13 C 197/2017 - 438

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Instituce], IČO: [IČO] [adresa] za kterou jedná: [Anonymizováno], IČO: [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 000 Kč od 4. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 760 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 760 000 Kč od 4. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 129 502 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal toho, aby mu žalovaná poskytla zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 900 000 Kč s příslušenstvím, jež mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím v souvislosti s jeho trestním stíháním pro obvinění z pomoci ke zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V trestním řízení mu bylo kladeno za vinu jednání související s vydáním pokynu k provizorní instalaci panelů solární elektrárny za účelem získání licence k jejímu provozování společností [právnická osoba] [právnická osoba]. ve [Anonymizováno] od [právnická osoba] za garantovanou vyšší výkupní cenu. Rozhodnutím soudu byl žalobce obvinění zproštěn. Vedle toho žádal, aby bylo „konstatováno porušení (žalobcova) práva“, přičemž následně bylo upřesněno, že porušeno mělo být právo dle čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Žalobce podáním ze dne [datum] s odkazem na stanovisko [Anonymizováno] ze dne [datum] vzal žalobu částečně zpět co do požadavku konstatování porušeného práva. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2018, č. j. 13 C 197/2017-85 bylo řízení částečně zastaveno ohledně návrhu na konstatování, že předmětným trestním stíháním bylo porušeno právo žalobce dle článku 10 odst. 1, odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tedy právo žalobce na zachování důstojnosti, cti a dobré pověsti a ochranu jména a právo žalobce na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 3. 2018.

3. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 6. 2019, č. j. 13 C 197/2017-148, žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 450 000 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku), žalobu zamítl co do částky 450 000 Kč s příslušenstvím (výrok II rozsudku) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III rozsudku).

4. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) na základě odvolání jak žalobce, tak i žalované, rozsudkem ze dne 29. 4. 2021, č. j. 44 Co 292/2019-181, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím potvrdil [výrok I, bod a) rozsudku odvolacího soudu] a co do částky 350 000 Kč s příslušenstvím změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá [výrok I, bod b) rozsudku odvolacího soudu]. Žalované dále uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 37 389 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

5. Nejvyšší soud k dovolání žalobce i žalované rozsudkem ze dne 23. 8. 2022, č. j. 30 Cdo 2077/2022-232, shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2021, č. j. 44 Co 292/2019-181, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2019, č. j. 13 C 197/2017-148, zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

6. Vzhledem ke zrušení předcházejících rozsudků ve věci samé je dle soudu nadbytečné rozebírat rozhodovací důvody těchto rozsudků. Lze navíc dodat, že tyto jsou účastníkům známé z předcházejícího průběhu řízení (polemizovali s nimi v rámci svých opravných prostředků).

7. Co se týče rozhodovacího důvodu Nejvyššího soudu ve vztahu k tehdy probíhajícímu exekučnímu řízením směřujícímu proti žalobci, tak v dalším průběhu řízení před soudem I. stupně byl exekuční příkaz č.j. [spisová značka] ze dne [datum], k jehož účinkům na probíhající řízení se vyjadřoval Nejvyšší soud, zrušen usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum] (srov. usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], provedené k důkazu na jednání dne [datum]). Proto se soud již účinky exekučního příkazu ze dne [datum] na probíhající řízení ve vztahu k aktivní legitimaci žalobce dále nezabýval.

8. Další zrušující důvody vyjádřené ve shora uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu se týkaly především postupu Krajského soudu v rámci odvolacího řízení, a proto je rovněž nadbytečné se uvedeným na tomto místě zabývat.

9. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, neboť není dána odpovědnost [Anonymizováno] za škodu, ani vznik nemajetkové újmy a ani vznik majetkové škody. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 900 000 Kč nevyhověla. Žalovaná s odkazem na konstantní judikaturu uvedla, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalovaná také s odkazem na ustálenou soudní praxi naznala, že žalobce dostatečně netvrdil a především neprokázal nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Žalovaná sice konstatovala, že v přípravném řízení bylo proti žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, nicméně žalovaná se za tuto skutečnost omluvila a vzhledem k okolnostem případu, kdy žalobce dostatečně neodůvodnil přiznání zadostiučinění v peněžité formě, žalovaná pokládala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu žalované za dostatečné zadostiučinění za porušení práva. Žalovaná v dalším průběhu řízení uvedla, že žalobci na účet exekutora uhradila na základě shora uvedeného exekučního příkazu ze dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč na jistině a částku ve výši 33 832,05 Kč na úrocích z prodlení a dále částku 37 389 Kč na nákladech řízení. Shora uvedené plnění považovala za dostatečné zadostiučinění pro žalobce, a proto žalobu navrhla v plném rozsahu zamítnout.

10. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

12. Z trestního spisu Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. [Anonymizováno] je prokázán obsah úkonů v rámci přípravného trestního řízení a trestního řízení vůči žalobci. Z úředního záznamu [Anonymizováno] ze dne [datum] je zřejmé, že dne [datum] v [hodnota] hod. se po předchozím předvolání dostavil žalobce ve věci podání vysvětlení k výstavbě a zprovoznění [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. v [adresa] [Anonymizováno]. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne [datum] je zřejmé, že policejní orgán prováděl ve vztahu k žalobci tento neodkladný úkon, v rámci něhož byl vyslechnut žalobce k předmětné trestní činnosti a dobrovolně jim vydal doklady týkající se stavby [Anonymizováno] v [adresa] [Anonymizováno]. Z domovní prohlídky byla pořízena fotodokumentace obytných prostor na adrese [adresa], tedy v sídle společnosti žalobce. Z druhého protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne [datum] je zřejmé, že policejní orgán prováděl další domovní prohlídku na adrese tehdejšího bydliště žalobce, [adresa]. Domovní prohlídce byla přítomna [tituly před jménem] [jméno FO], která vydala policejnímu orgánu některé movité věci. I tento úkon byl prováděn jako neodkladný. Také z druhé domovní prohlídky byla pořízena fotodokumentace. Domovních prohlídek se účastnilo několik policistů, především z útvaru [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z protokolu o výslechu svědka je zřejmé, že dne [datum] byla slyšena před policejním orgánem [tituly před jménem] [jméno FO] v trestní věci podvodu při výstavbě fotovoltaické elektrárny ve [Anonymizováno]. Z protokolu o výslechu obviněného je zřejmé, že dne [datum] byl žalobce slyšen ve věci předmětné trestné činnosti a bylo mu současně doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin podvodu. Z protokolu o zadržení osoby podezřelé ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce byl zadržen poté, co na telefonickou výzvu policie vyšel ze svého bydliště a byla mu nasazena služební pouta. V protokolu je uvedeno, že u žalobce byly dány důvody koluzní vazby. Z usnesení policejního orgánu ze dne [datum] se mimo jiné zjišťuje obsah obvinění žalobce z trestní činnosti, tedy že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin pomoc zvlášť závažnému zločinu podvodu zčásti dokonaného a zčásti nedokonaného ukončeného ve stadiu pokusu. Z přípisu policejního orgánu ze dne [datum] je zřejmé, že obviněný a státní zastupitelství byli informováni o tom, že vyšetřování je u konce a policejní orgán dospěl k závěru, že se zvlášť závažné zločiny staly a spáchaly je konkrétní osoby, a to i žalobce. Z návrhu na podání obžaloby ze dne [datum] je zřejmé, že policejní orgán navrhl [Anonymizováno], nechť mimo jiné obžaluje žalobce pro předmětnou trestnou činnost. Z obžaloby [Anonymizováno], pobočka [adresa], se zjišťuje, že státní zástupce podal mimo jiné obžalobu na žalobce, když jako fyzická osoba podnikatel, podnikající pod obchodní firmou [Anonymizováno] se ústně dohodl s obviněným [jméno FO] a s obviněným [jméno FO] tak, že dle této dohody dne [datum] dal pokyn svým zaměstnancům a brigádníkům montovat fotovoltaické panely na ocelové konstrukce elektrikářskými stahovacími páskami bez náležité fixace a bez zapojení panelů kabely mezi sebou do funkčního celku, a to s cílem pro potřeby kontrol ze strany zaměstnanců [Anonymizováno] a zaměstnanců [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyvolat zdání, že fotovoltaická elektrárna společnosti [právnická osoba] ve [Anonymizováno] je dokončená a provozuschopná o výkonu 0,481 MW, čímž obžalovaný žalobce takto vědomě a cílně vytvořením zdání dokončení a provozu schopnosti dané elektrárny pomohl obviněnému [jméno FO] jednak získat neoprávněně licenci ve prospěch společnosti [právnická osoba] na výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů ještě v roce [rok] s tím, že tak získá neoprávněně nárok na garantovanou výkupní cenu na dobu 20 let za výrazně vyšší cenu, než jaká by mu byla garantována v případě získání dané licence až v roce [rok], a také tak s tímto cílem záměrně pomohl obviněnému [jméno FO] ve prospěch společnosti [právnická osoba] neoprávněně získat protokol o schválení výrobny od společnosti [právnická osoba] ještě v roce [rok]. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] je zřejmý obsah závěrečné řeči žalobce. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] před Krajským soudem v Brně se zjišťuje obsah rozsudku v dané trestní věci, přičemž žalobce byl podle § 226 písm. b) tr. řádu pro předmětný skutek obžaloby zproštěn (skutek není trestným činem). Z žádosti o přezkoumání přestupu policejního orgánu ze dne [datum] je zřejmé, že se žalobce u státního zástupce domáhal přezkumu dle § 157a tr. řádu, když došlo k zásadnímu porušení práva obviněného na obhajobu. Ve věci rozhodoval i Vrchní soud v Olomouci, který dne [datum] odvolání proti výroku týkajícímu se žalobci jako nedůvodné zamítl.

13. Z výpisu Infosoud na portálu justice.cz je zřejmá délka trestního řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [Anonymizováno]. Trestní stíhání žalobce trvalo 1 059 dní, tedy téměř 3 roky.

14. Z přípisu ze dne 3. 3. 2017 bylo prokázáno, že se žalobce před podáním žaloby obracel na žalovanou ve věci uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného rozhodnutí. Žalobce specifikoval přehled úkonů právní služby, které musel vynaložit v souvislosti se svojí obhajobou v trestním řízení. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že tento správní úřad informoval žalobce, že obdržel podání týkající se uplatněného nároku, nicméně nemohl záležitost v zákonem stanovené lhůtě vyřídit, protože část spisového materiálu Krajského soudu v Brně byla nedostupná. Správní úřad doložil komunikaci se soudy ohledně zapůjčení spisu v předmětné trestní věci. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že správní úřad komunikoval s právní zástupkyní žalobce ve věci doložení dalších listin. Z přípisu právní zástupkyně žalobce ze dne 31. 10. 2017 bylo prokázáno, že advokátka obratem dokládala správnímu úřadu doplňující informace k uplatněnému nároku.

15. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že správní úřad považoval předběžné projednání nároku žalobce za ukončené. V dalším se měl žalobce obracet na soudy. Ze stanoviska [právnická osoba] ze dne [datum] je prokázáno, že správní úřad zaujal názor, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalovaná přiznala žalobci částečně náklady jeho obhajoby, ale nesouhlasila již s nárokem na náhradu nemajetkové újmy. Po konstatování, že došlo ve vztahu k žalobci k nezákonnému rozhodnutí, se žalovaná za tuto skutečnost omluvila.

16. Z výpisu internetových stránek [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že zpravodajský kanál prostřednictvím internetu úvodem informoval veřejnost o tom, že se za solární podvod brněnský krajský soud udělil čtyřem lidem nepodmíněné tresty v rozmezí [číslo] a [číslo] let. Podle obžaloby dopomohli solární elektrárně v [adresa] k získání výhodné provozní licence ve chvíli, kdy ještě nebyla dokončena. Bylo uvedeno, že rozsudek není pravomocný. Dále bylo v článku uvedeno, že se všichni odsouzení odvolali. Až v závěrečné části článku je zmínka o tom, že soud naopak zprostil obžaloby žalobce, jenž se podílel na montáži panelů. Bylo doplněno, že státní zástupce nesouhlasil se zproštěním obžaloby u žalobce.

17. Z výpisu internetových stránek [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl prokázán rozsah informací o trestním řízení za podvod s nedokončenou solární elektrárnou, a zejména že za trestnou činnost soud uložil nepodmíněné tresty vězení. Informace byla podána tak, že Krajský soud v Brně uložil nepodmíněné tresty lidem spojeným se stavbou solární elektrárny v [adresa] – [Anonymizováno]. Z úvodních vět těchto článků z [datum] je pro čtenáře zřejmé, že aktéři v této kauze byli odsouzeni k trestu odnětí svobody. Informace byly prezentovány v několika internetových zpravodajských denících, zejména [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Po zadání jména a příjmení žalobce na internetových zpravodajských portálech byly zobrazeny informace ohledně odsouzení za podvod v souvislosti se solární elektrárnou u [obec].

18. Z výpisu internetových stránek [Anonymizováno] byla prokázána zpravodajská informace o tom, že předmětná elektrárna dostala licenci dřív, než stála, přesto ji [Anonymizováno] udělil licenci, tedy došlo k podvodnému jednání a za to bylo trestně stíháno šest lidí. Článek též obsahoval úryvek výpovědi tehdy obžalovaného žalobce.

19. Z výpisu internetových stránek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo prokázáno, že došlo ke zveřejnění informace, že za podvod s nedokončenou solární elektrárnou rozdal soud tresty vězení. Článek popisuje, kdo z aktérů se nejvíce podílel na trestní činnosti a jak trestní činnost byla realizována. Závěr článku obsahuje zmínku o tom, že žalobce byl zproštěn obžaloby, s čímž státní zástupce nesouhlasil.

20. Z výpisu vyhledání prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno] bylo prokázáno, kolik odkazů se zobrazí na internetu po zadání jména a příjmení žalobce. Je především zřejmé, že hned první odkaz se týká informace o uložení trestů od [číslo] do [číslo] let vězení, které uložil Krajský soud v Brně čtyřem lidem spojeným se stavbou solární elektrárny. V tomto prvním odkazu není bez dalšího rozkliknutí patrné, že žalobce nebyl v předmětné trestní věci odsouzen. Z druhého odkazu je zřejmé, že obžaloba dalšího muže z dodavatelské firmy [Anonymizováno] byla vrchním soudem vrácena krajskému soudu, u žalobce je bez dalšího rozkliknutí zřejmá informace, že se na něčem nezákonném měl podílet. Až po rozkliknutí těchto internetových článků je blíže patrný rozsah zapojení žalobce k předmětné trestní činnosti. Při vyhledání jména a příjmení na internetu je zřetelný také další odkaz na žalobce, a to na [Anonymizováno]..., že žalobce byl hlavní podezřelý. Zveřejněné informace vzbuzují u veřejnosti dojem, že žalobce byl do předmětné trestné činnosti zapojen. Z internetového vyhledávání jsou patrné mnohé odkazy na možné zapojení žalobce při podvodné výstavbě [Anonymizováno].

21. Z dopisu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že události, které svědkyně a její [Anonymizováno] prožily společně s žalobcem byly stresující. Žalobce byl optimistou a doslova sršel humorem, který si dovedl po přestěhování během několika měsíců najít nové přátele a známosti v obci. Těmito událostmi, jež se udály během pár hodin, bylo toto zmařeno. Žalobce přes velké pracovní nasazení v podnikání finančně prosperoval. Se svojí životní energií, humorem a optimistickými postoji ke všem problémům běžného osobního i profesního života vše zvládal s nadhledem. Neopomenul ani aktivity se svými přáteli, zapojoval se do organizace kulturních akcí v obci [adresa]. Život rodiny se během okamžiku rázem změnil, následoval rok obav, strachu i z úplně triviálních věcí, jako je zvonící zvonek u dveří v ranních hodinách, stojící auto s kouřovými skly na parkovišti domu, nebo míst, kde se momentálně pohybujete, zvonící telefon bez zobrazení telefonního čísla a další. Situaci zhoršovaly mj. medializace celého případu [Anonymizováno] a zvědavé dotazy spoluobčanů, dychtících po senzaci. Spoluobčané v obci dokázali ihned žalobce odsoudit. V jejich očích byl podvodník a na svědkyni se začalo pohlížet a dodnes pohlíží jako na tu, co žila s podvodníkem. Pro žalobce bylo složité získat nové zakázky, což vedlo k problémům se zajištěním nejen existenčních prostředků, ale i peněžních prostředků na advokátní služby. Z žalobce se stal vlivem tlaku všech událostí cholerik, pesimista, který se upínal ke každé příležitosti, kdy mohl opustit domov, obec a byl věčný za přízeň té hrstky přátel, kteří mu zůstali a věnovali mu svůj volný čas a podporu v boji za očištění jeho jména jak v osobním, tak profesním životě. Žalobce se vytratil z aktivit obce, nezvládal podezíravé pohledy spoluobčanů. Před zraky svědkyně a její [Anonymizováno] byl žalobce s nasazenými pouty odvezen do [adresa]. Po 13 hodinách se žalobce vrátil jako jiný člověk. V dalším období se žalobce sice snažil nedát znát své obavy, ale za zavřenými dveřmi domova nastalo psychické peklo, trpěl nočními běsy. Žalobce se uzavřel do sebe, přestal se zajímat o svoji firmu, přátele a rodinu. Z partnerského vztahu svědkyně a žalobce se vytratila vzájemná důvěra, přibyly výčitky a spory. Svědkyně začala mít obavu, že dlouhá cesta s nejasným výsledkem bude mít ve společné domácnosti se zdeptaným, cholerickým partnerem neblahý vliv na život její i [Anonymizováno]. Svědkyně se rozhodla partnerský vztah s žalobcem ukončit. Žalobce i po zprošťujícím rozsudku zůstal v očích spoluobčanů obce dál „ten podvodník“. [Anonymizovaný odstavec]

23. Z lékařské zprava žalobce z [Anonymizováno] od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce je v [Anonymizováno] od [datum]. Konstatován pracovní úraz žalobce v roce [rok], kvůli kterému byl žalobce v dlouhé pracovní neschopnosti. Rozvoj [Anonymizováno] [Anonymizováno], v [datum] nasazeno antidepresivum. V poslední době opět zhoršení stavu, protože žalobce byl u soudu. Probíhal soud, který ho nakonec zprostil obžaloby. Zhoršení nálady, anxiety, méně chuti do aktivit ([Anonymizováno] vyšetření ze dne [datum], č. l. 377). [Anonymizovaný odstavec]

25. Z účastnické výpovědi žalobce učiněné na jednání soudu dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce se zabýval [Anonymizováno] u [Anonymizováno] od roku [rok]. V průběhu domovní prohlídky policisté všechno probírali (spodní prádlo, a to i u [Anonymizováno] [Anonymizováno]), žalobce musel stát čelem ke zdi asi 2 hodiny. Při zadržení tak jej srazilo komando k zemi, byla mu nasazena pouta. Jak ležel na zemi, tak viděl, že sousedi chodí do práce. Následně jej odvezli k výslechu do [adresa], a to v [Anonymizováno]. Tam cca 15 hodin čekal na svého právního zástupce. Žalobce uváděl, že mu bylo vyhrožováno, že půjde sedět, pokud nebude mluvit. Před zadržením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], staral se i o [Anonymizováno] [Anonymizováno] z hlediska [Anonymizováno], byl [Anonymizováno]. S přítelkyní byl v době zadržení zhruba [hodnota]-[hodnota] let. Po návratu z [adresa] a zásahu u komanda na něj hleděli občané obce jiným způsobem. Na [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], mu bylo sděleno, že byl v [Anonymizováno]. Proto před [Anonymizováno] vystupovat nemůže. Všichni z obce se něj dívali jinak. Zhruba [číslo] roky nazpět se začal léčit u [Anonymizováno] s tím, že ten mu napsal antidepresiva. V důsledku svých problémů cca dva roky nazpět nemohl spát. Žalobce spatřoval důvod rozpadu vztahu s bývalou přítelkyní v hádkách po jeho návratu z [adresa]. Byl agresivní, sprostý, nervózní. Od té doby to šlo z kopce a rozešli se.

26. Z exekučního příkazu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (č. l. 171-172), bylo prokázáno, že jím bylo rozhodnuto o provedení exekuce žalobce jako povinného přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou měl žalobce vůči žalované z titulu výplaty náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s trestním řízením vedeným u Krajského soudu v Brně. sp. zn. [Anonymizováno]. O tomto nároku bylo vedeno řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] (řízení o odvolání u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]). Žalované bylo zakázáno, aby od okamžiku doručení exekučního příkazu žalobci tuto pohledávku vyplatila. Shora uvedený exekuční příkaz byl žalované doručen dne [datum] (doručenka č. l. 264). Exekuční příkaz nabyl právní moci dne [datum] (vyrozumění o zápisu doložky provedení exekuce a právní moci exekučního příkazu č. l. 173).

27. Žalobce nepravomocně přiznanou pohledávku ve výši 450 000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nároku na úhradu přiměřeného zadostiučinění v penězích za nesprávný úřední postup v souvislosti s nedůvodným trestním stíháním žalobce a pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení v souvislosti s řízením sp. zn. [spisová značka] postoupil na [jméno FO], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V této smlouvě se dohodli, že [jméno FO] zmocnil žalobce, aby pohledávku sám vymáhal (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] č. l. 207).

28. Exekuční příkaz č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl zrušen usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum], a to na základě návrhu oprávněného, jelikož postižená pohledávka žalobce byla postoupena ve prospěch jiného věřitele (srov. usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

29. Z bankovního výpisu ze dne [datum] (č.l. 306) bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] uhradila na účet exekutora částku ve výši 100 000 Kč na jistině a částku ve výši 33 832,05 Kč na úrocích z prodlení a dále částku 37 389 Kč na nákladech řízení.

30. Ze sdělení [Anonymizováno] z [datum] (č. l. 403) bylo prokázáno, že v rámci exekuce žalobce prováděné pod sp. zn. [spisová značka] byla ve prospěch [Anonymizováno] jako oprávněného vyplacena částka ve výši 141 333,94 Kč, což bylo započteno na jistinu exekucí vymáhaného nároku. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 409) bylo prokázáno, že vymožené plnění ve výši 133 832,05 Kč a ve výši 37 389 Kč bylo ve výši 141 333,94 Kč uhrazeno ve prospěch oprávněného a ve výši 29 887,11 Kč bylo použito na náklady exekuce soudního exekutora. Soudnímu exekutorovi není znám důvod, proč by jakákoliv částka měla být vrácena žalobci. Exekuce ohlední zmíněných částek byla provedena.

31. Z čestného prohlášení žalobce, čestného prohlášení [jméno FO], výzvy k úhradě před zahájením exekučního řízení (č. l. 280) včetně doručenky (č. l. 281), exekučního spisu sp. zn. [spisová značka], sdělení pro vyvěšení na úřední desce (č. l. 258), výzvy k vyzvednutí písemnosti (č. l. 259), doručenek (č. l. 260 + č. l. 262 + č. l. 263), soud pro věc z důvodu zrušení exekučního příkazu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

32. Co se týče rozsudků jiných soudů provedených k důkazů, resp. s nimi účastníci byli seznámeni, za účelem srovnání přiznaného zadostiučinění, tak ty soud uvede v přehledné tabulce v rámci odůvodnění přiznané nemajetkové újmy.

33. Další dokazování soud neprováděl s ohledem na zásadu procesní ekonomie řízení, jelikož skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem pro jeho právní posouzení.

34. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

35. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

36. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

37. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

38. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

39. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu způsobenou shora popsaným nedůvodným trestním stíháním je důvodná pouze v části. Soud dospěl k závěru, že výše přiměřeného zadostiučinění v projednávané věci činí částku 240 000 Kč. V projednávané věci sice byly prokázány všechny předpoklady odpovědnosti [Anonymizováno] za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., nicméně nemajetková újma způsobená žalobci nebyla v takovém rozsahu, aby mu soud přiznal částku 900 000 Kč.

40. Ve vztahu k žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, vznikl škodní následek – nemajetková újma a byla dána příčinná souvislost mezi těmito dvěma předpoklady. Nebylo sporu o tom, že žalovaná odpovídá za škodu při výkonu státní moci podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.; škodu způsobily státní orgány – orgány činné v trestním řízení. [Anonymizováno] odpovídá za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v řízení trestním. Žalobce byl osobou legitimovanou k uplatnění předmětného nároku vůči [Anonymizováno] – [Anonymizováno].

41. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím způsobena škoda, je namístě poskytnout žalobci též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. soud přiznal žalobci zadostiučinění v penězích, neboť nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva se jevilo jako nedostačující.

42. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud nejprve vyšel z následujících judikatorních východisek.

43. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu; protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813).

44. V rozsudku ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1684/2010, Nejvyšší soud konstatoval, že v případě § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. hovoří pouze o tom, že zadostiučinění musí být přiměřené, samotné určení výše však ponechává na volném uvážení soudu. Zákon tedy nevymezuje žádnou případnou hranici (minimální nebo maximální) pro určení výše zadostiučinění. Soud je při úvaze o přiměřenosti výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2290/2007). Zvažovány budou zejména dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného, nepříznivost jejich vlivu na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života a podobně.

45. V rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 Nejvyšší soud vyjádřil, že není možné paušálně (předem) stanovit výši zadostiučinění pro každý případ trestního stíhání, které neskončí pravomocným odsuzujícím rozsudkem, ani není možné matematicky stanovit výši zadostiučinění za určitý časový úsek trestního stíhání předem pro všechny případy. I v takových řízeních je tedy především na soudu, aby výši zadostiučinění stanovil s ohledem na specifické okolnosti konkrétního případu. Přitom soud může vzít v úvahu kritéria, která se v takových případech zpravidla vyskytují a která zpravidla mají vliv na rozsah způsobené újmy, a tím i na výši případného zadostiučinění. Je pak znovu na soudu, aby zvážil, jak intenzivně (či v jakém rozsahu) byla tato kritéria v konkrétním případě naplněna a vedle toho vzal do úvahy okolnosti, za nichž k újmě došlo.

46. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí pak obecně vymezil kritéria, která je nutno při úvaze o poskytovaném zadostiučinění zohlednit. Těmi jsou: 1) povaha trestní věci, 2) délka trestního řízení a 3) následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Dále v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že konečném důsledku musí výše soudem přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřovaných zejména s ohledem na uvedená kritéria) shodují. Jinak vyjádřeno, výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy, bude-li též soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3867/2011). Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 743/2017, vyplývá, že nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy).

47. Na tomto místě soud uvádí tabulku, v níž jsou vybraná rozhodnutí, se kterými byli účastníci řízení seznámeni v projednávané věci, a to za účelem srovnání výše poskytnutého zadostiučinění v jiných věcech, resp. skutkově obdobných věcech. Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 17 Co 131/2023 soud do tabulky nezahrnul, jelikož se týkal osoby spoluobviněné jako ve věci sp. zn. 44 Co 167/2023.

48. Soud se tímto postupem snažil dosáhnout toho, aby se výše přiznaného zadostiučinění neodlišovala významně od zadostiučinění přiznaného v případech skutkově obdobných. Nicméně soudem určená výše zohledňovala i konkrétní okolnosti projednávané věci Identifikace soudu a sp. zn.Povaha trestní věci (trestný čin, ohrožení sazbou)Délka trestního stíháníNásledky u poškozené osobyVýše přiznaného zadostiučinění KS v Brně sp. zn. 44 Co 167/2023zneužití informace a postavení v obchodní styku -až 10 let7 letzajištěn majetek, dopad do rodinných vztahů, profesní kariéry, zveřejněno v rámci insolvenčního řízení300 000 Kč KS v Brně sp. zn. 44 Co 222/2018zneužití pravomoci veř. činitele +porušení povinnosti při správě cizího majetku – až 10 let20 měsícůdopad do osob známých veřejné komunální politiky150 000 Kč KS v Brně sp. zn. 44 Co 150/2018 2-8 let (poté 5 let)neřešenoneshledány závažné zásahy do sféry žalobcekonstatování porušení práva KS v Brně sp. zn. 44 Co 258/2017neoprávněný zásah do práva domu – postoupeno na přestupekcca 10 měsícůneshledán závažný zásah do rodinného životaomluva KS v Brně sp. zn. 44 Co 561/2018úvěrový podvod 2 až 8 letneřešenoneřešenokonstatování porušení práva KS v Brně sp. zn. 44 Co 442/2016hrozilo 10-15 letcca 3 rokyvazba, psychická zátěž z vysokého trestu173 500 Kč MS v Praze sp. zn. 68 Co 237/2014útisk, část řízení 5-12 let, poté 6 měsíců cca 3 rokymedializace50 000 Kč MS v Praze sp. zn. 19 Co 421/2014zneužití pravomoci úřední osoby – 6m až 3 roky11 měsícůosoba vysoké politické funkce, dopad do pracovních vztahů, malé město více negativních vlivů, medializace100 000 Kč MS v Praze sp. zn. 69 Co 45/2014zneužití pravomoci veř. činitele- 6m až 3 roky4 rokynejprve odsouzení, poté zproštění, ukončen pracovní poměr u policie148 500 Kč MS v Praze sp. zn. 55 Co 296/2015úvěrový podvod, padělání a pozměňování veřejné listiny, 5 až 12 letcca 3 rokyrozpad manželství, snížena prestiž v místě bydliště, dopad do psychického a fyzického stavu v důsledku vazby (211 dní)225 000 Kč KS v Ostravě 71 Co 301/2011organizátorství pojistného podvodu 1 rokpřeřazení v zaměstnání, negativní dopad mezi přáteli spolupracovníky, v rozhodné očekávání příchodu potomka150 000 Kč NS sp. zn. 30 Cdo 743/2017pomoc k podvodu, 2-8 let3 rokynejprve odsouzen, změna forma výdělečné činnosti, negativní reakce pacientů (žb lékař), zajištěn zbrojní průkaz (myslivec)400 000 Kč Obvodní soud pro Prahu 2 sp. zn. 14 C 166/2020Podvod, 5-10 let26 měsícůzajištěn majetek65 000 Kč KS v Českých Budějovicích sp. zn. 19 Co 615/2022podvod, padělání a pozměňování veřejné listiny -5 až 10 letdéle než 4 rokydomovní prohlídka (přítomen syn autista), odposlouchávání000 Kč 49. V projednávané věci ohledně povahy trestní věci a délky trestního stíhání soud vzal za prokázané, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin pomoc zvlášť závažnému zločinu podvodu (§ 209 odst. 1 a 5 písm. a) trestního zákoníku) zčásti dokonaného a zčásti nedokonaného ukončeného ve stadiu pokusu, přičemž následně byl rovněž za tuto činnost obžalován. V případě odsouzení žalobci hrozil trest odnětí svobody ve výši 5-10 let. Trestní stíhání žalobce skončilo po 1059 dnech (skoro 3 roky). Soud žalobce dle 226 písm. b) tr. řádu pro předmětný skutek obžaloby zprostil (skutek není trestným činem).

50. Ohledně následků způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobce soud vzal za prokázané, že policejní orgán prováděl u žalobce [číslo] domovní prohlídky. Jednu mj. i na adrese tehdejšího bydliště žalobce v [obec], které byla přítomna [jméno FO] (v té době dlouholetá partnerka žalobce). Dne [datum] policejní orgán žalobce zadržel poté, co na telefonickou výzvu policie [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a byla mu nasazena služební pouta. Ze svědecké výpovědi bývalé partnerky žalobce soud vzal za prokázané, že před zahájením trestního stíhání žalobce byl člověk veselé povahy, bodrý, živelný, zúčastňoval se akcí v obci, byl hodně společenský, rychle si našel přátele, v obci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Sousedé si všimli zásahové jednotky u domu svědkyně, ještě ten den večer se jí na to vyptávali. Lidé z okolí [Anonymizováno] záhy označili žalobce jako podvodníka. Vyptávali se, zda se žalobce trestné činnosti dopustil. Žalobce se nechtěl nadále angažovat v dění obce. Dle soudu tyto skutečnosti byly v souladu s účastnickou výpovědí žalobce, který uvedl, že po zásahu u komanda na něj hleděli občané obce jiným způsobem. Na [Anonymizováno], kde [Anonymizováno], mu bylo sděleno, že byl v [Anonymizováno]. Proto před [Anonymizováno] [Anonymizováno] nemůže. Po medializaci celé kauzy mu zůstaly pouze zakázky od známých z [Anonymizováno]. Dle soudu byla trestní věc žalobce medializována, jak je podrobně popsáno v odst. 16 – 20 tohoto rozsudku, a to především na internetových zpravodajských serverech, přičemž uvedené články jsou stále po zadání žalobce dohledatelné. Dle soudu lze rovněž především z účastnické výpovědi žalobce a svědkyně [jméno FO] dospět k závěru, že trestní stíhání přispělo k rozpadu jejich dlouholetého partnerského vztahu, a to jako jedna z příčin.

51. Při úvaze o poskytovaném zadostiučinění soud v posuzované věci musel zohlednit, že žalobce byl obžalován ze závažné trestné činnosti. V případě odsouzení žalobci z důvodu vysoké dolní hranice trestu (5 let) hrozil pobyt ve vězení, což významně zvýšilo negativní vliv trestního stíhání v osobnostní sféře žalobce. Trestní stíhání žalobce trvalo dlouho dobu (téměř 3 roky). Životní pohoda žalobce tedy byla po dlouhou dobu vysoce narušena z důvodu obav nástupu do vězení. Uvedené se rovněž muselo projevit následně i v jeho životě v malé obci [adresa] (asi [číslo] obyvatel), kde žalobce musel čelit podezíravým pohledům svých spoluobčanů, což následně vedlo k jeho vyloučení ze společenského života obce, přičemž před zahájením trestního stíhání žalobce byl osobou aktivní v komunitním životě malé obce. Dle soudu je notorietou, že takové věci se v malé obci šíří velkou rychlostí. Jelikož trestního stíhání žalobce trvalo téměř 3 roky, tak tomuto negativnímu vlivu čelil žalobce velmi dlouho, přičemž i po zproštění obžaloby je velmi náročné získat ztracenou důvěru spoluobčanů zpět. Je-li trestním stíháním určitá osoba dehonestována, přesvědčuje v rámci sociálních vazeb dlouhotrvající trestní řízení její okolí o důvodnosti trestního stíhání a správnosti postupu [Anonymizováno]. O to těžší je nakonec vyvrátit, respektive fakticky pouze vyvracet, zaseté pochybnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. IV ÚS 3183/15).

52. Každé trestní stíhání ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého. Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění "liché", což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08, N 108/49 SbNU 567, § 33). Hledisko způsobené nemajetkové újmy je zpravidla nejintenzivněji naplněno tehdy, jestliže je vydán zprošťující rozsudek pro důvody uvedené v § 226 písm. a) a b) tr. řádu (tedy že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, nebo že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, což byl i případ žalobce.

53. Medializaci případu žalobce je třeba považovat za další okolnost zásah umocňující. Medializace kauzy v souvislosti s podvody [Anonymizováno] znepříjemnila žalobci život mimo jiné po stránce sociální (podezřívavost rodiny, přátel a známých). Způsob publikování článků na internetu, a to především po zprošťujícím rozsudku, nevyvolal v běžném čtenáři dojem (bez dalšího, bližšího otevření odkazu), že žalobce byl neprávem obžalován. Po zadání jména a příjmení žalobce do internetového vyhledávače se jméno a příjmení žalobce několikrát objevily v článcích informujících o vynesených odsuzujících rozsudcích za podvody při výstavbě [Anonymizováno]. První dojem čtenáře z takové informace nebyl rozhodně takový, že žalobce byl obžaloby zproštěn, až pozorný čtenář tuto poznámku zjistil po dalším otevření odkazu textu. Předmětné články z internetu mohou u veřejnosti oprávněně vyvolat dojem, že žalobce byl do podvodů zapojen. Příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce a umocněním jeho následků ve sféře (osobnosti) žalobce medializací je tedy zřejmá. Šíření informací o žalobci prostřednictvím internetových médií dle soudu nijak nesnižuje důsledek medializace na život žalobce, jelikož již v době trestního stíhání žalobce tištěná média zažívala spíše úpadek a bylo běžné si vyhledávat informace prostřednictvím sítě internet. Na druhou stranu je třeba říci, že medializace, která mohla rozšířit povědomost o trestním stíhání a možné trestné činnosti žalobce, působila jen na omezený okruh adresátů, tedy mezi širší okruh žalobcových známých, což žalobce bezesporu negativně vnímal. Žalobce nebyl veřejně známou osobností, aby medializace dopadla na ještě širší okruh adresátů. V projednávané věci se nejedná o shodný případ medializace jako v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, na které poukazovala žalovaná. V uvedeném rozhodnutí se jednalo spíše o neodpovídající vyjadřování sdělovacích prostředků.

54. Žalobce v řízení namítal negativní zásah do jeho zdraví, který si vyžádal hospitalizaci. Bylo prokázáno, že k této došlo ještě před provedením domovních prohlídek dne [datum]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na který žalobce rovněž poukazoval, mu byl diagnostikován již od roku [rok]. Žalobce se tedy s tímto onemocněním léčil dlouhodobě. Žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi tvrzenou újmou žalobce způsobenou orgány činnými v trestním řízení vedeném proti žalobci a jeho shora uvedenými zdravotními problémy. Okolnost zásahu do zdraví žalobce tudíž nelze vzít při stanovení výše zadostiučinění v potaz. Obdobnou argumentaci lze ve vztahu k žalobci použít i při namítaných psychických obtíží v souvislosti s předmětným trestním stíháním. Žalobce předložil lékařskou zprávu z [podezřelý výraz] ze dne [datum]. Žalobce tedy vyšetření absolvoval až 1 den po jednání soudu, kde konkrétně [Anonymizováno] problémy namítal. Z této lékařské zprávy však nebyla prokázána příčinná souvislost mezi nedůvodným trestním stíháním a [Anonymizováno] obtížemi, které měli v tomto důsledku nastat. Z lékařské zprávy vyplývá, že žalobce je v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [datum]. Konstatován pracovní úraz žalobce v roce [rok], kvůli kterému byl žalobce v dlouhé pracovní neschopnosti. Rozvoj [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [datum], nasazeno antidepresivum. Trestní stíhaní žalobce přitom bylo ukončeno na začátku roku [rok] a z lékařské zprávy nevyplývá souvislost [Anonymizováno] [podezřelý výraz] právě s trestním řízením.

55. Při úvaze o výši odškodnění soud zohlednil částky přiznávané soudy v obdobných případech dle shora uvedené tabulky. Při délce trestního stíhání cca 3 roky, povaze a závažnosti trestného činnosti a hrozícího trestu (5-10 let a více), se odškodnění přiznávané soudy pohybuje v rozpětí od 173 500 Kč do 400 000 Kč, a to v závislosti pak na konkrétních okolnostech. Dle soudu okolnosti případu žalobce byly nejblíže podobné rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 19 Co 615/2022 (ohrožení stejným trestem, trestní stíhání přes 3 roky, domovní prohlídka), kde přiznaná výše zadostiučinění činila 190 000 Kč, a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 55 Co 296/2015 (v zásadě ohrožení stejným trestem, obdobná délka trestního stíhání, obdobné zásahy do osobnostní sféry, avšak v projednávané věci žalobce nebyl ve vazbě na rozdíl od srovnávaného rozhodnutí). Přiznaná výše zadostiučinění činila u Městského soudu v Praze 225 000 Kč.

56. Soud však v projednávané věci shledal okolnosti, které jej vedly k přiznání vyššího zadostiučinění. Jednalo se především o medializaci, která mohla vést k negativní pověsti žalobce minimálně v jeho obci, kdy každý se mohl dočíst, do jaké trestné činnosti měl být zapojen. Dále nelze opomenout sociální vyloučení z komunitního života v obci, které bylo pro žalobce před zahájením trestního stíhání velmi důležité. Rovněž nelze odhlédnout od konce vztahu žalobce s tehdejší dlouholetou partnerkou, k čemuž mohl zvýšený stres žalobce z trestního stíhání s tím související nedostatek komunikace nepochybně přispět. Soud vzal rovněž v úvahu, že je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). Nelze přehlížet některé srovnávané případy jsou i staršího data a v České republice došlo k výraznému růstu cen v poslední třech letech.

57. V projednávané věci je tedy namístě přiznat přiměřené zadostiučinění žalobci ve výši 240 000 Kč. Tato částka zohledňuje přiznávané zadostiučinění v obdobných věcech, tak i konkrétní okolnosti projednávané věci, a soud ji hodnotil jako spravedlivou.

58. Tuto částku však soud nemohl žalobci přiznat v plném rozsahu, jelikož žalovaná v důsledku pravomocného exekučního příkazu uhradila žalobci na jistině částku 100 000 Kč. Na tom nic nemohla změnit ani skutečnost, že exekuční příkaz byl následně zrušen, protože zrušení exekučního příkazu má účinky ex nunc. Zrušením exekučního příkazu účinky nařízení exekuce do budoucna pominou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1361/2012). Pokud žalobce argumentoval, že v době úhrady v červnu [rok] byla pohledávka již postoupena, o čemž zazněla informace na jednání odvolacího soudu dne [datum], tak dle soudu je pravdou, že toto na jednání odvolacího soudu zaznělo, nicméně toto nelze považovat za řádné oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z., dle kterého platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

59. Notifikace je právním jednáním postupitele (§ 545); zákon nepředepisuje nic bližšího ohledně její formy či obsahu. Jde o právní jednání adresované, které musí dlužníkovi dojít. Oznámení by mělo obsahovat alespoň údaje o osobě postupníka a o rozsahu postupu (srov. [jméno FO], [jméno FO]. § 1882 [Oznámení postupu; postup několika osobám]. In: [jméno FO] a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 743, marg. č. 6.). Dle soudu oznámení na jednání dne [datum] tyto náležitosti neobsahovalo. Mezi účastníky nebylo v zásadě sporné, že k řádnému oznámení postoupení pohledávky ze strany žalobce jako postupitele se shora uvedenými náležitostmi došlo, nicméně až po úhradě částky 100 000 Kč ze strany žalované dle pravomocného exekučního příkazu. Proto se části povinnosti (100 000 Kč) žalovaná zprostila tím plnila na základě exekučního příkazu žalobci do jeho exekuce v souladu tedy s § 1882 odst. 1 o. z.

60. Soud uzavírá, že žalobci tedy náleží přiměřené zadostiučinění ve výši 240 000 Kč. Ze strany žalované již bylo žalobci uhrazeno 100 000 Kč, zbývá tedy doplatit 140 000 Kč. Proto soud žalobě vyhověl výrokem I. ohledně částky 140 000 Kč. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbytku (760 000 Kč) soud podanou žalobu ve výroku II. zamítl.

61. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s placením dlužné částky, přiznal soud žalobci právo na úrok z prodlení (srov. ustanovení § 1968 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Počátkem prodlení je dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobce se mohl náhrady škody u soudu domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen; počátek prodlení je pak den 4. 9. 2017. Jelikož žalovaná uhradila i úroky z prodlení z částky 100 000 Kč, náleží žalobci úroky z prodlení z částky 140 000 Kč.

62. Výrok II. o nákladech řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn dle § 142 odst. 3 ve spojení § 146 odst. 2 o. s. ř.

63. Ústavní soud shrnul svůj přístup k problematice aplikace ustanovení § 142 odst. 2, 3 o. s. ř. při judikování o materii odškodnění státem při výkonu veřejné moci v nálezu ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. I. ÚS 42/16 (bod 15) následovně: „Jak totiž vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, v případě, že žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu prokáže základ svého nároku, … uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, umožňující přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Jelikož žalovaná poskytla žalobci část plnění až po podání žaloby, žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení i za uplatnění původně žalované částky, tj. před částečným zpětvzetím žaloby, jež učinil pro chování žalované (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Soud má tedy za to, že základ nároku žalobce byl dán, což svým chováním po podání žaloby uznala i žalovaná, ve zbytku byl žalobce úspěšný v části. Prostřednictvím § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. bylo aktivováno právo žalobce na náhradu nákladů řízení.

64. Náklady řízení žalobce sestávají z nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 25 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika na vyjádření žalované ze dne 4. 1. 2018, částečné zpětvzetí žaloby z 26. 2. 2018, účast na jednání soudu dne [datum], podání ve věci samé ze dne 2. 11. 2018, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], odvolání ze dne 11. 7. 2019, vyjádření k odvolání žalované ze dne 29. 7. 2019, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], dovolání ze dne 6. 8. 2021, vyjádření k dovolání žalované ze dne 31. 8. 2021, odvolání proti nepřiznání osvobození od soudních poplatků ze dne 21. 10. 2021, účast na jednání soudu dne [datum], reakce na výzvu soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], podání ve věci samé ze dne 19. 6. 2023, účast na jednání soudu dne [datum], podání ve věci samé ze dne 20. 10. 2023, dovolání ze dne 29. 2. 2024, odvolání ze dne 6. 3. 2024, účast na jednání soudu dne [datum] - 2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny, podání ve věci samé ze dne 13. 12. 2024) po 3 100 Kč (tarifní hodnota 50 000 Kč – viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3726/2013), tj. 25 x 3 100 Kč = 77 500 Kč. Dále náleží zástupci žalobce odměna za úkon právní služby po [datum] v podobě účasti na jednání soudu dne [datum] (tarifní hodnota 140 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 – úkon 6 700 Kč). Celkem za odměna za úkony právní služby činí 84 200 Kč. Dále má zástupce žalobce právo na 25 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč, tj. 7 500 Kč, a po 1. 1. 2025 na jednu náhradu ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 shora uvedené vyhlášky. Celkem za paušální náhrady částka ve výši 7 950 Kč. Dále má zástupce žalobce nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 19 352 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Rovněž má žalobce právo na náhradu zaplacených soudního poplatků za podaná dovolání ve výši 18 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 129 502 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), i když uvedené není uvedeno přímo ve výroku III. tohoto rozsudku, jelikož platební místo vyplývá přímo ze zákonného ustanovení.

65. Soud upozorňuje žalobce a žalovanou, že žalovaná již uhradila na nákladech řízení částku ve výši 37 389 Kč, a to do exekučního řízení žalobce na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2022, č. j. 30 Cdo 2077/2022-232. Soud proto rozhodl o celém nároku žalobce na náhradu nákladů řízení, aby výrok soudu sloužil jako podklad pro přijetí uvedené platby.

Poučení