14 C 191/2019- 124

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Pavly Pečenkové a Mgr. Ing. Jana Ryšavého ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] ; zastoupena JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: ; [ulice] [anonymizována čtyři slova] [obec], se sídlem [anonymizována tři slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] vedlejší účastník: [pojišťovna], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], [IČO] o zaplacení částky 666 250 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 666 250 Kč s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice částku ve výši 8 925 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na soudním poplatku částku 33 313 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 170 791,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že je zaměstnankyní žalované, u níž pracuje jako všeobecná pracovní sestra, dne [datum] utrpěla při plnění pracovních úkolů pro žalovanou pracovní úraz v podobě závažného poranění krční páteře- dorzomediální výhřez meziobratlové ploténky v oblasti 5. - 6. krčního obratle s radikulopatií a tlakem na míchu, po úrazu došlo u žalobkyně k rozvoji ustavičných nesnesitelných bolestí krční páteře vyzařujících do pravého ramene, pravé horní končetiny a do oblasti mezi lopatkami, a dále k rozvoji iritace pravé horní končetiny a parestéziím (porucha čití projevující se jako jako brnění či mravenčení) a hypestézii (necitlivosti) pravé i levé ruky včetně prstů, k nimž se následně připojily i úporné bolesti hlavy a palpitace (bušení srdce), v noci bolesti žalobkyni prakticky znemožňovaly spánek, na škále bolesti [příjmení] byla intenzita bolesti žalobkyně hodnocena stupněm 8, od [datum] se žalobkyně bezvýsledně léčila na klinice rehabilitační a fyzikální medicíny žalované, kdy v průběhu rehabilitační léčby došlo k progresi obtíží, dne [datum] byl žalobkyni indikován neurochirurgický výkon, dne [datum] byla žalobkyně pro tyto obtíže přijata k hospitalizaci na neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku žalované, kde jí byl dne [datum] proveden neurochirurgický výkon v podobě přední mikrodiskektomie C5- 6 podle [příjmení] se snesením dorsálních osteofytů a usazením implantátu Active C 5mm, po operačním zákroku se parestézie a hypestézie horních končetin na čas zmírnily a zlepšil se i spánek, stále však přetrvávala úporná bolest krční páteře a omezení její hybnosti, v lednu 2018 se tyto bolesti opět zhoršily a připojily se časté migrenózní stavy při cervikokraniálním syndromu (syndrom projevující se bolestí hlavy s příčinou v oblasti krční páteře), v dubnu 2018 došlo k dalšímu zhoršení bolestí hlavy a krční páteře s blokádou a k opětovnému rozvoji bolestí a brnění v levé horní končetině s maximem v oblasti malíku a pravé ruce s otokem ukazováku, pro podezření na selhání artroplastiky byl dne [datum] proveden RTG snímek krční páteře s negativním nálezem, žalobkyně začala mít pro bolesti zejména pravé horní končetiny opětovné potíže se spánkem, trpěla slabostí levé horní končetiny a ztuhlostí prstů vpravo, pro další progresi obtíží byla v listopadu 2018 zvažována reoperace, žalobkyně začala trpět vertigem (závratí) a nauzeou, bolest hlavy se stala opět úpornou, dne [datum] byla žalobkyně opět přijata k hospitalizaci, tentokráte na kliniku spondylochirurgie Fakultní nemocnice v [část obce], kde byla zjištěna dislokace a rotace horní komponenty implantátu v krční páteři, což si dne [datum] ve spojení s významně zhoršeným klinickým stavem vyžádalo provedení neurochirurgického zákroku v celkové anestézii v podobě dekomprese míchy a míšních kořenů, extrakce implantátu a aplikace kostních štěpů odebraných pro ten účel z oblasti lopaty kosti kyčelní do implantované klece Cespace PEEK, žalobkyně byla propuštěna do domácího ošetřování dne [datum], do dne podání žaloby se však pro úpornou bolest léčí v Centru bolesti a na psychiatrii. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobkyni pojistitelem žalované pojišťovnou Kooperativa oznámeno vyplacení částky ve výši 33 750 Kč odpovídající dle jejího sdělení odškodnění vytrpěných bolestí, kterou žalobkyně považuje za zcela neadekvátní, a to zejména s ohledem na utrpení, jemuž je od úrazu až na krátké období relativní úlevy prakticky neustále vystavena. S ohledem na intenzitu a charakter chronických a ke dni podání žaloby již takřka dva roky trvajících bolestí, jež jí zcela devastují normální život, žalobkyně za přiměřenou náhradu považuje částku v celkové výši 700 000 Kč. Dopisem ze dne 16. 7. 2019 se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce obrátila na žalovanou s žádostí o odčinění žalobkyni způsobené újmy vyplacením peněžité náhrady do 5 dnů od doručení žádosti. Dopis byl doručen žalované dne 18. 7. 2019. Až do dne podání žaloby však žalovaná žalobkyni požadovanou peněžitou náhradu nevyplatila a na výzvu nereagovala a je tak od [datum] v prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že žalobu považuje za předčasně podanou a co do výše nároku za nedůvodnou a nelegitimní. Žalovaná učinila nesporným, že dne [datum] žalobkyně utrpěla při plnění pracovních úkolů pracovní úraz v podobě závažného poranění. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně je ke dni podání žaloby v souvislosti s předmětným pracovním úrazem již na třetí pracovní neschopnosti, kdy tato neschopnost nebyla ze strany žalobkyně ukončena. Žalovaná dále uvedla, že v souvislosti s pracovním úrazem je zdravotní stav žalobkyně neustálený a nelze v této době predikovat, že u žalobkyně se jedná o trvalé poškození zdraví a proto není možné ke dni podání žaloby provést ze strany žalované bodové ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Dle právního názoru žalované by mělo odškodnění žalobkyně za vytrpěnou bolest proběhnout dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Pokud jde o výzvu žalobkyně ze dne [datum], žalovaná tvrdila, že na předmětnou výzvu písemně reagovala dopisem ze dne 8. 8. 2019, který byl odeslán právnímu zástupci žalované téhož dne prostřednictvím datové schránky, když v tomto dopise žalovaná uvedla, že odmítá požadavek žalobkyně na vyplacení náhrady za utrpěnou bolest ve výši 666 250 Kč, jelikož v dané době běží žalobkyni další (již třetí) pracovní neschopnost v souvislosti s předmětným pracovním úrazem a jakmile dojde k ustálení zdravotního stavu žalobkyně a bude zřejmé, zda ve spojitosti s pracovním úrazem došlo k trvalému poškození zdraví a nedojde dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péči, ke zlepšení zdravotního stavu, bude provedeno bodové ohodnocení bolestí a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění za účelem určení výše náhrady bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, které by mělo reflektovat veškeré obtíže spojené s předmětným pracovním pracovním úrazem. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyni doposud odškodnila mimo jiné bolestným dle posudku z 19. 3. 2018 ve výši 4 622 Kč.

3. V replice k vyjádření žalované k žalobě žalobkyně polemizovala s názory žalované ohledně právního předpisu, dle kterého se má řídit odškodnění vytrpěné bolesti a odkázala zejména na rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 3122/15 ohledně problematiky proporcionality při stanovení výše náhrady za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění, zejména problematiky ústavnosti odškodňování pracovních úrazů podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a Metodiky NS ČR, když dle právního názoru žalobkyně by mělo stanovení náhrady za vytrpěnou bolest proběhnout nikoli podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ale dle Metodiky NS ČR. Žalobkyně dále uvedla, že žalobou (zatím) nežádá odškodnění ztížení společenského uplatnění, ale toliko náhradu za vytrpěnou bolest s tím, že pokud jde o bolest žalobkyně, její stav více než dva roky po úrazu ustálen je a skutečnost, že je žalobkyně ke dni podání žaloby v pracovní neschopnosti, není ve věci relevantní.

4. Podáním ze dne 29. 4. 2020 žalobkyně avizovala a předložila znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] s kalkulací odškodnění za vytrpěnou bolest jak dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tak dle Metodiky NS ČR s tím, že pro případ, že soud vyjde z kalkulace dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., měl by zjištěnou částku na žalovanou částku navýšit postupem dle § 271c odst. 1 a § 271s ZP, a pro případ, že vyjde z kalkulace dle Metodiky NS ČR, postupem dle § 2958 o. z.

5. Vedlejší účastník se ve věci vyjádřil tak, že se zcela ztotožnil s vyjádřením žalované k žalobě.

6. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalobkyně je zaměstnankyní žalované, u níž pracuje jako všeobecná pracovní sestra, dne [datum] utrpěla při plnění pracovních úkolů pro žalovanou pracovní úraz v podobě závažného poranění krční páteře- dorzomediální výhřez meziobratlové ploténky v oblasti 5. - 6. krčního obratle s radikulopatií a tlakem na míchu, a že žalovaná plně odpovídá žalobkyni za škodu tímto úrazem vzniklou. Dále nebylo mezi účastníky sporné, že před podáním žaloby zaplatila žalovaná žalobkyni na bolestném částku 33 750 Kč.

7. Soud má za prokázané, že po úrazu došlo u žalobkyně k rozvoji iritace pravé horní končetiny a parestéziím (porucha čití projevující se jako brnění či mravenčení) a hypestézii (necitlivosti) pravé i levé ruky včetně prstů, že žalobkyně se od [datum] léčila na klinice rehabilitační a fyzikální medicíny žalované, dne [datum] byl žalobkyni indikován neurochirurgický výkon, dne [datum] byla žalobkyně přijata k hospitalizaci na neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku žalované, kde jí byl dne [datum] proveden neurochirurgický výkon v podobě přední mikrodiskektomie C5- 6 podle [příjmení] se snesením dorsálních osteofytů a usazením implantátu Active C 5mm,, pro podezření na selhání artroplastiky byl dne [datum] proveden RTG snímek krční páteře s negativním nálezem, v listopadu 2018 byla zvažována reoperace, dne [datum] byla žalobkyně opět přijata k hospitalizaci, na kliniku spondylochirurgie Fakultní nemocnice v [část obce], kde byla zjištěna dislokace a rotace horní komponenty implantátu v krční páteři, což si dne [datum] vyžádalo provedení neurochirurgického zákroku v celkové anestézii v podobě dekomprese míchy a míšních kořenů, extrakce implantátu a aplikace kostních štěpů odebraných pro ten účel z oblasti lopaty kosti kyčelní do implantované klece Cespace PEEK, žalobkyně byla propuštěna do domácího ošetřování dne [datum], do dne podání žaloby se však pro úpornou bolest léčí v Centru bolesti a na psychiatrii (záznam o úrazu, datum úrazu [datum], zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], anamnéza žalobkyně – [anonymizováno] ze dne [datum], záznam o anestezii ze dne [datum], operační protokol ze dne [datum], propouštěcí zpráva žalobkyně [příjmení] doba hospitalizace [datum] až [datum] ze dne [datum], zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], příjmová zpráva FN v [část obce] ze dne [datum], záznam o anestezii ze dne [datum], operační protokol ze dne [datum], propuštění zpráva z FN v [část obce] ze dne [datum], zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] vypracovaná MUDr. [jméno] [příjmení], zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] vypracovaná MUDr. [jméno] [příjmení] neuro chirurgická neurologická klinika 1. lékařské fakulty a [anonymizováno] ambulance, zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] vypracovaná [jméno] [příjmení] – ÚVN, zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] vypracovaná MUDr. [jméno] [příjmení])

8. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že pro brnění v rukou a bolesti hlavy musela vynechat některé aktivity jako snowboard, dříve aktivně cvičila, chodila běhat, to již nejde, protože jí z toho bolí hlava, cítí pocit otřesů, maximálně rychleji chodí, nemůže už cvičit, tak jako dřív, chodila do posilovny a veslovat, bolesti hlavy se nedají odhadnout, kdy přijdou, má nekontrolované migrény, prášky ne vždy pomohou, tento stav psychicky těžce nese, chodí k psycholožce, na psychoterapie, po anestezii při prodělaných operačních zákrocích měla sucho v krku, škrábalo jí tam, bolela jí hlava, zvracela, její zdravotní stav se ustálil někdy na přelomu května a června 2019, nezpůsobila dislokaci, pro kterou byl nutný operační zákrok dne [datum].

9. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a jeho znaleckého výslechu soud zjistil, že znalec stanovil v souvislosti s pracovním úrazem žalobkyně bolestné podle metodiky NS ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. ve výši 435 488,50 Kč a podle Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve výši 275 000 Kč. Znalec v posudku uvedl, že celkovou výši bolestného nelze úplně adekvátně vyjádřit v příslušných položkách, když v současném přehledu bolestí dle Nařízení vlády [číslo] Sb. i metodiky NS ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. chybí položky zohledňující bolestivé stavy související s konkrétními výše uvedenými operačními a jinými invazivními výkony i bolesti a psychické strasti poškozené související s hospitalizacemi a následnou dlouhodobou léčbou.

10. Z doplňku ze dne [datum] ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že pro účely stanovení bolestného podle nařízení vlády č. 276/205 Sb. k ustálení zdravotního stavu žalované došlo v období přelomu května a června 2019, že znalec setrval na použití položky 7. 50, přičemž ohodnocení navýšil z 200 bodů na 260 bodů.

11. Žalobkyně dopisem žádala žalovanou o odčinění žalobkyni způsobené újmy vyplacením peněžité náhrady za vytrpěnou bolest do 5 dnů od doručení žádosti. Dopis byl doručen žalované dne [datum] (dopis ze dne [datum]).

12. Soud zhodnotil shora uvedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tedy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení, nemá žádné pochybnosti o zjištěných skutečnostech vyplývajících listinných důkazů. Znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], výslech tohoto znalce i doplněk ke znaleckému posudku jako celek i v jednotlivostech, (soud nehodnotí odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, ale přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy), jsou přesvědčivé, logické a odpovídají ostatním důkazům, když námitky vedlejšího účastníka ke znaleckému posudku a jeho doplňku soud neshledal jako důvodné. Soud nemá důvod pochybovat o objektivitě podaného posudku a považuje jej za stěžejní pro rozhodnutí v této věci, neboť je podporován listinnými důkazy i naprosto přesvědčivou účastnickou výpovědí žalobkyně k vytrpěným bolestem.

13. Z toho co nebylo v řízení sporným a na základě provedeného dokazování lze o zjištěném skutkovém stavu učinit následující závěr: žalobkyně je zaměstnankyní žalované, u níž pracuje jako všeobecná pracovní sestra, dne [datum] utrpěla při plnění pracovních úkolů pro žalovanou pracovní úraz v podobě závažného poranění krční páteře- dorzomediální výhřez meziobratlové ploténky v oblasti 5. - 6. krčního obratle s radikulopatií a tlakem na míchu, po úrazu došlo u žalobkyně k rozvoji iritace pravé horní končetiny a parestéziím (porucha čití projevující se jako brnění či mravenčení) a hypestézii (necitlivosti) pravé i levé ruky včetně prstů, že žalobkyně se od [datum] léčila na klinice rehabilitační a fyzikální medicíny žalované, dne [datum] byl žalobkyni indikován neurochirurgický výkon, dne [datum] byla žalobkyně přijata k hospitalizaci na neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku žalované, kde jí byl dne [datum] proveden neurochirurgický výkon v podobě přední mikrodiskektomie C5- 6 podle [příjmení] se snesením dorsálních osteofytů a usazením implantátu Active C 5mm,, pro podezření na selhání artroplastiky byl dne [datum] proveden RTG snímek krční páteře s negativním nálezem, v listopadu 2018 byla zvažována reoperace, dne [datum] byla žalobkyně opět přijata k hospitalizaci, na kliniku spondylochirurgie Fakultní nemocnice v [část obce], kde byla zjištěna dislokace a rotace horní komponenty implantátu v krční páteři, což si dne [datum] vyžádalo provedení neurochirurgického zákroku v celkové anestézii v podobě dekomprese míchy a míšních kořenů, extrakce implantátu a aplikace kostních štěpů odebraných pro ten účel z oblasti lopaty kosti kyčelní do implantované klece Cespace PEEK, žalobkyně byla propuštěna do domácího ošetřování dne [datum], do dne podání žaloby se však pro úpornou bolest léčí v Centru bolesti a na psychiatrii, k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v období přelomu května a června 2019, žalobkyně pro brnění v rukou a bolesti hlavy nemůže vykonávat sportovní aktivity jako před úrazem, má nekontrolované migrény, svůj stav těžce nese. Bolestné podle metodiky NS ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. bylo znalecky stanoveno ve výši 435 488,50 Kč, podle Nařízení vlády [číslo] Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání pak bylo bolestné znalecky stanoveno ve výši 275 000 Kč. Před podáním žaloby zaplatila žalovaná žalobkyni na bolestném částku 33 750 Kč, žalobkyně dne [datum] žádala žalovanou o doplatek bolestného do 5 dnů od doručení žádosti.

14. Podle § 269 odst. 1 ZP, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Podle § 271c odst. 1 ZP, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. 16. „ Pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 zákoníku práce ve znění k 31. prosinci 2014 (aktuálně § 271c a 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích“ (viz Nález ÚS ČR, č. j.

II. ÚS 2925/20-1 ze dne [datum])

17. Podle § 2958 odst. 1 prvá věta o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Slušnost v sobě zahrnuje především požadavek ohleduplnosti vůči oběti, tolerance k jejímu utrpení a akceptaci možného nadhodnocení výše náhrady (s respektem k pravidlu – v pochybnostech ve prospěch), což musí být založeno na celospolečenském konsenzu. Odkaz na zásady slušnosti neznamená, že by soud měl zcela opomenout okolnosti případu, naopak, měl by je zvažovat právě v kontextu výše uvedeného. (viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014), 1. vydání, 2014, s. 1703 - 1716: P. Bezouška).

18. V řízení nebyl sporný základ nároku žalobkyně, tedy povinnost žalované nahradit žalobkyni vytrpěnou bolest v souvislosti s jejím pracovním úrazem, který se stal dne [datum]; spornou byla pouze výše této náhrady.

19. Soud s ohledem na shora citovaný nález ÚS ČR vyšel z ohodnocení bolestného dle metodiky NS ČR, jak je provedl znalec [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum], který stanovil bolestné částkou 435 488,50 Kč. Soud přihlédl k tomu, že znalec ve znaleckém posudku konstatoval, že v metodice NS ČR ve vztahu k souzené věci absentují položky zohledňující bolestivé stavy související s prokázanými operačními a invazivními výkony provedenými žalobkyni i bolesti a psychické strasti žalobkyně související s hospitalizacemi a následnou dlouhodobou léčbou. Z hlediska individuálního posouzení soud, i vzhledem ke zjištění znalce o absenci položek bolestného, které by plně pokrývaly to, co musela žalobkyně lékařsky podstoupit, nemá pochybnost o závažnosti a náročnosti prokázaných operačních a invazivních výkonů provedených žalobkyni i prokázané následné léčby a s tím spojenými útrapami bolesti. Za tohoto stavu soud, veden ohleduplností vůči prožitým útrapám žalobkyně a s tím spojenou vytrpěnou bolestí, náhradu za způsobenou bolest nadhodnotil a určil její výši na 700 000 Kč. V řízení nebylo sporným, že žalovaná žalobkyni na náhradě za vytrpěnou bolest před podáním žaloby zaplatila částku 33 750 Kč, rozdíl mezi soudem určeným bolestným a jeho částečnou úhradou činí částku 666 250 Kč, která odpovídá žalované částce. Proto soud žalobě vyhověl, když o příslušenství rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 170 791,50 Kč proti žalované a vedlejšímu účastníkovi, a to společně a nerozdílně. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 666 250 Kč sestávající z částky 10 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 490 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 141 150 Kč ve výši 29 641,50 Kč. Pro úplnost soud dodává, že neshledal opodstatněné námitky žalované ohledně skutečnosti, že žaloba byla podána předčasně, protože do té doby nedošlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Naopak v řízení bylo prokázáno, k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v období přelomu května a června 2019 (žaloba byla podána [datum]).

21. Výrokem II. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci žalobkyně byla plně úspěšnou, a proto povinnost hradit náklady řízení státu přechází na žalovanou a vedlejšího účastníka, společně a nerozdílně. Náklady činí za podání znaleckých posudků ve věci včetně účasti znalce u jednání celkem 8 925 Kč.

22. Povinnost žalované a vedlejšího účastníka společně a nerozdílně k úhradě soudního poplatku (výrok III.) vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena.