18 C 116/2024 - 60

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený [jméno FO], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] se sídlem [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 140.000,- Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 51.875,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 88.125,- Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14.620,30 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy byla soudu doručena žaloba, ve které se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jeho a pana [jméno FO], k nemovitostem v katastrálním území [adresa], a to pozemků parc. č. [číslo], č. [číslo] a č. [číslo] (nyní č. [hodnota]), následně byly do řízení zahrnuty také pozemky parc. č. [hodnota] a [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] byly vyloučeny k samostatnému řízení pozemky č. [hodnota] a [hodnota] a [hodnota] (nyní č. [hodnota]) vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl z důvodu vleklosti soudního řízení, nejistoty a zhoršujícího se zdravotního stavu nucen převést vlastnictví na předmětných nemovitostech společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], řízení bylo vůči žalobci skončeno ve vztahu k pozemku parc. č. [číslo] dne [datum], ve vztahu k pozemku parc. č. [číslo] dne [datum], řízení sp. zn. [spisová značka] bylo vůči žalobci skončeno dne [datum]. V řízení docházelo k nepřiměřeným průtahům, délka řízení nebyla způsobena postupem účastníků řízení, kteří vedli mimosoudní jednání a snažili se spor aktivně vyřešit, předmětné nemovitosti měly pro žalobce vysokou hodnotu, jednalo se o nemovitosti nacházející se v oblasti tvrze [adresa], žalobce měl záměr tyto nemovitosti a stavby se na nich nacházející rekonstruovat a obnovit tak jejich historickou hodnotu pro okolí. Věc nebyla skutkově ani právně složitá. Žalobce podal stížnost na odstranění průtahů dne [datum], na kterou soud nijak nereagoval, k další stížnosti žalobce konstatoval předseda okresního soudu dne [datum] průtahy v řízení způsobené administrativním aparátem okresního soudu. Žalobce požaduje zaplacení odškodnění ve výši 20.000,- Kč za každý rok trvání řízení vyjma prvních dvou let s ohledem na velký význam řízení pro žalobce, celkem 140.000,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum], ta jej projednala stanoviskem ze dne [datum], přičemž jej neshledala důvodným.

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] žádostí z téhož dne uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 140 000 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti došlo [datum], žalovaná má za to, že nárok žalobce ohledně řízení sp. zn. [spisová značka] je promlčen, když řízení bylo pravomocně skončeno ve vztahu k žalobci dne [datum], nárok byl u žalované uplatněn dne [datum], tedy po uplynutí 6 měsíční lhůty podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Pokud jde o řízení sp. zn. [spisová značka], jeho délka nebyla žalovanou shledána nepřiměřená, žalovaná přitom vycházela z toho, že řízení trvalo od [datum], kdy byl soudu doručen návrh žalobce na záměnu účastníků řízení na straně žalující, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o procesním nástupnictví. Z uvedených důvodů navrhuje žalovaná žalobu zamítnout.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované v podání ze dne [datum], v němž zásadně nesouhlasil s argumenty žalované, předmětem soudních řízení bylo vypořádání spoluvlastnictví ohledně celkem 5 nemovitostí, účast žalobce ohledně všech nemovitostí skončila teprve dne [datum], obě soudní řízení spolu skutkově i právně souvisela, byla zahájena jako řízení jediné. Námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná. Řízení trvalo téměř 8 let, vyskytovala se v něm pochybení soudu, v řízení byla ustanovena znalkyně, která však neměla potřebnou odbornost ke zpracování znaleckého posudku, proti čemž žalobce v řízení brojil již od pověření, období od pověření znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], usnesením ze dne [datum], představuje rovněž období nedůvodných průtahů. Žalobce tvrdil, že důvodem průtahů byla rovněž zmatečnost řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které soudce upřednostnil navzdory tomu, že bylo zahájeno zhruba dva roky po řízení sp. zn. [spisová značka], jelikož se jednalo o žalobu obce [adresa] proti žalobci, žalobce byl pod nátlakem soudce nucen v tomto řízení uzavřít smír.

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že nárok byl uplatněn žalobcem u žalované dne [datum] ve výši 140 000 Kč. Žalovaná nárok projednala dne [datum] a neshledala jej důvodným.

5. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne [datum] byla soudu doručena žaloba, kterou se žalobce [Jméno žalobce A] domáhal vůči žalovanému [jméno FO] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, celkem čtyři pozemky, a to parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] zapsané vše u Katastrálního úřadu pro [název kraje], Katastrální pracoviště v [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], parc. č. [číslo] a [číslo] jsou zastavěné plochy a nádvoří, [číslo] je ostatní plocha a [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je zemědělská stavba bývalé sýpky bez popisného čísla. Žalobce tyto pozemky nabyl darem od své matky. Dne [datum] byla soudu doručena oprava žaloby ohledně označení účastníků a dne [datum] žalobce doplnil žalobu. Pozemek parc. č. [hodnota], na kterém stojí tvrz [adresa], která je zapsána v ústředním seznamu kulturních památek, je zařazena do programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a jejímu vlastníku je poskytován příspěvek na obnovu této kulturní památky z fondu uvedeného programu. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 7 000 Kč za žalobu. Žalobce podal dne [datum] žádost o osvobození od soudních poplatků, žalobce byl dne [datum] vyzván k doplnění žádosti, na to nijak nereagoval. Usnesením ze dne [datum] nebylo žádostí vyhověno. Žalobce doplnil žádost o osvobození v podání ze dne [datum] a současně podal odvolání proti usnesení. Následně soud v průběhu června pátral po obálce, kterou bylo podání žalobce zasláno. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] jako soudu odvolacímu dne [datum]. Usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno s ohledem na to, že žalobce nezpřístupnil dostatečně své majetkové poměry. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno z důvodu, že žalobce nezaplatil soudní poplatek. Proti tomuto usnesení se žalobce odvolal dne [datum] a tohoto dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za žalobu. Usnesení o zastavení řízení bylo zrušeno usnesením okresního soudu ze dne [datum]. Usnesením z téhož dne byl žalovaný [jméno FO] vyzván, aby se vyjádřil k žalobě, byl následně vyzván opětovně vzorem pro rozsudek pro uznání dne [datum]. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne [datum], uvedl, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, nicméně nesouhlasí s jeho navrženým vypořádáním, označil další nemovitosti, jejichž jsou žalobce a žalovaný podílovými spoluvlastníky. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], na toto jednání se nedostavil žalobce, řízení bylo proto přerušeno podle § 110 o. s. ř., jelikož se žalobce nedostavil a žalovaný to navrhl. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Žalobce podal proti tomuto usnesení odvolání ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Žalovaný učinil návrh na pokračování v řízení dne [datum]. V řízení je pokračováno usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobce učinil dne [datum] změnu na žaloby. Důvodem změny je skutečnost, že žalovaný převedl část pozemku na třetí osobu. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, byl učiněn pokus o smírné řešení, bylo poukázáno na jiné řízení, které je vedeno u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kde je řešen jiný pozemek parc. č. [číslo], ke kterému žalovaný převedl to vlastnické právo, byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno za účelem zpracování znaleckého posudku na neurčito. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] byl ustanoven znalec [jméno FO] k určení obvyklé ceny nemovitostí, a to pozemky parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a parc. č. [hodnota] a [hodnota] zapsaných na LV č. [hodnota], KÚ [adresa]. Žalobce zaslal soudu dne [datum] návrh otázek ke znalci a složil zálohu na provedení znaleckého posudku dne [datum]. Spis byl odeslán znalci dne [datum]. Znalec svolal prohlídku nemovitosti na [datum]. Znalecké posudky byly doručeny soudu dne [datum]. Znalec měl lhůtu k vyhotovení posudku 40 dnů od doručení spisu. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo konáno jednání, kdy účastníci řízení nevyloučili smírné vyřešení sporu a jednání bylo za tímto účelem odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně znalce. Žalobce v podání ze dne [datum] žádal o odročení jednání s ohledem na mimosoudní jednání, k návrhu se připojil žalovaný v podání ze dne [datum]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Tohoto dne bylo konáno jednání ve věci, žalobce se k tomuto jednání nedostavil, jednání bylo opětovně odročeno. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že žalobce na jednání omylem zapomněl a rád by s ním celou věc mírně vyřešil, jednání bylo odročeno za účelem opětovného předvolání žalobce na [datum]. Žalobce v podání ze dne [datum] po zvážení okolností sdělil, že nesouhlasí s návrhem na smír. Dne [datum] se konalo jednání ve věci, jednání bylo opětovně odročeno za účelem mimosoudního vyřešení sporu na [datum]. Žalovaný zaslal soudu návrhy na uzavření v podání ze dne [datum]. Žalobce provedl návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to úkonu soudu podle § 119a) odst. 1, 2 o.s.ř. a § 122 o.s.ř., tedy k provedení dokazování ze dne [datum]. Usnesením soudu ze dne [datum] byla ustanovena znalkyně z oboru ekonomika a stavebnictví ve lhůtě 60 dnů ke zpracování znaleckého posudku, aby sdělila, zda jsou předmětné pozemky reálně rozdělitelné na dvě samostatné věci, tedy na dva přibližně stejně velké pozemky se dvěma přibližně stejně velkými domy, které od sebe budou odděleny technicky i funkčně se samostatným přístupem z veřejné komunikace, jaká by byla výše nákladů na takové oddělení a jeho náročnost, zda by takovým rozdělením nedošlo ke snížení hodnoty obou nově vzniklých nemovitostí oproti hodnotě původní nemovitostí. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum] k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Žalobce se vyjádřil k návrhu žalovaného na smír v podání ze dne [datum]. Dále se žalobce vyjádřil, učinil doplnění k návrhu na určení lhůty v podání ze dne [datum], návrh žalobce na doplnění úkonu znalce je ze dne [datum], odvolání žalobce proti výroku III. usnesení Okresního soudu v [adresa] o ustanovení znalce je ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítnut. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu [datum]. Následně dne [datum] byl spis opětovně předložen Krajskému soudu k [adresa], tentokrát s odvoláním žalobce. Usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku III. ohledně ustanovení znalce potvrzeno, ten výrok se týkal povinnosti žalobce zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 3 000 Kč. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení zálohy za znalecký posudek, byl žalovaný vyzván k zaplacení zálohy, jelikož krajský soud tedy upozornil, že žalovaný vyzván nebyl, takže žalovaný složil zálohu [datum]. Lhůta k prodloužení znaleckého posudku byla prodloužena o 70 dní usnesením ze dne [datum]. Soud vyžadoval stanovisko Stavebního úřadu k reálnému rozdělení nemovitosti dne [datum]. Soud byl vyrozuměn, že je nutné opět svolat místní šetření, jelikož si žalobce nevyzvedl doporučený dopis a na místní šetření nařízené znalcem dne [datum] se nedostavil. Znalkyni byly za přítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce zpřístupněny pouze části nemovitých věcí, které užívá žalovaný. Stavební úřad-Městský úřad [adresa] poskytl sdělení soudu dne [datum] a upozornil, že pokud se jedná o nemovitost, která je kulturní památkou, tak Stavební úřad ohledně této nemovitosti rozhodnutí nevydává a soud se má obrátit na státní památkový ústav. Žalobce požádal o odložení místního šetření s ohledem na změnu právního zástupce dne [datum]. Přičemž soud žalobce vyrozuměl přípisem ze dne [datum], že místní šetření nebylo stanoveno soudem, ale ustanoveno znalkyní a soud jej nemůže odložit, a proto tedy ať se žalobce domluví se znalkyní a je však nepřípustná, aby nový termín byl odložen o jeden měsíc s ohledem na lhůtu, která byla znalkyni ke zpracování znaleckého posudku stanovena a upozornil soud žalobce na povinnost součinnosti žalobce se znalkyní. Následně Národní památkový ústav vyrozuměl soud k žádosti stanoviska oddělení stavby přípisem ze dne [datum], kdy ještě bylo sděleno, že se ta nemovitost nachází na území s archeologickými nálezy první kategorie, které je evidováno ve Státním archeologickém seznamu ČR. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum] jako reakce na přípis soudu ze dne [datum], přeposlal emailovou komunikaci se znalkyní. Znalkyně podala soudu dne [datum] zprávu o neposkytnutí součinnosti žalobce. Uvedla, že od právní zástupkyně žalobce nemá žádnou odezvu na její opakované žádosti o poskytnutí součinnosti pro zpracování znaleckého posudku, informovala soud o nepříznivé situaci ve věci místního šetření. Žalobce v průběhu února nereagoval na emailovou komunikaci znalkyně, bylo následně svoláno místní šetření na [datum], bylo umožněno nahlédnutí právní zástupkyni žalobce do spisu dne [datum]. Na žádost o poskytnutí dokumentace staveb nebylo kladně reagováno žalobcem. Z důvodu vyhlášení nouzového stavu bylo zrušeno místní šetření naplánované na [datum]. Nový termín stanoven na [datum]. Opětovně byl připojen požadavek na poskytnutí součinnosti žalobce. Místní šetření bylo opětovně zrušeno s ohledem na nouzový stav, přičemž dosud nebyly poskytnuty podklady. Žádost o zrušení ustanovení znalkyně je ze dne [datum] s ohledem na postoj žalobce ke znalkyni, který zpochybňuje její odbornost a obviňuje ji z přestupku. Je zde založen podnět k zahájení řízení o přestupku znalce podaný žalobcem ze dne [datum]. Soud sdělil usnesením ze dne [datum], že vyhodnotil podání znalkyně jako podnět k zahájení řízení o podjatosti znalkyně, vyzval k vyjádření. Žalovaný se vyjádřil ve věci podjatosti znalkyně v podání ze dne [datum], žalovaný znalkyni nepovažuje za podjatou. Zástupkyně žalobce oznámila podáním ze dne [datum] ukončení právního zastupování žalobce. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena ze zpracování a podání znaleckého posudku. Znalkyně v podání ze dne [datum] učinila odmítnutí podání znaleckého posudku s ohledem na to, že nemá příslušné znalecké oprávnění, v rámci oboru stavebnictví nedisponuje znaleckým oprávněním pro odvětví stavby zemědělské, ale pouze pro stavby obytné. Je zde založeno oznámení ministerstva spravedlnosti o zahájení řízení o přestupku z moci úřední, a to z důvodu, že bylo přijato ustanovení znalcem i pro obor, ve kterém znalkyně tedy nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] byla znalkyně zproštěna povinnosti podat znalecký posudek, byl ustanoven znalec z oboru ekonomika stavebnictví [tituly před jménem] [jméno FO], lhůta ke znaleckému posudku bylo stanovena na 60 dnů. Znalec podal žádost o zproštění s ohledem na jeho zdravotní stav dne [datum], byl zproštěn usnesením ze dne [datum] a byla ustanovena znalkyně z oboru ekonomika stavebnictví [jméno FO]. Spis byl zaslán znalkyni dne [datum] a dne [datum] byl soudu zaslán znalecký posudek, přičemž znalkyně v mezidobí dne [datum] požádala s ohledem na zdravotní stav a kapacitu a pandemii o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku. Založeno vykázání plné moci právního zástupce žalobce [jméno FO] dne [datum]. Znalecký posudek byl soudem urgován [datum], druhá urgence je z [datum]. Žalobce podal žádost o odstranění průtahů v řízení dne [datum]. Znalkyně byla vyzvána k okamžitému vrácení spisu dne [datum] a dále [datum] soud urgoval vrácení spisu se znaleckým posudkem. Soud byl informován o změně termínu znalkyní [datum], kdy není kapacitně schopná posudek zpracovat, lhůta byla prodloužena do [datum] usnesením soudu ze dne [datum]. Soud byl informován o postupu práce na znaleckém posudku v přípise ze dne [datum], dále [datum]. Lhůta k zpracování posudku byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Znalkyně požádala o odročení jednání dne [datum]. Žalobce požádal o odročení jednání [datum] z důvodu kolize jednání, jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobce dne [datum] požádal z důvodu dovolené a odročení jednání, to bylo odročeno na [datum]. Žalovaný požádal o odročení jednání dne [datum], to bylo odročeno na [datum]. Soud vyžadoval telefonicky od žalobce zajištění stavebně technické dokumentace k vypořádávaným nemovitostem pro znalkyni dne [datum]. Žalovaný požádal o odročení jednání [datum] z důvodu kolize, to bylo odročeno na [datum]. Účastníci řízení byli vyzváni k vyjádření ke znaleckému posudku dne [datum]. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum], v němž současně učinil změnu žaloby, kdy navrhuje přikázání do výlučného vlastnictví žalobce pozemku parc. č. [číslo] a žalovanému parc. č. [číslo] a [číslo]. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne [datum], navrhuje, aby společné nemovité věci byly prodány v soudem nařízené veřejné dražbě. Žalobce požádal o odročení jednání nařízeného na [datum] z důvodu akutního onemocnění žalobce, je přiložena lékařská zpráva. Jednání je odročeno na [datum], tohoto dne proběhlo jednání ve věci, byl proveden důkaz znaleckým posudkem, jednání bylo odročeno za účelem zadání doplňujícího znaleckého posudku na neurčito, kdy jednání se neúčastnila znalkyně s ohledem na její zdravotní stav. Spis byl zaslán znalci [jméno FO] k doplnění znaleckého posudku o aktuální cenu nemovitostí ke dni současného posouzení ve lhůtě 40 dnů a to dne [datum]. Dne [datum] soud činil dotaz znalci na vrácení spisu. Lhůta ke zpracování posudku byla znalci [jméno FO] prodloužena o 30 dní usnesením ze dne [datum]. Znalecký posudek je ze dne vyhotoven [datum], byl soudu doručen [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Z důvodu kolize jednání zástupce žalovaného bylo jednání odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Žalobce žádal o odročení jednání [datum] s ohledem na návrh na záměnu účastníků, která byla soudu zaslána, návrh je ze dne [datum], kdy žalobce převedl vlastnictví k pozemkům parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], původně parc. č. [číslo], na svůj spoluvlastnický podíl na spol. [právnická osoba], nepřevedl svůj podíl na pozemku parc. č. [číslo], kde zůstává zachováno jeho spoluvlastnictví. K pozemkům tedy [číslo], [číslo] a [číslo] ztratil aktivní věcnou legitimaci. Žalobce podal námitky proti znaleckému posudku [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci a bylo vyhlášeno usnesení, kterým řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. [číslo], [číslo], původně [číslo] a pozemku [číslo] a pozemku [číslo] bylo vyloučeno k samostatnému řízení, zároveň bylo přistoupeno k výslechu znalce. Nadále tedy se řízení sp. zn. [spisová značka] týká pouze pozemků parc. č. [číslo]. Byl vyhlášen rozsudek, kterým spoluvlastnictví žalobce k předmětnému pozemku bylo zrušeno, žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému jako vypořádací podíl částku 350 000 Kč a předmětný pozemek byl přikázán do jeho výlučného spoluvlastnictví. Žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku je z [datum]. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ohledně pozemku parc. č. [číslo] bylo řízení zastaveno částečně usnesením ze dne [datum]. Žalobce podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o znalečném. O znalečném bylo dále rozhodnuto, pokud jde o znalce [jméno FO] usnesením soudu ze dne [datum]. Žalovaný se odvolal proti rozsudku okresního soudu podáním ze dne [datum]. Žalobce se odvolal v podání ze dne [datum]. Dále je podání žalobce odvolání proti usnesení o znalečné ze dne [datum]. Doplnění odvolání žalobce proti rozsudku je ze dne [datum]. Odůvodnění odvolání žalovaného proti rozsudku je ze dne [datum]. Žalobce je vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání usnesením ze dne [datum], rovněž i žalovaný. Žalovaný složil soudní poplatek za odvolání [datum], žalobce dne [datum]. Spis byl předložen krajskému soudu [datum] k rozhodnutí o odvoláních, čtyřech celkem odvoláních. Žalobce byl vyzván k doplnění odvolání proti usnesení OS [adresa] ze dne [datum] krajským soudem dne [datum]. Odvolání bylo doplněno podáním ze dne [datum] a dne [datum]. Byly rozeslány krajským soudem podání z [datum] znalci s tím, že obsahuje další námitky proti jím podanému posudku. Žalobce doplnil odvolání v podání ze dne [datum]. Dále se žalobce vyjádřil dne [datum]. Bylo nařízeno jednání ve věci dne [datum]. Nejprve bylo vydáno usnesení o změně znalečného krajským soudem ze dne [datum], dále usnesení o znalečném [jméno FO] dne [datum]. Opětovně bylo přiznáno znalečné [jméno FO] usnesením krajského soudu ze dne [datum]. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Počínal návrh na vstup procesního nástupce do řízení v podání ze dne [datum]. Pokud jde o parcelní pozemek č. [číslo], kdy vlastníkem spoluvlastnického podílu se stala společnost [právnická osoba]. Byl učiněn návrh na zvážení opětovného spojení těchto věcí, neboť spolu úzce souvisí. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl připuštěn vstup společnosti [právnická osoba] do řízení na místo dosavadního žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], jedná se o ten parcelní pozemek č. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, zemědělské stavení, kdy řízení je tedy ve fázi, že byl vydán rozsudek, který napadli účastníci řízení, odvolání. Vůči žalobci je toto řízení pravomocně skončeno [datum].

6. Ze spisu Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil: Na jednání dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení o tom, že řízení o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [číslo], [číslo] (původně [číslo], [číslo], [adresa] LV [číslo] bylo vyloučeno k samostatnému řízení a projednání. Je zde kopie žaloby, podání účastníků řízení. Byla vyzvána společnost [právnická osoba], zda se svým vstupem do řízení souhlasí a návrh žalobce na to, aby do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] byl zamítnut usnesením soudu ze dne [datum], kdy nebyl vysloven souhlas nového žalobce. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Proti usnesení podal žalobce odvolání ze dne [datum] a požádal současně o odročení nařízeného jednání, to bylo z důvodu podaného odvolání nařízeno na [datum]. Souhlas spol. [právnická osoba] je ze dne [datum] se svým vstupem do řízení, jednání bylo odročeno na [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum] k odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví. Krajský soud vyžadoval předmětné kupní smlouvy dne [datum]. Usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že ohledně pozemků č. [číslo] byl připuštěn vstup nového účastníka [právnická osoba] na místo dosavadního žalobce a v části týkající se pozemku [číslo], [číslo] bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Tzn., že vůči žalobci takto pravomocně skončilo řízení ve vztahu k pozemkům [číslo]. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, to bylo odročeno za účelem mimosoudního vyřešení sporu, kdy na tomto jednání bylo rovněž vyhlášeno usnesení, kterým bylo připuštěno vstoupení spol. [právnická osoba] do zbylé části řízení ohledně parcelního pozemku č. [hodnota] a [hodnota] a [hodnota], právní moci toto usnesení nabylo dne [datum].

7. Podle podnětu ze dne [datum] a vyrozumění žalované ze dne [datum], byl [datum] doručen podnět k zahájení řízení se znalkyní, to bylo zahájeno, řízení bylo zastaveno [datum].

8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedených u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Nárok žalobce ve výši 140.000,- Kč byl uplatněn u žalované dne [datum]. Žalovaná nárok projednala dne [datum] a neshledala jej důvodným.

9. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

10. Soud posuzoval důvodnost námitky promlčení žalovaného nároku a shledal, že důvodná pouze částečně. V konkrétním případě řízení skončilo vůči žalobci ohledně pozemku parc. č. [číslo] dne [datum], ohledně tohoto pozemku bylo řízení celou dobu vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Šestiměsíční promlčecí lhůta počala běžet dne [datum] a skončila dne [datum], nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], ve vztahu k pozemku parc. č. [číslo] je tedy nárok promlčen. V případě řízení ohledně pozemků parc. č. [číslo] bylo řízení ve vztahu k žalobci pravomocně skončeno dne [datum], 6 měsíční promlčecí doba, která počala běžet dne [datum] pak byla přerušena předběžným uplatněním nároku dne [datum] na dobu předběžného projednání nároku, nejdéle na dobu 6 měsíců, v konkrétním případě do [datum], kdy bylo žalobci doručeno stanovisko žalované, dne [datum] byla podána žaloba ve věci ke zdejšímu soudu, 6 měsíční promlčecí lhůta dosud neuplynula. Stejně tak ohledně řízení ve vztahu k pozemkům pod parc. č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota], kdy řízení bylo vůči žalobci skončeno pravomocně dne [datum], žaloba dne [datum] byla podána v rámci 6 měsíční promlčecí lhůty stavené v období od [datum] do [datum]. S ohledem na uvedené se soud dále zabýval věcí samou, pokud jde o řízení ve vztahu k pozemkům parc.č. [číslo] a parc. č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota], je přitom nerozhodné, pod jakou sp. zn. bylo řízení u Okresního soudu v [adresa] vedeno, neboť platí, že řízení se zahajuje na návrh (§ 79 odst. 1 věta první o.s.ř.), nikoliv rozhodnutím soudu o vyloučení věci k samostatnému projednání podle § 112 odst. 2 o.s.ř.

11. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

12. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

13. Předmětné řízení, vedené u Okresního soudu v [adresa] nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka], trvalo od [datum], kdy byl soudu doručen návrh žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a bylo skončeno dne [datum] a [datum], kdy nabyla právní moci usnesení o procesním nástupnictví, celková doba řízení tak činila ve vztahu k žalobci 7 let a 11 měsíců.

14. Předmětný spor byl skutkově i právně standardně složitý, když předmětem řízení byl návrh žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dokazování proběhlo prostřednictvím listin, dvěma znaleckými posudky a jedním doplňkem znaleckého posudku, samo zadání a zpracování znaleckých posudků však neodůvodňuje závěr o nadstandardní skutkové složitosti, když prodlevy ve zpracování znaleckých posudků nebyly způsobeny složitostí věci, ale nedostatkem součinnosti účastníků řízení, popř. zdravotní indispozicí znalkyně nebo opatřeními v rámci pandemie. Věc byla mírně komplikována procesně, během řízení byla vydána řada procesních usnesení, soud prvního i druhého stupně musel rozhodovat o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, o přerušení řízení, změně žaloby, ustanovení znalce, znalečném a procesním nástupnictví, kdy byl spis opakovaně předkládán Krajskému soudu v [adresa]. Ve věci se konalo před soudem prvního stupně celkem 6 jednání, přičemž obsahem prvních 4 jednání ve věci bylo mimosoudní smírné vyřešení sporu. Věc byla rozhodována na dvou stupních soudní soustavy zejména v procesní rovině, ve věci samé byl během účastenství žalobce v řízení vydán okresním soudem jeden rozsudek.

15. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jednalo se o soubor nemovitostí, které měly historickou hodnotu, nemovitosti se nacházely na území s archeologickými nálezy první kategorie, jako takové byly evidovány ve Státních archeologickém seznamu ČR. Žalobce tvrdí zvýšený význam řízení, avšak z tohoto důvodu zvýšení odškodnění nepožaduje, soud proto uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl standardní.

16. Žalobce se na délce řízení podílel negativně. Žalobce nezaplatil soudní poplatek splatný s podáním návrhu na zahájení řízení, podal neodůvodněnou žádost o osvobození od soudních poplatků, o které musely rozhodovat soudy dvou stupňů, ani po pravomocném zamítnutí žádosti nebyl soudní poplatek zaplacen a soud musel rozhodovat o zastavení řízení. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum], 10 měsíců po podání žaloby. Žalobce zmařil jednání dne [datum], na které se nedostavil, dále podal nedůvodný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to v situaci, kdy byla odročena tři jednání ve věci za účelem mimosoudních jednání, jak sám žalobce požadoval. Žalobce opakovaně žádal soud o odročení soudních jednání rovněž z důvodu kolize, nemoci či dovolené. Žalobce se nedostavil na místní šetření nařízené znalkyní dne [datum], opakovaně nereagoval na žádosti znalkyně o poskytnutí součinnosti.

17. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, v řízení docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti. Průtah v řízení před okresním soudem nastal v době od [datum], kdy byl zaplacen soudní poplatek za žalobu, do [datum], kdy bylo zrušeno usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, soud dále neurgoval vrácení spisu a zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kterému byl spis zaslán dne [datum] se lhůtou 70 dnů ke zpracování posudku, posudek byl soudu doručen až dne [datum]. Jako průtah na straně soudu je nutno hodnotit období od [datum], kdy byla ve věci ustanovena znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], aniž by soud měl ověřeno, že znalkyně nedisponuje znaleckým oprávněním pro příslušné odvětví stavby zemědělské. Znalkyně byla zproštěna až usnesením okresního soudu ze dne [datum]. Následně další znalkyně ve věci, [jméno FO], které byl spis zaslán dne [datum], předložila soudu znalecký posudek dne [datum], aniž by soud kromě urgencí vrácení spisu učinil jiná efektivnější opatření směřující k rychlejšímu zpracování znaleckého posudku. Dále již ve věci bylo postupováno plynule a bez průtahů.

18. Délku řízení trvajícího 7 let a 11 měsíců je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli nekoncentrovanému postupu a průtazích na straně okresního soudu, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán standardním a nikoliv sníženým či nepatrným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

19. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 7 let a 11 měsíců ještě navýšení základní částky neodůvodňuje, jelikož není délkou extrémní.

20. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 7 let a 11 měsíců celkem 103.750,- Kč (6 x 15.000,- Kč + 11 x 1.250,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit o 50 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení (odst. 16 tohoto rozsudku), jiné důvody pro modifikaci základní částky odškodnění neshledal, když postup soudů popsaný v odst. 17 rozsudku byl důvodem pro samotný závěr o nepřiměřenosti délky řízení. Základní částka je tak celkově snížena o 50 % a činí 51.875,- Kč, tuto částku soud uložil žalované k zaplacení (výrok I. rozsudku), ve zbylé části byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

21. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

22. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, a dále za účast na jednání dne [datum] ve výši 3.180,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 51.875,- Kč podle § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném od [datum] a § 7 bod 5 vyhlášky, 2 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, ve znění účinném do [datum] a 1 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450,- Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, ve znění účinném do [datum], celkem 1.050,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH podle § 14a vyhlášky ve výši 2.190,30 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 14.620,30 Kč. Za úkon předběžného uplatnění nároku u žalované dne [datum] náhrada nákladů řízení nebyla přiznána s odkazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., pokud žalobce požaduje náhradu nákladů řízení za úkon předžalobní upomínky ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, takový úkon soudu nebyl doložen, a v případě jeho shodného data jako uplatnění nároku ze dne [datum] by ani nebyl shledán soudem účelným ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.

Poučení