13 C 431/2021 - 177

Rubrum

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 18 318 500 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice plnou náhradu nákladů řízení v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu [adresa] - západ.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa] - západ soudní poplatek ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil následovně. Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] byl prohlášen konkurs na majetek úpadce H-SYSTEM, a.s. (dále někdy i jen: „úpadce“) a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] ustanoven správcem konkursní podstaty tohoto úpadce. Úpadce je vlastníkem nemovitých věcí, které byly zahrnuty do soupisu konkursní podstaty úpadce dne [datum]. Jde o následující nemovité věci: a) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno] (s [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; b) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno] (s 5 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; c)pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č. p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno] (s 12 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; d) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno] (s 12 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; e)pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno] (s 10 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] , jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; f) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st [Anonymizováno] (s 4 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; g) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno](s 6 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše; h) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a bytový dům č.p. [Anonymizováno] postavený na parc. č. st. [Anonymizováno](s 6 byty) a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež tvoří s obytným domem funkční celek, a to z důvodů uvedených výše (všechny nemovité věci někdy dále i jen: „předmětné nemovité věci“, bytové domy někdy i jen jako: „obytné domy“ a pozemky někdy i jen jako: „předmětné pozemky“). V roce 2020 byly ve výše uvedených domech na základě prohlášení vlastníka vyčleněny bytové jednotky, přičemž žalobce v rámci konkursního řízení zpeněžil již celkem [hodnota] bytových jednotek s tím, že první smlouvy byly uzavřeny dne [datum]. U bytů, které jsou označeny jakožto jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/5[Anonymizováno]obě se nacházející v domě č.p. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno] pak došlo prostřednictvím exekuce k vymožení vlastnického práva žalobce a k vyklizení osob, které je obývaly, přičemž žalobce tyto jednotky převzal dne [datum]. Žalovaný užíval předmětné nemovité věci bez jakéhokoliv právního důvodu. V minulosti měl žalovaný uzavřenou s úpadcem nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] a dohody k ní ze dne [datum]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla nájemní smlouva, jakož i dodatek a dohoda k ní uzavřená shledány neúčinnými právními úkony. Za užívání předmětných nemovitých věcí žalovaný do konkursní podstaty dlouhodobě nic nehradil. Je-li do konkurzní podstaty sepsán majetek, který užívá žalovaný bez právního důvodu, vzniká žalovanému na úkor konkurzní podstaty majetkový prospěch, tedy bezdůvodné obohacení. Žalovanému bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] uloženo obytné domy vyklidit. Touto žalobou se pak žalobce domáhá po žalovaném shora uvedeného bezdůvodného obohacení za všechny předmětné nemovité věci za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] (skládající se z částky [částka] za rok 2019, částky [částka] za rok 2020 a z částky [částka] za období od [datum] do [datum]), a dále ještě za části obytných domů představovaných byty č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházejícími se v domě č.p. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházejícím se v domě č.p. [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] v částce [částka]. Celkem se tedy žalobce domáhá zaplacení částky [částka]. Výše tohoto bezdůvodného obohacení byla vyčíslena znaleckým posudkem vypracovaným dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný převzal výzvu dne [datum], i přesto však ničeho neuhradil, a žalobce proto požaduje od [datum] i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí a jí uplatňovanou pohledávku neuznává. Své vyjádření odůvodnil následovně. Žalovaný nerozporuje skutečnost, že předmětné nemovité věci byly zahrnuty do konkursní podstaty úpadce. Ač s výsledkem příslušného řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] nesouhlasí, musí rovněž žalovaný potvrdit, že žaloba žalovaného na vyloučení předmětných nemovitých věcí z konkursní podstaty byla pravomocně zamítnuta. Žalovaný je nicméně zejména přesvědčen o tom, že není osobou pasivně legitimovanou k tomu, aby proti němu bylo vedeno řízení o vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí. Žalovaný je totiž neužívá, nemá je fyzicky ve svém držení ani z jejich užívání svými členy ničeho netěží. Jak je již popsáno v žalobě, žalovanému nesvědčí žádný platný právní titul k užívání předmětných nemovitých věcí, a je proto vyloučeno, aby od žalovaného odvozovali své užívací právo jeho družstevníci. Žalovaný přitom od svých družstevníků inkasuje pouze takové finanční prostředky, které jsou následně použity k úhradě společných nákladů družstevníků na udržování a opravy předmětných nemovitých věcí, a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s probíhajícími soudními spory. Žalovaný v tomto tedy slouží pouze jako jakási provozní či zprostředkovatelská společnost sdružující obyvatele předmětných nemovitých věcí, aniž by z toho sám měl jakýkoliv majetkový prospěch. Pokud má tedy žalobce názor, že za rozhodné období vznikl nějaký nárok na vydání bezdůvodného obohacení, mělo být požadováno po oněch fyzických osobách, které v předmětných bytech v rozhodném období bydlely. Žalovaný má dále za to, že tvrzený zažalovaný nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný jako družstvo sdružuje klienty úpadce [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a.s., kteří do projektu této společnosti investovali často své celoživotní úspory. Poté co bylo rozhodnuto o úpadku, družstevníci prostřednictvím žalovaného dostavěli předmětné nemovité věci se souhlasem tehdejšího správce konkursní podstaty úpadce. Následně byly tyto předmětné nemovité věci přesto zahrnuty do konkursní podstaty, přičemž žalovaný neuspěl se svou žalobou na vyloučení předmětných nemovitých věcí z konkursní podstaty, jelikož příslušná část žaloby byla pravomocně zamítnuta v roce 2008, tedy více než pět let po podání této žaloby. Na nákladech, které družstevníci prostřednictvím žalovaného investovali do dokončení předmětných nemovitých věcí, nedostal žalovaný (ani jeho družstevníci) do dnešního dne od žalobce uhrazeno ničeho. Naopak sám žalobce začal vymáhat bezdůvodné obohacení za domnělé užívání předmětných nemovitých věcí po žalovaném zpětně až v roce 2019, i když se vydání bezdůvodného obohacení za předchozí období nikdy nedomáhal a z tohoto titulu žádá zaplacení částek, které v souhrnné výši dosahují téměř 50 milionů korun. V případě, že by byl žalovaný ve všech těchto soudních sporech neúspěšný, mělo by to pro něj likvidační následky. Žalovaný pak dále nesouhlasí ani s vyčíslením bezdůvodného obohacení na základě znaleckého posudku předloženého žalobcem. Znalec záměrně opomenul některé významné skutečnosti, například skutečnost, že žalovaný na své náklady vybudoval v lokalitě předmětných nemovitých věcí inženýrské sítě a chodníky a je jejich vlastníkem, přičemž bez těchto sítí by nebylo možné předmětné nemovité věci vůbec používat za účelem uspokojení bytových potřeb. [právnická osoba] replice k vyjádření žalovaného žalobce k námitce o nedostatku pasivní legitimace žalovaného uvedl, že žalobce má za to, že pasivní věcná legitimace žalovaného je dána již jen tím, že je to žalovaný, kterému byla uložena povinnost ony obytné domy vyklidit a předat vyklizené žalobci. Jestliže tedy žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a užíval v období specifikovaném v žalobě prostřednictvím svých členů předmětné nemovité věci, je v části týkající se obytných domů jeho věcná pasivní legitimace dána, jelikož žalovaný ani netvrdí, že by onu uloženou povinnost v období, za které je nárokováno bezdůvodné obohacení, tj. od [datum] do [datum], respektive do [datum], splnil, tj. že by obytné domy vyklidil a vyklizené je předal žalobci. Jak je již uvedeno v žalobě, v minulosti uzavřel žalovaný s úpadcem nájemní smlouvu ze dne [datum], ve znění Dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] a Dohody k ní ze dne [datum], jež byly prohlášeny za neúčinné právní úkony. Dle konstantní judikatury přitom bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo bez platného právního titulu na úkor vlastníka dosáhl postavení detentora věci, např. tím, že ji učinil přístupnou pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využíval. Majetkový prospěch nelze spojovat pouze s faktickým užíváním věci, neboť samotné užívací právo představuje majetkovou hodnotu. [právnická osoba] věc je tedy nerozhodné, zda žalovaný fakticky (sám) předmětné věci užíval, a pokud je pronajímal, zda mu z pronájmu plynul prospěch v podobě nájemného, ale byl to a je to žalovaný, od kterého faktické užívání předmětných nemovitých věci odvozují třetí osoby - členové družstva, kterým je žalovaný umožnil užívat. Tímto způsobem tedy žalovaný vykonával a vykonává užívací právo a pro vznik bezdůvodného obohacení a existenci pasivní věcné legitimace na jeho straně postačuje již skutečnost, že předmětné nemovité věci byly přístupné pouze jemu, resp. osobám, kterým přístup umožnil, a dělo se tak bez souhlasu vlastníka. K námitce rozporu nároku s dobrými mravy pak žalobce uvedl, že se nedomnívá, že by byl zažalovaný nárok v rozporu s dobrými mravy, přičemž mimo jiné uvedl, že žalovaný zamlčel tu skutečnost, že žalovaný jím tvrzený nárok vyplývající z jím tvrzených investic do předmětných nemovitých věcí již uplatnil žalobou, respektive dvěma žalobami, přičemž řízení o nich je vedeno u Okresního soudu [adresa] - západ, a to pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a i z tohoto pohledu pak nemůže být požadavek žalobce na zaplacení zažalovaného bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy. K námitce nesprávného vyčíslení bezdůvodného obohacení pak žalobce uvedl, že žalobou je nárokováno vydání bezdůvodného obohacení zpětně, tj. za dobu, kdy předmětné nemovité věci byly ze strany žalovaného, resp. jeho družstevníků bez jakýchkoliv problémů užívány, tj. jejich užívání zahrnovalo i využívání inženýrských sítí, k objektům byl zajištěn přístup a nebylo v přístupu jakkoliv bráněno, a proto se jednalo o plnohodnotné užívání obytných domů.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a z usnesení Krajského obchodního soudu v Praze soud zjistil, že usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl prohlášen konkurz na majetek úpadce [Anonymizováno]-[Anonymizováno], a.s. a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] ustanoven správcem konkurzní podstaty tohoto úpadce.

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že úpadce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako s nájemcem nájemní smlouvu ze dne [datum] a dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] a dohodu k ní ze dne [datum], týkající se i předmětných nemovitých věcí.

6. Ze shodných tvrzení účastníků a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] soud zjistil, že rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla v předchozím odstavci uvedená nájemní smlouva ze dne [datum], jakož i dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] a dohoda k ní uzavřená ze dne [datum] shledány neúčinnými právními úkony.

7. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že předmětné nemovité věci byly zahrnuty do soupisu majetkové (konkursní) podstaty dne [datum].

8. Ze shodných tvrzení účastníků, z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo soudem zjištěno, že žaloba na vyloučení obytných domů z majetkové podstaty byla již pravomocně zamítnuta.

9. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že předmětné nemovité věci byly v zažalovaném období (tedy od [datum] do [datum], respektive u oněch 3 bytů až do [datum]) ve vlastnictví úpadce H-SYSTÉM, a.s.

10. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno i rozdělení obytných domů na byty a počet těchto bytů, tedy konkrétně, že obytný dům č.p. [Anonymizováno] se skládá z 5 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 5 bytů, obytný dům č. p. [Anonymizováno] z 12 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 12 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 10 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] ze 4 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 6 bytů a obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 6 bytů.

11. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, předmětné pozemky jsou pozemky pod obytnými domy či zahradami, které jsou připloceny vždy k nějakému konkrétnímu bytu nalézajícímu se v daném obytném domě.

12. Z listiny označené jako „odpověď na dopis ze dne [datum]“ bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu ze dne [datum] tehdejší konkurzní podstaty úpadce H-SYSTEM, a.s., [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil žalovanému, a to k dotazu na možnost pokračování ve výstavbě rodinných domů na pozemcích, k nimž má žalovaný právo nájmu, že správce vzhledem k tomu, že stávající stavebně technický stav nemovitostí a jejich stavební rozpracovanost vyžaduje provedení nezbytně nutných zajišťovacích prací, a dále další případnou činnost směřující ke stavebnímu dokončení rozestavěných objektů, nemá námitek k pokračování výstavby na objektech, kde je žalovaný veden příslušným stavebním úřadem jako stavebník s tím, že je však třeba dodržet řadu podmínek vyjmenovaných správcem, mimo jiné, že bude předložena správci nájemní smlouva mezi žalovaným a úpadcem a že bude podle této smlouvy uhrazeno nájemné na účet majetkové podstaty.

13. Ze zápisu z jednání věřitelského výboru úpadce [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a.s. konaného dne [datum] soud zjistil, že při tomto jednání tehdejší správce konkurzní podstaty úpadce [Jméno zainteresované společnosti 0/0], [tituly před jménem] [jméno FO] upozornil, že rozestavěné objekty chátrají a dochází k jejich devastaci, a proto když žalovaný požádal o povolení pokračovat ve výstavbě, tak byl dán (správcem) souhlas.

14. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že předmětné nemovité věci byly po úpadku dostavěny (sporné však bylo kým).

15. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že v dopisu žalobce ze dne [datum] žalobce oznámil žalovanému jednak, že nájemní smlouvy jsou neúčinnými právními úkony, že se má zdržet a ukončit veškerou stavební i jinou činnost na objektech úpadce a dále, že jej vyzývá k vyklizení předmětných nemovitých věcí do [datum], jejich předání žalobci a zdržení se jakékoliv dispozice s tímto majetkem a konečně, že jej vyzývá k započetí jednání ohledně investic učiněných od [datum] v souvislosti s umožněním pokračovat ve výstavbě. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že tento dopis byl doručen žalovanému.

16. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který již nabyl právní moci, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen vyklidit obytné domy. Z tohoto rozsudku Nejvyššího soudu ČR pak soud dále zjistil, že tak byl žalovaný povinen učinit do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

17. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že v rozhodném zažalovaném období nebyla povinnost uložená rozsudkem uvedeným v předchozím odstavci splněna.

18. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobce nevyzýval žalovaného k uhrazení zažalovaného bezdůvodného obohacení, a to ani za období předcházející období předmětnému, až do dne [datum] s tím, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobcem k uhrazení zažalovaného bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí, a to za jakékoliv období, až dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalovanému.

19. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že za rozhodné období žalovaný inkasoval určité finanční platby od svých družstevníků na úhradu společných nákladů na udržování předmětných nemovitých věcí a na jejich opravy.

20. Z protokolu o předání a převzetí nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] předal žalovaný jednající svým předsedou M. [jméno FO] soudnímu exekutorovi byt č. 717/2 nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno], a to včetně 8 kusů klíčů.

21. Z dalšího protokolu o předání a převzetí nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] předal žalovaný jednající svým předsedou M. [jméno FO] soudnímu exekutorovi byt č. 719/5 nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno], a to včetně 2 kusů klíčů.

22. Z dalšího protokolu o předání a převzetí nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] předal žalovaný jednající svým předsedou M. [jméno FO] soudnímu exekutorovi byt č. 719/3 nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno], a to včetně 3 kusů klíčů.

23. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že u Okresního soudu [adresa] - západ byla žalovaným podána žaloba na zaplacení částky [částka]. Ze žaloby na zaplacení částky [částka] pak soud zjistil, že je datována dnem [datum] a že se jí žalovaný domáhá po žalobci uhrazení částky [částka] představující tvrzenou pohledávku žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého investicemi žalovaného do obytného domu č.p. [Anonymizováno] s tím, že v žalobě žalovaný mimo jiné vyčísluje svou pohledávku z titulu svých investic do zejména předmětných nemovitých věcí na celkovou částku [částka], přičemž uvádí, že zbylé části z této částky (tedy částky [částka]) se bude domáhat samostatnou žalobou.

24. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že na žalovaným tvrzenou pohledávku z titulu investic žalovaného do zejména předmětných nemovitých věcí spočívajících v dostavění zejména předmětných nemovitých věcí, nebylo dosud ničeho uhrazeno.

25. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto dopisu žalobce vyzývá žalovaného k zaplacení zažalované pohledávky ve výši [částka], a to do [datum]. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum].

26. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že na tvrzenou zažalovanou pohledávku žalovaný do konkurzní podstaty ničeho neuhradil.

27. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobce se domáhá celkově po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí či za užívání jiných nemovitých věcí (a to řadových domů) v částce kolem 40 milionů korun, a to pouze na jistině tvrzeného dluhu.

28. Ze znaleckého posudku zpracovatele ČESKÁ ZNALECKÁ, a.s. doplněného a stvrzeného výslechem zpracovatele znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že výše obvyklého nájemného za předmětné nemovité věci za období od [datum] do [datum] celkem činí částku [částka] (skládající se z částky [částka] za rok 2019, částky [částka] za rok 2020 a z částky [částka] za období od [datum] do [datum]) a že výše obvyklého nájemného za byty č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v domě č.p. 719 a č. 717/2 nacházející se v domě č.p. 717 za období od [datum] do [datum] celkem činí částku [částka]. K tomu je třeba uvést, že soud shledal posudek podrobně odůvodněným a přesvědčivým. Znalecký posudek obsahuje detailní popis předmětných nemovitých věcí, včetně tedy popisu obytných domů, popisu jednotlivých bytů v těchto domech se nacházejících a i popisu předmětných pozemků včetně zahrádek. Znalecký ústav pak v posudku obsáhle a podrobně vysvětlil, jak k výsledné částce dospěl, přičemž i uvedl jednotlivé metody, které se používají při vyčíslení obvyklého nájemného a zejména i jaká metoda byla zvolena pro tento konkrétní případ a z jakého důvodu tak bylo učiněno, přičemž uvedl, že byla zvolena metoda porovnací, při které v daném konkrétním případě zjednodušeně řečeno znalecký ústav zjistil na základě deseti srovnávacích vzorků jiných nemovitých věcí průměrnou měsíční jednotkovou cenu pro rok 2021, ze které pak stanovil obvyklé nájemné u každé bytové jednotky, a to jako násobek právě průměrné měsíční jednotkové ceny, užitné plochy bytu a příslušných koeficientů K1-K7, zohledňujících např. vybavení, lokalitu, situování, velikost jednotky, přičemž je v nich zohledněno i možnost využití zahrad. Obvyklé nájemné pro roky 2019 a 2020 je pak při zohlednění ve znaleckém posudku popsaného růstu cen vypočteno z obvyklého nájemného pro rok 2021. Zpracovatel posudku pak rovněž přesvědčivě odpověděl na dotazy soudu a účastníků řízení, přičemž mimo jiné uvedl, že pro určení výše obvyklého nájemného není rozhodující, kdo vlastní inženýrské sítě a komunikace, jelikož je podstatná pouze skutečnost, že se v místě nacházejí. Z těchto důvodů soud na základě znaleckého posudku doplněného a stvrzeného výslechem zpracovatele znaleckého posudku dospěl ke shora uvedeným zjištěním. K tomu je ještě třeba poznamenat, že znalecký ústav v posudku rovněž konstatoval, že zjištěné obvyklé nájemné odpovídá bezdůvodnému obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí, avšak výše bezdůvodné obohacení je otázkou právní, a proto soud z posudku dospěl pouze k onomu uvedenému zjištění ohledně výše obvyklého nájemného.

29. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování ostatními než dosud provedenými (tedy než listinou označenou jako odpověď na dopis ze dne [datum] a zápisem z jednání, viz odst. 12 a 13 rozsudku) důkazy ze spisu vedeného u Okresního soudu [adresa] - západ pod sp. zn. [spisová značka], a to jednak jelikož byly označeny neurčitě, protože nebylo přesně uvedeno, jaké tvrzení jimi má být prokazováno a o jaké přesně důkazy má jít, dále jelikož kromě oněch provedených nebyly (jak sama strana žalovaná připustila) reakcí na soudem při prvním jednání danou výzvu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a tudíž nebyly navrženy v souladu se zásadou koncentrace řízení, a zejména jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout s ohledem na to, že se měly týkat tvrzených investicí do předmětných nemovitých věcí, a to z důvodů uvedených níže v odst. 54 a 55 rozsudku.

30. Soud dále zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckými posudky ohledně zhodnocení předmětných nemovitých věcí žalovaným, jednak jelikož nebyly navrženy v souladu se zásadou koncentrace řízení, protože nebyly reakcí na soudem při prvním jednání danou výzvou podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nýbrž byly označeny k prokázání skutkových tvrzení, které byly uplatněny v rozporu se zásadou koncentrace řízení, a zejména jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro rozhodnutí soudu, a to z důvodů uvedených níže v odst. 54 a 55 rozsudku.

31. Soud rovněž zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem na stanovení výše obvyklého nájemného, jelikož jeho provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to s ohledem na to, že obvyklé nájemné již soud zjistil ze shora uvedeného znaleckého posudku ČESKĚ ZNALECKĚ, a.s., který soud ze shora uvedených důvodů shledal přesvědčivým.

32. Soud pak zamítl i návrhy na doplnění dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], které byly navrženy k prokázání výše investic do předmětných nemovitých věcí a k prokázání skutečnosti, kdo je vynaložil a rovněž k prokázání toho, že žalovaný fakticky předmětné věci neužíval, jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to z důvodů uvedených níže v odst. 54 a 55 a 48 rozsudku.

33. Ze stejného důvodu jako uvedeného v předchozím odstavci pak soud zamítl i návrhy na doplnění dokazování nájemními smlouvami s panem Sitarem, Kubincovou, Beníkem, výpisy z účtů a výslechy svědků Stadlera, Padrdácké a Denkové a rovněž i nájemními smlouvami žalovaného s družstevníky a i rozsudky Okresního soudu [adresa] - západ ve věci samé ve věcech vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], které se všechny týkaly faktického užívání předmětných nemovitých věcí v zažalovaném období (opět více tedy viz odst. 48 rozsudku)

34. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci a pro rozhodnutí soudu:

35. Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl prohlášen konkurz na majetek úpadce H-SYSTÉM, a.s. a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] ustanoven správcem konkurzní podstaty tohoto úpadce. Úpadce uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu ze dne [datum] a dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] a dohodu k ní ze dne [datum], týkající se i předmětných nemovitých věcí. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla v předchozím odstavci uvedená nájemní smlouva ze dne [datum], jakož i dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] a dohoda k ní uzavřená ze dne [datum] shledány neúčinnými právními úkony. Předmětné nemovité věci byly zahrnuty do soupisu majetkové (konkursní) podstaty dne [datum]. Žaloba na vyloučení obytných domů z majetkové podstaty byla již pravomocně zamítnuta. Předmětné nemovité věci byly v zažalovaném období (tedy od [datum] do [datum], respektive u oněch 3 bytů až do [datum]) ve vlastnictví úpadce.

36. Obytný dům č.p. [Anonymizováno] se skládá z 5 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 5 bytů, obytný dům č. p. [Anonymizováno] z 12 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 12 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 10 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] ze 4 bytů, obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 6 bytů a obytný dům č.p. [Anonymizováno] z 6 bytů. Předmětné pozemky jsou pozemky pod obytnými domy či zahradami, které jsou připloceny vždy k nějakému konkrétnímu bytu nalézajícímu se v daném obytném domě.

37. V dopise ze dne [datum] tehdejší správce konkurzní podstaty úpadce, [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil žalovanému, a to k dotazu na možnost pokračování ve výstavbě rodinných domů na pozemcích, k nimž má žalovaný právo nájmu, že správce vzhledem k tomu, že stávající stavebně technický stav nemovitostí a jejich stavební rozpracovanost vyžaduje provedení nezbytně nutných zajišťovacích prací, a dále další případnou činnost směřující ke stavebnímu dokončení rozestavěných objektů, nemá námitek k pokračování výstavby na objektech, kde je žalovaný veden příslušným stavebním úřadem jako stavebník s tím, že je však třeba dodržet řadu podmínek vyjmenovaných správcem, mimo jiné, že bude předložena správci nájemní smlouva mezi žalovaným a úpadcem a že bude podle této smlouvy uhrazeno nájemné na účet majetkové podstaty. Při jednání věřitelského výboru úpadce konaného dne [datum] tehdejší správce konkurzní podstaty úpadce, [tituly před jménem] [jméno FO] upozornil, že rozestavěné objekty chátrají a dochází k jejich devastaci, a proto i sdělil, že když žalovaný požádal o povolení pokračovat ve výstavbě, tak byl dán (správcem) souhlas. V dopise ze dne [datum] žalobce oznámil žalovanému jednak, že nájemní smlouvy jsou neúčinnými právními úkony, že se má zdržet a ukončit veškerou stavební i jinou činnost na objektech úpadce a dále, že jej vyzývá k vyklizení předmětných nemovitých věcí do [datum], jejich předání žalobci a zdržení se jakékoliv dispozice s tímto majetkem a konečně, že jej vyzývá k započetí jednání ohledně investic učiněných od [datum] v souvislosti s umožněním pokračovat ve výstavbě. Tento dopis byl doručen žalovanému. Předmětné nemovité věci byly po úpadku dostavěny (sporné však je kým).

38. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který již nabyl právní moci, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen vyklidit obytné domy, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. V rozhodném zažalovaném období nebyla povinnost uložená tímto rozsudkem splněna.

39. Žalobce nevyzýval žalovaného k uhrazení zažalovaného bezdůvodného obohacení, a to ani za období předcházející období předmětnému, až do dne [datum] s tím, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobcem k uhrazení zažalovaného bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí, a to za jakékoliv období, až právě dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalovanému.

40. Za rozhodné období žalovaný inkasoval určité finanční platby od svých družstevníků na úhradu společných nákladů na udržování předmětných nemovitých věcí a na jejich opravy. Dne [datum] předal žalovaný jednající svým předsedou M. [jméno FO] soudnímu exekutorovi byty č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno] a byt č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v domě č.p. [Anonymizováno], a to vždy včetně klíčů.

41. Žalovaným byla podána u Okresního soudu [adresa] - západ žaloba ze dne [datum] na zaplacení částky [částka], kterou se žalovaný domáhá po žalobci uhrazení částky [částka] představující tvrzenou pohledávku žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého investicemi žalovaného do obytného domu č.p. [Anonymizováno] s tím, že v žalobě žalovaný mimo jiné vyčísluje svou pohledávku z titulu svých investic do zejména předmětných nemovitých věcí na celkovou částku [částka], přičemž uvádí, že zbylé části z této částky (tedy částky [částka]) se bude domáhat samostatnou žalobou. Na tuto žalovaným tvrzenou pohledávku z titulu investic žalovaného do zejména předmětných nemovitých věcí spočívajících v dostavění zejména předmětných nemovitých věcí, nebylo dosud ničeho uhrazeno.

42. V dopise ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení zažalované pohledávky ve výši [částka], a to do [datum]. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Na tuto tvrzenou zažalovanou pohledávku žalovaný do konkurzní podstaty ničeho neuhradil. Žalobce se celkově domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí či za užívání jiných nemovitých věcí (a to řadových domů) ve výši kolem 40 milionů korun, a to pouze na jistině tvrzeného dluhu.

43. Výše obvyklého nájemného za předmětné nemovité věci za období od [datum] do [datum] celkem činí částku [částka] (skládající se z částky [částka] za rok 2019, částky [částka] za rok 2020 a z částky [částka] za období od [datum] do [datum]). Výše obvyklého nájemného za byty č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v obytném domě č.p. [Anonymizováno] a byt č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v obytném domě č.p. [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] celkem činí částku [částka] (více viz odst. 28 rozsudku).

44. Projednávanou věc soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními obsaženými v o. z., jelikož k tvrzenému bezdůvodnému obohacení mělo dojít již za účinnosti o. z.

45. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Bezdůvodným obohacením je přitom i užívání cizí nemovité věci bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc. Prospěch vzniká tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu a aniž by se tedy jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Je třeba přitom přísně rozlišovat mezi skutkovou podstatou bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu a skutkovou podstatou plněním z neplatného právního úkonu. Důsledkem plnění z neplatné smlouvy je povinnost účastníků smlouvy vzájemně si vrátit vše, čeho plněním ze smlouvy nabyli; spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci. To platí bez ohledu na to, zda se v souvislosti s plněním z neplatné smlouvy obohatil i někdo jiný nebo zda v souvislosti s plněním z této smlouvy došlo k bezdůvodnému obohacení i na úkor někoho jiného. Věcná legitimace (ať už aktivní nebo pasivní) je tedy dána pouze na straně účastníků smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Je pak třeba zdůraznit, že nabytí majetkového prospěchu nelze vázat pouze na faktické užívání věci, neboť majetkovou hodnotu představuje již samotné smlouvou přenechané užívací právo. Okolnost, že neplatnou nájemní smlouvou nemohlo být užívací právo řádně přenecháno, přitom na uvedený závěr nemůže mít vliv, neboť pronajímatel pod dojmem platnosti smlouvy užívací právo k věci fakticky přenechal a nájemce je přijal, čímž získal majetkový prospěch spočívající v užívacím právu k věci, za něž by byl v případě platnosti smlouvy povinen poskytnout úplatu ve formě nájemného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Posouzení, zda mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení, závisí jedině na naplnění znaků skutkové podstaty hmotněprávní normy. Předpokladem odpovědnosti za bezdůvodné obohacení není protiprávní úkon obohaceného, ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

47. Uvedené závěry pak zcela dopadají na projednávanou věc. Jak totiž vyplývá ze shora uvedeného skutkového stavu, žalovaný na úkor žalobce dosáhl ve vztahu k předmětným nemovitým věcem postavení detentora, a to na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota]. ze dne [datum] a dohody ze dne [datum] (viz odst. 35 rozsudku). I přesto, že byla následně pravomocným rozhodnutím soudu vyslovena neúčinnost této nájemní smlouvy uzavřené s úpadcem a jejích dodatků (a to rozhodnutím uvedeným v odst. 35 rozsudku, kterým je soud, jak je třeba zdůraznit, vázán, srov. ust. § 159a odst. 3 o. s. ř.), zůstal tento stav zachován po celé rozhodné období (od [datum] do [datum], respektive u oněch 3 bytů až do [datum], viz odst. 38 rozsudku). Již tímto je tedy dána pasivní věcná legitimace žalovaného, jako strany výše uvedené neúčinné smlouvy (srov. zejména výše citované usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

48. K argumentaci žalovaného, že předmětné nemovité věci fakticky neužívá on, nýbrž fyzické osoby - jeho družstevníci (členové), je pak třeba uvést a částečně zopakovat, že nabytí majetkového prospěchu nelze vázat pouze na faktické užívání věci, neboť majetkovou hodnotu představuje již samotné shora uvedenou neúčinnou smlouvou přenechané užívací právo (srov. shora citované usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jestliže uživatel nemovité věci, jako tomu bylo v projednávané věci, bez právního důvodu ovládá nemovitou věc vlastníka natolik, že ač není vlastníkem, je to pouze on, kdo ji může využívat pro svoje potřeby, pak bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využívá (a to i ve smyslu prostorovém, i ve smyslu časovém), a zda na tuto nemovitou věc mají přístup i další subjekty, vzniká mu prospěch spočívající v tom, že ačkoliv svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka nemovité věci postavení detentora, jeho majetkový stav se nezmenšil, neboť žádnou úhradu odpovídající faktickému uchopení nemovité věci jejímu vlastníkovi neposkytl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci je proto zcela nerozhodné, že žalovaný předmětné nemovité věci neužíval přímo, nýbrž prostřednictvím svých družstevníků (přičemž lze i podotknout, že žalovaný je právnickou osobou, která sama o sobě přímo, v nejužším slova smyslu, žádnou nemovitou věc užívat nemůže). Tomuto závěru pak odpovídá i zamítnutí důkazních návrhů uvedené v odst. 32 a 33 rozsudku. Rovněž pak lze již na tomto místě zdůraznit, že předmětné nemovité věci tvoří funkční celek, a to včetně zahrad, které jsou připloceny vždy k nějakému konkrétnímu bytu nalézajícímu se v daném obytném domě (viz odst. 36 rozsudku). Již ze všeho právě uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován.

49. Tento závěr pak rovněž i odpovídá pravomocnému rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (viz odst. 38 rozsudku, kterým je soud opět vázán, srov. § 159a odst. 3 o. s. ř.), jímž bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen vyklidit obytné domy do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, což však neučinil (opět viz odst. 38 rozsudku). Zde je přitom na místě zdůraznit, že i Nejvyšší soud ČR v tomto rozhodnutí uložil tuto povinnost žalovanému, a nikoliv fyzickým osobám - družstevníkům (tedy členům žalovaného).

50. Soud tedy uzavírá, že shledal, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován.

51. Podle ust. § 2999 věty první o. z. platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

52. Z právě citovaného ustanovení je zřejmé, že žalobce má jako ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tedy v daném případě ve výši obvyklého nájemného, které přitom za období od [datum] do [datum] za všechny předmětné nemovité věci činilo celkem částku [částka] a za období od [datum] do [datum] za byty č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v obytném domě č.p. [Anonymizováno] a byt č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v obytném domě č.p. [Anonymizováno] pak částku [částka] (viz odst. 28 a 43 rozsudku). Při jeho stanovení pak soud vyšel ze shora podrobně rozebraného znaleckého posudku, doplněného a stvrzeného výslechem znalce, na jehož hodnocení soudem uvedené v odst. 28 rozsudku zde soud opětovně poukazuje, přičemž vzhledem k námitkám žalovaného opětovně zdůrazňuje, že se znalecký ústav se i vypořádal s námitkou žalovaného týkající se inženýrských sítí a komunikací, přičemž vysvětlil, že významná je pouze skutečnost, že inženýrské sítě a komunikace jsou k dispozici, tedy že v rozhodné období mohly být a byly využívány (přičemž nikdo ani v řízení netvrdil, že by tomu tak snad nebylo). Dále lze ještě k výši bezdůvodného obohacení uvést (jak již soud zmínil výše), že i kdyby snad nějakou část předmětných nemovitých věcí žalovaný či jeho členové třeba po nějakou dobu vůbec fakticky neužívali, například z toho důvodu, že by nikdo nechodil na určitou část zahrady, není a nemůže to být pro výši obohacení rozhodující, jelikož (což je třeba opětovně zdůraznit) jde v případě předmětných nemovitých věcí o jeden komplexní celek, a to včetně zahrad, které (jak soud opakuje) jsou připloceny vždy k nějakému konkrétnímu bytu nalézajícímu se v daném obytném domě (srov. již výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který sice pojednává o náhradě za užívání věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu, závěry v něm vyslovené jsou však aplikovatelné i na projednávanou věc, tedy na užívání věci ve vlastnictví jiné osoby). Celková výše bezdůvodného obohacení žalovaného za zažalované období je tedy ve výši [částka].

53. Soud pak v projednávané věc neshledal, že by byl žalobcem zažalovaný nárok v rozporu s dobrými mravy, jak argumentoval žalovaný.

54. K argumentaci, že je tomu tak z důvodu žalovaným tvrzených investic do předmětných nemovitých věcí spočívajících v jejich dostavbě, je třeba uvést, že tato tvrzená skutečnost by (pokud by byla prokázána) znamenala, že by žalovaný měl vůči žalobci pohledávku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení za takovéto zhodnocení předmětných nemovitých věcí. I kdyby tomu tak však bylo, i kdyby tedy žalovaný měl vůči žalobci pohledávku v jakékoliv výši, nemůže tato skutečnost činit žalobcovu pohledávku rozpornou s dobrými mravy, jelikož to bude prostě a jednoduše pouze znamenat, že si mají navzájem účastníci zaplatit určitá finanční plnění, což však samo o sobě nečiní nárok na zaplacení ani jednoho z těchto plnění rozporným s dobrými mravy. Jinak řečeno, pokud je tvrzená pohledávka žalovaného vůči žalobci po právu, měl by se jejího zaplacení žalovaný domáhat, což ostatně, jak bylo v řízení prokázáno (viz odst. 41 rozsudku), již činí. I z toho, že se žalovaný své tvrzené pohledávky (či zatím minimálně její části) již domáhá v soudním řízení, je pak evidentní, že skutečnost, že by měl žalovaný pohledávku za žalobcem v jakékoliv výši, nemůže učinit nárok žalobce na zaplacení zažalované pohledávky rozporným s dobrými mravy, jelikož pokud bude v onom jiném soudním řízení pohledávka žalovaného prokázána a pokud bude shledáno, že je po právu, bude soudem žalobci samozřejmě uloženo, aby ji žalovanému zaplatil, a kdyby kvůli její existenci soud ještě nepřiznal v řízení předmětném nárok žalobci na zaplacení jeho pohledávky, byla by ve výsledku tvrzená pohledávka žalovaného zohledněna v podstatě dvakrát. Soud tedy uzavírá a opakuje, že ani případná existence výše uvedené pohledávky žalovaného za žalobcem by nečinila nárok na zaplacení žalobcovy zažalované pohledávky rozporným s dobrými mravy.

55. Z uvedeného pak i vyplývá, že pro projednávanou věc nebyla ani rozhodná výše oné žalovaným tvrzené pohledávky z titulu jeho investic do (zejména) předmětných nemovitých věcí a není tedy rozhodná ani výše zhodnocení předmětných nemovitých věcí žalovaným, čemuž tedy odpovídá zamítnutí důkazních návrhů uvedené v odst. 29, 30 a 32 rozsudku. K tomu lze i uvést, že skutkové tvrzení, že žalovaný má vůči žalobci pohledávku v konkrétní výši [částka], žalovaný uvedl až ve vyjádření ze dne [datum], ke kterému však soud již nemohl přihlédnout, jelikož bylo učiněno až po koncentraci řízení (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.). I kdyby však k tomuto tvrzení soud přihlédnout mohl, na rozhodnutí věci samé by to ničeho nezměnilo, jak je zjevné ze závěrů soudu uvedených v tomto a v předcházejícím odst. rozsudku.

56. K argumentaci žalovaného, že nárok je v rozporu s dobrými mravy z důvodu, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí nebyl před rokem 2019 vymáhán, je pak třeba uvést, že takováto skutečnost je naopak ve výsledku ku prospěchu žalovanému, a již z tohoto důvodu nemůže zakládat rozpor nároku na zaplacení zažalované pohledávky s dobrými mravy. Tato skutečnost totiž znamená, že ve výsledku, zejména kvůli institutu promlčení, bude žalovaný muset zaplatit žalobci mnohem nižší částku (vzhledem k výši v řízení prokázaného ročního obvyklého nájemného pravděpodobně až o desítky milionů nižší), než by byl povinen zaplatit v situaci, kdyby se žalobce začal domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí již před oním rokem 2019.

57. Konečně ani skutečnost, že celkem žalovaný vymáhá po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí a dalších nemovitých věcí jen na jistině částku kolem 40 milionů korun (viz odst. 42 rozsudku), nemůže činit nárok na zaplacení zažalované pohledávky rozporným s dobrými mravy, neboť samotná výše částky, jakkoli je ve svém souhrnu značně vysoká, nemůže takový rozpor založit, vznikl-li by na ni podle zákona nárok.

58. Ze shora uvedených důvodů soud shledal, že nárok na zaplacení zažalované pohledávky není v rozporu s dobrými mravy.

59. Ze všech shora podrobně rozvedených důvodů soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost žalobci zaplatit částku [částka], a to v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum], tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené žalobcem v jeho výzvě (viz odst. 42 rozsudku), což je v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z., až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, tříměsíční, aby měl žalovaný delší časový prostor předmětnou částku, která je ve značné výši, uhradit.

60. Na závěr soud zdůrazňuje, že uvedené rozhodnutí odpovídá i ust. § 13 o. z., podle kterého platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky, a to jelikož odpovídá rozhodnutím Okresního soudu [adresa] - západ ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v obdobné věci (týkající se stejných účastníků, avšak jiných nemovitých věcí) a zejména pak i rozsudku Okresního soudu [adresa] - západ ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který byl rovněž již potvrzen soudem odvolacím (jak uvedl sám žalovaný), a to v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], přičemž toto řízení se týkalo věci v podstatě skoro totožné, konkrétně rovněž nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí, avšak za časové období předcházející období rozhodnému ve věci předmětné.

61. Na závěr si pak soud dovoluje uvést, že rozhodnutí soudu se jeví i spravedlivým v širším smyslu, jelikož se soudu prostě a jednoduše jeví spravedlivým, aby jakákoliv osoba, která užívá nemovité věci ve vlastnictví jiné osoby, za jejich užívání platila finanční protiplnění. Stejně tak se samozřejmě na druhou stranu jeví spravedlivým, aby jakákoliv osoba, jejíž nemovité věci byly zhodnoceny jinou osobou, za to poskytla této osobě finanční protiplnění. Jinak řečeno maximálně možným spravedlivým komplexním vyřešením sporů samozřejmě z pohledu soudu bude, aby žalovaný zaplatil žalobci onu pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitých věcí, a aby stejně tak zaplatil žalobce žalovanému jeho pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za ono tvrzené zhodnocení předmětných nemovitých věcí (samozřejmě za předpokladu, že bude prokázáno, že i tato pohledávka je po právu).

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 6, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] za každý ze 7 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a písemného závěrečného návrhu ze dne [datum] a za účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony právní služby) a za účast na jednání dne [datum], respektive v poloviční výši [částka] za 1 úkon právní služby, a to za účast na jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k přednesu závěrečných návrhu a vyhlášení rozsudku (srov. ust. § 11 odst. 2 písm. f) a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna tedy činí celkem částku [částka]. Dále pak žalobci náleží paušální náhrada výdajů stanovená ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za výše uvedených celkem [hodnota] úkonů právní služby. Celkem tedy náklady žalobce činí částku [částka], a proto soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady v této výši. Lhůtu k zaplacení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný delší časový prostor částku uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

63. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud podle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. podle míry úspěšnosti účastníků ve věci, a proto stanovil zcela neúspěšnému žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady v plné výši. V souladu s ust. § 155 odst. 1 o. s. ř. bude pak jejich výše určena v samostatném usnesení, a to z důvodu, že v době vyhlášení rozsudku nebyla zřejmá celková výše znalečného.

64. Jelikož v řízení zcela úspěšný žalobce je osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2. písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je soudní poplatek povinen zaplatit žalovaný. Výše poplatku pak činí v souladu s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků částku [částka].

Poučení