16 C 183/2018-375

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa původního účastníka, žalovaného, žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [datum] [číslo], [PSČ] [obec] [část obce] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [datum] [číslo], [PSČ] [obec] [část obce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: povolení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Povoluje se služebnost stezky a cesty přes pozemek p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na listu vlastnictví č. 2073 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na pozemek p. [číslo] p. [číslo] oba v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a to bez omezení a s účinky pro každého dalšího vlastníka pozemku p. [číslo] p [číslo] oba v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 1) a žalované 2) za zřízení služebnosti částku ve výši 104 780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 111 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 690,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) se svou žalobou domáhali povolení služebnosti stezky a cesty, a to jednak vůči žalovaným 1) a 2) přes pozemek p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na listu vlastnictví č. 2073, jednak vůči žalovaným 2) až 5) přes pozemek p. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] na pozemek p. [číslo] p. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] (všechny zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava), a to bez omezení a s účinky pro každého dalšího vlastníka pozemku p. [číslo] p [číslo]. Žalobci navrhli, aby uvedené pozemky byly zatíženy věcným břemenem v celém jejich rozsahu (aniž by věcné břemeno bylo třeba vymezit geometrickým plánem), když oba pozemky jsou ostatní komunikací, kdy jejich délka převládá nad šířkou a zatížení pouze části pozemků by znemožnilo pozemky jako cestu užívat. Svou žalobu odůvodnili tím, že pozemky p. [číslo] (zahrada), p. [číslo] (zahrada) a [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa]) jsou součástí společného jmění žalobců. Tyto pozemky (dále jen„ pozemky žalobců“) nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícím [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Součástí společného jmění žalovaných 1) a 2) je pozemek p. [číslo]. Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je způsob využití tohoto pozemku uveden jako„ ostatní komunikace“. Žalovaní 3) až 5) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je způsob využití tohoto pozemku uveden rovněž jako„ ostatní komunikace“. Oba uvedené pozemky v době podání žaloby užíval p. [příjmení], který je pachtýřem pozemku ve vlastnictví žalovaných 1) a 2), a to k příjezdu k propachtovaným pozemkům. Pan [anonymizováno] tak jezdil po pozemcích p. [číslo] a p. [číslo] traktorem s vlečkou a osobním automobilem. Pozemek p. [číslo] a malou část pozemku p. [číslo] dále využívají manželé [příjmení] k přístupu a příjezdu k rodinnému domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] užívají dále žalovaní 3) až 5). Od roku 1955 až do své smrti v r. 2006 a 2007 v domě bydleli prarodiče žalobkyně, a to pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli tři děti, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Právní předchůdci žalobců a po té i žalobci a jejich děti dlouhodobě užívali pozemek p. [číslo] na něj navazující pozemek p. [číslo] k průchodu a průjezdu ke svému rodinnému domu a ke svým pozemkům. Matka žalobkyně, [jméno] [příjmení], žila v předmětném domě až do r. 1978, kdy se jí narodila žalobkyně. I po té [jméno] [příjmení] své rodiče v domě pravidelně navštěvovala, jednou za 14 dnů za nimi i s žalobkyní přijížděli osobním automobilem. Své rodiče zde pravidelně navštěvovali i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ml. [jméno] [příjmení] s manželem vozidlem nejezdili. Žalobkyně si pamatuje, že se po cestě žalovaných naváželo do jejich domu i uhlí. Po té, co se žalobci do domu nastěhovali, přicházeli po pozemcích žalovaných za nimi i jejich návštěvy, např. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další. Pokojný stav spočívající v zajištění přístupu k pozemkům žalobců trval minimálně od r. 1922 do r. 2014. Od roku 1922 tedy žalovaní ani jejich právní předchůdci proti tomuto užívání ničeho nenamítali, s užíváním jejich pozemku přinejmenším konkludentně souhlasili. Než své nemovitosti žalobci na základě kupní smlouvy ze dne [datum] zakoupili, byl dům asi 2 roky neobývaný, resp. v něm údajně žili sqoteři, kteří zde vařili drogy. Po koupi domu začali každodenně využívat pozemky žalovaných k zajištění průchodu a průjezdu. Ani proti tomuto užívání žalovaní několik let ničeho nenamítali ani mu nebránili. [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jim navíc před uzavřením kupní smlouvy výslovně řekli, že k jejich pozemkům je zajištěn přístup přes pozemky žalovaných. Pracovník realitní kanceláře, který prodej zprostředkovával, tuto skutečnost potvrdil. Skutečnost, že přístup k pozemkům žalobců je zajištěn přes pozemky žalovaných byla nicméně žalobcům známa i bez tohoto sdělení, neboť žalobci a prodávající jsou příbuzní ([jméno] [anonymizováno] je matkou žalobkyně a prodávající [příjmení] a [příjmení] jsou strýcem, resp. tetou žalobkyně). Žalobkyně tudíž rodinný dům navštěvovala od malička, věděla, že se k němu chodí a jezdí přes pozemky žalovaných, sama tuto cestu vždy využívala. Cesta k domu přes pozemky všech žalovaných byla zřejmá i v terénu nejen v r. 2007, ale nejméně od roku 1947 do současné doby. Jiný průchod a průjezd k domu než přes pozemky žalovaných nevedl a nevede, neb pozemky žalobců jsou jinak obklopeny rozsáhlými poli, na kterých se nenachází žádná cesta ani stezka. Ostatní komunikace nacházející se na pozemku žalovaných je dlouhodobě osvědčeným a nejpřirozenějším spojením pozemků žalobců s veřejnou cestou. V době rekonstrukce jejich rodinného domu započaté v r. 2010 je žalovaní 1) a 2) vyzvali, aby na jejich pozemky nevjížděli těžkými vozidly. Žalobci se snažili požadavku žalovaných vyjít maximálně vstříc, sami žalobci těžké vozidlo (nad 3,5 t) nevlastní. Po pozemku žalovaných [číslo]) a 2) však ještě v době podání žaloby jezdil traktor s vlečkou pachtýře [příjmení], který má klíč i od sklopného zátarasu (viz. dále). V r. 2014 žalovaní 3) až 5) průjezd a průchod žalobcům přes svůj pozemek p. [číslo] zakázali a v březnu 2015 naistalovali na cestu sklopný ocelový sloupek na klíč s cedulí„ SOUKROMÝ POZEMEK VSTUP ZAKÁZÁN“ a přehradili cestu řetězem. Od prosince 2015 je ostnatým drátem přehrazen i pěší přístup. Tím žalobci ztratili spojení jejich pozemků s veřejnou cestou a nemohou užívat ani pozemek p. [číslo] přes který se dostanou toliko k hranici pozemku p. [číslo]. Od té doby (od r. 2014) se žalobci ke svému rodinnému domu dostanou jedině pěšky, kdy odstaví svůj automobil na okraji obce, přezují se do holínek a jdou cca 350 m do kopce přes pole, které je schůdné jen s velkými obtížemi, v zimě se brodí sněhem, při dešti blátem. Žalovaní 1) a 2) se rovněž v minulosti pokoušeli umístit na svůj pozemek [číslo] závoru. K tomu však nedošlo, neb příslušný silniční správní úřad s tím vyslovil nesouhlas. Nicméně nesouhlas žalovaných 1) a 2) s užíváním jejich pozemku trvá. Žalobci v minulosti využili téměř všech možností, které jim právní řád přiznává: pokoušeli se s žalovanými dohodnout smírně (dopisem ze dne [datum] žalované 1) a 2) požádali o zřízení služebnosti), k příslušném silničnímu správnímu orgánu podali návrh na určení, že pozemky žalobců jsou veřejně přístupnou komunikací (žádost byla zamítnuta rozhodnutím [číslo] 2015 ze dne [datum] a odvolání žalobců bylo zamítnuto rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], mj. z důvodu, že pozemek p. [číslo] nevyužívala k chůzi a jízdě široká veřejnost), obraceli se osobně i písemně s žádostí o radu a pomoc na orgány státní správy a samosprávy. Veškerá tato snaha byla bezvýsledná. Žalovaní jsou názoru, že nemovitosti žalobců jsou s veřejnou cestou spojeny přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce], který je ve vlastnictví Statutárního města Ostravy. Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní komunikace. Tento knihovní stav je však v rozporu se stavem skutečným, neboť ve skutečnosti se na tomto pozemku žádná stezka, natož cesta nenachází. Jedná se o pozemek, který byl vytvořen v rámci pozemkových úprav dokončených v r. 2013, kdy žalobcům nikdo v průjezdu přes pozemky p. [číslo] ještě ani nebránil. Tehdy obec přislíbila, že žalobcům bude příjezdová cesta po uvedených pozemcích zřízena, ale nestalo se tak a příjezdová cesta přes pozemky p. [číslo] existuje jen de iure. Uvedený pozemek je zorán a oset, tvoří jednotný celek s ostatními pozemky, jako takový je obhospodařován, hranice tohoto pozemku nejsou v terénu zřetelné, v mnoha místech jsou podmáčené, pro pohyb osobních silničních vozidel nejsou vhodné. Dle odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] by byla nutná jejich kompletní stavební úprava včetně odvodnění, pokud by se tyto pozemky měly využívat k přístupu k pozemkům žalobců. [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrzuje i vyjádření SPÚ ze dne [datum], z něhož plyne, že k zajištění přístupu žalobců k jejich pozemkům přes pozemek p. [číslo] by bylo nutno realizovat soustavu polních cest, což by obnášelo náklady v řádu desítek miliónů korun, neboť se cesty nacházejí v blízkosti potoka a jsou zčásti podmáčené. Přístup přes pozemek p. [číslo] tedy není možný, neboť reálně se na něm žádná cesta nenachází. a její zbudování by znamenalo investici v řádu desítek miliónů korun. Povolením nezbytné cesty nebudou žalovaní obtěžováni žádným jiným způsobem, než tomu bylo dosud. K pozemkům žalobců se historicky chodilo a jezdilo vždy přes pozemky žalovaných p. [číslo] parc. [číslo]. Přesto žalobci rovněž oslovili vlastnicí pozemku p. [číslo] p. [jméno] [příjmení], zda, resp. za jakých podmínek by byla ochotna umožnit žalobcům průchod a průjezd přes její pozemek. Bylo jim řečeno, že spoluvlastníci pozemku p. [číslo] nesouhlasí a nikdy nebudou souhlasit s průchodem a průjezdem přes jejich pozemek. K tomu nutno dodat, že pozemek p. [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda, jeho hranice nejsou v terénu znatelné, neb tento pozemek tvoří jeden velký půdní blok se sousedními pozemky a takto je i obhospodařován. Povolením nezbytné cesty přes pozemky žalovaných, které jsou zapsané jako ostatní komunikace by tak vznikla žalovaným navíc menší újma, než v případě vlastníků pozemku p. [číslo].

2. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2020, č.j. 16C 183/2018-208, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K odvolání žalovaných 1) a 2) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne [datum] rozsudek v napadené části zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve vztahu k žalovaným 3) až 5) (tj. ve vztahu k pozemku p. [číslo]) nabyl rozsudek dne [datum] právní moci.

3. Na podkladě rozhodnutí krajského soudu doplnili žalobci svá skutková tvrzení, kdy uvedli, že je objektivně nemožné řádně užívat jejich nemovitosti a hospodařit na nich bez zajištění přístupu a příjezdu k nim. Jejich dům vzhledem k jeho odlehlé poloze mimo intravilán městské části [část obce] není připojen k vodovodnímu řadu ani ke kanalizaci, neb pokud by to s ohledem ke spádovým poměrům bylo vůbec možné, bylo by to z finančního hlediska zcela nereálné. Žalobci proto pitnou vodu odebírají ze studny, kterou je nutno pravidelně mechanicky čistit a za tím účelem na dotčený pozemek dopravit potřebná zařízení a materiál. Žalobci naposledy vodu čistili před tím, než jim žalovaní 3) a 4) v r. 2014 zakázali vstup přes jejich pozemek. Ačkoli by se měla studna čistit jednou za pět až sedm let, žalobci studnu následně vyčistit nemohli, byť uvedený interval již uplynul, když jim byl přes pozemky žalovaných zakázán vstup a když potřebné vozidlo s čerpadlem a štěrkem se tak k jejich nemovitosti nedostane. Vedle mechanického čištění je nutno jednou za tři měsíce čistit studnu i chemicky nalitím desinfekčního prostředku (např. [jméno] aj.), po jehož aplikaci není voda ze studny vzhledem k obsahu chlóru zhruba týden pitná. V této době jsou žalobci a jejich děti (věk 14 a 16 let) závislí na nákupu balených vod, které je nutno k domu dopravit. Množství těchto vod je značné, žalobci a jejich děti je nosí v rukou i několik set metrů přes pole, které je schůdné jen s obtížemi, a k jehož užívání nemají žalobci ani žádný právní titul. Navíc množství pitné vody není ve studni dostatečné, a to zejména v době dlouhodobějšího sucha, které je v posledních letech spíše pravidlem. Pitnou vodu musí žalobci k domu dopravovat i z tohoto důvodu. V současné době nemohou žalobci a jejich děti plně využívat všechna zařízení v jejich domě, např. se nemohou sprchovat krátce po sobě, mít současně zapnutou pračku a brát vodu na vaření, neboť voda ve studni se tak vyčerpá a je nutno pak čekat, až hladina vody ve studni opět stoupne. Pokud by žalobci měli právo příjezdu k domu, dopravovali by na dotčené pozemky vodu v barelech a vytvořili si tak alespoň menší zásobu vody. Jde-li o splaškové vody, tyto žalobci přečišťují v mechanicko – biologické čistírně odpadních vod a následně je jímají do akumulační jímky na pozemku p. [číslo]. Vodu z této nádrže používají k zálivce zahrady, nebo ji nechávají vsáknout do podzemních vod. To však není možné v době, kdy je půda zmrzlá. V takovém případě je nutné likvidovat tuto vodu odvozem, a to v souladu s rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odbor ochrany životního prostřední ze dne 9. 11. 2015, č.j. SMO/075716/16OŽPÚ, v němž je mj. uvedeno:„ V případě nepříznivých klimatických podmínek bude předčištěná voda z akumulační jímky likvidována odvozem oprávněným subjektem“. S tímto postupem počítá i posudek RNDr. [jméno] [příjmení] z r. 2013, v němž se uvádí, že je nutné počítat s tím, že část odpadních vod musí být likvidována odvozem. Vzhledem k absenci možnosti příjezdu vozidly na pozemky žalobců není možné tuto podmínku splnit. Žalobci proto v zimním období provádí rozstřik přečištěné odpadní vody na své pozemku, v jehož důsledku jsou jejich pozemky pokryty silnou vrstvou ledu, která na jaře odtaje a pozemky žalobců podmáčí. Bez možnosti příjezdu k domu není možno uskutečňovat ani potřebné větší nákupy. I přinesení naprosto základních potravin, jako jsou kartóny mléka, pytle brambor…pro zabezpečení rodiny žalobců se dvěma dospívajícími dětmi, a to několik set metrů přes pole, činí žalobcům značné obtíže. Nákup nového nábytku či spotřebičů je téměř nemožný a po zkušenosti s kobercem, který nesl žalobce přes pole na rameni, a sušičkou, kterou vezl na kolečku a syn ji přidržoval, žalobci již žádné další vybavení raději nepořizují. Na pozemky žalobců je nutné dovážet rovněž dřevo na otop, neboť z důvodu značné délky odbočky el. vedení u nich dochází k pravidelným i několikahodinovým výpadkům elektřiny, kterou žalobci topí. V zimních obdobích proto musí žalobci topit i v krbových kamnech s výměníkem, což se neobejde bez možnosti dovozu zásoby dřeva na zimu. Bez možnosti příjezdu k domu není možno provádět ani pravidelnou údržbu a opravu domu. Nejpalčivějším problémem je v současné době vlhnutí sklepa, z něhož vlhkost vzlíná i do obytné části domu a způsobuje degradaci a odlupování omítek, vznik vlhkostních map a plísní. Oprava by vyžadovala minimálně odkopání základů domu, provedení hydroizolace a sanačních omítek. Tyto činnosti nelze provést bez návozu materiálu a náčiní. Problém představuje rovněž nutnost provádět revizi komínu a hromosvodu, kdy řemeslníci zakázku obvykle odmítnou, když zjistí, že k domu není dojezd autem. Tak jak je třeba na pozemky žalobců něco přivést, tak je i nutné z nich čas od času něco odvést. Na pozemcích žalobců se stále od rekonstrukce rodinného domu nachází stavební suť, kterou ručně odvést nelze. Vedle toho nemohou žalobce navštěvovat ani starší příbuzní, např. matka žalobce, která je pokročilého věku a trpí problémy s koleny, zde byla jen jednou, kdy jí žalobce pomohl přes pole, nicméně matka prohlásila, že„ je to naposledy“. Žalobci k užívání pole k příchodu k jejich domu nemají žádný právní titul, ze strany Družstva vlastníků [část obce], které zde provozuje zemědělskou výrobu, je toto chození mlčky trpěno a tento stav se může kdykoli změnit. Otec žalovaných 3) až 4) na ně v nedávné době podal trestní oznámení pro ničení zemědělských plodin touto chůzí. Policie tuto věc prošetřuje a družstvo policii vyčíslilo škodu na 3 Kč za 1 m2. K otázce vědomosti absence přístupu žalobci poukázali na fakt, že pozemky do svého vlastnictví nabyli na základě kupní smlouvy, kdy se však nejednalo o obvyklou koupi, neb pozemky zakoupili od svých příbuzných – matky žalobkyně [příjmení], strýce [anonymizováno] a tety [anonymizováno]. Žalobkyně dotčené nemovitosti navštěvovala od dětství, kdy vždy přijížděla nebo přicházela po pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo]. V rodinném domě totiž žila její babička, kterou navštěvovala. Nikdy se nestalo, že by jim v užívání cesty někdo bránil. Cesta nacházející se na pozemcích žalovaných byla v terénu viditelná, a to nejen v r. 2007, kdy žalobci své nemovitosti zakoupili, nýbrž nejméně od r. 1947 až do současné doby. S ohledem na tuto dlouholetou zkušenost byli žalobci v dobré víře, že příjezd a přístup k rodinnému domu je zajištěn po pozemcích žalovaných. Žalovaní žalobcům k průchodu a průjezdu nebránili ani po uzavření kupní smlouvy v r. 2007 – k zákazu došlo až v r. 2014 ze strany žalovaných 3) až 5). Tuto dobrou víru posilovala i skutečnost, že žádný z prodávajících je neupozornil, že by se ke kupovaným nemovitostem nemohli dostat. Při prodeji právnička prodávajícím řekla, že na cestě je věcné břemeno. Tuto informaci předali prodávající žalobcům. Žalobci v žádném případě nezakoupili dotčené nemovitosti za cenu, která by byla snížena z důvodu absence přístupu. Žalobci nemovitost zakoupili za částku 202 500 Kč, která s ohledem na stav nemovitostí a cenovou hladinu nemovitosti v té době byla zcela adekvátní. Tato cena nebyla neobvykle nízká z důvodu absence přístupu či jiného důvodu. Kupovaná nemovitost byla v desolátním stavu, mj. měla rozbitá okna, zdržovala se v ní různá individua. V domě byl pouze suché WC, nevyhovující rozvody vody i elektřiny, praskliny, opadané omítky, přes střechu zatékalo. Žalobci před zakoupením uvedené nemovitosti uvažovali i o koupi nemovitosti v k.ú. [obec], který se prodával za částku 427 000 Kč a byl ve výrazně lepším technickém stavu než nemovitost žalobců. V r. 2007 tedy nebylo neobvyklé, že se nemovitosti prodávaly za cenu v řádu několik set tisíc českých korun. Žalobci před uzavřením kupní smlouvy žádný znalecký posudek k dispozici neměli, žádný takový neexistoval. Zpracování takového posudku bylo zcela nadbytečné a nehospodárné, neboť se jednalo o prodej mezi příbuznými a dům byl v havarijním stavu, čemuž odpovídala i stanovená cena. Žalobci si nebyli vědomi, že by existoval nějaký problém s přístupem, informaci o absenci přístupu neměli, nemohli s ní proto nijak naložit, např. před uzavřením kupní smlouvy požádat žalované a zřízení věcného břemene. Žádného problému s přístupem si nebyl vědom ani stavební úřad či banka, neboť absence spojení s veřejnou cestou je překážkou jak pro vydání stavebního povolení, tak pro poskytnutí hypotéky. Pokud žádný problém nezjistil stavební úřad ani banky, jejichž kvalifikovaní pracovníci situaci prověřovali, pak je pochopitelné, že tento problém nezjistili zhruba rok předtím ani žalobci. Nutno poukázat i na vyjádření silničního správního úřadu Statutárního města Ostravy ze dne 16. 10. 2007, č.j. 1913/330/2007Lok, v něž se uvádí, že na pozemku p. [číslo] se nachází pozemní komunikace, která slouží jako jediná přístupová komunikace k několika přilehlým nemovitostem v dané lokalitě. Svým charakterem se jedná o účelovou komunikaci. Silniční správní úřad dále uvedl – a podtrhl – že„ veřejně přístupné jsou ze zákona všechny účelové komunikace s výjimkou těch, které se nachází v uzavřených prostorách“. S ohledem na toto stanovisko silniční správní úřad nesouhlasil s žádosti žalovaných 1) a 2) o umístění závory na pozemku [parcelní číslo]. V situaci, kdy silniční správní úřad písemně potvrdil, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, a že ji tedy mohou žalobci užívat, neměli žalobci důvod činit žádné kroky a byli v dobré víře, že přístup k jejich nemovitosti je zajištěn. Absence přístupu k jejich rodinnému domu způsobuje žalobcům značné problémy v osobním a rodinném životě. Pokud by žalobci věděli, že ujištění jejich tety o existenci věcného břemene je nepravdivé a že sousedé mohou ukončit pokojný stav trvající desetiletí, nepochybně by se pokusili se sousedy před uzavřením kupní smlouvy na přístupu dohodnout, a pokud by dohody nebylo dosaženo, pravděpodobně by nemovitost nekoupili. Žalobcům proto opravdu není zřejmé, jakým svým jednáním mohli zneužít právo, a domněnku, že snad nemovitost bez přístupové cesty zakoupili úmyslně, či že se lehkovážně spoléhali, že jim sousedé přístup umožní, vnímají velice hořce.

4. Žalovaní 1) a 2) navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že žalobci mají zajištěn přístup ke svým pozemkům přes obecní pozemky p. [číslo] které jsou neveřejnou účelovou komunikaci, přes kterou má být zajišťován přístup a příjezd právě k domu žalobců. Tyto pozemky letos (pozn. soudu: r. 2021) zemědělci hospodařící na polnostech neoseli a důkladně je respektovali jako příjezdovou, byť polní, komunikaci. Nevyužíváním těchto pozemků žalobci došlo k tomu, že zemědělci hospodařící na přilehlých pozemcích rozorali hranice na tomto pozemku a tyto nejsou zřetelné. Kdyby žalobci tyto pozemky užívali, jejich povrch by se ujezdil a zpevnil. Žalobci se tak podanou žalobou domáhají jen pohodlnějšího spojení a nedostatek přístupu ke svým nemovitostem si způsobili sami hrubou nedbalostí. Nemovitosti si zakoupili bez zajištěného přístupu, před koupi svého pozemku se nezajímali, jakou domluvu měli žalovaní s právními předchůdci žalobců. Žalovaní nyní necítí žádnou potřebu zaběhnuté zvyky měnit a dobrovolně svá práva oklešťovat. Navíc při komplexních pozemkových úpravách, jichž se žalobci účastnili, mohli žalobci sami navrhnout jiné přístupy ke svým nemovitostem. Není pravda, že jejich pozemek sloužil po dobu sta let denně k průjezdu a průchodu k pozemkům žalobců. Jejich dům byl postaven až r. 1925 a dům žalobců ještě později. Užívání jejich pozemku vlastníky okolních pozemků fungovalo vždy na základě osobní domluvy, nejednalo se o právo věcné, ale obligační. S [anonymizováno] jsou domluveni, že budou užívat jimi vybudovanou cestu a s právními předchůdci žalobců měli sjednáno jen právo stezky. Někdy s jejich souhlasem chodí po jejich pozemku [anonymizováno] Pan [anonymizováno] jejich pozemek již neužívá, neb mu pacht již skončil. Je pravda, že žalobcům v užívání jejich pozemku nebránili ani nebrání, když je to jejich nejschůdnější cesta k jejich pozemku. Není však pravda, že by nic nenamítali - nesouhlasili se způsobem, jakým žalobci jejich pozemek užívali. Opakovaně a bezvýsledně je žádali, aby po cestě jezdili opatrněji a pomaleji, neb na pozemku si hrají děti a ze vrat vyjíždí auta a vybíhá pes. Neadekvátním využíváním pozemku, k jakému ze strany žalobců docházelo, se zejména v deštivých obdobích podemílala půda v nezpevněné části patřící [anonymizováno] a panu [celé jméno původního účastníka] a v důsledku toho docházelo k narušování jimi zbudované cesty. [jméno] do cesty investovali nemalé finance, které se jim nikdy nevrátí a nehodlají se vzdát svých práv na úkor sousedů, kteří nerespektují ani jejich požadavek na zákaz vjezdu těžších vozidel, aby se neničily inženýrské sítě, které se pod cestou nacházejí. Nepamatují si však, kdy naposledy svou cestu opravovali. Neví ani, zda to bylo před či po rekonstrukci domu žalobců. Ostatní vlastníci, kteří využívají jejich cestu, tak činí obezřetně, aby cestu bylo možno využívat co nejdéle, nejsou s nimi problémy. To, že v minulosti zvažovali umístění závory na svůj pozemek, nebylo kvůli žalobcům, ale kvůli cizím automobilům vjíždějících na jejich pozemek a parkujících na jejich zahradě a příjezdové cestě. Se sousedy však byli dohodnuti na vydání klíčů k této závoře. S žalobci nejsou ochotni uzavřít smlouvu o nájmu svého pozemku ani jinou nepojmenovanou smlouvu o jeho užívání. Pozemek p. [číslo] je z hlediska sjízdnosti podobný pozemkům p. [číslo] v případě obou těchto cest by bylo nutné učinit jejich opravu, aby se po nich dalo jezdit. Průjezdem přes jejich pozemek p. [číslo] který se nachází v těsné blízkosti jejich domu, by byli rušeni. Jejich dům od cesty p. [číslo] odděluje plot, za nímž se nachází jednak zahrada žalovaných, jednak zpevněná plocha před domem žalovaných, která je určena pro vjezd do domu. Za domem se nachází již ne příliš využitelná malá plocha. [příjmení] žalovaných tak na jedné straně sousedí s pozemkem p. [číslo] na druhé straně s pozemkem sousedů. Jejich dům je do tvaru písmene„ L“ a v nejbližším místě je od pozemku p. [číslo] vzdálen asi 5 m, v nejvzdálenějším místě asi 15 m. Pozemek p. [číslo] užívají jako příjezdovou cestu ke svému domu žalovaní se svou rodinou celkem asi čtyřmi osobními vozidly. [příjmení] [příjmení], která bydlela nad žalovanými, sama autem nejezdila. Pozemek p. [číslo] je sice veden jako ostatní komunikace, ale žalovaní jsou přesvědčeni, že jeho cena by se v případě zřízení služebnosti snížila, poškodily by se inženýrské sítě pod cestou. Navíc když byl v minulosti pozemek p. [číslo] rozjížděn přejezdy žalobců, stékala z něj voda k domu žalovaných a ve sklepě měli až půl metru vody. Nyní, když se cesta nepoužívá, voda k žalovaným nestéká, nebo ne alespoň v takovém rozsahu, a sklep se již vysušil. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobců, že jejich nemovitosti bez příjezdové cesty nelze užívat. [příjmení] je pravdou, neboť je zcela zřejmé, že žalobci nemovité věci reálně užívají, a tvrdí pouze obtíže a nepohodlnosti, které jsou s užíváním z jejich pohledu spojeny. Samotná skutečnost, že žalobci čerpají vodu ze studně, že nejsou napojeni na kanalizaci a že občas potřebují dovést dřevo či nábytek ještě neznamená nutnost zřídit přístup a příjezd k jejich domu, neb jednorázový příjezd k domu vozidlem s čerpadlem, štěrkem, popř. vodou v barelech…si žalobci mohou zajistit jednorázovým příjezdem přes pozemky, po kterých k domu přicházejí, nebo přes zadní polní cesty. Navíc žalobci nepřijíždějí k domu automobily již po dobu cca 6 let a vodu nadále ze studny čerpají, proto jejich tvrzení, že jejich nemovitosti není možno řádně užívat, neboť studnu není možno udržovat v řádném stavu bez mechanického čištění, je zcela v rozporu s realitou. Přinášení balené vody k domu samozřejmě představuje určitou obtíž, ale je zjevné, že žalobci takto fungují a dovoz vody automobilem by byl jen určitým komfortem navíc. Tvrzení žalobců o nemožnosti užívání nemovitostí z důvodu nedostatku pitné vody v období týdne po chemickém čištění studny nebo v době nedostatku vody ve studni je nelogické a vykonstruované, neboť pokud žalobci vědí, že jednou za 3 měsíce musí studnu chemicky vyčistit nebo pokud je delší období sucha a hrozí nedostatek pitné vody, pak nic nebrání žalobcům, aby si dopředu načerpali vodu do barelů v době, kdy je bezproblémově pitná. Jde-li o tvrzení, že je nutné k domu žalobců navést dřeva, pak nedošlo-li v průběhu uplynulých 6 let k tomu, že by žalobci své nemovitosti nemohli užívat, pak si zjevně nějakým způsobem dodávku dřeva na otop museli zabezpečit. Žalovaní rovněž rozporují, že by žalobci nemohli uskutečňovat větší nákupy potravin a že by nebyli schopni užívat nemovitosti z důvodu, že větší nákupy nejsou schopni dopravit do domu. Když jsou schopni do domu donést balenou vodu, jak sami tvrdili, musí být schopni do domu donést i větší nákup. Toto pro ně sice může být nepohodlné, ale obecně život na samotě je vždy komplikovanější než v zastavěném území obce. O tom žalobci vždy věděli. Žalovaní také rozporují tvrzení žalobců, že by při uzavírání kupní smlouvy byli v dobré víře, že by existoval jakýkoliv právní nárok na přístup a příjezd k jejich domu přes pozemek žalovaných. Výpověď svědkyně [příjmení], že jí řekla nějaká právnička o věcném břemeni, nemá jakýkoliv reálný podklad a podobná svědectví z druhé ruky, že kdosi komusi cosi řekl, jsou absolutně nevěrohodná. Žalobci jsou vysokoškolsky vzdělané osoby, které musí vědět, že samotná skutečnost, že někde někdo nějakým způsobem určitou dobu jezdí a průjezd je po určitou dobu tolerován, ještě neznamená, že by takto byla právně zajištěna možnost užívání pozemku k služebnosti cesty. Jde-li o cenu stanovená znalcem v jeho posudku z r. 2019, tato nereflektuje obvyklou výši ceny pozemků v [část obce].

5. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů: - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že pozemky p. [číslo] (zahrada o výměře 285 m2), p. [číslo] (zahrada o výměře 834 m2) a [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 185 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa]) jsou součástí společného jmění žalobců, - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 2073 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že pozemek p. [číslo] o výměře 403 m2, dle druhu pozemku - ostatní plocha, dle způsobu využití - ostatní komunikace, je součástí společného jmění žalovaných 1) a 2), - výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 2098 Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, že vlastníkem pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] (dle druhu pozemku - ostatní plocha, dle způsobu využití - ostatní komunikace), je Statutární město Ostrava, - nespornými tvrzeními účastníků, že od roku 1955 až do své smrti v r. 2006 a 2007 v domě bydleli prarodiče žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení], kteří měli tři děti, a to [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] vozidlem nejezdili. Pozemek p. [číslo] v době podání žaloby užívala paní [příjmení] pro pěší chůzi (pozn. soudu: tato ke dni vydání rozsudku dle nezpochybněných tvrzení žalovaných již v domě nebydlí, její dům je prázdný). Dále pozemek p. [číslo] v době podání žaloby užíval pachtýř [příjmení], kterému žalovaní pronajali své pozemky a kterému později pacht skončil pro odchod do důchodu. Rovněž je mezi účastníky nesporné, že pozemky p. [číslo] jsou za zhoršených povětrnostních podmínek nesjízdné, jak shodně prohlásili v rámci místního šetření (č.l. 152), - kupní smlouvou ze dne [datum], že žalobci dne [datum] zakoupili rodinný dům [adresa] v k.ú. [část obce] od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; výše kupní ceny byla stanovena na 202 500 Kč, - kupní smlouvou z r. 2007, že objekt k bydlení [adresa] v katastrálním území Pavlovice u Přerova byl prodán za částku 427 000 Kč, - leteckými snímky z let 1947 – 1953, že cesta k domu žalobců přes pozemky všech žalovaných byla v terénu zřejmá již v r. 1947, - znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] – [číslo], zpracovaným pro účely dědického řízení vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 99D 820/2006 ve věci zůstavitele [jméno] [příjmení], že rodinný dům [adresa] v k.ú. [část obce], že předmětný dům byl postaven v r. 1929, nachází se v okrajové části obce, jde prakticky o samotu s přístupem a příjezdem z ulice 1.května. V průběhu užívání nebyly vyjma zavedení el. proudu prováděny žádné opravy či úpravy, k datu ocenění byl dům ve velmi špatném technickém stavu neodpovídajícímu ani velmi omezenému standardu jak po stránce technického vybavení, tak i po stránce funkční, kdy dům není vybaven izolací proti vlhkosti, vnitřní i venkovní omítky jsou opadané, elektroinstalace je jen světelná, rozvod vody provizorní, kanalizace jen v minimálním rozsahu, sporák jen na tuhá paliva, cihlové schody, sklep trvale zaplaven vodou. Cena domu tak byla stanovena na 125 786,23 Kč. Dále byla oceněna přilehlá hospodářská budova vystavěna rovněž v r. 1929, a to s ohledem na velmi špatný stavebně technický stav na částku 27 487,44 Kč. Hodnota kopané studny byla stanovena na 2 578,84 Kč a venkovní úpravy na 6 522,25 Kč Cena pozemků parc. [číslo] o celkové výměře 1 000 mě byla stanovena na 250 000 Kč a cena trvalého porostu na 14 431,62 Kč. Celková cena rodinného domu včetně pozemku a trvalého porostu tak byla stanovena na 426 810 Kč. Znalec v posudku zohlednil, že se v daném případě jedná o samotu vzdálenou cca 450 až 500 m od okraje zastavěné části obce s velmi ztíženou dopravní dostupností, - fotodokumentací žalobců, že se dům č.p. v minulosti nacházel v dezolátním stavu – byl zcela vybydlený, měl opadávající vnitřní i venkovní omítka, pukliny ve zdi, vlhkostní mapy na zdivu a na podbití střechy. V současné době se na pozemku žalobců stále nachází neodvezená stavební suť. Fotodokumentace rovněž dokládá, že nemovitost je dnes stále vybavena studnou a kamny na tuhá paliva, - úřední záznam Policie ČR, obvodní oddělení [obec] – [část obce], o podání vysvětlení ze dne [datum], že na žalobce podal pan [celé jméno původního účastníka] st. trestní oznámení, že v poli vyšlapává při cestě domů cestičky, - fotodokumentací žalovaných, že pozemek p. [číslo] nebyl v r. 2021 oset, - smlouvou o úvěru ze dne [datum], že žalobcům byl na podkladě smlouvy [číslo] uzavřené s Českou spořitelnou poskytnut hypotéční úvěr na rekonstrukci domu [adresa], - souhlasem s provedením ohlášené stavby, že stavební úřad městského obvodu [příjmení] nad Odrou dne [datum] povolil žalobcům stavební úpravu a půdní vestavbu rodinného domu [adresa] s tím, že dopravní napojení stavby je zajištěno stávajícím způsobem po účelové komunikaci p. [číslo] - rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí ze dne [datum], [číslo] a posudkem k posouzení možnosti vsakování vyčištěných odpadních vod do geologického prostředí, že žalobcům bylo povoleno nakládání s odpadními vodami – jejich vypouštění do vod podzemních prostřednictvím vsakovacího objektu na pozemku p. [číslo] v [část obce] s tím, že v případě nepříznivých klimatických podmínek bude předčištěná odpadní voda z akumulační jímky likvidována odvozem oprávněným subjektem, s nímž počítá i uvedený posudek, - kopií katastrální mapy, že ostatní komunikace p. [číslo] bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku p. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]; pozemek p. [číslo] prochází zastavěným územím; na pozemek p. [číslo] navazuje pozemek p. [číslo] vedoucí nezastavěným územím; na pozemek p. [číslo] navazuje nemovitost žalobců p. [číslo]; tato nemovitost představuje osamocenou zástavbu uprostřed bloku orné půdy; celková délka pozemku p. [číslo] je cca 350 m, celková délka pozemku p [číslo] je cca 100 m, - znaleckým posudkem č. 1925 2019 ze dne [datum], vypracovaným Oceňovací x [právnická osoba], že roční užitek odpovídající 4,5 % činí v případě pozemku p. [číslo] celkem 4 900 Kč, když cena pozemku dle platného administrativního předpisu je stanovena na 270 Kč, roční užitek z 1 m2 pak činí 12,15 Kč, čemuž odpovídá částka 4 900 Kč za 405 m2. Znalec při určení ceny pozemku vycházel z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], na jejichž základě činila srovnávací cena pozemku v Polance dle kupní smlouvy z r. 2015 (V – [číslo] 2015 [číslo]) celkem 210,53 Kč/m2, dle kupní smlouvy z [datum] (V – [číslo] 2015 – 807) celkem 522,14 Kč/m2 a dle kupní smlouvy ze dne [datum] (V – 262/ 2014 – 807) celkem 85,77 Kč/m2, jejichž zprůměrováním je cena dotčených pozemků po zaokrouhlení 270 Kč/m2; roční užitek 4,5 % z 270 Kč/m2 je pak 12,15 Kč/m2/rok; tomu pak odpovídá roční užitek ve výši 4 900 Kč (12,15 x výměra 403 m2), - znaleckým posudkem č. 2002 [číslo] ze dne [datum] vypracovaným Ing. [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru ekonomika / oceňování nemovitostí, přibranou za účelem stanovení ceny služebnosti, že úkolem znaleckého posudku č. 1925 2019 ze dne [datum] bylo toliko stanovení ceny pozemku a ceny ročního užitku – nikoli stanovení ceny služebnosti. Obvyklou cenu služebnosti spočívající v právu chůze a jízdy přes pozemek p. [číslo] na pozemek p. [číslo] dále na pozemky p. [číslo] p. [číslo] stanovila znalkyně na 104 780 Kč. Znalkyně při stanovení ceny služebnosti vycházela ze skutečností, že pozemek p.č. bude služebností dotčen v plné výměře 403 m2 a že zřízením služebnosti dojde k znehodnocení sloužícího pozemku v tom smyslu, že na něm žalovaní budou muset respektovat žalobce, kteří k pozemku budou mít právo chůze a jízdy. Ke stejnému účelu využívá pozemek i povinný, neboť pozemek používá jako přístupovou cestu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. Užívání pozemku p. [číslo] bude služebností omezeno v tom smyslu, že na pozemku bude muset povinný strpět kdykoli pěší pohyb nebo pohyb vozidly oprávněného. Dojde k vyššímu vytížení cesty, které způsobí vyšší hluk, prašnost, vyšší zatížení výfukovými plyny, vyšší pohyb osob a automobilů a tím ke ztrátě soukromí žalovaných. Na pozemku dotčeném služebností nebudou moci žalovaní parkovat. Dle znalkyně míra znehodnocení pozemku odpovídá stanovené ceně služebnosti. Za náklady spojené s údržbou pozemku p. [číslo] v případě zřízení věcného břemene lze považovat opravy částečně zpevněného povrchu – návozy strusky a její zhutnění, případně odstraňování sněhu v zimních měsících. Tyto položky nelze znalkyní přesně vyčíslit, jsou závislé na různých okolnostech, klimatických podmínkách apod. Jelikož nebyly znalkyni poskytnuty například průměrné roční náklady na údržbu pozemku za delší časové období, které byly skutečně vynaloženy, není schopen znalec na otázku, zda s údržbou pozemku v případě zřízení věcného břemene, budou spojeny zvýšené náklady a v jaké výši, - stanoviskem Státního pozemkového úřadu k přístupové cestě [část obce] ze dne 25. 8. 2017, č.j. SPU 393215/2017, že stavební parcela s domem [adresa] byla zahrnuta do komplexních pozemkových úprav, které byly pravomocně ukončeny v r. 2013. V rámci pozemkových úprav byla žalobcům a dalším navazujícím vlastníkům zemědělských pozemků navržena jako přístup cesta označená jako OPC 31. 1., kdy v technické dokumentaci je uvedeno, že OPC [číslo] je navrhována jako jediný přístup pro vlastníky osamocené zástavby uprostřed bloku orné půdy. Dle stanoviska SPÚ nelze z uvedeného explicitně dovozovat, že automaticky tím zanikají jiné způsoby zpřístupněné pozemků a pokud je v dokumentaci polní cesta OPC [číslo] označena jako„ jediný přístup“, je zcela evidentní, že se jedná o jediný přístup zajištěný návrhem pozemkových úprav, nikoli o jedině reálně existující přístup, potažmo rušící jiné přístupy k domu a pozemkům. Dále bylo konstatováno, že existující soukromoprávní vztahy nelze řešit pozemkovými úpravami a nelze předpokládat, že by zbudování navržené přístupové cesty mohlo být prioritou mezi požadavky na realizaci společných zařízení, neboť je neefektivní realizovat přístupovou cestu k jedinému domu, když její délka je značná a kolem hospodaří pouze jediný subjekt. Cesta na pozemcích p. [číslo] byla v rámci komplexních pozemkových úprav navržena, nebyla však realizována v terénu. Realizace cesty na těchto pozemcích není zařazena do plánu jejich činnosti, předpokládaný odhad nákladů na realizaci navržené cesty v délce [číslo] m je cca 15 miliónu korun, - vyjádřením Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], že povrch komunikace p. [číslo] není jakkoli zpevněn, proto není vhodný pro pohyb osobních silničních vozidel, komunikace je v mnoha místech podmáčená tak, že může dojít k zapadnutí vozidel do bahna a stávající stavebně technický stav umožňuje pouze průjezd zemědělské techniky; komunikace p. [číslo] existuje pouze v katastru nemovitostí, fyzicky nebylo možno na místě komunikaci identifikovat; pokud by se obě komunikace měly využívat k přístupu k RD [adresa], byla by nutná jejich stavební úprava, - stanoviskem silničního správního úřadu Statutárního města Ostravy ze dne [datum], že žalovaní oznámili dne [datum] silničnímu úřadu svůj záměr umístit při vjezdu na účelovou komunikaci [parcelní číslo] závoru. Silniční úřad k uvedenému záměru ve svém stanovisku k tomuto záměru uvedl, že na pozemku p. [číslo] se nachází pozemní komunikace, která slouží jako jediná přístupová komunikace k několika přilehlým nemovitostem v dané lokalitě. [ulice] úřad uvedl, že svým charakterem lze tuto pozemní komunikaci zařadit mezi účelové komunikace ve vlastnictví fyzických osob…, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Dále silniční úřad zdůraznil (pozn. soudu - stavebním úřadem zvýrazněno podtržením) – že:„ veřejně přístupné jsou ze zákona všechny účelové komunikace s výjimkou těch, které se nachází v uzavřených objektech nebo prostorech“. Silniční správní úřad dále uvedl, že nesouhlasí s umístěním závory dle požadavku žalovaných k zamezení přístupu veřejnosti na uvedenou účelovou komunikaci, - rozhodnutím silničního správního úřadu Statutárního města Ostrava, [příjmení] [příjmení] nad Odrou [číslo] 2015 a Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], že žádost žalobců o určení, že pozemek p. [číslo] p. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací byla dne [datum] zamítnuta; zamítnuto bylo rovněž odvolání proti tomuto rozhodnutí, - sdělením Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] a ze dne [datum], že k pozemkům žalobců byly navrženy přístupové cesty OPC [číslo] (p. [číslo]) o délce 0,429 km a polní cesta VPC 36 (p. [číslo]) o délce 0,990 km, která se napojuje již na stávající zpevněnou cestu jdoucí ze zastavěného území obce Polanka nad Odrou; v současné době se však realizace těchto cest neplánuje, neb ze strany vlastníků zemědělsky využívaných pozemků není o realizaci těchto cest zájem a náklady na jejich realizaci lze odhadnout řádově v několika desítkách miliónů korun, neb cesta VPC 36 se nachází v blízkosti potoka a bylo by nutné přijmout i opatření z hlediska působení vody v krajině, - písemnou komunikací mezi účastníky, že žalobci opakovaně navrhovali žalovaným před podáním žaloby i v průběhu zřízení smírné vyřešení věci s finanční kompenzací, a to formou uzavření obligační smlouvy, odkoupením cesty, smluvním zřízením služebnosti; ke zřízení služebnosti vyzval žalované právní zástupce žalobce rovněž výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], - šetřením na místě samém dne [datum], že pozemky p. [číslo] p. [číslo] jsou pokryty travnatým porostem, hranice těchto pozemků nejsou v terénu zřejmé, jejich stavebně technický stav umožňuje průjezd osobních vozidel jen za příznivých povětrnostních podmínek, a to max. rychlostí 18 km/h, za deštivého počasí nejsou pozemky sjízdné. Přejezd přes betonovou skruž na pozemku p. [číslo] sloužící k odvádění srážek z přilehlých pozemků je možný jen vozidly s vyššími podvozky. Pozemek p. [číslo] je rovněž nezpevněný, je nerovný, travou zarostlý, svažitý, s výmoly. Prochází nezastavěným územím, hranice tohoto pozemku nejsou v terénu zřetelné. Pozemek p. [číslo] je za zhoršených povětrnostních podmínek rovněž nesjízdný. Pozemek p. [číslo] o délce cca 100 m prochází zastavěným územím a bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku p. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]. Tento pozemek má zpevněný povrch, - dopisem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zaslaným e-mailem dne [datum] a e-mailovou zprávou [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že jmenovaní nesouhlasí, aby žalobci užívali jejich pozemek p. [číslo] k přístupu k jejich nemovitosti; tento pozemek nejsou ochotni prodat ani směnit, - sdělením starosty Městského obvodu [část obce] ze dne [datum], že na pozemcích p. [číslo] se neplánuje výstavba pozemní komunikace; vyprojektování a vybudování pozemní komunikace délky cca 2 220 m pouze k jednomu rodinnému domu je strany městského obvodu [část obce] z ekonomického hlediska, stavebně-technické náročnosti samotné stavby a následné údržby nereálné, - sdělením starosty Městského obvodu [část obce] ze dne [datum], že Městský obvod [část obce] požádal dne [datum] Státní pozemkový úřad pro MSK k provedení nové pozemkové úpravy na pozemcích p. [číslo] za účelem přístupu k rodinnému domu [adresa]. Státní pozemkový úřad toto posoudil a odpověděl:„ V současné době nebyly shledány důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav v této části katastrálního území za opodstatněné. Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě byly provedeny komplexní pozemkové úpravy, ukončené pravomocným rozhodnutím, není důvodné s ohledem na čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu určených na provedení pozemkových úprav zahajovat nové řízení o pozemkových úpravách na části katastrálního území, - výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], tety žalobkyně, že v domě žalobců [adresa] se narodila a žila v době od r. 1956 do r. 1979, kdy se z domu odstěhovala. V domě žila se svými sourozenci [jméno] [příjmení] (tj. matkou žalobkyně) a [jméno] [příjmení] ml. V letech 1976 až 1979 s ní v domě žil i její manžel, který měl osobní automobil a k příjezdu k domu 2x až 4x denně užíval cestu žalovaných. Její rodiče, [jméno] a [jméno] [příjmení] st. vozidlo nevlastnili, domů chodili pěšky. Asi 2x až 3x ročně jim po uvedené cestě přijelo auto s uhlím a brambory. Po cestě jezdily též traktory k pozemkům žalovaného 5) a ostatních vlastníků. I po odchodu z domu své rodiče navštěvovala. Přijížděla za nimi s manželem autem po předmětné cestě 1x-2x za 14 dnů, a to až do smrti svého manžela v r. 1995. Pak chodila pěšky, neboť sama neřídí. Její rodiče navštěvovaly dále její děti – její dcera za prarodiči jezdila s přítelem autem, a to až do r. 2006, kdy se s přítelem rozešla, pak byla bez auta. Své rodiče v domě navštěvovala též [jméno] [příjmení], i ona za nimi jezdila autem. Její rodiče jí vždy říkali, že cesta z ulice [ulice] je příjezdovou cestou k jejich domu, považuje ji za nejpřirozenější přístupovou cestu k domu. Prodej předmětného domu se začal řešit po smrti jejího otce, který zemřel v únoru 2006. Od této doby v domě již nikdo nebydlel, neb její matka pobývala v Charitě sv. [jméno] a bylo jasné, že se do domu nemůže vrátit. Po smrti jejího otce byl v rámci dědického řízení vypracován znalecký posudek, v němž byla cena předmětné nemovitosti stanovena na 420 000 Kč. Ona sama ani sestra [jméno] [příjmení] a bratr [jméno] [příjmení] ml. o dům neměli zájem, dům byl ve špatném stavu, vyžadoval celkovou rekonstrukci. Proto se rozhodli dům prodat. V realitní kanceláři se domluvili, že dům bude nabízen za cenu stanovenou ve znaleckém posudku. Než k prodeji došlo, zdržovali se v něm asi bezdomovci, neboť byl dům pak ještě více poničen. V realitní kanceláři jim bylo sděleno, že„ na příjezdové cestě je věcné břemeno, že se dům bude špatně prodávat“. Bližší vysvětlení jim k tomu dáno nebylo. O dům však projevili zájem pouze žalovaní [celé jméno žalovaného], kteří si v domě chtěli udělat dílnu. Dům však chtěli téměř zadarmo, proto jim ho neprodali. V realitní kanceláři jim následně řekli, že pokud chtějí dům prodat, musí snížit cenu, jinak se dům neprodá. Cenu pak snížili asi na 230 000 Kč. Po snížení ceny se rozhodla dům koupit neteř, tedy žalobkyně. Žalobkyně věděla, že dům byl nabízen přes realitní kancelář a že má“ věcné břemeno na příjezdovou cestu“. Ona sama i matka žalobkyně jí to říkaly. O tom, že je zde věcné břemeno, se mluvilo ve vztahu k cestě na pozemku [anonymizováno], ale muselo být určitě i na cestě [anonymizováno], jinak by se k cestě [anonymizováno] nedalo dostat. Žalobci po koupi domu zahájili značnou rekonstrukci, jezdila tam hodně nákladní vozidla, ale nikdo jim v průjezdu nebránil. Cesta [anonymizováno] byla v té době již dávno zpevněná, po průjezdu těžkou technikou v rámci rekonstrukce se nemusela nikterak opravovat. Problémy s přístupem k domu nastaly až po dokončení rekonstrukce po smrti paní [příjmení], kdy se začalo řešit její dědictví, které připadlo jejím synům (tj. žalovanému 3) a 4) [jméno] a [celé jméno původního účastníka]) a panu [celé jméno původního účastníka] (tj. žalovanému 5). [celé jméno původního účastníka] a pan [celé jméno původního účastníka] začali dělat problémy, neteř jim nabízela peníze, chtěla cestu odkoupit, oni nechtěli. V současné době ona sama na návštěvu k neteři nechodí, neboť přístup k domu je nemožný, chodníček, který si žalobci podél pole vyšlapali je nyní rozoraný, musí se jít v gumákách, je to hrozné, děti si pak gumáky musí nosit do školy. Žalobci [příjmení] zemědělci řešili možnost dovozu dřeva na otop přes pole, ale muselo se čekat, až bude sucho, za mokra se k domu dojet nedá. Přístup k domu je nutný i za účelem odvozu odpadní vody, dům není napojen na vodovodní řad ani na kanalizaci. V době dešťů je sklep žalobců vlhký, - výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé spolužačky žalobkyně, že s žalobkyní často o víkendech či o prázdninách jezdívala k prarodičům žalobkyně. Až do jejich 9. třídy je tam autem vozila matka žalobkyně, jezdily přes pozemky žalovaných, nikdo jim v průjezdu nebránil. Pak tam jezdily samy autobusem.

6. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, z těchto nezjistil nic právně významného.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že pozemky p. [číslo] (zahrada o výměře 285 m2), p. [číslo] (zahrada o výměře 834 m2) a p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 185 m2), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] (dále jen„ nemovitost žalobců“), jsou součástí společného jmění žalobců. Nemovitost žalobců představuje zcela osamocenou zástavbu uprostřed bloku orné půdy v [část obce] a po právní stránce není spojena s veřejnou cestou. Z fotodokumentace z r. 1947 je však zřejmé, že již v této době přístupová cesta k nemovitostem žalobců vedla po pozemcích p. [číslo] p. [číslo] (dále jen„ předmětná cesta“). Dům žalobců [adresa] pochází z r. 1929. Žalobci jej užívají k trvalému bydlení společně se svými dvěma dětmi. Nabyli jej na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícími [jméno] [příjmení] (matkou žalobkyně), [jméno] [příjmení] ml. a [jméno] [příjmení] (strýcem a tetou žalobkyně). V období od r. 1955 do r. 2006 bydleli v domě [adresa] jeho vlastníci, pan [jméno] [příjmení] s manželkou [jméno] [příjmení]. Jednalo se o prarodiče žalobkyně a o rodiče [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (matky žalobkyně). V letech 1956 až 1979 žila v domě též [jméno] [příjmení], která v letech 1976 až 1979 obývala dům i se svým manželem, který k příjezdu k domu užíval svým vozidlem 2x až 4x denně cestu žalovaných. V roce 1979 se [jméno] [příjmení] s manželem z domu odstěhovala, zůstali v něm bydlet její rodiče [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak s manželem asi jednou týdně své rodiče navštěvovala, přijížděli po cestě žalovaných, a to až do r. 1995, kdy manžel [jméno] [příjmení] zemřel. [jméno] [příjmení] pak přes pozemek p. [číslo] chodila pěšky, neboť sama neřídí. Za jejími rodiči do domu jezdila po předmětné cestě i jejich vnoučata – její dcera s přítelem jezdila za nimi až do r. 2006, kdy se s přítelem rozešla, pak byla bez auta. Své rodiče v domě navštěvovala též [jméno] [příjmení], i ona za nimi jezdila autem. Vozila tam i svou dceru, tj. žalobkyni, s její kamarádkou na víkendy či na prázdniny. Kromě toho se po předmětné cestě 2x-3x ročně přiváželo k domu uhlí a brambory. Po cestě jezdily i traktory obdělávající okolní pozemky pana [celé jméno původního účastníka]. [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] vozidlo sami nevlastnili, pozemky p. [číslo] p. [číslo] užívali toliko pro pěší chůzi. Své dceři [jméno] [příjmení] však říkali, že cesta z ulice [ulice] je příjezdovou cestou k jejich domu. Cestu žalovaných p. [číslo] ke dni podání žaloby užívala pro pěší chůzi též paní [příjmení], která bydlela v domě na trase mezi žalobci a žalovanými. Od její smrti je její dům prázdný. Dále v době podání žaloby užíval cestu žalovaných též pachtýř [příjmení], kterému žalovaní pronajímali své polnosti - po předmětné cestě jezdil traktorem. Později mu pacht skončil pro odchod do důchodu. Prodej domu [adresa] se začal řešit po smrti [jméno] [příjmení] st., tj. v únoru 2006. Od této doby v domě již nikdo nebydlel, neb jeho majitelka [jméno] [příjmení] pobývala v Charitě sv. [jméno] a bylo jasné, že se do domu nemůže vrátit. V rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] st. byl dne [datum] vypracován znalecký posudek, v němž byla cena domu [adresa] s přilehlými pozemky stanovena na 420 000 Kč. Ve znaleckém posudku bylo konstatováno, že se nemovitost nachází v okrajové části obce, jde prakticky o samotu vzdálenou cca 450 až 500 m od okraje zastavěné části obce s velmi ztíženou dopravní dostupností a s přístupem a příjezdem z ulice1.května. Znalec dále uvedl, že v průběhu užívání nebyly, vyjma zavedení el. proudu, prováděny na nemovitosti žádné opravy či úpravy, k datu ocenění byl dům ve velmi špatném technickém stavu, který neodpovídal ani velmi omezenému standardu jak po stránce technického vybavení, tak i po stránce funkční, kdy dům nebyl vybaven izolací proti vlhkosti, vnitřní i venkovní omítky byly opadané, elektroinstalace byla jen světelná, rozvod vody provizorní, kanalizace jen v minimálním rozsahu, sporák jen na tuhá paliva, schody byly cihlové, sklep trvale zaplaven vodou. Cena domu tak byla stanovena na 125 786,23 Kč. Dále byla oceněna přilehlá hospodářská budova vystavěná rovněž v r. 1929, a to s ohledem na velmi špatný stavebně technický stav na částku 27 487,44 Kč. Hodnota kopané studny byla stanovena na 2 578,84 Kč a venkovní úpravy na 6 522,25 Kč Cena pozemků p. [číslo] p. [číslo] o celkové výměře 1 000 m2 byla stanovena na 250 000 Kč a cena trvalého porostu na 14 431,62 Kč. Celková cena rodinného domu včetně pozemku a trvalého porostu tak byla stanovena na 426 810 Kč. Dědici (tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ml.) o dům neměli zájem, vyžadoval celkovou rekonstrukci. Proto se rozhodli dům prodat. V realitní kanceláři jim bylo sděleno, že„ na příjezdové cestě je věcné břemeno“ a že se„ dům bude špatně prodávat“. Bližší vysvětlení k tomu nedostali. Dohodli se, že i s ohledem na závěry znaleckého posudku bude dům nabízen za cenu 420 000 Kč. O dům však projevili zájem pouze žalovaní [celé jméno žalovaného], kteří si v domě chtěli udělat dílnu či garáž. Dům chtěli téměř zadarmo, proto jim ho neprodali. Dům dál značně chátral, dle mínění svědkyně [příjmení] jej užívali bezdomovci. V realitní kanceláři jim sdělil, že musí snížit cenu, jinak se dům neprodá. Cenu proto stanovili asi na 230 000 Kč. Dům se pak rozhodla koupit neteř prodávajících, tedy žalobkyně. Žalobkyně věděla, že dům byl původně nabízen přes realitní kancelář a matka [jméno] [příjmení] i teta [jméno] [příjmení] ji říkali, že dům má“ věcné břemeno na příjezdovou cestu“. O věcném břemeni se mluvilo ve vztahu k cestě po pozemku [anonymizováno] (p. [číslo]), který bezprostředně navazuje na pozemky žalobců, nicméně svědkyně [příjmení] předpokládala, že„ muselo být věcné břemeno i na cestě [anonymizováno]“, jinak by se podle ní k cestě [anonymizováno] nedalo dostat. Žalobci tak nemovitost zakoupili na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Výše kupní ceny činila 202 500 Kč. V e stejné době byl v [obec] prodán rodinný dům za částku 427 000 Kč; dle žalobců byl v podstatně lepším technickém stavu než dům [adresa]. Pokud jde o pozemek p. [číslo] tento je ve společném jmění žalovaných 1) a 2) a v katastru nemovitostí co do způsobu jeho využití je zapsán jako„ ostatní komunikace“. Z hlediska kategorizace komunikací nejde o veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pozemek má zpevněný povrch, měří cca 100 m, jeho celková výměra je 403 m2. Prochází zastavěným územím a bezprostředně navazuje na veřejně přístupnou účelovou komunikaci nacházející se na pozemku p. [číslo] na ul. 1.května v [část obce]. Na pozemek p. [číslo] navazuje nezpevněný, nerovný, travou zarostlý, svažitý pozemek p. [číslo] který byl zatížen služebností na podkladě rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. 16C 183/2018-208, jenž nabyl právní moci dne [datum]. Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je způsob využití tohoto pozemku uveden rovněž jako„ ostatní komunikace“. Dne [datum] požádali žalovaní silniční správní úřad o povolení umístěním závory při vjezdu na jejich pozemek p. [číslo]. Dle vyjádření žalovaných tak učinili nikoli z důvodu na straně žalobců, ale z důvodu cizích automobilů vjíždějících na jejich pozemek a parkujících na jejich zahradě a příjezdové cestě. Se sousedy byli domluveni na předání klíčů od závory. Silniční správní úřad Statutárního města Ostrava, ÚMOb [část obce] ve svém stanovisku ze dne [datum] žalovaným sdělil, že na pozemku p. [číslo] se nachází pozemní komunikace, která slouží jako jediná přístupová komunikace k několika přilehlým nemovitostem v dané lokalitě. [ulice] úřad uvedl, že svým charakterem lze tuto pozemní komunikaci zařadit mezi účelové komunikace ve vlastnictví fyzických osob, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Ve svém stanovisku silniční správní úřad podtrhl svá slova, že:„ veřejně přístupné jsou ze zákona všechny účelové komunikace s výjimkou těch, které se nachází v uzavřených objektech nebo prostorech“. Silniční správní úřad proto s umístěním závory dle požadavku žalovaných k zamezení přístupu veřejnosti na uvedenou účelovou komunikaci nesouhlasil. Naproti tomu dne [datum] tentýž silniční správní úřad zamítl žádost žalobců na určení, že pozemky p. [číslo] p. [číslo] jsou veřejně přístupnou účelovou komunikací. Zamítnuto bylo rovněž odvolání proti tomuto rozhodnutí. V roce 2010 začali žalobci se souhlasem stavebního úřadu ze dne [datum] svůj dům [adresa] rekonstruovat. [ulice] úřad ve svém stavebním povolení uvedl, že dopravní napojení stavby [adresa] je zajištěno stávajícím způsobem po účelové komunikaci p. [číslo]. Na rekonstrukci domu byl dne [datum] poskytnut žalobcům [příjmení] spořitelnou hypotéční úvěr. Po cestě žalovaných pak jezdila nákladní vozidla a jiná těžká technika. Cesta žalovaných byla v té době zpevněná a dle svědkyně [jméno] [příjmení] se po proběhlé rekonstrukci nemusela nikterak opravovat. [jméno] žalovaní si nepamatují, kdy cestu na pozemku p. [číslo] naposledy opravovali. Problémy s přístupem k domu žalobců nastaly až po dokončení rekonstrukce, a to po smrti paní [příjmení], kdy se začalo řešit její dědictví, které připadlo jejím synům [jméno] a [celé jméno původního účastníka] a panu [celé jméno původního účastníka] (dříve žalovaní 3 – 5). Ti začali dělat problémy, žalobkyně jim nabízela peníze, chtěla cestu odkoupit, oni nechtěli. Žalobci se pak snažili dohodnout i s žalovanými 1) a 2). Před zahájením soudního řízení i v jeho průběhu žalobci mnohokrát iniciovali smírné vyřešení sporu, nabízeli, že pozemek žalovaných odkoupí, navrhovali smluvní zřízení služebnosti s úplatou 50 000 Kč či alespoň dohodu o zřízení obligačního práva. Žalovaní jakékoli zatížení jejich nemovitosti a jakoukoli výši úplaty odmítali. Žalobci se proto již několik let dostávají ke svému domu společně s dětmi náhradní trasou přes pole, chodí cca 350 m v gumákách do kopce, v zimě se někdy brodí sněhem, při dešti blátem. Pan [celé jméno původního účastníka] st. na ně podal trestní oznámení, že tím ničí úrodu. Návštěvy za žalobci pro špatnou dostupnost chodit nechtějí. Dům je vybaven kamny na tuhá paliva. Možnost dovozu dřeva na otop trasou přes pole museli žalobci řešit se zemědělci, vyčkat se muselo na sucho, za mokra se k domu přes pole dojet nedá. Příjezd k domu je nutný nejen za účelem dovozu dřeva, ale i za účelem odvozu odpadní vody, neb dům není napojen na kanalizaci ani vodovodní řad, má vlastní studnu. Předčištěnou odpadní vodu je tak v případě nepříznivých klimatických podmínek nutno likvidovat odvozem oprávněným subjektem. Na pozemku žalobců se stále nachází stavební suť, kterou bez zřízení příjezdové cesty není možno odvézt. V rámci komplexních pozemkových úprav, které v [část obce] probíhaly v letech 2005 – 2013, byla jako přístupová cesta k nemovitostem žalobců navržena cesta přes obecní pozemky p. [číslo] o délce 0,990 km, a p. [číslo] o délce 0,429 km. Tato cesta však v terénu nebyla nikdy realizována a její provedení není ani plánováno, neboť dle Státního pozemkového úřadu je neefektivní realizovat přístupovou cestu takové délky k jedinému domu, a to mj. s ohledem na předpokládané náklady na její vybudování ve výši cca 15 miliónů korun. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] se nachází v obdělávaných zemědělských lánech, jejich hranice nebývají vždy v terénu znatelné, povrch pozemků není jakkoli zpevněn, jejich stavebně technický stav umožňuje průjezd osobních vozidel jen za příznivých povětrnostních podmínek, a to max. rychlostí 18 km/h. Za deštivého počasí nejsou pozemky sjízdné vůbec. Přejezd přes betonovou skruž na pozemku p. [číslo] sloužící k odvádění srážek z přilehlých pozemků je možný jen vozidly s vyššími podvozky. Nemovitosti žalobců nejsou přístupné ani po pozemcích jiných vlastníků, neb zřízení cesty přes pozemek obce p. [číslo] navazující pozemek p. [jméno] [příjmení] p. [číslo] je pro nesouhlas p. [příjmení] a zejména pak s ohledem na povahu těchto pozemků nerealizovatelný. Uvedené pozemky totiž tvoří souvislý pás orné půdy a jako takový je i se sousedními pozemky obhospodařován. [jméno] žalobci užívali pozemky p. [číslo] p. [číslo] jako přístupovou cestu ke svému domu až do r. 2014. V r. 2015 podali žalobci žalobu na ochranu jejich rušené držby týkající se předmětných pozemků. Tato žaloba byla zamítnuta pro uplynutí prekluzivní lhůty pro podání uvedené žaloby s odůvodněním, že konflikty ve vztahu k užívání pozemku [parcelní číslo] byly již v roce 2014. Znaleckým posudkem č. 2002 [číslo] ze dne [datum] vypracovaným Ing. [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru ekonomika/oceňování nemovitostí, byla obvyklá cena služebnosti spočívající v právu chůze a jízdy přes pozemek p. [číslo] na pozemek p. [číslo] dále na pozemky p. [číslo] p. [číslo] stanovena na 104 780 Kč. Znalkyně při stanovení ceny služebnosti vycházela ze skutečností, že pozemek p. [číslo] bude služebností dotčen v plné výměře 403 m2 a že zřízením služebnosti dojde k znehodnocení sloužícího pozemku v tom smyslu, že na něm žalovaní budou muset respektovat žalobce, kteří k pozemku budou mít právo chůze a jízdy. Znalkyně rovněž přihlédla k faktu, že ke stejnému účelu využívají pozemek i žalovaní, neboť pozemek používá jako přístupovou cestu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. V úvahu vzala i to, že užívání pozemku p. [číslo] bude služebností omezeno v tom smyslu, že na pozemku bude muset povinný strpět kdykoli pěší pohyb nebo pohyb vozidly oprávněného. Dojde k vyššímu vytížení cesty, které způsobí vyšší hluk, prašnost, vyšší zatížení výfukovými plyny, vyšší pohyb osob a automobilů a tím ke ztrátě soukromí žalovaných. Na pozemku dotčeném služebností nebudou moci žalovaní parkovat. [jméno] znehodnocení pozemku promítla znalkyně do stanovené ceny služebnosti. Dle znalkyně za náklady spojené s údržbou pozemku p. [číslo] v případě zřízení věcného břemene lze považovat opravy částečně zpevněného povrchu – návozy strusky a její zhutnění, případně odstraňování sněhu v zimních měsících. Tyto položky nebylo možno znalkyní přesně vyčíslit, neboť jsou závislé na různých okolnostech, klimatických podmínkách apod. Jelikož žalovaní neposkytli znalkyni například průměrné roční náklady na údržbu pozemku za delší časové období, které byly skutečně vynaloženy, nebylo možno znalecky na otázku, zda s údržbou pozemku v případě zřízení věcného břemene, budou spojeny zvýšené náklady a v jaké výši. Znalkyně dále vysvětlila, že znaleckým posudkem č. 1925 2019 ze dne [datum], vypracovaným z podnětu žalobců, byla stanovena ceny pozemku a cena ročního užitku pozemku p. [číslo] nikoli ceny služebnosti. Cena ročního užitku pozemku p. [číslo] byla uvedeným znaleckým posudkem stanovena na 4 900 Kč.

8. Dle § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) - vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

9. Dle § 1031 o. z. – bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.

10. Dle § 1032 odst. 1 o. z. - soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

11. Dle § 1257 odst.1, 2 o. z. - věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. [příjmení] může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

12. Dle § 1274 odst. 1 o. z. - služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

13. Dle § 1276 odst. 1 o. z. - služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly (odst. 1). Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. [příjmení] služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá (odst. 3).

14. Dle § 1263 o. z. – oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

15. Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1587/20, bylo konstatováno, že je třeba rozlišovat mezi dvěma skupinami případů. Na straně jedné stojí případy, v nichž vlastník nemovitosti úmyslně či hrubě nedbale zapříčiní situaci, v níž nebude mít ke své nemovitosti přístup. Typickými příklady mohou být prodej, zastavění či přehrazení cesty, na straně druhé však stojí případy, v nichž je absence přístupu objektivní skutečností a nabyvatel nemovitosti do ní toliko vstoupí. Zatímco v prvním případě je zásadně na místě k aplikaci ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku přistoupit, u druhé skupiny případů naopak zásadně takový přístup nebude souladný s ústavními garancemi práva vlastnit majetek. Chování vlastníků nemovitosti bez zajištěného přístupu před jejím samotným nabytím však může být reflektováno v rozhodování o výši náhrady za zřízení věcného břemene. V případech, kdy by právě v důsledku nezajištěného přístupu k nemovitosti nabyvatelé zaplatili za nemovitost sníženou cenu, by konec konců právě tato skutečnost mohla být vzata v úvahu při stanovení výše náhrady za zřízení věcného břemene. Ústavní soud dále uvedl, že extenzivní výklad pojmu "hrubá nedbalost" v naznačeném kontextu brání účinné ochraně vlastnického práva stěžovatelů, resp. vlastníků nemovitostí ve srovnatelném postavení. Nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou nelze v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví považovat za projev hrubé nedbalosti. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet (ius possidendi), s věcí disponovat (ius disponendi), právo věc užívat a požívat její plody a užitky (ius utendi et fruendi). Bez spojení s nemovitou věcí jsou vlastníkova ius possidendi a ius utendi et fruendi výrazně omezena nebo zcela vyloučena; dochází k zásadnímu zásahu do jeho vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny. [příjmení] tak zůstává pouhá nuda proprietas, holé vlastnictví. Právo nezbytné cesty upravené v § 1029 občanského zákoníku představuje pravidlo, naplňující ústavní právo zaručené v čl. 11 Listiny. Při snaze o nalezení spravedlivé rovnováhy nelze přehlížet ani ekonomickou a právní realitu v České republice, kde v důsledku historického právního vývoje jsou stavby stojící na cizím pozemku - nezřídka s nedostatečným přístupem - velmi častým jevem. Za situace, kdy stát po desítky let toleroval vznik takových majetkových poměrů, se jeví nespravedlivé, je-li neproporcionálně odpírána vlastníkům nemovitostí s nedostatečným přístupem ochrana vlastnického práva prostřednictvím zřízení věcného břemene nezbytné cesty.

16. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žaloba je ve smyslu § [číslo], § [číslo], § 1276 o. z. důvodná. Žalobci jsou vlastníky nemovitostí, a to mj. rodinného domu v [část obce], který společně se dvěma dětmi užívají k trvalému bydlení. Rodinný dům se nachází na samotě v okrajové části města cca 450 m od nejbližší veřejné komunikace. Dům není napojen na pitnou vodu ani kanalizaci. Žalobci nemohou svou nemovitost pro absenci spojení s veřejnou cestou řádně užívat. Užívání jejich nemovitosti zahrnuje vedle pravidelné donášky potravin pro čtyřčlennou rodinu s dospívajícími dětmi též nutnost občasného odvozu odpadních vod, odvoz stavební suti nacházející se na pozemku žalobců, dovoz dřeva na otop, občasný dovoz vybavení domácnost či dovoz pitné vody v době, kdy vodu ze studny nelze v době jejího nezbytného čištění (např. Savem pro studny) užívat. Není pochyb, že i vlastní údržba domu a přilehlé zahrady vyžaduje pravidelný přístup, ať už za účelem nezbytných oprav, tak z důvodu povinné pravidelné revize kouřovodů. Jelikož se dům nalézá téměř kilometru od veřejné komunikace, je zcela nepochybné, že těmto povinnostem mohou žalobci dostát jen při zajištění motorizovaného přístupu bez omezení konkrétního typu vozidel. Jediné možné spojení nemovitostí žalobců s veřejnou cestou je přitom přes pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Ve vztahu k pozemku p. [číslo] který na pozemky žalobců a žalovaných bezprostředně navazuje, byla služebnost zřízena dřívějším pravomocným rozhodnutím soudu. Pozemek p. [číslo] nacházející se mezi pozemkem p. [číslo] veřejnou cestou je ve vlastnictví žalovaných a v katastru nemovitostí je evidován jako ostatní komunikace. Pro nesplnění zákonných podmínek (§ 7 odst. 1 zákona [číslo] SB., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů) není tento pozemek veřejně přístupnou účelovou komunikací, jak silniční úřad ve svém rozhodnutí ze dne [datum] uvedl. Ve svém stanovisku ze dne [datum] nicméně tentýž stavební úřad tvrdil opak. Cesta na pozemku [parcelní číslo] má povrch zpevněný struskou a historicky představuje nejpřirozenější spojení domu žalobců s veřejnou komunikací. Dům žalobců pochází z roku 1929 a fotodokumentace z roku 1947 dokládá, že již v této době vedla přístupová cesta k domu přes pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Pro pěší přístup užívali pozemek p. [číslo] prarodiče žalobkyně, teta žalobkyně a sousedka paní [příjmení]. Kromě toho přes pozemek parc. [číslo] jezdili manželé [příjmení], matka žalobkyně i s žalobkyní, sestřenice žalobkyně, traktoristé obhospodařující okolní pozemky, mj. pan [příjmení], či dopravci s uhlím a brambory. [jméno] žalovaní s rodinou užívají pozemek p. [číslo] pro přístup k jejich domu až čtyřmi vozidly. Žalobkyně tak na základě vlastní dlouholeté zkušenosti, sahající až do období jejího dětství, věděla, že jako přístupová cesta k domu [adresa] od nepaměti slouží pozemek p. [číslo] p. [číslo]. Jednak žalovaní žalobcům ani jejich právním předchůdcům v užívání této přístupové cesty nikdy nebránili, jednak se při uzavírání kupní smlouvy mluvilo o tom, že cesta p. [číslo] je zatížena břemenem. [jméno] [příjmení] předpokládala, že břemeno vázne i na cestě p. [číslo]. O tom, že by dům žalobců [adresa] byl bez přístupové cesty, se nikdy nemluvilo. Uzavřením kupní smlouvy žalobkyně vstoupila do práv svých prarodičů, kteří cestu společně s ní a s ostatními příbuznými odjakživa užívali. Žalobkyně zcela ospravedlnitelně předpokládala, že přístup k domu je zajištěn, jako laik neměla důvod o tom pochybovat – věděla, že se přes pozemek p. [číslo] k domu vždy chodilo i jezdilo. [příjmení] názor koneckonců zastával i stavební úřad (v r. 2010 vydal stavební povolení k rekonstrukci domu žalobců, kdy konstatoval, že dopravní napojení stavby je zajištěno stávajícím způsobem po účelové komunikaci p. [číslo]), jakož i [ulice] spořitelna, která žalobcům na rekonstrukci poskytla úvěr. Je totiž notorietou, že banky úvěr bez zajištěné přístupové cesty zásadně neposkytují. Pochybnosti o existenci přístupové cesty neměl ani znalec oceňující nemovitosti žalobců v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] st., který v posudku pouze připustil velmi ztíženou dopravní dostupnost, nikoli neexistenci vlastní přístupové cesty. Poukázat nutno i na původní stanovisko silničního správního orgánu ze dne [datum], který, byť nesprávně, považoval pozemek p. [číslo] za veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Za těchto okolností nelze na jednání žalobců, kteří před uzavřením kupní smlouvy právně relevantním způsobem neprověřovali, zda je k nabývaným nemovitostem zajištěn přístup i po právní stránce, pohlížet jako na jednání hrubě nedbalé ve smyslu § 1032 o. z. Uvedený závěr je zcela v souladu se shora citovaným nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 1587/20, dle něhož lze o hrubé nedbalosti hovořit v těch případech, kdy se vlastník o přístupovou cestu připraví prodejem, jejím zastavěním či přehrazením, nikoli v situaci, kdy je absence přístupu objektivní skutečností a nabyvatel nemovitosti do ní toliko vstupuje, jak tomu bylo i v nyní projednávané věci. Za těchto okolností byly veškeré zákonné podmínky pro zřízení služebnosti splněny - žalobci se nedopustili jakékoli hrubé nedbalosti, jejich nemovitosti nejsou spojeny s veřejnou cestou, pozemek p. [číslo] ve spojení s pozemkem p. [číslo] představuje historicky nejpřirozenější spojení nemovitostí žalobců s veřejnou cestou a žalobci zřízení služebnosti nežádají jen za účelem pohodlnějšího spojení, neb jiná přístupová cesta není možná. Trasa vedoucí přes p. [číslo] p. [číslo] dlouhá cca 1,5 km existuje jen de iure, nikoli de facto, za zhoršených povětrnostních podmínek je zcela nesjízdná, jako přístupová cesta byla pozemkovým úřadem v minulosti toliko navržena, k její realizaci z finančních důvodů nikdy nedošlo a pravděpodobně ani nedojde, neboť náklady na její vybudování by s ohledem na délku vytyčené trasy a nutnost odvodnění činily cca 15 miliónu korun. Nemovitosti žalobců nejsou přístupné ani po pozemcích jiných vlastníků, neb zřízení cesty přes pozemek obce p. [číslo] navazující pozemek p. [jméno] [příjmení] p. [číslo] je pro nesouhlas p. [příjmení] a zejména pak s ohledem na povahu těchto pozemků nerealizovatelný. Uvedené pozemky totiž tvoří souvislý pás orné půdy a jako takový je i se sousedními pozemky obhospodařován. Soud proto služebnost zřídil, když v řízení nebylo prokázáno, že by zřízením nezbytné cesty vznikla na pozemcích [parcelní číslo] škoda, která by převýšila výhodu nezbytné cesty. Po pozemku p. [číslo] v minulosti jezdily traktory, vozilo se po něm uhlí i brambory, při rekonstrukci domu žalobců po něm jezdila těžká stavební technika. Ani takovým nadměrným užíváním škoda na cestě nevznikla, cestu pak nebylo třeba opravovat. Je proto nepravděpodobné, že by zřízení služebnosti ve prospěch žalobců, kteří své nemovitosti užívají toliko k bydlení, vedlo k faktickému poškození pozemku žalovaných. Jelikož k zajištění přístupu žalobců k jejich nemovitostem je nezbytné zatížit pozemek p. [číslo] v plné jeho šířce i délce, nebyl ke zřízení služebnosti pořizován geometrický plán, když celý pozemek p. [číslo] je zapsán jako ostatní komunikace. Výši náhrady za zřízení služebnosti stanovil soud v souladu se znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalkyně], která cenu služebnosti stanovila na 104 780 Kč. Do této částky promítla znalkyně skutečností, že pozemek p. [číslo] bude služebností dotčen v plné výměře 403 m2 a že zřízením služebnosti dojde k znehodnocení sloužícího pozemku v tom smyslu, že na něm žalovaní budou muset respektovat žalobce, kteří k pozemku budou mít právo chůze a jízdy. Znalkyně rovněž přihlédla k faktu, že ke stejnému účelu využívají pozemek i žalovaní, neboť pozemek používají jako přístupovou cestu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. V úvahu vzala i to, že užívání pozemku p. [číslo] bude služebností omezeno v tom smyslu, že na pozemku budou muset žalovaní strpět kdykoli pěší pohyb nebo pohyb vozidly oprávněného. Dojde k vyššímu vytížení cesty, které způsobí vyšší hluk, prašnost, vyšší zatížení výfukovými plyny, vyšší pohyb osob a automobilů a tím ke ztrátě soukromí žalovaných. Na pozemku dotčeném služebností nebudou moci žalovaní parkovat. Jelikož žalovaní neprokázali jakoukoli výši nákladů, která jim v souvislosti s údržbou pozemku p. [číslo] případně vzniká, nebylo možno do ceny služebnosti promítnout i tyto případné náklady. V případě jejich vynaložení však náleží žalovaným jejich náhrada ve smyslu §§ 1031, 1263, 1276 o. z. Při určení výše náhrady soud nepřihlédl k znaleckému posudku č. 1925 2019, když jak znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] vysvětlila, uvedený posudek vyjadřoval toliko cenu ročního užitku pozemku p. [číslo] nikoli cenu služebnosti. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní svou nemovitost získali za cenu sníženou pro absenci příjezdové cesty, stanovil soud cenu služebnosti zcela v souladu se znaleckým posudkem, když pro navýšení ceny služebnosti nebyl jakýkoli podklad. Kupní cena ve výši 202 500 Kč zcela odpovídala špatnému technickému stavu nemovitosti, dům byl téměř ruinou, o kterou za původně požadovanou částku 420 000 Kč neměl nikdo zájem. O absenci přístupové cesty se nikdy v minulosti nemluvilo - prodávající se domnívali, že cesta k domu je zatížena věcným břemenem a sama žalobkyně na podkladě své osobní celoživotní zkušenosti předpokládala, že přistup k domu je po pozemcích p. [číslo] a p. [číslo] zajištěn, neboť jí ani jejím rodinným příslušníkům bydlícím v domě [adresa] již od r. 1956 nikdo nikdy v užívání přístupové cesty nebránil. Návrhy žalovaných na doplnění dokazování daňovým přiznáním a spisem ve věci pozemkových úprav soud zamítl, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že existenci přístupové cesty předpokládali nejen žalobci a jejich rodinní příslušníci, ale i stavební a silniční správní úřad, znalec či úvěr poskytující banka. O pravdivosti tvrzení žalobců a výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že kupní cena nebyla nižší z důvodu absence přístupové cesty, nebylo proto důvod pochybovat. Stejně tak je zcela jednoznačné, že jiná přístupová cesta k domu nevede, ať už je ve spise o pozemkových úpravách uvedeno cokoli. Navrhované důkazy jsou za tohoto stavu zcela nadbytečné.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli v řízení plně procesně úspěšní a byly jim proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 111 612 Kč Tyto náklady sestávají z 1/2 zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč (neboť druhá polovina soudního poplatku se týkala pozemku p. [číslo]), odměny advokáta podle § 7, §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif) ve výši po 2 500 Kč za 27 úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, 6x porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), 11 x účast u jednání, a to dne [datum] přesahující 2 hodiny (tj. 2 úkony), dne [datum] od 9:00 do 15:56 hod. (tj. 3 úkony), dne [datum] přesahujícím 2 hodiny (tj. 2 úkony), dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], 1 x účast u místního šetření dne [datum], 1 x nahlédnutí do spisu dne [datum], 5x písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a z paušální náhrady za 27 úkonů právní pomoci dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč. Součástí nákladů řízení je dále cestovné za cesty uskutečněné zástupcem žalobce z [obec] do [obec] a zpět, a to ve výši 1931 Kč za jízdy dne [datum] a dne [datum] k OS [obec] a zpět, ve výši 962 za jízdu dne [datum] k OS [obec] a zpět, ve výši 1083 Kč za jízdu dne [datum] ke KS [obec] a zpět, ve výši 1892 Kč za jízdu dne [datum] a dne [datum] k OS [obec] a zpět, ve výši 1082 Kč za jízdu k OS [obec] a zpět, a to při jednosměrné jízdě 76 km k OS [obec] a 87 km ke KS [obec], průměrné spotřebě dle VTP 6,7 l/100km, ceně nafty dle vyhlášky [číslo] celkem 33,60 Kč a sazbě základní náhrady 4,10 Kč za 1km jízdy, ceně nafty dle vyhlášky [číslo] 2019 celkem 31,80 Kč a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1km jízdy, ceně nafty dle vyhlášky [číslo] celkem 27,20 Kč a sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1km jízdy a ceně nafty dle vyhlášky [číslo] 2021 celkem 36,10 Kč a sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1km jízdy. Součástí nákladů řízení je dále cestovné ve výši 991 Kč za jízdu k místnímu šetření dne [datum] uskutečněné zástupcem žalobce z [obec] do [obec] - [příjmení] a zpět, a to ve výši 1931 Kč při jednosměrné jízdě 74 km, průměrné spotřebě dle VTP 7,0 l/100km, ceně BA 98 dle vyhlášky [číslo] 2019 celkem 37,10 Kč a sazbě základní náhrady 4,10 Kč za 1km jízdy. Souhrn najetých kilometrů a časové ztráty odpovídá údajům zveřejněných na Google [webová adresa]. Dále žalobcům náleží náhrada ve výši 2 600 Kč za promeškaný čas za 26 půlhodin za cestu zástupce žalobců z [obec] do [obec] a zpět dle § 14 advokátního tarifu (tj. 48 min. cesty z [obec] do [obec] – [část obce], 47 min. z [obec] do [obec] – [příjmení] a 54 min. z [obec] do Mor. [obec]), jakož i náhrada 200 Kč v důsledku přerušení ústního jednání na 48 min. dne [datum]. V souladu s § 13 odst. 1 advokátního tarifu náleží žalobcům též náhrada doložených výdajů jejich zástupce ve výši 700 Kč za vyhotovení kopie katastrální mapy a výpisů z katastru nemovitostí a 200 Kč za výpis z katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že žalobci prokázali, že jejich zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jim v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán z výše uvedených nákladů nárok na DPH ve výši 21 %. Oproti požadavku žalobců nezavázal soud žalované k náhradě nákladů za zpracování znaleckého posudku [právnická osoba] a za účast znalce [příjmení] [příjmení] u ústního jednání, když uvedenými důkazy nebyla cena služebnosti vůbec prokázána a zajištění tohoto důkazu žalobci bylo zcela nadbytečné. Rovněž soud žalobcům nepřiznal náhradu za vyjádření zástupce žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum], jimiž byla tolika doplněna neúplná skutková tvrzení uvedená v žalobě. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byli žalovaní zavázáni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců. Na závěr nutno dodat, že soud oproti svému předchozímu rozhodnutí ve věci s ohledem na postoj žalovaných neshledal již jakýkoli prostor pro postup dle § 150 o. s. ř., dle něhož jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat. V prvé řadě třeba uvést, že důvodem pro podání žaloby bylo chování žalovaných 3) až 5), kteří průjezd přes svůj pozemek p. [číslo] žalobcům přehradili. Žalovaní 1) a 2) jako vlastníci navazujícího pozemku p. [číslo] byli tímto počínáním žalovaných 3) až 5) do sporu z titulu svého vlastnického práva prakticky vtaženi, aniž by sami žalobcům v užívání jejich nemovitostí před podáním žaloby aktivně bránili. Situace se však i na straně žalovaných 1) a 2) postupně měnila. Žalobci žalovaným 1) a 2) opakovaně prostřednictvím právního zástupce nabízeli nejrůznější formy dohody, nesčetněkrát se na právního zástupce žalovaných písemně i ústně obraceli, nabízeli nejen smluvní zřízení služebnosti za úplatu či odkup předmětného pozemku, ale i pouhé zřízení práva obligačního. Ačkoli se historicky po pozemcích žalovaných po desítky let chodilo i jezdilo (a to nejen osobními vozidly, ale i traktory či vozy s uhlím a brambory) a přestože žalovaní okolním vlastníkům či pachtýřům v průchodu či průjezdu nikdy nebránili, tentokrát jakoukoli dohodu s žalobci a jakoukoli výši náhrady bez bližšího racionálního zdůvodnění odmítali. Žalobci tak po mnoho let trvajícího sporu byli nucení odstavovat svá vozidla daleko od domu a s nákupy pro čtyřčlennou rodinu zdolávat v gumákách cca 350 m dlouhou cestu do kopce přes mnohdy rozblácené pole. Dovoz jakékoli objemnější věci stejně tak jako odvoz čehokoli byl zcela vyloučen. Dovoz dřeva byl možný jen po předchozí domluvě se zemědělci a jen za suchého počasí. Je nepochybné, že cesta žalovaných v průběhu rekonstrukce domu žalobců v roce 2010 byla vystavena značné zátěži vozidel stavby, což mohlo vyvolat mezi účastníky řadu nedorozumění. Bez rekonstrukce by však dům nebyl obyvatelný a bez příjezdové cesty rekonstrukce nemožná. Do současné doby od zmiňované rekonstrukce však uběhlo již téměř 13 let a žalobci svým chováním vůči žalovaným nezavdali již žádný důvod k jakékoli další averzi. Postoj žalovaných, kteří vlastní jedinou možnou a minimálně 67 let i jedině užívanou přístupovou cestu k domu žalobců (tj. od r. 1947 do r. 2014), proto považuje soud již za zcela šikanózní, jež nemůže požívat jakoukoli právní ochranu. Aplikace § 150 o. s. ř. může být odůvodněna jen zcela výjimečnými okolnostmi, které soud s ohledem na postoj žalovaných v projednávané věci již neshledal.

18. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalované rovněž k náhradě nákladů státu, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a s účasti znalkyně u ústního jednání, tedy částky 19 690,68 Kč (18 740,68 Kč za zpracování znaleckého posudku a 950 Kč za účast znalkyně u ústního jednání).

19. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byli účastníci zavázáni zaplatit stanovenou částku, jakož i náklady řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení