19 C 19/2021-167

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizováno]: [adresa žalobkyně] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizováno]: [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno]: [adresa ] [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno]: [adresa] o zaplacení 274 052 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91 347 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 182 705 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 59 357 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uváděla, že v tomto trestním řízení byla stíhána pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, později byl skutek kvalifikovaný jako nebezpečné pronásledování překvalifikován na přečin nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. d) a přečin pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, a to původně na základě usnesení Policie České republiky z [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobkyně uváděla, že v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním bylo významně zasaženo do její osobnostní sféry, především do její cti a pověsti, byla taktéž poškozena v pracovní oblasti, dopady trestního stíhání taktéž pociťovala širší rodina, včetně nezletilých dcer žalobkyně. Žalobkyně dále uváděla svůj nepříznivý zdravotní stav, především stav psychický, který se následně vlivem nezákonného trestního řízení zhoršil, a byla nucena vyhledat odbornou pomoc psychiatra a byla jí předepsána medikace. Nad rámec nemajetkové újmy dále žalobkyně požadovala zaplacení majetkové újmy spočívající v náhradě nákladů obhajoby, které taktéž v žalobě specifikovala. Svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně [datum rozhodnutí] uplatnila u žalované dle zákona č. 82/98 Sb. Do doby podání žaloby nebylo ničeho hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobkyně u žalované předběžně dne [datum], a to v rozsahu nároků popsaným žalobou, tedy nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč a nároku na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 74 052 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí v namítaném řízení. Žalovaná dne [datum] projednala nárok žalobkyně, následně konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 z. č. 82/98 Sb., finanční plnění nemajetkové újmy však neposkytla. Žalovaná však žalobkyni odškodnila ve výši 61 347 Kč, pokud jde o nárok na náhradu majetkové újmy spočívající v náhradě nákladů obhajného. Ve svém vyjádření k žalobě dále specifikovala, které úkony obhajného nehradila (šlo o úkony provedené před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání) a dále jeden úkon, který se konal až po vydání usnesení o postoupení věci na přestupek. Pokud jde o vypořádání újmy nemajetkové, žalovaná uváděla, že konstatování porušení práva je v daném případě satisfakcí dostačující a není na místě žalobkyni dále odškodňovat, a to s ohledem i na délku trestního stíhání, které trvalo pouhý 1 rok a 6 měsíců, trest odnětí svobody, který hrozil do 3 let, s tím, že žalobkyně neprokázala intenzitu zásahů do osobnostních sfér, které by žalovanou vedly k jiné formě odškodnění této újmy.

3. Po částečném plnění ze strany žalované vzala žalobkyně částečně svým podáním ze dne [datum] zpět nárok na proplacenou náhradu nákladů obhajného. Na tento procesní úkon žalobkyně bylo reagováno usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], tak, že řízení bylo co do částky 61 347 Kč zastaveno. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši 212 705 Kč spolu se zákonným příslušenstvím z celkové částky (tedy včetně úroku z prodlení z částky proplacené žalovanou až po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobkyně u žalované) od [datum] do zaplacení.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 274 052 Kč z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] u žalované, taktéž bylo učiněno nesporným, že k projednání žádosti žalobkyně došlo [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobkyni přiznala náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 61 347 Kč. Mezi účastníky bylo dále nesporným, že pokud jde o průběh trestního řízení, usnesením Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost, která byla státním zástupcem [datum] zamítnuta. [datum] došlo ke změně právní kvalifikace – rozšíření trestního stíhání pro trestný čin pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku a následně [datum] byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podána obžaloba. [datum] vydal Obvodní soud pro Prahu 6 trestní příkaz, proti kterému podala žalobkyně odpor. [datum] vydal Obvodní soud pro Prahu 6 usnesení o postoupení věci k projednání přestupku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Mezi účastníky řízení byla dále nespornou skutečnost, že žalobkyně si v rámci trestního řízení zvolila obhájce, přičemž za 27 úkonů právní služby při sazbě mimosmluvní odměny á 1 500 Kč, 2 půl úkonů právní služby po 750 Kč a 29 režijních paušálů po 300 Kč, včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21%, bylo žalobkyni žalovanou vyplaceno 61 347 Kč.

5. Mezi účastníky zůstaly spornými úkony právní služby ze strany žalované nehrazené, a to úkony z dat [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Mezi účastníky dále zůstalo sporným, zda je na místě žalobkyni finančně odškodnit pokud jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu či zda konstatování porušení práva učiněné ze strany žalované je odškodněním dostačujícím.

6. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a účastnickým výslechem žalobkyně, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Z lékařské zprávy vystavené žalobkyni [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odborným lékařem [anonymizována čtyři slova], má soud za zjištěno, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]. Z lékařské zprávy ze dne [datum] vystavené na žádost pacientky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickým lékařem, má soud za zjištěno, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec a číslo] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Ze zprávy téže lékařky z [datum] pak má soud za zjištěno, že [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok].

7. Z účastnického výslechu žalobkyně má soud za zjištěno, že tato se vyjadřovala v průběhu jejího trestního stíhání, především pokud jde o úkony Policie České republiky směřující k vyšetření dané věci spočívající [anonymizováno 9 slov] Tyto byly pro ni velmi nepříjemné a vnímala je jako dehonestující. Uváděla, že má [anonymizováno 23 slov]. V důsledku zahájení a následného vedení trestního stíhání [anonymizováno 15 slov]. Uváděla obavy z výsledku trestního stíhání, nemožnost se plně soustředit na rodinu, na své nezletilé děti, nespavost, následné fyzické obtíže ([anonymizována čtyři slova]). Širší rodina o jejím trestním stíhání nevěděla, přátelé ji jinak podporovali, k jejich úbytku nedošlo. Podporoval jí i manžel. V důsledku nahromaděného stresu však docházelo v rodině k určitým krizím mezi ní a manželem. V době vedení trestního stíhání pracovala pro [anonymizováno 5 slov] na pozici [anonymizována dvě slova], v této době se špatně na svoji práci soustředila, neboť práce vyžaduje velké psychické napětí, následně rozvázala pracovní poměr dohodou. V práci o jejím trestním stíhání nikdo nevěděl, vyjma ředitelky. Žádnou vyloženě negativní reakci od ní nezaznamenala. Následně uváděla, že neměla příliš času na hledání nového zaměstnání, zaměřovala se především na vedení trestního stíhání a na svou obhajobu. Při shánění zaměstnání byl vyžadován čistý trestní rejstřík, výběr zaměstnání se jí proto zúžil. Okolí v domě jí vnímalo jako problematickou, sousedé s ní následně přestali úplně komunikovat, i když před trestním stíháním měla se všemi sousedy velmi dobré vztahy. Následně od nich zažila i negativní a dehonestující reakce. Těmto reakcím pak byly vystaveny i dvě nezletilé dcery, tehdy ve věku 10 a 12 let. Mladší dcera následně zažila šikanu ve škole od spolužáků, avšak žalobkyně neměla psychickou kapacitu tyto problémy s ní řešit. Manžel v té době byl na žalobkyni závislý, neboť byl nepohyblivý, neuměl žalobkyni nikterak pomoct.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud má za zjištěno, že je kamarádkou žalobkyně ze střední školy, věděla o vleklém vedení sousedských sporů žalobkyně se sousedy v domě, především pak s vedlejší sousedkou. Znala výsledek trestního řízení vedeného proti žalobkyni, ve kterém sama jako svědek vypovídala. V době vedení trestního stíhání žalobkyně svědkyně potvrdila, že u ní často pobývaly nezeletilé dcery žalobkyně. Žalobkyně se jí jevila v psychické nepohodě, uváděla nespavost, svědkyně jí nabízela lékařskou pomoc. Zda a do jaké míry tuto lékařskou psychiatrickou pomoc žalobkyně využila, svědkyně přesně nevěděla. Pokud jde o finanční stránku věci, svědkyně potvrdila, že žalobkyně nebyla schopná chodit do práce, příjmy měla nepravidelné, případně žádné. Nebyla si však jistá, kde v té době byla žalobkyně zaměstnána. Žalobkyně si jí stěžovala, že má deprese, nedokáže se postarat o děti, a taktéž má narušený vztah s manželem. Svědkyně dále potvrdila, že v posledním půl roce došlo již k narovnání psychického naladění paní žalobkyně.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, má soud za zjištěno, že tento podrobně popsal sousedské spory, kterým spolu s manželkou čelili již po delší dobu, především pak s paní [příjmení], vedlejší sousedkou. Uváděl genezi původního kamarádství se sousedkou, které následně vyústilo v nesnášenlivost a v averzi. Následně docházelo ke slovním i fyzickým potyčkám, pravidelně spory řešila Policie České republiky. Ke své osobě svědek potvrdil, že v roce 2016 měl vážný pracovní úraz, čelil případné amputaci nohy. V té době sousedka vycítila, že žalobkyně není úplně v pořádku, a následně útoky zesílily a byly agresivnější. [příjmení], paní [příjmení], následně ovlivňovala i ostatní sousedy v domě, šířila špatnou pověst o žalobkyni, žalobkyně následně čelila problémům se spaním a následně opustila své zaměstnání. Svědek potvrdil, že celou situaci nesly negativně jejich nezletilé děti, o které se žalobkyně následně příliš nestarala. Sám svědek začal následně čelit nespavosti, stejně pak i nezletilé děti, které se bály. Svědek potvrdil, že manželka musela vyhledat psychiatrickou pomoc, psychiatra následně navštěvovala a taktéž pobírala medikaci. Uváděl, že promarnili 2 roky života, aktuálně se již stav vrací do normálu. Taktéž potvrdil, že žalobkyně po odchodu ze zaměstnání měla problém se sháněním nového pracovního místa, neboť na práci neměla klid a čas, věnovala se plně trestnímu stíhání. Svědek byl 2 roky invalidní, musel převzít péči o nezletilé dcery v době vedení trestního stíhání, aktuálně je v částečném invalidním důchodu. Svědek dále popisoval, že v rámci úkonů trestního řízení chodili policisté po domě, vyslýchali sousedy, tito byli někteří ovlivněni sousedkou, paní [příjmení] Počátek vzájemných konfliktů v domě svědek nedovedl časově specifikovat, nicméně potvrdil, že počaly již dříve, než bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, když pravidelně na výslechy na Policii s manželkou docházel a konflikty byly řešeny i Obecním úřadem, Policie k nim jezdila pravidelně, cca 1x týdně. Ve věci sousedských sporů následně probíhalo několik správních řízení.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že žalobkyni zná, neboť jsou přátelé, mají společně děti ve škole. O trestním stíhání žalobkyně věděl pouze rámcově. Uváděl, že mu žalobkyně opakovaně v době vedení jejího trestního řízení telefonovala, šlo o těžké období, neboť před zahájením trestního stíhání manžel žalobkyně utrpěl těžký pracovní úraz. Žalobkyně projevovala obavy o budoucnost, okolí o trestním stíhání žalobkyně nevědělo, avšak žalobkyně působila nervózně, reagovala podrážděně, byla podezřívavá. Pokud jde o fungování rodiny, svědek uváděl, že o tomto ničeho neví, fungovali normálně, žalobkyně byla spíše unavená. Taktéž uváděl, že neví o finančních problémech žalobkyně. Nezletilé dcery zřejmě trestní stíhání trápilo, ale nedávaly nic najevo. Pokud jde o zaměstnání žalobkyně, svědek nedovedl přesně potvrdit, zda a kde žalobkyně v průběhu trestního řízení pracovala, uváděl, že aktuálně cca poslední rok je zaměstnaná. Aktuálně se mu žalobkyně jeví po ukončení trestního stíhání vyrovnaná.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že jde o souseda žalobkyně, bydlí v [anonymizována dvě slova] téhož bytového domu. Potvrdil, že sám vypovídal jako svědek u trestního soudu ve věci sousedských problémů žalobkyně, uváděl, že šlo o fyzické napadení. Svědek potvrdil, že v době úkonů trestního řízení Policie po domě zjišťovala informace od sousedů, taktéž od něj. Vyjížďky Policie České republiky do předmětného domu byly pravidelné, příčinu sporu svědek neznal. Svědek potvrdil, že v minulosti měl s žalobkyní taktéž špatné vztahy, byl vypovídat na Policii, a to z důvodu, že měla žalobkyně slovně napadnout matku jeho partnerky. Aktuálně uváděl, že s žalobkyní i s jejím manželem vychází dobře. Svědek dále potvrdil, že v době své výpovědi u soudu nevěděl, kdo je obviněný, případně jak spor dopadl.

12. Z potvrzení o platbě částky 61 347 Kč na účet žalobkyně u [anonymizována dvě slova] dne [datum] má soud za potvrzeno připsání platby hrazené ze strany žalované na náhradu nákladů obhajoby tohoto dne žalobkyni.

13. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla v období od [datum] do [datum], tedy podobu [anonymizováno 5 slov], stíhána pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 a nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. f), a od [datum] došlo ke změně kvalifikace na přečin pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobkyně byla osobou bezúhonnou, za trestný čin jí hrozil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců až 3 let. Žalobkyně v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání utrpěla zásahy do zdravotní stránky, především pokud jde o [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], částečně čelila problémům finančním, když se potýkala s nedostatkem financí po ukončení zaměstnání dohodou, přičemž se starala o invalidního manžela. Trpěla taktéž stresem a nespavostí, částečně došlo k poškození jejího dobrého jména mezi sousedy. V příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikly žalobkyni náklady obhajoby, které byla nucena vynaložit. Náhradu škody a náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] dle zákona č. 82/98 Sb., na nárok bylo hrazeno pouze z části, ve výši 61 347 Kč, pokud jde o nárok na náhradu škody, taktéž bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 zákona č. 82/98 Sb. Žalobkyně žádá doplatek nákladů obhajného, které nebyly ze strany žalované hrazeny, a náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční formě.

14. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení, nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit pouze tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 8, § 31 a § 31a OdpŠk., když se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobkyni před Obvodním soudem pro Prahu 6, pod sp. zn. [spisová značka], a taktéž doplacení náhrady majetkové újmy, která nebyla žalovanou hrazena, aktuálně ve výši nehrazeného obhajného ve výši 12 705 Kč. To vše za situace, kdy původně žalobou uplatnila 2 dílčí nároky na náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč, a nárok na náhradu škody za vynaložené obhajné v celkové výši 74 052 Kč, přičemž po částečném plnění ze strany žalované bylo k procesnímu návrhu žalobkyně řízení, co do částky žalovanou proplacené, ve výši 61 347 Kč, zastaveno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně postupem dle ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk u žalované předběžně své nároky uplatnila, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

21. Soud zkoumal, zda-li jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu tak, jak ji žalobkyně žádala, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobkyni.

22. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí v předmětném řízení, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně původně pro přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě byla žalobkyně obžaloby zproštěna, tím je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni z titulu nezákonného rozhodnutí podle § 7 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk.

23. Pokud jde o nároky na náhradu obhajného, které ze strany žalované nebyly hrazeny, konkrétně týkající se úkonů účasti na podání vysvětlení z [datum], [datum], [datum] a [datum], porady s klientkou z [datum], k těmto úkonům soud uvádí, že je žalované nepřiznal s ohledem na datum jejich provedení. Tyto úkony právní služby předcházely vydání samotného usnesení o zahájení trestního stíhání [datum], s ohledem na skutečnost, že zde absentuje příčinná souvislost s vydáním rozhodnutí, které bylo následně pro nezákonnost zrušeno či změno, soud tyto úkony shodně jako žalovaná žalobkyni nepřiznal. Pokud jde o úkon právní služby ze dne [datum] týkající se porady s klientkou, tato porada se konala časově až po vydání usnesení o postoupení věci na přestupek, nepředcházela žádnému jinému úkonu trestního řízení a k dotazu soudu právní zástupkyně žalobkyně potvrdila, že výsledkem této porady nebylo podání žádného opravného prostředku, a to za situace, když se žalobkyně cítila vyčerpaná z předmětného řízení a následně nedošlo k podání odvolání proti předmětnému usnesení o postoupení věci do přestupkového řízení protistranou. Ze samotného průběhu trestního řízení totiž vyplývá, že [datum] vydal Obvodní soudu pro Prahu 6 usnesení o postoupení věci k projednání přestupku, které nabylo právní moci [datum], a proto soud tento úkon právní služby s ohledem na shora uvedenou argumentaci neshledává účelně vynaloženým.

24. Pokud jde o nároky na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši 200 000 Kč, na kterou žalovanou nebylo ve finanční formě hrazeno ničeho, když žalovaná jako dostačující odškodnění shledala formu konstatování vydání nezákonného rozhodnutí bez finančního plnění, soud v tomto smyslu uvádí, že dospěl k nutnosti finančně žalobkyni odškodnit. Poukazem na srovnávací rozhodovací činnost zdejšího soudu a soudu odvolacího soud poukazuje na skutečnost, že částka žalobkyní žádaná se jeví částkou nepřiměřeně vysokou, avšak pouhá forma konstatování se s ohledem na především prokázané zásahy do osobnostních sfér zjištěné v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí jeví satisfakcí nedostačující. Soud přitom vzal v potaz v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] povahu trestní věci, délku trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, taktéž okolnosti vzniku újmy a odškodnění poskytnuté v podobných případech.

25. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobkyně byla stíhána za přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. d) následně po překvalifikování na přečin nebezpečného pronásledování i nadále dle § 354 odst. 1 písm. d), a přečin pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, za což jí hrozil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců až 3 let. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla osobou bezúhonnou, lze uvažovat o uložení spíše podmíněného trestu, nežli trestu nepodmíněného. Pokud jde o délku trestního řízení, toto trvalo po dobu 1 roku a 6 měsíců, pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, tyto byly následně zjišťovány z účastnické výpovědi samotné žalobkyně a soud uzavírá, že ve smyslu dalšího provedeného dokazování listinnými důkazy, především lékařskými zprávami a taktéž svědeckými výpověďmi, soud shledal částečné poškození cti a pověsti žalobkyně v komunitě sousedů, je však nutné přihlédnout k tomu, že z výpovědí účastnice i svědků vyplynulo, že žalobkyně se potýkala se sousedskými spory již v minulosti, ještě dříve, než bylo zahájeno toto trestní stíhání, neboť bylo konstatováno, že Policie jezdila do domu opakovaně, cca 2x týdně. Jak uvedl manžel žalobkyně, žalobkyně byla opakovaně vyslýchána Policií ČR a bylo proti ní vedeno správní řízení. Samotné zahájení trestního stíhání, ač následně dospělo k vydání nezákonného rozhodnutí, tedy nebylo prvním konfliktem, který by žalobkyně řešila, bylo však konfliktem závažným, který vedl k existenci odpovědnostního titulu dle zákona č. 82/98 Sb. Žalobkyně taktéž uváděla, že již v minulosti s ohledem na svou dědičnou zátěž se léčila kratší dobu na [anonymizováno], následně však v důsledku zahájení a vedení trestního stíhání [anonymizováno 9 slov]. Soud proto uzavírá, že byly zjištěny zásahy do zdraví žalobkyně, jak vyplývá i z jednotlivých lékařských zpráv týkajících se [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Pokud jde o sféru pracovní, je otázkou, do jaké míry samotné trestní stíhání tuto oblast zasáhlo, když žalobkyně uváděla, že o jejím trestním stíhání kromě ředitelky [anonymizována tři slova], ve které pracovala, nikdo další nevěděl a s její prací zřejmě byli ostatní spokojeni. Bylo to však její dobrovolné rozhodnutí, které učinila ve věci ukončení pracovního poměru dohodou, aniž by měla zajištěno jakékoli jiné zaměstnání. Lze připustit, že žalobkyně vlivem trestního stíhání byla v zaměstnání nesoustředěná a následně se chtěla zaměřit na výsledek trestního řízení. V té době však byla osobou, na které byla rodina závislá finančně s ohledem na nepříznivý zdravotní stav jejího manžela a dvě nezletilé dcery. V řízení bylo svědeckými výpověďmi manžela žalobkyně a svědkyně [příjmení] prokázáno, že nesoustředěnost a psychická nepohoda vedly k nemožnosti žalobkyně se plně věnovat výchově a péči o nezletilé dcery, kterou následně musel převzít její manžel, který v té době byl po vážném úrazu v pracovní neschopnosti a invaliditě, aktuálně je shledán částečně invalidním.

26. Pro posouzení adekvátní výše přiměřeného zadostiučinění v penězích soud vycházel z komparativních případů rozhodovací činnosti zdejšího soudu ve sporu sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), kde trestní stíhání žadatele trvalo po téměř stejnou dobu, 1 rok, se shodnou trestní sazbou, která žadateli hrozila, 6 měsíců až 3 roky za trestné činy dle ust. § 354 odst. 1 písm. b), c) a § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Žalobce byl v té době student [anonymizována tři slova], byl nucen z důvodu vazby opakovat ročník. Došlo u něj k izolaci od rodiny, poškození cti a pověsti u učitelů, žáků a taktéž čelil urážkám a posměškům. Vazební stíhání bylo odškodněno zvlášť, přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání činilo částku 30 000 Kč. Tento případ co do značného počtu jednotících prvků týkajících se jeho délky, povahy trestné činnosti, hrozby výše trestní sazby a následků způsobených v osobnostní sféře lze shledat případem velmi obdobným případu odškodňovanému.

27. Dalším komparativním případem je řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]) za trestní stíhání trvající 1 rok, tedy po dobu obdobnou jako u žalobkyně, s vyšší trestní sazbou až do 4 let, za trestný čin dle § 354 odst. 1 písm. c) a d) následně překvalifikovaný na trestný čin dle ustanovení § 175 odst. 1 trestního zákoníku. V důsledku vedení tohoto nezákonného trestního stíhání byl žadatel propuštěn ze zaměstnání, došlo k zásahu do jeho partnerského vztahu, kdy očekával narození dítěte, zásahu do vztahu s rodiči, čelil [anonymizována tři slova], věc byla následně, shodně jako u žalobkyně postoupena do přestupkového řízení. Jakožto adekvátní forma zadostiučinění byla zvolena forma pouhého konstatování porušení práva bez finančního plnění.

28. Třetím případem pro komparaci je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]), kde žadatel čelil trestnímu stíhání po dobu 1 roku a 11 měsíců, tj. po dobu o něco delší než žalobkyně, se shodnou trestní sazbou 6 měsíců až 3 roky, za přečin dle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Žadatel byl zproštěn výkonu služby u Policie ČR, čelil pomluvám, a to i širšího okolí, manželka v pozici učitelky [anonymizována dvě slova] taktéž utrpěla zásahy do cti a pověsti, žadatel utrpěl psychickou újmu, trpěl [anonymizována dvě slova], došlo k poškození jeho dobrého jména, věc byla značně medializována. Poskytnuté zadostiučinění činilo částku 25 000 Kč.

29. Dalším případem pro komparaci je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]), jehož předmětem bylo odškodnění trestního stíhání trvajícího po dobu 19 měsíců (téměř shodně, jako u žalobkyně), s vyšší trestní sazbou (až 3x, než u žalobkyně, do 10 let, za trestný čin podle § 331 odst. 1, 2, 3 písm. a) trestního zákoníku). S žadatelem byl dohodou ukončen pracovní poměr, následně byl žadatel nezaměstnaným, měl obavy o finanční zajištění rodiny, která byla odkázána na něj výživou, žil v psychické zátěži, odvrátili se od něj přátelé, známí a obchodní partneři, a případ byl medializován. Poskytnuté zadostiučinění činilo částku 80 000 Kč.

30. Dalším použitý případ je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]), kdy trestní řízení trvalo cca 2 roky, tedy po dobu delší než u žalobkyně, s 3x vyšší trestní sazbou, která žadateli hrozila, až do 10 let, za trestné činy dle ustanovení § 361 odst. 1 a § 341 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Žadatel byl osobou bezúhonnou, zvlášť dostal zadostiučinění za vazbu, 1x v průběhu řízení byl odsouzen. Finanční zadostiučinění bylo poskytnuto v částce 20 000 Kč.

31. Dalším případem, který vzal soud v potaz, je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]), za trestní stíhání trvající 1 rok a 9 měsíců, s trestní sazbou až 5 let. Šlo tedy o trestní stíhání trvající delší dobu, s hrozbou vyšší trestní sazby než u žalobkyně, za trestný čin dle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Žadatel čelil obavám o ztrátu zaměstnání, došlo k zásahům do rodinného života, ke zdravotním komplikacím ([anonymizována tři slova]), čelil obavám z odsouzení a taktéž došlo ke ztrátě jeho koníčků. Přiměřené zadostiučinění bylo poskytnuto v částce 10 000 Kč.

32. Dalším srovnávacím případem je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy trestní stíhání žadatele trvalo po dobu 1 roku a 2 a půl měsíců, s trestní sazbou, která žadateli hrozila do 5 let. To vše za trestné činy dle ust. § 325 odst. 1 písm. a) a § 326 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákoníku. Žadatel čelil psychické zátěži, taktéž finanční zátěži měl starost o nemocnou matku, došlo k zásahům do jeho cti a pověsti, taktéž byl psychiatricky léčen, 2x v průběhu řízení odsouzen. Původně byl osobou bezúhonnou. Přiměřené zadostiučinění činilo částku 14 500 Kč.

33. Dalším srovnávacím případem, který soud vzal v potaz, jako případ, který opět obsahuje velké množství shodných prvků s případem zde projednávaným, je případ vedený pod sp. zn. [spisová značka] u zdejšího soudu (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) za trestní stíhání trvající 2 roky a 4 měsíce, pro zločin dle ustanovení § 146 odst. 1 a §353 odst. 1, 2 trestního zákoníku. V důsledku vedení nezákonného trestního stíhání došlo ke zhoršení zdravotního stavu žadatele, který [anonymizována dvě slova], poškození jeho cti a pověsti se sousedy v domě, shodně jako u žalobkyně. Poskytnuté zadostiučinění činilo částku 30 000 Kč.

34. Dalším použitý srovnávací případ je případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského osudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]), který trval po dobu kratší než u žalobkyně, 11 měsíců, s trestní sazbou do 3 let, tedy shodnou jako v posuzovaném případě, za zločin dle § 146 odst. 1 a § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Žadatel v důsledku trestního stíhání ukončil svou profesi trenéra, kdy byly zmařeny jeho šance být profesionálním trenérem, finanční zadostiučinění činilo částku 20 000 Kč.

35. Posledním srovnávacím případem je případ vedený pod sp. zn. [spisová značka] (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]) za trestní stíhání trvající po dobu téměř shodnou jako u žalobkyně, 17 měsíců, s vyšší trestní sazbou, kde žadatel čelil hrozbě trestu odnětí svobody až do 8 let, za zločin dle § 146 odst. 1 a § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Žadatel v důsledku nezákonného trestního stíhání ztratil práci učitele, čelil stresu, nespavosti, nesoustředěnosti, došlo k porušení jeho cti a pověsti. Přiměřené zadostiučinění bylo poskytnuto v částce 33 000 Kč.

36. Soud v kontextu projednávaných srovnávacích případů a s ohledem na provedené dokazování pak dospěl k závěru, že částka 30 000 Kč jakožto částka přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou v projednávaném případě z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, je částkou adekvátní, která odpovídá specifikům projednávaného případu, a tuto částku pod výrokem I. spolu se zákonným příslušenstvím z této částky a z částky již proplacené, ve výši 61 347 Kč na náhradě nákladů obhajoby v zákonné výši žádané od [datum] do zaplacení (po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobkyně u žalované), přiznal.

37. Pod výrokem II. pak soud zamítal další nárok na přiznání dalšího finančního zadostiučinění, které s o ohledem na argumentaci uvedenou shora se jeví částkou nepřiměřeně vysokou v porovnání se srovnávacími případy, které byly použity pro úvahu o výpočtu adekvátní částky přiměřeného zadostiučinění, včetně zbytku náhrady škody spočívající v žalovanou nehrazených nákladech obhajoby, které taktéž ze strany soudu nebyly shledány důvodnými.

38. Pod výrokem III. pak soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když vycházel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), vychází ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících advokátního tarifu. To vše za situace, kdy soud rozhodoval dle ustanovení §142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud, proto uvádí, že žalobkyně byla co do značné míry, pokud jde o náhradu majetkové újmy úspěšná, neúspěšná byla pouze co do částky 12 705 Kč, která nebyla ze strany žalované hrazena a ani soudem přiznávána. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalobkyně byla úspěšná co do merita věci, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Soud proto vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., zvlášť u odpovědnostního titulu nezákonné trestní stíhání, pokud jde o nemajetkovou újmu a z částky žádané majetkové škody ve výši 74 052 Kč, celkem tedy z tarifní hodnoty ve výši 124 052 Kč, přičemž v částce 12 705 Kč byla žalobkyně neúspěšnou, ve zbytku byla úspěšnou. Celkově po odečtení úspěchu a neúspěchu s přihlédnutím k tarifním hodnotám uvedeným shora, soud uvádí celkový procentuální úspěch žalobkyně ve výši 90%. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela tato náhrada nákladů řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 11 za jednotlivé úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], účast na soudním jednání [datum] a [datum], 2 x porada s klientkou ve dnech [datum] (před podáním žaloby) a dne [datum] (před prvním jednáním ve věci samé) á 6 100 Kč, které byly řádně doloženy, dále režijní paušály dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tytéž úkony právní služby á 300 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21% řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy by náhrady nákladů řízení při plném úspěchu činila částku 65 952 Kč, při procentuálním úspěchu 90% tedy činí částku 59 357 Kč.

39. Na závěr soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni úkon právní služby spočívající v uplatnění nároku na náhradu škody u žalované, a to poukazem na ust. § 31 odst. 4 OdpŠk, dle kterého nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

40. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení