16 C 183/2018-208
Citované zákony (14)
Rubrum
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [datum] [číslo], [PSČ] [obec] [část obce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [datum] [číslo], [PSČ] [obec] [část obce] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] 3. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka a původního účastníka] 4. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka a původního účastníka] 5. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] bytem [datum] [číslo], [PSČ] [obec] [část obce] o: povolení nezbytné cesty takto:
Výrok
I. Povoluje se služebnost stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na listu vlastnictví č. 2073 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a přes pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na pozemek parc. [číslo] p. [číslo] oba v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a to bez omezení a s účinky pro každého dalšího vlastníka pozemku p. [číslo] p [číslo] oba v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 1) a žalované 2) za zřízení služebnosti částku ve výši 4 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně za zřízení služebnosti žalovanému 3) částku ve výši 5 733 Kč, žalovanému 4) částku ve výši 5 733 Kč a žalovanému 5) částku ve výši 11 467 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce a) a b) se svou žalobou domáhali povolení služebnosti stezky a cesty přes pozemek p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na listu vlastnictví č. 2073 a přes pozemek p. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] na pozemek p. [číslo] p. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] (všechny zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava), a to bez omezení a s účinky pro každého dalšího vlastníka pozemku p. [číslo] p [číslo]. Žalobci navrhli, aby uvedené pozemky byly zatíženy věcným břemenem v celém jejich rozsahu (aniž by věcné břemeno bylo třeba vymezit geometrickým plánem), když oba pozemky jsou ostatní komunikací, kdy jejich délka převládá nad šířkou a zatížení pouze části pozemků by znemožnilo pozemky jako cestu užívat. Svou žalobu odůvodnili tím, že pozemky p. [číslo] (zahrada), p. [číslo] (zahrada) a [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa]) jsou součástí společného jmění žalobců. Tyto pozemky (dále jen„ pozemky žalobců“) nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícím [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Součástí společného jmění žalovaných 1) a 2) je pozemek p. [číslo]. Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je způsob využití tohoto pozemku uveden jako„ ostatní komunikace“. Žalovaní 3) až 5) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] (ostatní plocha), kdy podíl žalovaných 3) a 4) činí id. a podíl žalovaného 5) činí id. . Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je způsob využití tohoto pozemku uveden rovněž jako„ ostatní komunikace“. Oba uvedené pozemky užívá p. [příjmení], který je pachtýřem pozemku ve vlastnictví žalovaných 1) a 2), a to k příjezdu k propachtovaným pozemkům. Pan [anonymizováno] jezdí po pozemcích p. [číslo] p. [číslo] traktorem s vlečkou a osobním automobilem. Pozemek p. [číslo] malou část pozemku p. [číslo] dále využívají manželé [příjmení] k přístupu a příjezdu k rodinnému domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] užívají dále žalovaní 3) až 5). Právní předchůdci žalobců a po té i žalobci a jejich děti dlouhodobě užívali pozemek p. [číslo] na něj navazující pozemek p. [číslo] k průchodu a průjezdu ke svému rodinnému domu a ke svým pozemkům. Matka žalobkyně, [jméno] [příjmení], žila v předmětném domě až do r. 1978, kdy se jí žalobkyně narodila. I po té její matka své rodiče pravidelně navštěvovala, jednou za 14 dnů za nimi i s ní přijížděli osobním automobilem. Své rodiče v tomto domě pravidelně navštěvovali i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Pamatuje si, že se po cestě žalovaných naváželo do jejich domu i uhlí. Po té, co se žalobci do domu nastěhovali, přicházeli po pozemcích žalovaných za nimi i jejich návštěvy, např. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další. Pokojný stav spočívající v zajištění přístupu k pozemkům žalobců trval minimálně od r. 1922 do r. 2014. Už v r. 1922 bylo na základě smlouvy ze dne [datum], [číslo] do tehdejší pozemkové knihy k tíži pozemků žalovaných 3) až 5) tehdy evidovaného pod [číslo] zapsáno věcné břemeno chůze, jízdy a hnaní dobytka ve prospěch pozemků žalobců, tehdy evidovaných pod [číslo] [číslo] jako pozemků oprávněných. V uvedené smlouvě bylo uvedeno, že cesta, po níž je věcné břemeno zřizováno, se na pozemku nachází a je užívána. Fakticky tak byl pozemek p. [číslo] k zajištění průjezdu a průchodu k pozemkům žalobců využíván ještě dříve. Uvedené věcné břemeno bylo z katastru nemovitostí vymazáno k [datum]. V tomto roce byly tehdejší pozemkové knihy uzavřeny a zápisy z nich přeneseny do nově vzniklé evidence nemovitostí. Předmětné věcné břemeno však nebylo z pozemkových knih do evidence nemovitostí převzato, neboť tehdejší [ulice] národní výbor prý vystavil nějaké potvrzení, že věcné břemeno zaniklo. Žalobci s výmazem věcného břemene nesouhlasí, neboť [ulice] národní výbor nebyl oprávněnou osobou z věcného břemene a tudíž nebyl ani oprávněn vystavit dokument potvrzující jeho zánik. Žalobci dne [datum] podali ke katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálnímu pracovišti Opava, návrh na opravu chyby v katastrálním operátoru, kterým se domáhali zápisu služebnosti dle smlouvy [číslo] ve prospěch jejich pozemků přes pozemek p. [číslo]. [ulice] orgán vydal dne [datum] oznámení o neprovedení opravy chyby č.j. OR-591/2017-807-31. S tímto vyslovili žalobci nesouhlas. Vyhověno však žalobcům nebylo ani rozhodnutím správního orgánu I. stupně ani na podkladě odvolání, o němž rozhodl Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] dne 29. 5. 2018, č.j. ZKI OP [číslo], dle něhož je nutné vyjít z rozhodnutí SPÚ o pozemkových úpravách, v jejichž příloze není žádný zápis věcného břemene přes pozemek p. [číslo] pro pozemky žalobců. I po výmazu věcného břemene však pozemek žalovaných sloužil k průjezdu a průchodu na pozemek žalobců. Od roku 1922 tedy žalovaní ani jejich právní předchůdci proti tomuto užívání ničeho nenamítali, s užíváním jejich pozemku přinejmenším konkludentně souhlasili. Když žalobci zakoupili na základě kupní smlouvy ze dne [datum] své pozemky, začali proto každodenně využívat pozemky žalovaných k zajištění průchodu a průjezdu. Ani proti tomuto užívání žalovaní několik let ničeho nenamítali ani mu nebránili. [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jim navíc před uzavřením kupní smlouvy výslovně řekli, že k jejich pozemkům je zajištěn přístup přes pozemky žalovaných. Pracovník realitní kanceláře, který prodej zprostředkovával, tuto skutečnost potvrdil. Skutečnost, že přístup k pozemkům žalobců je zajištěn přes pozemky žalovaných byla nicméně žalobcům známa i bez tohoto sdělení, neboť žalobci a prodávající jsou příbuzní ([jméno] [anonymizováno] je matkou žalobkyně a prodávající [příjmení] a [příjmení] jsou strýcem, resp. tetou žalobkyně). Žalobkyně tudíž rodinný dům navštěvovala od malička, věděla, že se k němu chodí a jezdí přes pozemky žalovaných, sama tuto cestu vždy využívala. Jiný průchod a průjezd než přes pozemky žalovaných nevede, neb pozemky žalobců jsou jinak obklopeny rozsáhlými poli, na kterých se nenachází žádná cesta ani stezka. Ostatní komunikace nacházející se na pozemku žalovaných je dlouhodobě osvědčeným a nejpřirozenějším spojením pozemků žalobců s veřejnou cestou. Žalovaní 1) a 2) je v době rekonstrukce rodinného domu [adresa] v [anonymizováno] vyzvali, aby na jejich pozemky nevjížděli těžkými vozidly. Žalobci se snažili požadavku žalovaných vyjít maximálně vstříc, sami žalobci těžké vozidlo (nad 3,5 t) nevlastní. Po pozemku žalovaných [číslo]) a 2) však jezdí traktor s vlečkou pachtýře [příjmení], který má klíč i od sklopného zátarasu (viz. dále). V r. 2014 žalovaní 3) až 5) průjezd a průchod žalobcům přes svůj pozemek p. [číslo] zakázali a v březnu 2015 naistalovali na cestu sklopný ocelový sloupek na klíč s cedulí„ SOUKROMÝ POZEMEK VSTUP ZAKÁZÁN“ a přehradili cestu řetězem. Od prosince 2015 je ostnatým drátem přehrazen i pěší přístup. Tím žalobci ztratili spojení jejich pozemků s veřejnou cestou a nemohou užívat ani pozemek p. [číslo] přes který se dostanou toliko k hranici pozemku p. [číslo]. Od té doby (od r. 2014) se žalobci ke svému rodinnému domu dostanou jedině pěšky, kdy odstaví svůj automobil na okraji obce, přezují se do holínek a jdou cca 350m přes pole, které je schůdné jen s velkými obtížemi. Žalobci žalovaným 3) až 5) navrhli, že od nich jejich pozemek odkoupí (dopisem ze dne [datum]), ale bezvýsledně. Žalovaní 1) a 2) se rovněž v minulosti pokoušeli umístit na svůj pozemek [číslo] závoru. K tomu však nedošlo, neb příslušný silniční správní úřad s tím vyslovil nesouhlas. Nicméně nesouhlas žalovaných 1) a 2) s užíváním jejich pozemku trvá. Žalobci v minulosti využili téměř všech možností, které jim právní řád přiznává: pokoušeli se s žalovanými dohodnout smírně (dopisem ze dne [datum] žalované 1) a 2) požádali o zřízení služebnosti), k příslušném silničnímu správnímu orgánu podali návrh na určení, že pozemky žalobců jsou veřejně přístupnou komunikací (žádost byla zamítnuta rozhodnutím [číslo] 2015 ze dne [datum] a odvolání žalobců bylo zamítnuto rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], mj. z důvodu, že pozemek p. [číslo] nevyužívala k chůzi a jízdě široká veřejnost), obraceli se osobně i písemně s žádostí o radu a pomoc na orgány státní správy a samosprávy. Veškerá tato snaha byla bezvýsledná. Žalovaní jsou názoru, že nemovitosti žalobců jsou s veřejnou cestou spojeny přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce], který je ve vlastnictví Statutárního města Ostravy. Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní komunikace. Tento knihovní stav je však v rozporu se stavem skutečným, neboť ve skutečnosti se na tomto pozemku žádná stezka, natož cesta nenachází. Jedná se o pozemek, který byl vytvořen v rámci pozemkových úprav dokončených v r. 2013, kdy žalobcům nikdo v průjezdu přes pozemky parc. [číslo] ještě ani nebránil. Tehdy obec přislíbila, že žalobcům bude příjezdová cesta po uvedených pozemcích zřízena, ale nestalo se tak a příjezdová cesta přes pozemky parc. [číslo] existuje jen de iure. Uvedený pozemek je zorán a oset, tvoří jednotný celek s ostatními pozemky, jako takový je obhospodařován, hranice tohoto pozemku nejsou v terénu zřetelné, v mnoha místech jsou podmáčené, pro pohyb osobních silničních vozidel nejsou vhodné. Dle odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] by byla nutná jejich kompletní stavební úprava včetně odvodnění, pokud by se tyto pozemky měly využívat k přístupu k pozemkům žalobců. [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrzuje i vyjádření SPÚ ze dne [datum], z něhož plyne, že k zajištění přístupu žalobců k jejich pozemkům přes pozemek p. [číslo] by bylo nutno realizovat soustavu polních cest, což by obnášelo náklady v řádu desítek miliónů korun, neboť se cesty nacházejí v blízkosti potoka a jsou zčásti podmáčené. Přístup přes pozemek p. [číslo] tedy není možný, neboť reálně se na něm žádná cesta nenachází. a její zbudování by znamenalo investici v řádu desítek miliónů korun. Povolením nezbytné cesty nebudou žalovaní obtěžováni žádným jiným způsobem, než tomu bylo dosud.K pozemkům žalobců se historicky chodilo a jezdilo vždy přes pozemky žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalobci rovněž oslovili vlastnicí pozemku parc.č.. [číslo] p. [jméno] [příjmení], zda, resp. za jakých podmínek by byla ochotna umožnit žalobcům průchod a průjezd přes její pozemek. Bylo jim řečeno, že spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] nesouhlasí a nikdy nebudou souhlasit s průchodem a průjezdem přes jejich pozemek. K tomu nutno dodat, že pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda, jeho hranice nejsou v terénu znatelné, neb tento pozemek tvoří jeden velký půdní blok se sousedními pozemky a takto je i obhospodařován. Povolením nezbytné cesty přes pozemky žalovaných zapsaných jako ostatní komunikace by tak vznikla žalovaným navíc menší újma, než v případě vlastníků pozemku parc. [číslo].
2. Žalobci ve shodě s žalovanými dále uvedli, že jejich dům byl postaven ve 20. letech 20. století. Od roku 1955 až do své smrti v r. 2006 a 2007 v domě bydleli prarodiče žalobkyně, a to pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli tři děti, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] vozidlem nejezdili. Vztahy žalobců a žalovaných jsou dlouhodobě špatné, žalovaní viní žalobce, že nevhodným užíváním jejich cestu zničili apod. Vzájemně pak na sebe podávali různá trestní oznámení aj. podání. Žádný z účastníků však nebyl nikdy z ničeho uznán vinným.
3. Žalovaní 1) a 2) navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že žalobci mají zajištěn přístup ke svým pozemkům přes obecní pozemky parc. [číslo]. Nevyužíváním těchto pozemků žalobci došlo k tomu, že zemědělci hospodařící na přilehlých pozemcích rozorali hranice na tomto pozemku a tyto nejsou zřetelné. Kdyby žalobci tyto pozemky užívali, jejich povrch by se ujezdil a zpevnil. Žalobci se tak podanou žalobou domáhají jen pohodlnějšího spojení a nedostatek přístupu ke svým nemovitostem si způsobili sami hrubou nedbalostí. Nemovitosti si zakoupili bez zajištěného přístupu, před koupi svého pozemku se nezajímali, jakou domluvu měli žalovaní s právními předchůdci žalobců. Žalovaní nyní necítí žádnou potřebu zaběhnuté zvyky měnit a dobrovolně svá práva oklešťovat. Navíc při komplexních pozemkových úpravách, jichž se žalobci účastnili, mohli žalobci sami navrhnout jiné přístupy ke svým nemovitostem. Není pravda, že jejich pozemek sloužil po dobu sta let denně k průjezdu a průchodu k pozemkům žalobců. Jejich dům byl postaven až r. 1925 a dům žalobců ještě později. Užívání jejich pozemku vlastníky okolních pozemků fungovalo vždy na základě osobní domluvy, nejednalo se o právo věcné, ale obligační. S [anonymizováno] jsou domluveni, že budou užívat jimi vybudovanou cestu a s právními předchůdci žalobců měli sjednáno jen právo stezky. Někdy s jejich souhlasem chodí po jejich pozemku p. Friderichová. Pan [anonymizováno] jejich pozemek již neužívá, neb mu pacht skončil. Je pravda, že žalobcům v užívání jejich pozemku nebránili ani nebrání, když je to jejich nejschůdnější cesta k jejich pozemku. Není však pravda, že by nic nenamítali - nesouhlasili se způsobem, jakým žalobci jejich pozemek užívali. Opakovaně a bezvýsledně je žádali, aby po cestě jezdili opatrněji a pomaleji, neb na pozemku si hrají děti a ze vrat vyjíždí auta a vybíhá pes. Neadekvátním využíváním pozemku, k jakému ze strany žalobců docházelo, se zejména v deštivých obdobích podemílala půda v nezpevněné části patřící [anonymizováno] a panu [celé jméno původního účastníka] a v důsledku toho docházelo k narušování jimi zbudované cesty. [jméno] do cesty investovali nemalé finance, které se jim nikdy nevrátí a nehodlají se vzdát svých práv na úkor sousedů, kteří nerespektují ani jejich požadavek na zákaz vjezdu těžších vozidel, aby se neničily inženýrské sítě, které se pod cestou nacházejí. Ostatní vlastníci, kteří využívají jejich cestu, tak činí obezřetněji, aby cestu bylo možno využívat co nejdéle, nejsou s nimi problémy. To, že v minulosti zvažovali umístění závory na svůj pozemek, nebylo kvůli žalobcům, ale kvůli cizím automobilům vjíždějících na jejich pozemek a parkujících na jejich zahradě a příjezdové cestě. Se sousedy však byli dohodnuti na vydání klíčů k této závoře. S žalobci nejsou ochotni uzavřít smlouvu o nájmu svého pozemku ani jinou nepojmenovanou smlouvu o jeho užívání. Pozemek parc. [číslo] je z hlediska sjízdnosti podobný pozemkům parc. [číslo] v případě obou těchto cest by bylo nutné učinit jejich opravu, aby se po nich dalo jezdit. Průjezdem přes jejich pozemek parc. [číslo] který se nachází v těsné blízkosti jejich domu, by byli rušeni.
4. Žalovaný § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [číslo]) namítal, že žalobci mají zajištěn přístup ke svým nemovitostem přes pozemky parc. [číslo] prostřednictvím podané žaloby se domáhají toliko pohodlnějšího přístupu. Jeho pozemek parc. [číslo] sloužil v minulosti zejména pro pěší přístup a vozidla se na něm pohybovala výjimečně. V současné době po tomto pozemku již vůbec nikdo nejezdí, neb i nájemní smlouva panu [příjmení] skončila. [jméno] užívají toliko pozemek parc. [číslo]. Po té, co se žalobci nastěhovali do domu [adresa] došlo k výrazné změně v užívání tohoto pozemku, kdy docházelo k pravidelným průjezdům motorovými vozidly několikrát denně. Bezohledné chování žalobců trpěli žalovaní s vizí brzkého ukončení pozemkových úprav v jejich katastrálním území, které zajistily žalobcům přístup přes pozemky parc. [číslo]. Jelikož žalobci při užívání pozemku parc. [číslo] nebrali ohled na povětrnostní podmínky, došlo brzy k poškození povrchu pozemku parc. [číslo] po celé jeho délce. Tento se stal nesjízdným a na mnoha místech neschůdným. Žalobci tento stav řešili odstavováním svých vozidel v místech, kam se jim zrovna podařilo dojet, či průchodem a průjezdem přes přilehlé zahrady parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných 3) a 4). Žalovaní za účelem ochrany svého majetku proto na základě platných povolení své pozemky oplotili a vybudovali vjezdovou bránu. Tato opatření jednání žalobců eliminovala. Žalobci sice popírají přístup ke svým pozemkům přes pozemky p. [číslo] nicméně v červnu 2016 vybudovali na svém pozemku dodavatelským způsobem čističku odpadních vod, aniž by k tomu během stavebních prací využili pozemek žalovaných. Žalobci popsaná opatření zabraňující neoprávněnému vstupu a vjezdu na pozemek p. [číslo] byla odstraněna v červnu 2016 a nahrazena příčným přehrazením v souladu s rozhodnutím o umístění stavby č.j. 22544/2016/LOK. Svůj spoluvlastnický podíl k pozemku není ochoten prodat.
5. Žalovaný [číslo]) se připojil je skutkovým tvrzením žalovaného 3). Rovněž on není ochoten svůj spoluvlastnický podíl k pozemku prodat. Namítal, že by zřízením nezbytné cesty došlo k zásahu do jeho vlastnického práva, ke ztrátě soukromí, mohlo by docházet k dalšímu poškozování upraveného povrchu parc. [číslo]. Také by se s žalobci museli vidět, čelit jejich útokům, urážkám, nadávkám, najíždění motorovým vozidlem, jak žalobce v minulosti učinil. Ohledně zřízení cesty přes pozemky parc. [číslo] probíhala v rámci pozemkových úprav zdlouhavá jednání, do něhož bylo zapojeno hodně lidí, nechápe, proč by nyní mělo z toho sejít.
6. Žalovaný [číslo]) k věci uvedl, že nesouhlasí se zřízením služebnosti, ale souhlasí s prodejem svého spoluvlastnického podílu žalobcům, nechce nikomu dělat žádné problémy. Odprodej jeho podílu je závislý na tom, zda žalovaní 3-4) se vzdají svého předkupního práva. V minulosti, kdy jeho dědeček cestu koupil, zde ještě žádné nemovitosti nestály, cesta byla zřízena toliko za účelem přístupu k polnostem. [příjmení] pak cestu používali toliko pro pěší chůzi, 1x ročně jim po ní bylo přivezeno uhlí. Je pravda, že po cestě za [anonymizováno] jezdily návštěvy, nedokáže říct, jak často. Sám se o cestu staral od roku 1975, dále se o ni starat nechce, ať se stará ten, kdo ji bude užívat. Má však za to, že žalobci mají přístup ke své nemovitosti prostřednictvím pozemků ve veřejném vlastnictví (parc. [číslo]). Ani v průběhu výstavby čističky odpadních vod žalobci nevznikla potřeba využít soukromou cestu žalovaných 1) až 5). Pan [anonymizováno] užívá pouze část pozemku p. [číslo] ke svým zemědělským účelům, pozemek užívá od jara do podzimu s maximálním ohledem na sjízdnost užívaného pozemku, nejde o denní užívání.
7. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů: - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že pozemky p. [číslo] (zahrada o výměře 285 m2), p. [číslo] (zahrada o výměře 834 m2) a [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 185 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa]) jsou součástí společného jmění žalobců, - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 2073 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že pozemek p. [číslo] o výměře 403 m2, dle druhu pozemku - ostatní plocha, dle způsobu využití - ostatní komunikace, je součástí společného jmění žalovaných 1) a 2), - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 495 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že žalovaní 3) až 5) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] o výměře 1 887 m2, dle druhu pozemku - ostatní plocha, dle způsobu využití - ostatní komunikace, kdy podíl žalovaných 3) a 4) činí id. a podíl žalovaného 5) činí id. , - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 2098 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] (dle druhu pozemku - ostatní plocha, dle způsobu využití - ostatní komunikace), je Statutární město Ostrava, - nespornými tvrzeními účastníků, že dům žalobců [adresa] byl postaven ve 20. letech 20. století, od roku 1955 až do své smrti v r. 2006 a 2007 v domě bydleli prarodiče žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli tři děti, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] vozidlem nejezdili. Vztahy žalobců a žalovaných jsou dlouhodobě špatné, žalovaní viní žalobce, že nevhodným užíváním jejich cestu zničili. Proběhla řada správních či soudních řízení mezi účastníky, žádný z účastníků však nebyl nikdy z ničeho uznán vinným.Pozemky parc. [číslo] jsou za zhoršených povětrnostních podmínek nesjízdné, - kupní smlouvou ze dne [datum], že žalobci dne [datum] zakoupili rodinný dům [adresa] v k.ú. [část obce] od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], - kopií katastrální mapy, že ostatní komunikace p. [číslo] bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku p. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]; pozemek p. [číslo] prochází zastavěným územím; na pozemek p. [číslo] navazuje pozemek p. [číslo] vedoucí nezastavěným územím; na pozemek p. [číslo] navazuje nemovitost žalobců p. [číslo]; tato nemovitost představuje osamocenou zástavbu uprostřed bloku orné půdy; z hlediska své šířky jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] téměř srovnatelné šíře 6 m; pozemek parc. [číslo] v části o délce cca 60 m dosahuje šíře až 10m; celková délka pozemku parc. [číslo] je cca 320m, celková délka pozemku parc. [číslo] je cca 100m, - znaleckým posudkem č. 1925 ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba], že cena věcného břemene stanovená na základě ročního užitku 4,5 % z pozemku parc. [číslo] činí 22 930 Kč a cena věcného břemene stanovená na základě ročního užitku z pozemku parc. [číslo] činí 4 900 Kč, kdy znalec vycházel z jediných tří dohledaných a realizovaných kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], na jejichž základě činí aktuální srovnávací ceny pozemku v [anonymizováno] celkem 210,53 Kč/m2, 522,14 Kč/m2 a 85,77 Kč/m2, jejichž zprůměrováním získáváme cenu dotčených pozemků po zaokrouhlení, a to 270 Kč/m2; roční užitek 4,5 % z 270 Kč/m2 je pak 12,15 Kč/m2/rok; tomu pak odpovídá roční užitek ve výši 22 930 Kč v případě pozemku parc [číslo] (12,15 x výměra 1 887 m2) a roční užitek ve výši 4 900 Kč (12,15 x výměra 403 m2), - internetovou nabídkou realitních kanceláří, že v [část obce] se zasíťované stavební pozemky na trhu s nemovitostmi nabízejí za částku od 490 Kč/m2 do 1 496 Kč/m2, orná půda od 40 Kč/m2 po 185 Kč/m2, - stanoviskem Státního pozemkového úřadu k přístupové cestě [část obce] ze dne 25.8.2017, č.j. SPU 393215/2017, že stavební parcela s domem [adresa] byla zahrnuta do komplexních pozemkových úprav, které byly pravomocně ukončeny v r. 2013. V rámci pozemkových úprav byla žalobcům a dalším navazujícím vlastníkům zemědělských pozemků navržena jako přístup cesta označená jako OPC [číslo], kdy v technické dokumentaci je uvedeno, že OPC [číslo] je navrhována jako jediný přístup pro vlastníky osamocené zástavby uprostřed bloku orné půdy. Dle stanoviska SPÚ nelze z uvedeného explicitně dovozovat, že automaticky tím zanikají jiné způsoby zpřístupněné pozemků a pokud je v dokumentaci polní cesta OPC [číslo] označena jako„ jediný přístup“, je zcela evidentní, že se jedná o jediný přístup zajištěný návrhem pozemkových úprav, nikoli o jedině reálně existující přístup, potažmo rušící jiné přístupy k domu a pozemkům. Dále bylo konstatováno, že existující soukromoprávní vztahy nelze řešit pozemkovými úpravami a nelze předpokládat, že by zbudování navržené přístupové cesty mohlo být prioritou mezi požadavky na realizaci společných zařízení, neboť je neefektivní realizovat přístupovou cestu k jedinému domu, když její délka je značná a kolem hospodaří pouze jediný subjekt. Cesta na pozemcích parc. [číslo] byla v rámci komplexních pozemkových úprav navržena, nebyla však realizována v terénu. Realizace cesty na těchto pozemcích není zařazena do plánu jejich činnosti, předpokládaný odhad nákladů na realizaci navržené cesty v délce [číslo] m je cca 15 miliónu korun, - vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], že povrch komunikace [číslo] není jakkoli zpevněn, proto není vhodný pro pohyb osobních silničních vozidel, komunikace je v mnoha místech podmáčená tak, že může dojít k zapadnutí vozidel do bahna a stávající stavebně technický stav umožňuje pouze průjezd zemědělské techniky; komunikace [číslo] existuje pouze v katastru nemovitostí, fyzicky nebylo možno na místě komunikaci identifikovat; pokud by se obě komunikace měly využívat k přístupu k RD [adresa], byla by nutná jejich stavební úprava, - rozhodnutím silničního správního úřadu Statutárního města Ostrava, ÚMOb [část obce] [číslo] 2015 a Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], že žádost žalobců o určení, že pozemek p. [číslo] p. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací byla dne [datum] zamítnuta; zamítnuto bylo rovněž odvolání proti tomuto rozhodnutí, - sdělením Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] a ze dne [datum], že k pozemkům žalobců byly navrženy přístupové cesty OPC [číslo] (p. [číslo]) o délce 0,429 km a polní cesta VPC 36 (p. [číslo]) o délce 0,990 km, která se napojuje již na stávající zpevněnou cestu jdoucí ze zastavěného území obce Polanka nad Odrou; v současné době se však realizace těchto cest neplánuje, neb ze strany vlastníků zemědělsky využívaných pozemků není o realizaci těchto cest zájem a náklady na jejich realizaci lze odhadnout řádově v několika desítkách miliónů korun, neb cesta VPC 36 se nachází v blízkosti potoka a bylo by nutné přijmout i opatření z hlediska působení vody v krajině, - opisem smlouvy o služebnostech [číslo] a jejím méně čitelným originálem doplněným geometrickým plánem, že se právní předchůdci účastníků dohodli, že zřídí sobě navzájem služebnost chůze, jízdy a hnaní dobytka po již zřízené cestě parc. [číslo] (pozn. soudu: dnes parc. [číslo]), která přiléhá přímo na pozemky sousedky [příjmení]; - oznámením Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava ze dne [datum], rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava ze dne [datum] a rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum], že katastrální úřad neprovedl opravu údajů katastru nemovitostí na základě návrhu žalobců, tj. zápis věcného břemene chůze, jízdy a hnaní dobytka ve prospěch žalobců dle smlouvy ze dne [datum] [číslo] 1921, a to mj. s odůvodněním, že dané věcné břemeno bylo původně zapsáno v pozemkové knize, která byla k [datum] uzavřena a zápisy byla převedeny do evidence nemovitostí. Předmětné věcné břemeno nebylo nikdy převzato z pozemkové knihy do evidence nemovitostí, a to z důvodu předloženého Potvrzení tehdejšího ObNV o zániku služebnosti s poznámkou„ o dokončené výstavbě cesty“. [ulice] národní výbory spolupracovaly tehdy s orgány geodezie při zakládání a udržování evidence nemovitostí a v souladu se skutečným stavem potvrzovaly zánik věcných břemen. Zápis do tehdejší evidence nemovitostí byl proveden v souladu s převzatými údaji z pozemkové knihy a současně se zjištěnými novými skutečnostmi. Tento stav byl stvrzen podpisem oprávněné osoby (pozn. soudu: není uvedeno které osoby). Pro neprovedení zápisu věcného břemene je však podstatné, že původní povinný pozemek parc. [číslo] (dnes parc. [číslo]) a pozemky oprávněné parc. [číslo] (dnes parc. [číslo]) byly zahrnuty do komplexních pozemkových úprav v k.ú. [část obce], tj. vznikly při komplexních pozemkových úpravách (dále jen KPÚ), které probíhaly v [část obce] v letech 2005 – 2013 na základě pravomocného Rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv v pozemkové úpravě č.j. SPU-048962/2013 ze dne 18.4.2013, kdy do katastru nemovitostí bylo zapsáno zcela nové uspořádání vlastnických práv a s nimi souvisejících věcných břemen. Toto rozhodnutí je pro zápis do katastru nemovitostí závazné, osoby dotčené tímto rozhodnutím mohly v rámci KPÚ uplatnit svá procesní práva, a to až do vydání daného rozhodnutí. V souladu s tímto rozhodnutím nebyla k předmětným pozemkům uvedená žádná věcná břemena. Nesouhlasu žalobců s tímto postupem nebylo vyhověno. Odvolání žalobců proti uvedenému rozhodnutí bylo odmítnuto, - usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2015, č.j. 57Co 506/2015-142, že žaloba žalobců ze dne [datum] na ochranu rušené držby, kterou se domáhali vůči žalovaným 3-5) zdržení se bránění práva cesty přes pozemek parc. [číslo] byla zamítnuta z důvodu uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty k uplatnění práva, když konflikty ve vztahu k užívání pozemku parc. [číslo] byly již od roku 2014, - písemnou komunikací mezi účastníky, že žalobci navrhli žalovaným odkoupení předmětných pozemků, popř. zřízení věcných břemen stezky a cesty, - šetřením na místě samém, že pozemky parc. [číslo] parc.č. jsou [číslo] jsou pokryty travnatým porostem, hranice těchto pozemků nejsou v terénu zřejmé, jejich stavebně technický stav umožňuje průjezd osobních vozidel jen za příznivých povětrnostních podmínek, a to max. rychlostí 18 km/h, za deštivého počasí nejsou pozemky sjízdné. Přejezd přes betonovou skruž na pozemku parc. [číslo] sloužící k odvádění srážek z přilehlých pozemků je možný jen vozidly s vyššími podvozky. Pozemek p. [číslo] je rovněž nezpevněný, je nerovný, travou zarostlý, svažitý, s výmoly. Prochází nezastavěným územím, hranice tohoto pozemku nejsou v terénu zřetelné. Pozemek parc. [číslo] je za zhoršených povětrnostních podmínek rovněž nesjízdný. Pozemek parc. [číslo] o délce cca 100 m prochází zastavěným územím a bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku parc. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]. Tento pozemek má zpevněný povrch. - dopisem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zaslaným e-mailem dne [datum] a e-mailovou zprávou [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že jmenovaní nesouhlasí, aby žalobci užívali jejich pozemek parc. [číslo] k přístupu k jejich nemovitosti; tento pozemek nejsou ochotni prodat ani směnit, - sdělením starosty Městského obvodu [část obce] ze dne [datum], že na pozemcích parc. [číslo] se neplánuje výstavba pozemní komunikace; vyprojektování a vybudování pozemní komunikace délky cca 2 220 m pouze k jednomu rodinnému domu je strany městského obvodu [část obce] z ekonomického hlediska, stavebně-technické náročnosti samotné stavby a následné údržby nereálné, - sdělením starosty Městského obvodu [část obce] ze dne [datum], že Městský obvod [část obce] požádal dne [datum] Státní pozemkový úřad pro MSK k provedení nové pozemkové úpravy na pozemcích parc. [číslo] za účelem přístupu k rodinnému domu [adresa]. Státní pozemkový úřad toto posoudil a odpověděl:„ V současné době nebyly shledány důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav v této části katastrálního území za opodstatněné. Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě byly provedeny komplexní pozemkové úpravy, ukončené pravomocným rozhodnutím, není důvodné s ohledem na čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu určených na provedení pozemkových úprav zahajovat nové řízení o pozemkových úpravách na části katastrálního území, - rozhodnutím Statutárního města Ostravy, ÚMOb [část obce] ze dne [datum], [číslo] 2016, že stavební odbor uvedeného úřadu vydal na podkladě žádosti žalobců 3-5) rozhodnutí o umístění stavby – příčného přehrazení (oplocení) na pozemku parc. [číslo]; v rozhodnutí je mj. uvedeno, že vjezdová brána bude v souladu s příslušnou ČSN s ohledem na případný vjezd vozidel ke stávajícímu rodinnému domu [adresa], - výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], tety žalobkyně, že v domě žalobců [adresa] se narodila a žila v době od r. 1956 do r. 1979, kdy se z domu odstěhovala. V domě žila se svými sourozenci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ml. V letech 1976 až 1979 s ní v domě žil i její manžel, který měl osobní automobil a k příjezdu k domu, tj. 2x až 4x denně, užíval cestu žalovaných. Její rodiče, [jméno] a [jméno] [příjmení] st. vozidlo nevlastnili, domů chodili pěšky. Asi 2x až 3x ročně jim po uvedené cestě přijelo auto s uhlím. Po cestě jezdily též traktory k pozemkům žalovaného 5) a ostatních vlastníků. I po odchodu z domu své rodiče navštěvovala. Přijížděla za nimi s manželem autem po předmětné cestě 1x týdně až 1x za 14 dnů, a to až do smrti svého manžela v r. 1995. Pak chodila pěšky, neboť sama neřídí. Její rodiče však navštěvovali též její děti – její dcera za prarodiči jezdila s přítelem autem, a to až do r. 2006, kdy se s přítelem rozešla. pak byla bez auta. Své rodiče v domě navštěvovali též [jméno] [příjmení], i ona za nimi jezdila autem. Její rodiče jí vždy říkali, že cesta z ulice [ulice] je příjezdovou cestou k jejich domu, považuje ji za nejpřirozenější přístupovou cestu k domu, - výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé spolužačky žalobkyně, že s žalobkyní často o víkendech či o prázdninách jezdívala k prarodičům žalobkyně. Až do jejich 9. třídy je tam autem vozila matka žalobkyně, jezdily přes pozemky žalovaných, nikdo jim v průjezdu nebránil. Pak tam jezdily samy autobusem.
8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že pozemky p. [číslo] (zahrada o výměře 285 m2), p. [číslo] (zahrada o výměře 834 m2) a p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 185 m2), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], jsou součástí společného jmění žalobců. Žalobci uvedené nemovitosti užívají k trvalému bydlení společně se svými dětmi od r. 2007. Jejich dům je menší, skromnější, s dosud neupravenou zahradou a starým oplocením. Dané nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícími [jméno] [příjmení] (matkou žalobkyně), [jméno] [příjmení] ml. a [jméno] [příjmení] (strýcem a tetou žalobkyně). Dům žalobců představuje zcela osamocenou zástavbu uprostřed bloku orné půdy v [část obce]. Dům žalobců byl postaven ve 20. letech 20. století a až do své smrti v r. 2006 a 2007 jej užívali prarodiče žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení], kteří měli tři děti, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] v letech 1976 až 1979 žila v domě i se svým manželem, který měl osobní automobil a k příjezdu k domu, tj. 2x až 4x denně, užíval cestu žalovaných. Po té, co se z domu jako poslední ze všech sourozenců odstěhovala, jezdila za svými rodiči s manželem po předmětné cestě 1x týdně až 1x za 14 dnů, a to až do smrti svého manžela v r. 1995. Pak chodila pěšky, neboť sama neřídí. Její rodiče však navštěvovali též jejich vnoučata – její dcera za prarodiči jezdila s přítelem autem, a to až do r. 2006, kdy se s přítelem rozešla. Pak byla bez auta. Své rodiče v domě navštěvovali též [jméno] [příjmení], i ona za nimi jezdila autem. Vozila tam i svou dceru, tj. žalobkyni, s její kamarádkou na víkendy či na prázdniny. Po předmětné cestě se 2x až 3x ročně přiváželo též uhlí. [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] vozidlo sami nevlastnili, pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] užívali toliko pro pěší přístup k domu. [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] říkali, že cesta z ulice [ulice] je příjezdovou cestou k jejich domu, ona sama ji považuje za nejpřirozenější přístupovou cestu k domu. Žalobci se svými dětmi užívají předmětné pozemky jako přístupovou cestu k domu od roku 2007. Bylo tomu tak i v době rekonstrukce jejich domu prováděné na základě stavebního povolení z r. 2010. Vztahy mezi účastníky se však postupně zhoršovaly, jejich spory se řešily ve správní i právní rovině, žádný z účastníků však nebyl uznán vinným z jakéhokoli protiprávního jednání. K pozemku parc. [číslo] původně označovanému parc. [číslo] bylo v minulosti na podkladě smlouvy ze dne [datum], [číslo] 1921, zřízeno věcné břemeno ve prospěch pozemku parc. [číslo] (dříve [číslo], [číslo]). Toto věcné břemeno bylo zaevidováno v pozemkové knize. [příjmení] knihy byly k [datum] uzavřeny a zápisy byly převedeny do evidence nemovitostí. Předmětné věcné břemeno nebylo nikdy převzato z pozemkové knihy do evidence nemovitostí, a to z důvodu předloženého potvrzení tehdejšího ObNV o údajném zániku služebnosti s poznámkou„ o dokončené výstavbě cesty“ (pozn. soudu: bez bližšího vysvětlení). Žalobci požádali katastrální úřad o opravu údajů katastru nemovitostí spočívající v zápisu shora uvedeného věcného břemene chůze, jízdy a hnaní dobytka ve prospěch žalobců dle smlouvy [číslo] 1921. Katastr nemovitostí této žádosti nevyhověl. Příslušným orgánem nebylo rovněž vyhověno žádosti žalobců o určení, že pozemek p. [číslo] p. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací. V rámci komplexních pozemkových úprav, které v [část obce] probíhaly v letech 2005 – 2013, byla jako přístupová cesta k nemovitostem žalobců navržena cesta přes obecní pozemky parc. [číslo] o délce 0,990 km, a parc. [číslo] o délce 0,429 km. Tato cesta však v terénu nebyla nikdy realizována a její provedení není ani plánováno, neboť dle Státního pozemkového úřadu je neefektivní realizovat přístupovou cestu takové délky k jedinému domu, a to mj. s ohledem na předpokládané náklady na její vybudování ve výši cca 15 miliónů korun. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] o délce cca 900 m se nachází v obdělávaných zemědělských lánech, jejich hranice nejsou v terénu znatelné, povrch pozemků není jakkoli zpevněn, jejich stavebně technický stav umožňuje průjezd osobních vozidel jen za příznivých povětrnostních podmínek, a to max. rychlostí 18 km/h. Za deštivého počasí nejsou pozemky sjízdné. Přejezd přes betonovou skruž na pozemku parc. [číslo] sloužící k odvádění srážek z přilehlých pozemků je možný jen vozidly s vyššími podvozky. Pozemky parc. [číslo] užívali žalobci jako přístupovou cestu ke svému domu nerušeně až do r. 2014. Žaloba žalobců na ochranu jejich rušené držby týkající se předmětných pozemků podaná v r. 2015 byla zamítnuta z formálních důvodů pro uplynutí prekluzivní lhůty pro podání této žaloby, když konflikty ve vztahu k užívání pozemku parc. [číslo] byly již od roku 2014. V r. 2016 žalovaní 3-5) své pozemky na podkladě rozhodnutí příslušného úřadu oplotili. Pozemek parč. [číslo] je ve společném jmění žalovaných 1) a 2), pozemek parc.č [číslo] je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných 3) až 5), kdy podíl žalovaných 3) a 4) činí id. a podíl žalovaného 5) činí id. . Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou v katastru nemovitostí co do způsobu využití zapsány jako„ ostatní komunikace“. Z hlediska kategorizace komunikací nejsou uvedené pozemky dle správního rozhodnutí veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pozemek parc. [číslo] o délce cca 100 m prochází zastavěným územím a bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku parc. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]. Tento pozemek má zpevněný povrch. Na tento pozemek navazuje nezpevněný, nerovný, travou zarostlý, svažitý pozemek p. [číslo] s výmoly, o délce cca 320 m procházející nezastavěným územím, hranice tohoto pozemku nejsou v terénu zřetelné. Pozemek parc. [číslo] je za zhoršených povětrnostních podmínek nesjízdný. Z hlediska své šířky jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] dle katastrální mapy téměř srovnatelné šíře 6 m; pozemek parc. [číslo] ve své části o délce cca 60 m dosahuje šíře až 10m. Na pozemek parc. [číslo] navazuje nemovitost žalobců parc. [číslo]. V současné době jsou zasíťované stavební parcely v [část obce] prodávány za cenu od 490 Kč/m2 po 1 496 Kč/m2; orná půda je nabízena k prodeji za cenu od 40 po 185 Kč/m2 Cena v žalobě navrženého budoucího věcného břemene byla znalecky stanovena na základě ročního užitku ve výši 4,5 %, kdy znalec jednotkovou cenu předmětných pozemků stanovil na 270 Kč/m2 (dle jediných tří dohledaných a realizovaných kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], na jejichž základě aktuální jednotkové srovnávací ceny činily 210,53 Kč/m2, 522,14 Kč/m2 a 85,77 Kč/m2, jejichž zprůměrováním získáváme cenu dotčených pozemků, a to po zaokrouhlení 270 Kč/m2). Na základě této komparativní metody stanovil znalec roční užitek z pozemku parc. [číslo] částkou 22 930 Kč a roční užitek z pozemku parc. [číslo] částkou 4 900 Kč, když roční užitek 4,5 % z 270 Kč/m2 je 12,15 Kč/m2/rok, čemuž odpovídá roční užitek ve výši 22 930 Kč v případě pozemku parc [číslo] (12,15 x výměra 1 887 m2) a roční užitek ve výši 4 900 Kč (12,15 x výměra 403 m2).
9. Dle § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) - vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
10. Dle § 1031 o. z. – bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.
11. Dle § 1032 odst. 1 o. z. - soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
12. Dle § 1257 odst. 1, 2 o. z. - věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. [příjmení] může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.
13. Dle § 1274 odst. 1 o. z. - služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.
14. Dle ust. § 1276 odst. 1 o. z. - služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly (odst. 1). Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. [příjmení] služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá (odst. 3)
15. Dle § 1263 o. z. – oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.
16. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žaloba je ve smyslu § [číslo], § [číslo], § 1276 o. z. důvodná. Žalobci jsou vlastníci nemovitosti, kterou se svými dětmi užívají k trvalému bydlení. Svou nemovitost však nemohou pro absenci spojení s veřejnou cestou řádně užívat, když k domu mají jen provizorní pěší přístup přes cca 400 m dlouhé pole jiného vlastníka. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] přes které je zřízení služebnosti navrhováno, je ve vlastnictví žalovaných. Tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako ostatní komunikace. Pro nesplnění zákonných podmínek (§ 7 odst. 1 zákona [číslo] SB., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů) nejsou tyto pozemky veřejně přístupnou účelovou komunikací (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1868/2000, 5As 20/2003), jak bylo potvrzeno i příslušným správním orgánem. Uvedené pozemky však představující jediné možné spojení nemovitostí žalobců s veřejnou cestou. Žalovaní (vyjma žalovaného [číslo] který svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu nabídl žalobcům ke koupi) odmítli s žalobci uzavřít jakoukoli smlouvu, která by žalobcům umožnila užívání těchto pozemků. Žalobci sami nezavinili, že k jejich nemovitostem není řádný přístup, jejich nemovitost zde stojí cca 100 let a pozemky žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] představovaly historicky nejpřirozenější spojení nemovitostí žalobců s veřejnou cestou. Již v roce 1921 byly pozemky žalovaných ve prospěch pozemků žalobců zatíženy věcným břemenem chůze, jízdy a hnaní dobytka. Toto věcné břemeno zaniklo v r. 1964 za zcela nejasných okolností, kdy po plošném uzavření pozemkových knih nebylo do nově vzniklého katastru nemovitostí věcné břemeno zaneseno. I přesto právní předchůdci žalobců a jejich návštěvy dál pozemky parc. [číslo] parc.č [číslo] užívali k přístupu ke svým nemovitostem, aniž by jim v tom bylo kýmkoli bráněno. Takto pozemky žalobců jako dítě užívala i žalobkyně, která své prarodiče žijící v předmětném domě pravidelně navštěvovala. Původně byly tyto pozemky žalovaných užívány převážně (nikoli však výlučně) k pěší chůzi. Rozvoj automobilového průmyslu a modernizace doby přinesly zcela nezvratný nárůst automobilové dopravy a ruku v ruce s tím i změnu ve způsobu využívání předmětných pozemků. Občasný průjezd vozidel přes pozemky žalovaných tak po smrti prarodičů žalobkyně, kteří sami vozidlo nevlastnili, vystřídala pravidelná automobilová doprava žalobců, kteří po smrti prarodičů nemovitost v r. 2007 od příbuzných zakoupili. Skutečnost, že si při zakoupení nemovitosti právně neošetřili i příjezd k domu, nemůže být sama osobě důvodem pro zamítnutí žaloby. Předmětná cesta byla právními předchůdci žalobců jako jediná přístupová cesta po řadu desítek let nerušeně užívána, žalobkyně zde jako dítě trávila prázdniny, byla seznámena s pokojným stavem, který zde po celou řadu let trval. Ze strany žalobců proto nejde o hrubou nedbalost ve smyslu § 1032 o. z., která je překážkou povolení nezbytné cesty. Žalobci sami cestu po řadu let nerušeně užívali (až do r. 2014), a to nejen k jízdě do svého zaměstnání, ale i během rekonstrukce předmětného domů započaté v r. 2010. Zřejmě v důsledku této rekonstrukce se stav pozemků žalovaných postupně zhoršoval, což se nevyhnutelně promítlo i do sousedských vztahů účastníků. Následné špatné vztahy účastníků byly řešeny jak ve správním, tak v soudním řízení. Žádný z účastníků však nebyl uznán vinným z jakéhokoli protiprávního jednání a soud proto neshledal důvod pro zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy. V obecním zájmu totiž je, aby stavby byly udržované a aby účinky neužívané a neudržované stavby na okolí byly minimalizované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 999/2014). Nemovitosti, k nimž není zajištěn přístup, chátrají a časem představují všeobecné riziko nejen z hlediska jejich pádu, ale i z hlediska jiných případných imisí, neboť neobývané objekty přitahují osoby s kriminální minulostí. V obecném zájmu proto není ponechávat nemovitosti bez přístupu. V daném případě přitom jiné cesty k nemovitostem žalobců není. Cesta vedoucí přes parc. [číslo] parc. [číslo] je v terénu téměř neznatelná, za zhoršených povětrnostních podmínek je zcela nesjízdná, existuje v podstatě jen de iure, neb jako přístupová cesta byla pozemkovým úřadem v minulosti toliko navržena, k její realizaci z finančních důvodů nikdy nedošlo a pravděpodobně ani nedojde, neboť náklady na její vybudování by s ohledem na délku vytyčené trasy a nutnost odvodnění činily cca 15 miliónu korun. Investice takové částky za účelem zpřístupnění jediné osamoceně stojící nemovitosti žalobců není pro stát prioritní a vynaložení takových enormních nákladů nelze spravedlivě požadovat ani po žalobcích. Nemovitosti žalobců nejsou přístupné ani po pozemcích jiných vlastníků, neb zřízení cesty přes pozemek obce parc. [číslo] navazující pozemek p. [jméno] [příjmení] parc. [číslo] je pro nesouhlas uvedených vlastníků a zejména pak s ohledem na povahu těchto pozemků nerealizovatelný. Uvedené pozemky tvoří souvislý pás orné půdy a jako takový je i se sousedními pozemky obhospodařován. Státní pozemkový úřad navíc ani neshledává důvody, naléhavost a účelnost provedení nových pozemkových úprav v této části katastrálního území za opodstatněné. Žalobci se v současné době k domovu dostávají toliko pěšky přes polnosti jiného vlastníka, překonávají přitom cca 400m dlouhý neschůdný úsek, přes který nevede žádná cesta. Ze strany žalobců se proto v daném případě nejedná ani o snahu získat k domu pohodlnější přístup dle § 1032 o. z., neb žalobci de facto i de iure žádný schůdný a přirozený přístup k domu nemají. Jelikož v řízení nebylo ani zjištěno, že by zřízením nezbytné cesty vznikla na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] škoda, která by převýšila výhodu nezbytné cesty (§ 1032 o. z.), soud nezbytnou cestu po uvedených pozemcích povolil, když přístup k nemovitostem žalobců nelze zajistit jinak a když pozemky žalovaných byly pro přístup k nemovitosti žalobců historicky již sto let užívány a představují tak osvědčené a nejpřirozenější spojení pozemků žalobců s veřejnou cestou. Skutečnost, že současný stavebnětechnický stav pozemku par. [číslo] je srovnatelný se stavem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] není důvodem pro nevyhovění žalobě, když náklady na zřízení, zachování a opravu cesty ponesou v souladu s § 1031, 1263, 1276 o. z. sami žalobci (pokud žalovaní sami tuto cestu neužívají) a když předpokládané náklady na zřízení cesty přes parc. [číslo] budou s ohledem na její výměru nesrovnatelně nižší než v případě stavby cesty na historicky nikdy nevyužívané parcele parc. [číslo] parc. [číslo]. Soud proto žalobě na zřízení věcného břemene v plném rozsahu vyhověl, a to aniž by bylo třeba pořizovat geometrický plán, když jak pozemek parc. [číslo] tak pozemek par.č, [číslo], jsou zapsány jako ostatní komunikace, jejíž šířka je cca 6 m, a když k zajištění přístupu žalobců k jejich nemovitostem je nezbytné zatížit oba předmětné pozemku v plné jejich šířce i délce (tj. od ústí na ul. [ulice] až po dům žalobců), a to včetně rozšířeného pásu o délce cca 60 m a šířce cca 10 m, nezbytného ve svažitém terénu pro technické účely, např. jako obratiště, výhybna či prostor pro odklízení sněhu. Podle § 1029 o. z. uložil soud žalobcům za zřízení nezbytné cesty zaplatit žalovaným náhradu ve výši odpovídající znaleckému posudku a spoluvlastnickým podílům žalovaných 3, 4, 5 (, , ), když žalovaní žádným relevantním způsobem nezpochybnili závěry znaleckého posudku, v němž cena služebnosti byla stanovena zcela v souladu s platnými odbornými postupy. Jednotková cena pozemku, z níž se při stanovení ceny služebnosti vycházelo, odpovídá ceně, za níž jsou pozemky v [část obce] nabízeny, kdy nejdražší jsou stavební pozemky nabízené za cca 490 až 1 496 K/m2, nejlevnější pak orná půda nabízená za částku od 40 do 185 Kč/m2 Cena 270 Kč/m2 za předmětné pozemky, jenž jsou ostatní komunikací, je tudíž zcela přiměřená.
17. Vzhledem k tomu, že žalobci byli v řízení plně procesně úspěšní, vznikl žalobcům v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), nárok na přiznání náhrady nákladů vůči žalovaným. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, nemusí však soud výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat. V daném případě dospěl soud k závěru, že je na místě ustanovení § 150 o. s. ř. aplikovat. Je totiž zcela nepochybné, že důvodem odmítavého postoje žalovaných uzavřít jakoukoli dohodu o užívání jejich pozemků, je antipatie, která v minulosti s největší pravděpodobností vznikla v souvislosti s rekonstrukcí domu žalobců, při níž došlo k poškození předmětných pozemků nákladními vozidly. Před rekonstrukcí žalovaní žalobcům ani jejich předchůdcům v užívání pozemků po řadu let nebránili, vztahy zde byly standardní. Nabourání vztahů přinesla nepochybně až předmětná rekonstrukce, která však z hlediska stáří domu byla nevyhnutelná. S ohledem na technický stav komunikací, zejména pak zcela nezpevněné cesty parc. [číslo] však bylo i poškození předmětných cest nevyhnutelné. I jediný průjezd nákladního vozidla přes nezpevněný travnatý pozemek, zejména pak za mokra, přináší velké škody. Nyní, po rekonstrukci, je v zájmu všech účastníků, aby se jejich sousedské vztahy narovnaly, aby došlo k obnovení pokojného stavu tak, aby se žalobci řádně mohli dostávat ke své nemovitosti, a to aniž by žalované jakkoli nadměrně obtěžovali, a aby se účastníci dohodli i na způsobu zřízení a na údržbě nezbytné cesty přes parc. [číslo] když dle § 1031 o. z. – bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena. Vlastnické právo žalobců k jejich pozemkům je nyní zřízením služebnosti omezeno, žalovaní jsou nyní povinni strpět užívání jejich pozemků žalovanými a uložení další povinnosti žalovaným zaplatit žalobcům náklady řízení by za této situace špatné vztahy mezi účastníky dál prohloubilo. Jakákoli konstruktivní jednání mezi účastníky ohledně údržby pozemků by tak byla značně obtížná. Soud proto žalobcům, kteří svým (možná i nevědomým) jednáním při rekonstrukci svého domu zavdali příčinu pro vznik dané antipatie, náhradu nákladů řízení nepřiznal. O možnosti tohoto postupu byli žalobci v souladu s konstantní judikaturou poučeni.