18 C 155/2023 - 102

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena [Jméno Zástupce], advokátem sídlem kanceláře [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] IČ [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [Anonymizováno]., [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím, mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

I. Základ žalobního nároku je po právu.

II. O výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí konečném.

Odůvodnění

Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] utrpěla úraz pod schody nástupiště stanice metra [Anonymizováno], když uklouzla po zvratcích, které se nacházely pod schody. Pod horní zákrytovou desku nejspodnějšího schodu se jí zaklínila noha a při pádu tak utrpěla úraz, a to rotační trymalleorální luxační tříštivou zlomeninu pravého hlezna a zlomeninu zadní hrany holení kosti, když tento úraz si vyžádal dlouhodobou léčbu a několik operačních zákroků. Žalovaný porušil své zákonné povinnosti, konkrétně minimálně svoji prevenční povinnost, když má při své činnosti a jako správce povinnost udržovat místa a prostranství celého vestibulu metra v takovém stavu, aby nedošlo v důsledku jejich zhoršení ke škodám na zdraví a majetku, což se v daném případě nestalo, neboť prostor pod schody vestibulu metra byl potřísněn zvratky, které nebyly uklizeny. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady spojené s péčí o zdraví, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, když se celkově jedná o částku [částka]. Žalobkyně před úrazem pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), když v důsledku předmětného úrazu nebyla od [datum] cca do konce května roku [Anonymizováno] vůbec schopna vykonávat podnikatelskou činnost. Následně byla a stále je ve své podnikatelské činnosti značně omezena, a to jednak z důvodu, že musela podstoupit ještě několik dlouhodobých opakovaných léčebných rehabilitací, které jí ve vykonávání činnosti omezují časově a dále také s ohledem na fyzické následky úrazu, když žalobkyně není schopna provést tolik prohlídek tak, jako před úrazem. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a ani důkazní, když z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by se úrazový děj stal tak, jak jej žalobkyně popsala. Poukázal na skutečnost, že je nepravděpodobné, že by si žádná z osob (záchranář, svědek, pracovník žalovaného) nacházejících se v danou chvíli na místě takové nestandartní skutečnosti, a to znečištění místa úrazu zvratky nevšimli a nezaznamenali, nenahlásili toto do záznamu o úrazu. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že v daném případě nelze na věc aplikovat ust. § 2924 o.z. týkající se škody způsobené provozní činností, když o škodu vyplývající z provozní činnosti nejde, vedl-li k jejímu vzniku nedostatečný úklid tak, jak vyplývá z rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 1552/2021. Rovněž uvedl, že i v případě, pokud by soud věc posuzoval dle citovaného ust. § 2924 o.z., je na straně žalovaného dán liberační důvod, když vynaložil veškerou péči, kterou lze po něm rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, kdy po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby soustavě kontroloval čistotu nástupiště, kde denně prochází několik desítek tisíc cestujících. I v případě, pokud by se skutečně pod schody nacházely zvratky či jiné nečistoty, jednalo by se o ojedinělý exces, kterému by žalovaný nemohl nijak zabránit. Žalovaný na nástupištích metra provádí pravidelný úklid každý den, a to vždy po ukončení provozu metra, tj. v nočních/ranních hodinách, a to na základě smlouvy o realizaci úklidu stanic metra ze dne [datum]. Standartně tak dne [datum] proběhl úklid nástupiště stanice metra [Anonymizováno] bez závad. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení žalobkyní uplatněných jednotlivých nároků, a to v souladu s ust. § 619 a § 629 o.z. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Připojil se k vyjádření žalovaného s tím, že rovněž poukázal na to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní týkající se existence zvratků na nástupišti stanice metra Dejvická s tím, že by jejich existence byla příčinou úrazu žalobkyně. Soud v průběhu řízení provedl důkaz oznámením z [datum], potvrzením [právnická osoba] z [datum], třemi kusy fotografií, výslechem svědkyně [jméno FO], svědka pana [jméno FO], znaleckým posudkem z [datum], sms komunikací žalobkyně, emailovou komunikací z [datum], [datum], [datum], [datum], smlouvou č. [hodnota] z [datum], úklidem prostor stanic a stanovišť provozního šetření na tratích metra A, B a C, výslechem žalobkyně. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dnem [datum] ve 23:07 hodin je datováno oznámení sepsané zaměstnancem žalovaného o nehodě cestujícího na území [Anonymizováno], a to ve stanice metra [Anonymizováno] – [právnická osoba]. V oznámení je uvedeno, že poškozeným je žalobkyně s tím, že jako popis události je uvedeno „cestující upadla po výstupu ze soupravy na nástupišti pod pevnými schody a vymkla si kotník. ZZS přivolána kolemjdoucím cestujícím. Při pádu nevznikla cestující žádná jiná škoda“. V oznámení je rovněž uvedeno, že žalobkyně byla převezena rychlou záchrannou službou do [Anonymizováno] nemocnice [adresa] vozem č. [hodnota], když na místo nebyla volána Policie ČR. V oznámení je rovněž zaškrtnuto, že v den události byla provedena kontrola úklidu s výsledkem – stav bez závad a je zaškrtnuta kolonka Ano. Oznámení neobsahuje ani podpis osoby, která oznámení sepsala, a to pana [jméno FO], osobní číslo [hodnota], ani popis poškozené, tj. žalobkyně a ani její vyjádření k obsahu tohoto oznámení (citované oznámení). dne [datum] uzavřel žalovaný jako objednatel se společností [Anonymizováno] s.r.o., IČ [IČO], sídlem [adresa] a společností [Anonymizováno]-[právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], jako poskytovateli smlouvu o realizaci úklidu stanic metra na trasách A, B a C včetně odborného odstraňování graffiti ve stanicích metra s tím, že se jedná o pravidelný úklid prostor stanic a stanovišť provozního ošetření na citovaných stanicích metra. V čl. 2 smlouvy je uvedeno, že podrobná specifikace předmětu plnění je uvedena v příloze č. [hodnota] smlouvy. Smlouva pak obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran. Příloha č. [hodnota] smlouvy pak obsahuje specifikaci požadovaných služeb objednatele, tj. žalovaného od poskytovatele, tj. obou citovaných společností s tím, že jak prováděné služby, tak i jejich četnost je v příloze č. [hodnota] specifikována, když denně kromě jiného má být prováděno zametání podlahových ploch a schodišť ve veřejných prostorách stanic, mytí podlahových ploch a schodišť ve veřejných prostorách stanic, zametání a mytí podlahových ploch v neveřejných prostorách stanic. Povinností poskytovatele bylo rovněž provádět pohotovostní úklid spočívající v průběhu provozního dne, tj. mezi pátou hodinou do 24. hodiny spočívající v odstraňování nadměrného znečištění způsobeného provozem, povětrnostními vlivy a stavebními závadami dočasného charakteru, když tyto jsou odstraňovány průběžně na základě provádění v rámci tzv. denního úklidu či na základě pokynu odpovědného pracovníka žalovaného (citovaná smlouva). v sms komunikaci mezi žalobkyní a paní [jméno FO] a paní [jméno FO] je uvedeno, že žalobkyně tyto dvě osoby kontaktovala po úraze, paní [jméno FO] ještě v den úrazu ve 23:57 hod. s tím, že uváděla, že je v nemocnici a že v metru pod schodama bylo nablito, ona to neviděla, uklouzla a vyhodila si kotník a odvezla ji záchranka. Na tuto sms zprávu reagovala paní [jméno FO] následujícího dne v 7:26 hod. a žalobkyně v reakci na odpověď paní [jméno FO] uváděla, že v metru jí to narovnali, byla na rentgenu a že to má zlomené na třech místech. Obdobná komunikace pak probíhala mezi žalobkyní a paní [jméno FO], kdy rovněž této v rámci sms komunikace sdělovala, že po schody byly zvratky, že po nich uklouzla, zašprajcovala se jí noha pod hranou schodu a vylomila si ji o 90 stupňů s tím, že ji odvážela záchranka, pomohli jí úplně neznámí lidé, kteří tam u ní celou dobu čekali (citovaná sms komunikace). z emailové komunikace mezi zástupkyní žalovaného a panem [jméno FO], technickým pracovníkem, vyplývá, že tento byl dotazován na úklid prostor metra, konkrétně na protokoly z úklidu s tím, že tento kromě jiného zástupkyni žalovaného sděloval, že protokoly o úklidu se nezaznamenávají, zaznamenávají se pouze neprovedené či nedostatečné úklidy tak, jak vyplývá z uzavřené smlouvy o poskytování služeb – úklid stanic metra č. [hodnota] (citovaná emailová komunikace). svědkyně paní [jméno FO] v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že v den úrazu žalobkyně jela na místo úrazu jako lékařský zdravotní pracovník, když údaje týkající se výjezdu zjistila z počítače, neboť od výjezdu uběhal již určitá doba. Svědkyně se v obecné rovině vyjadřovala k prováděným záznamům o výjezdu rychlou záchrannou službou s tím, že potvrdila, že záznam o výjezdu z [datum] týkající se úrazu žalobkyně podepsala (výslech svědkyně). svědek pan [jméno FO] se ve své svědecké výpovědi ke vztahu k žalobkyni s tím, že ji odvážel po úrazu z nemocnice, když uvedl, že před umístěním žalobkyně do vozidla pod tuto musel dát deku, neboť žalobkyně byla cítit jako když se někdo pozvrací (výpověď svědka pana [jméno FO]). žalobkyně se v rámci své účastnické výpovědi vyjadřovala k činnosti, kterou vykonává, rovněž tak k úrazu, který utrpěla, tj. to, jak se jí úraz stal, jakým způsobem byla ošetřena, a i o dalších následcích prodělaného úrazu (výpověď žalobkyně). dnem [datum] je datován záznam o výjezdu rychlé zdravotní služby hlavního města Prahy č. [hodnota] s tím, že čas výzvy byl ve 23:12 hod., čas výjezdu ve 23:13 hod. a čas na místě v 23:20 hod. Rychlá záchranná služba byla volána do stanice metra [Anonymizováno] s tím, že v záznamu je uvedeno, že pacientka, tj. žalobkyně, uklouzla na perónu metra, poranila si pravou dolní končetinu v oblasti kotníku, do hlavy se neuhodila, v bezvědomí nebyla. Záznam dále obsahuje specifikaci ošetření žalobkyně na místě samém s tím, že žalobkyně byla transportována do Ústřední vojenské nemocnice a jako předávající do nemocnice ze strany rychlé záchranné služby je uvedena paní [jméno FO] (citovaný záznam). Soud řízení již řízení dalšími důkazy v této fázi řízení nedoplňoval, neboť ve věci bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem s tím, že základ žalobního nároku je po právu a o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí konečném a nebylo tak na místě se zabývat jednotlivými nároky žalobkyně co do jejich výše, ale pouze tím, zda nárok žalobkyně vůči žalovanému vůbec vznikl, a to ohledně veškerých nároků, kterých se žalobkyně vůči žalovanému domáhá. Žalobkyně svá skutková tvrzení vymezila tak, že při výstupu z vagónu metra ve stanici [Anonymizováno], které je provozováno žalovaným, jí byla způsobena škoda na zdraví, neboť uklouzla po zvratcích, které se na peróně metra nacházely a byla jí tak způsobena fraktura kotníku. Za tuto škodu pak odpovídá žalovaný, neboť se jí škoda stala v místě, kde žalovaný provozuje svoji podnikatelskou činnost. Soud se tak nejen s ohledem na námitky žalovaného a vedlejšího účastníka zabýval v prvé řadě tím, zda žalovaný skutečně za škodu vzniklou žalobkyni odpovídá a v případě, pokud ano, zda na jeho straně existuje jakýkoli liberační důvod pro zproštění se, byť částečně, odpovědnosti za způsobenou škodu. Dle ust. § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Dle ust. § 2927 odst.1 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Dle ust. § 2927 odst.2 o.z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. V daném případě soud uzavřel, že je na místě posuzovat nárok žalobkyně z titulu škody z provozu dopravního prostředku dle ust. § 2927 a násl. o.z. Při právním posouzení věci soud vyšel z toho, že byť se úraz žalobkyni stal na peróně po výstupu z vlakové soustavy metra, je třeba považovat jak perón/nástupiště, tak schody vedoucí z perónu za součást metra, tj. považovat jej za prostor, který slouží pro provozování dopravy žalovaného, neboť bez přístupu k vlakové soupravě, a to prostřednictvím schodiště a nástupiště/perónu by žalovaný svoji dopravu provozovat nemohl, a to s přihlédnutím ke specifičnosti tohoto provozu, který se nachází pod zemí. V případě, pokud poškozené vznikne škody, která byla způsobena okolnostmi, které mají povahu v provozu, jedná se o objektivní odpovědnost, které se provozovatel dopravního prostředku zprostit nemůže. Liberační důvod pro provozovatele dopravního prostředku, tj. v daném případě pro žalovaného, přichází v úvahu pouze v případě, pokud škoda z provozu dopravního prostředku nebyla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu a zároveň prokáže-li provozovatel dopravního prostředku, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Jedná se tak o splnění kumulativních podmínek pro zproštění se odpovědnosti, když obě podmínky musí být splněny zároveň, chybí-li jen jedna z nich, není možné, aby se provozovatel dopravního prostředku své odpovědnosti za způsobenou škodu zprostil (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 154/2023). Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá skutková tvrzení vymezila tak, že se jí úraz stal na nástupišti metra, nikoli přímo v soupravě, a je tak zřejmé, že škoda nebyla vyvolána zvláštní povahou tohoto provozu spočívající v samotné jízdě metra, tj. nejednalo se o okolnosti mající původ přímo v provozu samém, zabýval se soud tím, zda se žalovaný své povinnost nahradit škodu mohl zprostit, tj. zda nastaly skutečnosti předvídané ust. § 2927 odst.2 věta druhá o.z. Po provedeném dokazování však soud uzavřel, že na straně žalovaného liberační důvody pro zproštění odpovědnosti za škodu dány nejsou. Žalobkyně věrohodným způsobem jak v žalobě, tak zejména v rámci svého účastnického výslechu, popsala způsob úrazového děje s tím, že uvedla, že uklouzla na peróně po zvratcích, které se na něm pod schody směřující k výstupu nacházely, noha se jí pod posledním schodem zaklínila a došlo tak k úrazovému ději spočívajícím v rotaci kloubu v kotníku, jeho zhmoždění, zlomenině a následnému nutnému chirurgickému zákroku. Byť lze přisvědčit žalovanému v tom směru, že žalobkyně k prokázání jí tvrzeného úrazového děje nepředložila jeden konkrétní důkaz, který by zcela jednoznačně prokazoval to, že se na místě samém v době úrazu žalobkyně nacházely pod schody zvratky, kdy v důsledku této skutečnosti došlo ke škodě na zdraví u žalobkyně, nemůže sama tato skutečnost znamenat, že by žalobkyně odpovědnost žalovaného za jí vzniklý úraz neprokázala, neboť k prokázání určité skutečnosti není třeba to, aby tato byla prokázána jediným konkrétním důkazem, postačuje, aby určitá skutečnost byla v řízení prokázána jednotlivými důkazy, které ve svém kontextu tvoří ucelený řetězec. Vztáhnuto na tento konkrétní případ, soud při důvodnosti žalobkyní podaného návrhu vyšel jak ze samotné výpovědi žalobkyně, tak z výpovědi svědka pana [jméno FO] a rovněž tak z sms komunikace mezi žalobkyní a jejími známými/přítelkyněmi. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi hodnověrným způsobem popsala, jak se jí úraz stal s tím, že uvedla, že upadla na záda a jak na oblečení, tak i na svém těle (hlavě) měla zbytky zvratků, které se měly nacházet pod schody na peróně. Skutečnost, že žalobkyně „zapáchala“ potvrdil svědek pan [jméno FO], který žalobkyni v noci po úraze vyzvedával z nemocnice, kde byla po převozu rychlou záchrannou službou ošetřena, avšak nebylo možné jí hospitalizovat s tím, že do nemocnice se má dostavit následující den k výkonu chirurgického zákroku. Tento svědek uvedl, že žalobkyni z nemocnice v nočních hodinách vyzvedl, předtím, než ji umístil do vozidla, tak pod ní položil deku, neboť žalobkyně byla znečištěná a byla cítit po zvratcích a svědek nechtěl, aby mu žalobkyně znečistila vozidlo. Úrazový děj shodně jako v žalobě a ve své účastnické výpovědi popsala žalobkyně i v rámci sms komunikace s paní [jméno FO] a paní [jméno FO], když oběma bezprostředně po úrazu (dle záznamu z sms zpráv se jedná o noční hodinu v den úrazu) v rámci sms komunikace sdělovala, že uklouzla v metru na peróně po zvratcích a byla odvezena rychlou záchrannou službou do nemocnice. Výše uvedené důkazy (výpověď svědka pana [jméno FO] a žalobkyní předložená sms komunikace) soud považuje pro rozhodnutí ve věci za relevantní. Skutečnost, že žalobkyně bezprostředně po úraze, poté, co byla odvezena do nemocnice, komunikuje prostřednictvím sms zpráv se svými přítelkyněmi/známými a sděluje jim to, co se jí přihodilo (zmiňovaný úraz) je zcela logické, neboť žalobkyně měla potřebu se s někým o pro ni nepříznivou situaci podělit a tuto s někým sdílet. Žalobkyně tak po převozu do nemocnice sdělovala paní [jméno FO] a paní [jméno FO] to, co se jí přihodilo, když v rámci sms komunikace oběma sdělovala shodný údaj, a to, že uklouzla v metru na zvratcích, které se na peróně nacházely a v důsledku takto jí způsobeného úrazu byla odvezena do nemocnice. S ohledem na to, že žalobkyně s oběma osobami krátce po úrazu komunikuje shodným způsobem, tj. uvádí, že se jí úraz stal a jak se jí stal včetně toho, že je v nemocnici, je nutné uzavřít, že žalobkyní předložené sms zprávy jsou autentické, tj. pocházejí ze dne, kdy se jí úraz stal a že tato v rámci sms komunikace svým známým/přítelkyním popisuje stav, jak se jí přihodil. S ohledem na datum sms zpráv nelze předjímat to, že by žalobkyně, a to, aniž by v té době znala svůj skutečný zdravotní stav, předjímala to, že by mohla vůči žalovanému uplatnit náhradu škody na zdraví. Rovněž tak svědek pan [jméno FO] v rámci své výpovědi vypovídal zcela spontánně. Popisoval to, jakým způsobem a kdy jej žalobkyně kontaktovala se žádostí o odvoz z nemocnice a rovněž uvedl, z jakých důvodů při přepravě žalobkyně z nemocnice použil přikrývku a jak žalobkyni pomohl při převlékání poté, co ji doprovodil domů. Výše uvedené důkazy tak dle názoru soudu zcela jednoznačně, a to časově, souvisejí s tím, jak žalobkyně v rámci svých skutkových tvrzení úrazový děj popisuje a tyto v návaznosti na samotnou výpověď žalobkyně tvoří ucelený celek. Na tomto místě soud musí uvést, že skutečnost, že v záznamu o ošetření žalobkyně učiněném Rychlou záchrannou službou hlavního města Prahy, není uvedeno to, že žalobkyně uklouzla po zvratcích nacházejících se na peróně metra, nemůže na výše uvedeném právním závěru soudu ničeho změnit, neboť žalobkyně, která byla nepochybně při příjezdu rychlé záchranné služby v souvislosti s úrazem a bolestí, kterou musela pociťovat, v šoku, nemusela záchranářům uvést skutečnosti, za kterých se jí úraz stal, tj. uvedla pouze to, že uklouzla na peróně a došlo tak k poškození kotníku, ke kterému byla volána rychlá záchranná služba. Na tomto místě soud musí rovněž akcentovat to, že záznam o úrazu žalobkyně, který byl zaměstnancem žalovaného vyhotoven, je bez jakéhokoli podpisu, ať již samotným zaměstnancem žalovaného, event. žalobkyní či pracovníky záchranné služby. Oznámení o nehodě z [datum] tak samo o sobě nemá žádnou vypovídací hodnotu, a to pro rozhodnutí ve věci, tj. toho, že by se žalovaný mohl odpovědnosti za žalobkyni způsobenou škodu vyvinit. Skutečnost, že v oznámení z [datum] je pracovníkem žalovaného panem [jméno FO] uvedeno, že v den události byla provedena kontrola úklidu s výsledkem bez závad – ANO, není rovněž pro to, aby se žalovaný mohl z odpovědnosti za způsobenou škodu vyvinit, relevantní. Žalovaný k prokázání nedůvodnosti podané žaloby kromě jiného soudu předložil smlouvu z [datum], kterou má uzavřenu se dvěma společnostmi, a to společností [Anonymizováno], když tyto společnosti mají pro žalovaného provádět úklid stanic metra. Tato smlouva obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran při provádění úklidu s tím, že specifikace rozsahu smlouvy je uvedena v příloze č. [hodnota] ke smlouvě. Z obsahu smlouvy a její přílohy pak kromě jiného vyplývá, že povinností obou společností jako poskytovatelů úklidu a údržby metra pro žalovaného je kromě jiného i provádění komplexní údržby a úklidu v prostorách metra v době od ukončení provozu metra do jeho opětovného zahájení, tj. v nočních hodinách, kdy tyto společnosti mají provádět komplexní úklid v prostorách metra v rozsahu specifikovaném v příloze č. [hodnota] smlouvy. Byť lze přisvědčit žalovanému v tom směru, že komplexní úklid jednotlivých stanic je prováděn až po ukončení provozu metra s tím, že tento není možné provádět s ohledem na pohyb osob v průběhu dne a noci (do ukončení jeho provozu) dříve, je nutné akcentovat i to, že obě společnosti provádějící úklid prostor metra se zavázaly i k jeho průběžnému úklidu, a to v návaznosti na aktuální potřeby/situaci vzniklou na místě samém (viz. bod 3 přílohy k smlouvě označené jako „pohotovostní úklid“). Jinak řečeno, vyjma toho, že společnosti uvedené ve smlouvě měly pro žalovaného zajišťovat úklid v nočních hodinách, a to po ukončení provozu metra, bylo rovněž povinností těchto společností zajišťovat úklid i v průběhu dne, a to v rámci denní služby, tj. společnost měla kromě jiného odstraňovat nadměrné znečištění prostor průběžně sama v rámci denního čištění na základě výzvy odpovědných pracovníků objednatele, tj. žalovaného, případně sama. Z výše uvedeného je tak nutné uzavřít, že bylo povinností žalovaného, a to prostřednictvím osob, které si pro zajištění úklidu sjednal, aby tyto prováděly řádně úklid v prostorách, které jim na základě uzavřené smlouvy mezi žalovaným a jimi byly svěřeny. Jinak řečeno, smlouva uzavřená mezi žalovaným a oběma společnostmi předpokládá i to, že obě tyto společnosti budou v době provozu metra kontrolovat a dohlížet na to, zda v prostorách metra je i v době jeho provozu z hlediska úklidu vše v pořádku, tj. od 5:00 do 24:00 zajišťovat tzv. denní služby pro odstraňování nadměrného znečištění (přeplněné koše, drobné nečistoty, rozbité sklo, rozlité tekutiny apod.) způsobené provozem, povětrnostními vlivy (déšť, tání sněhu, náledí apod.) a stavebními závadami dočasného charakteru (průsaky vody, havárie vodovodního řádu, kanalizace apod.) s tím, že společnosti provádějící úklid měly nadměrné znečištění průběžně odstraňovat samy v rámci tzv. denního čištění nebo na základě výzvy odpovědných pracovníků objednatele. Z uvedeného je tak zřejmé, že povinností společností provádějících úklid byla i průběžná kontrola prostor, ve kterých úklid měly provádět a v případě zjištění jakýchkoli nedostatků (viz. příkladmo popsaných v příloze č. [hodnota] smlouvy označené jako „pohotovostní úklid“) měly zaměstnanci společností úklid provádějících náležitě reagovat a úklid provést. Jakým způsobem společnosti provádějící úklid si zabezpečovaly tzv. denní úklid bylo na nich, avšak měly dle názoru soudu postupovat tak, aby dostály svým povinnostem uvedeným ve smlouvě včetně přílohy, která je nedílnou součástí smlouvy a která podrobněji specifikuje povinnosti společností úklid provádějících. Dle názoru soudu tak zaměstnanci společností úklid provádějících mohli např. pravidelně procházet veřejně přístupné prostory metra, kontrolovat jejich stav a to, zda není nutné aktuálně řešit úklid těchto prostor a nevyčkávat až do doby ukončení provozu metra, kdy je prováděn noční úklid celých prostor. Na tomto místě soud musí rovněž akcentovat to, že úraz se žalobkyni stal v nočních hodinách, kdy je obecně známou skutečností to, že intervaly mezi jednotlivými soupravami metra jsou delší než v „pracovní špičce“ a je tak možné snáze provést kontrolu veřejně přístupných prostor úklidovou firmou. Za popsané situace tak dle názoru soudu nelze uzavřít, že by na straně žalovaného byl dán liberační důvodu pro to, aby se z odpovědnosti za škodu, která žalobkyni v prostorách metra vznikla, vyvinil. Poté, co soud uzavřel, že žalovaný za škodu, která žalobkyni vznikla, odpovídá, zabýval se důvodností jednotlivých žalobkyní uplatněných nároků na náhradu škody, a to pouze co do základu, tj. zda jednotlivé nároky u žalobkyně jsou dány, nikoli co do konkrétní výše, neboť ve věci bylo rozhodnuto pouze mezitímním rozsudkem. Skutečnost, že ze strany žalovaného ani vedlejšího účastníka nebylo žalobkyni na jí uplatněných nárocích v rámci podané žaloby ničeho uhrazeno, byla mezi účastníky nesporná, když sama žalobkyně ani jakoukoli náhradu ze strany žalovaného či vedlejšího účastníka v žalobě neuváděla a ani žalovaný, ani vedlejší účastník v průběhu řízení nepoukázali na to, že by žalobkyni, byť částečně na některý z jí uplatněných nároků cokoli uhradili. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala celkem pěti nároků, a to a) bolestného, b) ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSÚ“), c) nákladů spojených s péčí o zdraví, d) náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a e) náhrady za ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené nároky uplatněné žalobou souvisí bezprostředně s prodělaným úrazem žalobkyně, za který žalovaný odpovídá (tak, jak bylo uvedeno výše), zabýval se soud tím, zda žalobkyni nárok na jednotlivé jí uplatněné nároky vznikl a zda tyto nároky nejsou s ohledem na vznesenou námitku žalovaného a vedlejšího účastníka promlčeny. Na tomto místě soud uvádí, že pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví není možné aplikovat ust. § 636 odst.1,2 o.z., tj. právo na finanční odčinění za zásah do těchto práv se promlčuje výhradně ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě a není limitováno žádnou objektivní lhůtou (ust. § 629 odst.1 o.z. ve spojení s ust. § 619 o.z.). Při úvaze o tom, kdy se poškozený dozví o škodě spočívající v bolestném a ztížení společenského uplatnění není rozhodující ustálení zdravotního stavu jako takového, nýbrž to, kdy bylo možné poprvé definitivně vyhodnotit ztížení společenského uplatnění, tedy bylo možné na základě skutkových okolností, které měl poškozený k dispozici, objektivně provést jeho ohodnocení (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 752/2010). Vztáhnuto na tento konkrétní případ, žalobkyně se objektivně mohla dozvědět o svém zdravotním stavu až na základě lékařského vyšetření z [datum], kdy ze závěrů lékařské zprávy vyplývá, že došlo ke zhojení zlomeniny a kovy jsou ins s tím, že lékařské doporučení bylo takové, aby došlo k extrakci kovů dne [datum]. Z výše uvedeného je tak nutné učinit pouze ten závěr, že žalobkyně do [datum] docházela na pravidelné lékařské kontroly tak, jak vyplývá ze znaleckého posudku, který byl soudu předložen, byla i na rehabilitačním pobytu s tím, že teprve na základě lékařského vyšetření z [datum] bylo žalobkyni doporučeno, aby došlo k extrakci kovů, které měla v poraněném kotníku. Pokud pak žaloba ke zdejšímu soudu týkající se náhrady škody byla doručena dne [datum], byla doručena dle názoru soudu v zákonné tříleté promlčecí lhůtě, a to ohledně veškerých nároků, kterých se žalobkyně vůči žalovanému podanou žalobou domáhala, neboť teprve v červnu roku 2020 žalobkyně získala relevantní informace týkající se jejího zdravotního stavu. Bolestného a ZSÚ byla žalobkyní doložena na základě jí předloženého znaleckého posudku (soud nyní nehodnotí výši žalobkyní požadovaného bolestného a ZSÚ). Skutečnost, že žalobkyni bolestné náleží, vyplývá z jí předložených listinných důkazů, a to existence úrazu, který žalobkyně utrpěla v prostorách metra provozovaného žalovaným. Pokud se pak týká ztížení společenského uplatnění, pak i v tomto směru soud shledal nárok žalobkyně důvodným (k otázce promlčení se soud vyjádřil již výše). Žalobkyně před úrazem pracovala jako OSVČ jako realitní makléřka, když nabízela k pronájmu/prodeji bytové i nebytové jednotky. S ohledem na prodělaný úraz je zcela logické, že žalobkyně nadále svoji výdělečnou činnost jako osoba OSVČ nemohla vykonávat, neboť se po prodělaném úrazu musela podrobit chirurgickému zákroku, následné rehabilitaci, a i po chirurgickém zákroku a rehabilitaci byla výrazně omezena v pohybu (nutnost používání francouzských holí či berlí, klidový režim). S ohledem na to, jakou činnost žalobkyně před úrazem vykonávala je nutné uzavřít, že po prodělaném úrazu byla výrazně omezena ve své podnikatelské činnosti, kterou nemohla po určitou dobu vykonávat vůbec či s určitými výraznými omezeními. Vzhledem k tomu, že ZSÚ je v přímé souvislosti s utrpěným úrazem (bez nastalého úrazu by žalobkyně dále vykonávala svoji podnikatelskou činnost v rozsahu, v jakém ji vykonávala před úrazem). S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na úhradu bolestného, ZSÚ, náhrady na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, neboť v případě, pokud by se úraz žalobkyni tak, jak byl jí popsán a soudem vyhodnocen nestal, nevznikla by žalobkyni škoda spočívající v poškození zdraví, a to v bolestném, ZSÚ, nákladů na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení. Pokud se pak týká žalobkyní uplatněných nákladů spojených s péčí o zdraví, pak i v tomto rozsahu soud shledal nárok žalobkyně důvodným. K otázce odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu žalobkyni se soud vyjádřil již výše, když žalobkyně v průběhu řízení doložila to, že v průběhu pracovní neschopnosti a následné rekonvalescence podstupovala rehabilitace a následnou péči související s prvotním úrazem. Konkrétní výše těchto nákladů bude posouzena v rámci rozhodnutí konečného, kdy soud se v rámci svého rozhodnutí vyjádří k tomu, zda veškeré náklady, které byly žalobkyní uplatněné v souvislosti s nákladem spojených s péčí o zdraví byly soudem uznány jako účelně vynaložené a zda tyto náklady žalobkyně v průběhu řízení prokázala. S poukazem na shora uvedené tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Poučení