15 C 51/2019-243

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozen [datum], trvale bytem [adresa žalobce] zastoupen doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátem, se sídlem [adresa] proti; žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa]; o zaplacení [částka] s příslušenstvím a omluvou takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částky [částka] a [částka], a dále aby žalovaná zaslala žalobci omluvu za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve znění: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [celé jméno žalobce], narozenému [datum], neboť v trestním řízení vedeném nejprve u policejního orgánu pod sp. zn. KRPÚ [číslo] 2009 [číslo], následně u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu v prvním stupni pod sp. zn. [spisová značka], a poté u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], a u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka], došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, přičemž toto trestní řízení bylo proti jeho osobě vedeno rovněž nepřiměřeně dlouhou dobu, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že vůči žalobci bylo vedeno trestní řízení zahájené dne [datum] usnesením Policie České republiky. Proti tomu žalobce podal stížnost, o které rozhodl Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] pod usnesením č. j. [spisová značka] tak, že tuto stížnost zamítl. Následně byla podána dne [datum] obžaloba a ve věci byla nalíčena hlavní líčení. V době podání této žaloby i žádosti o odškodnění na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolací soud, tj. Vrchní soud v Praze dne [datum], nařídil veřejné zasedání. O odvoláních na tomto jednání rozhodl odvolací soud rozsudkem č. j. [číslo jednací], tak že rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a rozhodl tak, že podle ust. § 226 písm. b) trestního řádu byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce požaduje jednat částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, a dále částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. Co se týká náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, žalobce tuto sám definoval tak, že požaduje odškodnit délku řízení od [datum] do [datum], řízení nebylo nijak složité, konečné pravomocné rozhodnutí bylo vydáno po 8 letech od zahájení řízení. Řízení probíhalo výhradně na území České republiky, nebylo třeba provádět žádné úkony v cizině ani aplikovat cizí právo. Účelem trestního řízení ve věci žalobce bylo podřídit, či nepodřadit faktickou skutkovou podstatu pod zákonnou skutkovou podstatu. Procesně je třeba považovat věc žalobce za nikoliv složitou věc s ohledem na malý počet výpovědí ve věci, kdy byl v přípravném řízení pouze žalobce jako jediný obviněný vyslechnut v tomto procesním postavení a 9 osob v procesním postavení svědků, jedno znalecké zkoumání, omezený počet listinných a jiných důkazů, je třeba považovat za prováděné dokazování ve věci nikoliv rozsáhlé. Rovněž hlavní líčení nebylo rozsáhlé, jednalo se o 6 jednání v průběhu čtyř let. Nebylo nutné provádět rozsáhlé dokazování. Žalobce nepřispěl nečinností ani obstrukcemi v nepřiměřené délce trestního řízení, nezatěžoval orgány činné v trestním řízení nesouvisejícími, či nadměrně rozsáhlými podáními, k procesním úkonům se vždy dostavil, pokud nebyl hospitalizován, doručování písemností se nevyhýbal. Dále uvedl, že opakovaně bylo rozhodováno na různých stupních soudní soustavy s tím, že dne [datum] byl vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn; dne [datum] odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně žalobce opět nepravomocně zproštěn; dne [datum] usnesením odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně opět zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení; dne 22. 24. 2015 rozsudek soudu prvního stupně, žalobce byl uznán vinným; dne [datum] odvolací soud tento rozsudek potvrdil; dne [datum] Nejvyšší soud zrušil pravomocné rozsudky; dne [datum] odvolací soud žalobce obžaloby zprostil. Žalobce tak má za to, že zde byly průtahy v řízení, kdy rozsudek soudu prvního stupně byl vyhlášen dne [datum], tento byl k doručení předán až dne [datum], kdy byl žalobci doručen dne [datum]. Stejně tak rozsudek ze dne [datum] byl doručen až dne [datum]. Průtah se dává i mezi vydáním usnesení odvolacího soudu ze dne [datum] a nařízením hlavního líčení dne [datum]. Význam pro žalobce byl značný, jednalo se o trestní řízení. Žalobce pak požaduje částku [částka] za každý započatý rok řízení, celkem za 9 let, k tomuto potom přičetl částku 20%, neboť nebylo možné žalobci ničeho vytknout, dále částku 50% z důvodu velkého významu, a to je celkem [částka]. Dále požadoval částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým shledával usnesení Policie České republiky o zahájení trestního stíhání s tím, že právě v době podání obžaloby žalobce uváděl, že se jedná o nezákonné rozhodnutí neboť rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum] byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn.

2. Žalovaná k věci samé učinila nesporným uplatnění nároku, co se týká požadavku na náhradu odškodnění z titulu nepřiměřené délky řízení, uvedla, že tuto neuznává a to s tím, že po provedeném šetření nárok uplatněný neshledala, neboť jí nebyl zapůjčen předmětný spisový materiál, nicméně neuznala částku požadovanou ze strany žalobce ani skutečnost, že by celková délka řízení byla nepřiměřená. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, odkázala na situaci v době podání vyjádření s tím, že ze strany Nejvyššího soudu byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] zrušen a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Neexistuje tak odpovědností titul nezákonného rozhodnutí.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn [spisová značka], tak, že bylo podáno Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu ze dne [datum], které bylo podáno ze strany [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], následně došlo k zahájení úkonů dle ust. § 158 odst. 3 došlo dne [datum]. Ze strany Policie České republiky bylo vydáno usnesení ze dne [datum], kterým bylo zahájeno trestní stíhání vůči žalobci a to z důvodu podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 písm. a), s tím že toto bylo doručeno [datum] žalobci. Následovalo vydání opatření Policie České republiky ze dne [datum], kterým byl přibrán znalec. Byl podán znalecký posudek Ing. Bc. [jméno] [příjmení] [jméno], oceňování nehmotného majetku tržního oceňování. Stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], který byla stížnost zamítnuta. V průběhu března 2010 dochází ze strany OČTŘ k předvolání obviněného ze dne [datum], vyrozumění o dalších postupech, žádost o přezkum zástupce ze dne [datum], které bylo doručeno ze strany žalobce policii dne [datum], Vyjádření k tomuto podání. Předvolání obviněného ze dne 2. 3. 201 s tím, že žalobce žádá o přeložení termínu na jiné datum. Následuje další předvolání je na [datum], dne [datum] proběhl výslech žalobce jako obviněného. Dne [datum] potom žalobce žádal o přezkum závažnosti důvodů, na jejichž základě bylo odepřeno právo nahlédnout do spisu a žalobce dává oznámení, že nemůže vypovídat [datum], neboť policií je stíhán z nezákonných důvodů a nezákonným způsobem. Následuje zpráva o odmítnutí nahlédnutí do spisu ze dne [datum] s tím, že obviněný nebyl dosud v celé věci vyslechnut a je zde obava, že svou výpověď by přizpůsobil spisu. Dne [datum] další předvolání žalobce. Podání doručené Krajskému státnímu zastupitelství ze dne [datum] ze strany žalobce týkající se odepření nahlédnutí do spisu a výslechu, k tomuto potom podává žalobce ještě žádost o přezkoumání důvodnosti odmítnutí a realizace práva nahlédnutí do spisu dne [datum] a [datum] žádost o přeložení termínu. Dne [datum] se k tomuto vyjadřuje státní zastupitelství. Dne [datum] pokračování výslechu obviněného s tím, že tvrzení je nepravdivé, nesmyslné a v podrobnostech odkazuje na stížnosti. Následují výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], č. [jméno] [celé jméno žalobce], JUDr. [jméno] [příjmení]. Obžaloba je podaná ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem ze strany státního zástupce Krajského státního zastupitelství dne [datum]. Následuje žádost o uvolnění peněžních prostředků ze dne [datum], Usnesení s tím, že stížnost byla zamítnuta, ze dne [datum], a to včetně dalších tři usnesení, všechny ze dne [datum] ohledně uvolnění prostředku jednotlivým subjektům, kterým byly zajištěny prostředky a akcie v proběhu roku 2009 a 2010. Následuje Nařízení hlavního líčení na dny 15. – [datum] ze dne [datum]. Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí uvedených stížností, dne [datum] byl potom spis předložen Vrchnímu soudu v Praze a Vrchní soud v Praze rozhodl pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] třemi usneseními o tom, že stížnosti proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto, že se zamítá zrušení zajištění peněžních prostředků, byly zmítnuty. Spis byl následně vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem a shora uvedené usnesení bylo rozesíláno jednotlivým subjektům. Dne [datum] následně proběhlo hlavní líčení s tím, že obžalovaný je hospitalizován v nemocnici a žádá odročení jednání. Jednání bylo odročeno na dny 30. – 31. 5. a [datum]. Jednání ve věci proběhlo v tomto termínu s tím, že došlo k výslechu obžalovaného, provádění dalších důkazů a výslechy svědků. Bylo odročeno na den 6. 9. - [datum], v mezidobí byly zasílány důkazy. Na hlavním líčení dne 6. – 7. 9 2011, byly prováděny výslechy svědků, byly čteny listiny a bylo uděleno závěrečné slovo a následně byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Následuje podání odvolání ze dne [datum], stejně tak potom doplňuje Krajské státní zastupitelství odvolání doručené soudu [datum]. Je podáno vyjádření obžalovaného k podanému odvolání státního zástupce ze dne [datum], zaslání k vyjádření obhájce obžalovanému [datum]. Následuje rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Lasem dne [datum] s tím, že rozsudek se zrušuje, věc se vrací k novému projednání. Dále jsou dne [datum] podány námitky podjatosti senátu Vrchního soudu v Praze, podnět je předsedovi Vrchního soudu v Praze doručený dne [datum]. Ze strany žalobce je také Ministerstvu financí zasláno vyjádření ze dne [datum] jsou navrženi další svědci. Na den [datum] bylo nařízeno hlavní líčení, to ve věci proběhlo, byli vyslýcháni další svědci a byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Státní zástupce podává odvolání, to odůvodňuje dne [datum], následně se vyjadřuje žalobce dne [datum]. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze, ten dne [datum] rozsudek zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Následuje další nařízení hlavního líčení na den [datum]. V mezidobí žalobce podává oznámení o podání trestního oznámení na soudce senátu Vrchního soudu v Praze, Nejvyšší státní zastupitelství sděluje, že přijalo podání dne 2. 1.2 2014. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání a byl vyhlášen rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce shledán vinným, je podáno odvolání a doplnění odvolání dne [datum] ze strany žalobce. Dne [datum] je dáno vyjádření státního zástupce,dne [datum] je věc předložena vrchnímu soudu v [obec]. Následuje podnět k výkonu dohledu ze dne [datum] doručený Vrchnímu státnímu zastupitelství ze strany žalobce, námitka podjatosti, Usnesením čj. [spisová značka] je rozhodnuto tak, že soudci Vrchního soudu v Praze a to JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení] nejsou vyloučeni z řízení. Žalobce podává stížnosti proti usnesení o nevyloučení soudců ze dne [datum], předkládací zpráva Nejvyššímu soudu ze dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu čj. [číslo jednací] bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] a rozhodnuto tak, že uvedení soudci JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení] jsou vyloučeni z řízení. Vrchní soud v Praze potom vyhlásil usnesení týkající se opravy protokolu, tento byl následně rozesílán Dne [datum] jsou ještě dokládány další důkazy včetně znaleckého posudku a dodatku znaleckého posudku. Následuje veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobce je vinen; v mezidobí byly podány stížnosti proti usnesení o zajištění pohledávky, o kterých rozhoduje Vrchní soud v Praze dne [datum]. Následují Námitky proti znění protokolu z hlavního líčení, dne [datum] podává žalobce dovolání, spis je předložen Nejvyššímu soudu dne [datum] Nejvyšší soud vrací spis bez věcného projednání dne [datum] s tím, že zde nebyly splněny podmínky týkající se lhůt. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu, ten rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud rozhoduje dne [datum] tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a žalobce obžaloby zprostil. Následně je podáno dovolání k Nejvyššímu soudu dne [datum] a Nejvyšší soud rozhoduje usnesením čj. [číslo jednací] tak, že zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka], je zrušen a i další rozhodnutí na zrušený rozsudek navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále se Vrchnímu soudu přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl s tím, že z odůvodnění se potom podává, že Vrchní soud v Praze je povinen se řídit ustanoveními § 265s trestního řádu, podle kterého je orgán činný v trestním řízení jemuž byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, je povine provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil, vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno jenom v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch, zákaz reformationis in peius.

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

5. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP.

6. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán).

7. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

8. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [spisová značka] a to včetně skutečnosti, že Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp zn. [spisová značka] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Vrchnímu soudu v Praze.

10. Co se týká požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že v mezidobí Nejvyšší soud České republiky dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], kterým byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn a tím nastala situace, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] nelze dle ust. § 7 a 8 zákona 82/1998 Sb. konstatovat faktickou existenci nezákonného rozhodnutí. V daném řízením momentálně je pravomocné usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a trestní stíhání žalobce doposavad trvá, byť Nejvyšší soud ve shora zmíněném usnesení odkázal na skutečnost, že dovolání bylo podáno pouze ze strany žalobce a je na Vrchním soudu, aby ve věci znovu rozhodnul, avšak rozhodnutí bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch, zákaz reformationis in prius, má soud za to, že ani za dané situace, byť je tomuto soudu zřejmé, že trestní stíhání žalobce neskončí jeho pravomocným odsouzením, ve věci fakticky dle zákona 82/1998 Sb. není dána existence nezákonného rozhodnutí, neboť zde není dle ustálené judikatury dáno rozhodnutí, které by nabylo právní moci a které by následně bylo pro nezákonnost zrušeno. Tento soud nemá pravomoc a nemůže v žádném případě předjímat, jakým způsobem trestní řízení žalobce vedené u Krajského soudu v Ústín nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] fakticky skočí, neboť toto může skončit různými způsoby, nejen rozsudkem, ale i usnesením o zastavení řízení a podobně. Teprve v situaci, kdy bude na jisto postavena existence nezákonného rozhodnutí, jak po materiální, tak po formální stránce, a to tak, že bude existovat pravomocné rozhodnutí soudu, ze kterého tento soud bude schopen jednoduchým posouzením zjistit, že trestní stíhání žalobce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] neskončilo jeho pravomocným odsouzením, bude dán ve věci odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí. Soud potom poukazuje také na skutečnost, že momentálně je tato projednávaná žaloba postavena na určitých žalobních tvrzeních, které shledávají existenci odpovědnostního titulu sice usnesení Policie [obec] republik o zahájení trestního stíhání, avšak nezákonnost tohoto rozhodnutí odvozují od rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], což však v době vyhlášení rozsudku není pravda, neboť toto rozhodnutí bylo fakticky ze strany Nejvyššího soudu zrušeno a není možné od něj tak odvozovat nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání. S tím potom souvisí i rozhodování týkající se možného odškodnění a všech okolností uvedeného případu, kdy je k tomuto nutné připočítat právě důvody, pro které byl žalobce obžaloby zproštěn, kdy jejich nesprávnost potom byla důvodem pro zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Soud tak při neexistenci odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí žalobu v tomto směru zamítl, aniž by prováděl dokazování.

11. Co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, soud dospěl k závěru, že je možné v tomto směru ve věci rozhodnout. Soud vycházel z konkrétních žalobních tvrzení s tím, že žalobce jasně ohraničil dobu, kterou žádá, aby soud poměřil hledisky přiměřenosti dle ust. § 31a odst. 3 zákona 82/1998 Sb. a to od [datum] do [datum] Celkem tato délka řízení je 8 let a 2 měsíce, řízení probíhalo před třemi stupni soudní soustavy, dál ještě před policejním orgánem a státním zastupitelstvím. Jednalo se o trestní řízení. Žalobci byl jediným obviněným v dané věci a jednalo se o posouzení existence trestného činu, který byl žalobci kladen za vinu. Soud dospěl k závěru, že celková délka trestního stíhání žalobce 8 let a 2 měsíce je v tomto případě již nepřiměřená a to zejména vzhledem ke všem okolnostem případu, kdy nelze odhlédnout od situace, že jak orgány činné v trestném řízení, tak zejména potom soudy, nebyly schopné v době, tak jak je vymezena ze strany žalobce, po dobu cca sedmi let, ve věci fakticky rozhodnout. Ve věci bylo vydáno 8 rozsudků s tím, že některými žalobce byl obžaloby zproštěn, některými byl naopak uznán vinným. Soud dospěl k závěru, že je nutné přihlédnout právě k celkové situaci, ve věci orgány činné v trestním řízení konaly poměrně rychle, bez delších průtahů, efektivně a to na počátku vyšetřování v době, kdy policie shromažďovala důkazy a vypracovávala obžaloby. Avšak v situaci, kdy spis byl už předložen s obžalobou k rozhodnutí, potom soudy ve věci nebyly schopné vyhlásit jasné konečné pravomocné rozhodnutí ve věci samé v době přiměřené. Soud má za to, že po dobu sedmi let vedení řízení před soudy, pakliže bylo vydáno celkem osm rozhodnutí ve věci samé, které se týkaly uznání viny či neviny žalobce, jedná se již samo o sobě o délku nepřiměřenou. Soud dále odkazuje i na skutečnost, že zde byly delší období nečinnosti a to zejména v době vypracovávání rozsudku soudu prvního stupně ze dne 21 11. 2012, který byl doručen až dne [datum], po více než roce od jeho vyhlášení, dále stejně tak potom i další rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum], kdy byl doručen až [datum] a od rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum] do nařízení dalšího líčení dne [datum]. Jedná se taktéž o období určité nečinnosti soudu, kde soud neshledal, že by ve věci byly činěny úkony, které by přímo směřovali k rozhodnutí ve věci samé. Celková délka řízení tak, jak je vymezena ze strany žalobce, je naprosto nepřiměřená. Soud dospěl k závěru, že na základě této nepřiměřené délky řízení, došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a žalobci tak přísluší odškodnění a že je na místě odškodnit takto vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, to v intenzích ust. § 31a odst. 3 zákona 82/1998 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Celková délka řízení je 8 let a dva měsíce a jeden rok trvání řízení je nutné odškodnit odškodnit částkou [částka], za první dva roky částkou poloviční. [příjmení] [částka] byla zvolena z toho důvodu, že se v případě řízení žalobce nejedná o extrémní délku řízení, avšak vzhledem k okolnostem případu a vzhledem k tomu, že se jedná o trestní řízení, má soud za to, že nelze ani použít částku [částka] jako částku základní. Soud počítal s částkou [částka] za jeden rok trvání, dospěl k celkové částce [částka]. Tuto poté procentuálně moderoval parametry ust. § 31a odst. 3 zák. 82/1998 Sb., dospěl k závěru, že je na místě tuto částku zvýšit o 30% z důvodu významu řízení pro žalobce, jednalo se o trestní stíhání žalobce, kdy žalobce je již také v pokročilejším věku, obecně s těmito dvěma faktory potom jak soudu vnitrostátní tak Evropský soud pro lidská práva spojuje nutnost rychlejšího vyřizování věci a vyššího významu pro účastníky takovéhoto řízení. Dále soud snížil o 10% tuto částku z důvodu složitosti řízení, jednalo se o trestní řízení, o složitosti ad absurdum svědčí i počet rozhodnutí jak soudu prvního stupně, soudu odvolacího, tak i Nejvyššího soudu ve věci samé, kdy tyto soudy nejsou schopné rozhodnout, zdali je žalobce vinen trestným činem, který je mu kladen za vinu, nebo naopak je uznán nevinným. Dále co se týká složitosti řízení, má soud za to, že řízení bylo po stránce procesní poměrně složité, bylo vyslýcháno značné množství svědků, byl vypracováván znalecký posudek, řízení bylo složité i procesně, neboť bylo nutné rozhodovat o různých stížnostech ze strany žalobce, ze strany dalších zúčastněných osob, kterým byl zajištěn majetek, nebo finanční prostředky, bylo rozhodováno taktéž o námitkách podjatosti, kdy námitka podjatosti byla shledána ze strany Nejvyššího soudu následně důvodnou, avšak každý tento procesní úkon soudu v sobě nese nutnost určité prodlevy v konečném vyřízení věci. Co se týká dalšího, soud snížil o 20% tuto částku z důvodu počtu soudních soustav, které ve věci rozhodovaly. Řízení bylo rozhodováno jak před Krajským soudem v Ústí nad Labem jako soudem prvního stupně, Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím, tak i několikrát i před Nejvyšším soudem ČR, kdy právě dobu po kterou se soudy opravnými prostředky zabývají, je potom nutné přičítat obecně k celkovému prodloužení celkové délky řízení. Soud nicméně nemohl přehlédnout skutečnost, že ve věci bylo vydáno značné množství rozhodnutí, ze strany soudů ve věci samé, soud dospěl k závěru, že je na místě o 30% z důvodu postupu orgánu státu tuto částku navýšit, soud má za to, že nelze odhlédnout od situace, kdy ze strany jak Krajského soudu v Ústí nad Labem, byl žalobce několikrát nepravomocně odsouzen, následně při zrušení těchto rozhodnutí byl žalobce shledán nevinným, byl žaloby zproštěn, stejně tak potom takto rozhodoval Vrchní soud v Praze, kdy jeho rozhodnutí byla zrušena ze strany Nejvyššího soudu České republiky. Soud má za to, že to je právě postup soudu jako orgánů státu, které nekompaktně postupovaly v rozhodování ohledně viny či neviny žalobce v posuzovaném trestním řízení, kdy právě i tato nekompaktnost a nekomplexnost uvedených rozhodnutí soudu potom jasně a nejvyšší měrou musela přispět k psychické a životní nepohodě žalobce po dobu, po kterou byl žalobce udržován v nejistotě ohledně výsledku uvedeného řízení. Soud tak dospěl k částce [částka], kterou také přiznal. Žalobce ještě požadoval omluvu, která však byla spojena s titulem nezákonného rozhodnutí, vzhledem k absenci tohoto nezákonného rozhodnutí jako odpovědnostního titulu soud v tomto směru omluvu zamítl a zamítl ji i v jedné větě, která se týkala požadavku na potvrzení existence nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, kdy soud má za to, že samotné finanční odškodnění nepřiměřené délky řízení je dostatečnou formou satisfakce pro žalobce.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce i žalovaná byli úspěšní co do základu 50 %. Soud rozhodl, že žádnému z nich náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení