13 C 4/2023 - 220

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [Jméno žalovaného B], IČO [IČO žalovaného B] sídlem [Adresa žalovaného B] o zaplacení částky 125 487,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 96 963,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 963,40 Kč za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 28 524,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 524,10 Kč za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náhrady řízení ve výši 63 884 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 14 526,75 Kč na číslo účtu 19-821511/0710, variabilní symbol 1311000423, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na nákladech státu částku ve výši 1 263,19 Kč na číslo účtu 19-821511/0710, variabilní symbol 1311000423, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 133 911,50 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy za způsobené zranění. Dle žalobních tvrzení dne 13. 11. 2019 žalovaný jako řidič osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia, r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno], způsobil žalobkyni těžkou újmu na zdraví, když porušil důležitou povinnost. Trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 1 T 42/2020, byl za uvedené jednání pravomocně odsouzen. Žalobkyně po ukončení léčby dne 22. 10. 2020 u žalovaného uplatnila právo na náhradu újmy, kterou přesně specifikovala a doplnila o všechny relevantní doklady. Žalovaný následně uplatnil její nárok u své pojišťovny, ta ovšem plnila jen částečně. Újma žalobkyně představuje a) bolestné v částce 79 712,50 Kč, které bylo posuzujícím lékařem stanoveno v celkové částce 226 383,50 Kč odpovídající 710 bodům, přičemž hodnota jednoho bodu činila v roce 2019 částku 318,85 Kč. Pojišťovna na tento nárok zaplatila pouze částku 146 671 Kč (za 460 bodů), proto žalobkyně nárokuje dosud neuhrazenou částku 79 712,50 Kč z lékařem stanoveného bolestného. Dále žalobkyně nárokovala b) cestovní náhrady za cesty do nemocnice a zpět po dobu její hospitalizace v částce 8 424 Kč. Žalobkyně byla v době zranění studentkou [Anonymizováno] [Anonymizováno], bydlela v [adresa] a byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici [adresa] od 13. 11. 2019 do 29. 11. 2019. Následně stále jakožto imobilní byla propuštěna z lékařského zařízení s tím, že její zdravotní stav vyžadoval, aby měla dopomoc k sebeobsluze. Matka, která o ni pečovala, v té době bydlela v [Anonymizováno]. S ohledem na potřebu péče o žalobkyni tedy musela dojíždět z [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Dále uskutečnila cesty související s péčí o žalobkyni, např. cesta pro potvrzení o trvání překážky v práci, cesty k získání bodového ohodnocení, cesty na rehabilitaci. Z uvedených důvodů vyčíslila žalobkyně náklady na cestovné a parkovné pro pečující osobu v celkové výši 14 760 Kč. Pojišťovna na tento nárok zaplatila částku 6 336 Kč s tím, že: „každodenní návštěvy do zdravotnického zařízení na návštěvu nelze považovat za účelně vynaložený náklad. Cesty podnikané k následným kontrolám a rehabilitacím nebyly proplaceny z důvodu nedodání kompletní zdravotní dokumentace a nedoložení potvrzení o návštěvách rehabilitačního zařízení“. Žalobkyně tak uplatnila žalobou dosud neuhrazenou část nákladů na cestovné v částce 8 424 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje za c) ztrátu na výdělku pečující osoby (matky) ve výši 45 775 Kč. V průběhu řízení doplnila, že jde o náklady vynaložené na péči o žalobkyni, kterou poskytovala její matka v období od 30. 11. 2019 do 27. 2. 2020, tj. 89 dnů. K tomu uvedla, že její matka měla po celou dobu překážku v práci na ošetřování člena rodiny. Žalobkyně při vyčíslení uvedeného nároku vycházela z rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče ze dne 29. 11. 2019 a potvrzení zaměstnavatele matky ze dne 26. 5. 2020 za období od 30. 11. 2019 do 27. 2. 2020. Uvedenou částku odmítla pojišťovna zaplatit s odůvodněním, že není v taxativním výčtu nároků obsaženém v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění ve smyslu citovaného ustanovení, kdy dle § 2962 zákona č. 89/2012 Sb. na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti má nárok pouze poškozený. Celkem bylo tedy žalobou uplatněno 133 911,50 Kč (79 125 + 8 424 + 45 775 Kč), přičemž byl žalovaný dvakrát kvalifikovaně vyzván k úhradě dne 22. 10. 2020 a 9. 11. 2022, aniž by na žalovanou částku něčeho hradil. 2 Žalobkyně ve vyjádření doručeným soudu dne 20. 2. 2023 dále podotkla, že až z vyjádření žalovaného v řízení se dozvěděla, z jakých důvodů jí vedlejší účastník zaplatil na bolestném nižší částku, když neměla k dispozici dopis ze dne 28. 11. 2022. Dále odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu k náhradám za cestovné a za ztrátu na výdělku matky II. ÚS 664/19 ze dne 27. 4. 2020 a rozsudek NS ČR ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021. K výzvě soudu dle § 118 o. s. ř. žalobkyně v průběhu řízení doplnila rozsah pečovatelských úkonů, které pro ni její matka učinila v prosinci, lednu a únoru roku 2019, a následně tuto péči také specifikovala dle § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb. konkrétně dle písm. a) bod 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití v částce 20 692,50 Kč - 1,5 hod. denně (155 x 89 x 1,5), bod 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek v částce 35 177,25 Kč – 2 a hod. denně (155 x 89 x 2,25), bod 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru v částce 13 795 Kč – 1 hod. denně (155 x 89 x 1), bod 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík v průměru v částce 13 795 Kč – 6 x 1 hod. denně (155 x 89 x 1). Úkony dle písm. b) shodného ustanovení: bod 1. pomoc při úkonech osobní hygieny v částce 27 590 Kč - 2 hod. denně (155 x 89 x 2), bod 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty v částce 13 795 Kč – 1 hod. denně (155 x 89 x 1), bod 3. pomoc při použití WC 13 795 Kč – (155 x 89 x 1) - 1 hod. denně. Úkony dle písm. c) shodného ustanovení: bod 1. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování v částce 22 695 Kč (255 x 89 x 1). Úkony dle písm. d) shodného ustanovení: bod 1. běžný úklid a údržba pokoje žalobkyně v částce 13 795 Kč - 1 hod. denně, bod 4. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení v částce 20 692,50 Kč – 1,5 hod. denně (muselo se topit – topení na pevná paliva, šlo o zimní období - 155 x 89 x 1,5), bod 5. běžné nákupy a pochůzky v částce 13 795 Kč - 1 hod. denně, bod 6. velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti v částce 13 795 Kč – v průměru 1 hod. denně, bod 7. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy v částce 13 795 Kč – v průměru 1 hod. denně (častá výměna ložního prádla), bod 8. v částce 6 897,50 Kč praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy – v průměru 0,5 hod. denně. Celkem časová dotace péče činí 16 a hodiny denně, za výše uvedené tedy dle žalobkyně náleží na náhradě za péči částka 244 104,75 Kč, přičemž uplatňuje pouze 45 775 Kč. 3 Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout v plném rozsahu. V prvé řadě poukázal na to, že v případě bolestného je z přípisu pojišťovny ze dne 28. 11. 2022 zřejmé, že pojišťovna žalobkyni neuhradila bolestné za S0601 – otřes mozku těžký, kdy v lékařských zprávách nebyla zmínka o tom, že by žalobkyně takovýto těžký otřes mozku vůbec utrpěla. Z lékařských zpráv nejsou zřejmé ani symptomy, které jsou pro těžký otřes mozku typické, jako je např. zvracení, amnézie, projevy postkomočního syndromu apod. V případě bolestného S3240 – zlomenina acetabula vlevo jednoduchá – pojišťovna bolestné neuhradila z důvodu, že v předložených dokladech o této zlomenině nebyla nalezena jediná zmínka. Toto poranění by přitom mohlo být jen stěží přehlédnuto. Zlomeninu horního raménka stydké kosti, kterou namítá žalobkyně, již byla odškodněna v rámci položky S3270 – zlomenina pánve. Dle žalovaného tedy žalobkyně neprokazuje, že by jí vznikl otřes mozku těžký ani citovaná zlomenina acetabula. Ohledně bolestného S4222 - odlomení hrbolu pažní kosti vpravo s dislokací - pojišťovna v dopise ze dne 28. 11. 2022 poukázala na to, že toto lze začlenit do rámce tříštivé nitrokloubní zlomeniny horního konce pravé pažní kosti, která je již zohledněna pojišťovnou akceptovanou položkou S4223. Pokud je o cestovní náhrady, pojišťovna žalobkyni uhradila cestovní náhrady v případě cest poškozené na rehabilitační oddělení FN [adresa], k vystavení bodového ohodnocení, k převzetí a odvozu vozíku a částečně byly hrazeny také cesty za návštěvou žalobkyně při hospitalizaci ve FN [adresa]. Konečně ani nárok na náhradu za ztrátu na výdělku matky žalobkyně není důvodný, neboť se nejedná o vynaložený náklad na péči ani ztrátu na výdělku žalobkyně. V průběhu řízení žalovaný uplatnil námitku promlčení nároku na náhradu za poskytování péče o nesoběstačnou poškozenou, neboť byl uplatněn nejdříve přípisem doručeným soudu dne 20. 2. 2023, i když i v tomto podání výslovné uplatnění nároku absentovalo. K uvedenému doplnil, že žalobou byl uplatněn nárok na náhradu na výdělku matky, jehož výši vypočetla žalobkyně dle potvrzení zaměstnavatele pečující osoby, ovšem náhrada za poskytnutou péči má jiný skutkový základ, neboť se počítá z hodnoty pečovatelské péče, tj. dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. Následně žalovaný rozporoval i způsob výpočtu žalobkyně, neboť úhrady dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. činí pouze 130 Kč/hod. péče. Dále rozporoval i uplatněnou časovou dotaci, při které by péče o žalobkyni vycházela na 16 a hodiny denně. Jednotlivé úkony péče tak jsou nepřiměřeně nadhodnoceny. 4 Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že žalobkyni již vyplatil dne 26. 2. 2021 částku 60 321 Kč, z toho 50 000 Kč na bolestné, na náklady cestovného částku 6 336 Kč, za půjčení vozíku částku 2 600 Kč a na léky částku 1 385 Kč. Následně dne 16. 3. 2021 uhradil částku 147 671 Kč, z čehož 96 671 Kč představovalo doplatek na bolestné, 1 000 Kč poplatek na znalecký posudek a 50 000 Kč představovalo kompenzaci za přerušení studia žalobkyně. Při výpočtu bolestného vedlejší účastník vycházel z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne 28. 2. 2021, který ohodnotil bolestné na 460 bodů a rozporoval ohodnocení bolestného předloženého žalobkyní. Pokud jde o uplatňované náhrady cestovného, považuje vedlejší účastník tyto za neúčelné. Ztrátu výdělku matky v tomto řízení také dle vedlejšího účastníka nelze nahrazovat, neboť nejsou nákladem skutečně vynaloženým na péči o žalobkyni. K tomu odkázal na judikaturu sp. zn. 25 Cdo 786/2016 a 25 Cdo 6061/2016 a sp. zn. 25 Cdo 1250/2016. 5 V průběhu řízení soud usnesením ze dne 12. 3. 2024, č. j. 13 C 4/2024-174, zastavil řízení, co do částky 8 424 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně vzala zpět žalobu v rozsahu nároku na náhradu cestovného. 6 Po skutkové stránce bylo prokázáno, a to trestním příkazem sp. zn. 1 T 42/2020 ze dne 29. 4. 2020, že žalovaný dne 13. 11. 2019 jako řidič osobního automobilu jel po třídě [Anonymizováno] v [adresa] a nevěnoval dostatečnou pozornost situaci v silničním provozu, když vjel na přechod pro chodce, kde srazil žalobkyni přecházející silnici. Žalobkyně po střetu upadla na vozovku a utrpěla zranění, které ji omezovalo v obvyklém způsobu života po dobu nejméně 3 měsíců, zejména otřes mozku lehkého stupně, tříštivou nitrokloubní zlomeninu horního konce pravé pažní kosti, odlomení zobákovitého výběžku pravé lopatky, tříštivou zlomeninu obou ramének levé stydké kosti, zlomeninu křížové kosti a zhmoždění měkkých tkání obou bérců. Žalovaný tak porušil důležitou povinnost uloženou podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Následně byla žalobkyně převezena na oddělení JIP do Fakultní nemocnice v [adresa], kde byla léčena (viz zpráva o ambulantním vyšetření ze dne 13. 11. 2019). Dne 20. 11. 2019 byla žalobkyně operována a dne 29. 11. 2019 propuštěna s tím, že je imobilní s potřebou trvalé dopomoci k sebeobsluze (viz závěrečná zpráva FN [adresa] z 30. 11. 2019). O žalobkyni pečovala od 30. 11. 2019 do 27. 2. 2020 její matka [tituly před jménem] [jméno FO], která byla na tzv. ošetřovném (viz potvrzení o ztrátě na výdělku od zaměstnavatele). Žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 22. 10. 2020 u žalovaného nárok na náhradu újmy, a to mimo jiné ztrátu na výdělku její matky a poškození zdraví (bolestné) v bodovém ohodnocení 710 bodů (viz výzva z 22. 10. 2020 a podací lístek z 26. 10. 2020). 7 Z formuláře nazvaného zpráva o poškození zdraví (bolestné) soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval dne 17. 7. 2020 posouzení bolestného žalobkyně vzniklého v důsledku zranění při dopravní nehodě ze dne 13. 11. 2019. Lékař dospěl k závěru, že bolestné odpovídá dle Metodiky Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2014 k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, sp. zn./č. j.: Cpjn 14/2014 (dále také jako „Metodika NS“) kódovému označení S0601 v hodnotě 60 bodů, S3270 v hodnotě 160 bodů, S3240 v hodnotě 150 bodů, S4223 v hodnotě 100 bodů, S4222 v hodnotě 60 bodů, S 801 (2 x) v hodnotě 20 bodů, S4111 v hodnotě 100 bodů a S4213 v hodnotě 60 bodů, tedy v celkovém bodovém hodnocení 710 bodů. Za zpracování zprávy obdržel [tituly před jménem] [jméno FO] od žalobkyně částku 1 000 Kč. 8 Z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne 28. 2. 2021 soud zjistil, že znalec vypracoval na objednávku vedlejšího účastníka ohodnocení bolestného vzniklého v důsledku zranění, které utrpěla žalobkyně při dopravní nehodě dne 13. 11. 2019. Konkrétně dle Metodiky NS stanovil bolestné v kódovém označení S0600, S3270, S4223, S 801 (2 x zhmoždění bérce vpravo a vlevo), S4111 a S4213, v celkovém bodovém hodnocení 460 bodů, přičemž za jeden bod přináleží náhrada 318,85 Kč, tj. celkem 146 671 Kč. Znalec také podrobně odůvodnil, proč postupoval odlišně od posudku vypracovaného [právnická osoba]. 9 Z oznámení vedlejšího účastníka ze dne 11. 3. 2021 má soud za prokázané, že vedlejší účastník jakožto pojistitel vozidla poskytl zálohu pojistného plnění z pojištění odpovědnosti, a to žalobkyni, která byla poškozena dne 13. 11. 2019. Hrazen byl poplatek za vypracování posudku v částce 1 000 Kč, dále 50 000 Kč za přerušení studia a částka 146 671 Kč jakožto bolestné. Bolestné bylo ohodnoceno na celkem 460 bodů v položkách dle kódového označení S0600, S3270, S4223, S 801 (2 x zhmoždění bérce vpravo a vlevo), S4111 a S4213. 10 Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která byla ustanovena soudem, bylo prokázáno, že bolest, kterou žalobkyně utrpěla, odpovídá 570 bodům dle bodového ohodnocení za úraz vypočteného v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb., když znalkyně po přezkoumání lékařských záznamů stanovila, že žalobkyně utrpěla dle kódového označení 6.1 lehký otřes mozku za 20 bodů, dle 11.10 zlomeninu horního konce pravé pažní kosti nitrokloubní hlavice, tříštivá s posunem úlomků – za 100 bodů, dle 11.7 odlomení processus coracoideus pravé lopatky za 60 bodů, dle 9.23 zlomeninu horního raménka levé stydké kosti s lomnou linii zasahující do přední hrany acetabula za 70 bodů, dle 9.9 zlomeninu křížové kosti vlevo za 90 bodů, dle 1.11 zhmoždění pravé hýždě s oděrkami za 10 bodů, dle 1.11 zhmoždění obou bérců s oděrkami 2 x 10 za 20 bodů, dle 1.3 osteosyntézu pažní kosti vpravo dne 20. 11. 2019 za 100 bodů, dle 1.3 extrakce osteosyntetického materiálu z pažní kosti vpravo dne 12. 9. 2022 (20 x 5) za 100 bodů. Celkem 570 bodů za roky 2019 a 2022. Znalkyně provedla výpočet bolestného také dle Metodiky NS, přičemž dospěla k závěru, že žalobkyně utrpěla dle kódového označení S0600 - lehký otřes mozku za 20 bodů, dle S4223 - zlomeninu horního konce pravé pažní kosti nitrokloubní za 100 bodů, dle S4213 odlomení processus coracoideus pravé lopatky za 60 bodů, dle S3270 zlomeninu horního raménka levé stydké kosti s lomnou linií zasahující do přední hrany acetabula za 160 bodů (zlomeniny pánve bez instability pánevního kruhu), dle S300 zhmoždění pravé hýždě s oděrkami za 20 bodů, dle S800 zhmoždění obou bérců s oděrkami 2 x 10 za 20 bodů, dle S4111 osteosyntézu pažní kosti vpravo dne 20. 11. 2019 za 100 bodů a dle S4111 extrakce osteosyntetického materiálu z pažní kosti vpravo dne 12. 9. 2022 (20 x 5) za 100 bodů. Celkem tak 580 bodů. Znalkyně dále uvedla, že ponechá na úvaze soudu, zda v rámci bolestného má být hodnocena i 2 x celková anestezie žalobkyně s intubací. Dle nařízení vlády i metodiky Nejvyššího soudu by považovala za adekvátní hodnotit jednu anestezii 10 body, tj. navýšení o 20 bodů (2 x 10). Znalkyně se vyjádřila k otřesu mozku, když dospěla k závěru, že z lékařských zpráv výslovně neplyne, že by otřes mozku žalobkyně utrpěla. Z uvedeného důvodu přistoupila ke kvalifikaci lehkého otřesu mozku v bodovém ohodnocení 20 bodů. Znalkyně dále zdůraznila, že žalobkyně měla poškozenou pánev a nemohla se s ohledem na poranění horní končetiny pohybovat o berlích. Dle nařízení vlády ani Metodiky NS však tuto kombinaci poranění nebylo možné blíže zohlednit. 11 K odbornému posudku [právnická osoba] soudní znalkyně uvedla, že nelze akceptovat položku S0601 těžký otřes mozku, dále nelze akceptovat samostatnou položku S4222 odlomení velkého hrbolu pažní kosti, neboť je zahrnuta v položce S4223 a dále nelze přiznat položku S3240 zlomenina acetabula vlevo, neboť se nejedná o samostatnou zlomeninu, nýbrž součást již přiznaného S3270. Znalkyně dále doplnila, že se v podstatných ohledech shodla s posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem], ke kterému doplnila položku zhmoždění pravé hýždě, která byla popsána v příjmové zprávě. Dále oproti posudku přidala položku extrakce kovového materiálu, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] nemohl zahrnout do hodnocení, neboť úkon byl proveden až po vypracování jeho posudku. 12 Na základě výše uvedeného má soud za prokázáno bolestné žalobkyně tak, jak jej vyčíslila soudní znalkyně. Odborný posudek [právnická osoba] sestává z výčtu položek bolestného dle Metodiky NS, přičemž postrádá bližší odůvodnění postupu při jeho zpracování. Soudní znalkyně se naopak dopodrobna vypořádala se všemi položkami bolestného, přičemž její odůvodnění je zcela vyčerpávající a nedává soudu žádný důvod o jeho závěrech pochybovat. Ostatně, k obdobným závěrům dospěl [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] v posudku ze dne 28. 2. 2021. Hodnocení se lišilo pouze v položkách S300 a 1 x S4111, přičemž soudní znalkyně jasně vyjádřila důvody, pro které tyto náhrady za způsobenou bolest do výpočtu zahrnula. Soud závěry soudní znalkyně tedy považuje za spolehlivě zjištěné a prokázané. 13 Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] (pozn. dříve [jméno FO]), matky žalobkyně, soud zjistil, že se v době od prosince 2019 do února 2020 starala o žalobkyni u sebe v rodinném domě. Svědkyně vypověděla, že žalobkyně v té době nemohla sedět po delší dobu, protože měla zlomenou pánev. Třikrát denně jí podávala léky na bolest, 1 x denně jí píchala Heparin. Dále žalobkyni poskytovala dopomoc na toaletu, k čistění zubů, nandávání ortézy na ruku, koupání ve sprchovém koutu, také jí připravovala pestrou stravu a přepravovala ji na vozíku. Ve druhém a třetím měsíci také vycházela s dcerou ven na procházky. Vozík a fixaci žalobkyně potřebovala ještě 10. 3. 2020, kdy nastoupila na rehabilitační kliniku v [adresa]. Svědkyně jí poskytovala péči každý den v týdnu, a to po celý den od 7 hod. ráno, kdy se probrala do cca 22 hod. Několikrát jí svědkyně pomáhala na toaletu i v noci. 14 Z vyjádření Oblastní charity [adresa] ze dne 25. 4. 2024 má soud za prokázané, že tato organizace poskytuje péči o klienty trvale upoutané na lůžko, ke kterým dojíždí zpravidla 4 x denně, přičemž jedna návštěva trvá přibližně 1 hodinu. Při tomto nastavení by péče odpovídala maximálně částce 48 060 Kč (135 x 4 x 89) a jednalo by se o péči dle § 40 zák. č. 108/2006 Sb. (konkrétně zajištění hygieny, přípravy a podání stravy a drobného úklidu). Dále charita uvedla, že maximální úhrada za celodenní stravu je pro dané období částka 235 Kč/den a velký nákup je ohodnocen částkou 140 Kč/nákup. Dalším druhem péče je osobní asistence dle § 39 zákona č. 108/2006 Sb. kde by služba byla nasmlouvaná na 12 hod./den v sazbě 135 Kč/hod. tj. celkem za dané období 144 180 Kč (viz číslo listu 189). 15 Z vyjádření [právnická osoba]. (číslo listu 205) bylo zjištěno, že odhadli jako příklad péči o plně imobilního (inkontinentního) klienta s péčí pečovatelské služby v plném rozsahu péče na 60 minut ranní hygieny na lůžku, příprava a podání snídaně, převlečení lůžka, zapnutí pračky, opláchnutí nádobí a kontakt s klientem, dále polední péči na 30 minut a večerní běžnou hygienu na lůžku, výměna inkontinentních pomůcek, úprava lůžka, příprava a podání večeře, opláchnutí nádobí v rozsahu cca 30 minut, celkem cca 2 hodiny, když zároveň konstatovali, že takovýmto případem se ještě nesetkali a tedy nejsou schopni se k tomu relevantně vyjádřit. 16 Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění 308 228,50 Kč dopisem ze dne 22. 10. 2020 (viz číslo listu 29 včetně podacího lístku na čísle listu 32 z 26. 10. 2020). Následně žalobkyně zaslala další předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2022 (viz číslo listu 31), vedlejší účastník se dosud nevyjádřil, z jakého důvodu krátil bolestné (viz předžalobní výzva z 9. 11. 2022). 17 Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci. 18 Na základě provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný dne 13. 11. 2019 jako řidič osobního automobilu nevěnoval dostatečnou pozornost situaci v silničním provozu, když vjel na přechod pro chodce, kde srazil žalobkyni přecházející silnici. Žalobkyně po střetu upadla na vozovku a utrpěla zranění, zejména otřes mozku lehkého stupně, tříštivou nitrokloubní zlomeninu horního konce pravé pažní kosti, odlomení zobákovitého výběžku pravé lopatky, tříštivou zlomeninu obou ramének levé stydké kosti s lomnou linií zasahující do přední hrany acetabula, zlomeninu křížové kosti, zhmoždění měkkých tkání obou bérců a zhmoždění pravé hýždě s oděrkami. Žalovaný tak porušil důležitou povinnost uloženou podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Následně byla žalobkyně převezena do Fakultní nemocnice v [adresa], kde byla dne 20. 11. 2019 operována a dne 29. 11. 2019 propuštěna s tím, že je imobilní s potřebou trvalé dopomoci k sebeobsluze. Žalobkyně byla odkázána na dopomoc při osobní hygieně, obstarávání stravy a léků, zejména však při jakémkoliv pohybu po domácnosti, když z důvodu poranění pravé ruky nemohla k pohybu používat berle. Uvedený stav trval minimálně v období od 30. 11. 2019 do 27. 2. 2020 (tj. 89 dní), kdy o ni celodenně pečovala její matka [tituly před jménem] [jméno FO] ve své domácnosti. Žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 22. 10.2020 u žalovaného nárok na náhradu újmy, a to mimo jiné ztrátu na výdělku její matky, dále také náhradu za poškození zdraví v bodovém ohodnocení 710 bodů, a to na základě ohodnocení [právnická osoba]. V řízení bylo prokázáno, že bolest způsobená žalobkyni odpovídá 570 bodům dle bodového ohodnocení za úraz vypočteného v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. a 580 bodům stanoveným dle Metodiky NS. Dle znaleckého posudku by v rámci bolestného měla být hodnocena i 2 x celková anestezie žalobkyně s intubací. S odkazem na nařízení vlády i metodiku Nejvyššího soudu znalkyně považovala za adekvátní hodnotit jednu anestezii 10 body, tj. doporučila celkové navýšení o 20 bodů (2 x 10). 19 Péče poskytovaná dle zákona č. 108/2006 Sb. v případě osob trvale upoutaných na lůžko pro předmětné období odpovídá rozsahu zpravidla 1 hodina 4 x denně v sazbě 135 Kč/hod., tj. celkem v částce 48 060 Kč (135 x 4 x 89). Zajištění celodenní stravy odpovídá maximální úhrada v částce 255 Kč/den a velký nákup je hrazen částkou 140 Kč/nákup, ne časem stráveným na nákupu. Při potřebě 12hodinové péče denně v sazbě 135 Kč/hod. odpovídá péče celkem 144 180 Kč (viz číslo listu 189). Soud nepřihlédl k podání [právnická osoba]. – (číslo listu 205), kdy odhadli péči pečovatelské služby v plném rozsahu na 60 minut ranní hygieny na lůžku, příprava a podání snídaně, převlečení lůžka, zapnutí pračky, opláchnutí nádobí a kontakt s klientem, dále polední péči na 30 minut a večerní běžnou hygienu na cca 30 minut, celkem cca 2 hodiny, když zároveň konstatovali, že takovýmto případem se dosud nesetkali, a tedy nejsou schopni se relevantně vyjádřit. 20 Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil žalobkyni zranění, z uvedeného důvodu je odpovědný k náhradě nemajetkové újmy v podobě způsobené bolesti dle § 2958 o. z. V řízení bylo prokázáno, že způsobená bolest odpovídá 580 bodům vypočteným dle Metodiky Nejvyššího soudu. Soud nepřistoupil k hodnocení bolestného dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. v souladu se závěry Ústavního soudu vyjádřenými v nálezu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20, ve kterém uvedl, že k zajištění (materiálně) rovné ochrany základních práv a svobod pokud žalobkyně prokáže, že by jí při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by jí jinak náleželo dle kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., přizná se odškodnění alespoň na úrovni, které by se jí dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností. Uvedené rozhodnutí se sice vztahuje na ztížení společenského uplatnění, soud má však za to, že je uplatnitelné i na nárok vyplývající z utrpěného bolestného. Soud dále přihlédl k závěrům vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 455/2022, podle kterého je na místě i samostatné odčinění podstoupení anestezie, neboť způsobuje negativní fyziologické reakce. Dle znaleckého posudku je adekvátní odčinit i dvě uvedení do celkové anestezie při operaci s intubací, a to v rozsahu 2 x 10 bodů. Celkem tak žalobkyni náleží bodové ohodnocení bolestného v rozsahu 600 bodů, přičemž každá hodnota jednoho bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest (viz Metodika Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2014 k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, sp. zn./č. j.: Cpjn 14/2014). V roce 2018 dosáhla průměrná mzda 31 885 Kč, takže pro rok 2019 činí hodnota jednoho bodu 318,85 Kč, v roce 2022 dosáhla průměrná mzda 37 839 Kč, takže pro rok 2022 činí hodnota jednoho bodu 378,39 Kč. Na bolestném tedy žalobkyni náleží za rok 2019 částka 156 236,50 Kč (490 bodů) a za rok 2022 částka ve výši 41 622,90 Kč (110 bodů), celkem 197 859,40 Kč, z toho se již žalobkyně domohla částky ve výši 146 671 Kč. Soud jí tak na bolestném přiznal částku ve výši 51 188,40 Kč (197 859,40 mínus 146 671). 21 Ohledně uplatněného nároku na náhradu nákladů potřebných na péči o žalobkyni soud předně uvážil, že ačkoliv původně žalobkyně tento náklad vyčíslila na základě ztráty na výdělku matky, jedná se skutkově o shodný nárok. Z uvedeného důvodu tedy změnu ve způsobu vyčíslení tohoto nároku nelze považovat za změnu žaloby. Opačný postup by znamenal přepjatý formalismus a zásah do základních práv žalobkyně, zejména do principu plného odškodnění za utrpěnou újmu na zdraví, který zakládá nárok na náhradu nákladů spojených s péčí o nesoběstačnou poškozenou osobu po ukončení léčby garantovaný článkem 31 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (k tomu srov. nález IV. ÚS 444/11). Náklady spojené s péčí o osobu poškozeného nebo domácnost dle § 2960 o. z. zahrnují péči netýkající se stricto senzu zdravotního stavu poškozeného, ale zejména dopadů ublížení na zdraví do oblasti zajištění či obstarání hygieny, stravování vč. přípravy stravy, oblékání, úklidu, nakupování, styku s úřady apod (k tomu srov. Občanský zákoník. Komentář k § 2960. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022). Dle ustálené rozhodovací praxe má soud při aplikaci § 2960 o. z. uplatnit soudcovské uvážení ve smyslu § 136 o. s. ř., když zákon nedává jednoznačné vodítko pro stanovení adekvátní kompenzace. Podpůrně a přiměřeně má soud vycházet z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., tj. dle úkonů, které by poškozená osoba musela platit profesionální pečovatelské službě za zajištění potřebné péče. V případě osobního plnění je nutné dovodit a prokázat, zda a nakolik poskytovaná péče rodinným příslušníkem přesahuje obvyklý standard rodinné spolupráce, tj. v jakých úkonech, v jaké četnosti či časové dotaci, a toto penzum práce ohodnotit částkou. Přesahuje-li rozsah bezplatné péče o nesoběstačného poškozeného, který v důsledku škodné události není schopen se postarat o sebe a svou domácnost, míru lidské a rodinné solidarity, má poškozený nárok na náhradu škody v tomto rozsahu. Jedná-li se o společnou domácnost pečující osoby s osobou, jež péči vykonává, náleží náhrada za tyto úkony jen v rozsahu, v němž přesahují míru obvyklé rodinné spolupráce, neboť řada činností – úklid, vaření, nákupy, péče o vybavení domácnosti apod. – se týká všech členů domácnosti a není jen ve prospěch poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 2021 sp. zn. 31 Cdo 1904/2021, ze dne 12. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3740/2020, ze dne 14. 1. 2015 sp. zn. 31 Cdo 1778/2014 – R 44/2015 civ. a rozhodnutí Nejvyššího soud ČR ze dne 29. 4. 2021 sp. zn. 25 Cdo 5/2021 a ze dne 31. 3. 2021 sp. zn. 25 Cdo 1416/2020, nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/19 ze dne 27. 4. 2020). Soud uvážil, že žalobkyní uplatněný nárok na náhradu péče rozsahu 16 a hodin denně není přiměřený, když v řízení bylo prokázáno, že pečovatelský subjekt by péči odhadoval na cca 4 hodiny denně (viz zpráva u čísla listu 189). Například je značně nepravděpodobné, že by zdravotní stav žalobkyně vyžadoval 4 hodiny denně strávené úkony, z nichž 2 hodiny činí osobní hygiena, 1 hodina činí péči o vlasy a nehty a 1 hodina činí pomoc při použití WC. Žalobkyně v řízení netvrdila, že by měla například problematickou pokožku či jiné zdravotní omezení, které by vyžadovalo 4 hodiny strávené výše uvedenými činnostmi. Soud na druhou stranu nevycházel pouze z vyčíslení odhadu Charity, neboť zahrnovalo pouze úkony hygieny, přípravy a podání stravy a drobného úklidu. Dle soudu je adekvátní žalobkyni přiznat i úkony spojené s jejím přemisťováním na vozík a s tím souvisejícím oblékáním. Uvedené činnosti je nezbytné provádět ať už s ohledem na zachování psychické pohody, tj. na potřebu nebýt stále v jedné místnosti, tak i na potřebu výměny ložního prádla. Uvedená činnost by dle úvahy soudu odpovídala 0,5 hod. denně (§ 136 o. s. ř.). Celkově tak dle soudu lze důvodně uvažovat o péči v hodnotě 54 067,50 Kč (4,5 x 135 x 89). Žalovaným vznesenou námitku promlčení soud shledal částečně nedůvodnou, neboť nárok na náhradu za péči o žalobkyni byl uplatněn již podáním žaloby. Současně však soud přihlédl k tomu, že dle § 629 o. z. promlčecí doba trvá 3 roky a její běh počíná dle § 619 o. z. od doby, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Žalobkyně mohla náhradu za poskytnutou péči uplatnit bezprostředně po jejím poskytnutí, proto je její nárok v období od 30. 11. 2019 do 11. 12. 2019 promlčen, když žaloba byla u soudu podána dne 12. 12. 2022. Celkem se jedná o částku 7 290 Kč (12 x 135 x 4,5). Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok ve výši 46 777,50 Kč, přičemž uplatnila pouze nárok ve výši 45 775 Kč. Soud nemůže překročit návrh účastníků (§153 odst. 2 o.s.ř.), proto žalobkyni v souladu s § 2960 o. z. přiznal uplatněných 45 775 Kč. 22 Výše úroků z prodlení vyplývá a je v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, když prodlení žalované nastalo dnem následujícím po doručení předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2020, kdy v souladu s ustanovením § 573 o. z. se má za to, že doručená zásilka s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. 23 Výrok II. rozsudku je odůvodněn tím, že předmětem řízení zůstala po částečném zastavení částka 125 487,50 Kč (133 911,50 – 8 424). Z této části soud žalobkyni přiznal částku 96 963,40 Kč, zbylou část uplatněného nároku ve výši 28 524,10 Kč soud jako nedůvodnou zamítl – viz zjištěný skutkový stav (125 487,50 – 96 963,40). 24 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), ve vztahu k částečnému zastavení řízení a dle ustanovení § 142 odst. 2 a 3 o. s. ř. ve vztahu k výrokům I. a II. rozsudku. Předně soud uvádí, že žalobkyně uplatnila původně tři dílčí nároky, přičemž její úspěch/neúspěch je nezbytné posuzovat u každého z nároků jednotlivě. Ohledně nároku pod písmenem b) na náhradu cestovného, bylo řízení zastaveno (v částce 8 424 Kč), přičemž žalobkyně byla procesně neúspěšnou, když v této výši vzala žalobkyně žalobu zpět, aniž by se jí ze strany žalovaného dostalo plnění. Nárok pod písmenem a) na bolestné byl z původně uplatněné částky 79 712,50 Kč přiznán v částce 51 188,40 Kč, v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. se však úspěch žalobkyně počítá jako 100 %, neboť výsledek řízení spočíval na závěrech znaleckého posudku. Pokud jde o nárok pod písmenem c) na náhradu nákladů péče o žalobkyni, byla žalobkyně úspěšná zcela v částce 45 775 Kč, tj. ve 100 %. Z celkového předmětu řízení 98 838 Kč (51 188,40 + 45 775 + 8 424) tak byla žalobkyně procesně úspěšná do částky 105 387,40 Kč a žalovaný do částky 8 424 Kč. Při procentuálním vyčíslení se jedná o úspěch žalobkyně ve výši 92 % (po zaokrouhlení) a úspěch žalovaného ve výši 8 % (po zaokrouhlení). V souladu s §142 odst. 3 o. s. ř. soud dospěl k závěru, že přizná žalobkyni náklady řízení v plné výši, neboť se jedná o neúspěch v poměrně nepatrné části. V řízení vznikly žalobkyni náklady tvořené odměnou za zastupování advokátem, která je vypočtena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „AT”) ze součtu tarifních hodnot jednotlivých nároků ve smyslu § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a 12 odst. 3 AT, přičemž nemajetkový nárok pod písm. a) odpovídá tarifní hodnotě 50 000 Kč a majetkový nárok pod písmenem c) odpovídá tarifní hodnotě 45 775 Kč (ustanovení 8 odst. 1 AT). Po sečtení tarifních hodnot jednotlivých nároků jeden ve výši 95 775 Kč, odpovídá úkon právní služby částce 4 940 Kč (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 a rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2021 sp. zn. 19 Co 118/2021). Žalobkyni bylo poskytnuto 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé z 21. 2. 2023, účast u jednání dne 10. 5. 2023, vyjádření ve věci z 30. 5. 2023, vyjádření ze 14. 12. 2023, účast na jednání dne 12. 3. 2024, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 3. 2024, účast na jednání dne 2. 7. 2024), dále 1 úkon v částce 2 470 Kč za vyjádření k výzvě soudu z 8. 10. 2023 (§ 11 odst. 2,3 AT), dále paušální náhrada výdajů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem 49 930 Kč a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 10 485 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni i náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT celkem 12 x hodiny ve výši 1 200 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 1 452 Kč a náhradu hotových výdajů za použití osobního automobilu Mazda CX 5 dne 10. 5. 2023 ve výši 663 Kč (průměrná spotřeba paliva benzin 95: 7,5 l/100 km, cena pohonných hmot: 41,20 Kč/litr, trasa [adresa] – [adresa] a zpět, 2 x 40 km, paušál: 5,20 Kč/km, celkem: 8,29 Kč/km x 80 km) a dne 12. 3. 2024 a 2. 7. 2024 ve výši 1 354 Kč (spotřeba benzin 95: 7,5 l/100 km, cena pohonných hmot: 38,20 Kč/litr, trasa [adresa] – [adresa] a zpět, 2 x 80 km, paušál: 5,60 Kč/km, celkem: 8,46 Kč/km x 160 km). Celkem činí náklady řízení 63 884 Kč. 25 V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal tuto náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 26 O náhradě nákladů řízení, které státu vznikly v celkové částce 15 789,94 Kč v souvislosti s nezálohovaným znalečným za vypracování revizního znaleckého posudku ve výši 14 839,94 Kč a podání svědecké výpovědi ve výši 950 Kč, soud rozhodl dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. a dle výsledků řízení uložil účastníkům, u nichž nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, povinnost zaplatit České republice jejich náhradu, tj. žalobkyni v částce 1 263,19 Kč (odpovídající jejímu neúspěchu v rozsahu 8 %) a žalovanému v částce 14 526,75 Kč (odpovídající jeho neúspěchu v rozsahu 92 %), jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku.

Poučení