17 C 114/2023 - 58

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Anonymizováno], IČO: [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 46 875 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 46.875 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 46.875 Kč za období od 5.5.2023 do úplného zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě řízení částku ve výši 2.100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.5.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplacení částky ve výši 46.875 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že uvedl, že návrhem ze dne 31. 5. 2020 bylo před stavebním úřadem [adresa] (dále jen stavební úřad) zahájeno kolaudační řízení „RD manželů [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]“. Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno]. V daném řízení byl uvedený správní orgán povinen rozhodnout o kolaudaci stavby ve vlastnictví žalobce a jeho manželky ( dále stavebníci) bez zbytečných průtahů, a ve lhůtách stanovených u v ust. § 71 správního řádu. Správní orgán však vydal kolaudační rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] až dne 4.8.2022, které bylo žalobci doručeno dne 5.8.2022. Z uvedeného je zřejmé, že délka řízení, které trvalo 26 měsíců, byla zjevně nepřiměřená a byla důsledkem nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. § 5 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V důsledku uvedeného se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení, neboť v daném řízení docházelo ke zjevným průtahům, a to zejména v období od 1.6.2020 do 17.8.2020, od 1.4.2021 do 3.10.2021 a v období od 5.11.2021 do 3.8.2022. Průtahy představovaly více než 60 % celkové délky řízení. Žalobce měl rovněž za to, že k podstatnému prodlení s vydáním kolaudačního rozhodnutí došlo také v důsledku šikanózního postupu [tituly před jménem] [jméno FO], která vůči žalobci protiprávně rozhodovala též v jiných řízeních, a která mj. protiprávně zastavila řízení o dodatečném povolení stavby a ignorovala výzvy k odstranění průtahů v řízení. Při stanovení výše nemajetkové újmy žalobce vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 tj. z částky ve výši 15.000 Kč za rok řízení (resp. poměrně ve výši 1.250 Kč za měsíc řízení), přičemž prvé dva měsíce je nutno počítat s poloviční částkou, neboť v této lhůtě se vyřízení věci předpokládá. S ohledem na uvedené tedy částka přiměřeného zadostiučinění činí 31.250 Kč, která dle žalobce by měla být navýšena ve smyslu ust. § 31a odst. 3 písm. c), d) zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci alespoň o 50 %, neboť to byl sám žalobce, který se vydání shora specifikovaného rozhodnutí musel domoci opakovanými výzvami k odstranění průtahů, přičemž správní orgán k prodlení sám výrazně a bezdůvodně přispěl neopodstatněnými průtahy, nesprávným a nekoncentrovaným procesním postupem. Žalobce tedy požaduje částku ve výši 46.875 Kč. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 4.11.2022, avšak žalovaná o tomto jeho nároku nerozhodla v zákonem stanovené lhůty tj. do 6 měsíců od uplatnění nároku. Na výzvu soudu ze dne 11.3.2024 ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalobce žalobu stran tvrzených průtahů doplnil tak, že za období od 1.6.2020 do 17.8.2020, za období od 1.4.2021 do 15.4.2021 a za období od 5.11.2021 do 9.12.2021 tyto tvrzeny nejsou. Dle žalobce ke zjevným průtahům došlo v období od 16.4.2021 do 3.10.2021 a od 10.12.2021 do 3.8.2022. Nemajetková újma žalobce spočívala zejména v prožitém stresu a duševním vypětí, kdy žalobce trpěl obavami, že dojde k realizaci odstranění stavby rodinného domu stojícího na parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a dále v pocitu bezvýchodnosti a ztráty důvěry v řádné fungování právního státu v důsledku svévolného postupu správního orgánu. Projevy spočívaly též v pocitech úzkosti, depresích, nespavosti a zhoršené kvalitě spánku, bolestech hlavy. Navíc předmětné kolaudační řízení týkající se rodinného domu mělo pro žalobce značný význam, neboť výsledek tohoto řízení pro žalobce a jeho rodinu představoval titul k oprávněnému užívání předmětného rodinného domu v hodnotě několika milionů Kč. V souvislosti s tvrzenými průtahy v období od 16.4.2021 do 3.10.2021 tyto spočívaly v tom, že stavební úřad neoprávněně vydal dne 16.4.2021 usnesení č.j. [Anonymizováno], kdy bylo zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby rodinného domu manželů [jméno FO]. Toto usnesení však bylo následně zrušeno rozhodnutím Magistrátu města [jméno FO] ze dne 13.9.2021 č.j. [název]. Dále tyto průtahy spočívaly v tom, že stavební úřad neoprávněně vydal usnesení č.j. [Anonymizováno] dne 1.6.2021, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti manželů [jméno FO] o prodloužení lhůty k doplnění podkladů dle výzvy č.j. [Anonymizováno], kdy tato žádost byla podána dne 15.4.2021. Rovněž toto usnesení bylo zrušeno rozhodnutím [anonymizováno] ze dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno]. V důsledku tohoto nesprávného postupu stavebního úřad bylo kolaudační řízení prodlouženo až do 3.10.2021 z důvodu nutnosti rozhodnutí nadřízeného orgánu o shora specifikovaných rozhodnutích stavebního úřadu. Daný průtah byl ukončen dne 4.10.2021, kdy bylo oznámeno pokračování řízení o dodatečném povolení stavby. Ve vztahu k průtahům v období od 10.12.2021 do 3.8.2022 žalobce uvedl, že ke dni 9.12.2021 byly v předmětném správním spise nashromážděny veškeré podklady pro kladné rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a byl uhrazen správní poplatek, a proto mohl stavební úřad dne 10.12.2021 rozhodnout o dodatečném povolení stavby. Stavební úřad však byl nečinný. Daný průtah byl ukončen dne 4.8.2022 vydáním kolaudačního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno]. Žalobce dále ke konkrétním projevům šikanózního přístupu [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že tato opakovaně postupovala nezákonně ve vztahu k žalobci i jeho manželce, a to zejména opatřením č.j. [Anonymizováno] ze dne 24.9.2020 rozhodla o zahájení o odstranění celé stavby rodinného domu manželů [jméno FO] v k.ú. [adresa]“, a to i když případně tak mělo být učiněno pouze v rozsahu, v jakém se stavebníci odchýlili od stavebního povolení. Uvedené mělo ve svém důsledku na následek zvýšení obava žalobce z budoucnosti a z možného odstranění celého rodinného domu. Dále byl vůči žalobci vydán dne 10.11.2021 příkaz č.j. [Anonymizováno], kterým byla žalobci uložena pokuta za spáchání přestupku proti stavebnímu řádu. Toto rozhodnutí však bylo nezákonné, neboť údajný přestupek byl promlčen. Tuto námitku následně žalobce uplatnil v podaném odporu. Následně vydala [tituly před jménem] [jméno FO] dne 28.2.2022 rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], námitku promlčení vznesenou žalobce ignorovala. Teprve rozhodnutím [název] ze dne 16.5.2022 č.j. [anonymizováno] bylo rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO] (resp. stavebního úřadu [adresa]) zrušeno a řízení proti žalobci zastaveno, a to právě z důvodu promlčení případné odpovědnosti za přestupek. Obdobně [tituly před jménem] [jméno FO] postupovala ve věci přestupkového řízení vůči manželce žalobce, kdy toto bylo zahájeno příkazem ze dne 1. 12. 2021 č.j. [Anonymizováno], nikterak nebylo reagováno na návrh manželky žalobce na prominutí zmeškání lhůty a navrácení v předešlý stav či žádost o odstranění průtahů ze dne 25.1.2022. Následně v důsledku rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 16.5.2022 č.j. [anonymizováno] došlo k nápravě a vrácení zaplacené pokuty. Stavební úřad nereagoval na výzvy žalobce a jeho manželky k odstranění průtahů v kolaudačním řízení, a to i přes žádosti o odstranění průtahů ze dne 25.1.2022 a ze dne 14.3.2022, která byla zaslána nadřízenému orgánu [název], odboru územního a stavebního řízení, který ji shledal důvodnou, kdy následně vydal dne 4.5.2022 příkaz k vydání rozhodnutí č.j. [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že v rámci řízení o dodatečném povolení stavby „[název] vydal stavební úřad dne 12.4.2022 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č.j. [Anonymizováno], přičemž se zcela lživě [tituly před jménem] [jméno FO] vypořádala s námitkami žalobce, přičemž toto rozhodnutí zůstalo v platnosti toliko proto, že bylo doručováno veřejnou vyhláškou, a žalobce se o jeho obsahu vč. odůvodnění dozvěděl opožděně.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu a navrhla zamítnutí žaloby. Stran průběhu kolaudačního řízení žalovaná uvedla, že toliko a pouze žalobce poslal dne 1. 6. 2020 stavebnímu úřadu žádost o zahájení kolaudačního řízení předmětné stavby rodinného domu manželů [jméno FO], s ohledem na tuto skutečnost byl žalobce vyzván k odstranění vad podání tj. k doplnění návrhu na kolaudaci podaný všemi stavebníky, doplnění geometrického zaměření a dalších podstatných náležitostí se lhůtou do 30.9.2020. Předmětným usnesením ze dne 22. 6. 2020 stavební úřad kolaudační řízení přerušil. Dne 30. 6. 2020 žalobce a jeho manželka paní [jméno FO] tj. stavebníci, kdy oba jsou účastníky kolaudačního řízení, neboť předmětný rodinný dům vlastní ve společném jmění manželů, podali žádost o vydání kolaudačního souhlasu avšak bez vlastnoručních nebo zaručených podpisů obou stavebníků. Následně dne 27. 7. 2020 byla stavebnímu úřadu doručena žádost o vydání kolaudačního souhlasu, která byla podepsaná oběma stavebníky s požadovanými přílohami na základě, kterých bylo možno kolaudační řízení. Žalovaná měla za to, že nepřiměřenost délky řízení lze posuzovat toliko od okamžiku, kdy byly odstraněny vady podání stavebníky, kdy tedy jejich podání byla bezvadná a způsobilá k projednání. Samotná žádost o zahájení kolaudačního řízení doručená stavebnímu úřadu dne 1.6.2020 trpěla podstatnými vadami, nastal důvod pro přerušení řízení, kdy vady byly stavebníky odstraněny až dne 27.7.2020, a tudíž toliko tímto dnem byl podán návrh na zahájení kolaudačního řízení. Opatřením ze dne 19. 8. 2020 stavební úřad tedy zahájil kolaudační řízení, přičemž stanovil termín místního šetření na den 15.9.2020. V rámci provedeného místního šetření bylo zjištěno, že stavba nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací. Změna oproti vydanému stavebnímu povolení spočívala ve změně umístění komínu, změně výplně otvorů rodinného domu, jimiž došlo ke změně vzhledu stavby a zásahu do nosných konstrukcí stavby. Tyto změny byly provedeny bez povolení stavebního úřadu. S ohledem na uvedené stavební úřad opatřením ze dne 24.9.2020 č. j. [Anonymizováno] oznámil stavebníkům zahájení řízení o odstranění stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V návaznosti na to dne 8. 10. 2020 stavebníci podali žádost o dodatečné povolení stavby. Tato žádost neobsahovala předepsané náležitosti. Dne 12.10. 2020 stavebníci podali žádost o povolení předčasného užívání předmětné stavby, kdy tato žádost byla usnesením č.j. [Anonymizováno] (sp.zn. [Anonymizováno]) ze dne 19.10.2020 zamítnuta. Výzvou ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp.zn. [Anonymizováno]) vyzval stavební úřad stavebníky k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby ve lhůtě do 31. 3. 2021. Usnesením ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby přerušil do 31.3.2021. Usnesením ze dne 18.11.2020 stavební úřad dále č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) přerušil řízení o odstranění stavby do ukončení řízení o jejím dodatečném povolení. Dne 2. 12. 2020 stavebníci podali opět žádost o předčasné užívání předmětné stavby. Usnesením ze dne 4.12.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad zamítl žádost stavebníků, v návaznosti na stavebním úřadem vedené řízení o odstranění předmětné stavby. Dne 15. 4. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno částečné doplnění žádosti o dodatečné povolení a současně bylo požádáno o prodloužení lhůty stanovené do 31. 3. 2021 nově do 15. 6. 2021. Usnesením ze dne 16.4.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad zastavil řízení o dodatečném povolení stavby, protože stavebníci ve stanovené lhůtě do 31.3.2021 nedoplnili podstatné podklady. Proti tomuto usnesení podali stavebníci v zákonné lhůtě dne 11.5.2021 odvolání, kdy spis byl dne 1.6.2021 předložen k rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu. Následně nadřízený správní orgán rozhodnutím ze dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno]) zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 16.4.2021 č. j. [Anonymizováno], kterým bylo zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby, a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.9.2021. Usnesením č.j. [Anonymizováno] z dne 1. 6. 2021 bylo zastaveno řízení o žádosti stavebníků ze dne 15.4.2021 o prodloužení lhůty k doplnění žádosti o dodatečném povolení stavby. Proti uvedenému rozhodnutí podali stavebníci odvolání, o kterém bylo rozhodnuto nadřízeným orgánem rozhodnutím č.j. [anonymizováno][anonymizováno]ze dne 13. 9.2021, kdy nadřízený správní orgán zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 1. 6. 2021, jímž bylo zastaveno řízení o prodloužení lhůty pro doplnění podání a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci též 17. 9. 2021. Následně opatřením ze dne 4.10.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) bylo oznámeno zahájení, respektive pokračování, v řízení o dodatečném povolení stavby a stanoveno ústní jednání na den 26.10.2021. Výzvou ze dne 19.10.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) byli stavebníci, na základě sdělení správce sítě Brněnských vodáren a kanalizací a. s. ze dne 11.10.2021, vyzváni k doplnění podání o stanovisko uvedeného správce sítí nejpozději do 3.11.2021. Stanovisko bylo stavebnímu úřadu doplněno dne 29.11.2021. Dne 1.12.2021 byli stavebníci vyzváni k úhradě správního poplatku za řízení o dodatečném povolení stavby. Úhrada správního poplatku byla stavebníky provedena dne 9.12.2021. Dne 25. 1. 2022 stavebníci podali žádost o odstranění průtahů v kolaudačním řízení. V této době však ještě nebylo rozhodnuto o dodatečném povolení předmětné stavby. Dne 14. 3. 2022 nadřízený správní orgán obdržel žádost stavebníků o odstranění průtahů v kolaudačním řízení a dne 6. 4. 2022 si nadřízený správní orgán vyžádal od stavebního úřadu stanovisko a spis k předmětné žádosti. Toto obdržel dne 19. 4. 2022 a dne 4. 5. 2022 vydal příkaz k provedení úkonů v řízení ve lhůtě 60 dnů tak, aby stavební úřad vydal kolaudační rozhodnutí, nebo provedl jiný úkon, který zamezí nečinnosti. Dne 20. 6. 2022 stavební úřad stavbu, resp. část stavby provedenou v rozporu s projektovou dokumentací ověřil, a stavbu dodatečně povolil, a to rozhodnutím ze dne 20.6.2022 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]. Rozhodnutí bylo veřejnou vyhláškou doručováno a nabylo právní moci dne 23. 7. 2022. Posléze rozhodnutím ze dne 5. 8. 2022 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad v kolaudačním řízení povolil užívání stavby rodinného domu stavebníků. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.8.2022. S ohledem na výše uvedené, tedy vydání kolaudačního rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, byla právě skutečnost, že stavebníci provedli stavbu v rozporu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, a proto kolaudační řízení nemohlo být realizováno před pravomocně ukončeným řízením o dodatečném povolení stavby. V rámci svého vyjádření dále žalovaná uvedla, že v průběhu předmětného kolaudačního řízení probíhala i řízení o přestupku dle ust. § 178 odst. 2 stavebního zákona, kterého se stavebník dopustí, tím, že provede stavbu v rozporu se stavebním povolením. Řízení o přestupku bylo zastaveno, neboť bylo prokázáno, že změny stavby oproti dokumentaci ověřené ve stavebním řízení byly provedeny již v roce 2009. Pro úplnost dále žalovaná uvedla, že v minulosti již probíhalo jedno kolaudační řízení předmětné stavby, a to v roce 2009, kdy stavebníci nedoložili potřebné podklady, a proto stavební úřad toto řízení v roce 2014 zastavil. Po celou dobu do podání žádost v roce 2020 stavebníci nemovitost užívali. Žalovaná měla za to že stavební úřad tedy nemohl vydat rozhodnutí o dodatečném povolení stavby dne 10.12.2021, jak uváděl žalobce, neboť by tímto postupem porušil správní řád. Pokud tedy žalobce předložil podklady pro řádné posouzení možnosti dodatečného povolení stavby podle stavebního zákona měl stavební úřad 60 dní na vydání rozhodnutí. Zde žalovaná připustila, že před vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavby dne 20.6.2022 došlo k jistým průtahům v délce cca 4 měsíců, avšak měla za to, že jejich délka nemohla u žalobce vyvolat nemajetkovou újmu, kterou by bylo nutno kompenzovat v žalobcem požadované formě a výši. Žalovaná měla za to, že námitky stran šikanózního postupu stavebního úřadu vůči žalobci nejsou důvodné, kdy námitce obav z odstranění celého rodinného domu je třeba odkázal na ust. § 129 a 2 stavebního zákona, z něhož jednoznačně vyplývá, pokud měl žalobce stavbu rodinného domu povolenou, přicházela by v úvahu pouze možnost odstranění stavby, respektive části stavby, provedené v rozporu s ním. Pokud jde o přestupková řízení, zde je třeba uvést, že žalobce se dopustil přestupku podle ust. § 178 odst. 2 stavebního zákona tím, že provedl stavbu v rozporu s vydaným stavebním povolením. V době, kdy stavební úřad přestupek projednával, protiprávní stav na stavbě žalobce nebyl žalobcem odstraněn, přesto, že to stavební zákon v ust. § 129 umožňuje a trval. Podle ust. § 30 a 31 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, podle kterého byl přestupek projednáván, činí promlčecí doba 1 rok od spáchání přestupku. V případě pokračujícího přestupku začne promlčecí doba běžet dnem následující po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stav. Podle žalované k odstranění protiprávního stavu došlo až dodatečným povolením stavby ze dne 20.6.2022 a v době projednávání přestupku protiprávní stav trval. Námitku stran „odplaty“ stavebního úřadu z důvodu postoje žalobce v rámci řízení o dodatečném povolení stavby „[název]“ považuje žalovaná za irelevantní. Dle žalované tedy průtahy v řízení byly způsobeny v převážné míře žalobcem, tím že nepodal bezvadnou žádost o vydání kolaudační rozhodnutí, stavba byla provedena v rozporu se stavebním zákonem a vyžadovala před vydáním kolaudačního rozhodnutí provedení jiného správního řízení, ve které byla projednána hlediska stanovená stavební zákonem, pro možnost dodatečného povolení stavby. V rámci dodatečného povolení stavby pak žalobce nerespektoval lhůty stanovené stavebním úřadem pro odstranění vad podání. Z uvedených důvodů se tak žalobce zásadním způsobem podílel na délce správního řízení.

3. Z nesporných tvrzení účastníků řízení a z níže povedených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z uplatnění nároku ze dne 4.11.2022 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. z důvodu nepřiměřené délky kolaudačního řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno], které bylo zahájeno podáním ze dne 31.5.2020 a skončilo vydáním rozhodnutí ve věci samé dne 4.8.2022, ve výši 37.500 Kč. Z procesní opatrnosti v případě negativního postoje k vymezenému nároku se domáhal přiznání nároku za nemajetkovou újmu vůči České republice v důsledku nesprávného úředního postupu ve výši 26.250 Kč. Žádost odeslána dne 4. 11. 2022 do datové schránky žalované.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná na uvedené nereagovala, kdy žalobci nepřiznala jakoukoliv náhradu z titulu nesprávného úředního postupu.

6. Z nesporných tvrzení účastníků řízení, sběrného archu spisu [Anonymizováno] a ze spisu sp. zn. [Anonymizováno], zejména z návrhu žalobce ze dne 31.5.2020 – zahájení kolaudačního řízení, výzvy ze dne 22.6.2020 sp. zn. [Anonymizováno], usnesení o přerušení řízení ze dne 22.6.2020 sp. zn. [Anonymizováno], žádosti o vydání kolaudačního souhlasu ze dne 30.6.2020 – bez podpisů, sdělení manželky žalobce – [tituly před jménem] [jméno FO] doručeno dne 1.7.2020, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu ze dne 27.7.2020 s podpisy žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO], oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 19.8.2020 sp. zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce podáním ze dne 31.5.2020 doručeným stavebnímu úřadu dne 1.6.2024 podal návrh na zahájení kolaudačního řízení rodinného domu s tím, že žádost o zahájení kolaudačního řízení byla podána pouze žalobcem. Podanou žádost odůvodnil i tím, že územní rozhodnutí bylo vydáno dne 5.12.2002, nabylo právní moci dne 8.1.2003; stavební povolení č.j. [Anonymizováno] bylo vydáno dne 1.11.2004, nabylo právní moci dne 4.11.2004; přičemž kolaudační řízení dle návrhu ze dne 5.8.2009 bylo dne 28.8.2014 zastaveno. Dne 22. 6. 2020 stavební úřad výzvou sp. zn. [Anonymizováno] vyzval žalobce k doplnění žádosti, která musí být podána všemi stavebníky, a to o doplnění geometrického zaměření skutečného provedení stavby, potvrzení o předání situace skutečného provedení přípojek (DSP), a uvedení termínu předpokládaného dokončení stavby. Současně usnesením ze dne 22. 6. 2020 sp. zn. [Anonymizováno] bylo přerušeno řízení o vydání kolaudačního rozhodnutí a byla určena lhůta do 30. 9. 2020 k doplnění. Výzva byla žalobci doručena dne 23.6.2020. Dne 30.6.2020 byl stavebnímu úřadu doručen formulář - žádost o vydání kolaudačního souhlasu, který podal žalobce i jeho manželka avšak bez vlastnoručních nebo zaručených podpisů obou stavebníků. Následně podáním doručeným stavebnímu úřadu dne 1.7.2020 zaslala manželka žalobce paní [jméno FO] podání s tím, kdy sdělila, že stavba byla dokončena a že podává žádost o kolaudaci. Toto podání bylo podepsáno toliko manželkou žalobce. Následně dne 27. 7. 2020 byla stavebnímu úřadu doručena žádost o vydání kolaudačního souhlasu, která byla podepsaná žalobcem i [jméno FO] tj. oběma stavebníky. V návaznosti na uvedené tedy stavební úřad vydal oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 19.8.2020 sp. zn. [Anonymizováno], kdy bylo nařízeno ústní jednání a místní šetření, které se mělo uskutečnit dne 15. 9.2020 v 10 hodin. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci do datové schránky dne 19.8.2020, manželce žalobce do datové schránky dne 29.8.2020.

7. Z protokolu o ústním jednání spojeného s ohledáním na místě samém ze dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že předmětná stavba samostatně stojícího rodinného domu na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] není provedena v souladu s dokumentací stavby ověřenou stavebním úřadem a vydaným stavebním povolením. Změna oproti vydanému stavebnímu povolení spočívala ve změně umístění komínu, dále došlo ke změně vzhledu stavby (okna, dveře). Dále byla zjištěna drobná odchylka v dispozici příčky v 2. NP.

8. Dále ze spisu sp. zn. [Anonymizováno] a nesporných tvrzeních účastníků řízení ohledně časového sledu v č.l. II. podání žalované ze dne 10.8.2023, co do dat vydání jednotlivých rozhodnutí, výzev úřadu bylo dále prokázáno následující.

9. Z oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 24.9.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že stavební úřad oznámil zahájení řízení podle ust. § 129 odst. 1 písmeno b) stavebního zákona o odstranění stavby „RD manželů [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]“ z důvodu zjištění odchylek od ověřené projektové dokumentace, které mění vzhled stavby a zasahují do nosných konstrukcí stavby, které nelze považovat za nepodstatné. V rámci poučení pro účastníky bylo uvedeno, že podle ust § 129 odst. 2 stavebního zákona lze stavbu provedenou bez rozhodnutí či jiného opatření stavebního úřadu dodatečně povolit, jestliže vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území; není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje; není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Vlastník může dle ust. § 129 odst. stavebního zákona požádat o její dodatečné povolení a předložit podklady ve stejném rozsahu k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby a ke stavebnímu povolení. Pokud stavebník nebo vlastník podá ve lhůtě 30 dní od zahájení řízení o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby a ke stavebnímu povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a provede řízení o podané žádost. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby bude zastaveno. Pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby vč. požadovaných podkladů rozhodnutí ve stanovené lhůtě předložena, stavební úřad rozhodne o odstranění stavby.

10. Dne 8.10.2020 podali stavebníci zastoupeni [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] žádost o dodatečné povolení stavby.

11. Dne 12.10.2020 podali stavebníci žádost o povolení předčasného užívání předmětné stavby.

12. Usnesením stavebního úřadu č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 19.10.2020 byla žádost stavebníků zamítnuta, v návaznosti na stavebním úřadem vedené řízení o odstranění předmětné stavby.

13. Z výzvy ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) k doplnění žádosti o dodatečném povolení stavby bylo zjištěno, že stavební úřad vyzval stavebníky, aby ve lhůtě do 31.3.2021 doplnili svoji žádost o dodatečné stavební povolení ze dne 8.10.2020, o zpracovanou projektovou dokumentaci v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy a správců sítí. Stavebníkům bylo dáno poučení, že pokud nebudou nedostatky podání ve stanovené lhůtě odstraněny, stavební úřad řízení o podané žádosti zastaví.

14. Usnesením ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby přerušil do 31. 3.2021.

15. Usnesením ze dne 18.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad dále přerušil řízení o odstranění stavby do ukončení řízení o jejím dodatečném povolení.

16. Dne 2.12.2020 podali stavebníci žádost o povolení předčasného užívání předmětné stavby.

17. Usnesením ze dne 4.12.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) stavební úřad zamítl žádost stavebníků, v návaznosti na stavebním úřadem vedené řízení o odstranění předmětné stavby.

18. Dne 15.4.2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno částečné doplnění žádosti o dodatečné povolení a současně bylo požádáno o prodloužení lhůty stanovené do 31.3.2021 nově do 15.6.2021.

19. Následovalo vydání usnesení o zastavení řízení č.j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) ze dne 16.4.2021. Z usnesení o zastavení řízení č.j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) ze dne 16.4.2021 bylo zjištěno, že stavební úřad zastavil řízení o dodatečném povolení stavby rodinného domu manželů [jméno FO] zahájeného dle žádosti o dodatečné povolení stavby dne 8.10.2020, protože stavebníci ve stanovené lhůtě do 31.3.2021, která jim byla stanovena v usnesení č.j. [Anonymizováno] ze dne 16.11.2020, neodstranili vady žádosti o dodatečné povolení stavby. Usnesením ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] bylo současně řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno rovněž do 31.3.2021. Stavebníci podklady pro dané řízení doplňovali částečně podáními 2.11.2020, ze dne 17.3.2021. Stavební úřad však zjistil, že stavebníci neodstranili nedostatky své žádosti, kdy nedoložili závazné stanovisko orgánu územního plánování, v projektové dokumentaci byly nadále nepřesnosti např. situace požárně bezpečnostního řešení stavby neobsahovala kóty rodinného domu, vyjádření statika nebylo opatřeno ověřením autorizovaného inženýra a jednalo se pouze o kopii. Současně stavebníci nepožádali o prodloužení lhůty k doplnění podkladů. Uvedené tedy bylo důvodem pro zastavení řízení pro marné uplynutí lhůty.

20. Proti usnesení o zastavení řízení bylo stavebníky dne 11.5.2021 podáno odvolání, kdy dne 1.6.2021 bylo toto odvolání vč. napadeného rozhodnutí a spisem předloženo nadřízenému správnímu orgánu [anonymizováno], odboru územního a stavebního řízení (dále jen nadřízený správní orgán).

21. Z usnesení o zastavení řízení o žádosti o prodloužení lhůty č.j. [Anonymizováno] ze dne 1.6.2021 bylo zjištěno, že stavební úřad zastavil řízení o žádosti stavebníků ze dne 15.4.2021 o prodloužení lhůty k doplnění podkladů dle výzvy stavebního úřadu č.j. [Anonymizováno] ze dne 16.11.2020, neboť již bylo dne 16.4.2021 usnesením č.j. [Anonymizováno] rozhodnuto o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, tudíž tato žádost se stala bezpředmětnou.

22. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno]) nadřízený správní orgán zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 16.4.2021 č. j. [Anonymizováno], kterým bylo zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby, a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Bylo zjištěno, že nadřízený orgán nesouhlasil se závěry stavebního úřadu o odstranění celé stavby provedené bez rozhodnutí stavebního úřadu (stavba domu byla řádně povolena), ale pouze o odstranění té části stavby, která byla provedena v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu, kdy tyto nepovolené změny je třeba přesně specifikovat. Rovněž nadřízený orgán měl za to, že výzva stavebního úřadu ze dne 16.11.2020 byla nekonkrétní. Tyto konkrétní nedostatky byly specifikovány až v napadeném rozhodnutí, jelikož nebylo zjištěno, že by stavební úřad na tyto konkrétní nedostatky stavebníky upozornil nemohlo jejich neodstranění vyvolat právní následky ve formě zastavení řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.9.2021.

23. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno]) bylo zjištěno, že k odvolání stavebníků bylo usnesení č.j. [Anonymizováno] ze dne 1.6.2021 zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání, neboť podáním žádosti o prodloužení lhůty k provedení úkonu není zahájeno žádné správní řízení, neboť o procesních otázkách se samostatné správní řízení nevede, a proto výsledkem takového podání nemůže být usnesení o zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že lhůta k odstranění nedostatků žádosti o dodatečné povolení stavby stanovená do 31.3.2021 byla uvedena toliko ve výzvě stavebního úřadu č. j. [Anonymizováno] ze dne 16.11.2020 a nikoliv v usnesení, stavební řad měl na žádost stavebníků reagovat přípisem, přičemž tato lhůta již v okamžiku žádosti stavebníků uplynula. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.9.2021.

24. Opatřením ze dne 4.10.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) bylo oznámeno zahájení, respektive pokračování, v řízení o dodatečném povolení stavby a stanoveno ústní jednání na den 26.10.2021.

25. Výzvou ze dne 19.10.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) byli stavebníci, na základě sdělení správce sítě Brněnských vodáren a kanalizací a. s. ze dne 11.10.2021, vyzváni k doplnění podání o stanovisko uvedeného správce sítí nejpozději do 3.11.2021. Stanovisko bylo stavebnímu úřadu doplněno dne 29.11.2021.

26. Dne 1.12.2021 byli stavebníci vyzváni k úhradě správního poplatku za řízení o dodatečném povolení stavby. Úhrada správního poplatku byla stavebníky provedena dne 9.12.2021.

27. Dne 25.1.2022 byla na stavební úřad stavebníky podána žádost o odstranění průtahů v kolaudačním řízení (pozn. v době podání žádosti nebylo rozhodnuto o dodatečném povolení předmětné stavby).

28. Z žádosti o odstranění průtahů ze dne 14.3.2022 vč. detailu odeslané zprávy bylo zjištěno, že stavebníci se daným podáním adresovaným nadřízenému správnímu orgánu domáhali odstranění průtahů v kolaudačním řízení sp. zn. [Anonymizováno].

29. Dne 14.3.2022 obdržel nadřízený správní orgán žádost stavebníků o odstranění průtahů v kolaudačním řízení.

30. Písemností ze dne 6.4.2022 si nadřízený správní orgán vyžádal od stavebního úřadu stanovisko a spis k předmětné žádosti, které obdržel dne 19. 4. 2022.

31. Dne 4.5.2022 vydal nadřízený správní orgán rozhodnutí, kdy z příkazu [Anonymizováno] ze dne 4.5.2022 č.j. [anonymizováno] bylo zjištěno, že stavebnímu úřadu [název] se přikazuje, aby v kolaudačním řízení sp. zn. sp. zn. [Anonymizováno] do 60 dní od obdržení tohoto příkazu vydal rozhodnutí, popřípadě provedl ve věci jiný zákonem aprobovaný úkon, který zamezí své zjevné nečinnosti.

32. Z rozhodnutím ze dne 20.6.2022 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že byla stavba „RD manželů [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]“, respektive část stavby provedená v rozporu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, dodatečně povolena. Rozhodnutí bylo doručováno veřejnou vyhláškou a nabylo právní moci dne 23.7.2022.

33. Z kolaudačního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) ze dne 4.8.2022, které nabylo právní moci dne 23.8.2022, bylo zjištěno, že stavební úřad povolil užívání stavby rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

34. V rámci daného kolaudačního řízení sp. zn. [Anonymizováno] probíhala rovněž dvě přestupková řízení. Kdy bylo z níže uvedených listin zjištěno.

35. Z příkazu ze dne 10.11.2021 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl o tom, že žalobce byl uznán vinným z přestupku proti stavebnímu řádu dle ust. § 178 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, kterého se dopustil tím, že nejpozději v září 2020 (provedené místní šetření dne 15.9.2020) provedl změny stavby rodinného domu v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací pro stavební povolení. V rámci právního posouzení aplikoval stavební úřad ustanovení zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správní řád. Za uvedené byla žalovanému uložena pokuta ve výši 10.000 Kč. Proti uvedenému příkazu podal žalobce odpor, kdy z odporu ze dne 25.11.2021 bylo zjištěno, že žalobce má za to, že tvrzený přestupek je promlčen.

36. Z rozhodnutí ze dne 28.2.2022 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že ve věci spáchaného přestupku žalobcem stavební úřad setrval na svém rozhodnutí (přestupek trval), kdy rozhodl o tom, že žalobce byl uznán vinným z přestupku proti stavebnímu řádu dle ust. § 178 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, kterého se dopustil tím, že nejpozději v září 2020 provedl změny stavby rodinného domu v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací pro stavební povolení. Za uvedené byla žalovanému uložena pokuta ve výši 10.000 Kč a dále žalobci byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. V rámci právního posouzení aplikoval stavební úřad ustanovení zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správní řád. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání (chybně nadepsáno jako odpor), kdy z tohoto odvolání žalobce ze dne 14.3.2022 bylo zjištěno, že žalobce se napadeným rozhodnutím nesouhlasí, kdy má opětovně za to, že tvrzený přestupek je promlčen. Rozhodnutí stavebního úřadu považuje na nezákonné a nepřezkoumatelné. Dle žalobce se jednalo o drobné změny stavby.

37. Z rozhodnutí [název] ze dne 16.5.2022 č.j. [anonymizováno] bylo zjištěno, že řízení o přestupku dle ust. § 178 odst. 2 písm. b) stavebního zákona zahájené dle příkazu ze dne 10.11.2021 č.j. [Anonymizováno] se zastavuje. Odvolací orgán po přezkoumání věci dospěl k závěru, že odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím promlčecí doby, kdy ke dni podání žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí dne 5.8.2009 tj. ke dni, kdy již na stavbě byla jiná okna a dveře a jiné umístění komínu, se přestupky projednávaly podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění účinném do 31.12.2009 s tím, že přestupek dle ust. § 20 odst. 1 cit. zákona nelze projednat , uplynul-li od jeho spáchání jeden rok .

38. Z příkazu ze dne 1.12.2021 č.j. [Anonymizováno] (manželka žalobce) bylo zjištěno, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl o tom, že manželka žalobce [jméno FO] byla uznána vinnou z přestupku proti stavebnímu řádu dle ust. § 178 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, kterého se dopustila tím, že nejpozději v září 2020 (provedené místní šetření dne 15.9.2020) provedla změny stavby rodinného domu v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací pro stavební povolení. Za uvedené byla žalovanému uložena pokuta ve výši 10.000 Kč. V rámci právního posouzení aplikoval stavební úřad ustanovení zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správní řád. Proti uvedenému příkazu podal [jméno FO] podala dne 22.12.2021 odpor, kdy z odporu ze dne 22.12.2021 bylo zjištěno, že měla za to, že tvrzený přestupek je promlčen. Současně požádala o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu, neboť byla v dočasné pracovní neschopnosti, nebyla schopna v rámci zákonné lhůty otevřít a obsloužit svoji datovou schránku.

39. Z žádosti o odstranění průtahů ze dne 25.1.2022 bylo zjištěno, že manželka žalobce tímto podáním stavebnímu úřadu sdělila, že dne 1.12.2021 byl vydán příkaz č.j. [Anonymizováno], proti kterému podala odpor, který spojila s žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu z důvodu nemoci. Současně se domáhala odstranění průtahů a řádného postupu ve věci, kdy již uplynulo více než 30 dní od podání odporu, avšak bez jakéhokoliv procesního postupu.

40. Z územního rozhodnutí ze dne 19.5.2006 č.j. [Anonymizováno] a z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č.j. [Anonymizováno] ze dne 12.4.2022 bylo zjištěno zejména, že stavebním úřadem bylo vydáno dodatečné stavební povolení pro stavbu „[název]“, s podmínkou č. [hodnota], že projektová dokumentace ke stavebnímu řízení bude řešena tak, aby prokazatelně prodejní plochy nepřekročily přípustný limit 10.000 m2 prodejních plochy. Doručováno bylo veřejnou vyhláškou.

41. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č.j. [Anonymizováno] ze dne 12.4.2022 bylo zjištěno, že stavební úřad Úřadu městské části města [adresa] vydal dodatečné stavební povolení na stavbu: „[název]“, rozhodnutí nabylo právní moci 31. 5. 2022. V rámci odůvodnění bylo uvedeno, že v části, kde se úřad vypořádával s námitkami, že územní rozhodnutí ze dne 19. 5. 2006 bylo potvrzeno nadřízeným orgánem rozhodnutím ze dne 31. 8. 2009, nabylo tak právní moci a uplynula lhůta pro přezkumné řízení, a námitky ([Anonymizováno]) toho obsahu, že stavba je svým rozměrem v rozporu s platným územním plánem města s ohledem na překračující maximální limit prodejních ploch, tak byly stavením úřadem zamítnuty.

42. Z rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 116 C 120/2023–61 ze dne 18. 3. 2024 bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu ve věci žalobcem požadované nemajetkové újmy ve výši 9.000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s vedením přestupového řízení u stavebního úřadu, jehož se měl dopustit tím, že žalobce realizoval stavbu v rozporu s vydaným stavebním povolení. Soud dospěl k závěru, že samotné zahájení řízení o přestupku ani nepravomocné rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek ve výši 10.000 Kč a řízení trvající 6 měsíců, při projednání přestupku v rámci dvou stupňů, nemohlo žalobci způsobit újmu, kterou by bylo vhodné či nutné odškodnit. Dle soudu musel žalobce vědět, že porušil stavební zákon, kdy uložená pokuta by za normálního běhu věcí byla na místě. Pokud v rámci přestupkového řízení stavební úřad na projednávaný přestupek aplikoval ustanovené nového přestupkového zákona, s čímž se nadřízený orgán neztotožnil, jednalo se dle soudu nikoliv o nezákonnost, ale o „jiný právní názor“. Soud tedy v rámci daného řízení není další dovolací instancí, kdy dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., je vázán rozhodnutím tohoto správního orgánu. Cit. rozsudek nabyl právní moci dne 12.5.2024 (viz. informační systém soudu ISAS).

43. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 119 C 119/2023–54 ze dne 18. 3. 2024 bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu manželky žalobce [jméno FO], která je obsahově totožná s projednávanou věcí. Soud dospěl k závěru, že tato je nedůvodná, kdy bylo zjištěno, že žalobkyně a její manžel získali stavební povolení pro stavbu domu již v roce 2004, o první kolaudaci požádali v roce 2009, přičemž v rámci tohoto kolaudačního řízení byli zcela pasivní, kdy nedoložili potřebné podklady a po 5 letech bylo řízení o kolaudaci v roce 2014 zastaveno. Tyto skutečnosti žalobkyně v rámci projednávané věci nerozporovala. Nemovitosti bez kolaudace užívali již v roce 2009. Dle soudu nyní posuzované kolaudační řízení, které bylo zahájeno až na základě řádné žádosti dne 27.7.2020 do vydání rozhodnutí v srpnu 2022 trvalo 24 měsíců s tím, že délka řízení jde z převážné většiny k tíži žalobkyně. Soud v projednávané věci zdůraznil, že v období od 8.10.2020 do 23.7.2022 bylo vedeno řízení o dodatečném povolení stavby z důvodu, že stavba rodinného domu byla realizována v rozporu s vydaným stavebním povolením, a proto nemohlo být vydáno kolaudační rozhodnutí. Dle provedeného dokazování měl soud za to, že délka řízení byla především zaviněna postupem žalobkyně, kdy byly podávány žádosti bez podstatných náležitostí, podklady a přílohy nutné pro rozhodnutí správního orgánu byly podávány opožděně. Žalobkyně tímto svým jednáním přispěla ke značné komplikovanosti a nepřehlednosti řízení, kdy místo běžného vydání kolaudačního souhlasu, bylo nutno rozhodnout i o dodatečném povolení stavby. Dále soud měl za to, že byť žalobkyně byla soudem poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. nedoplnila řádně rozhodné skutečnosti, a to o období, ve kterých tvrdila, že došlo k nedůvodným průtahům, v čem konkrétně spočívá šikanózní jednání je strany stavebního úřadu či v čem konkrétně spočívá její nemajetková újma, čím případně byla zvýšena intenzita této újmy. K tvrzením o prožitém stresu, duševním vypětí v důsledku obav z odstranění stavby neoznačila žádné důkazy. Dle soudu prvního stupně žalobkyni nemohla skutečnost, že dům není zkolaudován způsobit nemajetkovou újmu v podobě závažné psychické újmy zejména s ohledem na to, že žalobkyně předmětnou nemovitosti užívala bez kolaudace již od roku 2009. Soud dále tvrzení o duševní újmě a obavu z realizace odstranění stavby či šikany ze strany stavebního úřadu považoval za neprokázanou a nevěrohodnou. Ve věci podáno žalobkyní odvolání.

44. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č. j. [spisová značka] ze dne 3. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobce se společně se svojí manželkou [jméno FO] domáhali částky ve výši 1.800.000 Kč s příslušenstvím pro každého ze žalobců z titulu nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout průběžně od počátku léta 2010 a spočívala v posttraumatické stresové poruše, která má původ v prožitém stresu, kdy manželka žalobce ve svém důsledku onemocněna depresemi, dále došlo ke snížení kvality bydlení, ztráty radosti ze života, a dalším negativním dopadům na život žalobců, to vše v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu, kdy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve věci zahájení realizace stavby: „ [název]“, jejímu provedení a následnému provozu. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nebylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí ze strany stavebního úřadu. Soud v postupu stavebního úřadu však shledal nesprávný úřední postup, kdy tento spočíval v nekonání stavebního úřadu ve vztahu k otázce způsobilosti stavby pro zkrácené řízení, když stavební úřad po zaevidování certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem nedostál svým povinnostem korelujícím kontrolnímu oprávnění tohoto stavebního úřadu (i) dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2012, a nezajistil vypořádání námitek uplatněných osobami, které by byly účastníky stavebního řízení, ani usnesením nerozhodl o námitkách ve své působnosti, ani o nezpůsobilosti stavby pro takové zkrácené řízení, zjistil-li by, pokud by svá kontrolní oprávnění využil, že nebyly splněny podmínky pro vydání certifikátu. Současně však nebyla v projednávané věci shledána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem správního orgánu tj. stavebního úřadu a tvrzenou újmu žalobců.

45. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [spisová značka] ze dne 12. 12. 2023 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j [spisová značka] ze dne 20. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka se domáhali náhrady škody ve výši 5.000.000 Kč s příslušenstvím spočívají v poklesu ceny jejich nemovitostí v SJM, a to pozemků parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu, vzniklé v důsledku realizace stavby – [název]. Soud prvního stupně, jakož i soud odvolací dospěl o provedeném dokazování k závěru, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi tvrzenou újmou a nesprávným úředním postupem stavebního úřadu, tuto soud neshledal. Tato rozhodnutí nabyla právní moci 15.4.2024 (zjištěno z www.justice.cz, infosoud).

46. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, kdy uvedené by nemělo vliv na právní posouzení věci. Výslech žalobce je důkazem podpůrným, kdy tento provádí tehdy, nelze-li tvrzené skutečnosti prokázat jinak, projektová dokumentace – v řízení bylo prokázáno, že při stavbě rodinného domu stavebníků došlo k odchýlení se od této dokumentace.

47. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

48. Dle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

49. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

50. Dle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb. zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen zákon č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

51. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

52. Dle ust. § 6 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

53. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

54. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

55. Dle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

56. Dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

57. Dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 cit. ustanovení domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

58. Dle ust. § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

59. Dle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

60. Dle ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného 61. Dle ust. čl. 36 odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

62. Dle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

63. Dle ust. § 190 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., (dále jen „ nový stavební zákon“) u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů (pozn. zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon).

64. Dle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád je správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

65. Dle ust. § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:" 66. Dle ust. § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

67. Dle ust. § 71 odst. 4 správního řádu nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil.

68. Dle ust. § 64 odst. 1 správního řádu správní orgán usnesením řízení přeruší současně s výzvou k odstranění nedostatků podání.

69. Dle ust. § 65 odst. 1 správního řádu, po dobu přerušení řízení lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v ust. § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

70. Dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod Rc 58/2011.

1. Při úvaze o celkové době řízení není možné odhlížet od té jeho části, která se odehrála před tím, než se Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod stala závaznou pro Českou republiku.

2. Při úvaze o celkové délce řízení je nutno přihlížet i k té jeho části, v níž jako účastník vystupoval právní předchůdce osoby, která vstoupila do řízení jako jeho dědic a která se nyní domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění podle ust. § 31a zákona.

3. Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu us. § 13 odst. 1 věty třetí a ust. § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích.

4. Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti.

5. Přiměřené zadostiučinění lze přiznat i tehdy, jestliže řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona, nebylo doposud pravomocně skončeno.

6. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění nelze vycházet z toho, že přiznaná peněžní náhrada musí být nižší než částka, která je ve smyslu ust. § 444 odst. 3 obč. zák. stanovena jako jednorázové odškodnění pozůstalým za smrt osoby blízké.

7. Výše přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení u právnických osob nemusí být vždy nižší, než je tomu u osob fyzických.

8. V případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno podle okolností částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám.

9. Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v ust. § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.

10. Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona.

71. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Předmětem řízení byla nemajetková újma, která měla být způsobena žalobci nepřiměřenou délkou kolaudačního řízení RD manželů [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno] vedeného před stavebním úřadem [název] sp. zn. [Anonymizováno], kdy toto mělo trvalo v období od 31.5.2020 (podání návrhu žalobcem) do 4.8.2022, kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Žalobce měl za to, že ke zjevným průtahům v rámci kolaudačního řízení došlo v období od 16.4.2021 do 3.10.2021 a od 10.12.2021 do 3.8.2022.

72. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že žalobce dne 4.11.2022 ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu stavebního úřadu [název] v rámci kolaudačního řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno], ve výši 37.500 Kč.

73. K projednání žádosti žalobce nedošlo. Stanovená 6-měsíční lhůta dle ust. § 15 zákona č. 82/1998 Sb. uplynula dne 4.5.2022.

74. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce podáním ze dne 31.5.2020 doručeným stavebnímu úřadu dne 1.6.2020 podal návrh na zahájení kolaudačního řízení rodinného domu s tím, že žádost o zahájení kolaudačního řízení byla podána pouze žalobce. Stavební úřad dne 22. 6. 2020 výzvou sp. zn. [Anonymizováno] vyzval žalobce k doplnění žádosti o podstatné náležitost a byla určena lhůta do 30. 9. 2020. V mezidobí dne 30.6.2020 byl stavebnímu úřadu doručen formulář - žádost o vydání kolaudačního souhlasu, který podal žalobce i jeho manželka avšak bez vlastnoručních nebo zaručených podpisů obou stavebníků. Následně podáním doručeným stavebnímu úřadu dne 1.7.2020 zaslala manželka žalobce paní [jméno FO] podání s tím, kdy sdělila, že stavba byla dokončena a že podává žádost o kolaudaci. Toto podání bylo podepsáno toliko manželkou žalobce. Následně dne 27. 7. 2020 byla stavebnímu úřadu doručena řádná žádost o vydání kolaudačního souhlasu, která byla podepsaná tj. oběma stavebníky. V návaznosti na uvedené tedy stavební úřad vydal oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 19.8.2020 sp. zn. [Anonymizováno]. Dále bylo prokázáno, že správní orgán – stavební úřad vydal kolaudační rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] až dne 4.8.2022, které bylo žalobci doručeno dne 5.8.2022.

75. V ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je uvedeno, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. V žádném jiném ustanovení citovaného zákona není (výjimkou ust. § 22) nesprávný úřední postup blíže definován. V samotném ustanovení jsou uvedeny demonstrativně pouze 2 typy nesprávného úředního postupu – učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Důvodem k tomuto rozhodnutí zákonodárce je především možná různorodost takového nesprávného úředního postupu. Obecně lze tedy konstatovat, že nesprávným úředním postupem je činnost úřadů spočívající v porušení pravidel uvedených v právních předpisech, které jsou pro činnost těchto úřadů závazná. Podstatné pro nesprávný úřední postup je ta skutečnost, že tento postup se neodráží v obsahové části rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2303/2009).

76. Ustanovení § 13 obsahuje také pojem přiměřená lhůta. Tato přiměřená lhůta se použije tam, kde zákon, podle kterého se provádí úkon nebo vydává rozhodnutí, k této činnosti žádnou lhůtu nepředepisuje. Je to zejména z důvodu složitosti a náročnosti jednotlivých případů, které jsou řešeny.

77. V obou případech odpovědnosti státu se jedná o odpovědnost objektivní, tudíž bez ohledu na zavinění. K tomu, aby odpovědnost státu nastala, je třeba splnit následující podmínky: a) musí existovat nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, b) musí existovat určitá škoda nebo nemajetková újma, c) musí existovat příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy, 78. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.11.2011 sp. zn. 28 Cdo 4231/2010 je třeba, aby „předpoklady odpovědnosti byly naplněny kumulativně; není-li splněn jeden z nich, nemusí se soud zabývat otázkou splnění předpokladů ostatních.“ 79. K tomu soud dále uvádí, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, chráněného čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, se vztahuje ke skončení řízení v určité věci. Případné prodlení s vydáním nemeritorního rozhodnutí je třeba posoudit z hlediska porušení povinnosti učinit úkon v době zákonem stanovené nebo přiměřené ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přičemž závěr o tom, zda byl určitý úkon učiněn v přiměřené době ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty třetí, je vždy odvislý od konkrétních okolností případu, zejména od závažnosti újmy, která v případě neprovedení úkonu hrozí a které má daný úkon zabránit, popřípadě ji v případě již nastalé újmy zmírnit. Pro rozlišení, zda je ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nutno učinit úkon ve lhůtě zákonné či ve lhůtě přiměřené, platí, že k nesprávnému úřednímu postupu podle ust. § 13 odst. 1 věty druhé nemůže dojít, nestanoví-li zákon konkrétní lhůtu, počítanou podle hodin, dnů, týdnů, měsíců nebo roků, v níž má být úkon proveden nebo rozhodnutí vydáno (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3271/2012). V případě, kdy zákon naopak stanoví konkrétní lhůtu, tj. počítanou podle hodin, dnů, týdnů, měsíců nebo roků, pro vydání meritorního (ve věci samé) rozhodnutí, a poškozený se domáhá náhrady nemajetkové újmy za její překročení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2018/2014).

80. Dle ust. § 190 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. se kolaudační řízení u stavby pravomocné povolené přede dnem nabytí účinnosti (1.1.2007) nového stavebního zákona provede podle zákona č. 50/1976 Sb. („stavební zákon“). V projednávané věci bylo prokázáno, ostatně mezi účastníky řízení o tom nebylo sporu, že stavební povolení bylo vydáno před účinností nového stavebního zákona dne 1.11.2004 (právní moc dne 4.11.2004) tj. stavební povolení nabylo právní moci před 1.1.2007, a proto stavební úřad na základě návrhu stavebníka posuzoval užívání stavby v kolaudačním řízení, jehož výsledkem je v případě, že stavba je schopna trvalého užívání, kolaudační rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v rámci zákona č. 50/1976 Sb., nebyly upraveny lhůty pro vydání kolaudačního rozhodnutí, je třeba uvést, že tyto postupy se řídily zákonem č. 500/2004 Sb. Kolaudační rozhodnutí byl stavební úřad povinen vydat nejpozději do 60-ti dnů od podání návrhu (ust. § 71 správního řádu). Současně však platilo, že pokud stavební úřad zjistí nedostatky návrhu, či závady bránící užívání stavby, kolaudační řízení přeruší, kdy po dobu přerušení správní lhůty neběží, a v řízení mohl pokračovat až po odstranění těchto nedostatků a závad.

81. V projednávané věci bylo prokázáno, že kolaudační řízení tedy trvalo od 1.6.2020 resp. od 27.7.2020 do 4.8.2022 tj. 24 měsíců. Poté, co stavebníci dne 27.7.2020 podali řádnou žádost o vydání kolaudačního souhlasu, stavební úřad dne 19.8.2020 vydal oznámení o zahájení kolaudačního řízení sp. zn. [Anonymizováno], kdy bylo nařízeno ústní jednání a místní šetření, které se mělo uskutečnit dne 15. 9.2020 v 10 hodin. V rámci provedeného ohledání na místě samém dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že stavba rodinného domu stavebníků nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací a vydaným stavebním povolením. Změna oproti vydanému stavebnímu povolení spočívala ve změně umístění komínu, dále došlo ke změně vzhledu stavby (okna, dveře). Dále byla zjištěna drobná odchylka v dispozici příčky v 2. NP.

82. V souvislosti s uvedeným zjištěním bylo v rámci kolaudačního řízení zahájeno řízení o odstranění stavby, dle oznámení ze dne 24.9.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno], byť toto řízení se nemělo týkat celé stavby jako takové, ale pouze částí, které byly vybudovány v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolení (viz. rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno]) Toto řízení bylo přerušeno do skončení řízení o dodatečném povolení stavby usnesením ze dne 18.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]).

83. V návaznosti na uvedené dne 8.10.2020 podali stavebníci zastoupeni [tituly před jménem]. [jméno FO] žádost o dodatečné povolení stavby. Po dobu běhu řízení o dodatečném povolení stavby nemohlo dojít k vydání kolaudačního rozhodnutí, kdy kolaudační řízení bylo přerušeno (pozn. řízení o dodatečném povolení stavby skončilo dne 20.6.2022, kdy bylo vydáno předmětné rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 23.7.2022).

84. Pro úplnost tedy soud uvádí, že v rámci kolaudační řízení [Anonymizováno] bylo vedeno řízení o odstranění stavby, řízení o dodatečném povolení stavby a přestupkové řízení proti žalobci a přestupkové řízení proti manželce žalobce paní [jméno FO].

85. K tvrzeným průtahům v období od 16.4.2021 do 3.10.2021 soud uvádí, že tyto v projednávané věci neshledal, neboť vzhledem k tomu, že žádost stavebníků o dodatečné povolení stavby nebyla kompletní, stavební úřad dne 16.11.2020 tyto vyzval podáním č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) k doplnění předmětné žádosti. Stavebníkům byla stanovena lhůta k doplnění do 31.3.2021 (je třeba uvést, že tato výzva byla koncipována velmi obecně, nekonkrétně – k uvedenému se vyjádřil nadřízený správní orgán ve svém rozhodnutí ze dne 13.9.2021). Současně bylo řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno do 31.3.2021 (viz. usnesením ze dne 16.11.2020 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]).

86. Ve stanovené lhůtě do 31.3.2021 byla ze strany stavebníků žádost doplněna částečně podáními 2.11.2020, ze dne 17.3.2021. Toliko po uplynutí stavebním úřadem stanovené lhůty bylo dne 15.4.2021 stavebnímu úřadu doručeno další částečné doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby a současně bylo požádáno o prodloužení lhůty stanovené do 31.3.2021 nově do 15.6.2021.

87. Je otázkou, zda tuto žádost měl příslušný pracovník k dispozici dne 16.4.2021, kdy bylo vydáno usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby č.j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]), pro marné uplynutí lhůty, kdy stavební úřad specifikoval podklady, které pro své rozhodnutí k dispozici nemá. Následně byl spis s odvoláním stavebníků ze dne 11.5.2021 byl předložen nadřízenému správnímu orgánu, kterým byl [název], odboru územního a stavebního řízení, který o odvolání rozhodl dne 13.9.2021 rozhodnutím č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno]), kdy rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby, zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Dle nadřízeného správního orgánu, byly nedostatky žádosti specifikovány až v napadeném rozhodnutí ze dne 16.4.2021, a protože nebylo zjištěno, že by stavební úřad na tyto konkrétní nedostatky stavebníky upozornil nemohlo jejich neodstranění vyvolat právní následky ve formě zastavení řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.9.2021.

88. Soud má za to, že skutečnost, že do správního spisu byla dne 15.4.2021 založena žádost o prodloužení lhůty k doplnění podkladů, a stavební úřad ji při svém rozhodnutí ze dne 16.4.2021 nevzal v potaz, sama o sobě nemůže být znakem či důkazem nezákonného postupu stavebního úřadu vůči žalobci či jeho šikanózního jednání. Aniž by se soud pouštěl do jakýchkoliv spekulací, mohlo dojít k přehlédnutí této žádosti o prodloužení lhůty, a to i s ohledem na celkový rozsah a obsah spisového materiálu, či podání nemusel mít příslušný pracovník stavebního úřadu vůbec k dispozici, a to právě s ohledem na časový sled. K tomu soud dále uvádí, že ze strany správního úřadu bylo poté nadbytečné vydávat usnesení o zastavení řízení o žádosti o prodloužení lhůty č.j. [Anonymizováno] ze dne 1.6.2021, kdy postačil toliko přípis, jak vyplynulo z rozhodnutí nadřízeného správního orgánu dne 13.9.2021 č.j. [anonymizováno] (sp. zn. [anonymizováno].

89. Pokud v období od 16.4.2021 do 3.10.2021 bylo stavebním úřadem rozhodnuto o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, kterou stavebníci v některých jejích částech provedli v rozporu se stavebním povolení a projektovou dokumentaci, kdy postup správního orgánu byl korigován nadřízeným správním orgánem, má soud za to, toto období nelze považovat za průtah, bylo rozhodováno při přiměřených lhůtách, když uvedené bylo zapříčiněno tím, že žádost stavebníků ze dne 8.10.2020 nebyla kompletní. Bylo rozhodováno ve dvou stupních. Skutečnost, že nadřízený orgán měl odlišný právní náhled např. na zaslanou výzvu ze dne 16.11.2020 nelze bez dalšího vyložit jako důkaz nezákonného či šikanózního postupu stavebního úřadu vůči žalobci. Soud má za to, že smyslem nadřízených odvolacích orgánů je případně vydaná rozhodnutí korigovat. Pokud má odvolací orgán odlišný právní názor, není možno bez dalšího učinit závěr, že prvostupňové rozhodnutí je bez dalšího nezákonné, šikanózní apod. Je třeba uvést, že žalobce (stavebníci) opakovaně stavebnímu úřadu podávali neúplné podání, kdy i žádost o prodloužení lhůty k doplnění byla činěna až po marném uplynutí stavebním úřadem stanovené lhůty.

90. S ohledem na nutnost předložení spisu nadřízenému orgánu a jeho rozhodnutí bylo řízení o dodatečném povolení stavby oznámeno, resp. bylo v něm pokračováno dle opatření ze dne 4.10.2021 č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]) s tím, že bylo stanoveno ústní jednání na den 26.10.2021. Veškerá stanoviska potřebná pro rozhodnutí byla stavebnímu úřadu k dispozici do 29.11.2021, kdy bylo založeno sdělení správce sítě Brněnských vodáren a kanalizací a. s. ze dne 11.10.2021 a správní poplatek dle výzvy ze dne 1.12.2021 byl uhrazen dne 9.12.2021. Od tohoto okamžiku počala běžet lhůta k vydání příslušného rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v délce 60 dní (viz ust. § 71 správního řádu).

91. Pokud se stavebníci dne 25.1.2022 domáhali odstranění průtahů v kolaudačním řízení, tak tato žádost byla nedůvodná, neboť v této době nebylo rozhodnuto o dodatečném povolení předmětné stavby, kdy stavebnímu úřadu neuplynula doba k vydání rozhodnutí ve věci dodatečného povolení stavby. Toto rozhodnutí bylo vydáno dne 20.6.2022 pod č. j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno]), kdy byla stavba „RD manželů [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno]“, respektive část stavby, provedená v rozporu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, dodatečně povolena. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.7.2022.

92. Zde je třeba uvést, že v období - únor 2022 až 20.6.2022 soud shledal neodůvodněný průtah v řízení o dodatečném povolení stavby resp. v kolaudačním řízení, což ostatně konstatoval i nadřízený správní orgán, kdy k žádosti stavebníků ze dne 14.3.2022 o odstranění průtahů vydal dne 4.5.2022 příkaz č.j. [anonymizováno], kdy stavebnímu úřadu uložil, aby v kolaudačním řízení sp. zn. [Anonymizováno] do 60 dní od obdržení tohoto příkazu vydal rozhodnutí tj. kolaudační rozhodnutí nebo provedl ve věci jiný zákonem aprobovaný úkon, který zamezí své zjevné nečinnosti.

93. Jak bylo shora uvedeno dne 20.6.2022 byla dodatečně povolena stavba rodinného domu stavebníků, toto rozhodnutí nabyl právní moci dne 23.7.2022, kdy v návaznosti na uvedené, mohl stavební úřad vydat rozhodnutí v kolaudačním řízení, což učinil bez zbytečného odkladu dne 4.8.2022, a to vydáním kolaudačního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 23.8.2022, s tím, že tímto rozhodnutím stavební úřad povolil užívání stavby rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

94. Soud tedy pro provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve věci vedeného kolaudačního řízení sp. zn. [Anonymizováno] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany stavebního úřadu, kdy se jednalo o neodůvodněnou nečinnost stavebního úřadu v období od února 2022 až do 20.6.2022, avšak k průtahu došlo v podstatě v řízení o dodatečném povolení stavby. Soud má však za to, že je zcela dostačující toliko pouhé konstatování daného stavu, kdy na celkové délce kolaudačního řízení se významnou měrou podílel sám žalobce, kdy činil neúplná podání, podklady nezbytné pro rozhodnutí stavebního úřadu byly dodávány po částech či k výzvám stavebního úřadu, nebylo reagováno ve stanovených lhůtách. Tímto svým postupem stavebníci učinili řízení do značné míry nepřehledné, kdy v kolaudačním řízení nemohlo být stavebním úřadem pokračováno, a to z důvodu nutnosti rozhodnutí ve věci dodatečného povolení stavby, kdy tuto stavebníci vybudovali v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Tomuto mohl žalobce předejít. Před zahájením kolaudačního řízení mohli stavebníci nejprve iniciovat zahájení řízení, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Stavebníkům bylo známo, že stavba byla provedena v rozporu s projektovou dokumentací, a to již od roku 2009 (viz rozhodnutí [název] ze dne 16.5.2022 č.j. [anonymizováno] - ke dni 5.8.2009 na stavbě byla jiná okna a dveře a jiné umístění komínu). Tímto svým jednáním se stavebníci dopustili spáchání přestupku proti stavebnímu zákonu. Žalobce nemusel vyčkávat až na zahájení a průběh kolaudačního řízení, kdy v rámci kolaudačního řízení přestavovalo časový rozsah od 8.10.2020 do 23.7.2022 právě řízení o dodatečném povolení stavby. Dle soudu stavební úřad vydal rozhodnutí v rámci kolaudačního řízení bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byly splněny podmínky, kdy stanovenou 60-denní lhůtu k vydání rozhodnutí ve lhůtě dle správního řádu nedodržel toliko z důvodů, který jdou k tíži žalobce.

95. Soud má za to, že délka nečinnosti stavebního úřadu nemohla u žalobce vyvolat tvrzenou nemajetkovou újmu, kterou by bylo třeba kompenzovat v penězích. V úvahu je také třeba vzít skutečnost, že stavebníci (žalobce a jeho manželka) získali stavební povolení pro stavbu domu již v roce 2004, v rámci projednávané věci šlo o druhé kolaudační řízení, kdy o první kolaudaci stavby požádali stavebníci v roce 2009, přičemž v rámci tohoto kolaudačního řízení byli pravděpodobně zcela pasivní, kdy nedoložili potřebné podklady a po 5 letech bylo řízení o kolaudaci v roce 2014 zastaveno. Stavebníci nemovitosti užívali dlouhodobě bez kolaudace (od roku 2009), přičemž věděli, že stavba byla provedena s odchylkami od projektové dokumentace a vydaného stavebního povolení. Je třeba dále uvést, že soud vyzval žalobce při jednání soudu dne 11.3.2024 dle §118a odst. 1, 3. o.s.ř. také k prokázání rozhodných skutečností a doplnění tvrzení mimo jiné k uvedení jaké konkrétní nemajetkové újmě u žalobce došlo, v čem konkrétně spočívala a jak se tedy ve sféře žalobce měla projevit a jaký význam pro žalobce mělo řízení (kolaudační), v němž mělo dojít k průtahům. K uvedenému bylo třeba označit důkazy. Žalobce však ve svém podání ze dne 10.4.2024 na tuto část výzvy soudu nikterak nereagoval tj. resp. neoznačil důkazy k prokázání vzniku nemajetkové újmy spočívající v prožitém stresu a duševním utrpení v důsledku obav, že dojde k realizaci odstranění stavby, což mělo spočívat v úzkostech, depresích, nespavosti, zhoršené kvalitě spánku a bolestech hlavy. V tomto žalobce neunesl břemeno důkazní. Soud má tedy za to, že nebyl naplněn a prokázán jeden z hlavních atributů pro náhradu nemajetkové újmy, a to vznik tvrzené újmy.

96. Pro úplnost soud dále uvádí, a to ke složitosti řízení, která je významným činitelem, že ze zvyšující se složitosti projednávané věci se prodlužuje doba, v níž by měla být rozhodnuta. Toto kritérium lze chápat jak z pohledu složitosti samotného případu, kterou může charakterizovat skutková obsáhlost a náročnost při zjišťování skutkového stavu věci, tak z pohledu složitosti vedeného řízení. S tím může souviset i složitost procesní, do níž se promítá i počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla věc projednávána, s přihlédnutím i k případnému předcházejícímu řízení před správním orgánem. V rámci projednávané věci bylo kolaudační řízení složitějším, kdy bylo rozhodováno rovněž o odstranění stavby, dále o dodatečném povolení stavby provedené v rozporu s projektovou dokumentací a dále bylo rozhodováno o přestupcích proti stavebnímu zákonu, kdy věc byla projednávána vždy v prvním stupni, jakož i v rámci odvolacího řízení.

97. Kritérium významu předmětu řízení pro účastníka je nejdůležitějším hlediskem pro stanovení formy a případné výše odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3370/2011. Při stanovení náhrady za imateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení se presumuje zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka u řízení, která jsou již svou povahou pro účastníky významnější, například věci trestní, péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života, případně taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu je třeba vyřídit přednostně. Zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu nad rámec této obecné presumpce tvrdí a prokazuje poškozený viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn NS 30 Cdo 2800/2009. V projednávané věci k uvedenému žalobce uvedl, toliko, že kolaudační řízení pro něj mělo značný význam, neboť pro žalobce a jeho rodinu představoval výsledek kolaudačního řízení titul k oprávněnému užívání předmětného domu v hodnotě několika milionů Kč. K tomu lze však uvést, že toto tvrzení (k uvedenému nebyly označeny důkazy) soud považuje je přinejmenším za diskutabilní, když bylo prokázáno, že žalobce i s rodinou předmětné nemovitosti užívali bez platné kolaudace minimálně od roku 2009, kdy první kolaudační řízení bylo toliko zastaveno po 5-letech v roce 2014, kdy další žádost o vydání kolaudačního souhlasu byla podána až v roce 2020. S ohledem na uvedené zdejší soud shodně jako soud ve věci sp. zn. 119 C 119/2023 považuje i další tvrzení stran zvlášť intenzivní duševní újmy či obav z realizace odstranění stavby za účelová a nevěrohodná, a to právě v kontextu konkrétní okolností projednávané věci a postupu samotných stavebníků při realizaci stavby a následných úkonech.

98. Pokud šlo o vedená přestupková řízení vůči žalobci a jeho manželce, má soud za to, že žalobce i jeho manželka se prokazatelně dopustili přestupku proti stavebnímu zákonu, což museli vědět, kdy však to, že správní orgán – stavební úřad a nadřízený správní orgán měly odlišné právní názory pro aplikaci podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění účinném do 31.12.2009 či zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správní řád, nelze vyložit jinak než jako odlišný právní názor, nikoliv o nezákonnost rozhodnutí či šikanózní postup stavebního úřadu. Ostatně uvedené konstatoval ve svém rozhodnutí i zdejší soud v rozsudku č. j. 116 C 120/2023–61 ze dne 18. 3. 2024, který nabyl právní moci dne 12.5.2024.

99. Pokud žalobce tvrdil, že ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] a stavebního úřadu [název] bylo postupováno šikanózně jako odplata z důvodu postoje žalobce v rámci jiného správního řízení tj. stavby [název], toto zůstalo toliko v rovině tvrzené. Zde je třeba uvést, že v rámci stavebního řízení resp. v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, se žalobce vůbec nebránil, což sám ve svém vyjádření připustil. V rámci tohoto řízení soud není oprávněn přezkoumávat správnost postupu správního orgánu tj. stavebního úřadu. K uvedenému je příslušný toliko nadřízený správní orgán.

100. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, kdy soud má za to, že celková délka řízení nebyla zjevně nepřiměření, a to i přes dílčí průtah a nečinnost ze strany stavebního úřadu, kdy ke vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce nedošlo, a dále mezi tvrzenou újmou a nesprávným úředním postupem nebyla prokázána příčinná souvislost.

101. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné žalované přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.100 Kč. Tato částka sestává z 7 úkonů nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., (vyjádření k žalobě 10.8.2023, vyjádření ze dne 31.10.2023 k replice žalobce, příprava na jednání dne 11.3.2024, účast při jednání soudu dne 11.3.2024, vyjádření ze dne 22.5.2024, příprava na jednání dne 13.11.2024, účast při jednání soudu dne 13.11.2024)

102. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení