17 C 81/2024 - 152

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [tituly před jménem]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení částky 131 338 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 73 111 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 58 227 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 81 338 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 57 899,30 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal úhrady shora uvedené částky jakožto náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu a dále přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vše v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, resp. nezákonným trestním stíháním žalobce. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zák.“), a přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák. Těchto přečinů se měl žalobce dopustit tak, že neoprávněně vnikl do obydlí jiného a jinému úmyslně ublížil na zdraví. Obžaloba byla podána pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce obžaloby zproštěn. Co se týče náhrady škody ve výši 27 588 Kč, tato byla žalobci způsobena vynaložením nákladů na obhajobu. Obhájcem pro předmětné trestní řízení si žalobci zvolil advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Odměna za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč, obhájce žalobce učinil v průběhu trestního řízení tyto úkony: převzetí věci a příprava zastoupení, účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (účast při výslechu obviněného a prostudování spisu při skončení vyšetřování), 3x písemné podání ve věci samé (stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, návrh na zastavení trestního stíhání, odpor proti trestnímu příkazu), 6x účast na jednání před soudem (ve dnech [datum], [datum], [datum], 2x [datum], [datum]). Obhájce žalobce tedy učinil celkem 12 úkonů právní služby. Obhájci zároveň náleží náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Sídlo obhájce žalobce se nachází na adrese [adresa], jednání soudu probíhala u Okresního soudu v [adresa] na adrese [adresa]. Jedna cesta trvala obhájci žalobce vždy půl hodiny, za šest jednání se tak jedná o částku 1 200 Kč. Obhájce žalobce je plátcem DPH. Co se týče přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 103 750 Kč, žalobce byl v době spáchání údajných přečinů příslušníkem Policie ČR, ve služebním poměru byl od [datum] do [datum], kdy byl na vlastní žádost propuštěn. Předmětné trestní řízení žalobce v očích kolegů a nadřízených očernila a diskreditovala. Nikdo nechtěl se žalobcem spolupracovat, nikdo k němu neměl důvěru, dosavadní přátelství skončila. Na žalobce bylo nahlíženo jako na osobu, která vše, co je jí kladeno za vinu, spáchala. Žalobce byl pokládán za nedůvěryhodného, nesolidního, agresivního a těžko se ovládajícího násilníka. Především proto se žalobce rozhodl ukončit svůj služební poměr u Policie ČR. Přestože žalobci náleželo odchodné a tzv. výsluhový příspěvek, nebylo mu toto s ohledem na probíhající trestní stíhání vypláceno. Po zprošťujícím rozsudku mu toto bylo dodatečně přiznáno a vyplaceno. Zároveň bylo z důvodu probíhajícího trestního stíhání žalobce přerušeno správní řízení ve věci žádosti žalobce o podporu v nezaměstnanosti, což rovněž značně ovlivnilo finanční situaci žalobce. Žalobce musel při řešení výživného na svou dceru [jméno FO] opakovaně vysvětlovat, proč nemá peníze, dcera se ptala, co se děje. Nakonec žalobci finančně pomohli jeho rodiče. Žalobce žije na relativně malém městě, kde každý zná každého. Někteří rodinní příslušníci a kamarádi se v důsledku trestního stíhání začali žalobci vyhýbat, dlouholetá známá žalobce [jméno FO] se s ním poté již skoro nebavila. Přítel žalobce [jméno FO] se jej snažil podpořit, přičemž nedávno žalobci sdělil, že byl v dané době mimo, uzavřený do sebe a negativní, nezval jej ani na oslavy, nyní je však již žalobce zase jako dřív. Dlouholetý přítel žalobce policista [jméno FO] se už se žalobcem nestýkal tolik jako dřív. Dlouholetá známá žalobce [jméno FO] mu řekla, že jak byl obviněný, už to brala tak, jako kdyby byl odsouzený. [jméno FO], který byl v dané době žalobcův nadřízený, se vždy snažil žalobci vyhovět. [jméno FO] byl v předmětné věci rovněž předvolán k soudu, což citelně narušilo jeho vztahy se žalobcem až do rozhodnutí soudu. Žalobce trpěl psychickými a dalšími zdravotními problémy neurologického charakteru (bolesti hlavy, nespavost). Žalobce se cítil méněcenný, osamělý, trpěl stavy úzkosti, pocitem křivdy a nespravedlnosti. Žalobce se styděl, ačkoliv se ničeho špatného nedopustil. Žalobce zhubl asi 12 kg, bolel ho žaludek. Žalobce se jakožto bývalý policista styděl jít k psychologovi či psychiatrovi, bál se, že by se mu lidé smáli či ho pomlouvali. Žalobce nemohl najít zaměstnání. Bývalý švagr žalobce se svou manželkou [jméno FO] se snažili žalobci pomoci, na dotaz na možnou práci v zaměstnání paní [jméno FO] však tato žalobci sdělila, že v tomhle rozpracovaném šetření jej nejspíš nepřijmou. Toto všechno ovlivnilo i vztah žalobce s manželkou, kdy došlo k rozchodu a odložení svatby. Ze strany rodičů cítil žalobce pocit zklamání a marnosti. Trestní stíhání tedy mělo značný vliv na rodinné, osobní i pracovní vztahy žalobce. Trestní stíhání žalobce trvalo 29,5 měsíce (od [datum] do [datum]). Jako přiměřené se žalobci jeví zadostiučinění ve výši 3 500 Kč za měsíc trvání trestního stíhání, celkem se tedy jedná o částku 103 750 Kč. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že podnikání zahájil až v listopadu roku [rok]. Žalobce poptával zaměstnání pouze ústně v širším okruhu svých známých, toto již v současné době není schopen doložit. Se současnou manželkou se žalobce seznámil v září roku [rok], v létě roku [rok] začali plánovat svatbu, žalobce se současně rozhodl pro odchod od policie. Po předmětném zákroku žalobce navíc rok marodil s rukou, objížděl lékaře, protože při zákroku utrpěl zranění. S tehdejší přítelkyní řešil věci typu „proč se plete do věcí své bývalé přítelkyně“. Vše postupně nabývalo na intenzitě, až se žalobce se svou přítelkyní v létě roku [rok] rozešli. Zkraje roku [rok] se opět dali dohromady, dne [datum] se vzali. Svůj nárok na náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu uplatnil žalobce u žalované dne [datum]. Stanoviskem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že jeho nárok na náhradu škody nebyl dostatečně doložen, zároveň se žalobci za nezákonné trestní stíhání omluvila. Žalobce tedy požadoval úhradu částky 131 338 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce u ní skutečně uplatnil dne [datum] svůj nárok na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v příčinné souvislosti s uvedeným trestním stíháním. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v předmětné věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se mu omluvila, žádné odškodnění však žalobci poskytnuto nebylo. Co se týče požadované náhrady škody, žalovaná zaslala žalobci dne [datum] výzvu k doplnění s tím, aby doložil fakturu za právní služby, výpis z bankovního účtu nebo příjmový pokladní doklad prokazující vznik škody v tvrzené výši, potvrzení o poradách advokáta s klientem s uvedením data, času a účelu konání (ty byly požadovány pouze v rámci předběžného projednání), aby konkretizoval vyšetřovací úkon, jehož měl být obhájce přítomen (v rámci žádosti nebyly tyto na rozdíl od žaloby označeny), a aby konkretizoval, k jakým hlavním líčením byl promeškaný čas účtován (byl požadován jiný počet než počet hlavních líčení). Do dne vydání stanoviska však žalobce ničeho nedoplnil. Žalobce tedy v rámci předběžného projednání jeho žádosti nedoložil vznik škody v tvrzené výši. Co se týče v žalobě uváděných úkonů právní služby, k tomuto uvedla žalovaná následující: - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – nejedná se o podání ve věci samé, náleží tedy odměna ve výši sazby, - návrh na zastavení trestního stíhání - nejedná se o podání ve věci samé, náleží tedy odměna ve výši sazby, - odpor proti trestnímu příkazu – dle stanoviska výboru ČAK je účtování blanketního odporu neetické, - účast na jednání před soudem dne [datum] – nejedná se o účelný úkon, neboť jednání bylo na místě odročeno na žádost žalobce, aby mohl uhradit škodu pojišťovně. Co se týče nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žalobce byl ohrožen trestní sazbou v maximální výši tři roky, což je hranice značně nízká. Trestní stíhání žalobce trvalo dva roky a pět měsíců, rozhodováno bylo pouze soudem I. stupně. Zásadní vliv na délku řízení měla žalobcem vznesená námitka podjatosti soudkyně, kdy podjatost byla namítána až u Ústavního soudu. K ukončení služebního poměru žalobce došlo na základě jeho dobrovolného rozhodnutí, tento podal žádost o propuštění více jak půl roku předtím, než bylo vydáno a doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, není zde tedy dána příčinná souvislost. Služební poměr žalobce skončil v souladu s § 42 odst. 2 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy uplynutím dvou měsíců ode dne, kdy byla doručena žádost o propuštění. S tímto pak bezprostředně souvisí i nemožnost vyplácení výsluhových nároků a odchodného a nemožnost dosažení na podporu v nezaměstnanosti. Podle § 167 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. se výplata výsluhových nároků poskytuje až po pravomocném skončení trestního řízení, pokud nebyl příslušník odsouzen pro úmyslný trestný čin. Žalobce tedy musel počítat s tím, že pokud ukončí služební poměr, bude následovat zastavení výplaty případného výsluhového příspěvku a odchodného. Dále musel žalobce počítat s tím, že bez rozhodnutí o výsluhovém příspěvku mu nebude poskytnuta podpora v nezaměstnanosti (§ 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 435/2004 Sb.). Žalobce se tedy do svízelné finanční situace dostal sám svým neuváženým jednáním. Navíc mu nic nebránilo v tom, aby si našel jiné zaměstnání, žalobce byl stále trestně zachovalý, ke dni [datum] pak začal podnikat. Trestní stíhání nemělo přímo souvislost s výkonem profese žalobce. Co se týče zásahů do osobního života, žalovaná nevěří tomu, že [název města] je malé město, kde každý zná každého. Žalobce k těmto zásahům uvádí pouze obecná tvrzení, která uvádí každá trestně stíhaná osoba. Tvrzené stavy úzkosti nebyly žádným kvalifikovaným způsobem diagnostikovány. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a poskytnutí omluvy se tedy v daném případě jeví žalované jako dostačující. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby, pro případ, že by žalobě bylo byť i částečně vyhověno, požádala o lhůtu k plnění v trvání 15 dní, neboť v kratší lhůtě není možné zajistit plnění ze státního rozpočtu.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil u žalované dne [datum] svůj nárok na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v příčinné souvislosti s uvedeným trestním stíháním žalobce. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v předmětné věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se mu omluvila.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák., neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že se jej mohl dopustit příslušník Policie ČR pprap. [Jméno žalobce]. Dne [datum] podal žalobce vysvětlení. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zák. a přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák., přičemž posuzovaný skutek měl být spáchán dne [datum]. Žalobci bylo toto rozhodnutí doručeno dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce prostřednictvím svého obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] stížnost, kterou odůvodnil podáním ze dne [datum] a ze dne [datum]. Stížnost žalobce byla usnesením státního zástupce ze dne [datum] jako nedůvodná zamítnuta. Následně došlo ke změně právní kvalifikace daného skutku, kdy nadále byl tento posuzován pouze jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut za přítomnosti svého obhájce, přičemž využil svého práva nevypovídat. Dne [datum] využil obhájce žalobce práva prostudovat spis. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v [adresa] doručena obžaloba na žalobce pro přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zák. Trestním příkazem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], uložil Okresní soud v [adresa] žalobci trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let. Proti tomuto trestnímu příkazu podal žalobce prostřednictvím svého obhájce blanketní odpor. Při hlavním líčení dne [datum] žalobce pouze požádal o odročení, aby mohl uhradit škodu zdravotní pojišťovně a donést soudu doklad. Hlavní líčení konané dne [datum], u něhož byl přítomen obhájce žalobce, trvalo od 12:30 hodin do 13:40 hodin, přičemž byl vyslechnut žalobce. Hlavní líčení konané dne [datum], u něhož byl přítomen obhájce žalobce, trvalo od 12:30 hodin do 14:13 hodin, přičemž byli vyslechnuti tři svědci a znalec. Hlavní líčení konané dne [datum], u něhož byl přítomen obhájce žalobce, trvalo od 9:00 hodin do 11:54 hodin, přičemž byl vyslechnut žalobce, tři svědci a znalec. Hlavní líčení konané dne [datum], u něhož byl přítomen obhájce žalobce, trvalo od 10:00 hodin do 11:20 hodin, přičemž byli vyslechnuti tři svědci, mimo jiné i [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Hlavní líčení konané dne [datum], u něhož byl přítomen obhájce žalobce, trvalo od 10:00 hodin do 11:06 hodin, přičemž byly předneseny závěrečné řeči. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, když jednání žalobce bylo posouzeno jako jednání v nutné obraně. Zároveň je v rozsudku konstatováno, že se nepodařilo bez pochybností prokázat, zda se konflikt odehrál tak, jak je popsáno v obžalobě (zjištěno ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], konkrétně záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum], usnesení [název], oddělení [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně jejího doplnění ze dne [datum], plné moci ze dne [datum], usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], upozornění na změnu právní kvalifikace ze dne [datum], protokolu o výslechu obviněného ze dne [datum], úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum], záznamu o prostudování spisu ze dne [datum], obžaloby, trestního příkazu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], odporu proti trestnímu příkazu, protokolů o hlavním líčení ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]). Návrhem na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] požadoval žalobce prostřednictvím svého obhájce zastavení trestního stíhání, neboť skutek popsaný v usnesení o zahájení trestního stíhání není trestným činem. Dále se žalobce detailně vyjadřoval k tomu, jak daný skutek proběhl. 6. [tituly před jménem] [jméno FO] je počínaje dnem [datum] plátcem DPH (zjištěno z údajů o subjektech DPH k osobě [tituly před jménem] [jméno FO]). Dne [datum] vystavil advokát [tituly před jménem] [jméno FO] za poskytnuté právní služby žalobci fakturu na částku 27 588 Kč, konkrétně za 12 úkonů právní službu v rámci zastupování v trestním řízení po 1 500 Kč/úkon, 12x režijní paušál po 300 Kč a 6x 200 Kč za promeškaný čas, to vše zvýšeno o 21% DPH (zjištěno z faktury č. [hodnota] vystavené [tituly před jménem] [adresa] dne [datum]). Fakturovanou částku uhradil žalobce dne [datum] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum]).

7. Rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie [adresa] ze dne [datum], č. [číslo], byl žalobce propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky ke dni [datum], neboť dne [datum] o propuštění požádal. Oznámením ředitele Krajského ředitelství policie [adresa] ze dne [datum], č. [číslo], bylo žalobci sděleno, že mu nebude prozatím vyplaceno odchodné, na které by mu mohl vzniknout nárok při skončení služebního poměru, neboť v době skončení služebního poměru bylo proti žalobci vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a toto řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno. Obdobně bude postupováno rovněž při posouzení žádosti o výsluhový příspěvek. Řízení ve věci přiznání výsluhového příspěvku žalobce bylo přerušeno do doby, kdy odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra obdrží pravomocné rozhodnutí o skočení trestního řízení žalobce (zjištěno z usnesení ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]). Správní řízení ve věci podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti žalobce bylo přerušeno z důvodu probíhajícího trestního řízení, neboť není jasné, zda žalobci bude náležet výsluha a v jaké výši (zjištěno z usnesení Úřadu práce, Krajské pobočky v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], č.e. [číslo]). Výsluhový příspěvek je žalobci pravidelně vyplácen od ledna [rok] (zjištěno z oznámení Ministerstva vnitra ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]). Výsluhový příspěvek byl žalobci zpětně přiznán od [datum] (zjištěno z rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]). Žalobci nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti, neboť mu vznikl nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší, než případná podpora v nezaměstnanosti, a náležel žalobci po celou podpůrčí dobu (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v [adresa] ze dne [datum]). Ke dni [datum] byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v [adresa], kontaktního pracoviště [adresa], a to od [datum] (zjištěno z potvrzení o evidenci žalobce na úřadu práce ze dne [datum]).

8. Ve věci vedené u Okresního soudu v [adresa] byla pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] projednávána úprava styku a zvýšení výživného k nezletilé [jméno FO], jejímž otcem je žalobce. Při jednání dne [datum] žalobce při svém výslechu uvedl, že dal výpověď, neboť měl zdravotní problémy se zády. Dále žalobce uvedl, že poté po dobu jednoho roku marodil s vyskočeným kloubem prostředníčku pravé ruky. Žalobce rovněž vysvětloval, proč nepobírá výsluhu ani podporu v nezaměstnanosti. Zároveň uvedl, že podniká v oboru autodoprava, na toto podnikání se připravoval již od roku [rok], kdy postupně zakoupil větší automobily (zjištěno z protokolu o jednání u Okresního soudu v [adresa] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

9. Žalobce má od [datum] živnostenské oprávnění s předmětem podnikání zámečnictví nástrojařství, dále montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení, dále vodoinstalatérství, topenářství, dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s obory činnosti poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, umělecko-řemeslné zpracování kovů, povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů, výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí, výroba neelektrických zařízení pro domácnost, výroba strojů a zařízení, výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií, provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věcí movitých, projektování pozemkových úprav, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce, poskytování technických služeb, poskytování služeb pro rodinu a domácnost, a dále živnostenské oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí (zjištěno z kopie výpisu z živnostenského rejstříku).

10. V roce [rok] činila ztráta žalobce ze samostatné činnosti 39 259 Kč (příjmy 8 200 Kč, výdaje 47 459 Kč) (zjištěno z daňového přiznání žalobce za rok [rok]). V roce [rok] činil dílčí základ daně žalobce ze samostatné činnosti 200 776 Kč (příjmy 629 620 Kč, výdaje [částka]) (zjištěno z daňového přiznání žalobce za rok [rok]). V roce [rok] činil dílčí základ daně žalobce ze samostatné činnosti 204 173 Kč (příjmy 349 361 Kč, výdaje 145 188 Kč) (zjištěno z daňového přiznání žalobce za rok [rok]).

11. Byť se skutek stal v územním obvodě [adresa], na pracovišti žalobce o tom byli informováni, neboť zde došlo k evidování donucovacích prostředků. Podrobnosti, proč se z toho stal trestný čin, kolegové žalobce spíš odhadovali. Žalobce asi odešel kvůli tomu do civilu, protože z toho byl zklamaný, psychicky na tom byl špatně. Byly tu určité pochyby, předpokládalo se, že ten orgán, který to prověřuje, má asi jiné informace (zjištěno z výslechu svědka [jméno FO]). 12. [jméno FO] zná žalobce nějakých 20 let, dříve spolu sloužili u policie. V roce [rok] pan [jméno FO] od policie odešel. Žalobce s panem [jméno FO] spolu chtěli začít podnikat, ale pak se stal ten incident. Do podnikání chtěli vložit peníze i co by žalobce dostal rentu a odchodné, ale celé se to zdrželo natolik, že to celé padlo a každý už potom pracovně šel jiným směrem. Žalobce se po tom incidentu hodně stáhl do sebe. Ke změně postoje pana [jméno FO] vůči žalobce nedošlo, věděl, že by žalobce neudělal nic, co by nebylo správné. Žalobce již dříve zvažoval odchod od policie, ale ta práce ho bavila. [jméno FO] už měl něco připraveného ohledně jejich společné práce v autodopravě, ale ještě to nebylo jisté, a tak žalobci poradil, ať zatím podá výpověď s tím, že během výpovědní lhůty by to mělo klapnout, tak ji žalobce buď stáhne anebo rovnou naskočí. Po tom daném incidentu pan [jméno FO] žalobci poradil, ať to nechá běžet a jde do civilu, protože tam už do budoucna bude stejně problém (zjištěno z výslechu svědka [jméno FO]).

13. Nedlouho po tom daném incidentu si všichni povídali o tom, že žalobce má problém, hned se o tom začalo mluvit, když je člověk z něčeho takového obviněný, lidi si na něj ukazují, vztahy se nějakým způsobem zhorší, není to už takový otevřený vztah, ale jinak byly vztahy na pracovišti žalobce normální. [jméno FO] vnímal celé trestní stíhání jako nesmyslné. Trestní stíhání žalobce zasáhla, komunikace z jeho strany byla utlumenější, po skončení trestního stíhání se zase vrátilo vše do starých kolejí (zjištěno z výslechu svědka [jméno FO]).

14. Po zahájení trestního stíhání byla paní [jméno FO] vůči žalobci ostražitější, nevyhledávala jeho přítomnost, neboť pokud soud někoho soudí pro napadení, tak to není jen to, že by dal někomu facku. Žalobce sám byl odtažitý, ačkoliv předtím byly vztahy žalobce a paní [jméno FO] přátelské, vstřícné, na žalobce se člověk kdykoli mohl obrátit pro pomoc. Jeho současná manželka se s ním v té době rozešla, asi kvůli chování žalobce, tomu soudnímu řízení - šel bránit bývalou přítelkyni, je soudně stíhaný. Po skončení trestního stíhání se žalobce s paní [jméno FO] začal zase více navštěvovat, byl zase jako dřív (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO]).

15. Po zahájení trestního stíhání se žalobce a jeho současná manželka rozešli, mělo to na něho psychický dopad, byly tam nějaké dohady, výčitky. Ten kámen úrazu byl, že zachraňoval bývalou přítelkyni, což se jeho současné manželce nelíbilo. Dřív byl žalobce usměvavý, pohodář. Poté, co se rozešli, byl zasmušilý, negativní, paní [jméno FO] s manželem jej brali na výlety, aby ho dostali z deprese, doporučovali mu návštěvu psychiatrů, což odmítl. Po skončení trestního stíhání to ze žalobce hned spadlo, všechno se začalo zlepšovat. Co se týče jeho konce u policie, s paní [jméno FO] se domluvili, že tam skončí, že začne podnikat v nějakém jiném oboru. Rodiče žalobce hodně podporovali, finančně i psychicky (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO]). 16. [jméno FO] zná žalobce asi 7 let, od té doby, co se žalobce seznámil se svou současnou manželkou, která je dlouholetou kamarádkou paní [jméno FO]. Asi tak po dvou letech se tam už něco rýsovalo a plánovalo. Pak přišel ten incident, paní [jméno FO] si ze začátku myslela, že je tam nevěra, podezřívání, a pak došlo na to, že s žalobcem nechce být. [jméno FO] se potom s žalobcem nebavili. Potom někdy v roce [rok] se zase začali dávat dohromady, bylo to takové opravdu pomalé. [jméno FO] nechtěla žít s někým, kdo je trestně stíhán (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO]).

17. Před trestním stíháním žalobce byl jeho vztah se současnou manželkou na vzestupné bázi, mluvili v tu dobu i o dítěti a o svatbě a o dalším životě, ale pak to najednou, když se to všechno událo, vyšumělo, i byli nějaký čas odloučeni. Žalobce uváděl, že pro [jméno FO] bylo dost zásadní to, že je trestně stíhaný, vypadalo to, že mu hrozí mu trest. To trestní stíhání asi přispělo k tomu, že výpověď ze služebního poměru ponechal. Žalobce se pana [jméno FO] ptal na možnou nabídku práce u nich ve firmě, tento jej ale musel odmítnout, protože na uchazeče o zaměstnání jsou nějaká kritéria a trestní bezúhonnost bylo jedno z těch kritérií. Po zahájení trestního stíhání se z živého a velmi empatického člověka stal uzavřený člověk, který řešil vztahové, existenční a psychické problémy. [jméno FO] se svou rodinou se snažil žalobce podporovat, aby přišel na jiné myšlenky. Ihned po skončení trestního stíhání bylo na žalobci patrné ohromné štěstí a nový elán do života (zjištěno z výslechu svědka [jméno FO]).

18. Rodiče žalobci v průběhu trestního stíhání finančně i psychicky pomáhali. V průběhu trestního stíhání ztrácel žalobce hodně na hmotnosti, hodně se ho to dotýkalo. Kamarádi se od něho odtahovali. Nynější manželka také nechtěla, aby byl trestně stíhaný. Žalobce zůstal sám na všechno. Měl akorát rodiče. Otec žalobce žalobci věřil, věděl, že dělá všechno poctivě (zjištěno z výslechu svědka [Jméno žalobce]).

19. Žalobce se se svou současnou manželkou seznámil v létě [rok]. Poté zhruba rok a půl, dva roky, budovali vztah s tím, že uvidí, jak to bude plynout. Poté, v roce [rok], začali plánovat společný život, nové období, novou etapu, dohodli se, že žalobce skončí u policie. Manželka žalobce se sama označila za „trošku žárlivější typ“, vyčítala žalobci, proč se plete do věcí své bývalé partnerky s tím, že 2 roky něco vytvářeli, věřila mu jako nikomu a teď má pochybnosti, byla tam nedůvěra. Žalobce byl psychicky i fyzicky unavený, protivný, nervózní, často chodil k lékařům s rukou. Dotklo se to všeho - finanční ztráty, psychika, žárlivost, nedůvěra, to, co svědkyně si vybudovala za ty 2 roky, jí nějaká holka během jednoho dne zničila. Bylo pro ni tedy lepší, když v tu chvíli odejde, to byl přelom roku [rok]-[rok]. Také peníze tam hrály hodně velkou roli. [jméno FO] usoudila, že nemůže být s člověkem, ohledně něhož cítí nejistotu, protože se tu najednou objevila nějaká „bejvalka“. Žalobce byl negativní, dohadoval se, přišel o kamarády. Ještě v průběhu trestního stíhání to zkusili znovu, paní [jméno FO] dala žalobci druhou šanci, protože si ji zasloužil, to bylo cca v létě [rok]. Po skončení trestního stíhání už zase bylo všechno v pořádku (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO]).

20. V žádosti uplatněné u žalované žalobce v rámci náhrady škody uvedl výčet úkonů, konkrétně převzetí a příprava zastoupení, účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, 2x písemné podání ve věci samé (odpor proti trestnímu příkazu, stížnost proti usnesení – podjatost soudce), 6x účast na jednání před soudem ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), 2x další porada s klientem s tím, že bylo učiněno minimálně 12 úkonů. Dále žalobce požadoval náhradu za promeškaný čas za cestu k jednáním soudu, která mu trvala vždy půl hodiny, přičemž byl účasten u čtyř jednání. Celkem byla požadována částka 27 104 Kč (zjištěno z kopie žádosti žalobce ze dne [datum]). Žalovaná vyzvala žalobce k doložení faktury za právní služby, případně výpisu z bankovního účtu či příjmového pokladního dokladu k prokázání vzniku dluhu v požadované výši, konkretizaci vyšetřovacího úkonu, jehož měl být obhájce přítomen, a konkretizaci, k jakým hlavním líčením byl promeškaný čas účtován (zjištěno z kopie výzvy k doplnění ze dne [datum]). Podáním ze dne [datum] požádal žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žádosti (zjištěno z kopie žádosti o prodloužení lhůty ze dne [datum]). Žalovaná v rámci předběžného projednání žádosti žalobce nevyhověla jeho nároku na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu s odůvodněním, že tento nebyl ani přes výzvu ze strany žalované řádně doložen (zjištěno ze stanoviska žalované ze dne [datum]).

21. Soud pro nadbytečnost neprovedl dokazování oznámením ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne [datum], rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. [číslo jednací], výslechem svědkyně [jméno FO] a výslechem svědka [tituly před jménem] [adresa], neboť takto zjištěný skutkový stav měl za dostatečně prokázaný. Dále soud neprovedl dokazování výslechem svědka [jméno FO], neboť na něm žalobce následně netrval s tím, že v rozhodné době spolu již nespolupracovali.

22. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, načež na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

23. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zák. a přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zák. Proti tomuto usnesení podal žalobce prostřednictvím svého obhájce [tituly před jménem] [adresa] stížnost, kterou odůvodnil podáním ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut za přítomnosti svého obhájce. Dne [datum] využil obhájce žalobce práva prostudovat spis. Návrhem na zastavení trestního stíhání ze dne [datum] požadoval žalobce prostřednictvím svého obhájce zastavení trestního stíhání, neboť skutek popsaný v usnesení o zahájení trestního stíhání není trestným činem. Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], podal žalobce prostřednictvím svého obhájce blanketní odpor. Při hlavním líčení dne [datum] žalobce pouze požádal o odročení, aby mohl uhradit škodu zdravotní pojišťovně a donést soudu doklad. Při hlavních líčeních konaných dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] byl přítomen obhájce žalobce. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. [tituly před jménem] [jméno FO] je počínaje dnem [datum] plátcem DPH. Dne [datum] uhradil žalobce [tituly před jménem] [adresa] za poskytnuté právní služby částku 27 588 Kč. Žalobce byl ke dni [datum] propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky, neboť dne [datum] o propuštění požádal, s tím, že mu nebude prozatím vyplaceno odchodné, neboť v době skončení služebního poměru bylo proti žalobci vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně. Řízení ve věci přiznání výsluhového příspěvku žalobce bylo přerušeno do doby, kdy odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra obdrží pravomocné rozhodnutí o skočení trestního řízení žalobce. Správní řízení ve věci podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti žalobce bylo přerušeno z důvodu probíhajícího trestního řízení, neboť není jasné, zda žalobci bude náležet výsluha a v jaké výši. Výsluhový příspěvek je žalobci pravidelně vyplácen od ledna [rok], zpětně mu byl přiznán od [datum]. Ke dni [datum] byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce, a to od [datum]. Žalobce trestní stíhání špatně psychicky snášel. Již před daným incidentem, který vedl k trestnímu stíhání žalobce, chtěl tento od policie odejít a začít podnikat v autodopravě, měl to být nový začátek se současnou manželkou (tehdejší partnerkou). Nejbližší kolegové žalobci věřili, že nic špatného neudělal, nechápali, proč je trestní řízení vůbec vedeno. Někteří přátelé se z důvodu trestního stíhání od žalobce odvrátili, byli zde pochybnosti. Sám žalobce byl odtažitější. Po zahájení trestního stíhání se žalobce a jeho současná manželka (tehdy partnerka) rozešli, hlavní roli zde hráli pochybnosti o budoucnosti vztahu, o věrnosti, ztráta důvěry s ohledem na skutečnost, že žalobce šel při daném incidentu pomáhat své bývalé přítelkyni. Již v průběhu trestního stíhání se zase začali dávat dohromady, načež se vzali. Rodiče žalobce mu v průběhu trestního stíhání finančně i psychicky pomáhali, věřili, že dělá vše poctivě. Po zproštění obžaloby vše ze žalobce spadlo, byl zase jako dřív. V žádosti uplatněné u žalované žalobce v rámci náhrady škody uvedl výčet úkonů, žalovaná jej vyzvala k doložení faktury za právní služby, případně výpisu z bankovního účtu či příjmového pokladního dokladu k prokázání vzniku dluhu v požadované výši. Žalovaná v rámci předběžného projednání žádosti žalobce nevyhověla jeho nároku na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu s odůvodněním, že tento nebyl ani přes výzvu ze strany žalované řádně doložen 24. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

25. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zák. o OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

26. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

27. Podle § 3 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

28. Podle § 5 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

29. Podle § 7 odst. 1 zák. o OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

30. Podle § 8 odst. 1 zák. o OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

31. Podle § 8 odst. 3 zák. o OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

32. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

33. Podle § 31 odst. 1 zák. o OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

34. Podle § 31 odst. 3 zák. o OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

35. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

36. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

37. Podle § 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. z.“) kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

38. Podle § 10 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], (dále jen „AT“), při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let.

39. Podle § 7 bodu 4 AT sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 5 000 Kč do 10 000 Kč 1 500 Kč.

40. Podle § 11 odst. 1 písm. a), e), f) a g) AT Mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny.

41. Podle § 11 odst. 3 AT za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

42. Podle § 11 odst. 2 písm. d) AT mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny náleží za každý z těchto úkonů právní služby: d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona.

43. Podle § 14 odst. 1 písm. a) AT advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.

44. Podle § 14 odst. 3 AT není-li dohodnuto jinak, náhrada podle odstavce 1 činí 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu.

45. Ten, proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno a jenž byl zproštěn obžaloby, má ve smyslu výše řečeného zásadně právo na náhradu škody, způsobené sdělením obvinění; takové právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

46. V posuzovaném řízení bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], když žalobce byl následně zproštěn obžaloby s odůvodněním, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

47. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených žalobcem v rámci předmětného trestního řízení na obhajobu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vynaložil na obhajobu v příčinné souvislosti s předmětným nezákonným rozhodnutím, tedy v průběhu předmětného trestního stíhání, minimálně částku 27 588 Kč. Výše odměny se určuje podle AT ve znění účinném ke dni provedení daného úkonu právní služby (§ 31 odst. 3 zák. o OdpŠk). Žalobce byl ohrožen sazbou šest měsíců až tři léta (§ 146 odst. 1 tr. z.). Odměna za jeden úkon právní služby tak činí podle § 7 bodu 4 AT ve spojení s § 10 odst. 3 písm. b) AT 1 500 Kč. Co se týče jednotlivých požadovaných úkonů právní služby, soud k nim uvádí následující: - převzetí věci a příprava zastoupení – provedení tohoto úkonu vyplývá z trestního spisu, jedná se o úkon podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, náleží tedy odměna ve výši 1 500 Kč; - účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení (účast při výslechu obviněného a prostudování spisu při skončení vyšetřování) – oba tyto úkony vyplývají z trestního spisu, když [datum] byl žalobce vyslechnut za přítomnosti svého obhájce a dne [datum] využil obhájce žalobce práva prostudovat spis, náleží tedy odměna ve výši 2x 1 500 Kč, neboť se jedná o úkony dle § 11 odst. 1 AT; - 3x písemné podání ve věci samé - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, návrh na zastavení trestního stíhání, odpor proti trestnímu příkazu – podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání vyplývá z trestního spisu, jedná se však o úkon nikoli ve věci samé podle § 11 odst. 3 AT ve spojení s § 11 odst. 2 písm. d) AT (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006), náleží za něj tedy odměna ve výši jedné poloviny, tedy částka 750 Kč; provedení úkonu spočívajícího v návrhu na zastavení trestního stíhání bylo žalobcem po výzvě podle § 118a odst. 3 o.s.ř. doloženo, nejedná se však o úkon ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 o.s.ř., náleží tedy odměna ve výši 750 Kč; odpor proti trestnímu příkazu – soud se neztotožňuje s názorem žalované, že není na místě přiznat odměnu za blanketní podání, které následně nebylo doplněno – odůvodnění či doplnění odporu proti trestnímu příkazu právní předpisy nevyžadují, advokát tento úkon učinil, jak vyplývá z trestního spisu, zároveň se jedná o úkon ve věci samé podle § 11 odst. 1 AT, soud tedy přiznal odměnu ve výši 1 500 Kč; - 6x účast na jednání před soudem - ve dnech [datum], [datum], [datum], 2x [datum], [datum] – co se týče účasti na hlavním líčení dne [datum], tento úkon neshledal soud účelným, neboť žalobce pouze požádal o odročení, aby mohl uhradit škodu zdravotní pojišťovně a donést soudu doklad; co se týče účasti na hlavním líčení dne [datum], toto trvalo 1 hodinu a 10 minut, náleží tedy odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT; co se týče účasti na hlavním líčení dne [datum], toto trvalo 1 hodinu a 43 minut, náleží tedy odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT; co se týče účasti na hlavním líčení dne [datum], toto trvalo 2 hodiny a 54 minut, náleží tedy odměna ve výši 2x 1 500 Kč za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT, neboť toto hlavní líčení trvalo déle než dvě hodiny; co se týče účasti na hlavním líčení dne [datum], toto trvalo 1 hodinu a 20 minut, náleží tedy odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT; ve věci se dále konalo hlavní líčení ještě dne [datum], obhajné za tento úkon však žalobce nepožadoval. Žalobci tedy bylo přiznáno obhajné za dva úkony ve výši 750 Kč a za devět úkonů po 1 500 Kč, celkem se tak jedná o částku 15 000 Kč. Celkem se tak jedná o jedenáct úkonů, ke každému z těchto úkonů pak náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT, celkem tedy částka 3 300 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu za promeškaný čas za cesty obhájce k hlavním líčením. Důvodnými soud shledal čtyři hlavní líčení, jak je uvedeno výše. Obhájce žalobce cestoval ze svého sídla v [adresa] k Okresnímu soudu v [adresa] s tím, že mu každá taková cesta trvala půl hodiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejmenší časovou jednotku podle § 14 odst. 4 AT, přičemž se zohledňuje každá započatá půlhodina, neměl soud důvod časovou dotaci potřebnou k cestě obhájce k hlavnímu líčení blíže přezkoumávat. Obhájce žalobce tedy strávil na cestě k a z čtyř hlavních líčení celkem osm půlhodin, náleží tedy náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč. Celkem se tak jedná o částku 19 100 Kč, tuto je pak třeba navýšit o 21% daň z přidané hodnoty, tedy o částku 4 011 Kč, celkem tedy žalobci náleží náhrada škody ve výši 23 111 Kč. Ve zbývající částce 4 477 Kč soud žalobu zamítl.

48. Následně se soud zabýval nárokem žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).

49. Trestní stíhání zcela jistě představuje zátěž psychickou i osobnostní, přičemž došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak než ze zákonných důvodů a zákonným způsobem. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010, skutkové vymezení újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba. V rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3731/2011 pak Nejvyšší soud ČR mimo jiné konstatoval, že je […] vždy třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení jako žalobce mohla cítit být osobou poškozenou. Závažnost vzniklé újmy a okolnosti, za nichž ke způsobení újmy došlo, je také třeba vzít v úvahu při stanovení formy, případně výše, zadostiučinění.

50. Co se týče povahy trestní věci, žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. z., za což mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců – 3 roky. Trestní stíhání trvalo 2 roky, 5 měsíců a 6 dní (od [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek).

51. V řízení bylo prokázáno, že žalobci nebylo vypláceno odchodné a tzv. výsluhový příspěvek v příčinné souvislosti s trestním stíháním, neboť příslušné orgány odkazovaly na trestní řízení, když rozhodovaly o výsluhovém příspěvku žalobce, zároveň se soud neztotožňuje s názorem žalované, že si žalobce musel být tohoto následku při podání žádosti o propuštění ze služebního poměru vědom a že si tedy tento následek způsobil sám. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že se někteří kamarádi od žalobce odvrátili. Žalobce trestní stíhání špatně snášel, vyhýbal se společnosti, nekomunikoval, hodně zhubl, po skončení trestního řízení byl žalobce zase jako dřív.

52. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by trestní stíhání narušilo vztahy na pracovišti žalobce, kdy z výslechů jeho bývalých kolegů vyplynulo, že tito považovali trestní stíhání za absurdní a žalobci věřili. Zároveň soud dospěl k závěru, že trestní stíhání nebylo jedinou či alespoň hlavní příčinou ukončení služebního poměru žalobce u Policie ČR, když z provedeného dokazování vyplývá, že jej žalobce ukončil, protože chtěl začít podnikat v autodopravě, chtěl s nastávající manželkou nový začátek. Co se týče tvrzené nemožnosti najít si po skončení služebního poměru zaměstnání, k tomuto byl navržen výslech svědkyně [jméno FO], poté, co tato skutečnost z jejího výslechu nevyplynula, byl žalobce vyzván k navržení důkazů podle § 118a odst. 3 o.s.ř., načež uvedl, že tuto skutečnost již nemá jak prokázat. Zároveň v řízení nebylo prokázáno, že by trestní stíhání zásadním způsobem zasáhlo do vztahu žalobce s jeho současnou manželkou (tehdy partnerkou) a že by tedy toto trestní stíhání bylo, ne-li jedinou, pak hlavní příčinou rozpadu jejich vztahu. Z výslechu současné manželky žalobce naopak vyplynulo, že hlavním důvodem byly pochybnosti o budoucnosti vztahu, o věrnosti, ztráta důvěry s ohledem na skutečnost, že žalobce šel při daném incidentu pomáhat své bývalé přítelkyni, kdy sama současná manželka se označila za „žárlivější typ“. Toto pak podporuje i skutečnost, že k obnově vztahu došlo již v průběhu trestního stíhání. Je pravda, že někteří svědci v rámci své svědecké výpovědi uváděli jako důvod rozpadu vztahu trestní stíhání žalobce, buď se však jednalo o jejich domněnky nebo toto nevnímali přímo, ale prostřednictvím žalobce, který se jim svěřoval. V řízení pak nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce, že rodiče trpěli pocitem zklamání a marnosti, když otec žalobce vypověděl, že vždy věřil, že žalobce dělá vše správně, přičemž jej po dobu trestního stíhání finančně i psychicky s manželkou podporovali.

53. Soud při posouzení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel z porovnání s obdobnými případy, když dospěl k závěru, že v daném případě je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 45 C 230/2021 byl v tam posuzovaném řízení žalobce stíhán pro přečin výtržnictví (§ 358 odst. 1 tr.z.) a trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1 tr.z.), trestní stíhání trvalo 40 měsíců, přičemž nebyly prokázány žádné znatelné zásahy, pročež byl odškodněn částkou 10 000 Kč. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 205/2021 byl v tam posuzovaném řízení žalobce stíhán pro přečin výtržnictví (§ 358 odst. 1 tr.z.) a trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1 tr.z.), trestní stíhání trvalo 28 měsíců, byl prokázán zásah do osobní sféry, tělesné kondice a duševní stránky žalobce, pročež tento byl odškodněn částkou 20 000 Kč. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 25/2022 byl v tam posuzovaném řízení žalobce stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1 tr.z.), trestní stíhání trvalo 1 rok, žalobce byl nepravomocně odsouzen, trpěl obavami z odsouzení s ohledem na obavy na profesní život a reputaci, pročež byl odškodněn částkou 15 000 Kč. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 59/2022 byl v tam posuzovaném řízení žalobce stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1, 3 tr.z.), trestní stíhání trvalo 14 měsíců, od žalobce se odvrátila většina obce, následkům musel čelit syn žalobce, byly zde hádky s manželkou a následně rozvod, žalobce přestal s aktivním sportovním a společenským životem, zvažoval odstěhování, pročež byl odškodněn částkou 50 000 Kč. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 19/2021 byla v tam posuzovaném řízení žalobkyně stíhána pro trestný čin ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1 tr.z.) a nebezpečné pronásledování (§ 354 odst. 1 písm. f/ tr.z.), následně překvalifikováno na přečin pomluvy (§ 184 odst. 1 tr.z.), trestní stíhání trvalo 18 měsíců, v řízení byl prokázán zásah do zdravotní stránky (psychiatrická pomoc, medikace), finanční problémy, poškození dobrého jména mezi sousedy, s ohledem na nesoustředěnost a psychickou nepohodu se žalobkyně nedokázala starat o dcery, pročež byla odškodněna částkou 30 000 Kč.

54. Soudu se pak s ohledem na skutečnost, že trestní stíhání žalobce trvalo téměř dva a půl roku, že mu nebyly vypláceny finanční prostředky, s nimiž počítal pro rozjezd svého podnikání, že se od něj odvrátili někteří přátelé a známí a že bylo zasaženo do jeho psychické a fyzické stránky, jevilo jako adekvátní přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

55. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě co do částky 73 111 Kč vyhověl, ve zbývající částce 58 227 Kč pak žalobu zamítl.

56. Co se týče úroku z prodlení ve vztahu k přiměřenému zadostiučinění za nemajetkovou újmu (částka 50 000 Kč), žalovaná se dostala do prodlení dnem [datum], neboť žalobce svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum], tato pak měla šestiměsíční lhůtu k projednání nároku žalobce (§ 15 odst. 1 zák. o OdpŠk). O úroku z prodlení pak bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Co se pak týče úroku z prodlení ve vztahu k náhradě škodě spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu v posuzovaném řízení (částka 23 111 Kč), tento soud nepřiznal. Žalovaná nemohla v této části žádost žalobce řádně projednat a posoudit důvodnost jednotlivých uplatněných úkonů právní služby, neboť žalobce ani přes výzvu učiněnou žalovanou nedoložil, že by mu tvrzená škoda vznikla, když nedoložil žalované fakturu, příjmový pokladní doklad či výpis z účtu, tedy doklad o tom, že nárokovanou částku uhradil či je povinen uhradit. Takový doklad žalobce doložil až v řízení před soudem. Tuto skutečnost však nelze klást k tíži žalované, žalovaná se tedy ve vztahu k tomuto nároku nemohla dostat do prodlení a není tedy důvod přiznávat žalobci úrok z prodlení z částky 23 111 Kč.

57. Co se týče náhrady nákladů řízení, o této rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšný ohledně částky 23 111 Kč na náhradě škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu a ohledně částky 50 000 Kč na přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím, celkem tedy byl žalobce úspěšný ohledně částky 73 111 Kč (94 %). Žalovaná pak byla úspěšná ohledně částky 4 477 Kč na náhradě škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu. V rámci úspěchu žalované soud nezohlednil zamítnutou částku požadovanou na přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím, neboť na žalobce se hledí, jako by byl ohledně tohoto nároku zcela úspěšný (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013). Žalovaná tedy byla úspěšná v 6 %, celkový úspěch žalobce v tomto řízení tedy činil 88 %. Plná náhrada nákladů řízení žalobce by činila 65 794,70 Kč, která je tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady zastoupení – odměna advokáta dle § 8 bodu 1 a § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do [datum] (dále jen „AT 2024“) ve výši 8 440 Kč za dva úkony právní služby po 4 220 Kč dle § 11 odst. 1 AT 2024 (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) z tarifní hodnoty 77 104 Kč (27 104 Kč + 50 000 Kč), odměna advokáta dle 8 bodu 1 a § 9a odst. 2 písm. a) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT 2025“) ve výši 37 980 Kč za devět úkonů právní služby po 4 220 Kč dle § 11 odst. 1 AT 2025 (3x vyjádření ve věci, 4x účast na jednání soudu, 4x porada s klientem) z tarifní hodnoty 77 104 Kč (27 104 Kč požadované na náhradě škody + 50 000 Kč přisouzené přiměřené zadostiučinění), 2x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT 2024 ve spojení s § 11 AT 2024, 9x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT 2025 ve spojení s § 11 AT 2025 a náhrada za 21% DPH z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 10 724,70 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 88 %, byla mu přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 57 899,30 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

58. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

59. S ohledem na neúspěch žalobce ve sporu v rozsahu 6 % a žalované v rozsahu 94 %, jsou tito povinni v uvedeném poměru v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu náklady, které mu v tomto řízení vznikly, přičemž jejich výše bude v souladu s § 155 odst. 1 o.s.ř. určena v samostatném usnesení.

60. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu byla posunuta na 15 dní od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení