19 C 126/2021-148

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozen 2.4.1961, bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], narozena 20.3.1964, bytem [adresa žalobkyně] zastoupených: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátkou, se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [IČO], sídlem: [adresa státního zastupitelství] o zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 2x 589 332 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do zaplacení částky 109 667 Kč žalobci a) a co do zaplacení částky 109 667 Kč žalobkyni b) zastavuje.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku 479 665 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 589 332 Kč od 5.9.2019 do 28.5.2020 a z částky 479 665 Kč od 29.5.2020 do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku 479 665 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 589 332 Kč od 5.9.2019 do 28.5.2020 a z částky 479 665 Kč od 29.5.2020 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 37 638 Kč, k rukám zástupkyně žalobců, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], advokátky, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhali po žalované, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 2 x 589 332 Kč s příslušenstvím, jako náhradu nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení probíhalo po dobu 18 let a 7 měsíců (od 4.5.2000 od podání žaloby, do rozhodnutí odvolacího soudu 5.12.2018), když takto svůj nárok žalobci žalobou vymezili. Žalobci uváděli celkovou nepřiměřenou délku řízení, která byla zapříčiněna jednak průtahy na straně soudu, jednak opakovaným rušením rozsudků nadřízenými soudy, vleklými průtahy a nejednotností názorů soudů, která zapříčinila dlouhotrvající nejistotu žadatelů. V důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení žalobci dovozovali vznik nemajetkové újmy, kterou je nutné odškodnit v penězích, když uváděli, že výsledná částka finančního zadostiučinění, kterou požadují, odráží i extrémní význam řízení pro žalobce, neboť předmětem projednávané žaloby byla nemovitost, která byla domovem žalobců a která po dobu vedení řízení nemohla být v plném rozsahu opravena a žalobci tak byli uváděni do stavu nejistoty ohledně výsledku předmětného řízení a možnosti tuto nemovitost užívat. Žalobci tak vyčíslili částku úhrady, kterou žádají, v částce 589 332 Kč se zákonným příslušenstvím pro každého z žalobců, když odůvodnili, z jaké částky základní vycházeli, a jak se ve výsledné částce projevila kritéria § 31a odškodňovacího zákona. Svůj nárok předběžně u žalované uplatnili 4.3.2019, v plné výši však jejich nárok ze strany žalované uhrazen nebyl.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobci u žalované z titulu nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky) řízení vedeného před Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] v částkách 2x 589 332 Kč podáním doručeným žalované 4.3.2019. Žalovaná uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku nárok shledala částečně důvodným, když ve věci shledala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená, a poskytla žalobcům zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 667 pro každého z žalobců. [příjmení] 31 000 Kč pro každého z nich byla poskytnuta na základě stanoviska žalované již ze 16.4.2008, částka 109 667 Kč pro každého z nich pak na základě stanoviska z 25.5.2020, kterým byla předmětná žádost vyřízena. Žalovaná předeslala, že 14.12.2020 žalobci uplatnili u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v další výši 70 832,20 Kč pro každého z žalobců, a to za zbývající část řízení, která nebyla uplatněna v předchozí části. I na tuto zbývající část žalovaná poskytla další zadostiučinění ve výši 12 000 Kč pro každého z nich. Uváděla, že celkové zadostiučinění poskytnuté za předmětné řízení vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 152 667 Kč pro každého z žalobců, je částkou zadostiučinění dostačující, a proto nárok na další finanční plnění považovala nepřiměřeně vysokým. Shrnula úkony účastníků a soudu v namítaném řízení, s tím, že upřesnila, že žalobci podanou žalobou žádají zadostiučinění za vymezenou část řízení v trvání 18 let a 7 měsíců od 4.5.2000 do rozhodnutí odvolacího soudu z 5.12.2018, v tomto období vymezené řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy, a ač v řízení došlo k procesní nečinnosti, zejména v odvolacích řízeních, docházelo také ke dvakrát zrušení rozsudku soudu prvního stupně, což mělo na délku řízení negativní vliv. Žalovaná při stanovení výše konkrétního zadostiučinění dospěla k základní částce 351 667 Kč, když přiznala žalobcům každému z nich částku 20 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, následně tuto částku ponižovala s ohledem na složitost projednávané věci, stupně soudní soustavy a podíl žalobců na délce řízení a tzv. sdílenou újmu žalobců, celkem o 60 %. Na tomto vyřízení svého nároku pak žalovaná setrvala.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobci u žalované jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] a poskytnutí stanovisky z 16.4.2008 a 25.2.2020 žalobcům částek 31 000 Kč a 109 667 Kč pro každého z nich.

4. Mezi účastníky zůstala sporná oprávněnost nároku na další finanční zadostiučinění za předmětné vymezené řízení z předmětného odpovědnostního titulu.

5. Mezi účastníky byl dále učiněn nesporným průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] tak, jak byl vylíčen žalovanou v jejím vyjádření, tedy následující úkony účastníků a soudu: Žalobu o náhradu škody uvedením nemovitosti do předešlého stavu podali žalobci proti žalovanému [právnická osoba], u Okresního soudu v Lounech dne 4.5.2000. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 2.10.2000. Dne 2.10.2000 bylo nařízeno jednání na den 6.11.2000. Jednání proběhlo dne 6.11.2000, odročeno na neurčito. Dne 6.2.2002 podal žalobce stížnost na průtahy a navrhl postoupení věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Dne 11.4.2002 žalobce návrh na postoupení věci doplnil. Dne 25.4.2002 sdělil žalovaný, že s návrhem na delegaci věci nesouhlasí. Spis byl dne 17.6.2002 předložen Vrchnímu soudu v Praze. Dne 25.6.2002 rozhodl vrchní soud, že věc se nepřikazuje jinému soudu. Dne 15.7.2002 byl spis vrácen okresnímu soudu. Dne 22.8.2002 byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyně, kterou vznesl žalobce také v podání došlém soudu dne 6.2.2002. Dne 24.10.2002 byl spis vrácen bez vyřízení, když námitka podjatosti nebyla ze strany žalobce doplněna. Dne 1.11.2002 byl žalobce vyzván k doplnění námitky podjatosti soudkyně. Žalobce námitku podjatosti doplnil dne 13.11.2002. Dne 22.11.2002 byl spis předložen krajskému soudu. Krajský soud dne 20.12.2002 rozhodl, že soudkyně [anonymizováno] [příjmení] není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Dne 24.1.2003 byl spis vrácen okresnímu soudu. Dne 10.2.2003 sdělili k výzvě soudu žalobci, že upraví petit žaloby při jednání. Dne 3.3.2003 tak soud musel žalobce vyzvat k opravě žalobního petitu. Dne 10.4.2003 navrhli žalobci změnu žalobního petitu. Dne 16.4.2003 bylo nařízeno jednání na den 5.6.2003. Dne 27.5.2003 zaslal [ulice] úřad [obec] spisy vyžádané soudem. Jednání proběhlo dne 5.6.2003, odročeno na den 23.6.2003. Dne 16.6.2003 navrhli žalobci další změnu žaloby, a to buď na odstranění závad na nemovitosti nebo uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům náhradu škody ve výši 537.000 Kč. Jednání proběhlo dne 23.6.2003, odročeno na den 24.7.2003. Dne 27.6.2003 opravili žalobci návrh žalobního petitu. Žalovaný dne 1.7.2003 předložil listinné důkazy. Dne 3.7.2003 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby. Dne 21.7.2003 se žalobci vyjádřili k výzvě soudu. Jednání proběhlo dne 24.7.2003, soud připustil změnu žaloby, odročeno na neurčito. Dne 18.8.2003 zaslal listiny [ulice] úřad [obec]. Dne 15.9.2003 bylo doručeno sdělení žalovaného. Dne 16.9.2003 zaslal [ulice] úřad [obec] další listiny. Dne 26.9.2003 byl ustanoven znalec z oboru stavebnictví a ekonomika, [anonymizováno 8 slov]. Dne 2.10.2003 vznesl žalovaný námitky proti zadání znaleckého úkolu. Dne 13.10.2003 zaslala [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] listiny k pojistné události. Znalecký posudek byl předložen dne 9.2.2004. Žalovaný vznesl proti posudku námitky dne 17.2.2004. Dne 25.2.2004 navrhl žalovaný zpracování dalšího znaleckého posudku. Dne 16.3.2004 doplnil znalecký ústav vyúčtování posudku. Dne 16.4.2004 bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 7.5.2004 se znalecký ústav odvolal proti usnesení o přiznání znalečného. Dne 21.5.2004 byl spis předložen krajskému soudu. Dne 17.1.2005 bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.4.2004 zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 15.2.2005. Dne 25.2.2005 požádal o zapůjčení spis Ústavní soud ČR s tím, že žalobce podal ústavní stížnost proti postupu okresního soudu. Dne 27.4.2005 se ve vztahu ke znalečnému vyjádřil znalecký ústav. Dne 8.6.2005 byl předložen doplněk znaleckého posudku. Dne 9.6.2005 byl okresnímu soudu vrácen spis od Ústavního soudu ČR spolu s usnesením o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce ze dne 6.6.2005. Usnesením ze dne 18.10.2005 bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 24.10.2005 vznesl žalovaný námitku podjatosti proti zpracovatelům znaleckého posudku a podal odvolání proti usnesení ze dne 18.10.2005. Dne 16.11.2005 byl spis předložen krajskému soudu. Dne 24.10.2006 bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 18.10.2005 zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 1.11.2006. Dne 28.6.2007 bylo nařízeno jednání na den 12.9.2007. Dne 27.7.2007 se ke znalečnému vyjádřil znalecký ústav. Jednání proběhlo dne 12.9.2007, žalobci navrhli změnu žaloby, odročeno na neurčito. Dne 18.9.2007 navrhl žalovaný provedení znaleckého posudku a předložil otázky pro znalce. Usnesením ze dne 21.12.2007 rozhodl soud, že znalecký ústav není vyloučen z podání posudku ve věci. Dne 27.12.2007 bylo nařízeno jednání na den 6.2.2008. Dne 3.1.2008 předložil žalovaný otázky pro výslech zpracovatele posudku. Dne 11.1.2008 se vyjádřil znalecký ústav. Dne 17.1.2008 bylo jednání odročeno na den 18.2.2008. Jednání proběhlo dne 18.2.2008, připuštěna změna žaloby, která byla předložena na jednání dne 12.9.2007, odročeno na neurčito. Dne 16.5.2008 byl ustanoven znalec z oboru geologie, [anonymizováno 7 slov]. Dne 6.6.2008 bylo rozhodnuto o znalečném pro [anonymizováno 5 slov] za účast zpracovatele posudku na jednání. Dne 13.6.2008 upozornili žalobci na chybu v zadání znaleckého úkolu. Dne 17.6.2008 bylo usnesení ze dne 16.5.2008 opraveno. Dne 18.6.2008 podal žalovaný odvolání proti usnesení ze dne 6.6.2008. Dne 30.7.2008 došlo sdělení [anonymizováno 5 slov]. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 13.10.2008. Dne 31.10.2008 žalovaný uvedl, že znalec nesplnil zadaný znalecký úkol z důvodu nesoučinnosti žalobců. Dne 14.11.2008 se ke znaleckému posudku vyjádřili žalobci. Dne 24.11.2008 znalecký ústav doplnil vyúčtování znalečného. Dne 26.1.2009 bylo rozhodnuto o znalečném za posudek [anonymizováno 5 slov]. Dne 18.2.2009 bylo rozhodnuto o znalečném za posudek a jeho doplněk pro [anonymizováno 5 slov]. Dne 17.3.2009 bylo nařízeno jednání na den 18.5.2009. Jednání proběhlo dne 18.5.2009, odročeno na neurčito. Dne 29.5.2009 žalobci doplnili svá tvrzení. Dne 5.6.2009 se k doplnění tvrzení žalobců vyjádřil žalovaný. Dne 19.6.2009 bylo rozhodnuto o znalečném za účast zpracovatele posudku na jednání. Dne 13.8.2009 bylo nařízeno jednání na den 19.10.2009. Dne 19.10.2009 žalobci vzali žalobu částečně zpět. Jednání proběhlo dne 19.10.2009, odročeno na den 26.10.2009. Dne 26.10.2009 vyhlásil soud rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne 5.11.2009 vznesli žalobci námitku podjatosti soudkyně. Dne 10.12.2009 podali žalobci odvolání proti rozsudku okresního soudu. Dne 11.1.2010 se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobců. Dne 22.1.2010 byl spis předložen krajskému soudu. Dne 4.10.2011 krajský soud změnil usnesení okresního soudu ze dne 6.6.2008 o znalečném pro [anonymizováno 5 slov]. Dne 1.11.2011 byl krajským soudem zrušen rozsudek soudu prvního stupně a věc vrácena k dalšímu řízení. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 13.1.2012. Dne 29.3.2012 byli žalobci vyzváni k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů. Žalobci doplnili svá tvrzení dne 24.4.2012 a upřesnili petit žaloby. Dne 21.5.2012 byli žalobci vyzváni k odstranění neurčitosti, nesrozumitelnosti a nepřehlednosti petitu žaloby. Dne 20.6.2012 žalobci upřesnili a změnili petit žaloby. Dne 24.7.2012 se vyjádřil žalovaný. Dne 2.8.2012 bylo nařízeno jednání na den 19.9.2012. Jednání proběhlo dne 19.9.2012, odročeno na den 28.11.2012. Dne 27.9.2012 se vyjádřili žalobci. Dne 10.10.2012 soud rozhodl o neúčinnosti částečného zpětvzetí žaloby učiněného žalobci dne 19.10.2009. Dne 12.10.2012 byli žalobci vyzváni k doplnění svých tvrzení. Žalobci doplnili tvrzení dne 29.10.2012. Jednání proběhlo dne 28.11.2012, byla připuštěna změna žaloby, odročeno na den 5.12.2012. Dne 5.12.2012 soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne 10.1.2013 podal proti rozsudku odvolání žalovaný, proti výroku o náhradě nákladů řízení. Dne 23.1.2013 podali proti rozsudku odvolání žalobci. Dne 19.2.2013 byl spis předložen krajskému soudu. Krajský soud dne 23.9.2014 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 19.12.2014. Dne 23.1.2015 bylo nařízeno jednání na den 2.3.2015. Dne 4.2.2015 požádala nová právní zástupkyně žalobců o odročení jednání. Dne 5.2.2015 bylo jednání odročeno na den 26.3.2015. Dne 13.2.2015 bylo soudu doručeno dovolání žalovaného proti rozhodnutí krajského soudu ze dne 23.9.2014. Dne 17.2.2015 bylo zrušeno jednání nařízené na den 26.3.2015. Spis byl dne 11.3.2015 předložen Nejvyššímu soudu ČR. Dne 30.4.2015 bylo dovolání žalovaného odmítnuto. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 12.5.2015. Dne 26.5.2015 bylo nařízeno jednání na den 30.7.2015. Jednání proběhlo dne 30.7.2015, odročeno na den 5.11.2015. Dne 18.8.2015 bylo nařízeno místní šetření na den 8.9.2015. Místní šetření proběhlo dne 8.9.2015. Dne 22.9.2015 zaslal [ulice] úřad [obec] listinné podklady. Jednání proběhlo dne 5.11.2015, odročeno na den 7.1.2016. Dne 16.11.2015 se k výzvě soudu vyjádřil žalovaný. Dne 7.12.2015 zaslal [ulice] úřad [obec] další podklady. Jednání proběhlo dne 7.1.2016, odročeno na neurčito. Dne 12.1.2016 předložili žalobci otázky na svědka. Dne 25.1.2016 otázky na svědka zaslal žalovaný. Dne 25.1.2016 bylo Okresnímu soudu v Děčíně zasláno dožádání o výslech svědka. Dne 2.3.2016 [ulice] úřad [obec] zaslal další listiny. Dne 4.3.2016 proběhl výslech svědka u dožádaného soudu. Dne 23.3.2016 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, oceňování stavebních prací, rozpočtování staveb, stavebnictví, projektování staveb obytných, průmyslových a zemědělských, [anonymizováno] [příjmení]. Dne 29.3.2016 se žalovaný vyjádřil k ustanovení znalce a předložil otázky pro znalce. Dne 20.4.2016 se žalobci vyjádřili k ustanovení znalce. Dne 27.4.2016 bylo nařízeno jednání na den 16.6.2016. Dne 26.5.2016 požádal žalovaný o odročení jednání. Dne 31.5.2016 bylo jednání odročeno na den 18.7.2016. Dne 11.7.2016 bylo jednání odročeno na den 25.8.2016. Doplňující výslech svědka dožádaným Okresním soudem v Děčíně byl proveden dne 22.7.2016. Jednání proběhlo dne 25.8.2016, žalovaný vznesl námitku podjatosti soudkyně, odročeno na neurčito. Žalovaný odůvodnil námitku podjatosti dne 30.8.2016. Dne 7.9.2016 vyzval soud k odůvodnění odvolání podaného při jednání dne 25.8.2016, a to proti usnesení ze dne 23.8.2016, kterým byla přiznána odměna svědkovi. Žalovaný odůvodnil odvolání dne 12.9.2016. Dne 20.9.2016 byl spis předložen krajskému soudu. Usnesením ze dne 4.10.2016 odvolací soud částečně změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 23.8.2016. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 18.10.2016. Dne 13.12.2016 byl spis předložen krajskému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Dne 7.3.2017 krajský soud rozhodl, že soudkyně, [anonymizováno] [příjmení], není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Dne 28.3.2017 byl spis vrácen okresnímu soudu. Dne 5.4.2017 podali žalobci návrh na vydání rozhodnutí dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Dne 10.4.2017 bylo nařízeno jednání na den 22.5.2017. Spis byl dne 11.4.2017 předložen krajskému soudu. Dne 2.5.2017 krajský soud návrh žalobců na určení lhůty zamítl. Dne 22.5.2017 byl spis vrácen okresnímu soudu. Jednání proběhlo dne 22.5.2017, odročeno na den 31.5.2017. Dne 31.5.2017 vyhlásil soud rozsudek, kterým žalobě částečně vyhověl a částečně ji zamítl. Dne 8.9.2017 podal proti rozsudku odvolání žalovaný. Dne 14.11.2017 byl spis předložen krajskému soudu. Dne 13.11.2018 bylo nařízeno odvolací jednání na den 28.11.2018. Odvolací jednání proběhlo dne 28.11.2018, žalobci předložili písemné vyjádření k odvolání žalovaného, odročeno na den 5.12.2018. Dne 5.12.2018 krajský soud vyhlásil rozsudek, kterým změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku a žalobu zamítl.

6. Z výzvy orgánu státního stavebního dohledu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zasílané žalobcům, má soud za zjištěno, že byli žalobci vyzýváni, aby na rodinném domu [adresa] [ulice] [obec], který je v jejich vlastnictví, zjednali nápravu tím, že zajistí opravu nároží nosného obvodového zdiva přezděním v termínu do 28.2.2006 a opraví praskliny v obvodovém nosném zdivu do zahájení prací na opravě a výměně střešní konstrukce. Z listiny zasílané žalobcům [stát. instituce], stavebním úřadem, z 2.3.2006 má soud za zjištěno, že [stát. instituce] reagoval na výzvu žalobců z 11.1.2006 na provedení prací na opravě prasklin narušeného obvodové zdiva na stavbě [adresa] [ulice] v [obec] s tím, že následně bylo zjištěno vlastním šetřením 2.3.2006, že požadované práce nejsou dosud provedeny. Stavební úřad proto upozorňoval žalobce na skutečnost, že plánované práce lze provádět po zpevnění obvodového nosného zdiva a zejména z toho důvodu, aby bylo zabráněno dalším statickým poruchám stavby, a za případné nesplnění výzvy jim může být uložena pokuta až do výše 10 000 Kč každému z vlastníků zvlášť, podle míry jejich zavinění. Ze smlouvy o dílo [číslo] [rok] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], jakožto zhotovitelem z [datum], má soud za zjištěno, že předmětem plnění pod článkem I. smlouvy byly práce na rodinném domě, včetně zajištění krovu zde uvedené, s časem zahájení září 2006 a termínem ukončení říjen 2006 v částce 340 596 Kč. Z dopisu [anonymizováno 7 slov] [obec] zasílaného žalobcům 24.1.2000, sp. zn [ústavní nález] má soud za zjištěno, že [anonymizována dvě slova] úřad zjistil, že byly v prosinci 1999 prováděny úpravy ploch na stavební parcele [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], tyto úpravy zhodnotil jako provádění nepovolené stavby zpevněných skladovacích ploch pro skladování stavebního materiálu. V průběhu prací bylo použito vibrování podloží silničním válcem, když tyto práce byly prováděny 17.12.1999 a na základě upozornění pana [příjmení], bylo hutnění s vibrací přerušeno a práce do odvolání zastaveny. Ve věci je dále vedeno řízení o nepovolenou stavbu. Z potvrzení vydaného žádost klienta ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z 16.3.2017, má soud za zjištěno, že druhá žalobkyně dochází k terapeutickým sezením dlouhodobě od roku 2012, když důvodem je nevyrovnání se s náročnou životní situací, která výše jmenované způsobuje stavy úzkosti a psychosomatické potíže. Terapie byla uváděna jako dlouhodobá, středně účinná s frekvencí 1 – 2x měsíčně, vyjma letních prázdnin. Úhrada nákladů byla prováděna bezplatně z důvodů přátelské pomoci psychoterapeuta. Ze stížnosti na průtahy při soudním projednávání adresované Okresnímu soudu v Lounech 5.2.2002 [celé jméno žalobce] má soud za zjištěno, že tento podal stížnost proti nečinnosti Okresního soudu v Lounech v předmětném řízení, když uváděl podání žaloby 27.4.2000 na náhradu škody proti odpůrci [právnická osoba], poslední jednání, které se vztahovalo k projednávanému případu bylo konáno dne 6.11.2000 a následně byl případ odročen z důvodu výslechu dalších svědků a vyčíslení škody, přičemž do současné doby nebyl soudem předmětný případ rozhodnut. Na předmětnou stížnost reagovala předsedkyně okresního soudu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem z 19.2.2002, sp. [značka automobilu] [číslo], když z tohoto dopisu se podává, že stížnost na průtahy byla shledána důvodnou, bylo však uváděno, že nelze uzavřít, že by soudkyně proti osobám žalobců byla zaujatá, pouze byla vyjadřována situace ohledně aktuálně projednávaného neskončeného počtu věcí v předmětném senátu. Taktéž se z dopisu podává, že problematika je složitá, je nutno sledovat stavební předpisy, zpráva pak byla zakládána do spisu.

7. Z účastnického výslechu prvního žalobce, [celé jméno žalobce], má soud za zjištěno, že tento popisoval průběh předmětného řízení vedeného před Okresním soudem v Lounech, které shledával vedeným nesprávně, a to jak po právní stránce, tak po stránce procesní, od roku 2005 pak jakožto řízení protiústavní, když znalecký posudek, který byl soudkyní přijat, nebyl řádně opatřen znaleckou doložkou. Nesouhlasil s hodnocením případu jako složitým, taktéž sporoval řádné přidělení věci novému nastoupivšímu soudci. Žalobce potvrdil, že v průběhu řízení s manželkou měli společného právního zástupce, manželka se některých ústních jednání neúčastnila, opakovaně v rodině kvůli předmětnému řízení probíhaly hádky, i sám žalobce špatně zvládal vedení samotného řízení, neboť cítil nejistotu, nervozitu a taktéž vztek. Uváděl svou aktivní snahu věc řešit rychle, bezprůtahově, taktéž potvrdil, že před každým ústním jednáním trpěl průjmovými stavy.

8. Z účastnické výpovědi druhé žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], má soud za zjištěno, že tato subjektivně taktéž vedení civilního řízení velmi prožívala, uváděla, že měli malý byt, následně si koupili baráček, který chtěli jako rodina užívat, avšak po dobu vedení řízení jej plnohodnotně užívat nemohli. Mezi tím jim dospěl i syn, který zde měl trávit své dětství, dům si vůbec neužili. Negativně vnímala vedení předmětných civilních řízení, když si v rámci nich připadala jako obžalovaná, uváděla nestandardní vedení řízení, kdy s manželem byli nazýváni jako ti, kteří si dům sami poškodili a ostatní vydírají, že chtějí něco zaplatit. Před každým ústním jednáním zažívala silné stresové situace, klepala se, zvracela a tyto neustávají dodnes. Uváděla následné vyhledání psychologa, jehož lékařskou zprávu dokládala.

9. Z výpisu z účtu [obec] [anonymizováno] právních zástupců žalobců má soud za zjištěno, že dne 29.5.2020 byla obdržena částka od žalované jako příchozí platba ve výši 109 667 Kč 2x, pro každého z žalobců.

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/98 Sb., když se žalobci po žalované domáhají zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 2x 589 332 Kč s příslušenstvím, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] v přiměřené době. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud v Lounech vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

16. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby soudu a jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13.4.2011, Cpjn 206/2010, část III., I., II.). ve vztahu k žalobcům předmětné řízení trvalo od 4.5.2000, kdy žalobci v procesním postavení žalobců podali k Okresnímu soudu v Lounech žalobu proti žalovanému [právnická osoba], o náhradu škody uvedením nemovitosti do předešlého stavu, až do 5.12.2018, jak žalobci svůj nárok žalobou vymezili, tedy do rozhodnutí Krajského soudu jako soudu odvolacího. Celková délka řízení v trvání 18 let a 7 měsíců je nepochybně délkou nepřiměřeně dlouhou, až délkou extrémní. K tomuto závěru vede soud právě již vyhodnocení kritéria § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk, když shledal nedostatky v postupu soudu během řízení, a to nekoncentrovanost na předmět sporu, z toho plynoucí nadbytečné rozsáhlé dokazování, dílčí průtahy a i opakované rušení rozsudků soudy vyšších stupňů. Tyto skutečnosti negativně poznamenaly délku samotného řízení.

17. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani je soud neshledal.

18. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3, písm. b) až e) Odpšk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21.10.2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

19. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky z 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26.1.2011 sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13.7.2011 sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení v délce 18 let a 7 měsíců se již ze strany žalované dostalo žalobcům finančního zadostiučinění, které žalovaná hradila v částce maximální, 20 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, když dospěla k základní částce finančního zadostiučinění, kterého by se mělo žalobcům dostat, ve výši 351 667 Kč. Soud s tímto hodnocením souhlasí, s ohledem na extrémní délku předmětného řízení, kterou je nutné nejvyšší částkou ohodnotit.

20. Soud se pak zabýval otázkou, zda poskytnuté zadostiučinění ze strany žalované, a to na základě dvou dílčích stanovisek, kterými bylo poskytnuta částka celkově 140 667 Kč pro každého z žalobců (stanovisko z 16.4.2008, kdy byla poskytnuta částka 31 000 Kč pro každého z žalobců a stanovisko z 25.5.2020, kdy byla poskytnuta další částka 109 667 Kč pro každého z žalobců), je částkou dostačující, odrážející specifika předmětného řízení. Bylo tedy na místě zhodnotit v důsledku demonstrativně vytčených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk základní částku, a to s přihlédnutím k složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Pokud jde o první hledisko, hledisko složitosti projednávané věci, soud hodnotí řízení extrémně složitým po stránce skutkové, právní, i procesní. Řízení bylo vedeno, jak bylo již uváděno shora, o náhradu škody uvedením nemovitosti do předešlého stavu, přičemž ve věci proběhlo celkem 18 ústních jednání, byly podány stížnosti na průtahy, návrh na delegaci, o které rozhodoval Vrchní soud. Taktéž se soud zabýval čtyřmi návrhy na podjatost soudce, doplnění delegace a podjatosti, včetně změny žaloby v celkem 12 procesních návrzích, krajský soud pak rozhodoval o podjatosti, znalečném a svědečném ve věci, celkem 7x. Ve věci bylo nutné provést dokazování spisy [anonymizováno] úřadu [obec] a mnohými listinami, znaleckými posudky včetně jejich doplňků (celkem 4 posudky), když proti těmto znaleckým posudkům byly podávány námitky (2x), bylo rozhodováno 6x procesními rozhodnutími o znalečném, 3x k odvolání proti znalečnému a svědečnému rozhodoval nadřízený soud. Ve věci byla podána 1x ústavní stížnost proti postupu obvodnímu soudu, která byla odmítnuta, bylo rozhodováno o nevyloučení znaleckého ústavu ze zpracování znaleckého posudku 1x, 1x opravným usnesením a taktéž 1x o neúčinnosti částečného zpětvzetí. Ve věci bylo taktéž konáno místní šetření, dožádání k výslechu svědka Okresním soudem v Děčíně, včetně doplňujících výslechů, tedy 2x, v předmětné době ve věci rozhodoval soud prvního stupně meritorně 3x, soud druhého stupně 3x, když důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnutí 4.11.2011 pro vady řízení a vady žaloby, a další důvod pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně 23.9.2014 ve smyslu ust. § 219a odst. 1 b) o.s.ř., když rozhodnutí bylo shledáno nepřezkoumatelným. 1x bylo ve věci odmítnuto dovolání Nejvyšším soudem ČR. Z důvodu složitosti procesní, skutkové a právní soud krátil předmětnou částku finančního zadostiučinění o 60 %.

22. Pokud jde o jednání poškozených, soud ponížil základní částku o 10%, když se žalobci částečně na délce řízení podíleli, a to návrhem na odročení ústního jednání z důvodu žádosti zástupce žalobců 4.2.2015, mnohými žádostmi o delegaci, podáním podjatosti, případně řádným nereagováním na výzvy soudu.

23. Pokud jde o sdílenost újmy, i zde soud přisvědčil důvodům uvedeným žalovanou, které je na místě v předmětné věci zohlednit, a částku finančního zadostiučinění o 10 % ponižoval. Z účastnických výslechů žalobců vyplynulo, že žalobci jakožto manželé vystupovali v předmětném řízení společně, když společně podávali žalobu, řízení se společně účastnili a taktéž byli zastoupeni shodným právním zástupcem. Taktéž uváděli, že o řízení se společně doma bavili a společně tedy jeho průběh pociťovali, neboť se jednalo o jejich společný majetek, který byl v rámci řízení projednáván. Není proto na místě přisvědčit argumentaci žalobců, že újmu nelze shledávat jakožto sdílenou.

24. Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci během řízení, soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně, který následně vedl k značnému dokazování, taktéž rušení rozsudku pro nepřezkoumatelnost a vady řízení, které vedly k závěru o nepřiměřené délce řízení. Soud má za to, že je na místě za postup orgánů veřejné moci navýšit částku finančního zadostiučinění o dalších 10 %.

25. V neposlední řadě se soud zabýval hlediskem významu předmětu řízení pro žalobce. Ačkoliv Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky, (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života), když předmětem řízení byla náhrada škody s uvedením nemovitosti do předešlého stavu, má soud za prokázáno, především účastnickými výslechy žalobců, že význam předmětného řízení pro ně byl zvýšený. Jak žalobci sami uváděli, koupili si rodinný dům za účelem jeho rekonstrukce a následného obývání s nezletilým synem a psem, když následně tento po celou dobu předmětného řízení byli nuceni pouze na své náklady opravovat a udržovat, aniž by jej mohli zcela plnohodnotně užívat. Je pak zřejmé, že především samotná extrémní délka předmětného řízení zasáhla do vlastnického práva žalobců, jakož do základního práva chráněného článkem 11 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu významu předmětu řízení proto soud navyšoval základní částku o dalších 10%.

26. Soud tedy uvádí, že po následném zhodnocení všech kritérií § 31a OdpŠk dospěl k ponížení základní částky o 60 % (tedy shodně, jak učinila i samotná žalovaná, avšak s přihlédnutím k jiným hlediskům posuzování předmětných kritérií § 31a Odpšk), a má proto za to, že částka vyplaceného finančního zadostiučinění žalovanou ve výši celkově 140 667 Kč pro každého z žalobců je částkou odrážející specifika předmětného řízení a není na místě poskytnout žalobcům další finanční zadostiučinění.

27. S ohledem na procesní návrh žalobců na částečné zastavení řízení co do částky žalovanou následně proplacené, 109 667 Kč každému žalobci, soud pod výrokem I. ve smyslu ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. částečně řízení zastavil.

28. Pod výrokem II. a III. následně zamítal nárok na zaplacení dalšího finančního zadostiučinění ve zbývající částce, kterou žalobci požadovali, když tuto neshledal s ohledem na argumentaci uvedenou shora, důvodnou.

29. Pod výrokem IV. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, žalovaná pak žalobcům hradila na předmětnou částku, avšak až po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobců u žalované (nárok uplatněn 4.3.2019, úhrada učiněna až 29.5.2020). Ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. proto mají žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 2x 2 000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za následující úkony právní služby: příprava a převzetí věci, podání žaloby, vyjádření žalobců z 10.2.2022, účast u ústního jednání 15.3.2022 a účast u ústního jednání 7.4.2022, dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 a písm. a), d), g), ponížené o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu s ohledem na zastupování dvou osob (tedy ve výši za každý úkon právní služby 2 480 Kč/osoba), dále předmětný počet režijních paušálů a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 300 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy ve výši 37 638 Kč.

30. Ve výroku IV. soud uložil neúspěšné žalované ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1, část věty za středníkem o.s.ř. zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení, tedy ve lhůtě delší s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení