o tom, že obsáhlé odvolání proti složitému procesnímu rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. c) AT by mělo být považováno za plný úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; nebo opačným způsobem by v souladu s úvahou žalobkyně mělo být dovozováno, že účast při 5 min. jednání, na němž byl vyhlášen rozsudek, má podléhat zkrácení odměny; takový výklad odvolací soud považuje za nepřiléhavý a je třeba jej odmítnout.
23. Pokud jde o odměňování jednotlivých úkonů advokáta vykonaných dne [datum], [datum], [datum] a náhrad za promeškaný čas v rozsahu soudem přiznaných celkem [částka] nad rámec žalovanou již zaplacené odměny, se odvolací soud řídil ustálenou judikaturou (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], Rt 7/1998 a Rt 48/2016) a plně se ztotožňuje s odvolací argumentací žalované vycházející z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka]. Hlavní principy citovaných rozhodnutí spočívají v tom, že byla-li jednotlivá hlavní líčení před soudem přerušena na dobu kratší než 30 min, je tato doba chápána jako součást úkonu. Činila-li 30 - 120 min, jde o přestávku, za níž náleží náhrada za promeškaný čas. Čistý čas jednotlivých úkonů (a přestávek kratších než 30 min) se sčítá a celková výše se na konci dne dělí na dvouhodinové úseky, které jsou honorované jako jednotlivé právní úkony dle AT. Vedle odměny má advokát nárok na náhradu za promeškaný čas, protože jej nelze odměnit 2x (odměnu za zbytek započaté dvouhodiny posledního úkonu a zároveň náhradu za ztrátu času, započítává se čas přestávky na volné „předplacené“ minuty posledního dvouhodinového úkonu a každých zbylých 30 min přestávek náhradou po [částka]. Pokud se objevila přetržka delší než 2 h, považuje se tento čas za dobu, po níž náhrada za promeškaný čas nepřísluší; po zahájení odpoledního hlavního líčení se účast advokáta honoruje jako nový úkon právní služby. Vycházeje z těchto tezí a skutkového stavu, jak jej zjistil soud prvního stupně, není správný jeho závěr, že trvala-li přestávka 1 h 19 min ([datum]), 1 h 24 min ([datum]) a 55 min dne [datum] měla by se délka 30 minut násobit. Z uvedeného vyplývá, že přiznal-li soud za úkon dne [datum] a [datum] navíc 2x [částka], resp. 4x [částka] a za úkon dne [datum] dalších [částka], korigoval odvolací soud tuto úvahu a přiznal o [částka] a 21% DPH méně. Celkem se tak žalobkyni v důsledku odvolání žalované dostane méně o [částka] představujících matematicky vyjádřeno [(5x 100) + (1x [částka]) + [částka] + 21% DPH = 2 843,50].
24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek ve výroku II. změnil tak, že žalobu o [částka] s příslušenstvím zamítl dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a ve výroku III. co do částky [částka] jako věcně správný rozsudek potvrdil dle § 219 o. s. ř.
25. O nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla plně úspěšná ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, byť jí byla přiznána částka [částka] z požadovaných [částka], v části týkající se nákladů na obhajobu byla úspěšná jen v poměrné části, představující částku [částka] (354 274,69 + 10 143,30). Ve zbývajícím rozsahu byla žalobkyně se svým nárokem neúspěšná. Pro účely rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně byla meritem věci (pro účely nákladů řízení coby tarifní hodnota) částka [částka] [[částka] za nemajetkovou újmu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a [částka] (jakožto součet obhajného [částka] a nákladů na úvěr [částka]), z níž úspěch žalobkyně je třeba vztáhnout k částce [částka]]. Součet částek, v nichž žalobkyně dosáhla úspěchu, činí [částka]. Žalobkyně tak byla úspěšná co do 95% (414 418,12/437 868,28) a ve zbytku 5% nebyla úspěšná, náleží jí tak 90% náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně. Náklady řízení žalobkyně sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 9 (nikoli 10) úkonů právní služby, dále jí náleží hotové výdaje 9x [částka] (podle § 13 odst. 4 cit. vyhl.), cestovné ve výši 1 715 + 1 921 + [částka], náhrada za ztrátu času ve výši [částka], 21% DPH ve výši [částka], celkem náklady právního zastoupení [částka] za tyto úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne [datum], vyjádření [datum], jednání dne [datum] trvající déle než 2 hodiny, vyjádření [datum], částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a vyjádření z následujícího dne [datum] odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně považuje za jediný úkon, neboť ničeho nebránilo žalobkyni jej učinit v jediném podání, jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d) g) cit. vyhl. K nákladům na právní zastoupení ve výši [částka] dále náleží soudní poplatek ve výši [částka], za řízení před soudem prvního stupně tak náklady řízení činí [částka], z čehož 90% představuje částku [částka].
26. V odvolacím řízení žalobkyně byla předmětem řízení (pro účely nákladů řízení coby tarifní hodnota) částka [částka] za nemajetkovou újmu a částka [částka]; z toho byla žalobkyně neúspěšná co do částky [částka] za nemajetkovou újmu a žalovaná byla naopak zcela úspěšná se svým nárokem [částka], a proto jí náleží 100% nákladů řízení dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., za odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 3 paušální náhrady po [částka], celkem [částka]. Tuto částku odvolací soud odečetl od částky přiznané žalobkyni [částka], a uložil proto žalované zaplatit žalobkyni částku [částka]. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. s ohledem na administrativní postupy při čerpání prostředků ze státního rozpočtu.