14 C 113/2020-188

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] o zaplacení 7 256 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 7 256 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na nákladech řízení zaplatit žalované částku 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované odškodnění majetkové škody, kterou spojuje a spatřuje ve snížení hodnoty 100 % svého podílu ve [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], ke které mělo dojít v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání proti žalobci. Řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedl k tomu, že svůj nárok dovozuje z toho, že celé trestní řízení bylo zcela nedůvodné, přičemž toto již bylo zřejmé v přípravném řízení. Na tyto skutečnosti bylo již od zahájení trestního stíhání poškozeného adekvátními procesními prostředky poukazováno, ale bez efektu. Po definitivním zproštění obžaloby poškozený prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil dílčí nároky u příslušného odboru [stát. instituce] (vyjma nyní požadovaného odškodnění). O tomto nároku bylo po uplatnění nároku u příslušného soudu pravomocně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2019, č. j. 58 Co 261/2019-425. Proti tomuto rozsudku podal poškozený dovolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto a které bylo u Nejvyššího soudu ČR zaevidováno pod sp. zn. 30 Cdo 1148/2020. Dále poškozený podáním ze dne 24. 8. 2018, sp. zn. 19/03424/ uplatnil nárok na náhradu materiální újmy spočívající ve snížení hodnoty jeho jmění v důsledku nedůvodného trestního stíhání ([stát. instituce] tento nárok evidovalo pod č. j. MSP-2293/2018-ODSK-ODSK/4) ve výši 6 080 000 Kč. Dne 26. 11. 2018 bylo poškozenému doručeno stanovisko Ministerstva spravedlnosti, kterým nebylo této žádosti poškozeného na náhradu materiální újmy vyhověno, a proto byl poškozený nucen uplatnit svůj nárok žalobou, přičemž v současné chvíli je o této žalobě u [název soudu] vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka]). Poškozený je toho názoru, že trestní stíhání mělo zásadní vliv na jeho podnikání, když jeho nedůvodným trestním stíháním došlo ke snížení hodnoty společnosti, kde je jediným vlastníkem a zároveň vykonává i funkci jediného jednatele. Poškozený podniká v [anonymizováno] průmyslu, když před, a i po celou dobu trestního stíhání byl 100 % vlastníkem obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa žalobce] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“). K vyčíslení konkrétní výše škody došlo znaleckým zkoumáním společnosti [právnická osoba], která vypracovala znalecký posudek č. 555/125/ 2017, který je přílohou tohoto podání (dále jen„ Posudek“). Podle tohoto Posudku došlo nedůvodným trestním stíháním poškozeného ke snížení hodnoty na jeho obchodním majetku o 6 080 000 Kč. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný v této výši svůj nárok u [stát. instituce] a následně též u příslušného soudu již uplatnil a v současné chvíli je u [název soudu] vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Poškozený přesto považuje za nutné zopakovat argumentaci již v minulosti předestřenou, neboť tato je relevantní i pro uplatnění dalšího nároku (resp. zbylé části tohoto nároku) na náhradu materiální újmy, která poškozenému v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vznikla. Přestože je [anonymizováno] právnickou osobou, které zákon přiznává způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní osobnost), poškozený je přesvědčen o oprávněnosti svého nároku, když vzhledem k vlastnické struktuře společnosti je zcela evidentní úzká provázanost mezi osobou poškozeného a [právnická osoba], když tato je de facto výlučným majetkem poškozeného. Nadto poškozený zde působil a působí ve výkonné pozici jako jediný jednatel. Poškozený byl tedy jedinou osobou, která zajišťovala obchodní potenciál a obhospodařovala veškerá aktiva [právnická osoba]. K tomu odkazuje poškozený na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1019/2012, kde bylo uvedeno, že v zásadě však nelze vyloučit, že jednotlivými úkony provedenými v trestním řízení budou postiženy i osoby, proti kterým trestní stíhání přímo nesměřovalo, jako například osoby blízké. Takto rozšířený okruh oprávněných subjektů odůvodňuje zájem státu na odškodnění osob, jejichž práva mohla být autoritativním zásahem státu zasažena. Skutečnost, že může mezi fyzickou a právnickou osobou existovat vztah osob blízkých byl již opakovaně soudní praxí dovozen (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2192/2001). Pokud by tedy snad nemělo dojít k náhradě této škody, jednalo by se pak o zásah do ústavního práva poškozeného, a to konkrétně do práva na náhradu škody dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. V mezidobí však došlo k dodatečnému znaleckému zkoumání, kdy [právnická osoba], vypracovala dne 26. 2. 2020 Dodatek č. 1 ke znaleckému posudku č. 555-125/ 2017 (dále jen„ Dodatek“), ze kterého se podává, že celková výše majetkové újmy způsobené poškozenému nezákonným trestním stíháním v podobě škody na hodnotě 100 % obchodního podílu poškozeného ve [právnická osoba] činí 13 336 000 Kč. Způsobená škoda je tak ve skutečnosti o 7 256 000 Kč vyšší, než byla výše náhrady majetkové újmy již žalobcem uplatněné.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným průběh a výsledek trestního řízení vedeného proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a splnění obligatorní podmínky uplatnění nároku u žalované podáním doručeným dne 24. 6. 2020. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku žalobce nevyhověla, a to ani zčásti, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne 2. 12. 2020. Dle zákona č. 82/1998 Sb. je odpovědnost státu založena na současném splnění tří podmínek: nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). Vznik škody je třeba chápat jako újmu, která nastala a projevuje se v majetkové sféře poškozeného. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodní událostí a dále reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Podle § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. V rámci tzv. předběžného projednání nároku na odškodnění uplatněného u žalované je možno poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla. Nesporným je nutné učinit nejen to, že co do základu byl založen vznik odpovědnosti, ale i to, že požadovaná náhrada škody spočívá v majetkové či nemajetkové újmě, která nastala v příčinné souvislosti s rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) zakládajícím odpovědnost za škodu, a kdy lze shledat nespornou také výši škody způsobené rozhodnutím (nesprávným úředním postupem). Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce. Ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví, že„ nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí“. Jelikož žalobce požaduje náhradu škody z titulu nezákonného trestního stíhání, je nutné za rozhodný okamžik stran promlčení považovat den nabytí právní moci zprošťujícího rozhodnutí, tj. den. 29. 11. 2016. Žádost o náhradu škody v rámci mimosoudního projednání byla žalované doručena až dne 24. 6. 2020, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání žádosti. Soudní řízení bylo zahájeno až dne 26. 6. 2020. Nelze přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že předmětný nárok se promlčí nejdříve v červenci roku 2020, neboť se žalobce o předmětné škodě dozvěděl až v červenci roku 2017. Je nutné vycházet z okamžiku nabytí právní moci zprošťujícího rozhodnutí, a nadto se žalobce o vzniku škody dozvěděl dříve, o čemž svědčí i skutečnost, že původně byl daný nárok (v rozdílné) výši uplatněn již v květnu roku 2017 (podání ze dne 29. 5. 2017). Nelze počítat promlčecí lhůtu od roku 2012 nebo 2013, ačkoliv v této době samozřejmě docházelo k poklesu hodnoty společnosti, ale v této době především ještě neexistovalo rozhodnutí o tom, že trestní stíhání žalobce je nezákonné, tzn. nemohla plynout objektivní zákonná lhůta. Skutečnost, že k odlišnému vyčíslení škody došlo až později, nemůže jít k tíži žalované. Nadto žalovaná po provedeném šetření nemá za prokázanou příčinnou souvislost mezi tvrzeným snížením hodnoty [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov], [IČO] a trestním stíháním žalobce, a tedy nemá za prokázaný ani vznik škody na straně žalobce a její případnou výši. Pokud jde o řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 11/2019, kde se žalobce domáhá náhrady škody ve výši 6 080 000 Kč s přísl. za shodně představující ztrátu hodnoty [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], kdy škoda měla být žalobci způsobena na základě stejného odpovědnostního titulu, tj. z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], pak toto řízení zatím nebylo pravomocně skončeno. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nebylo možné nároku žalobce na náhradu škody ve výši 7 256 000 Kč vyhovět.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 25 C 243/2017-375 ze dne 9. 1. 2019 bylo rozhodnuto ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované o náhradu škody, kdy výrokem I. bylo rozhodnuto, že řízení se co do zaplacení 407 354,96 Kč zastavuje, výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku sta 181 712 Kč, výrokem III., že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 2 212 195,44 Kč se zamítá, výrokem IV., že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 432 Kč a výrokem V., že žalobce je povinen zaplatit soudu na náhradě nákladů řízení 1 445,50 Kč.

4. Z na to navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 261/2019-425 ze dne 17. 10. 2019 plyne, že odvolací soud rozhodl tak, že se rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé ad III) pokud jím bylo rozhodnuto o částce 1 311 845,44 Kč ohledně částky 675 855,44 Kč potvrzuje a ohledně částky 635 990 Kč zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a dále se zrušuje ve výrocích o nákladech řízení ad 4) ad 6) a rovněž v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Z opisu elektronického potvrzení podání Finančnímu úřadu k dani z příjmu právnických osob – za zdaňovací období roků 2015, 2016 a pro části zdaňovacího období roku 2017, týkající se daňového subjektu [anonymizována tři slova], se podává čas podání tomuto úřadu, dne 8. 7. 2017. Žalobce uvedený dokument předložil k prokázání toho, že z výsledků seznal, že mu vznikla další ztráta, škoda, kterou v tomto řízení uplatňuje a uvedené předkládá k námitce promlčení vznesené žalovanou, a z čehož plyne, že 8. 7. 2017 bylo doručeno podání Finančního úřadu.

6. Ze znaleckého posudku č. 555-125/ 2000 zhotovitele [ulice] [anonymizována dvě slova] ze dne 14.3.2018 na stanovení výše majetkové škody způsobené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], v níž byl žalobce statutárním orgánem, se podává, že na základě požadavku zadavatele – žalobce, znalci stanovili k datu 31. 8. 2017 výši škody na základě rozdílu hodnot 100% podílu společnosti v alternativním a reálném scénáři, který vyjadřuje podle konzervativních předpokladů ocenění, způsobenou majetkovou škodu. Jedná se o rozdíl mezi vývojem, který by podnikání společnosti mělo, kdyby nedošlo k trestnímu stíhání pana [celé jméno žalobce] (tzv. alternativní scénář) a vývojem, který podnikání žalobce mělo v situaci, kdy byl neoprávněně trestně stíhán od 28. 3. 2012 do 29. 11. 2016 (tzv. reálný scénář). Uvedený rozdíl tedy představuje škodu na majetku pana [celé jméno žalobce], která byla způsobena negativním dopadem jeho trestního stíhání. Na základě výše uvedených předpokladů stanovili škodu ve výši 6 080 000 Kč.

7. Z Dodatku číslo 1 ke znaleckému posudku číslo 555-125/ 2017 [anonymizována tři slova] se podává závěrečný výrok, hodnoty majetku pana [celé jméno žalobce] představovaného vlastnictvím 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], tak, že hodnotu 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k datu 27. 3. 2012 znalci odhadli na 30 766 000 Kč. Hodnotu 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k datu 14. 11. 2013 odhadli na 22 592 000 Kč a k datu 30. 11. 2016 na 17 430 000 Kč.

8. Žalobce ve svém účastnickém výslechu reagoval na zpochybňování jeho nároku žalovanou ve světle hanlivých dopisů a vyjádření znalců (v protokolu z 15.3 v souvisejícím soudním řízení), kteří uvedli, že ukončení spolupráce s [anonymizováno] na ekonomickou kondici jeho společnosti nemohl mít vliv jednak proto, že ty hanlivé dopisy se týkaly aktivit, které skončily ke květnu 2011 a byla to jen část tržeb, které v té době [anonymizováno] měl (tzn. že to na to nemohlo mít zásadní vliv) a jednak znalci řekli, že kdyby [právnická osoba] byla závislá na [anonymizováno], jehož spolupráce skončila v květnu 2011, tedy 3/4 roku před zahájením trestního stíhání, tak by ty tržby [právnická osoba] spadly na nulu. Z hospodářského výsledku [právnická osoba] za rok 2011 vyplývá, že pokles byl jenom řádově 30 až 40% z objemu peněz. [anonymizováno] se zabýval v té době širším portfóliem obchodu, měl [anonymizováno 9 slov] atd., které se vyvážely jednak do Evropské unie a jinak mimo Evropskou unii např. do Libanonu. Popsal dále ekonomické úspěchy [právnická osoba], své podnikání od roku 1991, úspěchy od roku 2006 do roku 2011, kdy vykázal 32 miliónu korun zisku před zdaněním a zisk vykazoval v podstatě od samého počátku, kdy najednou bylo zahájeno jeho trestní stíhání se sazbou odnětí svobody 5 až 10 let. Nikdy neměl potíže se zákonem a najednou se mu vše zhroutilo. V té době vyučoval též na vysoké škole, byl v [anonymizována čtyři slova]. Dostal se po obrovský tlak, začal mít zdravotní problémy, které vygradovaly až do návštěvy lékaře, začaly mu otékat sliznice, nemohl spát, dusil se, protože měl strach, kdy najednou mu hrozilo 10 let kriminálu, přestože má za sebou absolutně beztrestnou minulost, a přitom nic neudělal. Onemocnění vygradovalo postupem času do trvalých následků, které má dodnes. Po roce a půl překvalifikovali skutek na přečin zkreslování údajů, které ale do té doby nešetřili, avšak ho obžalovali. Soudce vynesl tři odsuzující rozsudky, třikrát se odvolal, třikrát to Krajský soud vrátil a počtvrté to zastavil. Stálo ho to 5 let života, zdraví, celou kariéru. V průběhu, stíhání nemohl fungovat, neměl na to zdravotní dispozici a nadto byl jediným společníkem, kdo v té společnosti byl. Jako společník se dostal ke všem citlivým údajům, jako jsou receptury, ochranné známky, obchodní postupy, [právnická osoba] budoval jako rodinnou firmu, postavenou na kontaktech a na důvěře lidí v mlékařině, která je specifická a uzavřená branže. Domnívat se, že mohl někoho najmout z venku, je liché, [právnická osoba] nikdy nepřijímala nikoho z venku, s přístupem ke všem nejcitlivějším údajům, nadto klienti by jiného ani nepřijali, protože ty kontakty s nimi byly založeny na důvěře. Argument protistrany, že si mohl někoho najmout, nebylo možné. Nemohl fungovat, po nocích se dusil, nespal, měl strach. Třičtvrtě roku před trestním stíháním ukončil spolupráci s [anonymizováno] dohodou o ukončení smluvních vztahů; a pokud žalovaná říká, že tam byla pokuta cca 15 000 000 Kč za trestní oznámení, pak pokuta byla sjednaná, nicméně proto, že se chtěli vzájemně bránit, aby nedošlo k žalobám. Přišel o všechno, co do té doby budoval, kariéru, z těch výsledků to vyplývá, když má za 6 let přes 32 000 000 Kč hrubého zisku před zdaněním, takto nedělá špatně. Nadto měl několik různých dalších firem, které byly založeny na e-shopové bázi, protože dělal speciální výrobu (syrovátku pro dietu). Zastavil se mu tak celý vývoj do kterého investoval, protože tím, jak skončil s [anonymizováno], který byl zaměřený na lokální český trh se specifickým portfóliem výrobků, měl x dalších výrobků, které vyvážel do Evropské unie, měl koncepci, že postaví s [anonymizována dvě slova], z čehož sešlo, protože nevěděl, jestli druhý den neskončí ve vazbě, jestli mu policie neobstaví majetek, to nebylo k odhadnutí. Do roku 2011 byl pořád ziskový, miliónové zisky před zdaněním. V roce 2012 a 2013 bylo zahájeno jeho nezákonné trestní stíhání, pak to překvalifikovali, nehrozilo mu již vězení, nýbrž„ jenom“ peněžitý trest anebo podmíněný trest; soudce mu dokonce řekl, že nepotřebuje ani advokáta, tak zase pomalu začal pracovat, ale bylo to nesrovnatelné v číslech s tím, jak to bylo do okamžiku nezákonného trestního stíhání. Když všechno skončilo a podal daňové přiznání, tak teprve z daňového přiznání vyplynulo, co všechno vlastně může nebo nemůže, a ještě dnes není na číslech, které byly předtím. Po několik let neřešil nic jiného než svůj život a je rád, že to přežil. [příjmení] manželku, vztah s dětmi. Argument protistrany, že mohl někoho jmenovat na svoji posici ve firmě, odmítá, protože nikdo by se s jeho zástupcem ani nebavil, ti lidé ho znali 20 let, bylo to vždy fixované na jeho osobu, od založení firmy až do dnes byl vždy jednatel. Je vlastníkem spousty ochranných známek, domén a receptur, teď požádal o patent na vynález, protože přišli v kooperaci s kolegou [příjmení] na výrobek, který ještě nikdo ve světě nedělá, takže podali přihlášku na Český patentový úřad, a to teprve až nyní, přitom už to měli dávno připravené, nicméně z důvodů výše uvedených to nebylo možné. Ve zpracování [anonymizováno] a speciálních produktů byl jediný na trhu a to po mnoho let. Byl činný v institucích jako potravinářská komora, kde byl předsedou [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], chodil několik let vyučovat na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde přednášel. To odpovídalo nasazení, v kanceláři byl vždy už před 8 hodinou, udělal operativu, vyvážel neuvěřitelné množství [anonymizováno] v tekutém stavu, která se musela chladit, musela se zahušťovat, ošetřovat, vyráběly se z ní různé speciální produkty, skončil jsem někdy ve 4 hodiny, 5 hodin večer, udělal s dětmi úkoly a připravil se na další den na další fungování. Měl k dispozici tehdy svého řidiče, takže ten mu to hodně usnadňoval, že děti ze školy přivezl a odvezl. Cestoval, třeba od roku 1998 do roku 2000 budoval zázemí na Slovensku, tak v pondělí ve středu a pátek jezdil z [obec] do [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a zase zpátky, takže 900 km 3 x týdně a mezitím musel vyřizoval spoustu pracovních věcí. Bylo to nasazení poměrně velké ale dělal to dobrovolně, rád, uspokojovalo ho to, dařilo se mu, vydělával poměrně slušné peníze. Život probíhal naprosto podle jeho představ. Cestoval po světě, s německou společností získal zastoupení pro střední a východní Evropu, včetně Blízkého východu, takže získal velký trh v Libanonu, v Jordánsku a v Emirátech, kam samozřejmě jezdil, Blízký východ ho hodně zajímal, protože to je pro mě osobně, jako i z toho historického hlediska velmi zajímavá oblast. Najednou se mu po obvinění zhroutil svět a skončilo pro něj normální fungování života. Advokát mu vysvětlil, že po sdělení obvinění musí zabezpečit nějak chod své firmy, aby se nedostal ještě do větších potíží, že neplní své závazky a skončí v konkurzu. K tomu se začaly přidávat zdravotní problémy, které vyvrcholily tím, že chodil na psychoterapii, to taky nefungovalo, protože ten strach byl obrovský, po půl roce začal otékat, začal se dusit. Byla mu diagnostikována idiopatická kopřivka, ty trvalé následky, přetrvávají dodnes. Kromě potíží jako je svědění, tak ten stres generoval otoky očních víček. Třeba nemohl o půlnoci zavřít oční víčka, protože víčka otékaly, vytvořila se tam vyrážka, musel to mazat kortikoidy. Strach, panika, hrůza, otoky, dušení, nespavost, obrovský podráždění, neschopnost koncentrovat se na něco systematického. Děti už byly v té době plnoleté, byly na svých nohou, takže nebylo potřeba tolik se o ně starat, ale se zajímali, zda je zloděj nebo zločinec. Do práce chodil 1 x za 10 dní, jen aby udržel vchodu to, co bylo rozjeto, co bylo nasmlouváno, nic nového nevytvářel, jen se chtěl vyhnout konkurzu a tomu, že někomu zadá příčinu, aby sekundárně byl popotahován za to, že neplnil své závazky. Nebyl schopen cestovat, přitom byl jediný, kdo fungoval v exekutivní části práce, jinak by musel najmout někoho z konkurence. To je něco, co nemohl udělat, neboť tam byla výrobní tajemství, receptury, know-how, které nikdo tady neměl. A nebylo vyloučeno, že by i kdyby to někdo dělal, že by to zabránilo těm škodám, které vznikaly tím, že to nemohl dělat on. To je jenom čistá spekulace, kterou strana žalovaná projevuje. Spolupracoval se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Ta v roce 2001 koupila 100 % obchodních podílů ve [právnická osoba]. A nechala jednatelem [právnická osoba] bývalého ředitele, který tam tehdy byl. Byli hospodářsky na nule a po roce ten ředitel vygeneroval 16 000 000 Kč ztráty, a tehdy přišel jednatel [příjmení] a požádal žalobce, aby převzal jednatelství [anonymizována dvě slova] a zároveň, aby obchodoval ty výrobky, aby to všechno bylo řízené z jedné ruky. Taková byla struktura. [ulice] s [anonymizováno] by skončila v roce 2011 tak jako tak, protože došlo v souvislosti s velkou krizí k velkým posunům a v roce 2009 rozhodlo představenstvo [anonymizováno] (německého vlastníka), o stažení všech svých aktivit ze všech ostatních zemí zpátky do Německa a na konci roku 2010 žalobce odstoupil z funkce jednatele, oni tehdy našli kupce, ale protože tam byla smlouva na exkluzivní odběr těch výroků, tak jí doplnili, a ta exkluzivita skončila koncem května 2011. Nový vlastník se zdráhal zaplatit odstupné, zdráhal se zaplatit všechno, co zaplatit musel, takže rozchod nebyl zrovna klidný. To podnikání nestálo nikdy na jedné noze, nestálo na [právnická osoba], byť tvořila řádově 40 % obratu a 40% tržeb, pak ale nebyla rozhodně jedinou činností, kterou [anonymizováno] vykonával. Takže se rozešli ne úplně v dobrém, kdy napsali několik různých dopisů, který v zásadě policie vyhodnotila, že jsou v pořádku. Žalobce skončil ve skutečnosti s prodejem v tuzemsku, skončil s prodejem z [anonymizováno] v tuzemsku a přešel do jiného módu a zvažoval, jak by nahradili to, co vlastně [anonymizováno] tržbou přinesl. [příjmení] vedení [právnická osoba] ve vztahu k žalobci zaslalo hanlivé dopisy řetězcům jeho obchodního partnera, šli cestou konfrontační, protože museli zaplatit odstupné ze smlouvy o exkluzivním odbytu, a proto psali dopisy o tom, že to je špatně a že od teď už to nebude [anonymizováno], kdo bude dodávat, ale že budou dodávat sami. Cílem těch dopisů bylo, aby ty řetězce už neobchodovaly (s výrobky z [anonymizováno]) s žalobcem, ale aby obchodovaly rovnou s nimi. Žalobci to neublížilo ve smyslu podnikání té firmy, určitě by mu to ztížilo situaci, kdyby chtěl s jiným výrobkem jít do toho řetězce, ale žalobce do toho řetězce nešel, protože s žádnými jinými výrobky podobného charakteru v řetězcích neobchodoval. Obchodní partneři se o jeho trestním stíhání jistě dozvěděli. Řetězce vypověděly smlouvu, že nebudu odebírat výrobky [právnická osoba], ale to se týkalo [právnická osoba]. Řetězce to nikdy ale nespecifikovaly, ve skutečnosti prostě přestaly objednávat, tak reagovali. Odmítá spekulaci, že neměl zajištěný žádný plán B. Žalobce fungoval vždy tak, že hleděl dopředu, nikdy si nesjednal bankovní úvěr, nikdy nebral žádnou dotaci, aby nikomu nikdy nic nedlužil. Tu firmu rozvíjel, ale že by se zabýval otázkou, co bude dělat, kdyby měl nehodu, to neví.

9. Z protokolu o jednání v související věci stejných účastníků u zdejšího soudu pod čj. 31 C 11/2019 (číslo listu 128) se podává výslech znalců [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří předloženým znaleckým posudkem žádnou příčinnou souvislost neprokazovali a jako jediný faktor vyčíslené škody hodnotili trestní stíhání žalobce. Posuzovali metodu korigovaných čistých výnosů, jež stanovuje nejnižší možnou hranu hodnoty. Po skončení spolupráce se [právnická osoba] se podnikatelská činnost [právnická osoba] stabilizovala. Neměli dostatek dat, aby byli schopni analyzovat novou činnost [právnická osoba] a vycházeli jen z informací poskytnutých samotným žalobcem, neměli k dispozici žádné kontakty na odběratele [právnická osoba]. Uvedli, že i po výpadku spolupráce s [anonymizováno] nešly tržby na nulu, což znamená, že společnost musela vyvíjet i jiné obchodní aktivity. Při zpracování znaleckého posudku neměli k dispozici žádné smlouvy s dodavateli ani odběrateli [právnická osoba], vycházeli z tržeb, resp. účetních dat této společnosti. Význam osoby žalobce ve [právnická osoba] neidentifikovali, aniž by zpochybňovali jeho vliv, vypověděli, že jeho know-how je za určitou dobu přenositelné na někoho jiného, na základě tohoto předpokladu vycházeli z nekonečného trvání a fungování společnosti oproti tomu, kdyby předmětem ocenění byla fyzická osoba. Důvod poklesu hodnoty společnosti v období od 28. 3. 2012 do 11. 11. 2013 nebyli schopni určit, neboť neměli k dispozici mezitimní účetní uzávěrku, nicméně při zpracování znaleckého posudku zohlednili, jak ekonomickou situaci v ČR, tak v Eurozóně. Zcela zásadní vliv mohlo na podnikání [právnická osoba] mít ukončení spolupráce s [anonymizováno], resp. následky ukončení této spolupráce, kdy dodavatelům [právnická osoba] byly rozesílány hanlivé dopisy, na goodwill společnosti, což mohlo mít devastující vliv. Podíl tržeb [právnická osoba] v celkových tržbách [právnická osoba] nezkoumali.

10. Z dohody o ukončení všech smluvních vztahů číslo 003, uzavřené mezi [anonymizováno], [právnická osoba] a [anonymizována tři slova], ze dne 20. 5. 2011 (bod. I, bod 1.4.)„ dohoda o ukončení všech smluvních závazků“, plyne prohlášení [právnická osoba], že od [právnická osoba] ode dne účinnosti této smlouvy nepožaduje plnění, ke kterým by byla společnost a [anonymizováno] dle všech, mezi nimi uzavřených smluv především odběratelských a dodavatelských, povinná. Společnost [anonymizováno] jako kupující prohlašuje, že od [právnická osoba] ode dne účinnosti této smlouvy nepožaduje plnění, ke kterým by byla [právnická osoba] dle všech mezi nimi uzavřených smluv především odběratelských a dodavatelských povinna. Z bodu II, bod 2.3, se podává, že [právnická osoba] a [anonymizováno] shodně prohlašují, že postupem uvedeným v předcházejícím odstavci, zápočtem a úhradou závazku ze strany [právnická osoba] převyšující vzájemné započtení, považují veškerá práva a povinnosti vyplývající ze všech mezi nimi uzavřených smluv za splněné. Společnosti nejsou povinny po nabytí účinnosti této smlouvy v souvislosti se všemi smlouvami mezi nimi uzavřenými nebo z jakéhokoliv jiného titulu ničeho plnit a nemají vůči sobě ze smluvních vztahů žádných dalších závazků či pohledávek. Společnosti [anonymizováno] a [anonymizováno] prohlašují, že ke dni podpisu této dohody nebyly podány navzájem žádné žaloby, ani učiněna žádná jiná podání ani trestní oznámení, kde by na straně žalované stála [právnická osoba] nebo [anonymizováno] nebo její statutární zástupce pan [celé jméno žalobce]. V případě, že se toto prohlášení nebude zakládat na pravdě je společnost činící nepravdivé oznámení povinna uhradit druhé smluvní straně veškeré náklady, výdaje nebo poplatky, které tato smluvní strana vynaloží na základě existence takových žalob či oznámení, kromě toho je společnost činící nepravdivé oznámení povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 15 000 000 Kč.

11. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že nárok u žalované byl uplatněn 24.6.2020.

12. Skutkovým zjištěním soudu je, že v trestním řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo usnesením ze dne 28. 3. 2013 vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití informace v obchodním styku dle § 255 odst. 2, 4 trestního zákona. V průběhu přípravného řízení došlo k překvalifikaci trestného činu žalobce na přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Obžaloba ze dne 16. 12. 2013 byla následně podána k [název soudu]. Usnesením [název soudu] ze dne 16. 5. 2014 bylo z důvodu uvedeného v § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu, trestní stíhání zastaveno. Ke stížnosti státního zástupce Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 26. 8. 2014 toto usnesení zrušil a soudu I. stupně uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl. [název soudu] rozhodl odsuzujícím rozsudkem ze dne 25. 11. 2014, kterým žalobce uznal vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v ze dne 12. 5. 2015 napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem ze dne 8. 12. 2015, kdy opět uznal žalobce vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Rozsudek byl opětovně zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2016. Opět byl vydán odsuzující rozsudek dne 3. 5. 2016, kterým byl žalobce opět uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2016 byl žalobce nakonec zproštěn obžaloby. Pravomocně byla věc skončena dne 29. 11. 2016. Ve [právnická osoba] s.r.o., (jak plyne z výpisu z obchodního rejstříku), která byla založena dne 4. 6. 1991, je jediným společníkem žalobce, jenž zároveň působí jako její jediný jednatel. Na pozici jednatele se od založení společnosti vystřídal žalobce, paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Žalobce byl v rozhodném období svého trestního stíhání jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba], tedy 100 % vlastníkem obchodního podílu [právnická osoba] s.r.o.

13. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

15. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

16. Podle § 32 citovaného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí (odst. 1). Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

17. Žalobce tvrdí, že nově vyčíslený nárok bylo možno exaktně určit s využitím daňového přiznání [právnická osoba] za rok 2016, které bylo na příslušný finanční úřad podáno daňovou poradkyní v plné moci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 8. 7. 2017. Uvedené zdůraznil s očekáváním, že žalovanou bude vznesena námitka promlčení vyčísleného nároku.

18. Soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Námitku však neshledal důvodnou.

19. Podle ust. § 32 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Lze souhlasit se žalobcem, že s obsahem daňového přiznání [právnická osoba] za rok 2016 a o výsledku hospodaření byl poškozený seznámen teprve v červenci 2017 po podání daňového přiznání na příslušný finanční úřad a zaslání příslušného formuláře do [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] k evidenci a seznámení. Nárok na náhradu škody ve výši 7 256 000 Kč se tak promlčí nejdříve dnem 9. 7. 2020. Nárok u žalované byl uplatněn dne 24.6.2020, tedy včas. U soudu pak 29.6.2020, promlčen tak být nemůže. V té souvislosti je vhodné odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1029/2008, dle jehož závěru lze shrnout, že subjektivní promlčecí doba u nároku na náhradu škody způsobené trestním stíháním, které neskončilo odsuzujícím trestním rozhodnutím, počíná běžet od okamžiku, kdy obžalovanému (obviněnému) bylo oznámeno rozhodnutí, jímž byl zproštěn obžaloby, nebo jímž bylo trestní stíhání zastaveno; dozvěděl- li se však o vzniku škody později, počíná běžet subjektivní promlčecí doba okamžikem, kdy se o vzniku škody skutečně dozvěděl a vázanost jejího počátku na doručení zrušovacího rozhodnutí (§ 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů) se neuplatní.

20. Soud se dále zabýval tím, zda nárok je dán či nikoli a zda je v nárokované výši opodstatněným. V posuzovaném případě se žalobce domáhal nároku na náhrady škody, která mu měla být způsobena v důsledku jeho nezákonného trestního stíhání. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nezákonného rozhodnutí; vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak lze dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovali výše označený trestný čin. Nicméně soud po provedeném dokazování, aniž by se blíže zabýval samotnou výší tvrzené škody, dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla škoda, jež by byla výhradně v příčinné souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním.

21. Škodu spatřuje žalobce ve snížení hodnoty 100% podílu žalobce ve [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [IČO], se sídlem [adresa žalobce], ke které mělo dojít právě v důsledku jeho trestního stíhání, a kdy nezákonné rozhodnutí mělo být příčinou poklesu hodnoty jeho obchodního podílu, neboť do obchodního prostředí (mezi obchodní partnery [právnická osoba]) se dostaly informace o žalobcově trestním stíhání, které negativně ovlivnily její podnikání, což se odrazilo i v hodnotě společnosti. Žalobce škodu staví jako škodu na svém majetku, která spočívá v rozdílu mezi reálným oceněním majetku - 100% podílu ve [právnická osoba] ke dni 27. 3. 2012 a ke dni 30. 11. 2016. Výši škody žalobce prokazuje znaleckým posudkem [právnická osoba] ze dne 14. 3. 2018 č. 555-125/ 2017 a dodatkem č. 1 ke znaleckému posudku č. 555-125/ 2017 a svým účastnickým výslechem. Dále tvrdí, že svou funkci jednatele ve [právnická osoba] nemohl vykonávat ve stejném rozsahu a se stejným nasazením jako před zahájením trestního stíhání, a to vinou svého zhoršeného psychického a zdravotního stavu (byl vystaven stresu, propukla u něj idiopatická kopřivka).

22. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že proces poklesu tržeb, byl nastartován již před zahájením trestního řízení, a to již v roce 2011. Též bylo zjištěno, že v květnu roku 2011 [právnická osoba] ukončila obchodní spolupráci se [právnická osoba], jejíž obchodní aktivita představovala 30 až 40 % tržeb [právnická osoba] (jak vypověděl sám žalobce), a v důsledku toho [právnická osoba] výrazně změnila svou obchodní činnost. Pokud žalobce se odvolává na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 243/2017 a u zdejšího soudu pod sp. zn. 58 Co 261/2019, pak jde o obecné závěry z tohoto řízení (v němž se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy), dle nichž dopad trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce se projevil právě i v profesní oblasti, nicméně nelze z nich dovodit, že bylo jedinou příčinou konkrétní majetkové škody, jíž se žalobce v nyní projednávané věci domáhá. Pokud jde o znalecký posudek, který žalobce předložil a který je zaměřen ke zjištění výše škody, ten se příčinami hospodářského vývoje a poklesu hodnoty [právnická osoba] blíže nezabývá a vychází (přímo) z předpokladu, že jimi bylo právě žalobcovo trestní stíhání, když žádná konkrétní data, na jejichž základě by mohli analyzovat činnost [právnická osoba] po ukončení spolupráce se [právnická osoba], znalci ani neměli k dispozici. S ohledem na zjištění, že téměř souběžně s trestním stíháním, zde působila další skutečnost, podílející se na vzniku škody, bylo nezbytné prokázat, že právě trestní stíhání bylo hlavní a jedinou příčinou, bez níž by škodný následek nenastal. A to zjištěno nebylo.

23. Nelze tedy uzavřít, že by v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním byla žalobci způsobena požadovaná škoda, když případných příčin poklesu tržeb [právnická osoba] bylo více a poměr jejich vlivu nelze ze zjištěného základu pro rozhodnutí objektivně určit. Žaloba proto již jen co do základu nároku, nemůže obstát.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu neúspěšný, proto je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč/úkon, za vyjádření k žalobě, 4 x jednání u soudu, závěrečné písemné shrnutí dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., což celkem činí za 6 úkonů částku 1 800 Kč.

Poučení