19 C 77/2018-78

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], [část obce], zastoupený: Mgr. [jméno] Částkou, advokátem sídlem [adresa], [část obce]. proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], [obec a číslo] o zaplacení 2 136 320 Kč, mezitímním rozsudkem, takto:

Výrok

I. Žaloba je co do základu plně důvodná.

II. O výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, jímž se řízení končí.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] ve znění změny žaloby, která byla připuštěna usnesením č.j. 19 C 77/2018-37, které nabylo právní moci dne [datum], domáhá po žalované zaplacení částky 2 136 320 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobce přiměřenou náhradu za užívání žalobcova pozemku parc. [číslo] o výměře 106 816 m, v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to za období od [datum] do [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, pozemek mu byl vydán podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to rozhodnutím Pozemkového úřadu - Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] čj. [číslo] (dále jen„ rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku žalobci rozhodl Pozemkový úřad o zřízení věcného břemene k tíži pozemku, věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. Z [číslo] 1993 [číslo] ve prospěch VUSS [obec] a to v rozsahu„ trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem LET – 9- 3- údržba letišť vydaných v roce 1979 [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [ulice] [obec]“ (dále jen„ věcné břemeno“). V souladu s rozhodnutím Pozemkového úřadu byla [datum] mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podrobnosti užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od [datum], kdy rozhodnutí PÚ nabylo právní moci. Smlouvou byla sjednána náhrada za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč za m/rok, nájemní smlouva nebyla po celou dobu svého trvání měněna. Dopisem ze [datum] zaslal žalobce [příjmení] ubytovací a stavební správě [obec] návrh na změnu nájemní smlouvy s odkazem na výměr Ministerstva financí, jímž bylo upraveno nájemné k pozemku tak, že maximální nájemné pro příslušnou obec činí v případě [územní celek] 30 Kč. Žalobce uváděl, že od uzavření nájemní smlouvy uplynulo 22 let, přitom za tuto dobu došlo ke změnám obvyklých cen v užívání pozemku, žalovaná dopisem z [datum] odpověděla, že bude zadáno vypracování znaleckého posudku na stanovení obvyklého nájemného. Znaleckým posudkem [číslo] 2016 z [datum] byla stanovena 0, 957 Kč za m/rok, tedy pětinásobně nižší, než dosavadní nájemné. Žalobce vyslovil s posudkem nesouhlas dopisem z [datum], nato žalovaná reagovala odpovědí z [datum], že věc znovu prověří. Dále žalovaná v dopisu z [datum] přislíbila, že bude zadána aktualizace znaleckého posudku. Žalobce se z důvodu liknavého přístupu žalované obrátil dopisem z [datum] přímo na [anonymizována dvě slova]. Dopisem náměstka pro řízení sekce ekonomické a majetkové sekce [stát. instituce] Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo žalobci sděleno, že uživatelem letiště je vyhodnocován rozsah pronájmu žalobcova pozemku, který bude předán znalci jako jeden z podkladů ke zpracování aktualizace znaleckého posudku, přičemž záměrem žalované mělo být odpovědné a komplexní posouzení opakovaného požadavku žalobce na zvýšení nájemného, nejpozději do konce srpna 2017. V září 2017 obdržel žalobce od žalované dopis označený jako„ výpověď nájemní smlouvy [číslo] z [datum]“, žalovaná v dopise sděluje, že dle článku III. nájemní smlouvy dává výpověď a současně upozorňuje na existenci věcného břemene k tíži pozemku, uvádí, že důvodem pro ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované. Žalobce s ukončením nájmu nesouhlasil, tvrdí, že věcné břemeno stále jeho pozemek zatěžuje, neboť nájemní vztah byl sjednán právě v souvislosti s existencí věcného břemene a stanovil výši úplaty za toto břemeno, proto vyzval žalovanou k pokračování nájemního vztahu a to dopisem z [datum]. Žalovaná reagovala dopisem ředitele kanceláře [anonymizováno] z [datum], jímž sdělila, že na ukončení nájemního vztahu trvá a trvá i na dalším užívání pozemku v rámci věcného břemene. Ve stejném duchu odpovědělo i oddělení [anonymizováno] nemovitého majetku [obec], v dopise z [datum]. Žalobce v mezidobí zjistil, že výpověď nájemní smlouvy obdržela i další vlastnice pozemku na letišti [obec] RNDr. [jméno] [příjmení], která je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce zjistil, že v případě RNDr. [příjmení] došlo mezi ní a žalovanou postupně k uzavření tří dodatků k nájemní smlouvě, jimiž bylo zvyšováno nájemné, postupně až na současných 20 Kč. Žalobce poukazoval na znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2017 z [datum], podle nějž činí obvyklé roční nájemné předmětného pozemku 16 – 23 Kč Žalobce se proto obrátil na žalovanou dopisem z [datum] a požadoval uzavření dohody o úplatném užívání pozemku za úplatu ve výši 20 Kč. Žalovaná dopisem z [datum] takovou dohodu odmítla. Žalobce poukazoval na znění rozhodnutí [anonymizováno] úřadu a tvrdil, že další vztahy mezi vlastníkem a uživatelem vyplývající z věcného břemene měly být řešeny formou nájemních smluv, dle žalobce je věcné břemeno neoddělitelně spjato s existencí nájemního vztahu. Provázanost nájemní smlouvy a věcného břemene plyne i z ust. nájemní smlouvy z [datum], která konstatovala užívání pozemku ze strany žalované jako letiště (článek II) a především se zpětnou činností ode dne [datum] (tj. ode dne vydání rozhodnutí [anonymizováno] úřadu čj. [číslo]), byla sjednána úplata za užívání pozemku žalovanou. Žalobce tedy tvrdí, že věcné břemeno bylo zřízeno za podmínky, že zároveň budou vztahy mezi žalobcem a žalovanou podrobně upraveny nájemní smlouvou a existence věcného břemene bude žalobci jako vlastníku pozemku finančně kompenzována. Žalobce vnímá postup žalované jako neoprávněný zásah do svého vlastnického práva, tvrdí, že věcné břemeno váznoucí na pozemku mu zcela znemožňuje užívání pozemku, resp. jeho poskytnutí k užívání třetí osobě, když jakékoliv užívání pozemku by mohlo ohrozit bezpečnost letového provozu a letecký provoz by na druhou stranu mohl způsobit škody na čemkoliv, k čemu by byl pozemek využíván. Žalobce tvrdí, že jeho pozemek je situován v rámci chrudimského letiště, tvoří jeho značnou část a vede přes něj vzletová dráha. Žalobce poukazoval na smysl příslušné právní úpravy, podle níž byl žalobci pozemek v restituci vydán a dále i na zásadu úplatnosti věcných břemen, konkrétně i věcného břemene provozování letiště, která je respektována příslušnými zákony. Žalobce se tak s odůvodněním, že od [datum] neobdržel od žalované žádnou náhradu za existenci věcného břemene a užívání předmětného pozemku žalovanou, domáhá žalobou ve znění připuštěné změny zaplacení částky, která představuje obvyklé nájemné za užívání předmětného pozemku žalovanou od [datum] do [datum], tedy zaplacení částky 2 136 320 Kč jako násobku výměry pozemku částkou 20 Kč. Žalovaná uplatněný nárok od počátku neuznávala, žádala zamítnutí žaloby, potvrdila, že předmětný pozemek byl žalobci vydán v restituci a rozhodnutím pozemkového úřadu jako správním orgánem bylo současně k předmětnému pozemku zřízeno ve prospěch žalované věcné břemeno v rozsahu tak, jak jej žalobce tvrdí. O úplatě věcného břemene správní orgán nerozhodl, pouze v odůvodnění uvedl, že další vztahy budou vymezeny formou nájemních smluv. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, neboť žalovaná využívala pozemek žalobce i k činnostem směřujícím nad rámec zřízeného věcného břemene, když až do roku 2017 prováděla na pozemku žalobce pozemní výcvik vojsk spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku. Žalovaná tvrdí, že v současné době takový výcvik provádí již na vlastních pozemcích, proto předmětnou nájemní smlouvu vypověděla. Žalovaná sporovala tvrzení žalobce, že nájemní vztah souvisí s existencí věcného břemene a stanoví úplatu právě za existující břemeno, tvrdila, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena právě v důsledku využívání pozemku nad rámce věcného břemene, tedy v rozsahu větším než věcné břemeno zřízené pozemkovým úřadem. Jelikož žalovaná v období po výpovědi nájemní smlouvy již pozemek žalobce takovým způsobem nevyužívá, považuje výpověď ze dne [datum] za legitimní a souladnou se zákonem. Žalovaná nastolila otázku, za jakých okolností věcné břemeno vzniklo, uváděla, že věcné břemeno svědčící v její prospěch bylo zřízeno podle § 9 odst. 5 zákona o půdě, ve smyslu § 151n tehdy platného občanského zákoníku. Smyslem věcného břemene bylo řešit složitou situaci nastalou restitucí vlastnických vztahů, přičemž s ohledem na specifičnost úpravy se tak mělo stát bez úhrady. Poukazovala na řešení otázky náhrady za věcné břemeno zřizované v rámci restituce Ústavním soudem, konkrétně na plenární nález Pl. ÚS 41/97. Žalovaná tvrdila, že není žádný právní důvod, který by svědčil žalobci pro přiznání náhrady za existenci věcného břemene. Žalobce v dalším vyjádření poukazoval na skutečnost, že žalovaná tvrdí omezení své činnosti na žalobcově pozemku až poté, co se žalobce začal domáhat zvýšení nájemného na spravedlivou úroveň. Poukazoval na účel původně sjednaného nájmu, tak jak byl vyjádřen v nájemní smlouvě, kdy v čl. 2 bylo uvedeno, že pozemky mají být užívány jako letištní plocha a čl. 5 obsahoval ustanovení, že nájemce má pozemek užívat s péčí řádného hospodáře k účelu uvedenému v článku 2. Žalobce poukazoval na skutečnost, že využívala-li žalovaná jeho pozemek po dobu trvání nájemní smlouvy k pozemnímu výcviku vojsk, činila tak v rozporu s nájemní smlouvou. Žalovaná v dalším písemném vyjádření oponovala žalobci tvrzením, že čl. 2 byl do nájemní smlouvy zakotven z důvodu vyřešení fyzického předání pozemku, jelikož předání pozemku nebylo za situace, kdy nájemce pozemky fakticky držel a užíval jako letištní plochu, znovu nutné. Žalovaná poukázala na rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví z [datum], kterým bylo povoleno provozování letiště v [obec] [anonymizováno] [obec] jako žadateli. Uvedla, že [anonymizováno] [obec] je provozovatelem letiště od roku 2006 dosud a žalovaná předmětné pozemky jako letištní plochu nevyužívá nejméně od roku 2006. Žalobce v dalším písemném vyjádření poukázal na skutečnost, že žalovaná účelově tvrdí, že předmětný pozemek pro svou činnost v současné době nevyužívá, navíc pozemek nevyužívá jako letiště nejméně od roku 2006. Je však otázkou, proč existencí věcného břemene, které od roku 2006 nevyužívá, argumentuje a odvolává se na to, že provozovatelem letiště je civilní aeroklub. Žalobce uvedl, že vztah mezi [anonymizováno] [obec] a žalovanou mu není zřejmý, žalobci není známo, jak se složky na faktickém provozování letiště podílejí. Žalobce poukazoval na články v médiích, z nichž se podává, že armáda ČR plánuje výrazné rozšíření počtu výsadkářů sloužících u útvaru [obec] a s tím související plánované rozšíření činnosti i techniky u tohoto útvaru. Žalobce dále poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. 2. 2005 sp. zn. 28 Cdo 2190/2004, které se zabývá otázkou případné náhrady za věcné břemeno zřízené v rámci restituce. Žalovaná v dalším vyjádření znovu poukázala na stanovisko, že předmětný pozemek žalobce uzavírala podle nájemní smlouvy nad rámec zřízeného věcného břemene, přičemž v současné době tuto činnost vykonává na vlastním pozemku, proto nájemní smlouvu vypověděla. Uvedla, že i nájemní smlouva uzavřená dříve s vlastníkem jiného pozemku (RNDr. [jméno] [příjmení]) byla vypovězena. Pro případ, že by soud nesdílel názor žalované, že věcné břemeno má být bezplatné, zpochybnila žalovaná znalecký posudek Znaleckého ústavu [anonymizováno] předložený žalobcem, tvrdila, že případná náhrada za užívání žalobcova pozemku by se neměla odvíjet od obvyklé výše nájemného, ale též od ceny kupní při zohlednění rozsahu omezení v důsledku věcného břemene svědčícího žalované. Žalovaná uvedla, že v žádném případě není jediným a výhradním uživatelem předmětného pozemku, ani žalobcův pozemek nevyužívá nepřetržitě, ale pouze příležitostně dle dohody s [anonymizováno] [obec]. Žalovaná předložila soudu dva znalecké posudky Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], které stanoví kupní ceny za předmětné pozemky v areálu letiště [obec]. Uvedla, že posudky byla zjištěna jak cena obvyklá, tak i administrativní cena předmětných pozemků. Žalovaná tvrdila, že za účinnosti nájemní smlouvy na předmětném pozemku probíhal žalovanou organizovaný pozemní výcvik vojsk, spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku včetně tělesné přípravy příslušníků vojenského útvaru, tj. jednalo se o činnosti nad rámec zřízeného věcného břemene. Po skončení platnosti nájemní smlouvy probíhá tento výcvik již pouze na pozemcích ve vlastnictví žalované, proto byla nájemní smlouva ostatně vypovězena. V souladu se Směrnicí k provádění výcviku v záchranné a výsadkové přípravě [anonymizováno] ze dne 11. 5. 2017 [číslo jednací] provádí [anonymizováno] útvar – 43. [anonymizována dvě slova] [obec] pozemní přípravu, organizaci seskoku padákem, seskoky padákem, vysazení slaněním včetně [příjmení] [příjmení], [příjmení], vysazení z přízemního letu nebo visu a dále shozy výzbroje, techniky a materiálu na padácích. Žalovaná poskytla soudu přehled, v němž vyjádřila počty dnů, kdy v jednotlivých měsících předmětného období – tj. od účinnosti výpovědi nájemní smlouvy až do současnosti – prováděla výsadkovou činnost na výsadkovou plochu [obec], konkrétně během období [datum] do [datum] tvrdila provádění činnosti po dobu 7 dnů a v období od [datum] do [datum] po dobu 34 dnů. Po stránce skutkové tak nebylo mezi účastníky sporu a z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se stal vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] o výměře 106 816 m, v [katastrální uzemí], na základě rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 27. 7. 1993, č. j. 1081/93, vydaného ve smyslu § 9 odst. 4 zákona o půdě. Již současně s vydáním pozemku žalobci zřídil pozemkový úřad k tíži vydávaného pozemku ve prospěch [anonymizováno] [obec] věcné břemeno„ trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem [anonymizováno] – 9- 3- údržba letišť vydaných v roce 1979 [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [ulice] [obec]“. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podmínky užívání předmětného pozemku žalovanou s účinností zpětně od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání pozemku, tj. od [datum] Smlouvou byla sjednána náhrada za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč za m/rok. Žalobce jako pronajímatel v nájemní smlouvě souhlasil s tím, že předmětný pozemek budou užívat společně s útvary armády všechny právnické a fyzické osoby, s nimiž žalovaná uzavře smlouvu o spoluužívání letiště. Sjednaná výše nájemného nebyla dohodou stran změněna. V dubnu 2016 zahájil žalobce se žalovanou písemnou komunikaci o otázce přiměřené výše nájemného dle nájemní smlouvy. K dohodě stran o žalobcem požadovaném navýšení nájemného nikdy nedošlo a žalovaná dopisem ze dne [datum] nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky [datum] vypověděla s tím, že výpovědní lhůta dle nájemní smlouvy činí jeden měsíc. Žalovaná žalobce ve výpovědi upozornila na existenci věcného břemene provozování letiště zřízeného ve prospěch žalované. Sdělila, že důvodem vypovězení nájemní smlouvy je„ přesunutí činností prováděných [anonymizováno] nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku [anonymizováno]“. Žalobce nesouhlasil s postojem a postupem žalované. Žalovaná setrvala na názoru, že další pokračování nájemního vztahu je pro žalovanou nepotřebné, uváděla, že žalobce může obnovit výkon svých vlastnických práv, která jsou ovšem omezena věcným břemenem provozování letiště žalovanou. Mezi stranami nebylo sporné, že nájem pozemku dle nájemní smlouvy skončil dle výpovědi žalované k [datum]. Nebylo sporu, že za předmětné období od [datum] do [datum] žalovaná žalobci z důvodu užívání pozemku, ani z důvodu existence věcného břemene zatěžujícího žalobcův pozemek, ničeho neuhradila. K poloze předmětného pozemku, jeho charakteru a využívání zjistil soud provedeným dokazováním následující. Předmětný pozemek je součástí areálu letiště [obec], jedná se o travnaté plochy, které nejsou jako celek oplocené, jsou veřejně přístupné (dále„ areál letiště“). Předmětný pozemek žalobce tvoří podstatnou část travnaté plochy areálu letiště. V jednom rohu areálu stojí budovy civilního aeroklubu provozujícího v současnosti letiště. K tomuto místu směřuje travnatá přistávací dráha, která však nezasahuje do předmětného pozemku žalobce. V druhém rohu plochy areálu se nachází jako celek oplocený soubor budov užívaných [anonymizováno] ČR – 43. výsadkovým praporem (prokázáno plánky a fotodokumentací areálu letiště). Již dne [datum] byla vydána [anonymizováno] směrnice vojenského a civilního provozu, a to [anonymizováno] útvarem [číslo] [obec] a [anonymizováno] ČR – [obec], jako spoluuživateli vojenského letiště [obec]. Směrnice stanovila základní vztahy, práva a povinnosti vojenského útvaru a civilního aeroklubu jako spoluuživatelů letiště při koordinaci a řízení vojenského a civilního provozu letiště. K zajištění bezpečnosti provozu na letišti byla dohodnuta hranice pozemní výcvikové činnosti ve vzdálenosti 100 m severně od přistávací dráhy, s výjimkou paravýcviku, který využívá celý rozsah vojenského letiště (prokázáno cit. směrnicí). Dne [datum] byla mezi žalovanou ([anonymizováno] ubytovací správa [obec]) a [anonymizováno] ČR – [obec] uzavřena smlouva o společném užívání pozemku, jejímž deklarovaným účelem byla úprava spoluuživatelského vztahu mezi stranami smlouvy, a to k pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], o rozloze 76 026 m2 ve vlastnictví žalované (jedná se o jiný, než předmětný pozemek). [anonymizováno] se zavázal spoluužívat uvedený pozemek výlučně k provozování letecké činnosti za úplatu ve výši 114 040 Kč ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu 5 let. Dodatkem [číslo] uzavřeným dne [datum] bylo změněno ujednání o době trvání smlouvy tak, že smluvní vztah se prodlužuje do [datum] (prokázáno cit. smlouvou a dodatkem). Úřad pro civilní letectví (dále jen„ ÚCL“) rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], povolil provozování letiště [obec] žadateli o povolení: [anonymizováno] ČR – [obec], z.s., [IČO] (dále jen„ aeroklub“). Účastníkem řízení byla i VUSS [obec] (prokázáno cit. rozhodnutím ÚCL). Aeroklub k dotazu soudu sdělil, že předmětný pozemek žalobce není letištním pozemkem ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb. [anonymizováno] není známo, kdo a jakým způsobem pozemek užívá, kdo jej udržuje. Právo užívat předmětný pozemek aeroklubem jako provozovatelem veřejného vnitrostátního letiště [obec], není a nikdy nebylo upraveno, ani o tom nebylo uvažováno a jednáno se žalobcem, neboť předmětný pozemek nebyl [anonymizováno] nikdy fakticky využíván, pozemek není potřebný pro existenci a provozování veřejného vnitrostátního letiště ani přímo nesousedí s plochami, které jsou fakticky využívány aeroklubem a jsou potřebné pro provoz letiště (prokázáno sdělením [anonymizováno] z [datum]). Předmětný pozemek není dle evidence Úřadu pro civilní letectví letištním pozemkem ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb., byť byl jako takový veden až do podnětu soudu (dotazu v tomto řízení), v reakci na nějž byl údaj v evidenci opraven. ÚCL k dotazu soudu sdělil, že předmětný pozemek se nachází mimo letiště [obec], provozovatel letiště - [anonymizováno] [obec], o.s. tento pozemek neužívá a nemá k němu žádný právní titul. Z činnosti ÚCL je známo, že je letiště mj. využíváno pro potřeby vojenského para provozu (prokázáno sdělením ÚCL ze dne [datum]). Dle Katalogu letišť veřejně dostupného na [webová adresa] byl předmětný pozemek evidován jako součást letiště [obec] (prokázáno nahlédnutím do této evidence). ÚCL následně k žádosti o vysvětlení soudu sdělil, že úprava v evidenci letištních pozemků byla provedena dne [datum] na základě žádosti provozovatele letiště [obec], která byla v souladu s územním plánem. ÚCL vede pouze evidenci letištních pozemků letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. ÚCL nevede autorizovaný plán (grafické znázornění) letiště, toto lze zjistit pouze z příslušného územního plánu (prokázáno sdělením ÚCL ze dne [datum]). Předmětný pozemek se nachází dle Předpisu L14, Hlava 11 v ochranných pásmech letiště: - OP ornitologická, OP s omezením staveb vzdušných vedení VN, OP se zákazem laserových zařízení a OP s výškovým omezením staveb (prokázáno sdělením ÚCL ze dne [datum]). Výsadková činnost provozovaná žalovanou na travnaté ploše areálu letiště [obec] probíhá dle Směrnice k provádění výcviku v záchranné a výsadkové přípravě [anonymizováno] schválené vedením armády pod [číslo jednací] ze dne 11. 5. 2017 (prokázáno směrnicí). Armáda ČR prezentuje v médiích záměr rozšířit v budoucnu (rok 2020) vojenský útvar působící v [obec] tak, že stávající 43. výsadkový prapor bude rozšířen na výsadkový pluk. Za tím účelem avizuje personální změny spočívající v navyšování počtu vojáků působících u výsadkového útvaru v řádu stovek nových vojáků i související významné finanční investice (prokázáno články Chybějí výsadkáři i strážní na Hradě, deník Právo, [datum], [ulice] armáda vytvoří nový výsadkový pluk až za čtyři miliardy korun, idnes, [datum]). Žalovaná učinila žalobci dopisem ze dne [datum] nabídku na odkup předmětného pozemku za kupní cenu vyplývající z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], tj. za částku 1 602 240 Kč. Žalobce na tuto nabídku nereflektoval (prokázáno korespondencí stran). Žalobce se prostřednictvím zástupce dotazoval v průběhu tohoto řízení žalované, jakým způsobem lze předmětný pozemek využívat a hospodařit na něm tak, aby bylo respektováno existující věcné břemeno zřízené ve prospěch žalované. Žalovaná dne [datum] prostřednictvím Agentury hospodaření s nemovitým majetkem [stát. instituce] žalobci sdělila, že předmětný pozemek je pozemkem letištním, proto je nutné respektovat zákon č. 49/1997 Sb., jakékoli činnosti prováděné v perimetru letiště povoluje na základě oprávnění provozovat letiště pouze provozovatel letiště, a to jak činností související s leteckou činností nebo činnosti od ní rozdílné. Z toho důvodu se žalované jevilo vhodné, obrátit se se žádostí o zaujetí stanoviska o možném využití pozemku na [anonymizováno] [obec] coby provozovatele letiště. Žalovaná žalobce upozornila, že na předmětném pozemku lze v souladu se zřízeným věcným břemenem vykonávat jen takové činnosti, které nebudou v rozporu se stávajícím omezením vyplývajícím z věcného břemene a neohrozí bezpečnost provádění výsadkových letů, tj. nebudou bránit vzletu, přistání, průletu a pohybu letadel, neohrozí činnost výsadku, ať již při seskoku s padákem, slanění z letadla nebo vysazení z přízemního letu nebo z visu a dále nezpůsobí poškození při shozu materiálu, výzbroje a techniky při jejich doteku se zemí. Samotné omezení z věcného břemene opak ve vztahu k případným činnostem prováděným vlastníkem pozemku vymezeno spíše negativně, kdy vlastníkovi ukládá strpět na pozemku letecký provoz a zdržet se činností, které by tento provoz rušily, nikoli pozitivním výčtem činností, které mu omezení z věcného břemene umožňují, přitom o povolení konkrétních činností na letištním pozemku rozhoduje provozovatel letiště (prokázáno dotazem žalobce ze dne [datum] a odpovědí žalované z [datum]). Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Z dalších provedených avšak v rozhodnutí nezmíněných důkazů soud žádná relevantní zjištění nečinil. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav byl prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o základu nároku. Z důvodu nadbytečnosti zamítl soud návrhy žalované na doplnění dokazování, konkrétně výpovědí svědků – příslušníků armády, kteří měli vypovídat o rozsahu užívání předmětného pozemku pro armádní účely. Skutečnost, že žalovaná v předmětné době pozemek žalobce jako součást letištní plochy využívala v tvrzeném rozsahu pro výkon výsadkové činnosti, nebyla žalobcem sporována. Skutečnost, v jakém rozsahu a k jakému účelu byl žalobcův pozemek využíván za trvání nájemní smlouvy, není pro rozhodnutí ve věci relevantní. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutkový stav z nich vyplývající. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr: Předmětný pozemek je ve vlastnictví žalobce, který jej nabyl rozhodnutím pozemkového úřadu z [datum] ve smyslu § 9 odst. 4 zákona o půdě. Pozemek je zatížen věcným břemenem provozování letiště zřízeným rozhodnutím pozemkového úřadu ve smyslu § 9 odst. 5 zákona o půdě současně s rozhodnutím o vlastnictví žalobce. Žalovaná v době rozhodování pozemkového úřadu užívala předmětný pozemek žalobce jako letištní plochu, když byla provozovatelem tehdy vojenského letiště [obec]. Po vydání předmětného pozemku žalobci uzavřela žalovaná se žalobcem nájemní smlouvu, podle níž byla oprávněna využívat pronajatý pozemek žalobce za sjednané nájemné ve výši 3 Kč/m2/rok. Žalovaná provozovala letiště [obec] jako vojenské do roku 2006, kdy bylo provozování letiště jako civilního povoleno [anonymizováno] ČR – [obec], z.s. [anonymizováno] [obec] v současné době předmětný pozemek žalobce jako součást travnaté plochy letiště k provozu civilního letiště nepotřebuje a nevyužívá. Žalovaná nájemní smlouvu uzavřenou se žalobcem vypověděla s účinností k [datum] s odůvodněním, že za účinnosti nájemní smlouvy na předmětném pozemku probíhal žalovanou organizovaný pozemní výcvik vojsk, tj. činnost provozovaná nad rámec zřízeného věcného břemene, kterou žalovaná po účinnosti výpovědi nájemní smlouvy provozuje již jen na vlastních pozemcích. Vojenský útvar 43. Výsadkový prapor [obec] provádí na letištní ploše, tj. i na pozemku žalobce, svou činnost spočívající v pozemní přípravě, organizaci seskoku padákem, seskocích padákem, vysazení slaněním, vysazení z přízemního letu nebo visu a shozech výzbroje, techniky a materiálu na padácích. Tuto výsadkovou činnost žalovaná prováděla podle svých potřeb na letištní ploše v rozhodném období od [datum] do [datum], přičemž za využívání předmětného pozemku žalobci ničeho neuhradila s odůvodněním, že je oprávněna žalobcův pozemek využívat bez náhrady dle oprávnění plynoucího z trvajícího věcného břemene. Po právní stránce posuzoval soud uplatněných nárok podle níže uvedených právních předpisů. Dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Podle § 9 odst. 5 zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, účinného v době převodu předmětného pozemku žalobci jako oprávněné osobě platilo, že pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků. Smyslem tohoto ustanovení bylo zajištění racionálního uspořádání poměrů převáděných nemovitostí tak, že budou uspokojeny nároky oprávněných osob na straně jedné a zároveň bude garantováno zachování veřejného zájmu a vlastníků objektů nacházejících se v blízkosti vydávaného majetku. Pozemkový úřad rozhodující v roce 1993 o vlastnickém právu k předmětnému pozemku vzal v úvahu, že předmětný pozemek je součástí letištní plochy, nejedná se o pozemek zastavěný stavbou. Pozemkový úřad zároveň zřídil věcné břemeno spočívající v povinnosti vlastníka trpět na pozemku letecký provoz a zdržet se činností, které by tento provoz rušily. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch [anonymizováno] ubytovací a stavební správy [obec] jako tehdejšího provozovatele (vojenského) letiště. Pozemkový úřad v odůvodnění rozhodnutí deklaroval, že další vztahy mezi vlastníkem a uživatelem budou vymezeny formou nájemních smluv. Otázkou rozhodování pozemkového úřadu o náhradě při zřizování věcného břemene se zabýval i Ústavní soud v plenárním nálezu Pl. ÚS 41/97 ze dne [datum], v němž návrh na zrušení ust. § 9 odst. 5 zák. č. 229/1991 Sb. zamítl, když dospěl k závěru, že napadené ustanovení zákona o půdě není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Nejvyšší soud ČR později v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2190/2004 ze dne 10. 2. 2005 vyslovil při řešení otázky nároku na náhradu výkon práv odpovídajících věcným břemenům zřízených ve smyslu § 9 odst. 5 zákona o půdě názor, že i při respektování ustálené rozhodovací praxe reprezentované především plenárním nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 41/97 (Sbírka nálezů a usnesení sv. 10, [číslo]), jehož právní věta zní: … Přestože § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., nestanoví, že pozemkový úřad má při zřizování věcného břemene rozhodovat také o náhradě za omezení vlastnického práva, může se dotčený vlastník domáhat práva na poskytnutí náhrady přímo s odvoláním na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, aniž by bylo nezbytně nutné z hlediska ústavní jistoty toto právo konstituovat ještě předpisem nižší právní síly … je třeba při řešení otázky přiměřené náhrady mít na zřeteli, že zřízením věcných břemen pozemkovým úřadem nepochybně dochází k omezení vlastnických práv. NS nepřisvědčil názoru, že pokud při zřízení věcných břemen ještě oprávněná osoba není vlastníkem pozemků, nedochází k zásahu do vlastnického práva, naopak zdůraznil, že soudcovská úvaha nesmí ulpět na izolovaném a formalistickém posouzení rozhodných okolností, ale musí být schopna dohlédnout k právním důsledkům soudního rozhodnutí a v neposlední řadě též k praktickým účinkům, které takové rozhodnutí vyvolá. NS akcentoval, že po právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání pozemků a zřízení věcných břemen nastává stav, kdy je vlastník povinen strpět práva osob z věcných břemen oprávněných, aniž by byla žádoucí (i když relativní) parita právního statusu účastníků podepřena náhradou, náležející vlastníkovi za omezení jeho vlastnického práva. NS neshledal v řešeném případě žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by měly vést k nepřiznání náhrady za strpění zřízených věcných břemen. Jelikož ke vzniku práva na vydání náhrady za užívání žalobcova pozemku bez jiného právního důvodu než je existence věcného břemene mělo dojít po [datum], je třeba práva a povinnosti účastníků posuzovat dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) - (srov. část pátou, hlavu II - ustanovení přechodná a závěrečná - díl 1, oddíl 1, § 3028 o. z.). Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Ustanovení § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Soud v předmětné věci dospěl k závěru, že žalobce má při neexistenci jiného právního důvodu (např. nájemní smlouvy) za rozhodné období nárok na poskytnutí přiměřené náhrady za užívání předmětného pozemku žalovanou, resp. přiměřené náhrady za omezení vlastnického práva vyplývajícího z věcného břemene zřízeného ve prospěch žalované, a to břemene trpět letecký provoz a zdržet se jeho rušení. Soud má za to, že při stanovení výše přiměřené náhrady bude třeba vycházet z obvyklého (tržního) nájemného v daném místě a daném čase, tedy nájemného, kterého by mohl žalobce reálně dosáhnout nebýt omezení plynoucích z věcného břemene, resp. nájemného, které by žalovaná musela vynaložit, aby si úplatné užívání obdobného cizího pozemku zajistila. Obdobnou konstrukci ostatně obsahuje i ust. § 30a odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož má být náhrada za zřízení věcného břemene provozování letiště určena jako roční plnění ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Soud shledal žalobu co do základu po právu a z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl mezitímním rozsudkem, přičemž až v případě, že toto rozhodnutí o opodstatněnosti základu nároku nabyde právní moci, bude se zabývat otázkou určení jeho výše, tj. stanovením přiměřené výše náhrady za majetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku omezení vlastnického práva věcným břemenem, resp. za užívání žalobcova pozemku žalovanou bez právního důvodu. V konečném rozhodnutí rozhodne soud i o náhradě nákladů celého řízení.

Poučení