15 C 43/2023 - 251

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] (dříve [Anonymizováno]), narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C], [Anonymizováno] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že nemovitosti: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 255 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům; pozemek parc č. st. [Anonymizováno], o výměře 58 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba : bez č.p./č.e., garáž; pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 622 m2, druh pozemku: zahrada, v k.ú. a obci [adresa], zapsané u [právnická osoba] po [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů [jméno FO] (dříve [jméno FO] [jméno FO]), nar. [Datum narození žalobkyně], r.č. [RČ], bytem [adresa] a [jméno FO] [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalované A], r.č. [RČ], bytem [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] [Jméno žalované B] [Anonymizováno].

II. Určuje se, že nemovitosti: pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 43 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [Anonymizováno], o výměře 297 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [hodnota], o výměře 183 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [hodnota], o výměře 157 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. [hodnota], o výměře 639 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, v k.ú. a obci [Jméno žalované B] [Anonymizováno], zapsané u [právnická osoba] po [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů [jméno FO] (dříve [jméno FO] [jméno FO]), nar. [Datum narození žalobkyně], r.č. [RČ], bytem [adresa] a [jméno FO] [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalované A], r.č. [RČ], bytem [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] [Jméno žalované B] [Anonymizováno].

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 100 755,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 14. 2. 2023, ve znění připuštění změny žaloby na základě usnesení okresního soudu ze dne 6. 9. 2024, č.j. 15 C 43/2023-222 a ze dne 12. 11. 2024, č.j. 15 C 43/2023-231 domáhala určení, že nemovitosti specifikované ve výroku I. a II. jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného 1). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli dne 26. 7. 2003 manželství, kdy k tomuto dni vzniklo v souladu s ust. § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, t.č. platného a účinného, jejich společné jmění manželů. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum], č.j. 9 C 41/2022-23, v právní moci dne 6. 6. 2022. Za trvání manželství byly nabyty do společného jmění manželů (tj. žalobkyně a žalovaného 1)), a to na základě kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2005, následující nemovitosti v k.ú. [adresa]: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 255 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], způsob využití: rodinný dům, - pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 622 m2, druh pozemku: zahrada. Pozemek parc č. st. [Anonymizováno], o výměře 58 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova bez č.p. nebo č.e., způsob využití: garáž byl nabyt do společného jmění manželů oddělením od pozemku p.č. st. [Anonymizováno], na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] vyhotoveného společností [právnická osoba]. dne 30. 1. 2012. Stavba – budova bez č.p./č.e., způsob využití garáž, jež je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], byla dokončena – tedy nabyta do společného jmění manželů – až v roce 2013, a to na základě kolaudačního souhlasu Magistrátu města [adresa] – stavebního úřadu ze dne 24. 1. 2013, č.j. [Anonymizováno], ve znění jeho usnesení o opravě zřejmých nesprávností ze dne 4. 2. 2013, č.j. [Anonymizováno]. Nemovitosti jsou zapsané v k.ú. a obci [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Kat. pracoviště [adresa] (dále společně jen jako „Nemovitosti v k.ú. [adresa]“). Dále uvedla, že podle ust. § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, t.č. platného a účinného, je součástí společného jmění manželů vše, co nabyl některý z manželů nebo oba společně za trvání manželství. Vzhledem k tomu, že v tomto případě došlo k nabytí Nemovitostí v k.ú. [adresa] v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného 1), jsou Nemovitosti v k.ú. [adresa] součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1). Přesto žalovaný 1) bez souhlasu a vědomí žalobkyně převedl Nemovitosti v k.ú. [adresa] na žalovanou 2), jež je jeho dcerou z předchozího manželství - žalovaná 2) tedy není dcerou žalobkyně. K tomuto převodu došlo na základě darovací smlouvy ze dne 12. 4. 2022. Nemovitosti v k.ú. [adresa] jsou tak nyní zapsány na LV č. [hodnota]. Dále uvedla, že žalobkyně s žalovaným 1) nabyli za trvání jejich manželství následující nemovité věci, a to na základě kupní smlouvy ze dne 3. 11. 2004, 8. 11. 2004, 14. 8. 2006 a smlouvy ze dne 5. 9. 2007, a to v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno]: pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 43 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [Anonymizováno], o výměře 297 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [hodnota], o výměře 183 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemek parc č. [hodnota], o výměře 157 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití: zbořeniště, a pozemek parc. č. [hodnota], o výměře 639 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, v k.ú. a obec [Jméno žalované B] [Anonymizováno], zapsané u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Kat. pracoviště [adresa] (dále společně jen jako „Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno]“). Podle ust. § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, t.č. platného a účinného, je součástí společného jmění manželů vše, co nabyl některý z manželů nebo oba společně za trvání manželství. Vzhledem k tomu, že v tomto případě došlo k nabytí Nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného 1), jsou Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1). Přesto i v tomto případě žalovaný 1) bez souhlasu a vědomí žalobkyně převedl Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou [právnická osoba] tomuto převodu došlo na základě darovací smlouvy ze dne 7. 12. 2022. Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] jsou tak nyní zapsány na LV č. [hodnota]. Podle § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. platilo, že obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Současně i po rekodifikaci dle ust. § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen jako „obč. zák.“), platí, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Podle § 714 odst. 2 obč. zák. platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Převod nemovité věci, jež je součástí společného jmění manželů, nelze považovat za běžné nakládání s majetkem ve společném jmění manželů, což ostatně opakovaně dovozuje i soudní judikatura, příkladmo již rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSFR ze dne 31. 10. 1963, sp. zn. 3 Cz 55/63, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3-4/1964: „Převod nemovitosti, náležející do zákonného majetkového společenství manželů, je nepochybně dispozicí vybočující z obvyklé správy společného majetku.“ Žalovaný 1) dne 12. 4. 2022, tedy ještě za trvání manželství, Nemovitosti v k.ú. [adresa], jež jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), bez souhlasu a vědomí žalobkyně převedl na žalovanou 2), a to darovací smlouvou. Žalovaný 1) dne 7. 12. 2022, tedy sice po skončení manželství, ale aniž by již bylo vypořádání společné jmění manželů, Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], jež jsou součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), bez souhlasu a vědomí žalobkyně převedl na žalovanou 2), a to darovací smlouvou. Žalovaný 1) převedl Nemovitosti v k.ú. [adresa] a Nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou 2) bez vědomí a souhlasu žalobkyně, tedy v rozporu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, proto je převod těchto Nemovitostí v k.ú. [adresa] a Nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] neplatný dle ust. § 714 odst. 2 obč. zák. Konečně uvedla, že za dobu trvání manželství mezi ní a žalovaným 1) nebyla uzavřena žádná dohoda, kterou by byl zúžen, rozšířen či jinak modifikován zákonný rozsah společného jmění manželů, stejně tak toto nebylo jakkoliv modifikováno či zrušeno soudním rozhodnutím. Po rozvodu manželství nebyla dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřena; žalobkyně však v nejbližších dnech podá u nadepsaného soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů a v návaznosti na shora uvedené podala žalobkyně ve věci Nemovitostí v k.ú. [adresa] u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky spornosti, kdy tomuto návrhu bylo vyhověno; k zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí došlo dne 21. 11. 2022 s právními účinky ke dni 7. 11. 2022 pod sp. zn. [Anonymizováno]. Dále podala žalobkyně ve věci Nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky spornosti, kdy tomuto návrhu bylo vyhověno; k zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí došlo dne 16. 1. 2023 s právními účinky ke dni 13. 1. 2023 pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobkyně zaslala žalovanému 1) dne 25. 1. 2023 výzvu k uvedení zápisu katastru nemovitostí do stavu předcházejícího neoprávněnému převodu Nemovitostí v k.ú. [adresa] a Nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou 2), kdy v rámci této výzvy byl žalovaný 1) také upozorněn na skutečnost, že v případě, že ve lhůtě 7 dnů nepodnikne příslušné kroky, bude žalobkyně nucena se obrátit na soud; jednalo se tedy o výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalovaný 1) však žádné kroky nepodnikl. Žalobkyně zaslala žalované 2) dne 25. 1. 2023 výzvu k uvedení zápisu katastru nemovitostí do stavu předcházejícího neoprávněnému převodu Nemovitostí v k.ú. [adresa] a Nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou 2), kdy v rámci této výzvy byla žalovaná 2) také upozorněna na skutečnost, že v případě, že ve lhůtě 7 dnů nepodnikne příslušné kroky, bude žalobkyně nucena se obrátit na soud; jednalo se tedy o výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalovaná 2) však žádné kroky nepodnikla. 2 Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. K žalobě se vyjádřili v podání ze dne 15. 5. 2023. Uvedli, že předmětné nemovitosti nebyly a nejsou součástí zaniklého a doposud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně. Za nesporné prohlásili, že žalobkyně se žalovaným [jméno FO] [Anonymizováno] dne 26. 7. 2003 uzavřeli manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, č. j. [spisová značka] ze dne 1. 6. 2022 a že mezi žalobkyní a žalovaným [jméno FO] [Anonymizováno] nebyla před uzavřením manželství ani za dobu jeho trvání uzavřena žádná dohoda o úpravě manželského majetkového režimu. Dále uvedli, že žalovaný [Jméno žalované A] nabyl soubor nemovitostí v k.ú. [adresa] kupní smlouvou ze dne 14. 11. 2005 do svého výlučného vlastnictví, ačkoli smlouva byla uzavřena za trvání manželství se žalobkyní. Před uzavřením manželství měl žalovaný k dispozici finanční prostředky, ze kterých zaplatil kupní cenu za předmětné nemovitosti. Kupní cena byla dle podmínek kupní smlouvy uhrazena ve třech splátkách ve výši 1 500 000 Kč ve lhůtě 7 dní od uzavření kupní smlouvy (tj. do 21. 11. 2005), ve výši 1 000 000 Kč do 31. 1. 2006 a ve výši 1 200 000 Kč do 30. 4. 2006. Platby byly realizovány z účtu žalovaného na účet prodávající [jméno FO] uvedený v kupní smlouvě. K souboru nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] (nemovitosti na LV č. [hodnota]) žalovaní uvedli, že je žalovaný [Jméno žalované A] rovněž nabyl za trvání manželství, kdy dílčí kupní smlouvy uzavíral s Obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno], resp. s [právnická osoba], jako výlučný nabyvatel. Kupní cenu financoval shodným způsobem jako koupi souboru nemovitostí v k.ú. [adresa], tedy z prostředků nabytých před uzavřením manželství. Dále uvedli, že nesdílí právní názor žalobkyně, že by shora uvedené soubory nemovitostí byly součástí jejich zaniklého společného jmění manželů. K jejich nabytí žalovaný použil výlučně prostředky, které mu náležely ještě před uzavřením manželství se žalobkyní, a tudíž se předmětné nemovitostí nemohly stát součástí společného jmění manželů. Při nakládání s nemovitostmi tudíž žalovaný nebyl vázán souhlasem žalobkyně a žalobkyně se nemůže dovolávat neplatnosti takového jednání ve smyslu § 714 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud žalovaný [Jméno žalované A] daroval soubor nemovitostí v k.ú. [adresa] darovací smlouvou ze dne 12. 4. 2022 a soubor nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] darovací smlouvou ze dne 7. 12. 2022 žalované [Jméno žalované C] jako své dceři, jednalo se o právní jednání, k němuž nepotřeboval žádný souhlas žalobkyně. Obě darovací smlouvy byly uzavřeny platně a účinně a na žalovanou řádně přešlo vlastnické právo. [právnická osoba] replice na podání žalovaných žalobkyně v podání ze dne 12. 6. 2023 uvedla, že pokud se žalovaní podané žalobě brání tím, že žalovaný 1) měl dostatek finančních prostředků i před uzavřením jejich manželství, rozhodně to nemůže znamenat, že tyto konkrétní prostředky použil na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti. Dále uvedla, že pokud se v průběhu tohoto řízení žalovaný 1) snaží tvrdit, že disponoval s dostatkem finančních prostředků již před uzavřením manželství s žalobkyní, kdy právě tyto prostředky použil na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti v k.ú. [adresa] a v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], pak žalobkyně uvádí, že dostatkem finančních prostředků disponoval žalovaný 1) i po uzavření manželství, tedy nelze jednoznačně určit, které konkrétní finanční prostředky na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti použil; ohledně této skutečnosti žalovaný 1) doposud neunáší ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Nad to značnými finančními prostředky disponovala i sama žalobkyně, a to jak před uzavřením, tak i po uzavření manželství s žalovaným 1). Smyslem tohoto tvrzení je, že žalovaný 1) tedy nemůže použít argument, že v tomto manželství byl majetný pouze on, tedy že pouze on mohl kupní cenu za předmětné nemovitosti uhradit. Žalobkyně i žalovaný 1) oba vždy měli dostatek finančních prostředků, jež by na úhradu kupní ceny zcela dostačovaly. Vzhledem k tomu, že oba manželé byli majetní, nelze tím spíše určit konkrétní finanční prostředky, které byly na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti použity. Může se jednat o finanční prostředky, které získal již za trvání manželství. Dále uvedla, že břemeno tvrzení a důkazní tedy tíží žalované, což vyplývá i z ustálené judikatury, na kterou žalobkyně odkázala (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1202/2019 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3070/202). Konečně uvedla, že v tomto řízení dostatečně tvrdila i navrhla důkazy k prokázání, že předmětné nemovitosti byly nabyty za trvání manželství, tedy jsou součástí společného jmění[Anonymizováno]manželů. Je tedy na žalovaných, aby dotvrdili a prokázali, že tyto nemovitosti se při jejich nabytí součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1) nestaly. Jak však žalobkyně již uvedla výše – skutečnost, že měl žalovaný 1) určité finanční prostředky ještě před uzavřením manželství rozhodně neznamená a ani nemůže znamenat, že přesně tytéž prostředky byly následně použity na úhradu kupní ceny – tím spíše, že dostatek finančních prostředků na úhradu kupní ceny měli oba manželé. Pro úplnost dodala, že i kdyby byla kupní cena uhrazena z části z prostředků patřících do společného jmění manželů a z části z výlučných prostředků žalovaného 1) (což žalobkyně tímto neuznává, ale uvádí pouze teoreticky), pak by tyto nemovitosti stejně byly součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1) – k tomu odkázala na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1972, sp. zn. Cpj 86/71, č. R 42/1972 Sb. Závěrem žalobkyně doplnila, že předmětné nemovitosti by byly součástí společného jmění manželů i v případě, že by žalovaný 1) uhradil kupní cenu z půjčky/úvěru, který by byl jeho výlučným závazkem – s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1667/20. 4 Na poučení soudu při jednání dne 13. 11. 2023 reagovala žalobkyně podáním ze dne 12. 12. 2023. Uvedla, že značnými finančními prostředky disponovala i sama žalobkyně, a to jak před uzavřením, tak i po uzavření manželství s žalovaným 1). Smyslem tohoto tvrzení je, že žalovaný 1) tedy nemůže použít argument, že v tomto manželství byl majetný pouze on, tedy že pouze on mohl kupní cenu za předmětné nemovitosti uhradit. Vzhledem k tomu, že oba manželé byli majetní, nelze tím spíše určit konkrétní finanční prostředky, které byly na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti použity. Žalobkyně byla t.č. zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. jako obchodní zástupce pro [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v letech 2000 – 2016. Dále uvedla, že od roku 2000 (počátek zaměstnání) přes rok 2003 (uzavření manželství žalobkyně a žalovaného 1)) až do let 2004, 2005, 2006 a 2007 (roky, v nichž byly pořízeny předmětné nemovitosti), byly žalobkyni vyplaceny tímto zaměstnavatelem následující částky - za rok 2000: 2 517 546 Kč; za rok 2001: 2 446 822 Kč, za rok 2002: 2 247 823 Kč, za rok 2003: 1 810 240 Kč, za rok 2004: 1 611 049 Kč, za rok 2005: 1 530 693 Kč, za rok 2006: 1 583 319 Kč a za rok 2007: 1 198 818 Kč. Dále uvedla, že v průběhu manželství činila i některé úhrady na místo žalovaného 1), resp. přispívala mu na platby částkami z jejích účtů. Dále žalobkyně v průběhu manželství uhradila např. dne 26. 6. 2007 zálohu na kupní cenu ve výši 1 350 000 Kč na byt v k.ú. [adresa] (byt č. 3222/309 o velikosti 2+kk na adrese [adresa]), který byl nabyt do společného jmění žalobkyně a žalovaného 1) na základě kupní smlouvy ze dne 14. 8. 2007. V průběhu manželství pak žalobkyně činila i některé úhrady na místo žalovaného 1), resp. přispívala mu bezhotovostními platbami z jejích účtů. 5 Na poučení soudu při jednání dne 13. 11. 2023 reagovali rovněž žalovaní podáním ze dne 10. 12. 2023. Uvedli, že žalovaný 1) působil jako odborný poradce společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], kdy tuto činnost vykonával na základě Smlouvy o poskytování poradenských služeb ze dne 1. 1. 1998. Smluvní strany této dohody si v čl. IV. ujednaly měsíční odměnu ve výši 2 400 USD. Tato odměna byla poukazována na účet žalovaného 1) vedený u [právnická osoba]., č. [hodnota]-[Anonymizováno], resp. na účet č. [č. účtu]. Prémie pak měly být poukazovány na účet žalovaného 1) dvakrát ročně. Smlouva o poskytování poradenských služeb byla doplněna Dodatkem ze dne 4. 1. 1999, kterým byla navýšena fixní měsíční odměna na částku 2 500 USD. Dodatkem ze dne 5. 1. 2000 došlo k dalšímu navýšení měsíční odměny na částku 3 050 USD a Dodatkem ze dne 3. 1. 2003 pak na částku 3 200 USD měsíčně. Žalovaný 1) vykonával činnost nikoli v pracovněprávním vztahu, listiny o těchto činnostech tedy podléhají běžné skartační lhůtě 5 let. Proto žalovaný 1) (ani [právnická osoba].) není schopen poskytnout listiny, na základě nichž žalovaný 1) čerpal plnění v roce 1996 a 1997. Dílčí odměny dle Smlouvy o poskytování poradenských služeb byly připisovány na účet žalovaného 1) vedený u [právnická osoba] č. [č. účtu] vedený v USD, což vyplývá z bankovních výpisů poskytnutých touto bankovní institucí za období od 1. 7. 2003 do 30. 4. 2006. V roce 2003 byly poukázány tyto platby: částka 3 200 USD: červenec 2003, srpen 2003, 9. 9. 2003, 14. 10. 2003, 12. 11. 2003, 11. 12. 2003. Mimořádná odměna ve výši 10 960 USD 29. 9. 2003. V roce 2004 byly poukázány tyto platby: částka 3 200 USD: leden 2004, únor 2004, březen 2004, 14. 4. 2004, 11. 5. 2004, 11. 6. 2004, 8. 7. 2004, 11. 8. 2004, září 2004, říjen 2004 listopad 2004, 10. 12. 2004. V roce 2005 byly poukázány tyto platby: částka 3 200 USD: leden 2005, únor 2005, 11. 3. 2005, 11. 4. 2005, 10. 5. 2005, 9. 6. 2005, 15. 7. 2005, 8. 8. 2005, září 2005, říjen 2005. 9. 11. 2005, 12. 12. 2005. Mimořádná odměna ve výši 13 440 USD 15. 8. 2005, mimořádná odměna ve výši 11 520 USD 20. 9. 2005, mimořádná odměna ve výši 1.177,75 USD 15. 11. 2005. Do 30. 4. 2006 byly poukázány tyto platby: částka 3 200 USD: leden 2006, únor 2006, 13. 3. 2006, 12. 4. 2006. Mimořádná odměna ve výši 1 854,86 USD leden 2006, mimořádná odměna ve výši 1 810,07 USD 18. 4. 2006. Dále uvedli, že kromě příjmu z poradenské činnosti z výpisů k tomuto běžnému účtu vyplývá, že žalovaný 1) podle výhodnosti směnného kurzu měny USD a Kč nakládal s finančními prostředky tak, že je v hotovosti vybíral, směňoval podle tehdy aktuálně nejlepšího možného kurzu, a buď používal k platbám v hotovosti, nebo je jako vklady v hotovosti opět na účet vracel (viz např. operace v červenci 2003, 10. 11. 2003 – výběry v hotovosti, převody mezi dalším účtem žalovaného 1) č. [č. účtu] leden 2006, únor 2006). Obchodní spolupráce mezi žalovaným 1) a společností [právnická osoba]. byla ukončena písemnou dohodou ze dne 16. 1. 2012, a to ke dni 30. 4. 2012. Dále uvedli, že žalovaný 1) dne 5. 9. 2007 uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o převodu pozemku č. [spisová značka], na základě níž nabyl vlastnické právo k pozemku parc. [Anonymizováno], o výměře 183 m2, ostatní plocha. Jednalo se o pozemek, který měl žalovaný předtím dlouhodobě pronajatý a užíval jej na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] (viz. čl. IV. smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka]). Touto smlouvou byly vypořádávány restituční nároky, které žalovaný 1) nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2007. Restituční nároky, byť nabyté za trvání manželství, nejsou dle názoru žalovaného 1) součástí společného jmění manželů, ale výlučným vlastnictvím toho z manželů, který tyto nároky získal. Dále žalovaný 1) dne 14. 8. 2006 uzavřel kupní smlouvu s Obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno], na základě které nabyl vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 297 m2, ostatní plocha. Kupní cenu ve výši 10 Kč/ m2 uhradil v hotovosti při uzavření kupní smlouvy. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti a prodávající stvrdil její úhradu příjmovým pokladním dokladem č. [hodnota] ze dne 14. 8. 2006. Jednalo se o platbu hotovostní a vzhledem k částce a shora uvedeným příjmům žalovaného 1) z jeho podnikatelské činnosti, nelze pochybovat o tom, že žalovaný 1) kupní cenu uhradil ze svých vlastních finančních prostředků. K tomu dále uvedli, že smlouvu sepsal [tituly před jménem] [jméno FO], který byl obeznámen také s tím, že žalovaný 1) tento pozemek nabyl do svého výlučného vlastnictví, nikoli jako majetek společného jmění manželů. Žalovaný 1) uzavřel dne 8. 11. 2004 kupní smlouvu s Obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno], na základě které se stal vlastníkem dílu pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 58 m2, trvalý travní porost, který byl oddělen geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne 5. 11. 2004, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 43 m2, ostatní plocha. Kupní cena byla shodně jako u předchozí smlouvy dohodnuta v částce 10 Kč/m2, celkem tedy 1 010 Kč. Kupní cena byla uhrazena dne 9. 7. 2004 převodem na účet obce jako prodávající, č. [č. účtu]. Jedná se o platbu z účtu [tituly před jménem] [jméno FO], č. [č. účtu] ve výši 8 390 Kč, kdy tato částka v sobě zahrnuje jednak kupní cenu za shora uvedené dva pozemky dle kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2004 a jednak kupní cenu za pozemky, které žalovaný 1) nabyl na základě kupní smlouvy [datum]. Dne 3. 11. 2004 žalovaný č. [hodnota] a Obec [Jméno žalované B] [Anonymizováno] uzavřeli kupní smlouvu, na základě níž bylo na žalovaného č. [hodnota] převedeno vlastnického právo k pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 157 m2, zastavěná plocha a nádvoří – zbořeniště) a k pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 639 m2, trvalý travní porost. Jednalo se tedy o pozemky s celkovou výměrou 796 m2. Kupní cena ve výši 7 960 Kč (10 Kč/m2) byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy z části převodem na účet (7 380 Kč) a zčásti v hotovosti ve výši 590 Kč. Hotovostní platbu žalovaný dokládá příjmovým podkladním dokladem č. [hodnota] ze dne 5. 5. 2004. Dále popsali, že po dobu, kdy žalovaný 1) až do roku 2012 pobýval převážně mimo Českou republiku, byl [tituly před jménem] [jméno FO] zmocněn ke správě veškerého majetku žalovaného 1) a k nakládání s jeho finančními prostředky. Žalovaný 1) často převáděl finanční prostředky na účet [tituly před jménem] [jméno FO], který pak prováděl úhrady za žalovaného 1). Proto byla z jeho účtu uhrazena také kupní cena za shora uvedené pozemky v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], byť je nabýval žalovaný 1). Dále uvedli, že žalovaný 1) dne 14. 11. 2005 uzavřel kupní smlouvu s [jméno FO], [datum] na základě které nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemek parc. č. st. [adresa] výši 3 700 000 Kč byla uhrazena na účet prodávající [jméno FO] č. [č. účtu] ve třech splátkách, a to 1 500 000 Kč do 21. 11. 2005 (do 7 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy), 1 000 000 Kč do 31. 1. 2006 a 1 200 000 Kč do 30. 4. 2006. Kupní smlouvu pro žalovaného sepisoval [tituly před jménem] [jméno FO], který byl obeznámen i s tím, že žalovaný 1) předmětné nemovitosti kupuje do svého výlučného vlastnictví, nikoli jako majetek se žalobkyní společný. Kupní cena byla dle shora uvedené kupní smlouvy nepochybně uhrazena, a to převodem na účet prodávající. Její svědeckou výpověď není možné žádat, z její strany nelze ani doložit doklady o úhradě kupní ceny, neboť prodávající dle informací žalovaného 1) v mezidobí zemřela. Koupi uvedených nemovitostí žalovaný 1) realizoval prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO], protože z pracovních důvodů dlouhodobě pobýval v Moskvě. Žalovaný má za to, že z jeho účtu, tedy z účtu [tituly před jménem] [jméno FO], pravděpodobně z účtu č. [č. účtu], byla z větší části uhrazena také kupní cena (v rozsahu 2 700 000 Kč) těchto nemovitostí. Třetí splátka na kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč byla uhrazena z účtu žalovaného 1), vedeného u [právnická osoba]., č. [č. účtu] dne 28. 4. 2006. Konečně uvedli, že žalovaný 1) měl od 1. 1. 1996 příjmy z poradenské činnosti, kterou vykonával pro společnost [právnická osoba]. Příjmy z této činnosti byly zasílány na běžný účet žalovaného 1) vedený u [právnická osoba]. v měně USD, č. [č. účtu]. Na účet vedený na jeho jméno u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] si žalovaný 1) poukazoval finanční prostředky ze svého účtu u ČSOB, a.s., případně mu přicházely platby od finanční správy (platba 22. 7. 2005) a [právnická osoba] (25. 8. 2004, 29. 6. 2005). 6 Podle ustanovení § 80 zák, č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7 K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení žalobkyně uvedla, že účastníci byli manželé po dobu téměř dvaceti let, kdy za tuto dobu nabyli společně nemovité věci značné hodnoty, kdy s těmito, bez vědomí a souhlasu žalobkyně, disponoval žalovaný. Účelem podané žaloby tedy je, dosáhnout změny zapsaného stavu ve veřejných seznamech – v katastru nemovitostí. 8 Určovací žaloba podle uvedeného ustanovení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2005, sp.zn. 32 Odo 425/2004, shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1997, pod číslem 21). Soudní praxe připouští, že naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2005, sp.zn. 28 Cdo 814/2005). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (k tomu viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II, 1.vydání, 2009, s. 524 – 539). 9 V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2811/2021) pak platí, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů. 10 Na základě výše uvedeného proto žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení, že nemovitosti jsou v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů. K výzvě žalobkyně na oba žalované ke zjednání nápravy, tedy učinění příslušných kroků ve vztahu ke katastru nemovitostí, tak žalovaní neučinili, proto je postavení žalobkyně nejisté. Aktivní legitimace žalobkyně je v řízení dána. Žalovaný 1) byl v době nabytí veškerých nemovitostí manželem žalobkyně, jeho pasivní legitimace je s ohledem na návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že nemovitosti jsou součástí zaniklého a doposud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného 1) v řízení dána. Žalovaná 2) byla v daném případě stranou darovacích smluv, na jejichž základě došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalovanou 2), její pasivní legitimace je rovněž dána, a to i s ohledem na to, že naléhavý zájem na určení vlastnictví k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí ve smyslu § 80 o.s.ř. nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě, která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1677/2007). 11 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o. s. ř. zjistil soud tento skutkový stav: 12 Z kopie oddacího listu vystaveného Obecním úřadem [adresa], že žalobkyně uzavřela manželství s žalovaným 1) dne 26. 7. 2003, oba vstupovali do manželství jako rozvedení. 13 Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum], č.j. 9 C 41/2022-23, že tímto bylo rozvedeno manželství [jméno FO], rozené [rodné přijmení], nar. [Datum narození žalobkyně], nar. [Datum narození žalované A], uzavřené dne [datum] před Úřadem [Anonymizováno] [adresa]. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že návrh na rozvod manželství podala manželka, uvedla, že spolu s manželem nežijí po dobu tří let, kdy již předtím v roce 2020 podala návrh na rozvod manželství, neboť manžel navázal vztah s jinou ženou, manžel se podrobil setkání s mediátorem a manželka vzala návrh na rozvod zpět a řízení bylo zastaveno. Manželka se snažila navázat vztah s manželem, k obnovení manželského soužití tehdy nedošlo, neboť manžel o to nestál. Z účastnického výslechu žalobkyně pak vyplynulo, že se seznámili v roce 1999 v Moskvě, po svatbě spolu žili dále v Moskvě až do poloviny roku 2016, manželství bylo harmonické, bez hádek, poté co se v roce 2016 vrátili z Moskvy se manželka nejprve zdržovala v [Anonymizováno] [adresa], manžel v [adresa], stále se navštěvovali a komunikovali spolu, až v roce 2018 komunikace ustala, manželka měla zájem situaci řešit, manžel však zájem neměl, když manžel manželce v roce 2021 řekl, že pro něj manželství skončilo návratem z Moskvy. Manželka žádnou novou známost nemá. Manžel v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že skutečně manželství obnovit nechce, vrátil se ke své původní rodině, tedy ke své první manželce, se kterou jsou přátelé a mají v [Anonymizováno] společné dospělé děti a vnoučata. Žádnou novou známost nemá. Konečně z odůvodnění vyplynulo, že u manželky se jednalo o manželství druhé, u manžela o manželství třetí. Rozsudek nabyl právní moci dne 6. 6. 2022. 14 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 13. 1. 2021, že jako vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 255 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům; pozemku parc č. st. [Anonymizováno], o výměře 58 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e., garáž a pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 622 m2, druh pozemku: zahrada, je zapsán [Jméno žalované A], r.č. [RČ]. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zapsána Smlouva kupní ze dne 14. 11. 2005, s právními účinky vkladu ke dni 14. 11. 2005. 15 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 4. 1. 2023, že jako vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 255 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům; pozemku parc č. st. [Anonymizováno], o výměře 58 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e., garáž; pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 622 m2, druh pozemku: zahrada a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], rod. Dům, je zapsána [Jméno žalované C], r.č. [RČ]. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zapsána Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 18. 8. 2004, s právními účinky vkladu ke dni 30. 8. 2004 a Smlouva darovací ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku 12. 4. 2022. Zároveň je v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti ve prospěch [jméno FO], r.č. [RČ] ve vztahu k parcele: st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to na základě Žádosti o zápis poznámky spornosti zápisu ze dne 7. 11. 2022. 16 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 5. 10. 2020, že jako vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], obec [Jméno žalované B] [Anonymizováno], a to pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 43 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 297 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 18 m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž; pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 19 m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž; pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 1 013 m2, druh pozemku: zahrada; pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 118 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [Jméno žalované B] [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], bydlení; pozemku parc č. [hodnota], o výměře 183 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemka parc č. [hodnota], o výměře 157 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 639 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, je zapsán [Jméno žalované A], r.č. [RČ]. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zapsána Smlouva kupní ze dne ze dne 22. 12 2000, s právními účinky vkladu ke dni 4. 1. 2001, Smlouva kupní ze dne 3. 11. 2004, s právními účinky vkladu ke dni 10. 11. 2004, Smlouva kupní ze dne 8. 11. 2004, s právními účinky vkladu ke dni 11. 1. 2005, Smlouva kupní ze dne 14. 8. 2006, s právními účinky vkladu ke dni 21. 8. 2006 a Smlouva o bezúplatném převodu (§18a zák. č. 229/1991 Sb.) ze dne 5. 9. 2007 č. [spisová značka], s právními účinky vkladu ke dni 11. 9. 2007. 17 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 31. 1. 2023, že jako vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B], obec [Jméno žalované B], a to pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 43 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 297 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemku parc č. [hodnota], o výměře 183 m2, druh pozemku: ostatní plocha; pozemka parc č. [hodnota], o výměře 157 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 639 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, je zapsána [Jméno žalované C], r.č. [RČ]. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zapsána Smlouva darovací ze dne 7. 12. 2022, s právními účinky zápisu k okamžiku 7. 12 2022. Zároveň je v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti ve prospěch [jméno FO], r.č. [RČ] ve vztahu k parcele: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to na základě Žádosti o zápis poznámky spornosti zápisu ze dne 13. 1. 2023. 18 Z výzvy ke zjednání nápravy ze dne 24. 1. 2023, že byla adresována zástupcem žalobkyně žalovanému 1). Výzva se týkala nemovitostí, které jsou předmětem řízení, obsahuje popis skutkového stavu, odkaz na uzavřené darovací smlouvy a výzvu ke zjednání nápravy současného stavu tak, aby byl právní stav v souladu se stavem faktickým tedy, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů, tedy k učinění příslušných kroků (podání návrhu na zápis změn v katastru nemovitostí), a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto přípisu. K tomu žalobkyně doložila poštovní podací stvrzenku osvědčující zaslání zásilky dne 25. 1. 2023 žalovanému 1) a informaci [právnická osoba] o sledování zásilky o tom, že zásilka byla dne 31. 1. 2023 dodána adresátovi. 19 Z výzvy ke zjednání nápravy ze dne 24. 1. 2023, že byla adresována zástupcem žalobkyně žalované 2). Výzva se týkala nemovitostí, které jsou předmětem řízení, obsahuje popis skutkového stavu, odkaz na uzavřené darovací smlouvy a výzvu ke zjednání nápravy současného stavu tak, aby byl právní stav v souladu se stavem faktickým tedy, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů, tedy k učinění příslušných kroků (podání návrhu na zápis změn v katastru nemovitostí), a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto přípisu. K tomu žalobkyně doložila poštovní podací stvrzenku osvědčující zaslání zásilky dne 25. 1. 2023 žalované 2) a informaci [právnická osoba] o sledování zásilky o tom, že zásilka byla dne 14. 2. 2023 vrácena odesílateli zpět, neboť adresát si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl. 20 Z listiny označené jako [Anonymizováno], že ji vyhotovil dne 21. 10. 2020 [tituly před jménem] [jméno FO], a to na základě požadavku žalovaného 1) o rekapitulaci jeho zdanitelných příjmů dosažených ve zdaňovacím období 2001 – 2019, ze kterých vyplývá za roky 2001 až 2019, že příjmy z podnikání činily celkem 18 357 721 Kč, příjmy z nájmu za roky 2012 až 2019 činily celkem 420 000 Kč, základ daně za roky 2001 až 2019 činil celkem 8 808 891 Kč. Listina je opatřena razítkem a podpisem [právnická osoba], daňového poradce. 21 Z listiny označené jako [Anonymizováno] - přehled příjmů – pan [Jméno žalované A], že ji vyhotovil dne 4. 12. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO], a to na základě požadavku žalovaného 1) o rekapitulaci jeho zdanitelných příjmů dosažených ve zdaňovacím období 1995 - 2000, ze kterých vyplývá za roky 1995 až 2000, že příjmy z podnikání činily celkem 6 524 134 Kč, základ daně za roky 1995 až 2000 činil celkem 4 377 383 Kč. Listina je opatřena razítkem a podpisem [právnická osoba], daňového poradce. 22 Z odpovědi na součinnost [právnická osoba]. ze dne 6. 10. 2023, že zasílají výpisy z účtů majitele [jméno FO] [Anonymizováno] IČ: [IČO], č.ú. [č. účtu] za období od 1. 7. 2003 do 30. 4. 2006 s tím, že dále banka eviduje na jméno [Jméno žalované A], r.č. [hodnota] za období 1. 7. 2003 do 30. 4. 2006 následující devizové účty: č. [č. účtu] za období 27. 4. 2006 do 30. 4. 2006 a č. ú. [č. účtu] za období 1. 7. 2003 do 27. 4. 2006, z nichž zasílají výpisy. 23 Z výpisu devizového účtu vedeného v měně USD na jméno [Jméno žalované A], č.ú. [č. účtu] za období 27. 4. 2006 do 30. 4. 2006, že dne 27. 4. 2006 je na tento účet připsána příchozí úhrada 24 671,53 USD z č.ú. [č. účtu] a dne 27. 4. 2006 vklad v hotovosti 29 000 USD, dne 28. 4. 2006 byla z tohoto účtu odepsána částka 47 000 USD ve prospěch č.ú. [č. účtu]. 24 Z výpisu z účtu číslo: [č. účtu] za období 1. 7. 2003 - 30. 4. 2006, že účet byl veden na jméno žalovaného 1) v české měně se zaznamenanými finančními transakcemi za období od 1. 7. 2003 do 30. 4. 2006. 25 Z výpisu z účtu číslo: [č. účtu] za období 1.1.2003 - 27.4.2006, že účet byl veden na jméno žalovaného v měně USD, se zaznamenanými finančními transakcemi za období od 12. 5. 2003 do 27. 4. 2006. 26 Z odpovědi na součinnost [Anonymizováno]. ze dne 4. 10. 2023, že na jméno [Jméno žalované A], r.č. [hodnota], IČ: [IČO] evidují účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 18. 8. 2006, č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 2. 8. 2013, termínový vklad č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 6. 3. 2006 a termínovaný vklad č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 4. 9. 2006, s poznámkou, že vzhledem ke stáří dotazovaných bankovních účtů, nelze některé výpisy z bankovních účtů poskytnout, kdy zákonná povinnost banky pro uschování dokladů je 10 let. 27 Z výpisu [Anonymizováno] č.ú. [č. účtu] majitele [jméno FO]. 28 Z výpisu [Anonymizováno] č.ú. [č. účtu] majitele [jméno FO] vedeného v měně USD za období 1. 7. 2003 do 30. 4. 2006, že dne 20. 8, 2004 je zaznamenán vklad v hotovosti 30 000 USD a téhož dne odepsání částky 30 000 USD ve prospěch účtu [č. účtu]. 29 Z Kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2005, že byla uzavřena mezi prodávající [jméno FO] a kupujícím [jméno FO] [Anonymizováno], který byl ve smlouvě označen svým rodným číslem a adresou bydliště. Předmětem smlouvy byla koupě budovy č.p. [Anonymizováno], postavené na parcele č. [hodnota], stavební parcela č. [hodnota] a parcela [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa] s tím, že je kupující takto kupuje do svého výlučného vlastnictví. Součástí smlouvy byla i dohoda o způsobu placení sjednané kupní ceny ve výši 3 700 000 Kč, a to tak, že částka 1 500 000 Kč bude zaplacena na účet prodávající u [právnická osoba]. č.ú. [č. účtu] do 7 dnů od uzavření smlouvy, částka 1 000 000 Kč do 31. 1. 2006 a částka 1 200 000 Kč do 30. 4. 2006. Smlouva je opatřena podpisy účastníků smlouvy a podpisem advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 11. 2005, který prohlásil, že kupní smlouva byla před ním podepsána. 30 Z výpisů z DaP DPFO vedených na jméno žalovaného, že výše příjmů za ZD 1995 činila 84 000 Kč; za ZD 1996 činila 669 489 Kč.; za ZD 1997 činila 923 339 Kč; za ZD 1998 činila 1 112 928 Kč.; za ZD 1999 činila 1 445 923 Kč.; za ZD 2000 činila 2 288 457 Kč; za ZD 2001 činila 2 012 548 Kč; za ZD 2002 činila 1 604 512 Kč; za ZD 2003 činila 1 377 455 Kč; za ZD 2004 činila 984 960 Kč; za ZD 2005 činila 1 526 976 Kč; za ZD 2006 činila 1 082 212 Kč; za ZD 2007 činila 1 100 286 Kč; za ZD 2008 činila 905 926 Kč; za ZD 2009 činila 965 722 Kč; za ZD 2010 činila 911 276 Kč; za ZD 2011 činila 843 953 Kč; za ZD 2012 činila 906 902 Kč; za ZD 2013 činila 795 152 Kč; za ZD 2014 činila 696 435 Kč; za ZD 2015 činila 826 443 Kč; za ZD 2016 činila 555 680 Kč; za ZD 2017 činila 372 387 Kč; za ZD 2018 činila 392 932 Kč a za ZD 2019 činila 496 673 Kč. 31 Ze Souhrnu plateb pro dodavatele služeb, že jej vystavila [právnická osoba]. dne 30. 10. 2023 s tím, že ve prospěch žalovaného 1) za období 1. 1. 1996 do 30. 6. 2003 zaslali celkem 93 000 Kč a 232 920 USD. Za období 1. 7. 2003 do 30. 9. 2023 zaslali celkem 6 658 997,60 Kč s tím, že tyto faktury byly zaslány na účet [Anonymizováno] s označením kódu [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a do [právnická osoba] s označením kódu [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k tomu byla připojená tabulka s přehledem vyplacených částek ve prospěch žalovaného 1) v období let 1997-2012, s celkovou vyplacenou částkou 8 252 832,59 Kč. 32 Ze Smlouvy o převodu pozemku číslo [spisová značka], že byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako převodcem a žalovaným 1) jako nabyvatelem, který byl označen rodným číslem a adresou bydliště. Předmětem smlouvy byl převod pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] za kupní cenu 2 965 Kč. Z čl. II. smlouvy plyne, že nárok na poskytnutí náhrady dle § 18a zák. o půdě vznikl smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 8. 8. 2007 ve výši 2 965 Kč mezi postupitelem [tituly před jménem] [jméno FO] a nabyvatelem s tím, že původní vlastník nároku byl [tituly před jménem] [jméno FO], který uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky dne 7. 10. 2005 s [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouva byla opatřena podpisy účastníků smlouvy. 33 Z Kupní smlouvy ze dne 14. 8. 2006, že byla uzavřena mezi obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno] a žalovaným 1), který byl označen rodným číslem a bydlištěm. Předmětem smlouvy byl převod parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [Jméno žalované B] [Anonymizováno] s tím, že kupující nemovitost kupuje do svého výlučného vlastnictví za kupní cenu 23 760 Kč, která je splatná v hotovosti při uzavření smlouvy, přičemž prodávající podpisem zároveň potvrzuje zaplacení kupní ceny v plném rozsahu. Smlouva je opatřena podpisy účastníků smlouvy a podpisem advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 8. 2006, který prohlásil, že kupní smlouva byla před ním podepsána. 34 Z Kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2004, že byla uzavřena mezi obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno] a žalovaným 1), u jehož kolonky bylo uvedeno, že je ženatý, dále rodné číslo a bydliště. Předmětem smlouvy byl převod parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. a obci [Jméno žalované B] [Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] s tím, že kupující nemovitost kupuje za kupní cenu 1 010 Kč, kterou kupující již prodávajícímu zaplatil převodem na účet č. [č. účtu]. Smlouva je opatřena podpisy účastníků smlouvy. K tomu byl připojen geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] s výkazem dosavadního a nového stavu pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], včetně zákresu v katastrální mapě. 35 Z Kupní smlouvy ze dne 3. 11. 2004, že byla uzavřena mezi obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno] a žalovaným 1), u kterého bylo uvedeno, že je ženatý, dále rodné číslo a bydliště. Předmětem smlouvy byl převod parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. a obci [Jméno žalované B] [Anonymizováno] s tím, že kupující nemovitost kupuje za kupní cenu 7 960 Kč, kterou kupující již prodávajícímu zaplatil převodem na účet č. [č. účtu]. Smlouva je opatřena podpisy účastníků smlouvy. 36 Z Čestného prohlášení společnosti [právnická osoba]., že žalobkyně byla zaměstnána jako obchodní zástupce pro bývalé země SSSR v letech 2000 – 2016 a v průběhu těchto let zaplatila tato společnost náklady spojené s nájmem kanceláře a bytu v Moskvě, kde žalobkyně působila, a to částku ve výši 5 403 524 Kč, dále žalobkyni vyplatila cestovní náhrady ve výši 8 774 509 Kč a proplatila ostatní náklady s provozem spojené ve výši 6 785 871 Kč. Celkem byly za provoz obchodního zástupce zaplaceny nebo vyplaceny v hotovosti v letech 2000 – 2016 finanční prostředky ve výši 20 963 904 Kč. K tomu byla připojena příloha označená jako Přehled vyplacených diet, nákladů a nákladů za pronájem kanceláře a bytu v letech 2000 – 2016, rozčleněný na jednotlivé roky, se specifikací nákladů za stravné, nájem bytu a ostatní náklady, se souhrnnou částkou ve výši 20 963 904 Kč. 37 Ze mzdových listů žalobkyně u společnosti [právnická osoba], že za rok 2000 činil příjem celkem částku 202 513 Kč, za rok 2001 celkem částku 208 477 Kč, za rok 2002 celkem částku 230 783, za rok 2003 celkem částku 230 953 Kč, za rok 2004 celkem částku 233 316 Kč, za rok 2005 celkem částku 270 962 Kč, za rok 2006 celkem částku 262 380 Kč a za rok 2007 celkem částku 222 482 Kč. 38 Z výpisu [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] vedeného na jméno žalobkyně, že dne 16. 3. 2007 je např. zaznamenaná odchozí úhrada částky 200 000 Kč s ručně dopsanou poznámkou „doplatek [Anonymizováno]“ a částky 139 321 Kč s ručně dopsanou poznámkou „oprava [jméno FO] [jméno FO]“, dne 9. 12. 2008 příchozí úhrada částky 11 878 Kč od [Anonymizováno] [jméno FO], dne 11. 8. 2007 příchozí úhrada částky 42 801 Kč od Vetropack [jméno FO], dne 26. 6. 2007 odchozí úhrada částky 1 350 000 Kč se specifikací „záloha na byt“, dne 26. 6. 2007 odchozí úhrada částky 700 000 Kč se specifikací „převod na [Anonymizováno]“. 39 Z listiny označené jako [Jméno žalované A] účet a investice, že je v ní uvedeno č.ú. v CZK [č. účtu] a č.ú. v USD [č. účtu], s poznámkou „r. 2007: 500 tisíc Kč a [Anonymizováno] 10 tis. USD a 300 tis. Kč – odesláno“. 40 Z listiny [Anonymizováno]. označené jako Výplata v hotovosti – prodej podílových fondů žalobkyně, že dne 2. 1. 2009 byla vypořádána částka 15 239,21 USD. 41 Z pokladního dokladu [právnická osoba]., že žalobkyně vybrala částku 100 000 Kč. 42 Ze Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 14. 8. 2007, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba]. jako prodávající a žalobkyní a žalovaným 1) jako kupujícími. Předmětem převodu byl převod vlastnictví jednotky – bytu o velikosti 2+kk č. [Anonymizováno], včetně spoluvlastnického podílu, v k.ú. [adresa], a to do společného jmění, za kupní cenu 3 798 899 Kč. 43 Z příkazu k úhradě [právnická osoba]., že žalobkyně realizovala dne 26. 3. 2008 z účtu č. [hodnota] ve prospěch účtu č. [hodnota] úhradu částky 340 000 Kč a dne 30. 9. 2008 úhradu částky 60 000 Kč. 44 Z pokynu na jednorázový prodej cenných papírů ze dne 30. 9. 2008, že žalobkyně dala pokyn [právnická osoba]. na objem obchodu ve výši 50 000 Kč. 45 Z výpisu účtu u [Anonymizováno] [č. účtu], že ve prospěch tohoto účtu byla mimo jiné realizována úhrada částky 8 390 Kč z účtu č. [č. účtu] [tituly před jménem] [jméno FO]. 46 Z příjmového pokladního dokladu č. [hodnota], že byl vystaven dne 5. 5. 2004 Obecním úřadem [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na částku 590 Kč, která byla přijata od [jméno FO] Francouze, za prodej: p.p.č. [hodnota] (část) 59 m2 v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] 47 Z příjmového pokladního dokladu č. [hodnota], že byl vystaven dne 14. 8. 2006 Obecním úřadem [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na částku 23 760 Kč, která byla přijata od [jméno FO] [Anonymizováno], jako úhrada kupní ceny (pozemek). 48 Z Dohody o ukončení smlouvy ze dne 16. 1. 2012, že byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a žalovaným 1) a účastníci jí sjednali ukončení platnosti a účinnosti Smlouvy ze dne 1.1.1998 o poskytování poradenských služeb, a to ke dni 30. 4. 2012. 49 Ze Smlouvy o poskytování poradenských služeb, že byla uzavřena dne 1. 1. 1998 mezi žalovaným 1) jako poskytovatelem a [právnická osoba]. jako zájemcem za sjednanou odměnu ve výši 2 400 USD měsíčně, splatnou na účet poskytovatele č. [hodnota]-[Anonymizováno], přičemž odměna může být zvýšena formou prémie až o 40%. Smlouva byla uzavřena na dobou neurčitou. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek dne 4. 1. 1999 o zvýšení odměny na částku 2 550 USD měsíčně, dále dne 5. 1. 2000 o zvýšení odměny na částku 3 050 USD měsíčně a dne 2. 1. 2003 o zvýšení odměny na částku 3 200 USD měsíčně. 50 Z odpovědi na součinnost [právnická osoba]. ze dne 6. 3. 2024, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl od 1. 11. 2005 do 30. 4. 2006 [tituly před jménem] [jméno FO]. 51 Z výpisu z účtu [právnická osoba]. č.ú. [č. účtu], za období 1. 11. 2005 - 30. 4. 2006, že majitelem tohoto účtu je [tituly před jménem] [jméno FO], ve výpisech jsou zaznamenány různé finanční transakce, z žádné však (z popisu transakce) explicitně neplyne, že by se jakákoli odchozí úhrada týkala platby na jakoukoli kupní cenu za nákup nemovitosti. 52 Z odpovědi na součinnost [právnická osoba]. ze dne 7. 3. 2024, že účet č. [hodnota] je veden na jméno žalovaného 1), otevřen byl 11. 2. 2005 a zrušen byl 22. 12. 2021 s tím, že pohyby na účtu od 11. 2. 2005 do 31. 12. 2013 není možné sdělit, neboť se jedná o údaje starší 10 let a tyto tedy nemá banka k dispozici s tím, že dispoziční právo k účtu měl v období 11. 7. 2005 do 14. 12. 2016 [jméno FO]. 53 Ze Smlouvy o poskytnutí bankovních služeb ze dne 11. 2. 2005, že ji uzavřel žalovaný 1) s [právnická osoba]. na bankovní produkt Ideal konto a platební kartu k účtu [Anonymizováno]. 54 Z Návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí sp.zn. [Anonymizováno], doručený katastru nemovitostí dne 12. 4. 2022, že jako účastníci byli označeni žalovaný 1) a žalovaná 2), kteří navrhli vklad vlastnického práva k nemovitostem: parc. č. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. 55 Z Darovací smlouvy, že byla uzavřena mezi žalovaným 1) jako dárcem a žalovanou 2) jako obdarovanou, žalovaný 1) prohlásil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům; pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., garáž, pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] s tím, že dárce shora uvedené nemovitosti bezplatně daruje své dceři. Podpisy obou účastníků smlouvy byly úředně ověřeny dne 12. 4. 2022. 56 Z Návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 14. 11. 2005, že jej podali navrhovatelé označeni jako [jméno FO] jako prodávající a žalovaný 1) jako kupující, účastníci kupní smlouvy o převodu nemovitostí – budovy č.p. [Anonymizováno], postavené na stavební parcele č. [hodnota], stavební parcely č. [hodnota] a parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa] a navrhli povolení vkladu vlastnického práva pro žalovaného 1). 57 Z Ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí (součástí pozemku se stala stavba), že bylo podáno žalovaným 1) u katastrálního úřadu dne 13. 5. 2014 s tím, že součástí parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je stavba bez č.p./č.e. – garáž. Přílohou podání byl geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] potvrzený katastrálním úřadem dne 9. 2. 2012. Jako listina dokládající způsob užívání stavby byl označen: 1. kolaudační souhlas s užíváním stavby Mag. města [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] ze dne 24. 1. 2013; 2. usnesení – oprava zřejmých nesprávností ze dne 4. 2. 2013; 3. sdělení Mag. města [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 27. 5. 2014 o odstranění stavby na p.č. [Anonymizováno] 58 Ze Sdělení Magistrátu města [adresa] ze dne 7. 5. 2014, že původní stavba na pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla odstraněna před započetím stavby garáže o dvou stáních a skladu zahradních potřeb, na kterou bylo vydáno stavební povolení dne 7. 7. 2020, č.j. [č. účtu] a sp.zn. [Anonymizováno] a kolaudační souhlas ze dne 24. 1. 2013, č.j. [Anonymizováno] a sp.zn. [Anonymizováno]. 59 Z Kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 24. 1. 2013, že jej vydal Magistrát města [adresa] na základě žádosti o kolaudační souhlas, kterou dne 19. 12. 2012 podal [Jméno žalované A] s tím, že kolaudační souhlas je dokladem o povoleném účelu užívání stavby – garáže o dvou stáních a skladu zahradních potřeb u RD [adresa] na pozemku parc. č [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] provedené podle stavebního povolení ze dne 7. 7. 2010, č.j. [č. účtu] a sp.zn. [Anonymizováno]. 60 Z usnesení o opravě zřejmých nesprávností ze dne 4. 2. 2013, č.j. [Anonymizováno], že tímto byla opravena zřejmá nesprávnost na titulní straně kolaudačního souhlasu vydaného dne 24. 1. 2023 pod č.j. [Anonymizováno] a sp.zn. [Anonymizováno] tak, že parcelní číslo pozemku: na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] se opravuje textem: na pozemku st. parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. 61 Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], že je z něj zřejmý dosavadní stav (tj. parc. č. [Anonymizováno] o výměře 681 m2) a nový stav – parc. č. [Anonymizováno] o výměře 622 m2 a parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 58 m2, zast. pl. bez č.p./č.e. – garáž. 62 Z listiny označené jako Akce: [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. – garáž, oplocení, pergola ze dne 27. 4. 2009, že obsahuje návrh ceny projektové dokumentace nákladů na garáž, vč. stání, pergoly, přístřešku, oplocení vč. vjezdů a vstupů. K tomu byl připojen situační plánek garáže. 63 Z daňového dokladu č. [hodnota], že byl vystaven dne 4. 6. 2010 [právnická osoba] – [Anonymizováno], jako odběratel byl označen [Jméno žalované A]. Doklad byl vystaven na částku 140 000 Kč, se splatností 14. 6. 2010, a to za vypracování projektové dokumentace na objekt garáže RD [adresa] a na oplocení RD [adresa]. 64 Z listiny označené jako [Anonymizováno] ze dne 5. 11. 2009, že byla vyhotovena společností [právnická osoba]. na částku 1 170 000 Kč bez DPH a obsahovala jednotlivé položky (např. položku garáž, opěrná zeď za garáží, zahrada terénní úpravy, pergola, plot, brána, zateplení podkrovního bytu). 65 Z výdajového pokladního dokladu ze dne 31. 5. 2010, že jej vystavil [Jméno žalované A] na částku 120 000 Kč, která byla vyplacena pí. [jméno FO] – [Anonymizováno], jako účel výplaty byla uvedena „garáž“. 66 Z výdajového pokladního dokladu ze dne 9. 9. 2010, že jej vystavil [Jméno žalované A] na částku 50 000 Kč, která byla vyplacena firmě [Anonymizováno], jako účel výplaty byla uvedena „garáž“. 67 Z výdajového pokladního dokladu ze dne 9. 9. 2010, že jej vystavil [Jméno žalované A] na částku 100 000 Kč, která byla vyplacena firmě [Anonymizováno], jako účel výplaty byla uvedena „garáž“. 68 Z faktury č. [Anonymizováno], že byla vystavena společností [právnická osoba]., jako odběratel byl označen [Jméno žalované A], faktura byla vystavena na částku 230 241 Kč, se splatností 18. 11. 2010, a to za provedené stavební práce na akci „Rodinný dům [jméno FO]“- stavba garáže. 69 Z faktury č. [Anonymizováno], že byla vystavena společností [právnická osoba]., jako odběratel byl označen [Jméno žalované A], faktura byla vystavena na částku 71 344,90 Kč, se splatností 14. 1. 2011, a to za doúčtování za provedené stavební práce na akci „Rodinný dům [jméno FO]“ – stavba garáže. 70 Ze Zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, že jako zhotovitel je v listině označena společnost [právnická osoba]., jako objednatel je označen [Jméno žalované A] s tím, že práce na výstavbě garáže – 2 stání se skladem zahradních potřeb u RD [adresa] byla započata dne 10. 7. 2010 a převzata byla 10. 10. 2011. 71 Z výdajového pokladního dokladu ze dne 26. 2. 2011, že jej vystavil [Anonymizováno] na částku 47 029 Kč, jako účel výplaty bylo uvedeno „elektro garáž“. K tomu byla připojena listina ze dne 21. 2. 2011 s podrobným vyúčtováním elektra – p. [adresa] [Anonymizováno], a to garáže a II. NP RD [adresa] + instalace I. NP ložnice. 72 Z cenové nabídky č. [Anonymizováno] ze dne 27. 9. 2010, že jako objednatelka je uvedena [jméno FO], nabídka byla vystavena na částku 96 458 Kč. 73 Ze zálohové faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno], že byla vystavena dne 19. 10. 2010 dodavatelem [jméno FO] – [právnická osoba], jako odběratel byl označen [Jméno žalované A], faktura byla vystavena na částku 40 000 Kč představující zálohu na garážová vrata. 74 Z faktury č. [hodnota], že byla vystavena dne 10. 12. 2010 dodavatelem [jméno FO] – [právnická osoba], jako odběratel byl označen [Jméno žalované A], faktura byla vystavena na částku 44 883 Kč, a to za garážová vrata, se zohledněním zaplacené zálohy 40 000 Kč. 75 Soud konečně v řízení dne 21. 5. 2024 vyslechl svědky navrhované stranou žalovanou. 76 Ze svědeckého výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že zná jak žalobkyni, tak žalovaného 1), byl jim na svatbě, když byl na služebních cestách, tak u nich v Moskvě přespával, byl u nich doma i v [Anonymizováno] [adresa]. Uvedl, že od 90. let (parně od roku 1996) měl od žalovaného 1) generální plnou moc, na základě které vyřizoval všechny platby žalovaného 1), když nebyl žalovaný 1) v ČR, protože z Moskvy se vše žalovanému 1) těžko vyřizovalo, jednalo se o stovky finančních záležitostí, dále o věci osobní, placení studia dcery žalovaného 1) [jméno FO], peníze pro vnoučata s tím, že mu obhospodařoval veškeré peníze, které žalovaný 1) získal z dolarů, měl dispoziční oprávnění k účtu žalovaného 1) u [Anonymizováno] a [právnická osoba], kdy měl možnost, jak peníze vkládat, tak i vybírat a dále disponovat s bezpečnostní schránkou. Dále uvedl, že příjmy žalovaného 1) v dolarech byl plat od [Anonymizováno]. Takto vyřizoval věci pro žalovaného 1) asi po dobu 12-14 let. Pokud se týká nemovitostí v [právnická osoba] a domu ve [Anonymizováno] ulici, kde stavební dozor prováděla žena svědka, uvedl, že i ohledně těchto záležitostí vyřizoval věci pro žalovaného 1). Pokud firma nebo řemeslníci, kteří prováděli rekonstrukci, donesli fakturu, tak platby prováděl svědek u [právnická osoba]. Pokud se týká konkrétní platby kupní ceny za dům ve [Anonymizováno] ulici, svědek uvedl, že nemá pocit, že by tuto platbu prováděl, neboť si myslí, že tuto si prováděl žalovaný 1) sám. Ohledně nemovitostí v [právnická osoba] uvedl, že byl na obci nějaké věci vyřizovat. K žalobkyni uvedl, že ji brali jako součást žalovaného 1), patřila do rodiny, v [Anonymizováno] byla minimálně, v Moskvě jí potkával dost často, kdy spoustu podnikatelských věcí vyřizovala žalobkyně, se kterou byl svědek v poměrně hodně běžném kontaktu. Konečně uvedl, že mezi ním a žalovaným 1) probíhaly i určité dočasné zápůjčky, měli s žalovaným 1) i společné podnikání v různých firmách. 77 Ze svědeckého výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyni viděl jednou, s žalovaným 1) se zná asi 50 let, byli přátelé, navštěvovali se, zná i žalovanou 2). Uvedl, že pokud se týká smluv na nemovitosti, je to záležitost let 2005-2006. Dále uvedl, že věděl, že žalovaný 1) byl v té době ženatý, proto chtěl i vědět, zda bude žalobkyně účastníkem smlouvy, kterou uzavíral žalovaný 1) s paní [jméno FO], kdy mu žalovaný 1) řekl, že žalobkyně nebude účastníkem smlouvy, protože spolu nehospodaří a žalobkyně nikdy nebude a ani nechce žít v [Anonymizováno] s tím, že žalobkyně má nemovitost v [Anonymizováno] [adresa], kdy na to svědek žalovanému 1) řekl, že je tam „nějaká fikce a že bude třeba prokázat, že finanční prostředky jsou příjmem, který byl získán před uzavřením manželství“ s tím, že mu žalovaný 1) odpověděl, že to není problém, proto do toho svědek žalobkyni nepojmul, když je mu známo, že pokud žalovaného 1) párkrát navštívil v [Anonymizováno], tak tam žalobkyně nebyla, neměla tam své věci. Vztah žalobkyně a žalovaného 1) označil za zvláštní, kdy se vzájemně nenavštěvovali a každý si hospodařil sám, kdy informace o tomto získal svědek výhradně jen od žalovaného 1). Dále uvedl, že řešil ještě nemovitosti (jeden či dva pozemky) v [právnická osoba], kde již před uzavřením manželství žalovaný 1) nějaké nemovitosti vlastnil, kdy bylo vycházeno i v tomto případě z první smlouvy o tom, že budou použity výlučné prostředky žalovaného 1). Ohledně platby kupní ceny za nemovitosti v [Anonymizováno] svědek uvedl, že se platila na dvě splátky, kupní cena za pozemky v [právnická osoba] se dle svědka platila z účtu. 78 Strana žalovaná konečně navrhla, aby byla v řízení vyslechnuta jako účastnice žalobkyně. Ta však se svým účastnickým výslechem, jako podmínkou pro provedení tohoto důkazu dle § 131 odst. 1 o.s.ř., nesouhlasila, proto důkaz účastnickým výslechem žalobkyně nebylo možno provést. Soud rovněž k důkazu neprováděl důkaz výpisem z účtu žalovaného 1) u [právnická osoba]., neboť tento navrhovaný důkazní prostředek vzali žalovaní při jednání soudu dne 21. 5. 2024 zpět. 79 Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval následující právní úpravu: Pokud se týká právního posouzení věci, musel se soud nejprve zabývat otázkou, jaký právní předpis v daném případě aplikovat. Vzhledem k tomu, že k nabytí ve výroku I. a II. specifikovaných nemovitostí došlo v roce 2005 a 2006, respektive v průběhu roku 2013 ohledně garáže na pozemku parc. č. st. 6863, tedy prokazatelně za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023 (dále jen obč. zák.) a v době, kdy byli žalobkyně a žalovaný 1) manželé, je třeba postupovat ohledně nabytí nemovitostí dle zákonného manželského režimu podle zák. č. 40/1964 Sb. Dle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 80 Základní norma týkající se nabytí věci do společného jmění manželů byla obsažena v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. Společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Protinorma stanoví, že do společného jmění manželů nepatří majetek nabytý za podmínek uvedených v základní normě, pokud byl získán dědictvím nebo darem, majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 81 Struktura této normy (§ 143 odst. 1 obč. zák.) určuje rozložení důkazního břemene; ten, kdo tvrdí, že jde o majetek ve společném jmění manželů, prokazuje, že byl nabyt za trvání manželství; prokáže-li se tato skutečnost, je na tom, kdo nabytí do SJM i za tohoto stavu popírá, aby prokázal, že nastaly skutečnosti uvedené v protinormě. Z toho se podává, že rozložení důkazního břemene není závislé na § 144 obč. zák., ale na struktuře § 143 odst. 1 obč. zák.; domněnka uvedená v § 144 obč. zák. je tak nadbytečná. To obdobně platí i pro dokazování v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění; toho, kdo přesto tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, uvedené zejména v § 709 odst. 1 pod písm. a) až e) o. z., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp.zn. 22 Cdo 3070/2021). 82 Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Obdobnou úpravu obsahuje rovněž § 714 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dle kterého v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden z manželů se souhlasem druhého. K pojmu „obvyklé správy“ či „běžné záležitosti“ se vyjádřil Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3286/2020 tak, že „ObčZ pojem běžných záležitostí nijak nedefinuje, stejně jako ObčZ 1964 blíže nevymezoval pojem obvyklé správy (§ 145 odst. 2 ObčZ 1964) ani pojem běžných záležitostí týkající se společných věcí (§ 145 odst. 1 ObčZ 1964 ve znění účinném do 31. 7. 1998). Judikatura za úkony přesahující běžné záležitosti (obvyklou správu) považovala například prodej nemovitosti (srov. rozhodnutí NS z 31. 10. 1963, sp. zn. 3 Cz 55/63, Rc 15/1964), darování nemovitosti (srov. rozhodnutí NS z 6. 10. 1971, sp. zn. 1 Cz 93/71, Rc 21/1972)“. 83 Vzhledem k obraně žalovaných, kterou v řízení od počátku uplatňovali, že veškeré nemovitosti, které jsou předmětem řízení byly ve výlučném vlastnictví žalovaného 1), který je v průběhu trvání manželství zakoupil za své výlučné finanční prostředky, které nabyl ještě před uzavřením sňatku s žalobkyní, tížilo tedy břemeno tvrzení a důkazní k prokázání takového tvrzení stranu žalovanou (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 20. 9. 2017 sp.zn. 22 Cdo 3245/2017), o čemž soud žalované poučil při jednání dne 13. 11. 2023. Při jednání dne 29. 1. 2024 soud dále žalovaným poskytl poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázali svá tvrzení, že úhrady kupních cen za koupi nemovitostí, byli žalovaným realizovány výhradně z jeho výlučných finančních prostředků, které žalovaný nabyl před uzavřením manželství. Stejné poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. soud poskytl straně žalované při jednání dne 1. 8. 2024 ve vztahu k výstavbě garáže bez č.p./č.e. na pozemku parc. č. st. 6863. 84 Po provedeném dokazování má soud z oddacího listu za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli manželství dne 26. 7. 2003 a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum], č.j. 9 C 41/2022-23, který nabyl právní moci dne 6. 6. 2022, manželství účastníků trvalo tedy bezmála 19 let. Z nesporných tvrzení účastníků dále vyplývá, že žalobkyně s žalovaným 1) ani před samotným uzavřením sňatku, ani v jeho průběhu nemodifikovali žádným způsobem jejich manželský zákonný majetkový režim, který vznikl dne [datum] uzavřením manželství (společné jmění manželů). Za takové situace je irelevantní námitka žalovaných, že spolu žalobkyně a žalovaný 1) nehospodařili, neboť je třeba vycházet ze základní zásady (podstaty) režimu společného jmění manželů o tom, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Zároveň účastníci nesporně prohlásili, že společné jmění žalobkyně a žalovaného 1) není dosud vypořádáno, u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů, řízení je však přerušeno do pravomocného skončení řízení v této projednávané věci, aktuálně je tedy zaniklé společné jmění žalobkyně a žalovaného 1) nevypořádáno. 85 V řízení tedy bylo na straně žalované, aby prokázala svá tvrzení, že nemovitosti, které jsou předmětem řízení, byly nabyty žalovaným 1) v jiném než zákonném manželském majetkovém režimu, tedy aby prokázala, jak žalovaní tvrdili, že je žalovaný 1) nabyl za jeho výlučné finanční prostředky, tedy do svého výlučného vlastnictví. 86 Soud nezpochybňuje, že žalovaný 1) disponoval ještě před uzavřením manželství dostatečnými finančními prostředky, avšak soud nemá za prokázáno, že kupní ceny na předmětné nemovitosti byly žalovaným 1) uhrazeny výhradně a toliko z jeho výlučných finančních prostředků, o kterých tvrdí, že je nabyl ještě před uzavřením manželství. Nad rámec finanční situace žalovaného 1) soud na okraj poznamenává, že je po provedeném dokazování zřejmé, že i žalobkyně disponovala finančními prostředky v nemalé výši, a to jak před uzavřením manželství, tak i po jeho uzavření. 87 Pokud se týká jednotlivých kupních cen z uzavřených kupních smluv, pak soud uvádí, že výhradně ohledně kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2005, týkající se nemovitostí v k.ú. [adresa], se provedenými důkazy, a to konkrétně výpisem z účtu žalovaného u [právnická osoba]. č.ú. [Anonymizováno], podařilo žalovanému prokázat, že z tohoto účtu realizoval dne 28. 4. 2006 dílčí úhradu kupní ceny, a to úhradu částky 1 000 000 Kč na účet č. [č. účtu] s popisem transakce „platba domu pan [jméno FO]“. Toto číslo účtu koresponduje s číslem účtu prodávající [jméno FO] tak, jak je uvedeno v kupní smlouvě ze dne 14. 11. 2005. V době úhrady této dílčí části kupní ceny tedy byli žalovaný 1) a žalobkyně manželé již téměř po dobu tří let. Dále z výpisu z účtu žalovaného 1) č. ú. [Anonymizováno] vyplývá, že dne 26. 4. 2006 (dva dny před převodem částky 1 000 000 Kč) byla ve prospěch tohoto účtu připsána částka 1 062 200 Kč z účtu č. [č. účtu]. Pokud jde o účet č. [č. účtu], pak má soud provedenými důkazy za prokázáno (viz. odstavec 23. odůvodnění rozsudku), že tento účet je veden na jméno žalovaného 1), přičemž se jednalo o devizový účet vedený na měnu USD. Pokud se týká původu finančních prostředků, které byly žalovanému 1) vypláceny v měně USD, žalovaný 1) uvedl, že se jednalo o jeho příjem, který mu plynul od [právnická osoba]. ze smlouvy o poskytování poradenských služeb. To, že příjem žalovanému 1) v měně USD plynul od [právnická osoba]. ostatně potvrdil i svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud se týká obvyklé složky společného jmění manželů, pak jsou jí příjmy z pracovního poměru nebo podnikatelské činnosti, kdy platí, že na dosažení mzdy nebo příjmu z podnikatelské činnosti manžela se zásadně podílí i druhý manžel, proto také zaplacená mzda nebo příjem z podnikatelské činnosti tvoří společné jmění manželů (k tomu viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp.zn. 22 Cdo 1076/2006), shodný režim ve vztahu k částkám výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti obsahuje i úprava v zák. č. 89/2012 Sb. (srov. § 711 odst. 2). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 1) započal vykonávat pracovní činnost pro [právnická osoba]. ještě před uzavřením manželství s žalobkyní a v této pokračoval až do dubna 2012. [právnická osoba]. vyplácela žalovanému za tuto činnost pravidelné měsíční odměny v měně USD, jak plyne ze smlouvy o poskytování poradenských služeb, každý měsíc tedy byla žalovanému 1) vyplácena finanční odměna, která se každým takovým vyplacením stávala součástí společného jmění žalovaného 1) a žalobkyně. Ani shora uvedená jedna prokázaná dílčí úhrada kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč z účtu žalovaného na účet prodávající za koupi nemovitostí v k.ú. [adresa] tvrzení žalovaného 1) o tom, že se jednalo o finanční prostředky nabyté žalovaným 1) ještě před uzavřením manželství, neprokazuje, neboť i z časových souvislostí je zřejmé, že nemovitosti v k.ú. [adresa] (pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]), byly nabyty na základě kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2005, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 14. 11. 2005, tedy téměř po 2,5 letech po uzavření sňatku, kdy po celou tuto dobu plynul žalovanému každý měsíc příjem od [právnická osoba]., proto nelze uzavřít, že tyto nemovitosti byly nabyty do výlučného vlastnictví žalovaného 1), kdy se žalovaným tato tvrzení provedenými důkazy prokázat nepodařila. Pokud žalovaný 1) tvrdil, že část kupní ceny za koupi nemovitostí v k.ú. [adresa] ve výši 2 700 000 Kč byla placena z účtu [tituly před jménem] [jméno FO], pak ani tato tvrzení se žalovaným prokázat nepodařila ani svědeckou výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ani výpisem z účtu svědka. Kdy a jakým způsobem byly prodávající zaplaceny zbývající dvě splátky kupní ceny, není po provedeném dokazování zřejmé, nic to však nemění na tom, že i zbývající dvě úhrady kupní ceny měly být dle uzavřené kupní smlouvy realizovány v roce 2005 a v roce 2006 (dle smlouvy do sedmi dnů od uzavření kupní smlouvy částka 1 500 000 Kč a do 31. 1. 2006 dále částka 1 000 000 Kč), v žádném případě se tedy nejednalo o úhradu finančních prostředků ještě před uzavřením manželství. Tyto nemovitosti tedy byly nabyty za trvání manželství, proto se staly součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), které tedy žalovaný 1) bez souhlasu a vědomí žalobkyně nebyl oprávněn převést na žalovanou 2), neboť se nejednalo o tzv. běžnou záležitost (viz. odstavec 82. odůvodnění rozsudku), k čemuž však došlo, a to na základě darovací smlouvy ze dne 12. 4. 2022. Konečně soud považuje za irelevantní prohlášení uvedené v kupní smlouvě ze dne 14. 11. 2005, že nemovitosti kupující kupuje do svého výlučného vlastnictví, neboť takové prohlášení nemůže změnit zařazení nabytých nemovitostí do společného jmění žalobkyně a žalovaného 1). Žalobkyně nebyla smluvní stranou této uzavřené kupní smlouvy, jednalo se tedy toliko o prohlášení samotného žalovaného 1), nelze tedy v žádném případě hovořit o jakékoli shodné vůli žalobkyně a žalovaného 1) o tom, že žalovaný 1) nabývá nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného 1), takové prohlášení žalovaného 1) tedy bez dalšího nemůže věc ze společného jmění vyloučit. Žalobkyně a žalovaný 1) žádným právně relevantním způsobem režim společného jmění manželů nemodifikovali. Stejně tak svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] neprokázala tvrzení žalovaného 1) o tom, že nemovitosti nabyl za své výlučné finanční prostředky, tedy do svého výlučného vlastnictví, kdy svědek uvedl, že při sepisu kupních smluv vycházel pouze z toho, co mu řekl žalovaný 1) s tím, že s žalobkyní o ničem nehovořil, přičemž však žalovaného 1) upozornil, že je ženatý a dále rovněž na určitá úskalí při převodu nemovitostí z toho pramenící. 88 Pokud se týká pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 58 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č.p./č.e., garáž, v k.ú. [adresa], pak v průběhu řízení na základě provedeného dokazování vyšlo najevo, že k nabytí tohoto pozemku, jehož součástí je garáž, nedošlo na základě kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2005 uzavřené mezi žalovaným 1) a [jméno FO], neboť tento pozemek, jehož součástí je garáž, nebyl předmětem převodu specifikovaným v této kupní smlouvě. Předmětem převodu však byl mimo jiné pozemek parc. č. [Anonymizováno], kdy je z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] vyhotoveného dne 30. 1. 2012 zřejmé, že tímto došlo ke vzniku nového pozemku parc. č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře 58 m2 vyčleněného z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o původní výměře 681 m2, tedy ke vzniku nové výměry stávajícího pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 622 m2 a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 58 m2. Na základě kolaudačního souhlasu Magistrátu města [adresa] ze dne 24. 1. 2013, ve spojení s usnesením ze dne 4. 2. 2013 bylo povoleno užívání stavby – garáže u rodinného domu [adresa], kdy následně podáním doručeným katastrálnímu úřadu dne 13. 5. 2014 žalovaný 1) ohlásil změnu údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí, a to na základě shora uvedeného geometrického plánu a shora uvedeného kolaudačního souhlasu, tedy ve vztahu k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. – garáž. 89 Žalovaní při jednání soudu dne 1. 8. 2024 tvrdili, že výstavba garáže – stavby bez č.p./č.e. na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] byla financována rovněž z výlučných finančních prostředků žalovaného. Soud ve vztahu k tomuto tvrzení poskytl žalovaným při jednání dne 1. 8. 2024 poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. 90 Z důkazů předložených k tomuto tvrzení stranou žalovanou má soud za prokázáno, že zhotovitelem výstavby díla – garáže u rodinného domu [adresa] byla společnost [právnická osoba]., která dne 10. 10. 2011 předala zhotovené dílo – garáž o dvou stáních a skladu zahradních potřeb žalovanému 1), jak vyplývá z listiny označené jako Zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí ze dne 10. 10. 2011. Zhotovitel vystavoval průběžně na jméno žalovaného 1) faktury č. [Anonymizováno] se splatností 8. 11. 2010 a č. [Anonymizováno] se splatností 14. 1. 2011 a výdajové pokladní doklady ze dne 31. 5. 2010 a ze dne 9. 9. 2010. Firma [Anonymizováno]. [jméno FO], [Anonymizováno] vystavila žalovanému fakturu č. [hodnota] se splatností dne 14. 6. 2010 a dále listinu označenou jako Návrh ceny projektové dokumentace (RD [Anonymizováno] [adresa] – garáž, oplocení, pergola). Další faktury č. [hodnota]-012 (zálohová) a č. [hodnota] pak žalovanému 1) vystavil dodavatel [jméno FO] - [právnická osoba] dne 19. 10. 2010 se splatností dne 24. 10. 2010 a dne 10. 12. 2010 se splatností dne 20. 12. 2010. Konečně byla žalovanými k jejich tvrzení předložena listina označená jako nabídková cena – [Anonymizováno] a Cenová nabídka 163/Jbc/2010 objednatelky paní [jméno FO], adresa [Anonymizováno]. 91 Na základě shora uvedených listin se ani v tomto případě žalovaným nepodařilo prokázat jejich tvrzení uplatněné ve vztahu k výstavbě garáže bez č.p./č.e., jež je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno]o tom, že výstavbu garáže, která byla realizovaná na pozemku spadajícím rovněž do společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), financoval žalovaný 1) výhradně ze svých výlučných finančních prostředků, není zřejmé, z jakých konkrétních finančních prostředků a jakým způsobem žalovaný 1) hradil částky na vystavených fakturách, stejně tak zůstal neprokázaný původ finančních prostředků, kterými byly hrazeny částky dle vystavených pokladních výdajových dokladů. Shodně jako uvedeno shora – viz. odstavec 87. odůvodnění rozsudku, i zde platí, že výstavba garáže probíhala v době, kdy byli žalobkyně a žalovaný 1) manželé, žalovanému v době výstavby garáže plynul i nadále příjem od [právnická osoba]. Vzhledem k tomu, že nemovitost byla nabyta za trvání manželství, stala se proto součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1) ve smyslu § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., přičemž žalovaným se nepodařilo prokázat opak ve smyslu § 144 obč. zák. Žalovaný 1) tedy nebyl oprávněn ani tyto nemovitosti, tj. pozemek parc. č. st. 6863, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. – garáž, převést darovací smlouvou ze dne 12. 4. 2022 bez souhlasu a vědomí žalobkyně na žalovanou 2), neboť se nejednalo o tzv. běžnou záležitost (viz. odstavec 82. odůvodnění rozsudku). 92 Pokud se týká nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], pak úhrady kupních cen probíhaly jednak v hotovosti (pozemek parc. č. [Anonymizováno]), tak převodem na účet prodávající (obec [Jméno žalované B] [Anonymizováno]) č.ú. [č. účtu] (pozemek parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]). Ve všech kupních smlouvách uzavřených s obcí [Jméno žalované B] [Anonymizováno] je žalovaný označen rodným číslem, v kupních smlouvách o převodech pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] je u žalovaného 1) uveden i jeho rodinný stav, že je ženatý. Pokud se týká smlouvy o převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno], pak tato byla uzavřena dne 14. 8. 2006, tedy v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného 1). Úhradu sjednané kupní ceny žalovaná strana prokázala příjmovým pokladním dokladem č. [hodnota] vystaveným obecním úřadem [Jméno žalované B] [Anonymizováno] dne 14. 8. 2006. V této době byli žalobkyně s žalovaným 1) již manželé po dobu tří let. I ostatní kupní smlouvy za převod pozemku parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] byly uzavřeny v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného 1), tj. dne 8. 11. 2004 a 3. 11. 2004, přičemž dle prohlášení v kupní smlouvě ze dne 3. 11. 2004 (parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]) byla úhrada kupní ceny ve výši 7 960 Kč již realizována převodem na účet, stejné prohlášení obsahovala i kupní smlouva ze dne 8. 11. 2004 (parc. č. [hodnota]) ohledně úhrady kupní ceny ve výši 1 010 Kč. Pokud žalovaní tvrdili, že úhrada kupní ceny za pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] byla realizována z účtu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], pak soud uvádí, že pokud k tomuto tvrzení žalovaní předložili výpis z účtu č. [č. účtu] (tj. č. účtu uvedené v kupních smlouvách u prodávající obce [Jméno žalované B] [Anonymizováno]), vedený u [Anonymizováno]., pak je z tohoto výpisu zřejmá přijatá platba částky 8 390 Kč od [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud však soud vyjde z výše sjednaných kupních cen ohledně pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], pak v souhrnu tato částka činí 8 970 Kč (tj. 1 010 + 7 960), čemuž neodpovídá úhrada částky ve výši 8 390 Kč. Soud nemá za prokázáno, že by realizovanou platbou částky 8 970 Kč byla placena kupní cena za nákup těchto nemovitostí, když svědek ve vztahu k nemovitostem v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] pouze uvedl, že byl na obci něco zařizovat. Pokud žalovaní tvrdili, že část kupní ceny za nákup pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] žalovaný uhradil z části v hotovosti ve výši 590 Kč, k čemuž žalovaní předložili pokladní doklad č. [hodnota] ze dne 5. 5. 2004, pak je v něm uvedeno, že se jedná o prodej p.p.č. [hodnota] (část) 59 m2, přičemž kupní smlouva na shora uvedené dva jiné pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] byla uzavřena až dne 3. 11. 2004. Samotné uzavřené kupní smlouvy, příjmové pokladní doklady, výpisy z účtů, výslechy svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] tvrzení žalovaného 1) neprokazují. Není ani relevantní, že kupní ceny za nákup nemovitostí v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] činily nízké finanční částky, neboť ani tato okolnost sama o sobě režim nabytí těchto nemovitostí do společného jmění manželů nevylučuje. I v tomto případě nebyl žalovaný 1) bez souhlasu a vědomí žalobkyně oprávněn převést nemovitosti v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou 2), neboť se nejednalo o tzv. běžnou záležitost (viz. odstavec 82. odůvodnění rozsudku). K převodu pozemků v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] na žalovanou 2) došlo na základě darovací smlouvy ze dne 7. 12. 2022, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. 93 Konečně, pokud žalovaný ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] argumentoval tím, že tento pozemek nabyl na základě smlouvy s Pozemkovým úřadem, kterou byly vypořádány restituční nároky, které žalovaný 1) nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2007, a tedy z tohoto důvodu se tento pozemek nemohl stát součástí společného jmění manželů, pak soud tuto obranu nepovažuje za oprávněnou. Ze smlouvy, kterou žalovaný 1) uzavřel dne 5. 9. 2004 s převádějícím [právnická osoba], na základě které došlo k převodu pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno], vyplývá, že nárok na poskytnutí náhrady dle § 18a zákona o půdě vznikl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2007 uzavřené mezi žalovaným 1) a potupitelem [tituly před jménem] [jméno FO], kdy původním vlastníkem restitučního nároku byl [tituly před jménem] [jméno FO], který svůj restituční nárok postoupil [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se tedy o vícenásobné postoupení restitučního nároku, kdy původní oprávněnou osobou byl [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, která je ustálena v závěru, že do společného jmění manželů patří i věc vydaná za trvání manželství jednomu z manželů v rámci předpisů o restituci majetku, pokud k vydání nedošlo z důvodu jeho právního nástupnictví po původním vlastníkovi, ale proto, že byl právním nástupcem osoby oprávněné k přijetí náhrady podle restitučních předpisů (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 314/2013 uveřejněné pod č. C 14 643 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu), či i v tehdejším režimu bezpodílového spoluvlastnictví manželů (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1424/2003 (uveřejněný v Souboru pod č. C 2 095), proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. I. ÚS 541/03 (dostupným na http://nalus.usoud.cz), odmítnul. Při výkladu § 143 obč. zák. je nutno vyjít z toho, že do společného jmění manželů nepatří věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů pouze tehdy, měl-li je tento manžel ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo byly-li mu věci vydány jako právnímu nástupci původního vlastníka. To zcela odpovídá smyslu uvedeného ustanovení, tedy aby ze společného jmění manželů byly vyloučeny věci, které sice nabyl jeden z manželů za trvání manželství, ale na které nebyly ani zčásti vynaloženy jejich společné prostředky. V této věci nebylo tvrzeno ani prokazováno stranou žalovanou, že by žalovaný 1) byl původním vlastníkem předmětných pozemků (původní oprávněnou osobou podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě) před uzavřením manželství nebo, že by byl odvozenou oprávněnou osobou podle § 4 odst. 2 či 4 tohoto zákona. Žalovaný 1) byl právním nástupcem toliko ve vztahu k postoupené pohledávce na poskytnutí náhrad, nikoli ve vztahu k vlastnictví předmětných pozemků, proto ani uplatněná obrana žalovaných ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalované B] [Anonymizováno] neobstojí. Vzhledem k tomu, že k nabytí tohoto pozemku došlo rovněž za trvání manželství žalobkyně a žalovaného 1), stal se tento pozemek součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 1), který nebyl žalovaný 1) oprávněn bez souhlasu a vědomí žalobkyně převést na žalovanou 2) na základě darovací smlouvy ze dne 7. 12. 2022, neboť se nejednalo o tzv. běžnou záležitost (viz. odstavec 82. odůvodnění rozsudku). 94 Po provedeném dokazování má soud za to, že žalovaný ani u jedné koupě nemovitosti neprokázal, že ji nabyl za své výlučné finanční prostředky, respektive, že veškeré nemovitosti nabyl žalovaný 1) do svého výlučného vlastnictví, proto je třeba veškeré nemovitosti, které jsou předmětem řízení považovat za součást zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného 1) a na tomto podkladě tedy soud podané žalobě zcela vyhověl. 95 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. 96 Náklady řízení sestávají z odměny advokáta stanovené podle ust. § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby z tarifní hodnoty sporu 50 000 Kč (při výši náhrady 3 100 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2023 (žalovaný 1) dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2023 (žalovaná 2) dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 12. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast na jednání před soudem dne 13. 11. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), - písemné podání ze dne 12. 12. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast na jednání před soudem dne 29. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), - účast na jednání před soudem dne 21. 5. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny, - účast na jednání před soudem dne 1. 8. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny, - účast na jednání před soudem dne 12. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu za každé započaté dvě hodiny. 97 Náhrada nákladů řízení se dále skládá ze 13 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 3 900 Kč. 98 Náhrada nákladů řízení zahrnuje rovněž cestovní náklady advokáta žalobkyně za cestu k jednání soudu na trase [adresa] a zpět osobním vozidlem BMW G5L, RZ [SPZ], při průměrné spotřebě vozidla 6,5 litru/100 km a při ceně benzínu 95´ v roce 2023 ve výši 41,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb., (tj. 592 km v roce 2023 za celkem 1 cestu k jednání dne 13. 11. 2023), tj. 1 585,40 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč/km, tj. 3 078,40 Kč. 99 Náhrada nákladů řízení zahrnuje rovněž cestovní náklady advokáta žalobkyně za cestu k jednání soudu na trase [adresa] a zpět osobním vozidlem BMW G5L, RZ [SPZ], při průměrné spotřebě vozidla 6,5 litru/100 km a při ceně benzínu 95´ v roce 2024 ve výši 38,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 389/2023 Sb., (tj. 2 368 km v roce 2024 za celkem 4 cesty k jednání dne 29. 1. 2024, 21. 5. 2024, 1. 8. 2024 a 12. 11. 2024), tj. 5 879,70 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,60 Kč/km, tj. 13 260,80 Kč. 100 Konečně žalobkyni náleží náhrada za promeškaný část strávený na cestě k soudním jednáním a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu za celkem 5 cest po 14 půlhodinách/cesta, při výši náhrady 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 7 000 Kč. 101 K tomu soud přiznal 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů a cestovného ve výši 15 750,90 Kč (tj. 21% z částky 75 004,30 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč. 102 Celkem tedy žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 100 755,20 Kč. 103 Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 104 Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla určena v souladu s § 160 o.s.ř.