14 C 168/2021 - 282

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro 100.000 Kč / náhrada škody takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29.209 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29.209 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 70.791 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70.791 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 31.290 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 29.202 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím představující peněžitou náhradu při ublížení na zdraví - za vytrpěné bolesti v souvislosti s chirurgickým zákrokem provedeným dne 16. 4. 2018 v zařízení žalované. Skutkově uváděla, že žalovaná porušila povinnost postupovat s péčí řádného odborníka, neboť jí při odstraňování ganglia šlachy flexoru 4. prstu pravé ruky přerušila nervus digitalis proprius nervi ulnari pro tentýž prst, přičemž toto iatrogenní poranění si vyžádalo neurochirurchický operační výkon dne 4. 6. 2018 na neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň, při kterém byl žalovanou přerušený nerv rekonstruován suturou (sešitím) end-to-end.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, namítala, že při zákroku nikterak nepochybila, a pokud byla žalobkyni nějaká újma způsobena, byla zcela nepatrná a nárok vznesený žalobkyni je vztahu k takové újmě neadekvátní. Žalobkyně podala dne 1. 6. 2018 stížnost na žalovanou na Českou lékařskou komoru, která v postupu žalované neshledala žádné pochybení. Pokud jde o výši bolestného, z ničeho nevyplývá, že by žalobkyně trpěla bolestmi, které by ji jakkoliv omezovaly, jí tvrzené obtíže dle dokumentace trvaly necelé dva měsíce. Žalovaná skutečnosti týkající se tvrzené újmy nijak nespecifikovala a za situace, kdy sensitivitu ruky žalobkyně nebylo možno řádně odborně vyšetřit pro hypersensitivitu žalobkyně, není možné zjistit, nakolik je její subjektivní cítění možné považovat za objektivní, a s přihlédnutím k velmi krátkodobému trvání újmy je výše jejího nároku až absurdní. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení s tím, že již před podání stížnosti na Českou lékařskou komoru dne 1. 6. 2018 žalobkyně věděla o poškození předmětného nervu a nutnosti podstoupení reoperace, byly jí tedy známy okolnosti rozhodné pro počátek promlčecí doby, t. j. vědomost o škodě („ necítím dva prsty“) a osobě k ní povinné („ pan doktor mi operoval pravou ruku a od té doby…“). Pokud žalobkyně podala žalobu dne 31. 5. 2021, učinila tak po uplynutí tříleté promlčecí doby 3. Vedlejší účastník na straně žalované nárok uplatněný žalobou rovněž neuznával., stejně jako žalovaná vznesl námitku promlčení s tím, že žalobkyně si újmy i toho, kdo za ni odpovídá, byla subjektivně vědoma ihned po operaci dne 15. 4. 2018, neboť dne 3. 6. 2018 při vyšetření ve Fakultní nemocnici Plzeň uvedla, že necitlivost radiální plochy malíku a ulnární plochy 4. prostu pravé ruky pociťovala ihned po operaci.

4. Žalobkyně ve vztahu k vznesené námitce promlčení uvedla, že se žalobkyně o přerušení předmětného nervu dozvěděla až při operačním výkonu provedeném dne 4. 6. 2018, žaloba byla tedy podána v rámci promlčecí doby. Žalobkyně po výkonu dne 16. 4. 2018 nevěděla a ani nemohla vědět, co je důvodem poruchy citlivosti 4. a 5. prstu pravé ruky, ani samotné žalované nebylo známo, že předmětný nerv při výkonu dne 16. 4. 2018 přerušila.

5. Mezi účastníky bylo nesporné: Dne 16. 4. 2018 byl v zařízení žalované žalobkyni proveden chirurgický zákrok, při němž byl odstraňován ganglion šlachy flexoru 4. prstu pravé ruky. Ihned po operaci si žalobkyně stěžovala na necitlivost radiální plochy malíku a ulnární plochy 4. prstu operované ruky. Dne 7. 5. 2018 podstoupila žalobkyně [příjmení] vyšetření v neurologické ordinaci MUDr. [jméno] [příjmení], při němž byly pohybové schopnosti pravé ruky žalobkyně shledány v normálu, senzitivní neurografie nemohla být provedena pro nespolupráci vzhledem k hypersenzitivitě žalobkyně. Dne 9. 5. 2018 doporučila žalovaná žalobkyni na vyšetření na neurochirurgickém oddělení ve Fakultní nemocnici v [obec]. Dne 4. 6. 2018 podstoupila žalobkyně operaci na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň, při níž bylo zjištěno, že žalobkyně má přerušen nervus digitalis proprius nervi ulnaris pro 4. prst pravé ruky (dále jen„ předmětný nerv“), a tento byl rekonstruován suturou (sešitím). Dne 25. 5. 2021 byla žalované doručena předžalobní výzva k úhradě bolestného ve výši 100.000 Kč ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda předmětný nerv byl přerušen při operaci dne 16. 4. 2018.

7. Žalobkyně uváděla, že k přerušení nervu mohlo dojít pouze při dané operaci, neboť jiná operaci u žalobkyně až do 4. 6. 2018 provedena nebyla, a k prokázání tohoto tvrzení navrhovala lékařskou zprávu ze dne 16. 4. 2018 a ze dne 5. 6. 2018 a znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení].

8. Sporné mezi účastníky bylo, zda žalovaná postupovala při chirurgickém zákroku dne 16. 4. 2018 s péčí řádného odborníka a zda jedinou možnou příčinou přerušení předmětného nervu byl postup žalované při uvedeném zákroku.

9. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení, že žalovaná s péčí řádného odborníka nepostupovala, navrhovala důkaz znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení].

10. Žalovaná uváděla, že ze strany žalované k porušení žádné povinnosti nedošlo, a to ani v případě, pokud by při chirurgickém zákroku skutečně došlo k přerušení předmětného nervu. Příčinou přerušení mohlo být nestandardní chování žalobkyně, které výrazně komplikovalo provedení zákroku. Žalobkyně byla silně úzkostná, neklidná a prováděla nečekané pohyby při doteku, muselo jí být opakovaně přidáváno anestetikum. Po částečném vypreparování resistence na šlaše ohýbače 4. prstu pravé ruky v blízkosti nervu došlo k nečekanému pohybu žalobkyně, po kterém nastalo krvácení, toto bylo zastaveno podvazy a zákrok byl ukončen. K prokázání svého tvrzení žalovaná navrhla důkaz účastnickou výpověď MUDr. [jméno] [příjmení], výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], zdravotní sestry přítomné provádění úkonu, účastnickou výpovědí žalobkyně, zprávou z EMG vyšetření ze dne 7. 5. 2018, stížností žalobkyně ze dne 1. 6. 2018, vyjádřením žalované ze dne 28. 6. 2018 a rozhodnutím ČLK ze dne 31. 1. 2019.

11. Vedlejší účastník se připojil k důkazním návrhům žalované.

12. Sporná mezi účastníky byla výše nemajetkové újmy - bolestného.

13. Žalobkyně navrhla k prokázání výše bolestného 100.000 Kč důkaz znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], který již předložila, případně jeho doplnění.

14. Ze záznamů o péči o zdraví žalobkyně vedené žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se k žalované dostavila dne 5. 1. 2018 s bolestivou rezistencí ve dlani pravé ruky, byl jí diagnostikován ganglion volae man. Dne 16. 4. 2018 byl žalobkynivyoperován ganglion na šlaše flexoru 4. prstu. Dne 17. 4. 2018 si žalobkyně stěžovala na anestezii 4. – 5. prstu, dle vyšetření se jednalo spíše o parestezii bříšek dist. článků, žalobkyně byla objednána na převaz 20. 4. 2018. Při převazu dne 19. 4. bylo zjištěno zjištěno, že rána je klidná, bez otoku. Při kontrole dne 23. 4. 2018 byla konstatována trvající hyopestezie až anestezie 4. a 5. prstu, pohyb plný, rána klidná, žalobkyně objednána na neurologické vyšetření. Dne 26. 4. 2018 odstraněny stehy, konstatován volný pohyb prstů a trvající parestezie. Žalobkyně byla bjednána na 7. 5. 2018 na EMG na NEURO, K.V. Dne 9. 5. 2018 konstatována subjektivní hypestezie zejména 4. prstu, dle neurologického vyšetření EMG motoricky v normě, senzitivní nevyšetřitelné, vydána žádanka ke konzultaci a k revizi dig. nervu na neurochirurgii v Plzni.

15. Z výslechu jednatele žalované MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že prováděl žalobkyni chirurgický zákrok, při němž odstraňovala ganglion poblíž základního kloubu mezi čtvrtým a pátým prstem pravé ruky. Žalobkyně nespolupracovala dobře, byla při zákroku nervní, nedokázala udržet končetinu v klidu, neustále se přes opakované výzvy pohybovala, postupně jí bylo přidáváno anestetikum až na nejvyšší přípustnou hranici 30 ml mezocainu. Ve chvíli, kdy již byl ganglion otevřený, žalobkyně se nečekaně pohnula a došlo ke značenému krvácení, které se po nějaké době podařilo zastavit, a následně byl zákrok ukončen. Přehlednost při zákroku byla dobrá, svědek si nebyl vědom toho, že by v průběhu zákroku došlo k přerušení předmětného nervu, měl za to, že důvodem krvácení bylo přerušení větvičky tepenného oblouku. Domníval se, že k přerušení předmětného nervu došlo při hojení v jizvě.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], zdravotní sestry žalované, soud zjistil, že žalobkyně byla při zákroku velmi neklidná, cukala sebou při každém pohybu, když se jí chtěl lékař dotknout, byla velmi nervózní.

17. Z EMG vyšetření provedeného MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyšetření bylo výrazně limitováno extrémní přecitlivělostí pacientky k běžné stimulaci, pohybové schopnosti pravé ruky žalobkyně byly shledány v normálu, senzitivní neurografie nemohla být provedena pro nespolupráci vzhledem k hypersenzitivitě žalobkyně..

18. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice Plzeň, Neurochirurgické kliniky ze dne 5. 6. 2021 a ze zdravotní dokumentace žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně byla hospitalizována na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň v období od 3. 6. 2018 do 5. 6. 2018 za účelem revize nervu. Revize nervu byla indikována po vyšetření na ambulanci nemocnice z důvodu, že žalobkyně po provedené excizi ganglia šlachy flexoru 4. prstu pravé ruky provedené v dubnu 2018 mimo pracoviště nemocnice pozorovala necitlivost radiální plochy malíku a ulnární plochy 4. prstu pravé ruky, k čemuž se přidaly i nepříjemné dysestezie v oblasti jizvy. Operace byla provedena dne 4. 6. 2018, bylo zjištěno poranění prstního – digitálního nervu prstu (neúmyslné poranění při operaci), provedena rekonstrukce suturou end-to-end. Ze zprávy Fakultní nemocnice Plzeň ze dne 4. 7. 2022 bylo dále zjištěno, že při operaci žalobkyně byla během anestezie použita k zajištění dýchacích cest laryngeální maska.

19. Ze stížnosti ze dne 6. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaná dne 6. 1. 2018 podala stížnost na žalovanou [příjmení] lékařské komory z důvodu, že od operace pravé ruky necítí dva prsty a čeká ji další operace v Plzni 20. Z vyjádření žalované ke stížnosti žalobkyně ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná popsala průběh zákroku a obtíže žalobkyně po jeho provedení s tím, že žalobkyni doporučil vyšetření a eventuálně operační revizi na neurochirurgii Plzeň k vyloučení poranění nervu při stavění krvácení v nepřehledném termínu a že si není vědom žádného pochybení.

21. Z rozhodnutí České lékařské komory ze dne 31. 1. 2019 ident. č.: [číslo] soud zjistil, že po předběžném šetření stížnosti žalobkyně se revizní komise okresního sdružení České lékařské komory v Karlových Varech rozhodla nezahájit disciplinární řízení proti žalované, neboť dospěl k závěru, že obviněný lékař je nevinen.

22. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžité náhrady za vytrpěné bolesti ve výši 10.000 Kč ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 25. 5. 2021.

23. Ze znaleckého posudku zpracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, ze dne 11. 10. 2021, z doplňku č. 1 ke znaleckému posudku ze dne 30. 12. 2022, z doplňku č. 2 ke znaleckému posudku ze dne 17. 1. 2023, z doplňku č. 3 znaleckého posudku ze dne 12. 6. 2023 a z výslechu znalce soud zjistil, že k přerušení předmětného nervu mohlo dojít pouze v souvislosti s provedeným výkonem žalované. Možnost přerušení předmětného nervu v důsledku sekundárního jizvení považoval již v rovině teoretické za možnost vysoce nepravděpodobnou, neboť periferní nervy sice mohou být zavzaty do pooperační jizvy, s tím je však typicky spojen jejich chronický útlak, omezená pohyblivost a bolesti, nikoliv přerušení, navíc v operačním protokolu ze dne 4. 6. 2018 je zaznamenán peroperační nález nervu tzv. zavzatého do jizvy, jedná se však o nerv pro 5. prst vpravo, naopak v případě předmětného nervu pro 4. prst vpravo není v operačním protokolu o jakékoliv jeho interferenci s jizevnatou tkání jediné slovo. Žalovaná objektivně nepostupovala souladně s péčí řádného odborníka, žalovaná poškodila, resp. přetušila předmětný nerv, který přerušit neměla, naopak, jehož kontinuitu měla naopak zachovat. Pokud žalobkyně při zákroku nespolupracovala (neustále se přes opakované výzvy pohybovala tak, že musel přidávat anestetiku do maximálního množství, byla neklidná, cukala sebou při každém pohybu) bylo provedení zákroku v lokální anestezii rizikové, měl být zákrok přerušen a proveden v celkové anestezii, neboť cílem je pacienta nepoškodit. Bodové ohodnocení bolestného stanovil v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu 99 body, přičemž jedna položka bodového ohodnocení je přerušení nervu a další položky se týkají operace - přerušení předmětného nervu dne 16. 4. 2018 dle položky S6440 (přerušení nervu jiného prstu ruky) – 20 bodů, zavedení periferního žilního katetru do žíly levé horní končetiny dne 4. 6. 2018 dle položky S552 (poranění povrchní žily předloktí) – 10 bodů, operační revize se zajištěním dýchacích cest laryngeální maskou a resekcí neuromu předmětného nervu dne 4. 6. 2018 dle položky T180 (cizí těleso v ústech) – 5 bodů, T171 (cizí těleso v hltanu) – 30 bodů, S617 (rána jiných částí ruky při délce rány 7 cm á 2 body) – 14 bodů a per analogiam dle položky S6440 (přerušení prstního nervu jiného prstu ruky) – 20 bodů.

24. Žalovaná i vedlejší účastník na straně žalované vznesly několik námitek do zpracovaného znaleckého posudku týkajících se osoby znalce, způsobu zpracování znaleckého posudku a bodového ohodnocení bolestného. a) Žalovaná jednak namítala, že znalecký posudek byl zpracován v rozporu s vyhl. č. 503/2020, neboť v něm není uvedeno datum narození nebo IČ zpracovatele (§ 39), počet vyhotovení a číslo vyhotovení posudku, bydliště zadavatele, stručný popis předmětu posudku, chybní v něm informace o skutečnostech sdělených zadavatelem (§ 40), chybí informace o přizvání konzultanta a sjednání odměny znalce (§ 46), není popsán postup znalce při analýze dat a zpracování posudku (§ 41, 42) a znalec odpovídá na jiné než zadané otázky (§58). Dle názoru soudu se však jedná o ryze formální nedostatky znaleckého posudku, které nemají vliv na závěry znaleckého zkoumání, a proto soud při hodnocení znaleckého posudku uvedené námitky nezohlednil. b) Dále žalovaná namítala, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] není znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Tato námitka byla důvodná, neboť znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem jmenovaným v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, ostatněsám znalec na tuto skutečnost poukazoval. Nicméně z písemného vyhotovení posudku i z výslechu znalce vyplynulo, že při stanovení bodového ohodnocení bolestného postupoval podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (R 63/2014). Zdejší soud proto, stejně jako Krajský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 23. 5. 2017, č. j. [číslo jednací] (rozhodnutí se týkalo rovněž znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], přičemž předsedkyně senátu odvolacího soudu je jednou z autorek Metodiky), uzavřel, že lze z bodového ohodnocení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vycházet, neboť úprava odškodnění bolestného v Metodice se v podstatných rysech neliší od předchozí úpravy provedené vyhláškou, a je tedy přípustné, aby bodové ocenění prováděli znalci, kteří nejsou jmenování znalci v specializovaném odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví za situace, pokud při ohodnocení plně respektují principy odškodnění bolesti uvedené v Metodice. Při hodnocení obou shora uvedených námitek žalované zároveň soud zvažoval i hledisko hospodárnosti a účelnosti dalšího vedení řízení, zejména s ohledem na výši žalované částky, resp. částky, která by mohla být žalované v případě úspěchu s odkazem na znalecký posudek přiznána, v poměru k výši nákladů řízení účastníků, které takovou částku několikanásobně převyšují, a rovněž i k tomu, že žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované byli v průběhu řízení ohledně částky stanovené dle výše bodového ohodnocení stanoveného znalcem ochotni spor vyřešit smírně. c) Jak vedlejší účastník na straně žalované, tak žalovaná dále namítali, že do bodového ohodnocení bolestného neměly být zahrnuty položky T180 (cizí těleso v ústech), T171 (cizí těleso v hltanu, S552 (poranění povrchní žíly předloktí) a S617 (rána jiných částí ruky), neboť se jedná o běžné lékařské postupy, které nemají s mechanismem ani charakterem bolesti nic společného, jsou běžnou součástí anestezie u operačního zákroku žalobkyně a nelze je tedy hodnotit zvlášť, a ani se nevymykaly běžnému lékařskému postupu. V této souvislosti vedlejší účastník odkazoval na rozsudek Obvodního soudu pro Praha 8 ze dne 17. 12. 2021, č. j. 33 C 176/2021-172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2022, č. j. 35 Co 44/2022-197, rozsudek Obvodního soudu pro Praha 8 ze dne 27. 7. 2022, č. j. 33 C 334/2021-196 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2022, č. j. 69 Co 104/2022-224 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2021, č. j. 15 Co 217/2021-248. Soud se však přiklonil k názoru žalobkyně podpořené rozhodnutím např. Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 17 Co148/2021-208, Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022, č. j. 30 Co 262, 267/2022-160, když má za to, že do odškodnění za bolest je třeba zahrnout i zásahy do zdraví žalobkyně spojené s operační revizí dne 4. 6. 2018, a to zavedení periferního žilního katetru do žíly analogicky dle položky S552 a zajištění dýchacích cest žalobkyně laryngeální maskou a resekci neuromu předmětného nervu při operační revizi dne 4. 6. 2018 analogicky dle položky T180 (cizí těleso v ústech), dle položky T171 (cizí těleso v hltanu) a dle položky S617 (rána jiných částí ruky), neboť se jedná o invazivní zásahy, které byly součástí léčby, jedná se o zásahy vnímané jako nepříjemné, stresující, mnohdy bolestivé, a dle názoru soudu patří do pojmu širší bolesti, která má být dle Metodiky Nejvyššího soudu odškodňována. Pokud totiž poškozený v průběhu léčení vytrpí bolest, byť je to v souvislosti s úkony prováděnými zdravotním personálem za účelem zlepšení zdravotního stavu (anestezie, intubace, zavedení katetru apod.), pak mu i za tyto vytrpěné bolesti a nepříjemné stavy náleží odpovídající zadostiučinění. V daném případě se ani nejedná o zákroky a s nimi spojené bolestivé stavy, které byly již součástí bodového ohodnocení samotného poškození zdraví žalobkyně při zákroku žalované. Závěry soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 455/2022, podle něhož může bolest vznikat jak při samotné škodní události, tak při léčení či odstraňování následků újmy na zdraví, a podle něhož případné další invazivní zákroky obdobné operacím (v tomto případě operační výkon provedený dne 4. 6. 2018) je nutno hodnotit samostatně podle položek odpovídajících charakteru zásahu při prováděném výkonu, přičemž je možné analogické použití položek uvedených v části B Metodiky, které se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození zdraví. Bodové ohodnocení zahrnující sporované položky stanovené MUDr. [anonymizováno] tak dle názoru soudu odpovídá principu plné náhrady za veškeré utrpěné ztráty a škody ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. IV. ÚS 444/11.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 16. 4. 2018 byl v zařízení žalované žalobkyni proveden chirurgický zákrok - odstraňování ganglionu šlachy flexoru 4. prstu pravé ruky, při kterém byl žalobkyni přerušen nervus digitalis proprius nervi ulnaris pro 4. prst pravé ruky (dále jen„ předmětný nerv“). Dne 4. 6. 2018 podstoupila žalobkyně operaci na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň, při níž bylo přerušení předmětného nervu zjištěno a při níž byl předmětný nerv rekonstruován suturou (sešitím). Dne 25. 5. 2021 byla žalované doručena předžalobní výzva k úhradě bolestného ve výši 100.000 Kč ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy. Znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] byly bolesti žalobkyně v souvislosti se zákrokem žalované ze dne 16. 4. 2018 a následnou operací ze dne 4. 6. 2018 ohodnoceny 99 body (přerušení předmětného nervu dne 16. 4. 2018 dle položky S6440 (přerušení nervu jiného prstu ruky) – 20 bodů, zavedení periferního žilního katetru do žíly levé horní končetiny dne 4. 6. 2018 dle položky S552 (poranění povrchní žily předloktí) – 10 bodů, operační revize se zajištěním dýchacích cest laryngeální maskou a resekcí neuromu předmětného nervu dne 4. 6. 2018 dle položky T180 (cizí těleso v ústech) – 5 bodů, T171 (cizí těleso v hltanu) – 30 bodů, S617 (rána jiných částí ruky při délce rány 7 cm á 2 body) – 14 bodů a per analogiam dle položky S6440 (přerušení prstního nervu jiného prstu ruky) – 20 bodů.

26. Podle ust. § 2636 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

27. Podle ust § 2643 odst. 1 občanského zákoníku poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

28. Podle ust. § 2645 občanského zákoníku poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

29. Podle ust. § 2913 odst. 1, 2 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

30. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil.

31. Podle ust. § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

32. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou jako poskytovatelem (zdravotnickým zařízením, jehož předmětem činnosti je provádění zdravotních výkonů a péče) a žalobkyní jako pacientem byla uzavřena smlouva o péči o zdraví dle ust. § 2636 občanského zákoníku, z níž žalované v souladu s ust. § 2643 odst. 1 občanského zákoníku vyplývala povinnost postupovat podle smlouvy s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly svého oboru. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy za vytrpěné bolesti, která jí vznikla v důsledku porušení povinnosti žalované postupovat s péčí řádného odborníka, přičemž odpovědnost žalobkyně za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s jejím postupem je dle ust. § 2645 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2913 občanského zákoníku je odpovědností objektivní, danou bez ohledu na zavinění.

33. Pro posouzení žalovaného nároku bylo s ohledem na obranu žalované zásadní posoudit, zda jsou dány předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu, t.j. zda žalovaná porušila při chirurgickém zákroku svou povinnost postupovat v souladu s péčí řádného odborníka (povinnost postupovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacientky, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti), v jaké výši náleží žalobkyni peněžitá náhrada (přesněji řečeno zadostiučinění) vyvažující vytrpěné bolesti žalobkyně a zda je dána příčinná souvislost mezi újmou žalobkyně a porušením povinnosti žalované.

34. Soud má za prokázané, a to znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] a výslechem tohoto znalce, že při chirurgickém zákroku žalované došlo k nevědomému a neúmyslnému přerušení předmětného nervu a že takový postup žalované není objektivně souladný s péčí řádného odborníka, neboť žalovaná měla kontinuitu předmětného nervu při zákroku zachovat. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nestandardní chování žalobkyně při samotném zákroku komplikující jeho provedení, neboť za takové situace bylo provedení zákroku v lokální anestezii rizikové a žalovaná měla zákrok přerušit a provést jej v anestezii celkové. Vzhledem k tomu, že žalovaná po celou dobu řízení vylučovala, že při zákroku předmětný nerv přerušila (poukazovala i na dobrou viditelnost při zákroku), a přerušení nervu přisuzovala důsledku sekundárního jizvení, což znalec ovšem vyloučil, nelze na straně žalované dovodit ani žádné liberační důvody ve smyslu ust. 2913 odst. 2 občanského zákoníku.

35. Pokud soud uzavřel, že žalovaná porušila povinnost postupovat při zákroku s péčí řádného odborníka, je dána její odpovědnost za újmu na zdraví žalobkyně vzniklou v příčinné souvislosti s postupem žalované při zákroku, a to jak již bylo shora řečeno, bez ohledu na zavinění žalované. Újmu na zdraví žalobkyně za vytrpěné bolesti je přitom žalovaná povinna odčinit dle ust. § 2956 a § 2958 občanského zákoníku formou peněžité náhrady, při jejímž určení soud plně vycházel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz body 23 a 24 rozsudku) zpracovaného podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (R 63/2014), který ohodnotil celkem 99 body. Jelikož hodnota bodu (1 % hrubé nominální mzdy za rok 2017) činila pro rok 2018 částku 295,04 Kč, shledal soud nárok žalobkyně na bolestné oprávněným co do částky 29.209 Kč Kč (99 x 295,04) včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data 31. 5. 2021 (lhůta k plnění dle předžalobní výzvy uplynula k datu 30. 5. 2021), ve zbývajícím rozsahu, t. j. co do částky 70.791 Kč, s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl.

36. Co se týče námitky promlčení vznesené žalovanou a vedlejším účastníkem na straně žalované, soud ji neshledal důvodnou. Podle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku je subjektivní promlčecí doba tříletá a dle ust. § 620 odst. 1 ve spojení s ust. § 619 občanského zákoníku počala v daném případě žalobkyni běžet v okamžiku, kdy se o vzniklé škodě a osobě povinné k její náhradě dozvěděla. Žalobkyně se o poškození zdraví (přerušení předmětného nervu) dozvěděla až při operační revizi dne 4. 6. 2018 (v tom okamžiku byla zřejmá i osoba škůdce) a od tohoto data jí začala běžet tříletá promlčecí doba, která uplynula dne 4. 6. 2021. Pokud byla žaloba u zdejšího soudu podána dne 31. 5. 2021, stalo se tak včas v rámci promlčecí doby.

37. V daném případě postupoval soud při rozhodování o náhradě nákladů účastníků podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalované a vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu vzniklých nákladů v rozsahu 41,6 % (úspěch žalobkyně z 29,2 %, úspěch žalované 70,8 %, rozdíl mezi oběma částkami činí 41,6 %). Soud neaplikoval ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., jak požadovala žalobkyně, byť je pravdou, že rozhodnutí soudu o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Soud přihlédl zejména k tomu, že žalobkyně podala žalobu na bolestné pouze na základě svého ničím nepodloženého odhadu, přičemž na výši žalobou uplatněného nároku setrvala po celou dobu řízení, ačkoliv již cca 4 měsíce po zahájení řízení měla k dispozici znalecký posudek, jímž byla výše nároku vypočtena na cca žalované částky, později dokonce na ani ne 1/3 žalované částky. Za rozhodující však soud považoval, že žalobkyně opakovaně odmítla ukončení soudního sporu smírnou cestou, při které byla žalovaná ochotna uhradit žalobkyni bolestné ve výši dle žalobkyní předloženého znaleckého posudku (necelá 1/3 žalované částky odpovídají cca částce přiznané tímto rozsudkem) za současného vzdání se práva na náhradu nákladů řízení, a v důsledku toho došlo k naprosto neúčelnému prodloužení sporu a k dalšímu navyšování nákladů řízení účastníků. Soud má za to, že v této situaci je na místě, přiznat úspěšnější žalované a vedlejšímu účastníku poměrnou náhradu nákladů řízení, a že nepřiznání nákladů řízení by bylo zjevně nespravedlivé.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 41,6 % z částky 75.216,73 Kč, t.j. částku 31.290 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 6 x z částky 3.100 Kč za písemné podání ze dne 7. 8. 2021, 6. 10. 2021, 3. 3. 2022, 31. 8. 2022, 7. 2. 2023 a 19. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 7 x z částky 3.100 Kč za účast na jednání soudu dne 16. 6. 2022 (ú. j. přesahující dvě hodiny), dne 20. 9. 2022 (ú. j. přesahující dvě hodiny), 20. 10. 2022, 21. 3. 2023 a 16. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 14.562,59 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2022 náhrada 2.748,57 Kč za 260 ujetých km v částce 1.948,57 Kč (40,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 9. 2022 náhrada 2.944,12 Kč za 260 ujetých km v částce 2.144,12 Kč (51,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2022 náhrada 2.944,12 Kč za 260 ujetých km v částce 2.144,12 Kč (51,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 3. 2023 náhrada 2.962,89 Kč za 260 ujetých km v částce 2.162,89 Kč (45,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2023 náhrada 2.962,89 Kč za 260 ujetých km v částce 2.162,89 Kč (45,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 62.162,59 Kč ve výši 13.054,14 Kč.

39. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalované, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 41,6 % z částky 70.196,36 Kč, t.j. 29.202 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 x 3.100 Kč za písemné podání dne 11. 10. 2021, 14. 2. 2022, 16. 6. 2022, 7. 9. 2022, 20. 1. 2023 a 24. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 10. 2021, z částky 5 x 3.100 Kč za účast na jednání soudu dne 16. 6. 2022 (ú. j. přesahující dvě hodiny), 20. 9. 2022 (ú. j. přesahující dvě hodiny), 20. 10. 2022, 21. 3. 2023 a 16. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 10.413,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2022 náhrada 2.570,23 Kč za 224 ujetých km v částce 1.770,23 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 9. 2022 náhrada 2.570,23 Kč za 224 ujetých km v částce 1.770,23 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 3. 2023 náhrada 2.636,53 Kč za 224 ujetých km v částce 1.836,53 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2023 náhrada 2.636,53 Kč za 224 ujetých km v částce 1.836,53 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 58.013,52 Kč ve výši 12.182,84 Kč.

Poučení