14 Co 114/2022- 191
Citované zákony (42)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 písm. a § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 150 § 205a § 211 § 211a § 212 § 212a § 213 odst. 2 § 213 odst. 4 § 219 +6 dalších
- o silniční dopravě, 111/1994 Sb. — § 2 odst. 9 § 21 odst. 1 § 21 odst. 4 § 35 odst. 1 písm. g § 35 odst. 2 písm. w
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 11 odst. 2 písm. f § 11 odst. 3 § 9 odst. 4 § 13 odst. 1 § 13 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 § 6 odst. 3 § 13 odst. 1 § 15 odst. 2 § 31a § 31a odst. 1 § 31a odst. 3 § 31 odst. 4
- o kontrole (kontrolní řád), 255/2012 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl [anonymizováno] senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zadostiučinění nemajetkové újmy k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně částky [částka] s příslušenstvím potvrzuje a ohledně částky [částka] s příslušenstvím se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od [anonymizováno] moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] k rukám Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, do 15 dnů od [anonymizováno] moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, do 15 dnů od [anonymizováno] moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II).
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované finančního zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení trvalo 3 roky, 1 měsíc a 5 dnů. Řízení lze označit za jeden průtah. Žalobce požadoval finanční zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaný nárok žalobce u žalované dne [datum], tj. před podáním žaloby, uplatnil. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění toliko ve formě konstatování porušení práva.
3. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce dne [datum] předběžně uplatnil žalovaný nárok na odškodnění. Navrhovala zamítnutí žaloby. Žalobcovu újmu již odškodnila zadostiučiněním ve formě konstatování porušení práva. Uvedla, že žalobce podal k Městskému soudu v Praze dne [datum] žalobu proti rozhodnutí [stát. instituce], odboru veřejné dopravy, ze dne [datum], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy [číslo jednací], jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání správních deliktů dle § 35 odst. 2 písm. w) a dle [ustanovení pr. předpisu] o silniční dopravě“) a byla mu uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost k náhradě nákladů správního řízení. Řízení bylo u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. [spisová značka] Městský soud v Praze svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu zamítl. Rozsudek nabyl [anonymizováno] moci dne [datum]. Kasační stížnost žalobce nepodal.
4. Žalovaná nezpochybňovala existenci odpovědnostního titulu, zpochybňovala vznik nemajetkové újmy. Žalobce si musel být vědom, že správní delikty spáchala že uložení sankce bylo po právu. Řízení bylo vyvoláno nepoctivým jednáním samotného žalobce. Žalobce totiž nesplnil ani základní podmínku provozování taxislužby stanovenou [anonymizováno] § 21 odst. 1 zákona o silniční dopravě, že vozidlo, kterým je provozována taxislužba, musí být zapsáno do evidence vozidel taxislužby; dále nezajistil, aby byl ve vozidle doklad o oprávnění k podnikání. Žalobce argumentoval, že se nejednalo [anonymizováno] jeho případě o taxislužbu, neboť přeprava byla provedena přes aplikaci [anonymizováno]. Dle žalované se jednalo o tvrzení zcela absurdní a účelové; žalobci bez ohledu na délku soudního řízení žádná újma nevznikla. Ze soudního spisu nevyplývá, že by se žalobce o stav řízení zajímal. Žalobce byl od počátku řízení zastoupen advokátem a řízení se sám aktivně neúčastnil. [anonymizováno] řízení byla činěna pouze šablonovitá podání, která [anonymizováno] zástupce žalobce činil [anonymizováno] celé řadě skutkově totožných případů. Žalovaná vyslovila domněnku, že uložená pokuta byla, jako ve většině případů přestupců využívajících aplikace [anonymizováno], hrazena z účtu právního zástupce žalobce, a to z prostředků, které poskytla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., nebo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]., nebo [právnická osoba], nebo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. či jiná společnost s některou z těchto společností propojená. Tato skutečnost by svědčila o nepatrném význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce a o tom, že žalobce žádnou újmu nepřiměřenou délkou řízení neutrpěl.
5. Společnost [anonymizováno] B. V. poskytovala provozovatelům taxislužby a řidičům, u nichž bylo při kontrole zjištěno porušení zákonných povinností, [anonymizováno] podporu, která spočívala [anonymizováno] jejich zastupování stejným právním zástupcem. Uložené pokuty byly hrazeny z účtu tohoto právního zástupce. Celkový počet obdobných přestupkových řízení, a to se stejným právním zástupcem, činí přibližně 260. Přestože u žalobce bylo zjištěno porušení zákona o silniční dopravě poprvé, o činnosti provozovatelů taxislužby poskytujících přepravy přes aplikaci [anonymizováno] lze dle názoru žalované hovořit jako o organizované skupině, která porušováním zákonů získávala neoprávněnou konkurenční výhodu.
6. Soud I. stupně zjistil ze spisu Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], že u žalobce, který má živnostenské oprávnění mimo jiné pro silniční motorovou dopravu osobní, provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, byla dne [datum] provedena kontrola a byla shledána pochybení. Dne [datum] bylo se žalobcem zahájeno přestupkové řízení, a to pro podezření z porušení zákona o silniční dopravě. [anonymizováno] řízení byl žalobce zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným ze spáchání deliktů [anonymizováno] silniční dopravě. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání.
7. Ze spisu [stát. instituce] sp. zn. 45/ [rok] [číslo] soud I. stupně zjistil, že odvolání žalobce bylo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zamítnuto a napadené rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy bylo potvrzeno. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo [anonymizováno] moci dne [datum].
8. Konečně ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud I. stupně zjistil, že žalobce podal dne [datum] proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu správní žalobu. Dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, dne [datum] byl žalovaný vyzván k podání vyjádření, dne [datum] žalobce žalobu doplňoval, podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalovaný ve věci vyjádřil. Dne [datum] bylo nařízeno jednání. Při jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta. Tento rozsudek nabyl [anonymizováno] moci [datum].
9. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce dne [datum] žalovaný nárok uplatnil u žalované. Ve stanovisku ze dne [datum] žalovaná konstatovala, že [anonymizováno] řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené lhůtě.
10. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud I. stupně žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.
11. Z důvodu nadbytečnosti soud I. stupně neprovedl důkaz informacemi o účtu právního zástupce žalobce k prokázaní skutečnosti, kdo pokutu hradil, ani důkaz výslechem žalobce, články vztahujícími se k platformě [anonymizováno], sdělením Magistrátu hlavního města Prahy stran počtu řidičů využívajících aplikaci [anonymizováno] zastoupených [anonymizováno] letech [rok] [číslo] advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], spisem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], stanoviskem generálního advokáta [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno] řízení před [anonymizováno] ve věci sp. zn. C [číslo], [anonymizováno] řízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] proti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], tiskovou zprávou [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [anonymizováno] řízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] proti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], rozhodnutím [anonymizováno] ve věci sp. zn. C [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] proti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], výpisem z účtu hlavního města Prahy ohledně úhrady pokuty a nákladů řízení na účet Magistrátu hlavního města Prahy, přehledem plateb ze dne [datum] a přípisem ze dne [datum].
12. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně dle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).
13. Soud I. stupně uzavřel, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od podání žaloby dne [datum] do [anonymizováno] moci rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla správní žaloba zamítnuta, tj. do [datum], celkem 3 roky a 1 měsíc. Soud I. stupně přisvědčil žalobci, že [anonymizováno] řízení k dílčímu průtahu došlo, neboť jednání ve věci bylo nařízeno až s delším časovým odstupem. Význam předmětu řízení pro žalobce byl standardní, zvýšený význam řízení žalobce netvrdil, ani neprokazoval. Ze skutečnosti, že se jednalo o správní soudnictví, tedy přezkum správního rozhodnutí, soud I. stupně dovodil významnější složitost. Rozhodováno bylo toliko na úrovni jednoho stupně soudní soustavy. Ve věci bylo rozhodnuto při jednom jednání. Soud I. stupně uzavřel, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo, že posuzované řízení bylo s ohledem na zjištěné skutečnosti vskutku nepřiměřeně dlouhé.
14. Jde-li o satisfakci odpovídající žalobcově nemajetkové újmě, soud I. stupně přihlédl k tomu, že se [anonymizováno] případě žalobce jednalo o přestupkové řízení a že se žalobce přestupků prokazatelně dopustil. Řízení je dle názoru soudu I. stupně pouze logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobce, který svým jednáním jeho zahájení způsobil. Soud I. stupně proto přisvědčil argumentaci žalované a uzavřel, že nemajetková újma žalobce byla kompenzována již konstatováním žalované, že [anonymizováno] předmětném soudním řízení došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené lhůtě. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a [anonymizováno] řízení zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši [částka].
16. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, které podáním z [datum] doplnil.
17. Žalobce vytýkal soudu I. stupně, že odůvodnění jeho rozhodnutí je nepřesvědčivé a vnitřně rozporné a jeho [anonymizováno] závěr proto nemůže obstát. Připomenul, že vznik nemajetkové újmy se [anonymizováno] případě nepřiměřené délky řízení presumuje, přičemž se jedná o silnou domněnku existence této újmy. Jen výjimečně je nemajetkovou újmu možné odškodnit jinak než finančním zadostiučiněním. Žalobce odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Závěr soudu I. stupně je pak [anonymizováno] přímém rozporu s posledním z těchto rozhodnutí. [anonymizováno] daném případě nebyla délka řízení zapříčiněna vlastním chováním žalobce. Žalobce dále uvedl, že účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je odškodnit, že byl žalobce [anonymizováno] nejistotě ohledně výsledku řízení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není samotný výsledek posuzovaného řízení pro stanovení odškodnění významný. Úvahy soudu I. stupně, že žalobce svým protiprávním chováním vedení řízení způsobil, nemají žádnou relevanci, neboť samotné přestupkové řízení nepřiměřeně dlouhé nebylo, žalobce se za ně proto odškodnění ani nedomáhal. Nepřiměřeně dlouhé bylo až navazující soudní řízení. Soudní přezkum správního rozhodnutí je přitom založen na kasačním principu, [anonymizováno] jeho rámci je toliko zjišťován soulad či nesoulad správního rozhodnutí s právními předpisy. Soud I. stupně zcela správně a [anonymizováno] souladu s judikaturou shledal význam předmětu posuzovaného soudního řízení pro žalobce standardním. Svými následnými úvahami však tento svůj závěr popřel. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené lhůtě dostatečnou satisfakcí např. tehdy, pokud se poškozený na délce řízení svým chováním nezanedbatelnou měrou podílel, nebo byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný. [anonymizováno] daném případě zapříčinil nepřiměřenou délku řízení správní soud svými průtahy a význam předmětu řízení shledal soud I. stupně standardním. Rozhodnutím soudu I. stupně proto není správné.
18. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 19. [anonymizováno] doplnění odvolání ze dne [datum] žalobce odkazoval na různá rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterými bylo rozhodováno o nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou správního a navazujícího soudního řízení. Skutkově obdobná věc byla dle informace žalobce rozhodnuta Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo žalobkyni přiznáno zadostiučinění ve výši [částka].
20. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání žalobce ztotožnila s rozsudkem soudu I. stupně. Správný je jeho závěr, že nemajetková újma žalobce byla odškodněna již poskytnutým konstatováním porušení jeho práva na vydání rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené době. [anonymizováno] případě žalobce nelze o nejistotě o výsledku řízení uvažovat. Žalobce [anonymizováno] přestupkovém řízení a [anonymizováno] soudním řízení namítal nezákonnost provedené kontroly [anonymizováno] souvislosti s úlohou přizvaných osob, dále namítal, že se jednalo o spolujízdu, nikoliv o taxislužbu, a že se jednalo o jinou smluvní přepravu. Otázka zákonnosti použití přizvaných osob při kontrolních jízdách byla dle žalované judikaturou vyřešena již [anonymizováno] roce 2005 (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). I [anonymizováno] případě tzv. jiné smluvní přepravy musela být tato provedena vozidlem evidovaným [anonymizováno] evidenci vozidel taxislužby či vozidlem zákazníka. Jde-li o argumentaci žalobce, že se jednalo o tzv. spolujízdu, žalovaná poukazovala na judikaturu citovanou rozsudkem vydaným [anonymizováno] posuzovaném řízení, zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].
21. Dle žalované nemohl být žalobce [anonymizováno] nejistotě ani ohledně uložené sankce, neboť nepřekročila hranici 20 % horní sazby pokuty za spáchané přestupky a byla správními orgány odůvodněna. Žalobce tak nemohl očekávat, že žalovaná přistoupí k její moderaci. Žalobce navíc sankci ze svých prostředků ani nehradil. Žalovaná navrhla již soudu I. stupně důkazy, že sankce byla hrazena z účtu právního zástupce žalobce a že ze stejného účtu byly hrazeny sankce [anonymizováno] další stovce skutkově obdobných případů. Žalovaná dovozovala, že sankce byla hrazena z prostředků poskytnutých [právnická osoba] B. V., či jiné společnosti s touto propojené. Žalovaná uvedla a doložila, že se při jednání dne [datum] [anonymizováno] řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] dozvěděla, že předmětný účet právního zástupce žalobce č. [bankovní účet], vedený u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], je účtem [anonymizováno] úschovy. Navrhovala proto, aby odvolací soud dotazem na předmětnou banku zjistil informace o finančních prostředcích na tomto účtu [anonymizováno] červnu [rok], kdy byla pokuta uložená žalobci uhrazena. [anonymizováno] podání ze dne [datum] žalovaná dále navrhovala, aby odvolací soud učinil dotaz na [anonymizována tři slova], zda byla na předmětném účtu [anonymizováno] úschovy do [datum] evidována úschova finančních prostředků žalobce.
22. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.
23. Pro případ, že odvolací soud shledá žalobu na zaplacení finančního zadostiučinění důvodnou, žalovaná navrhovala, aby odvolací soud při rozhodnutí o nákladech řízení aplikoval § 150 o. s. ř., neboť požadované zadostiučinění je zcela zjevně nepřiměřené. [anonymizováno] tomto směru odkazovala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].
24. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu [anonymizováno] řízení předcházejícím jeho vydání, a zopakoval [anonymizováno] souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a dále [anonymizováno] souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování sdělením [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum] a konečně účastnickým výslechem žalobce.
25. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že žalobce brojil správní žalobou proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto tak, že se žalobce dopustil správního deliktu dle § 35 odst. 2 písm. w) a § 35 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, tím, že coby dopravce nezajistil, aby přeprava z Opatovické 7, [obec a číslo] do [příjmení] 74, [obec a číslo] dne [datum] byla poskytnuta vozidlem zapsaným do evidence vozidel taxislužby a aby ve vozidle byl doklad o oprávnění k podnikání. Za to mu byla uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši [částka]. [anonymizováno] žalobě žalobce namítal, že je nejednotné nahlížení na aplikaci [anonymizováno], kdy není najisto postavena otázka, zda přeprava uskutečněná prostřednictvím aplikace [anonymizováno] je taxislužbou, či nikoliv. Odkazoval na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který dovodil, že přeprava poskytnutá prostřednictvím aplikace [anonymizováno] je sdílenou přepravou, a proto není žádným zákonným způsobem omezena. Žalobce dále uváděl, že pokud se nejednalo o sdílenou přepravu, je třeba ji posoudit jako smluvní přepravy ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, nikoli jako klasickou taxislužbu. Žalobce namítal rovněž nepřiměřenou výši sankce, a to s ohledem na sankce ukládané [anonymizováno] jiných obdobných případech. Žalobce konečně namítal nezákonný postup při provádění kontroly, fakticky provedené tzv. přizvanými osobami, a nezákonnost neprovedení důkazů.
26. Městský soud v Praze neshledal žalobu důvodnou. Jde-li o povahu služby [anonymizováno] (UberPop), Městský soud v Praze odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4072/17, ve kterém Ústavní soud vyslovil, že se soudy musí vypořádat s otázkou, zda z materiálního hlediska činnost [anonymizováno] B.V. naplňuje definici taxislužby dle § 2 odst. 9 zákona o silniční dopravě. Dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo Městskému soudu v Praze uloženo, aby vycházel z faktické povahy činnosti, o které pravidla fungování aplikace UberPop ani jejich teoretické uchopení jako sdílené přepravy nic nevypovídají. A [anonymizováno] neposlední řadě odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který učinil jednoznačný závěr, že [anonymizováno] (UberPop) je taxislužbou dle § 2 odst. 9 zákona o silniční dopravě, a nejde o sdílenou přepravu (spolujízdu, ridesharing). K závěru, že se jedná o taxislužbu, vede dle názoru Městského soudu v Praze i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], C [číslo], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] . [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], který se sice primárně zabýval povahou zprostředkovatelské služby poskytované [právnická osoba], činnost samotných řidičů však opakovaně označil za„ přepravní služby“.
27. Argument žalobce, že by věc měla být posouzena optikou smluvní přepravy ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, a nikoli coby klasická taxislužba, hodnotil Městský soud v Praze jako zcela irelevantní.
28. Městský soud v Praze se zabýval rovněž otázkou výše uložené sankce a neshledal důvodu pro její moderaci. Po provedení srovnání s řadou správních rozhodnutí uzavřel, že sankce nevybočuje z obvyklé rozhodovací praxe prvostupňového orgánu. Z úřední povinnosti se rovněž zabýval tím, zda po [anonymizováno] moci napadeného rozhodnutí nedošlo k takové změně zákona o silniční dopravě, kdy by [anonymizováno] úprava, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl správní delikt spáchán, byla pro pachatele příznivější. A shledal, že [anonymizováno] daném případě předmětné (do své výše zanedbatelné) navýšení pokuty poměru pokuty k horní sazbě nepředstavuje zásah do veřejných subjektivních práv žalobce.
29. Městský soud v Praze se konečně neztotožnil s názorem žalobce, že přizvanou osobou dle § 6 kontrolního řádu smí být výhradně osoby, které mohou správnímu orgánu přispět svými odbornými znalostmi či zkušenostmi. Odkazoval přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a komentářovou literaturu.
30. Odvolací soud dále provedl důkaz sdělením [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum]. Tato sdělení nejsou nepřípustným novými důkazy (srov. § 205a a § 211a o. s. ř.), neboť žalovaná již před soudem I. stupně (konkrétně např. [anonymizováno] podání ze dne [datum]) navrhovala, aby soud I. stupně informace o předmětném účtu právního zástupce u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] vyžádal. Z těchto sdělení odvolací soud zjistil, že s účinností k [datum] byla majitelem finančních prostředků na tomto účtu [právnická osoba] B. V., a na předmětném účtu jsou pravděpodobně od roku [rok] jen peníze této společnosti.
31. Z výpovědi žalobce, jejíž provedení bylo navrhováno již před soudem I. stupně, a to konkrétně [anonymizováno] podání žalované ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že pokutu [částka] za žalobce uhradila [právnická osoba] B. V., na kterou se žalobce po kontrole [anonymizována dvě slova] [rok] obrátil, a to konkrétně na její centrálu [anonymizováno] [část obce], a která mu zajistila i právního zástupce. Žalobce uvedl, že se [právnická osoba] B. V. dohodl, že poskytnuté prostředky odpracuje. Poskytnuté prostředky žalobce„ odjezdil“ za dobu cca 5 měsíců. Žalobce věděl o přestupkovém řízení i o soudním řízení, měl za to, že se ničeho nezákonného nedopustil.
32. Ve zbytku odkazuje odvolací soud pro stručnost na skutková zjištění učiněná soudem I. stupně.
33. Odvolací soud po provedeném dokazování uzavřel, že odvolání žalobce je částečně důvodné.
34. Soud I. stupně předně jednal se správnou organizační složkou státu, neboť ustanovení § 6 odst. 3 OdpŠk prosazuje odvětvový princip pro určení příslušné organizační složky, jde-li o nároky za nesprávný úřední postup spočívající [anonymizováno] porušení povinnosti vydat rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené lhůtě tam, kde řízení bylo vedeno před správními orgány i soudy. Za stát [anonymizováno] tomto případě jedná úřad, jehož působnosti náleží odvětví státní správy, [anonymizováno] němž probíhalo správní řízení. Uvedené platí dle názoru odvolacího soudu i [anonymizováno] případě, že se žalobce nedomáhá odškodnění za celkovou dobu řízení, ale pouze za řízení před správním soudem, kterému řízení před správními orgány předcházelo.
35. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí [anonymizováno] zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené lhůtě.
36. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne [anonymizováno] penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk [anonymizováno] případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům [anonymizováno] řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy [anonymizováno] řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
37. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.
38. Vzhledem k zjištěným okolnostem posuzovaného soudního řízení odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně uzavřel, že nelze dobu 3 let a 1 měsíce podkládat za přiměřenou. Řízení nevykazovalo významnou složitost skutkovou, procesní a ani [anonymizováno]. Žalobce se na délce řízení nikterak nepodílel. Zásadní však je, že k významnému prodloužení délky řízení došlo [anonymizováno] důsledku nečinnosti Městského sodu [anonymizováno] [obec], a to od září [rok], kdy bylo podáno vyjádření [stát. instituce], do června 2020, kdy bylo nařízeno jednání. [anonymizováno] důsledku tohoto jediného průtahu došlo k prodloužení řízení o více než 2,5 roku. Význam předmětu řízení pro žalobce shledal odvolací soud ve shodě se soudem I. jako standardní. Zvýšený význam žalobce netvrdil.
39. Závěr o naplnění předpokladu nepřiměřeně dlouze vedeného řízení, nebyla-li vyvrácena nemajetková újma poškozeného, zakládá důvodnost uplatněného nároku.
40. Žalovaná již před soudem I. stupně namítala, že nemajetková újma žalobce byla toliko nepatrná (a nepatrný byl tak pro žalobce i význam předmětu řízení), neboť žalobce musel vědět, že se dopustil protiprávního jednání [anonymizováno] podobě přestupků, že pokutu uloženou ve výši [částka] pravděpodobně nehradil, když ji nejspíše hradila [právnická osoba] B. V. jako [anonymizováno] případě mnoha dalších přepravců využívajících aplikaci [anonymizováno]. Žalovaná dále dovozovala, že žalobce nemohl být [anonymizováno] nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť jeho námitky, uplatněné ve správní žalobě, byly zjevně nedůvodné.
41. Kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tj. to, co je pro poškozeného [anonymizováno] sázce, je zároveň nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění (srov. část. IV. písm. d) Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ Stanovisko) a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
42. Dle Stanoviska je nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění [anonymizováno] penězích. Evropský soud vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy [anonymizováno] tomto ohledu [anonymizováno] zásadě nevyžaduje (viz [anonymizováno], odst. [anonymizováno], nebo [příjmení], J. K výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, [anonymizována tři slova] [rok], str. 12 a násl.), neboť újma vzniká samotným porušením práva. Tvrzení postačí [anonymizováno] povšechném vysvětlení motivace uplatnění nároku. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený [anonymizováno] důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a [anonymizováno] níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou co by rozhodné skutečnosti obtížně prokazovatelné. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé [anonymizováno] důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění [anonymizováno] penězích. [anonymizováno] tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný). K uvedenému závěru se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil (např. [anonymizováno] usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo [anonymizováno] rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
43. Odvolací soud dále připomíná, že samotný výsledek řízení je obecně pro posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci [anonymizováno] přiměřené lhůtě, a tedy i pro stanovení odškodnění nevýznamný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či nověji např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené neplatí toliko [anonymizováno] případech, kdy účastníku řízení musel být negativní výsledek řízení již od počátku znám, tedy [anonymizováno] případech zřejmě bezúspěšného uplatňování práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), uplatnění zcela zjevně promlčeného nároku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), anebo [anonymizováno] nichž se nejistota účastníka ohledně výsledku řízení omezovala pouze na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 44. [anonymizováno] daném případě odvolací soud zjistil, že pokutu uloženou správními orgány ve výši [částka] za žalobce sice uhradila [právnická osoba] B. V., žalobce však [anonymizováno] rámci své výpovědi objasnil, že za poskytnutí této finanční částky se [právnická osoba] B. V. dostalo od žalobce protiplnění, že si dle vzájemné dohody poskytnutí finančních prostředků„ odjezdil“. Jednalo se přitom zřetelně o částku nikoliv bagatelní. Výslech žalobce k otázce významu předmětu řízení pro žalobce [anonymizováno] souvislosti s hrazením uložené pokuty navrhovala již [anonymizováno] řízení před soudem I. stupně žalovaná. Z pouhé skutečnosti, že žalobce otázku úhrady pokuty objasnil prostřednictvím svého výslechu, nelze dovozovat, že k takovému vysvětlení nelze přihlížet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
45. Nelze rovněž přehlédnout, že se - jak uváděla sama žalobkyně - nejednalo o opakované porušení zákona o silniční dopravě ze strany žalobce, ale že žalobce tento zákon porušil poprvé.
46. Odvolací soud dále zjistil, že [anonymizováno] době podání správní žaloby nebyla judikatura správních soudů, jde-li o otázku povahy služby [anonymizováno], vůbec ustálena. Městský soud v Praze např. [anonymizováno] rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že přeprava poskytnutá prostřednictvím aplikace [anonymizováno] je sdílenou přepravou. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze [anonymizováno] posuzovaném řízení odvolací soud zjistil, že až [anonymizováno] rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl učiněn jednoznačný závěr, že [anonymizováno] je taxislužbou dle § 2 odst. 9 zákona o silniční dopravě a že nejde o sdílenou přepravu. Předchozí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, popř. Ústavního soudu, ukládala správním soudům zabývat se faktickou povahou služeb poskytovaných přes aplikaci [anonymizováno]. Podání správní žaloby proto nelze hodnotit jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Správní soud se nadto vypořádával i s dalšími námitkami žalobce, a to s námitkou nezákonnosti provedené kontroly a s návrhem žalobce na moderaci smluvní pokuty. Toliko námitku žalobce, že by věc měla být posouzena optikou smluvní přepravy ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, a nikoli coby klasická taxislužba, hodnotil správní soud jako zcela irelevantní. Dle názoru odvolacího soudu se proto nepochybně nejedná o případ, kdy negativní výsledek řízení musel být žalobci od počátku znám.
47. Rozhodnutí správního soudu naopak bylo pro žalobce podstatné i z důvodu, že na jeho podkladě mohl do budoucnosti jednoznačně dovodit, zda činnost, která představovala zdroj jeho příjmů, je či není přestupkem.
48. Z uvedených důvodů nelze význam posuzovaného soudního řízení hodnotit jako nepatrný, nýbrž jako standardní.
49. Odvolací soud proto uzavřel, že [anonymizováno] důsledku porušení práva na přiměřenou dobu řízení vznikla žalobci nemajetková újma a že takto vzniklou újmu je namístě odškodnit. Odvolací soud má dále za to, že konstatování porušení práva nepředstavuje [anonymizováno] tomto konkrétním případě samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, a že je namístě poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění [anonymizováno] penězích, neboť standardní význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] 18, sp. zn. [spisová značka]) a dokonce i výrazně snížený (nikoliv však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k peněžitému zadostiučinění (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
50. Samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené době je totiž ve smyslu postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, či pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (srov. Stanovisko, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
51. Úvahy soudu I. stupně, že byl žalobce správními orgány uznán vinným ze spáchání přestupků, čehož si musel být vědom, a proto nelze uvažovat o jeho odškodnění [anonymizováno] peněžité formě, odvolací soud nesdílí. Předmětem řízení byl nárok na zadostiučinění újmy vzniklé nepřiměřenou délku soudního řízení správního, [anonymizováno] rámci kterého byla posuzována zákonnost rozhodnutí správních orgánů, které shledaly žalobce vinným z přestupků a uložily mu pokutu, a to za situace, kdy nebylo judikatorně vyřešeno, zda je jednání žalobce vskutku jednáním protiprávním.
52. Odvolací soud proto přistoupil k finančnímu zadostiučinění újmy.
53. Dle Stanoviska je pro poměry České republiky přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje [anonymizováno] rozmezí mezi 15 000 až [částka] za jeden rok řízení, tj. [anonymizováno] rozmezí 1 250 až [částka] za jeden měsíc. [příjmení] [částka] je částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
54. Délka řízení, za kterou přísluší žalobci odškodnění, činí celkem 3 roky a 1 měsíc. Celková délka posuzovaného řízení tedy nebyla extrémní. Odvolací soud proto shledal odpovídající základní částku ve výši [částka] za jeden rok trvání řízení. Za první dva roky řízení přísluší žalobci toliko polovina této částky. Součinem základní částky a doby řízení (2 roky x [částka] + 1 rok x [částka] a 1 měsíc x [částka]) dospěl odvolací soud k základní částce zadostiučinění [částka].
55. Takto stanovenou základní částku je třeba upravit [anonymizováno] důsledku toho, jak se na délce řízení podílela kritéria demonstrativně vypočtená [anonymizováno] § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, což lze do základní částky promítnout jejím snížením či zvýšením.
56. Složitost věci nebyla shledána významnou; význam předmětu řízení pro žalobce byl, jak shora rozvedeno, standardní. Odvolací soud proto tato kritéria do částky odškodnění nepromítl. Žalobce se na délce řízení nikterak nepodílel, a to ani negativně, ani pozitivně. Nebylo totiž povinností žalobce vést správní soud k dřívějšímu rozhodnutí. Vydat rozhodnutí [anonymizováno] přiměřené době je naopak obecnou povinností soudů, která má být plněna i tehdy, když účastníci nevyužívají prostředků způsobilých odstranit průtahy [anonymizováno] řízení spočívající [anonymizováno] nečinnosti. Stát nemůže odpovědnost za dodržení práva účastníka řízení na projednání věci [anonymizováno] přiměřené lhůtě přenášet na účastníky řízení tím, že po nich bude požadovat, aby se [anonymizováno] případě hrozící či nastalé nepřiměřené délky řízení domáhali nápravy, a dojde-li k porušení práva účastníka na projednání věci [anonymizováno] přiměřené lhůtě, sankcionovat jej při stanovení výše odškodnění za to, že se nápravy nedomáhal (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
57. Zjištěné pochybení [anonymizováno] postupu správního soudu bylo promítnuto již [anonymizováno] samotném závěru, že délka řízení byla nepřiměřená. Bez tohoto pochybení by délku řízení nebylo možno označit za nepřiměřenou, neboť by nečinila ani jeden rok, tj. [anonymizováno] případě bezvadného postupu správního soudu [anonymizováno] posuzovaném řízení by nebylo možné dojít k závěru o odpovědnosti státu, neboť by žalobci žádná újma nevznikla. Z toho důvodu je daná skutečnost již zohledněna [anonymizováno] základní částce. [anonymizováno] tomto směru odkazuje odvolací soud např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl řešen byl případ, kdy se na délce řízení se rozhodným způsobem podílela skutečnost, že věc byla po dobu tří let projednávána před věcně nepříslušným soudem, a právě nedostatky [anonymizováno] postupu soudů přitom vedly k závěru o porušení práva na projednání věci [anonymizováno] přiměřené lhůtě a tím i závěru o odpovědnosti státu za takto vzniklou nemajetkovou újmu; tzn. [anonymizováno] případě bezvadného postupu soudů by nebylo možné dojít k závěru o odpovědnosti státu za utrpěnou újmu a z toho důvodu je daná skutečnost již zohledněna [anonymizováno] základní částce. Odvolací soud dále odkazuje i např. na usnesení Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které se týkalo případu, kdy bylo [anonymizováno] důsledku pochybení soudu řízení prodlouženo o 3 roky, což mělo za následek, že celková délka řízení byla nepřiměřená, přičemž, pokud by k pochybení nebylo nedošlo, řízení by trvalo necelé dva roky a jeho délka by byla přiměřená. Proto bylo toto pochybení zohledněno toliko základním odškodněním.
58. Nemajetkové újmě žalobce tak odpovídá finanční zadostiučinění ve výši [částka].
59. Spolu s částkou finančního zadostiučinění žalobce dále náleží úrok z prodlení [anonymizováno] zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
60. Do prodlení se žalovaná dostala marným uplynutím lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároků u žalované (srov. § 15 odst. 2 OdpŠk). Lhůta šesti měsíců začala běžet od [datum] Poslední den lhůty připadl na [datum]. Žalovaná se teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od dne [datum], dostala do prodlení a stíhá ji dle § 1970 o. z. povinnost zaplatit úrok z prodlení.
61. Odvolacímu soudu je známo, že Městský soud v Praze [anonymizováno] rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], shledal ve skutkově obdobném (nikoliv však stejném) případu, že odpovídajícím zadostiučiněním nemajetkové újmy je finanční zadostiučinění. Odvolacímu soudu je dále známo, že Městský soud v Praze [anonymizováno] rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], shledal odpovídajícím zadostiučiněním konstatování porušení práva žalobce na rozhodnutí věci [anonymizováno] přiměřené době, neboť význam předmětu řízení pro poškozeného žalobce hodnotil jako nepatrný, když se řízení neúčastnil a po přenesení důkazního břemene neprokázal, že by byl uhradil uloženou pokutu ze svých prostředků. Jednalo se tedy o věc do určité míry skutkově odlišnou.
62. Odkazovala-li žalovaná na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], písemné vyhotovení tohoto rozsudku nebylo ke dni rozhodnutí odvolacího soudu k dispozici, odvolací soud se proto nemohl s jeho obsahem seznámit.
63. Žalobcem odkazovaný případ, řešený Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], skončil rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kdy odpovídajícím zadostiučiněním byla shledána částka ve výši [částka], nutno ovšem připustit, že otázkou možného nepatrného či sníženého významu předmětu posuzovaného řízení se Městský soud v Praze [anonymizováno] odkazované věci nezabýval.
64. Vzhledem ke shora rozvedeným závěrům odvolací soud postupem dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] zamítavém výroku I ohledně částky [částka] s příslušenstvím jako věcně správný potvrdil a ohledně částky [částka] s příslušenstvím změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.
65. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se příslušná organizační složka žalované řídí.
66. Vzhledem k tomu, že odvolací soud napadený rozsudek částečně změnil, rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. zároveň o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně.
67. Žalobce byl [anonymizováno] řízení před soudem I. stupně úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], což představuje: -) odměnu advokáta ve výši [částka] (6 x [částka] + 1 x [částka]) dle § 7 bod 5 a dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu za 6 úkonů [anonymizováno] služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření z [datum], ze [datum] a ze 2. 12. 2021a účast u jednání před soudem I. stupně dne [datum]) a za jeden úkon [anonymizováno] služby dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu (účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]; -) náhradu hotových výdajů s poskytnutými úkony [anonymizováno] služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 7 x [částka], tedy celkem [částka]; -) náhradu ve výši [částka] za 21 % DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a -) soudní poplatek za žalobu ve výši [částka].
68. Odvolací soud žalobci nepřiznal odměnu a náhradu hotových údajů za předběžné uplatnění nároku, a to [anonymizováno] souladu s § 31 odst. 4 OdpŠk (srov. [anonymizováno] tomto směru rovněž např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 445/16).
69. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a [anonymizováno] odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši [částka], což představuje odměnu advokáta ve výši [částka] (3 x [částka] + 2 x [částka]) dle § 7 bod 5 a dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu za 3 úkony [anonymizováno] služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (podání odvolání a 2x účast u odvolacího jednání) a za 2 úkony [anonymizováno] služby dle § 11 odst. 2 písm. f) a odst. 3 advokátního tarifu (účast u jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku, a návrh na zrušení usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku), náhradu hotových výdajů s poskytnutými úkony [anonymizováno] služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 5 x [částka], tedy celkem [částka], a náhradu ve výši [částka] za 21 % DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
70. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce rozhodl odvolací soud dle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř. a o lhůtě k plnění opět podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.
71. Odvolací soud neshledal důvodu pro aplikaci § 150 o. s. ř. z důvodu rozdílu mezi výší žalobcem požadovaného finančního zadostiučinění a výší přisouzeného finančního zadostiučinění. Odvolací soud [anonymizováno] této skutečnost nespatřuje důvod zvláštního zřetele hodný, pro který by bylo namístě [anonymizováno] řízení úspěšnému žalobci výjimečně nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení. [anonymizováno] žalovanou odkazovaném rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl § 150 o. s. ř aplikován [anonymizováno] případě, kdy se žalobce domáhal zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nezákonným [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a přisouzeno mu bylo zadostiučinění ve výši [částka] Městský soud v Praze lakonicky hodnotil žalobní požadavek jako zjevně nepřiměřený. [anonymizováno] souzené věci se však dle názoru odvolacího soudu o zjevně nepřiměřený žalobní požadavek nejedná; rozdíl mezi požadovanou a přiznanou částkou není takový, aby odůvodňoval zcela výjimečnou (!) aplikaci § 150 o. s. ř.