12 C 109/2021- 167

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 7 449 705 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 203794 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 314 116 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou podepsanému soudu [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost uhradit jí částku shora uvedenou. Na odůvodnění žaloby uvedla, že je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví. Zřízena byla za účelem poskytování zdravotních služeb na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne [datum] OP [číslo] [datum]. Žalovaná je zdravotní pojišťovnou. Žalobkyně v úvodu žaloby uvedla, že naléhavě potřebuje k zajištění svého řádného a udržitelného chodu značné finanční prostředky ze zdravotního pojištění a to též s přihlédnutím ke strategickému postavení žalobkyně v rámci České republiky při zvládání celosvětové pandemie nákazy Covid 19. S odkazem na závěry rozhodovací praxe Ústavního soudu v podmínkách cenové regulace vydané úhradovou vyhláškou a omezené smluvní volnosti ve smyslu vyhlášky o rámcových smlouvách, má žalobkyně za to, že úhrada za poskytnuté zdravotní služby co do výše má odpovídat alespoň účelně vynaloženým nákladům za tyto služby při absenci jiných zdrojů financování poskytnutých služeb. Žalobkyně má za to, že v případě hospitalizační péče poskytnuté žalobkyní pojištěncům žalované tento požadavek není splněn, domáhá se tedy doplatku za žalobkyní poskytnuté zdravotní služby ve formě hospitalizací pojištěnců žalované v roce [rok] ve výši rozdílu mezi reálnými náklady účelně vynaloženými za tyto služby a úhradami za tyto služby, neboť žalobkyně objektivně neměla a nemá jiných zdrojů k financování těchto zdravotních služeb. Žalobkyně dále zdůraznila svou úlohu v oblasti zdravotnictví a zejména strategickou úlohu infekční kliniky, jejíž součástí je i Národní centrum pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz, Národní centrum HIV/AIDS a Garantované centrum virových hepatitid. Žalobkyně dále uvedla, že mezi účastnicemi řízení byla [datum] uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb [anonymizováno] [číslo], jejíž forma a obsah v podstatném ohledu vychází z vyhlášky o rámcových smlouvách i jejích příloh. Pro rok [rok] strany uzavřely úhradové dodatky a to dne [datum rozhodnutí] dodatek [spisová značka] a dne [datum rozhodnutí] dodatek [spisová značka]. Žalobkyně se ve své žalobě dále podrobně zabývala výpočtem žalované částky a zejména kalkulací nákladů skutečně vynaložených na poskytování zdravotní péče žalobkyní pojištěncům žalované a dospěl k závěru, že náklady na akutní hospitalizační péči a ambulantní péči činili v roce [částka]. Na základě uzavřeného dodatku žalovaná na akutní hospitalizační péči uhradila 116 181 954Kč. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje částku 18 203 794 Kč jako rozdíl mezi žalobkyní nutně vynaloženými náklady na poskytování akutní hospitalizační péče v roce [rok] očištěnými od jiných relevantních zdrojů financování a úhradami provedenými žalovanou za shodnou péči v roce [rok]. Žalobkyně má za to, že tento požadavek je plně v souladu s judikaturou Ústavního soudu zejména s nálezem Pl. ÚS 19/13. Žalobkyně dále poukázala na standardní problémy v zdravotnictví, zejména na nedostatečnou lůžkovou péči v důsledku nedostatku zdravotních sester, nedostatečnou kapacitu navazující dlouhodobé péče, navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví a zaobírala se i dopady onemocnění Covid 19 na plánovanou péči o pacienty žalobkyně a na cash flow žalobkyně. Navrhovala, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V prvé řadě vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Zdůraznila, že v tomto případě je promlčecí lhůtě 3 letá a počala běžet v roce [rok], poté co bylo straně žalující doručeno vyúčtování zdravotní péče za rok [rok]. K námitce strany žalující, že ve smlouvy byl sjednán režim obchodního zákoníku a tedy promlčecí lhůtě je čtyřletá uvedla, že smlouva mezi účastníky uzavření je pouze rámcovou smlouvou, na jejímž základě byly uzavírány další smlouvy prováděcí. V tomto případě byla smlouvy na rok [rok] uzavřena až [datum] tedy za účinnosti zák. 89/2012Sb. a je třeba vycházet z tří leté promlčecí lhůty. Žalovaná se dála, vyjadřovala k žalobkyní uváděným rozhodnutím vyšších soudů, které povařovala za nepřiléhavé. Zdůraznila, že pro rok 2016 byl mezi spornými stranami uzavřen úhradový dodatek s odkazem na rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 57/18 2017 ze dne 27. 2. 2018 a 32 Cdo 683/2018 ze dne 11. 2. 2020, považuje nárok žalobkyně na jakýkoli doplatek za neakceptovatelný. K výši částky, která je žalobou požadována, žalovaná uvedla, že ačkoli žalobkyně ve své žalobě popisuje metodiku, jakým způsobem k této částce došla, přesné vyčíslení, přesný výpočet není možné z žaloby zjistit. Poukazovala dále na to, že ze způsobu účtování jednotlivých položek nelze zjistit, zda se jedná o účelně vynaložené náklady, které by snad mohly představovat úhradu žalované. Poukaz na epidemii nemoci Covid 19 považuje žalovaná za účelovou s ohledem na to, že předmětem žaloby má být rok 2015, kdy pandemie nebyla.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, která má se žalovanou zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu [anonymizováno] [číslo], která byla dodatkem č. III prodloužena až do roku [rok]. [příjmení] bylo i to, že k této smlouvě byl pro rok [rok] uzavřen úhradový dodatek [spisová značka] a dne [datum rozhodnutí] dodatek [spisová značka]

4. Spornou otázkou zůstalo, zda strana žalující má nárok na doplatek ceny zdravotních služeb poskytnutých v roce [rok] pojištěncům žalované z výše uvedených důvodů a zda je či není promlčen.

5. Za smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb [anonymizováno] [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení [datum] má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena v souladu s ust. § 17 odst.1, 2 zák. 48/97 Sb. a v souladu s vyhláškou 618/2006 Sb. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to do [datum]. V č.l. XI bod 1 Smlouvy je uvedeno, že právní vztahy mezi účastníky řízení se v otázkách neupravených právními předpisy upravujícími veřejné zdravotní pojištění a poskytování hrazených služeb a smlouvou, řídí obchodním zákoníkem.

6. Pro rok 2016 byly k této smlouvě uzavřeny dodatky dodatku [spisová značka], [spisová značka] ke, [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ke Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb (pro poskytovatele lázeňské léčebně-rehabilitační péče) č. [anonymizováno] [číslo] včetně přílohy [nemocnice] na [obec], [obec a číslo], [anonymizována tři slova], [spisová značka] [spisová značka]

7. Z dodatku [spisová značka] z [datum rozhodnutí], má soud za prokázané, že se účastnice řízení v souladu s § 4 odst. 1, přílohy č. 1 písm. a) a c) vyhl. 273/2015Sb. (úhradová vyhláška pro rok 2016) dohodly, že hrazené služby poskytované poskytovatelům pojištěncům pojišťovny v roce [rok] budou hrazeny podle tohoto dodatku a to tak, že výše úhrady poskytovateli v roce 2016 bude zahrnovat individuálně smluvně sjednanou složku úhrady, úhradu formou případového paušálu a ambulantní složku úhrady. Referenční období byl rok [rok]. V článku 2, 3, 4 a 5 tohoto úhradového dodatku jsou podrobně nastaveny způsoby určení výše jednotlivých úhrad. V článku 6 je stanovena předběžná měsíční úhrada ve výši 18 968 400 Kč. V článku 6.5 si strany sjednaly, že vypořádání předběžných úhrad bude provedeno do [datum]. Ve stejné době budou vypořádány i regulační mechanismy. Ostatní dodatky upravují obdobným způsobem výpočet úhrad v dalších segmentech zdravotních služeb poskytovaných žalobkyní.

8. Z vyúčtování hrazených služeb PZS za období roku 2016 z [datum] a z dokladu o odeslání vyúčtování [datum] má soud za prokázané, že bylo provedeno vyúčtování zdravotních služeb za rok 2016 pro celé zdravotnické zařízení, Jednou ze složek výpočtu konečné úhrady je i úhrada za hospitalizační péči, která se skládá z individuálně smluvně sjednané složky úhrady za přesně specifikované výkony, z úhrady formou případového paušálu a z úhrad vyjmutých z případového paušálu. Celkem byla za tuto péči žalobkyni uhrazena částka 116 181 954,50Kč. Vyúčtování obsahuje nejenom výpočet, ale i jeho podrobné zdůvodnění a také poučené o možnosti podat proti vyúčtování námitky a to ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení.

9. Z interní záznam z jednání ze dne [datum], má sodu za zjištěné, že proběhlo mezi účastníky řízení jednání, na němž strana žalující poukázala na vývoj objemu zdravotních služeb v jednotlivých segmentech a zejména upozornila na překročení smluvního limitu pro ZULP CSP a žádala o jeho zohlednění v závěrečném vyúčtování. Žalovaná navrhovala a vyčkat vyhotovení vyúčtování roku 2016 a uváděné skutečnosti případně řešit ve vypořádání námitek, budou-li podány.

10. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] má sodu za prokázané, že bylo řešeno vyúčtování poskytnutých zdravotních služeb za rok 2016, kdy strana žalující požadovala navýšení úhrad v ambulantním segmentu a dále požadovala doplacení objem K3 centrových léků„ S“ do plné výše. Zde došlo mezi stranami ke kompromisní dohodě. Za rok 2016 dále strana žalující žádala o odpuštění srážek za překročení limitu výkon. [číslo] ve výši 139 170Kč. Jak vyplývá ze zápisu, žalobkyně přijala argumentaci žalované a zavázala se, že již nebude tento doplatek požadovat. Sodu na tomto místě zdůrazňuje, že po celou dobu jednání, které mělo být chápáno jako námitka proti vyúčtování roku [rok], nebyly vzneseny žádné námitky proti vyúčtování hospitalizační péče. K vznesené námitce promlčení.

11. Smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení 1 [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena v souladu s ust. § 17 odst. 1,20 zák. 48/1997 Sb a s vyhlč. 618/2006Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Smlouvy byla uzavřena na dobu 5 let, a předpokládala, že k ní pro jednotlivé roky budou uzavírány dodatky, v nichž budou ujednána konkrétní plnění. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě se jedná o tzv. rámcovou smlouvu, která stanoví základní pravidla pro ostatní realizační smlouvy (smlouvy uzavírané na jednotlivé roky) Srovnej např. rozsudek NS ČR 29 cdo [číslo] 2014 ze dne [datum].

12. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na úhradu zdravotních služeb poskytnutých v roce [rok] vznikla žalobkyni až v souladu s uzavřením dodatku pro rok [rok], tedy po účinnosti zák. 89/2012Sb. řídí se právní vztahy vzniklé na základě tohoto dodatku a tedy i právo na úhradu poskytnuté zdravotní služby právními předpisy platnými po [datum] tedy zák. č. 89/2012Sb.

14. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

15. Podle § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

16. Podle § 629 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. K vyúčtování roku 2016 došlo [datum], tedy v tento den žalobkyně věděla, jaká částka jí bude uhrazena za poskytnutou hospitalizační péči pojištěncům žalované v roce 2016. Dle názoru soudu již dnem následujícím po doručení vyúčtování mohla strana žalující své právo uplatnit u soudu, tedy již dne [datum] počala běžet promlčecí doba, který tak marně uplynula dnem [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloby byla podána až dne2b8. 6. 2021, má soud žalobou uplatněný nárok za promlčený, a protože žalovaná tuto námitku vznesla, soudu nezbylo než žalobu zamítnout v plném rozsahu.

18. Pro případ, že by se soudy vyšších stupňů neztotožnily se závěry soudu prvního stupně o promlčení žalobou uplatněného nároku, soud provedl i další dokazování a zabýval se i ostatními námitkami účastníků. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru:

19. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací (viz zřizovací listina z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], poskytující mimo jiné i zdravotní služby pojištěncům žalované. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb [číslo] [číslo], na jejímž základě žalobkyně pojištěncům žalované poskytuje sjednané zdravotní služby a žalovaná tyto v mezích smlouvy hradí. Pro rok [rok] byl mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] uzavřen úhradový dodatek pro rok [rok], v němž byla výše úhrad a regulačních omezení s odkazem na úhradovou vyhlášku č. 273/2015Sb. Žalovaná uhradila žalobkyni na poskytnuté zdravotní služby za své pojištěnce za hospitalizační případy celkem částku 116 181 954,50Kč. Námitky proti vyúčtování tohoto segmentu poskytované péče podány nebyly. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Dle ust. § 17 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“) za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu, smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat 21. Dle ust. § 17 odst. 2 věty první a druhé zákona č. 48/1997 Sb. smlouva podle odstavce 1. uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen„ veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví.

22. Dle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.

23. Dle ust. § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 120 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.

24. Dle ust. § 40 odst. 2 věty první zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1.

25. Dle ust. § 4 vyhlášky č. 324/2014 Sb. pro hrazené služby poskytované poskytovateli lůžkové péče, s výjimkou hrazených služeb poskytovaných poskytovateli následné lůžkové péče, poskytovateli dlouhodobé lůžkové péče a poskytovateli zvláštní lůžkové péče, se hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení stanoví v přílohách [číslo] k této vyhlášce. Pro hrazené služby poskytované poskytovateli následné lůžkové péče, poskytovateli dlouhodobé lůžkové péče a poskytovateli zvláštní lůžkové péče, hrazené paušální sazbou za jeden den hospitalizace nebo podle seznamu výkonů, se hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení stanoví v příloze [číslo] k této vyhlášce.

26. V rámci právního zhodnocení celého sporu je třeba vyzdvihnout specifika právního vztahu mezi žalobkyní coby poskytovatelem zdravotních služeb a mezi pojišťovnou. Tento vztah, jehož primárním cílem je zejména naplnění ustanovení čl. 31 Listiny, je jednak motivován snahou zajistit poskytnutí co nejširší možné bezplatné zdravotní péče všem účastníkům veřejného zdravotního pojištění a jednak je limitován množstvím prostředků určených k úhradě poskytnutých zdravotních služeb. Tyto cíle jsou naplňovány prostřednictvím systému veřejného zdravotního pojištění, který je upraven zák. č. 48/1997Sb. o veřejném zdravotním pojištění V rámci tohoto zákona, jak již bylo shora uvedeno, uzavírají pojišťovny s poskytovateli smlouvy, jejichž obsah je upraven vyhl. č. 618/2006Sb. o rámcových smlouvách. Ze samotné podstaty systému veřejného zdravotního pojištění, tak, jak je tímto zákonem nastavena, vyplývají výrazná kontraktační omezení a významné veřejnoprávní regulace. Jak je však uvedeno např. v nálezu Pl ÚS 5/15 ze dne [datum] i přes tato omezení se každý poskytovatel může dohodnout se zdravotní pojišťovnou na jiném způsobu určení výše úhrad. Úhradová vyhláška tak sice významně, ale pouze dotváří podmínky pro podnikání v oblasti poskytování zdravotních služeb. ([příjmení]: Pl ÚS 5/15 ze dne [datum]„ Úhradová vyhláška, kterou na základě § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění vydává Ministerstvo zdravotnictví vždy pro následující kalendářní rok, pak tuto zákonnou úpravu doplňuje. Stanoví totiž, jakým způsobem se určí výše úhrad, na které vznikne jednotlivým poskytovatelům nárok vůči zdravotním pojišťovn za hrazené služby, jež v souladu se svými zákonnými či smluvními povinnostmi poskytli jejich pojištěncům. Jejím obsahem je tak vlastně cenová regulace. Přestože se každý poskytovatel může dohodnout se zdravotní pojišťovnou na jiném způsobu určení výše úhrad, a tím ve vztahu k jejich vzájemným právním vztahům vyloučit použití úhradové vyhlášky, v obecné rovině platí, že tato vyhláška významným způsobem dotváří i podmínky pro podnikání v oblasti poskytování zdravotních služeb. Z tohoto důvodu ji lze považovat rovněž za doplnění zákonné úpravy, která ve vztahu k těmto poskytovatelům vymezuje právní rámec rozhodný pro realizaci jejich práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny“ K zásahu do práva podnikat ústavní soud ve svém nálezu dále uvedl:„ Ústavní soud konstatuje, že samotný princip výpočtu založený na výše uvedených zásadách se zjevně nedotýká podstaty a smyslu práva podnikat. Stanovený způsob výpočtu výše úhrad nevylučuje, že někteří poskytovatelé zdravotních služeb budou (případně i po dobu více let) hospodařit se ztrátou, ani tato skutečnost se však sama o sobě nedotýká podstaty a smyslu práva podnikat. Každý poskytovatel musí především sám usilovat o to, aby byla jeho činnost co nejefektivnější a aby mu při ní nevznikaly zbytečné náklady. I kdyby se přitom ukázalo, že někteří poskytovatelé vzhledem ke konkrétním podmínkám v místě svého podnikání za současného nastavení výše úhrad fakticky nemohou dosáhnout zisk, v rovině uvedeného práva by se jednalo o důsledek jejich vlastního rozhodnutí ohledně způsobu a místa podnikání a s ním spojeného podnikatelského rizika“. Úhradová vyhláška pro rok 2016 č. 273/2015Sb. nebyla shledána s ohledem na zmiňovaný č.l. 26 Listiny neústavní.

27. Dle ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

28. V návaznosti na citované ustanovení soud odkazuje na nejnovější judikaturu Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 32 Cdo 3546/2020, jejíž závěry jsou s ohledem na shodu v podstatných znacích aplikovatelné na vztah mezi žalobkyní a žalovanou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl, že„ Uzavřela-li žalobkyně úhradový dodatek k zvláštní smlouvě, v němž byl ujednán způsob stanovení ceny zdravotních služeb, je z povahy věci vyloučen protiústavní zásah do práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny zdravotních služeb nepokrýval ani nezbytné náklady na jejich poskytnutí, neboť žalobkyně tak učinila ze svobodné vůle poté, co při využití svých potřebných schopností (§ 5 odst. 1 o. z.), které lze u ní vzhledem k její profesionalitě důvodně předpokládat, odborně a kompetentně zhodnotila podmínky v návrhu obsažené. Namístě je zdůraznit, že omezení autonomie vůle zmíněné v bodě 25 se svobody žalobkyně rozhodnout se, zda návrh úhradového dodatku o stanoveném obsahu vůbec příjme, nedotýká. Také v případě zvláštní smlouvy platí, že je uzavírána s tím, že bude plněna (§ 3 odst. 2 písm. d) o. z.), tedy včetně ujednání o ceně zdravotních služeb, jejíž výše se odvíjí od zdravotních výkonů hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění, které byly poskytnuty v příslušném hodnoceném období, od stanovených bodových hodnot těchto zdravotních výkonů a od hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení ujednaných pro příslušné úhradové období (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5718/2017, a ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 32 Cdo 683/2018). [obec] pacta sunt servanda, základní zásada soukromého práva a právního řádu vůbec, je také předmětem ústavní ochrany (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3292/09, bod 37). Jiný závěr nelze přijmout i z toho důvodu, protože by v rozporu s § 1797 o. z. bylo žalobkyni, jako podnikatelce, umožněno napravit pro ni nepříznivé důsledky, vyplývající z porušení zásady ekvivalence plnění, a v tomto smyslu by dosáhla téhož, jako by v její prospěch bylo možno uplatnit pravidlo o neúměrném zkrácení. Ústavní soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 407/99, dospěl k závěru, že protiústavní zásah do práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) je vyloučen, je-li hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení výsledkem dohodovacího řízení (§ 17 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Přestože dohodovací řízení se jako institut, jehož výsledkem je (má být) dohoda o obsahu rámcové smlouvy, kterou se řídí smlouvy o poskytování a úhrad hrazených služeb mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, vztahuje (pouze) na financování zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb, se zvláštní smlouvou jej pojí společný účel. Z uvedeného vyplývá, že ujednání způsobu stanovení ceny zdravotních služeb ve zvláštní smlouvě (§ 17a zákon o veřejném zdravotním pojištění) vylučuje protiústavní zásah do práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny zdravotních služeb nepokrýval ani nezbytné náklady na jejich poskytnutí.“ Obdobné závěry byly uvedeny i v rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 142/2020-241 ze dne 28. 5. 2020 29. Soud považuje za nutné upozornit i na rozhodnutí IV. ÚS 989/21, jímž byla v obdobné věci odmítnuta ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2021 č. j. 23 Cdo 3628/2020-262, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2020 č. j. 54 Co 117/2020-232 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. října 2019 č. j. 12 C 405/2018-204, v níž stěžovatelka argumentovala tím, že výše úhrady za zdravotní služby, které poskytla byla nedostatečná a zasahovala do práva na podnikání. Ústavní soud dovodil, že„ v posuzované věci nebylo namístě aplikovat stěžovatelkou uvedené judikaturní závěry Ústavního soudu určené výhradně k vyřešení absence způsobu stanovení výše úhrady za zdravotní péči poskytovanou poskytovatelem péče. Uvedený závěr plyne zejména z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2545/16 (N 127/86 SbNU 169), z něhož vyplývá, že soud je povolán ke stanovení ceny ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytnuté pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami, nebyla-li tato cena mezi pobytovým zařízením sociálních služeb a zdravotní pojišťovnou pro konkrétní období platně sjednána. Ústavní soud konstatoval, že hledat spravedlivé řešení určení ceny poskytnuté zdravotní péče je věcí obecných soudů až v případě, kdy se pojišťovna (zde vedlejší účastnice) a poskytovatel péče (zde stěžovatelka) na této ceně nedohodnou…“.

30. Dle názoru podepsaného soudu, jsou tyto závěry Nejvyššího soudu, Ústavního soudu i Městského soudu v Praze aplikovatelné na posuzovaný případ, i když se vztahují k pobytovým zařízením sociálních služeb, které uzavírají smlouvu s pojišťovnami dle ust. § 17a zákona č. 48/1997 Sb., neboť, jak vyplývá ze závěrů Nejvyššího soudu ČR, není rozdíl v tom, zda dohoda o způsobu úhrady poskytnutých zdravotních služeb vzejde z dohadovacího řízení nebo z individuálního kontraktačního procesu.

31. Soud poukazuje taktéž na skutečnost, že mezi týmiž účastníky již byl rozhodován spor, v němž se žalobkyně domáhala úhrady doplatku za péči poskytnutou v roce [rok] pojištěncům žalované a to se stejnou argumentací, jak je činěno nyní. Tato žaloba byla rozsudkem 12 C 87/2020-165 zamítnuta a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Městského sodu v [obec] 15Co 60/2022-226 ze dne 24. 5. 2022.

32. V souladu s ust. § 13 o.z. s odkazem na výše citovaná rozhodnutí soud uzavřel, že každý poskytovatel se může s pojišťovnou dohodnout na individuálním, způsobu určení výše úhrad a tím vyloučit použití úhradové vyhlášky. Takováto dohoda je mezi stranami závazná a s předpokladem, že k této dohodě strany přistupovaly svobodně a s využitím všech svých schopností, které u nich lze vzhledem k jejich profesionalitě přepokládat, nelze dospět k závěru, že by takováto dohoda mohla být způsobilá zasahovat do práva nemocnice podnikat zakotveného v čl. 26 Listiny. V tomto sporu je třeba k argumentaci strany žalující zdůraznit, že i když dohadovací řízení skončilo nedohodou, a úhradová vyhláška byla vydána autoritativně Ministerstvem zdravotnictví, nemocnice dobrovolně úhradový dodatek podepsala. Nadto soud poukazuje na skutečnost, že nemocnice, po té co obdržela od žalované vyúčtování zdravotních služeb za rok [rok], nejenomže neprokázala, ale dokonce ani netvrdila, že by v době obdržení vyúčtování toto napadla námitkami, případně, že mezi stranami proběhlo jakékoli jednání ohledně nedostatečné výše úhrad za hospitalizační péči za rok [rok]. Naopak zápisem z jednání ze srpna [rok] bylo prokázáno, že předmětem jednání byla pouze úhrada za ambulantní služby, překročené preskripce a překročení vykazování jednoho z výkon. Jak z tohoto zápisu ze dne [datum] vyplývá mezi stranami došlo k finální dohodě o výši úhrad za rok [rok], po té co byly zohledněny námitky strany žalované a připomínky strany žalující. Podepsáním úhradového dodatku tak mezi spornými stranami došlo k dohodě o výši úhrady pro rok [rok]. S odkazem na výše citované závěry vyšších soudů a základní - též ústavně chráněnou - zásadu soukromého práva Pacta sunt servanda soud by žalobu i případě, že by nebyl nárok promlčen zamítl, neboť z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by žalovaná neuhradila zdravotní služby v souladu s uzavřeným úhradovým dodatkem. Toto ostatně nebylo ani tvrzeno.

33. Pouze na okraj považuje soud za nutné vyjádřit se k námitce strany žalované vznesené mimo jiné i v dalších řízeních mezi týmiž účastníky vedených týkající se rozporu úhradové vyhlášky se zákonem [číslo] o cenách. Tyto námitky v jiném segmentu poskytovatelů již byly řešeny se závěrem, že jedná-li ose o úhradu, která je sjednána dle § 17 zák. 48/1997Sb. regulaci na základě zák. [číslo] cenách nepodléhá. (např. 31 Cdo [číslo], IV ÚS 387/99 ze dne [datum])

34. Soud neprovedl další stranami navrhované důkazy, neboť je s ohledem na výše publikované právní názory považoval za nadbytečné.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 139 592 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 449 705 Kč sestávající z částky 38 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 38 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 38 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 115 200 Kč ve výši 24 192 Kč a dále náhradu za zameškaný čas spojenou s cestou k soudnímu jednání dne [datum] v částce 200 Kč. Soud nepřiznal náhradu za požadovaný úkon – další porada s klientem dne [datum], neboť tato porada nebyla doložena.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 314 116 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 203 794 Kč sestávající z částky 51 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 51 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 51 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 51 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 51 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 259 600 Kč ve výši 54 516 Kč.

Poučení