19 Co 832/2024 - 361

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Jursíka a soudkyní JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Ing. Martiny Lacinové ve věci žalobkyně: Ing. [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0], zastoupené [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 1/0], proti žalované: [právnická osoba] 1, IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], zastoupené [titul]. [Jméno zainteresované osoby 2/0], advokátem [Adresa zainteresované osoby 2/0], o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 5.3.2024, č.j. 10 C 454/2021-325, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 776 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud napadeným rozsudkem vyhověl podané žalobě a určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 30.6.2021 je neplatná (výrok I.), o náhradě nákladů mezi účastnicemi rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 22 328 Kč (výrok II.), o náhradě nákladů placených státem rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu na znalečném 7 288 Kč (výrok III.). Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru učiněném dne 30.6.2021 ve formě výpovědi. Žalobkyně pracovala pro žalovanou jako učitelka na částečný úvazek. Žalobkyně je invalidní, má invaliditu II. stupně pro vrozené zrakové postižení sítnice. Žalobkyně byla přijata do práce u žalované již se zdravotním handicapem, v průběhu více než deseti let výkonu své profese nebyla žalovanou nikdy upozorňována na jakékoliv problémy, které by její zdravotní postižení při výkonu práce učitelky vyvolávalo. Žalobkyně opakovaně podstupovala pracovnělékařské prohlídky se stejným výsledkem, že je zdravotně způsobilá k výkonu práce s podmínkou. V lednu 2021 došlo ke změně poskytovatele pracovnělékařských služeb, žalovaná uzavřela novou smlouvu se společností [právnická osoba]. a žalobkyně dne 31.5.2021 absolvovala zde prohlídku k ověření její zdravotní způsobilosti k práci. Následně jí byl doručen posudek, který konstatoval dlouhodobě pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce z důvodu jejího zrakového postižení. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila, neboť měla k dispozici několik znaleckých posudků, které došly k opačnému závěru, že žalobkyně je pro svou práci zdravotně způsobilá s omezením. Žalovaná s odkazem na lékařský posudek [titul] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]. dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru datovanou dne 30.6.2021 podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobkyně bezodkladně oznámila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání a lékařský posudek [titul] [jméno FO] napadla opravným prostředkem, na základě kterého Krajský úřad Jihočeského kraje tento lékařský posudek zrušil. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou, aby odvolala výpověď, žalovaná to odmítla. Zdravotní stav žalobkyně i její zrakové postižení je dlouhodobě (po celou dobu výkonu práce u žalované) stabilizované, k žádnému zhoršení zdravotního stavu ani zrakového postižení nedošlo. Tato výpověď z pracovního poměru je podle názoru žalobkyně dalším příkladem opakované a dlouhodobé diskriminace žalobkyně pro její zdravotní postižení ze strany ředitelky žalované [titul] [fyzická osoba]. Žalovaná se bránila tím, že první posudek [titul] [jméno FO] sice byl zrušen, tento následně vydal nový, se stejným výsledkem, který již byl Krajským úřadem potvrzen. Žalovaná je přesvědčena, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně dala oprávněně, neboť žalobkyně skutečně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci učitelky. Okresní soud provedl důkaz několika posudky předloženými žalobkyní, z lékařského posudku [titul] [jméno FO], předchozího poskytovatele pracovně-lékařských služeb pro žalovanou, bylo zjištěno, že ke dni 7.6.2018 byla žalobkyně shledána způsobilou k výkonu zaměstnání s podmínkou, kdy je způsobilá výuky pouze v prostorách školy osvětlených podle příslušné normy, pokud jde o přímou pedagogickou činnost, tak žalobkyně je způsobilá ke všem činnostem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 263/2007 Sb., kromě dohledu nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, který by měl být vykonáván pouze ve známých prostorách. Z odborného stanoviska téhož lékaře ze dne 9.3.2020 vyplývá že žalobkyně byla shledána způsobilou k práci učitelky na střední škole s podmínkou vyloučení dohledu nad studenty ve škole i mimo školu. Z doplňku č. 4 ke znaleckému posudku [titul] [fyzická osoba] [fyzická osoba], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství ze dne 31.3.2021 vyplývá, že k tomuto datu byla žalobkyně shledána zdravotně způsobilou s omezením. Z důvodu svého zrakového postižení potřebuje mít vytvořené určité podmínky, které pro zaměstnavatele nejsou nadměrně náročné, jde zejména o možnost dlouhodobě vést výuku ve stejných prostorách, mít k dispozici počítač s větší rozlišovací schopností monitoru vybavený softwarem pro zrakově postižené. Zdravotní omezení žalobkyně spočívají ve vyloučení činností, které se svými omezenými zrakovými schopnostmi nebyla a není schopna vykonávat vůbec či značně ztíženě, jde zejména o dohled nad studenty mimo známé prostory školy a mimo školu, dále například dozorující činnost na chodbě, výlety se studenty, výuka mimo známé prostory a výuka jiných předmětů než humanitního charakteru. Dále konstatuje, že onemocnění žalobkyně a jeho postupné zhoršování je již velmi pozvolné a lze očekávat, že v nejbližších letech nenastane podstatné zhoršení zraku. Ze znaleckých posudků [titul] [jméno FO], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví oftalmologie bylo zjištěno, že žalobkyně trpí zrakovým postižením, a to poškozením sítnice typu progresivní degenerace. Přes svůj handicap byla žalobkyně schopna vystudovat vysokou školu a zařadit se do pracovního procesu. Žalobkyně může vykonávat svou činnost s omezením, když nemůže provádět dozor nad dětmi a kontrolovat pohyb dětí. Provádění standardní výuky však není omezeno, tím je myšlen výklad učiva. Z novějšího posudku téhož znalce ze dne 17.9.2021 vyplývá stejný závěr a konstatování, že ve srovnání s předchozím posudkem z roku 2017 nedošlo k dalšímu omezení. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného [titul] [jméno FO] ze dne 17.5.2021 vyplývá, že žalobkyně byla shledána zdravotně způsobilou s podmínkou: Schopna jako pedagog dle své aprobace a aktuálního zdravotního stavu. Neschopna jako dozor při celodenních a vícedenních výletech. Soud měl dále k dispozici dva lékařské posudky [titul] [jméno FO] (první ze dne 6.6.2021, který byl podkladem pro předmětnou výpověď z pracovního poměru, který byl následně zrušen, druhý ze dne 12.10.2021), oba shodně uvádějí, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce, když v nich absentuje jakékoliv odůvodnění. Okresní soud v tomto řízení ustanovil znalce [titul] [fyzická osoba], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a posudkové lékařství, který vypracoval posudek ze dne 6.9.2023 a řešil zadání, zda žalobkyně byla ke dni podání výpovědi zdravotně způsobilá k výkonu své dosavadní práce. Znalec zjistil, že nebylo prokázáno zhoršení zrakového postižení žalobkyně, které by ji z práce, kterou dosud vykonávala, vylučovalo. Žalobkyně dlouhodobě nepozbyla způsobilost k výkonu dosavadní práce učitele u žalované. U žalobkyně se jedná o dědičné degenerativní onemocnění sítnice s výrazným zhoršením zrakových funkcí odpovídající invaliditě druhého stupně. Oční nález je stabilizovaný, významnější zlepšení nelze očekávat, prognóza do budoucna je nejistá. Jako pedagog je schopna výuky, je významně omezena až vyloučena z mimovýukových aktivit – pedagogický dozor, akce mimo školu apod. Znalec stav žalobkyně posuzoval po stránce medicínské a byl zjištěn nesporný deficit ve zrakových funkcích. Ale po stránce kvalifikační ve shodě s očními lékaři dospěl znalec k závěru (a praxe toto tvrdila), že výuku je žalobkyně schopna zajišťovat. Zadání znaleckého posudku je v rámci jeho znalecké odbornosti posudkového lékařství. Okresní soud nevyhověl návrhům žalované na doplnění dokazování o doplnění stávajícího znaleckého posudku [titul] [fyzická osoba] či zadání zcela nového znaleckého posudku či zadání revizního znaleckého posudku, a to pro nadbytečnost. Okresní soud uzavřel, že všechna odborná vyšetření se shodovala na tom, že žalobkyně je zdravotně způsobilá s podmínkou spočívající v tom, že není schopna vykonávat dozor při celodenních či vícedenních výletech či dohledu nad studenty ve škole i mimo ni. Ke stejnému závěru došel i soudní znalec [titul] [fyzická osoba]. Ten uzavřel, že nebylo zjištěno, že v době okolo roku 2021 by mělo dojít k takové změně stavu žalobkyně, aby dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce. Taková skutečnost ze zdravotní dokumentace nevyplývá a není zřejmé, jak k tomu závěru došel posudkový lékař [titul] [fyzická osoba], který své závěry nijak písemně neodůvodnil. Naopak žalobkyně v červnu 2021 podstoupila genovou terapii, po které subjektivně pociťovala zlepšení. Okresní soud také dodává, že žalobkyně se svým zrakovým handicapem a druhým stupněm invalidity je osobou, která požívá zvláštní ochrany na trhu práce a každý zaměstnavatel by jí měl vytvořit takové podmínky, které budu dostačující pro zařazení osob s postižením do pracovního procesu. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně nepozbyla zdravotní způsobilost k výkonu své práce, proto shledal výpověď za neplatnou a žalobě vyhověl. O náhradě nákladů mezi účastníky i o náhradě nákladů placených státem rozhodoval podle kritéria úspěchu ve věci a uložil povinnost hradit tyto náklady žalované jako straně neúspěšné.

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná, jako odvolací důvody uplatňuje důvody podle § 205 odst. 2 písm. b) – g) o.s.ř. a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne. Pro toto řízení byla klíčová otázka posouzení odborné otázky spočívající ve zdravotní způsobilosti žalobkyně vykonávat dosavadní práci a pro tento účel byl soudem vyžádán znalecký posudek [titul] [fyzická osoba]. Žalovaná v průběhu řízení vznášela proti tomuto znaleckému posudku řadu námitek a tvrdila, že tento posudek není pro řízení jakkoliv použitelný, neboť znalec nesplnil zadání uložené soudem, když neposuzoval vztah zdravotního stavu žalobkyně a požadavků na výkon práce. Požadavky na výkon práce vyplývají z náplně práce vymezené žalovanou jako zaměstnavatelem a tato vychází z legislativních požadavků na povinnosti pedagogických pracovníků. Přestože byla tato listina založena do soudního spisu, znalec uvedl, že zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k takto vymezeným požadavkům nehodnotil. Znalec své závěry opřel o dvě skutečnosti, jednak, že žalobkyně dosud práci vykonávala a dále, že bez zásadní změny zdravotního stavu žalobkyně před podáním výpovědi byla předchozím pracovnělékařským posudkem [titul] [jméno FO] shledána zdravotně způsobilou. Taková úvaha je nedostatečná v situaci, kdy proti sobě stojí protichůdné lékařské posudky [titul] [jméno FO] a [titul] [jméno FO]. Znalec také nijak nehodnotil skutečnost, že v pořadí druhý posudek [titul] [jméno FO] byl v následném přezkumném řízení krajského úřadu potvrzen. Z těchto důvodů závěr znalce [titul] [fyzická osoba] o zdravotní způsobilosti žalobkyně neobstojí a pokud na tomto závěru okresní soud založil své rozhodnutí, tak se dopustil nesprávného zjištění skutkového stavu. Ani soud se nijak nevypořádal s námitkami žalované proti posudku, závěry posudku nekriticky přebírá. Vzhledem k tvrzeným vadám znaleckého posudku [tituly před jménem] Boháče je pochybením soudu prvního stupně, když neakceptoval důkazní návrhy žalované buď na doplnění stávajícího znaleckého posudku [titul] [fyzická osoba], či vypracování zcela nového posudku, případně vypracování posudku revizního.

3. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně, s odvoláním nesouhlasí a napadený rozsudek navrhuje jako věcně správný potvrdit. Jak soudní znalec, tak okresní soud se vypořádali se všemi relevantními skutečnostmi a jejich závěry jsou odůvodněné a správné.

4. Krajský soud v [právnická osoba] jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. K otázce zdravotního stavu žalobkyně, potažmo k otázce její způsobilosti konat dosavadní práci bylo v řízení provedeno několik posudků (znaleckých i pracovnělékařských) a několik odborných vyjádření. S ohledem na jejich závěr proti sobě stojí lékařské posudky [titul] [jméno FO], které konstatují dlouhodobou ztrátu způsobilosti žalobkyně konat dosavadní práci, avšak nejsou nijak odůvodněny, na druhé straně stojí všechny ostatní důkazy, které docházejí k opačnému závěru a tyto závěry více či méně podrobně odůvodňují. Podle názoru odvolacího soudu je při hodnocení těchto důkazů, zejména lékařských posudků [titul] [jméno FO], nutné zjistit jak a proč uvedený lékař dospěl ke svému závěru zcela odlišnému oproti ostatním důkazům. Toto je podstatně ztíženo tím, že tyto posudky neobsahují žádné odůvodnění. Zjišťovat proč a jak jmenovaný dospěl ke svým závěrům lze tedy nepřímo. Podrobnosti týkající se závěrů tohoto posudkového lékaře jsou zmíněny v odůvodnění rozhodnutí krajského úřadu, kterým zrušil jeho v pořadí první lékařský posudek, když naznačují, že podstatnou roli hrálo vyjádření zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že obsahem dokazování nebyla vzájemná komunikace zaměstnavatele a tohoto posudkového lékaře přímo, této otázky se týká pouze zmíněné odůvodnění rozhodnutí krajského úřadu, vzhledem k zásadě bezprostřednosti a přímosti dokazování přistoupil odvolací soud k tomu, že doplnil provedené dokazování v odvolacím řízení právě o komunikaci mezi zaměstnavatelem a posudkovým lékařem [titul] [jméno FO] a současně i o stejnou komunikaci z předchozí doby s předchozími posudkovými lékaři za účelem posouzení, zda a jakým způsobem se v čase měnily požadavky zaměstnavatele na výkon práce žalobkyně.

6. Z žádosti o provedení prohlídky pracovně-lékařských služeb z roku 2016 (přesné datum není zcela čitelné) vyplývá, že touto listinou žádá žalovaná o provedení prohlídky žalobkyně, bylo to činěno ještě za působnosti předchozí ředitelky žalované [titul] [fyzická osoba]. Zaměstnavatel v této žádosti adresované tehdejšímu smluvnímu lékaři [titul] [jméno FO] specifikoval druh práce žalobkyně jako učitelka střední školy, kategorii rizika práce uvedl jako kategorii první, tedy „není pravděpodobný nepříznivý vliv práce na zdraví“ a jako informace o pracovních podmínkách uvedl: práce ve dne, uvnitř, občasné výjezdy (exkurze). Obdobně je formulována další žádost o provedení pracovně-lékařské prohlídky z 1.11.2017, tuto již za žalovanou formulovala současná ředitelka [titul] [fyzická osoba] a směřuje ke stejnému lékaři [titul] [jméno FO]. Druh práce, kategorie rizika a informace o pracovních podmínkách jsou shodné, jediná odlišnost spočívá v tom, že tato žádost se týká mimořádné prohlídky. Další žádost je z 29.3.2018, adresátem žádosti je opět [titul] [fyzická osoba], oproti předchozím žádostem je podstatná změna popisu druhu práce, který sice shodně označen jako učitelka, nicméně je dále rozveden tak, že „vykonává přímou pedagogickou činnost, tj. zejména výuku (ve třídách s počtem žáků až 34) včetně zajištění bezpečného klimatu při výuce, zastupování jiného učitele a práce související s přímou pedagogickou činností, tj. zejména přípravu na výuku, dohled nad žáky ve škole a při mimoškolní akci. Dále má povinnost dalšího vzdělávání“. Následuje žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky ze dne 27.4.2021 adresované [titul] [jméno FO], která je stručná, když pracovní zařazení označuje jako pedagogický pracovník, režim práce jako jednosměnný a práce ve dne, druh práce uvádí pracovník ve školství, kategorie rizika práce I. a druh prohlídky je periodická prohlídka. Přílohou této žádosti je listina nazvaná jako pracovní náplň – učitel ze dne 1.9.2011 (tato listina byla prováděná jako důkaz v tomto řízení), obsahem listiny je konkretizace pracovní náplně učitele. Další přílohou je doplněk pracovní náplně ze dne 9.3.2018, který se týká povinnosti při ochranně osobních údajů. Následuje emailový přípis [titul] [jméno FO] adresovaný ředitelce žalované ze dne 2.6.2021, kde uvádí, že 31.5.2021 vyšetřil žalobkyni s nálezem velmi zhoršeného zraku, konstatuje se invalidita II. stupně pro zrakovou vadu a uvádí, že dospěl k závěru, že žalobkyně není zdravotně způsobilá zejména k níže popsaným činnostem z náplně práce pedagogického pracovníka, a to samostatné vykonávání pracovních cest, oprava písemných grafických žáků, sledování výkonu žáků při vyučování, provádění písemného zkoušení s dohledem nad žáky, posuzování známek ohrožení žáků návykovými látkami včetně alkoholu, známek možného týrání žáků, dohled nad pořádkem ve třídě při vyučování a přítomnosti a bezpečí žáků během vyučování. Závěrem žádá žalovanou o vyjádření, zda jsou tato omezení pro zaměstnavatele přijatelná. Reakcí je dopis žalované [titul] [jméno FO] ze dne 4.6.2021 obsahující stanovisko zaměstnavatele na uvedenou žádost, kde žalovaná uvádí, že pokud jde o samostatné vykonávání pracovních cest, pak vzhledem k výši částečného úvazku žalobkyně tato nemusí vykonávat pracovní cesty a toto omezení je pro zaměstnavatele přijatelné. Pokud jde o opravy písemných a grafických prací žáků, tyto lze zajistit při využití informačních a komunikačních technologií, omezení je přijatelné. Pokud jde o sledování výkonu žáků při vyučování, provádění písemného zkoušení s ohledem nad žáky, toto je nezbytná součást práce učitele při vyučovací hodině, omezení je nepřijatelné, pokud neumí [titul] [fyzická osoba] tuto činnost zajistit kompenzačními pomůckami. Pokud jde o posuzování známek ohrožení žáků návykovými látkami včetně alkoholu, známek možného týrání žáků, dohled nad pořádkem ve třídě při vyučování, dohled přítomnosti a bezpečí žáků během vyučování, to je nezbytná součást práce učitele při vyučovací hodině, omezení nepřijatelné, pokud neumí žalobkyně tuto činnost zajistit kompenzačními pomůckami. Závěrem žalovaná cituje ust. § 22b zákona č. 563/2004 Sb.

7. Podle názoru odvolacího soudu je při rozhodnutí tohoto sporu nutné také přihlížet ke kontextu širších vztahů mezi účastnicemi, když v této souvislosti je nutno poukázat na dvě pravomocná soudní rozhodnutí vydaná v řízeních vedených mezi stejnými účastnicemi a vydaná tímto odvolacím soudem (z tohoto důvodu jsou oběma stranám sporu známa a nemusí být předmětem dokazování). Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 11.11.2021, č.j. 19 Co 659/2021-459 poprvé konstatoval zjištěnou diskriminaci žalobkyně ze strany žalované ve formě způsobu provedení hospitace dne 10.10.2019 ředitelkou žalované [titul] [fyzická osoba] na vyučovací hodině vedené žalobkyní. Soud dovodil, že ředitelka žalované jednak nedodržela vlastní pravidla provádění hospitace, když celohodinovou hospitaci neoznámila dopředu a dále se dopustila úmyslného zneužití zrakového postižení žalobkyně, čímž se dopustila nepřímé diskriminace. Krajský soud v Českých Budějovice dále pravomocným rozsudkem ze dne 10.8.2023, č.j. 19 Co 889/2019-858 opětovně shledal diskriminaci žalobkyně ze strany žalované. Předmětem řízení bylo jednak posouzení výpovědi z pracovního poměru, kterou žalovaná dala žalobkyni dne 22.6.2017 pro nadbytečnost a dále další jednání žalované spočívající v nepřidělování přímé pedagogické činnosti žalobkyně v určitém období, přidělování knihovnických prací ve sborovně, odepření přístupu žalobkyně do informačního systému školy a další jednání žalované v souvislosti se spory mezi účastnicemi ohledně mimořádné pracovně-lékařské prohlídky. Odvolací soud jednoznačně uzavřel, že jednání žalované při výběru žalobkyně jako osoby, které žalovaná dala výpověď pro nadbytečnost (tato výpověď byla žalovanou následně odvolána) odvolací soud shledal za diskriminační jednání, a to realizaci předem daného záměru ředitelky žalované [titul] [fyzická osoba] propustit žalobkyni z důvodu jejího zdravotního handicapu, když k tomu využila objektivní potřebu snížit rozsah pracovních úvazků zaměstnanců. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ředitelka žalované [titul] [fyzická osoba] od samého počátku projevovala úmysl ukončit pracovní poměr se žalobkyní. Uvedený závěr vyplývá z následujících skutečností: 1) za předchozího vedení školy nedocházelo mezi vedením školy a žalobkyní k žádným konfliktům či kontroverzím souvisejícím se zdravotním handicapem žalobkyně, 2) tato situace se mění příchodem nové ředitelky [tituly před jménem] Kubátové, která od počátku deklaruje své rozhodnutí žalobkyni propustit, 3) objektivně danou potřebu snižování rozsahu pracovních úvazků zaměstnanců řeší vedení školy různými opatřeními, které jsou nejprve zaměřena nejen na žalobkyni, ale také na několik jejích kolegů, následně vyústí ve výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost pouze pro žalobkyni, 4) existence pravomocného rozhodnutí, které shledalo diskriminační jednání žalované vůči žalobkyni, ke kterému došlo při vydání po vydání napadeného rozsudku soudu prvního stupně (viz rozsudek č.j. 19 Co 659/2021-459), 5) opětovná výpověď z pracovního poměru žalobkyně, nyní již přímo odůvodněná zdravotním stavem žalobkyně (výpověď řešená v tomto řízení), 6) kontroverze a konflikty mezi žalobkyní a ředitelkou [titul] [fyzická osoba] se vždy přímo či nepřímo týkaly zdravotního handicapu žalobkyně, zaměstnavatel nevznášel žádné námitky proti odborné úrovni výkonu práce žalobkyně či jejími neshodami v pracovním kolektivu, 7) namísto, aby zaměstnavatel (konkrétně současné vedení školy) řešilo, jak zajistit žalobkyni řádný výkon práce (kompenzace jejího zdravotního handicapu), zaměstnavatel reflektuje a akcentuje skutečné či domnělé problematické aspekty zdravotního stavu žalobkyně ve vztahu k vykonávané práci. Pokud jde o další vytýkané jednání, pak odvolací soud uzavřel, že bylo prokázáno, že směřovalo k legitimnímu cíli (zejména zjištění skutečného zdravotního stavu žalobkyně z hlediska způsobilosti k výkonu práce), nicméně zvolené prostředky i způsob jejich využití hodnotil odvolací soud jako jednání naplňující definici bossingu (šikana ze strany nadřízených) motivované zdravotním handicapem žalobkyně. Žalovaná při prosazování legitimních cílů se chovala zbytečně nátlakově a agresivně, nebrala ohled na zvláštní okolnosti na straně žalobkyně s ohledem na její zdravotní handicap.

8. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumá, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

9. Podle § 22b písm. a), písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) platí, že pedagogický pracovník je povinen vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání (písm. a), dále chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních (písm. c).

10. Podle § 3 odst. 1 vyhl. č. 263/2007 Sb. (pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení) platí, že v pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají a) přímou pedagogickou činnost, b) další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled na nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem, školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle § 6 odst. 2 a odst. 6 stejné vyhlášky platí, že ředitel školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům (odstavec 2). Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam (odstavec 6).

11. Podle § 237 zákoníku práce platí, že povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy (podle poznámky 76 jsou to § 67–84 zákona o zaměstnanosti).

12. Podle § 67 zákona o zaměstnanosti platí, že fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce (odstavec 1). Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni (odstavec 2 písm. b/). Podle § 80 zákona o zaměstnanosti platí, že zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovně-lékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazování pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením.

13. Podle § 3 antidiskriminačního zákona platí, že nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna proti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. (odst. 1). Nepřímou diskriminací se z důvodu zdravotního postižení rozumí odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovní poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.

14. Podle § 6 odst. 2 písm. b) vyhl. č. 79/2013 Sb. platí, že zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovně-lékařských prohlídkách se hodnotí na základě údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovně-lékařské prohlídky.

15. Podle § 41 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb. (o specifických zdravotních službách) platí, že součástí posudkové péče je posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě pracovně-lékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání. Podle § 42 odst. 1 písm. c) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo zdravotním stavu (dále jen „lékařský posudek“) vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to na základě zmocnění, c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy nebo jiné činnosti (dále jen „činnost“), pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby. Podle § 43 odst. 4 věta druhá dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci.

16. Odvolací soud neshledal žádné vady řízení před soudem prvního stupně, okresní soud provedl dokazování v dostatečném rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu, důkazy hodnotil logicky a přesvědčivě a jeho právní hodnocení lze považovat za správné, byť poněkud stručné.

17. Odvolací soud se plně ztotožňuje se závěrem okresního soudu, který neprováděl další důkazy navrhované žalovanou pro nadbytečnost, zejména vypracování dalšího nového znaleckého posudku či znaleckého posudku revizního. Předně je nutno konstatovat, že procesní a důkazní situace v tomto řízení nestojí tak, že by žalovaná jako zaměstnavatel, na niž přechází břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně prokázání naplnění výpovědního důvodu, tato břemena neunesla a důsledkem toho by byl její neúspěch v řízení. V takovém případě by bylo namístě poučovat žalovanou o neusnesení důkazního břemene a provádět další jí navrhované důkazy. Situace v tomto řízení je však odlišná, důvodem neúspěchu žalované v tomto řízení je, že skutkový stav věci (otázka pozbytí či nepozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně k dosavadní práci) byla zjištěna odlišně (žalobkyně dlouhodobě neztratila způsobilost k výkonu dosavadní práce).

18. Důvod zadávat v soudním řízení provedení dalšího znaleckého posudku, případně posudku revizního, existuje tehdy, pokud vypracovaný posudek soudního znalce neobstojí pro vady, které znalec není schopen vysvětlit a odstranit. Důvodem vypracování dalších posudků není, že některá strana sporu není s výsledkem znaleckého posudku spokojena proto, že vyznívá v její neprospěch. Odvolací soud nesouhlasí s námitkami žalované, že by závěry znalce [titul] [fyzická osoba] nebyly pro řízení použitelné, či že jsou vadné či nedostatečně zdůvodněné. Tato argumentace žalované vychází z nesprávné představy strany žalované o funkci a smyslu znaleckého posudku.

19. Smyslem a účelem znaleckého posudku je, aby se znalec, který disponuje odbornými znalostmi, které nemá a nemůže mít soud, vyjadřoval k odborným otázkám a tyto hodnotil právě za použití svých odborných znalostí. Činnost soudního znalce nemá a nemůže nahrazovat činnosti, které v občanském soudním řízení přísluší soudu, zejména zjištění skutkového stavu a právní hodnocení. Byť v některých konkrétních případech činnost soudního znalce může být spojena s tím, že zjistí či vyšetří některé konkrétní okolnosti věci potřebné pro odborné posouzení zadaných úkolů, nicméně znalecký posudek primárně neslouží ke zjišťování skutkového stavu a nemůže nahrazovat činnost soudu při zjištění skutkového stavu, které se provádí dokazováním. Tedy dokazování, hodnocení jednotlivých důkazů a formulace skutkového stavu nepřísluší soudnímu znalci, nýbrž výhradně soudu, který vychází z provedeného dokazování a z odborných závěrů znalce. Z tohoto pohledu jsou odvolací námitky strany žalované vytýkající soudnímu znalci [titul] [fyzická osoba], že tento se řádně nevypořádal s rozhodnutím krajského úřadu, který v pořadí druhý lékařský posudek [titul] [jméno FO] potvrdil, či že znalec řádně nezdůvodnil, proč uvěřil posudku [titul] [jméno FO] oproti posudku [titul] [jméno FO], zcela nesprávné.

20. Znalecký posudek neslouží ani k tomu, aby nahrazoval další činnost soudu, která mu v řízení přísluší, a to právní hodnocení. Znalecký posudek neslouží k tomu, aby soud delegoval rozhodovací činnost na znalce, požadoval po něm argumentaci, kterou nahradí právní hodnocení věci a tyto následně nekriticky přebere.

21. Aplikováno na souzenou věc platí, že úkolem znalce v této věci je zejména za použití svých odborných znalostí vyjádřit se ke zdravotnímu stavu žalobkyně v době podání přezkoumávané výpovědi z pracovního poměru, dále k vývoji zdravotního stavu žalobkyně v čase (zhoršení zdravotního stavu následně hodnoceného jako ztráta způsobilosti k výkonu dosavadní práce), a dále k otázkám, jakým konkrétním způsobem zdravotní stav žalobkyně tuto limituje při výkonu dosavadního zaměstnání, zejména které činnosti vykonávat může, které nikoliv a které s omezením. Tyto úkoly znalec [titul] [fyzická osoba] splnil, učinil jasný a podrobný závěr o zdravotním stavu žalobkyně (nesporný deficit ve zrakových funkcích), vyjádřil se i k vývoji jejího zdravotního stavu (zrakové postižení žalobkyně je dlouhodobě stabilní, nedošlo k jeho podstatnému zhoršení, naopak vzhledem k podstoupení experimentální léčby žalobkyně pociťuje subjektivně zlepšení stavu). Znalec [titul] [fyzická osoba] se též jednoznačně vyjádřil k tomu, které konkrétní činnosti tvořící pracovní náplň žalobkyně tato může vykonávat, které nikoliv a které s omezením. Ostatně z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že v těchto podstatných otázkách se znalec[Anonymizováno][titul] Boháč zcela shodl s ostatními provedenými důkazy, zejména dalšími předloženými znaleckými či lékařskými posudky či odborným vyjádřením. Ostatně závěry znalce [titul] [fyzická osoba] ohledně konkrétního zdravotního stavu žalobkyně a ohledně možnosti konat konkrétní činnosti pracovní náplně učitelky se v zásadě shoduje i se závěry autora lékařského posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (viz email [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]). Jinými slovy všechny provedené důkazy se v otázce zdravotního stavu žalobkyně a jeho dopadu na konkrétní činnosti učitele v zásadě shodují. Všechny tyto důkazy také shodně poukazují na dlouhodobě stabilizovaný stav zrakového postižení žalobkyně. Jedinou výjimkou je formulace [tituly před jménem] [jméno FO] obsažená v emailu ze dne [datum], který hovoří o nálezu velmi zhoršeného zraku. Jde o zjevně nesprávný závěr, který je v přímém rozporu se všemi ostatními důkazy, zejména odbornými vyšetřeními specialistů.

22. Ohledně naplnění výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce je soudní praxe dlouhodobě jednotná v závěru, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumal, nelze (ani za právní úpravy účinné od [datum]) považovat za závazné rozhodnutí ve smyslu § 135 odst. 2 o.s.ř., nýbrž jen za nezávazné „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků. (viz rozhodnutí NS, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021, 21 Cdo 1804/2015). Právě o takovou situaci v tomto řízení jde, neboť existují odůvodněné pochybnosti o správnosti lékařského posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který jednak není blíže odůvodněn a je v přímém rozporu s ostatními předloženými důkazy stranou žalující – lékařskými a znaleckými posudky a odbornými vyjádřeními lékařů o stejné otázce.

23. Rozdílnost závěrů [tituly před jménem] [jméno FO] na jedné straně a všech ostatních lékařů včetně znalce [tituly před jménem] Boháče na straně druhé spočívá v tom, zda jištěná omezení daná zdravotním stavem žalobkyně znamenají či neznamenají její dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost konat dosavadní práci učitelky střední školy. Z doplněného dokazování v odvolacím řízení vyplývá, že [tituly před jménem] Pavlásek se při vydání lékařského posudku omezil na zjištění zdravotního stavu žalobkyně a zjištění konkrétních omezení ve vztahu k činnostem učitelky uvedené v organizačním řádu školy (konkrétní pracovní náplň učitele). [tituly před jménem] Pavlásek před vypracováním posudku sdělil své dílčí závěry žalované, tedy které činnosti žalobkyně může a které nemůže vykonávat či které s omezením a přenesl rozhodnutí o tom, která z těchto omezení jsou akceptovatelná a která nikoliv na rozhodnutí zaměstnavatele, který tak učinil, když dvě oblasti omezení označil za akceptovatelná a dvě za neakceptovatelná v situaci, kdy nemohou být kompenzována zdravotními pomůckami. [titul] [fyzická osoba] toto stanovisko zaměstnavatele převzal, a dospěl k závěru o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti. Jinými slovy autor lékařského posudku [titul] [fyzická osoba] tímto způsobem de facto delegoval výsledné posouzení na zaměstnavatele a jeho rozhodnutí zjevně převzal. Takový postup, tedy předurčení výsledku lékařského posudku zaměstnavatelem, odporuje smyslu a účelu posudkové činnosti v rámci pracovnělékařských služeb. Znalec [titul] [fyzická osoba] naproti tomu učinil závěr sám, a to na základě reflektování zvláštního postavení žalobkyně jako zaměstnance se zdravotním postižením. Jeho závěr plně akceptoval soud prvního stupně a shodu je s ním i soud odvolací.

24. Jádro tohoto sporu a současně důvod, proč [titul] [fyzická osoba] na jedné straně a [titul] [fyzická osoba] a všichni ostatní lékaři na straně druhé dospěli k odlišnému závěru o zdravotní způsobilosti žalobkyně spočívá v tom, zda učitelka se zdravotním handicapem, jehož důsledkem je nemožnost vykonávat některé činnosti pracovní náplně učitele a jiné vykonávat s omezením, musí být bez dalšího shledána nezpůsobilou. Posouzení této otázky není otázkou výlučně odbornou z hlediska lékařského (z lékařských i znaleckých posudků jednoznačně vyplynulo, jaký je zdravotní stav žalobkyně a jaký má konkrétní dopad na její pracovní činnost), ale je již otázkou právní úvahy. Je totiž třeba zohlednit a správně aplikovat nejen právní úpravu, na niž odkazuje žalovaná, tedy legislativní požadavky na práci učitele, ale také právní normy upravující zvláštní postavení zdravotně postižených v pracovním poměru a tyto vzájemně poměřit. Také je třeba konkrétně posoudit, zda konkrétní požadavky zaměstnavatele (vyjádřené ve stanovisku žalované ze dne 4.6.2021 adresované [titul] [jméno FO]), jsou správné, odůvodněné a legitimní jak s ohledem na legislativní požadavky, tak dopady na fungování školy v tom smyslu, zda akceptace zdravotních omezení žalobkyně by znamenalo nepřiměřené zatížení žalované, či naopak zda nejsou projevem diskriminace zaměstnavatele vůči zdravotně postiženému zaměstnanci. Tyto právní úvahy soud prvního stupně nečinil, nicméně vzhledem k dostatečně zjištěnému skutkovému stavu je může učinit odvolací soud.

25. Žalobkyně je osobou invalidní ve druhém stupni, je tedy ve smyslu § 67 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti osobu se zdravotním postižením, které se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Tento obecný požadavek konkretizuje § 80 písm. a) téhož zákona, podle kterého platí, že zaměstnavatelé jsou mimo jiné povinni rozšiřovat podle svých podmínek možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek. Pro potřeby tohoto sporu je podstatná povinnost žalované jako zaměstnavatele přizpůsobovat pracovní podmínky žalobkyně tak, aby mohla řádně vykonávat svou práci. Pokud by žalovaná odmítla či opomenula přijmout přiměřená opatření, aby měla žalobkyně jako osoba se zdravotním postižením přístup k zaměstnání, či na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe, tuto znevýhodnila oproti ostatním zaměstnancům, dopustila by se nepřímé diskriminace, jak ji definuje výše citované ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 antidiskriminačního zákona.

26. Lez souhlasit se stranou žalovanou, že právní předpisy vyžadují vůči pedagogickému pracovníku zdravotní způsobilost (§ 3 odst. 1 písm. d/ zákona o pedagogických pracovnících) a ukládají pedagogickým pracovníkům nejen vykonávat přímou pedagogickou činnost, ale i další činnosti, zejména chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování (viz § 22b písm. a/, písm. c/ školského zákona). Tyto požadavky však nelze vykládat a naplňovat absolutně, ale naopak s ohledem na zvláštní ochranu žalobkyně jako osoby se zdravotním postižením. Jak vyplývá z povahy práce pedagogického pracovníka, a jak vyplývá i z výše zmíněných právních předpisů (např. z § 3 odst. 1 vyhl. č. 263/2007 Sb., obdobně z dílu 2.16 vyhl. č. 222/2010 Sb. týkající se pracovní činnosti učitelů), zásadní a podstatnou náplní práce učitele je přímá pedagogická činnost, tedy výuka žáků či studentů. K této činnosti je podle shodných závěrů všech lékařských či znaleckých posudků či odborných vyjádření provedených v tomto řízení žalobkyně schopná (s drobnými omezeními za pomoci kompenzačních pomůcek a vytvoření vstřícných pracovních podmínek ze strany zaměstnavatele), ostatně tuto činnost dlouhodobě pro žalovanou vykonávala. Zdravotní omezení žalobkyně, v jejichž důsledku není schopna naplňovat některé zaměstnavatelem definované činnosti, se týkají převážně jiných činností než samotné výuky, konkrétně činností, jež se dají nazvat jako dozorové a prevenční (posuzování známek ohrožení návykovými látkami včetně alkoholu včetně známek možného týrání žáků, dohled nad pořádkem ve třídě při vyučování, dohled přítomnosti a bezpečí žáků během vyučování). Pokud jde o dozorovou činnost nad studenty, tato je zařazena mezi další práce související s přímou pedagogickou činností (viz § 3 odst. 1 vyhl. č. 263/2007 Sb.), tedy jde o činnost, která není stěžejní činností učitele. Dohled nad žáky může podle § 6 téže vyhlášky vykonávat nejen pedagogický pracovník, ale jiný zaměstnanec. Provádění dohledu nad žáky určuje ředitel a má při tom vycházet z konkrétních podmínek, mezi které bezpochyby patří skutečnost, že jeden z učitelů má zdravotní omezení, které mu provádět dohled znemožňuje. Pokud jde o druhou zmíněnou oblast (posuzování známek ohrožení žáků návykovými látkami či týrání žáků), v praxi půjde např. o situace, kdy učitel při výuce či dozoru zaznamená známky intoxikace alkoholem či návykovou látkou u studenta (rozšířené zornice, neadekvátní chování), či známky fyzického násilí u studenta (např. modřiny či škrábance). Tyto povinnosti může žalobkyně plnit jen částečně (zaznamenání neadekvátního chování žáka), z větší části nikoli vzhledem ke zjištěnému zrakovému deficitu. Toto omezení by pro zaměstnavatele mohlo být považováno za nepřijatelné a znamenalo nepřiměřené zatížení např. v situaci, kdy by učitelský sbor určitého školského zařízení byl tvořen výhradně či převážně zrakově postiženými osobami, které by tyto funkce plnit nemohly, či v případě výuky na prvním stupni základní školy, kdy každá třída má jediného vyučujícího a jeho deficit by nemohl být kompenzován a nahrazen ostatními kolegy se zdravým zrakem, kteří konkrétní třídu také učí. Avšak v případě střední školy, kdy se v každé třídě střídá větší počet různých učitelů, tuto činnost, kterou žalobkyně při výuce není schopna naplnit, nahradí činnost ostatních vyučujících. Odvolací soud tedy uzavírá, že trvání žalované na plnění dozorové a prevenční činnosti u žalobkyně nelze akceptovat a nelze hodnotit jako odůvodněné a legitimní, odůvodněné nepřiměřeným zatížením zaměstnavatele.

27. Odvolací soud naopak dochází k závěru, že výše popsaný postoj žalované – trvání na plnění dozorové a prevenční činnosti, je projevem dlouhodobé a opakované diskriminace žalobkyně ze strany ředitelky [titul] [fyzická osoba]. Odvolací soud zde plně odkazuje na své předchozí závěry uvedené v rozsudku ze dne 10.8.2023, č.j. 19 Co 889/2019-858, které v tomto rozhodnutí shrnul tak, že ředitelka žalované [titul] [fyzická osoba] od samého počátku svého působení projevovala úmysl ukončit pracovní poměr se žalobkyní, když z tohoto důvodu byla žalovanou dána žalobkyni předchozí (byť následně odvolaná) výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost ze dne 22.6.2017. Následné jednání žalované, která opětovní ukončuje s žalobkyní pracovní poměr, nyní již přímo odůvodněnou jejím zdravotním deficitem, kterému předchází změna poskytovatele pracovnělékařských služeb, postup nového poskytovatele při vydání lékařského posudku, který umožnil zaměstnavateli předurčit výsledek posudkové činnosti, dále postoj ředitelky žalované [titul] [jméno FO], která u žalobkyně kategoricky trvá na plnění dalších činností učitele (dozoru a prevence), považuje odvolací soud za zjevné pokračování již dříve zjištěného úmyslu ředitelky žalované [titul] [jméno FO] ukončit pracovní poměr se žalobkyní výhradně z důvodu jejího zdravotního postižení. Žalobkyně byla přijata jako učitelka u žalované ještě za předchozího vedení, byla přijata se zdravotním handicapem, se kterým byla nejen schopna vystudovat vysokou školu, ale také se zařadit do pracovního procesu, tedy řádně vykonávat práci učitelky na střední škole, když za předchozího vedení nedocházelo mezi vedením školy a žalobkyní k žádným konfliktům či kontroverzím souvisejícím s jejím zdravotním handicapem. Na straně žalobkyně tedy nedošlo k žádné podstatné změně v jejím zdravotním stavu ani ohledně rozsahu omezení ve vztahu k vykonávané práci. Změny nastaly výlučně u zaměstnavatele, spočívající zejména v osobě nové ředitelky [titul] [jméno FO]. Tato od počátku deklaruje své rozhodnutí žalobkyni propustit, začínají vznikat dlouhodobé a opakované kontroverze a konflikty mezi žalobkyní a ředitelkou [titul] [jméno FO], které se vždy přímo či nepřímo týkají zdravotního handicapu žalobkyně. Namísto, aby zaměstnavatel řešil, jak zajistit žalobkyni řádný výkon práce, naopak reflektuje a akcentuje skutečné či domnělé problematické aspekty zdravotního stavu žalobkyně ve vztahu k vykonávané práci, což následně vyústí v dání první, následně odvolané, výpovědi z pracovního poměru žalobkyně ze dne 22.6.2017, když objektivně danou potřebu snižování rozsahu pracovních úvazků zaměstnanců řeší vedení školy následně výběrem žalobkyně jako osoby údajně nadbytečné. Po odvolání výpovědi je situace vyřešena bez propuštění žádného zaměstnance. Zřejmým pokračováním tohoto diskriminačního jednání je následná výpověď z pracovního poměru, která je předmětem tohoto řízení, tedy již přímo odůvodněná zdravotním stavem žalobkyně. Kladení stejných nároků na žalobkyni jako u ostatních zaměstnanců bez zdravotního postižení (zdánlivě neutrální kritérium a praxe), bez zohlednění zvláštní ochrany zdravotně postiženého zaměstnance vyplývající z právní úpravy, aniž by to bylo danou praktickou potřebou danou provozem školy (nepřiměřené zatížení), naplňuje definici nepřímé diskriminace podle § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona.

28. Odvolací soud uzavírá, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně provedená žalovanou ze dne 30.6.2021 podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je neplatná proto, že není naplněn důvod výpovědi, tedy žalobkyně nepozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, navíc toto ukončení pracovního poměru je pokračováním opakované a dlouhodobé diskriminace žalobkyně ze strany vedení školy a představuje nepřímou diskriminaci žalobkyně jako zaměstnance se zdravotním postižením. Odvolací soud proto napadený rozsudek, který neplatnost konstatoval, jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

29. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodoval podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kritéria úspěchu v odvolacím řízení, když stranou, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, je žalobkyně. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 776 Kč, tato částka se skládá z náhrady za právní zastoupení ve výši 5 000 Kč v rozsahu dvou úkonů právní služby (písemné vyjádření k podanému odvolání a účast právní zástupkyně žalobkyně u odvolacího jednání) v sazbě po 2 500 Kč za úkon podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč ve výši 600 Kč a 21 % DPH.

Poučení