20 C 9/2003-432

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi], o náhradu škody 157.185.250 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 157.185.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6,5% p.a. z této částky ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se domáhá po žalované z titulu náhrady škody zaplacení částky ve výši 157.185.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. od [datum] do zaplacení. Žaloba vychází z tvrzení, že žalovaná uzavřela s třetí osobou kupní smlouvu na movité věci ve vlastnictví žalobce nacházející se v areálu objektu zpracovny ovoce, [obec], k.ú. [obec], které tvoří součást zařízení technologie na zpracování ovoce a plnící a balící linky ovocných šťáv a byly sepsány v zápise o předání a převzetí strojního vybavení ze dne [datum], a na základě této smlouvy kupující citované vybavení převzal a vyvezl do zahraničí. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná nebyla oprávněna uzavřít kupní smlouvu na předmětné vybavení, neboť předmětné věci jí nikdy nebyly zastaveny a tedy ani nebyla oprávněna uspokojit své splatné pohledávky realizací jejich prodeje. Navíc, pokud jde o prodej samotný, tento byl učiněn v rozporu s platnými právními předpisy, když žalovaná provedla„ přímý prodej“ zástavy, přičemž platná právní úprava umožňovala pouze prodej ve veřejné dražbě. O vzniku škody se žalobce dozvěděl v dubnu 1999, když prováděl běžnou roční inventarizaci majetku, teprve v srpnu 2001 zjistil, že předmětné movité věci prodala žalovaná, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] Částku vzniklé škody a ušlého zisku žalobce vyčíslil podle znaleckého posudku [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem ve [obec]. Pasivní legitimaci žalované žalobce dovozuje z důvodu jejího právního nástupnictví po [právnická osoba], ke kterému došlo v důsledku realizace smlouvy o prodeji podniku mezi [právnická osoba] žalované dne [datum]. Žalovaná ve svých vyjádření k žalobě nárok žalobce popírá z následujících důvodů. Žalovaná předně namítá, že žalobce není vlastníkem jím uváděného majetku, neboť zařízení moštárny a plnící a balící linka ovocných šťáv, která byla dána do zástavy právní předchůdkyni žalované, [právnická osoba] a.s. na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] nepřešlo do vlastnictví žalobce. Jím odkazovaná kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [anonymizována tři slova], [adresa], [IČO] a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] je dle tvrzení žalované co do převodu movitých věcí neplatná pro neurčitost předmětu převodu, účinky této smlouvy zpochybnil i sám převodce, [příjmení] [jméno]. Pokud se společnost [právnická osoba] nestala vlastníkem žalobcem uváděných movitých věcí, nemohl vlastnictví k nim nabýt ani žalobce. Žalobce měl přitom tyto věci nabýt vkladem do svého základního kapitálu, přičemž žalovaná je názoru, že notářský zápis, kterým bylo zvýšení základního kapitálu žalobce o uváděné movité věci zvýšeno, je neplatný pro neurčitost a nesplnění formálních náležitostí vyžadovaných právními předpisy /např. ocenění/. Žalovaná dále popírá, že by došlo k fyzickému převzetí těchto věcí žalobcem. Pokud by soud aktivní legitimaci žalobce shledal, žalovaná vznesla námitku promlčení nároku z důvodu, že kupní cena na základě kupní smlouvy ze dne [datum] jí byla vyplacena téhož dne, žaloba o náhradu škody však byla soudu doručena až dne [datum]. Pokud jde o meritum věci, žalovaná dále popírá i žalobcem vypočtenou výši škody a ušlého zisku a příčinou souvislosti škody s tvrzeným porušením povinnosti žalované. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: I. Ohledně namítaného nedostatku aktivní legitimace žalobce soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne [datum] [ulice] agrokombinát [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [IČO] (který se původně vydělil jako jedno z nově zakládaných družstev z [anonymizováno] [obec]) (dále jen„ [příjmení] [jméno]“) a společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřely kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitosti [anonymizováno] [obec] v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] se všemi součástmi a příslušenstvím, příkladmo vyjmenovaném jako strojní vybavení moštárny, zpevněné plochy a komunikace atd. (dále jen„ Kupní smlouva I.“). Za prodávajícího smlouvu podepsali Ing. [příjmení], jako předseda družstva, a pan [jméno], jako místopředseda, za kupujícího Ing. [obec] [obec], jednatel společnosti. Zatímco převáděné nemovitosti byly určeny parc. číslem a kat. územím, příslušenství sestávající ze strojního vybavení moštárny mělo být popsáno ve znaleckém posudku Ing. [příjmení], který však nikdy nebyl zpracován (výpověď Ing. [příjmení] založená ve vyšetřovacím spise Krajského st. zastupitelství v [obec], sp. zn. ČTS: PJM [číslo] VT – dále jen„ vyšetřovací spis“). Vklad vlastnického práva k převáděným nemovitostem byl povolen dne [datum]. Mezi stranami je spor o platnost této smlouvy z důvodu, že (i) nebyla podepsána osobami oprávněnými jednat za prodávajícího, resp. že podpis smlouvy nebyl schválen podle platných statutárních předpisů družstva a dále, že (ii) předmět smlouvy je neurčitý, a to minimálně v části týkající se převodu movitých věcí. Pokud jde o první z uvedených námitek z provedených důkazů (žádost Ing. [příjmení], určená ZPD [anonymizováno] z [číslo] 1993, dopis ze dne 1/7/ 1993 od [právnická osoba] [příjmení] – ZPD [anonymizováno], zápis z jednání představenstva PPD [anonymizováno] z [číslo] 1994) vyplývá, že v době podpisu smlouvy Ing. [příjmení] sice již byl zvoleným předsedou družstva, jeho funkce však ještě nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Ing. [příjmení] byl zvolen členem představenstva a předsedou [příjmení] [jméno] na schůzi konané dne [datum], v rámci níž byl též přednesen transformační projekt, současně došlo ke změně obchodní firmy na ZPD [anonymizováno] [obec]. Na Kupní smlouvě I. je prodávající uveden pod původním názvem z důvodu, že v době jejího podpisu změna obchodní firmy ještě nebyla zapsána na katastrálním úřadě (výpověď žalobce, výpis z obchodného registru ve věci [právnická osoba] [anonymizováno]). Mezi jednotlivými členy představenstva družstva nepanovala shoda o tom, jaký způsobem se má prodej majetku a hospodaření dále ubírat. O objekt Zpracovny ovoce, včetně jejího zařízení, měl kromě [právnická osoba] (její jednatel [příjmení] [jméno] byl dle své výpovědi původně jedním z ředitelů [anonymizováno] [obec]) zájem tehdejší nájemce technologií, společnost [právnická osoba], představovaná Ing. [příjmení], který byl jedním z členů představenstva [příjmení] [jméno]. Vzhledem k nesouhlasu některých členů představenstva s uzavřenou Kupní smlouvou I. byly ze strany prodávajícího podány civilní žaloby a trestní oznámení na Ing. [příjmení]. Posléze byly civilní žaloby vzaty zpět a představenstvo prodávajícího na květnové schůzi roku 1994 potvrdilo platnost uzavřené Kupní smlouvy I. Pokud tedy jde o námitku neplatnosti Kupní smlouvy I. z důvodu, že nebyla podepsána oprávněnými osobami za prodávajícího, který její platnost sám zpochybňuje, soud uvádí, že z provedených důkazů je zřejmé, že Ing. [příjmení] byl v době jejího podpisu předsedou družstva a tím i osobou oprávněnou k podpisu smlouvy (bez ohledu na to, zda již byl zapsán v obchodním rejstříku), přičemž případné nedodržení vnitřních předpisů družstva, které nejsou obecně přístupné, nemá na platnost smlouvy vliv, ledaže by bylo prokázáno, že o nich kupující věděl. Jak kupující prostřednictvím svého statutárního orgánu sám vypověděl, o těchto předpisem neměl povědomí, neboť Ing. [obec] nebyl v představenstvu žádného z nástupnických družstev [anonymizováno] [obec]. Konečně i samo družstvo následně, dne [datum], platnost smluv uznalo. Vzhledem k uvedenému soud nepovažuje tuto námitku za důvodnou. Žalovaná dále namítá neplatnost Kupní smlouvy I. z důvodu neurčitosti jejího předmětu. V citované kupní smlouvě byl předmět převodu specifikován jako [anonymizováno] [obec] na [anonymizována dvě slova] se všemi součástmi a příslušenstvími, tj. strojní vybavení (technologie) moštárny, zpevněné plochy a komunikace včetně příjmového hospodářství, vodovodní přípojka, plynovod, včetně kotelny, oplocení, sociální zařízení, kanalizace a ČOV, trafostanice a kabelová přípojka, telefonní linky číslo a trvalé porosty, vše jak je popsáno ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] a v seznamu, který tvoří přílohu a nedílnou součást této smlouvy. Podle §120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Jak je z citovaného ustanovení patrno, důraz je kladen na znehodnocení hlavní věci, nikoli její součásti. Z uvedeného je tedy zřejmé, že strojní vybavení (technologie) moštárny nelze považovat za součást objektu [anonymizováno] [obec], neboť tento objekt by se jako nemovitost oddělením technologií zcela jistě neznehodnotil. Podle ust. §121 odst. 1 o.z. se za příslušenství považují věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Užívání přitom musí být trvalého rázu, nikoli jen přechodné, obě věci, jak hlavní věc tak příslušenství musí být trvale a funkčně spojeny společným hospodářským účelem. Ten, kdo nabude vlastnictví k věci hlavní, zásadně nabývá vlastnictví i k jejímu příslušenství. Je-li příslušenstvím nemovitá věc, musí být ve smlouvě jednoznačně určena (viz rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR publikovaný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek jako R 75/2004), neboť nemovitosti lze převádět pouze písemnou smlouvou, movité věci pak určeny být nemusí. Ačkoli v dané věci může být sporným, zda technologie moštárny lze považovat za příslušenství objektu zpracovny ovoce ve smyslu shora uvedeném, a zda tedy dochází k jejich převodu na základě Kupní smlouvy I., tato skutečnost je ve svém důsledku nerozhodnou, neboť k převodu vlastnického práva k movitým věcem stačí smlouva (tedy shodný projev vůle osob) uzavřená v ústní formě a předání věci. V posuzovaném případě přitom bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k převzetí strojního zařízení objektu [anonymizováno] [obec], jako vyplývá z protokolu o převzetí mimo jiné zařízení [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení], přičemž téhož dne byl uzavřen dodatek [číslo] ke Kupní smlouvě I. kde bylo strojní vybavení dále popsáno v přiložené příloze. Žalobce rovněž doložil, že strojní vybavení bylo zavedeno i do jeho účetnictví za rok 1993, a to pod dvěma položkami – a) strojní vybavení a b) balicí a plnicí linka ovocných šťáv (výpis z účetnictví žalobce). Žalobce tvrdí, že technologie moštárny byla v účetnictví vždy uváděna pouze pod citovanými dvěma položkami, stejně je vedena i ve znaleckých posudcích zpracovaných na určení jejich hodnoty zpracovaných v letech 1992 a 1996 Ing. [příjmení]. Nejpřehlednější popis celé technologie pak podává znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] se sídlem ve [obec] [číslo] 2004 z listopadu 2004. Podle tohoto posudku a shodně s výpovědí zástupců znaleckého ústavu pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se strojní zařízení moštárny skládá ze tří základních částí, a to (i) linky pro zpracování ovocných šťáv s příslušenstvím, která je popsána na str. [číslo] posudku, (ii) plnící a balící linky ovocných šťáv s příslušenstvím, popsané na str. [číslo], a (iii) ze zbývajících samostatných strojů a zařízení uvedených na str. [číslo] posudku. K tomu znalci uvedli, že všechny tyto tři oddíly, jak jsou popsány, musí pro řádný výkon zařízení pracovat společně a v podstatě pouze některé jednotky mohou pracovat odděleně. Konkrétně jde o jednotky uvedené ve třetím oddíle, např. lis [příjmení] či zařízení [anonymizováno]. Znalci uvedli, že při přípravě znaleckého posudku vycházeli z dokladů, které jim předložila [právnická osoba] v roce 1996, kdy se jednalo o prodeji technologií této společnosti, a dále z dokladů, které jim předložil žalobce, přičemž samotné zařízení shlédli v roce 1996. Jednotlivé věci tvořící součást technologie strojního vybavení moštárny jsou také specifikovány v příloze kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o. a dále v protokolu o předání a převzetí sepsaném mezi [anonymizováno] a žalobcem dne [datum] (protokol o předání a převzetí, výslech AZ [anonymizováno] a jejich znalecký posudek, znalecké posudky Ing. [příjmení]). Podle čl. II. Kupní smlouvy I. bylo strojní zařízení prodáno za částku 13.070.000 Kč, tedy za cenu podstatně nižší než činila skutečná hodnota zařízení, přičemž v této souvislosti soud vychází z rozhodnutí Okresního soudu ve [obec], č.j. 2T 20/99-1147 ze dne 17. prosince 2001, kterým byl Ing. [příjmení] shledán vinným za porušení povinností při správě cizího majetku, když tento prodal zjevně hluboko pod skutečnou cenou. Žalovaná tvrdí, že některé z částí technologie nemohla [právnická osoba] (a posléze žalobce) nabýt též z důvodu, že nebyly ve vlastnictví [právnická osoba]. Konkrétně se jedná o zařízení na zpracování ovoce a zeleniny dodavatele [právnická osoba] [anonymizováno] a zařízení [anonymizováno], které si pořídila společnost [právnická osoba] na základě leasingového pronájmu od [právnická osoba] a.s. (zařízení [anonymizováno] a lis [příjmení]) a [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. (zařízení [anonymizováno]). Zatímco ve věci vlastnictví zařízení Combiblock panuje mezi stranami shoda o tom, že jde o zařízení, které nebylo ve vlastnictví žalobce, u zbylých zařízení žalobce namítá, že jde o podvodné jednání ze strany [právnická osoba] s . a [právnická osoba] a.s. Soudu byla k důkazu předložena Leasingová smlouva [číslo] uzavřená mezi leasingovou, finanční a [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], spol. s r.o., [anonymizována dvě slova], [PSČ], [obec], dne [datum], ze které vyplývá, že [právnická osoba] a.s. poskytla [právnická osoba] na leasing stroje na zpracování ovoce a zeleniny za celkovou pořizovací cenu ve výši 24.500.000 Kč, přičemž polovina z této částky byla uhrazena před podpisem smlouvy. Z přiloženého zápisu o převzetí stroje nebo zařízení, jakož i ze sdělení [právnická osoba] založené ve vyšetřovacím spise vyplynulo, že se jedná o zařízení [anonymizováno] – zařízení na lisování ovoce a odpařování ovocných šťáv s příslušenstvím sestávajícím z lisu [příjmení] [jméno] typ [číslo] a rektifikační kolony [anonymizována dvě slova] [spisová značka] – [anonymizováno]. Dne [datum] došlo ke zrušení leasingové smlouvy z důvodu dlouhodobého prodlení s úhradou leasingových splátek. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] und Schlichterle, kterou [právnická osoba] prodala citované společnosti zařízení rektifikační dvojkolony [anonymizována tři slova] [spisová značka] – [anonymizováno]. Z dopisu [příjmení] [jméno] ze dne [datum] adresovaném Ministerstvu zemědělství a výživy vyplývá, že zařízení (technologii) na lisování a odpařování šťáv koupila původně [právnická osoba] na splátky od švýcarské [právnická osoba], a to za pořizovací cenu v hodnotě 30mil. Kč v roce 1990, zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1991 [právnická osoba] s . jako nájemcem předmětné technologie. Tento údaj se pak shoduje i s výsledky znaleckého zkoumání znal. ústavu AZ [anonymizováno], který u oddílu (i) linka pro zpracování ovocných šťáv s příslušenstvím uvádí rok pořízení 1988, u oddílu (ii) plnicí a balicí linka ovocných šťáv s příslušenstvím uvádí rok pořízení 1990 a u oddílu (iii) ostatní stroje a zařízení linky pro výrobu ovocných šťáv a příslušenství uvádí u lisu [příjmení] a zařízení [anonymizováno] rok pořízení 1991. Dne [datum] mělo dle předložené smlouvy o převzetí závazků dojít k převzetí závazku na zaplacení pořizovací hodnoty technologie [anonymizováno] ze [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Mezi účastníky je spor o to, zda společně s převzetím závazku přešlo i vlastnictví této technologie na společnost [právnická osoba], když existuje nesoulad mezi zakládanými kopiemi této smlouvy. Ačkoli soud vyzval [právnická osoba] k doložení originálu této smlouvy, který nebyli účastníci schopni předložit, s ohledem na dlouhý časový odstup od celé záležitosti nebyla ani [právnická osoba] schopna tento originál předložit. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než vycházet ze znění smlouvy založené ve vyšetřovacím spise, podle jejíhož čl. III [anonymizováno] spol. s r.o. přebírá závazek [právnická osoba] vůči [právnická osoba], přičemž současně s převzetím závazku na společnost [právnická osoba] přechází vlastnictví uvedených technologií. Tyto technologie se posléze staly předmětem zpětného leasingu od [právnická osoba] a.s. jak uvedeno shora. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že [právnická osoba] nabyla vlastnictví strojního vybavení (technologie) moštárny nacházející se v objektu [anonymizováno] [obec], k.ú. [obec] sestávající z technologií [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení], s tím, že specifikace jednotlivých součástí této technologie je uvedena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] z [anonymizováno] [rok]. Zařízení na lisování ovoce a odpařování ovocných šťáv s příslušenstvím sestávajícím z lisu [příjmení] [jméno] typ [číslo] a rektifikační kolony [anonymizována dvě slova] [spisová značka] – [anonymizována dvě slova] dodavatele [právnická osoba] součást převodu netvořilo. Jak uvedeno shora, [právnická osoba] se sice stala vlastníkem technologického zařízení moštárny [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení], toto zařízení však ve skutečnosti provozoval jejich nájemce, společnost [právnická osoba], a již od svého vzniku v září 1991, společnost [právnická osoba] přitom byla ekonomicky provázaná se [právnická osoba] (shodná tvrzení, nájemní smlouva z [datum], rekapitulace vzájemných pohledávek [příjmení] [jméno] a [právnická osoba] ze dne [datum], smlouva o převzetí závazku z [datum], výpis z obchodního rejstříku). [právnická osoba] byla také jedním ze zájemců o odkup zařízení od [příjmení] [jméno] (dopis Ing. [příjmení] ze dne [datum]). Po uzavření Kupní smlouvy I. [právnická osoba] a společnost [právnická osoba] podepsaly dne [datum] nájemní smlouvu na nájem objektu moštárny včetně strojního vybavení a technologie, které mělo být specifikováno v příloze smlouvy (nájemní smlouva z [anonymizováno] [rok] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] bez přílohy, která nebyla žalobcem ani žalovanou doložena). Dne [datum] strany uzavřely novou nájemní smlouvu na objekt moštárny a současně též smlouvu o zřízení věcného břemene užívání objektu moštárny ve prospěch společnosti [právnická osoba] Věcné břemeno nebylo zapsáno do katastru nemovitostí. Dne [datum] dále došlo k podpisu kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], na základě které prodávající prodal bývalému nájemci technologické zařízení moštárny [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] (kupní smlouva ze dne [datum]), za kupní cenu ve výši 13.500.000 Kč, dle soupisu provedeného v příloze ke kupní smlouvě a dle znaleckých ocenění provedených znalcem [příjmení] [příjmení] ve znaleckých posudcích [číslo] [rok] z [datum] (dále jen„ Kupní smlouva II.“). V čl. IV. Kupní smlouvy II. účastníci dohodli, že vlastnické právo k prodávaným věcem přechází na kupujícího k datu účinnosti této smlouvy. V čl. III posl. věta strany sjednaly, že nezaplacením kupní ceny ve sjednaném termínu, tedy do [datum], se má za to, že účastníci od kupní smlouvy odstupují. Pro případ prodlení, spočívající v opožděné platbě dohodnuté kupní ceny, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 1.500.000 Kč. Dne [datum] žalobce vystavil [právnická osoba] spol. s r.o. fakturu na kupní cenu, splatnou do [datum]. V průběhu února a března 1995 společnost [právnická osoba] upozornila prodávajícího na existenci zástavního práva [právnická osoba] k předmětným technologiím a žádala jeho odstranění. Společnost [anonymizováno] trvala na tom, že o existenci zástavního práva nic neví, bezúspěšně žádala jeho doložení ze strany [právnická osoba], která však odmítla jednat s někým jiným než s vlastníkem technologií, ke kterým se opětovně přihlásila [právnická osoba] (vzájemná korespondence z února a března 1995 – např. dopis pr. zástupce spol. Arkona ze dne [datum], informace o jednání na IPB ze dne [datum], sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], prohlášení Ing. [příjmení]). V návaznosti na uvedené dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] od Kupní smlouvy II. odstoupila. Ačkoli [právnická osoba] považuje odstoupení za účinné v souladu s ust. čl. III. posl. věta Kupní smlouvy II, soud má za to, že tento úkon je třeba považovat za odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení povinností ve smyslu ust. §345 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do [datum]. Takové odstoupení je pak účinné jeho doručením druhé smluvní straně, v daném případě tedy nejdříve [datum]. Pokud by totiž soud ust. článku III. poslední věta Kupní smlouvy II vykládal jako automatický zánik smlouvy v případě prodlení se zaplacením kupní ceny, úkon [právnická osoba] ze dne [datum] by se stal nadbytečným, o vůli stran zachovat smlouvu v platnosti i po uplynutí data [datum] pak svědčí i vzájemná korespondence ve věci namítaných vad předmětu prodeje i pozdní fakturace kupní ceny ze strany [právnická osoba]. Vzhledem k uvedenému je tedy soud přesvědčen, že úmyslem smluvních stran nebylo způsobit automatický zánik smlouvy v případě prodlení se zaplacením kupní ceny, nýbrž dát možnost odstoupení od smlouvy. Vzhledem k uvedenému tedy soud uvedenou větu shledává neurčitou a nesrozumitelnou a v důsledku toho i neplatnou a jak uvedeno shora, odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vykládá ve smyslu cit. ustanovení obchodního zákoníku. Po dobu od [datum] do [datum] byla vlastníkem technologického zařízení moštárny [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] společnost [právnická osoba] Dne [datum] sepsala notářka JUDr. [příjmení] [příjmení], se sídlem ve [obec], notářský zápis [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] o zvýšení základního kapitálu žalobce, ze kterého soud zjistil, že předmětem vkladu do základního kapitálu bylo mimo jiné technologické zařízení – moštárna v hodnotě 15.139.159 Kč a dále plnicí a balicí linka ovocných šťáv hodnotě 14.353.148 Kč. Při ocenění vkládaných věcí notářka vycházela z ocenění provedeného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckých posudcích [číslo] a [číslo], oba z [datum]. Dne [datum] došlo k předání a převzetí technologického vybavení dle specifikace uvedené v zápisu o předání a převzetí z [datum]. S ohledem na uvedené, kdy vkládané technologie byly specifikovány v přiložených znaleckých posudcích a předávacím protokolu, a kdy Krajský obchodní soud v [obec] na základě tohoto notářského zápisu zapsal zvýšení základního kapitálu žalobce, zdejší soud neshledal námitky žalované za důvodné a ve svém posuzování věci vycházel z citovaného notářského zápisu jako veřejné listiny ve smyslu ust. §134 o.s.ř. S účinností od [datum] (právní moc rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu žalobce) se tak žalobce stal vlastníkem technologického zařízení moštárny [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]. [příjmení] objektu moštárny se žalobce stal již na základě notářského zápisu NZ [číslo] ze dne [datum] o založení [právnická osoba] sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] (notářský zápis NZ [číslo]). Jelikož žádné další majetkové převody nebyly tvrzeny a tím spíše ani prokazovány, soud dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován v rozsahu technologického zařízení moštárny nacházejícího se v objektu [anonymizováno] [obec], k.ú. [obec] a sestávajícího z technologií [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení], s tím, že specifikace jednotlivých součástí této technologie je uvedena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] z listopadu 2004. II. Ohledně námitky nedostatku pasivní legitimace žalované soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Na základě smlouvy o prodeji podniku uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] dne [datum] přešel na žalovanou podnik [právnická osoba], ve smlouvě definovaný jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání prodávajícího. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří prodávajícímu a slouží k provozování jeho podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podle čl. 2 smlouvy o prodeji podniku se žalovaný zavázal převzít veškeré závazky souvisejí s podnikem. Takto definovaný podnik včetně pohledávek a závazků žalovaný převzal k [datum] (den účinnosti smlouvy) (smlouva o prodeji podniku z [číslo], společné prohlášení [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum]). V posuzované věci je žalobou namítáno způsobení škody [právnická osoba] při její podnikatelské činnosti (neoprávněná realizace zástavního práva) tedy závazek, který je IPB povinna žalobci nahradit. Jelikož se jedná o závazek vzniklý v souvislosti s podnikem [právnická osoba] je zřejmé, že tento závazek uzavřením smlouvy o prodeji podniku přešel na žalovanou. Tento závěr pak nemůže být dotčen ani doloženým tvrzením, že pohledávky ze smlouvy o úvěru přešly na společnost im [právnická osoba], [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi touto společností jako postupníkem a [právnická osoba] jako postupitelem dne [datum], a to již z prosté skutečnosti, že předmětem postoupení jsou práva a nikoli povinnosti s úvěrem či jeho zajištěním existující. I pokud by však bylo dohodnuto převzetí závazků, náhrada škody, jež je předmětem tohoto řízení, by předmětem takového převzetí nebyla (ledaže by tak bylo výslovně dohodnuto), neboť souvisí s realizací zástavního práva zaniklého v roce 1995, přičemž k postoupení pohledávky došlo v roce 1999 (smlouva o postoupení pohledávek mezi IPB a [právnická osoba] z [datum]). Na základě uvedeného tedy soud jednoznačně uzavírá, že závazek k náhradě škody, jež je předmětem tohoto řízení, nepřešel na společnost imAGe Alpha na základě smlouvy o postoupení pohledávek, mimo jiné z úvěru poskytnutého [právnická osoba], ale přešel na žalovanou v rámci prodeje podniku IPB. Žalovaná je tedy pasivně věcně legitimovanou v tomto sporu. III. Ohledně namítaného porušení právní povinnosti ze strany žalované a její příčinné souvislosti se způsobenou škodou soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi IPB a [obec] dne [datum] se IPB zavázala poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 60.000.000 Kč (úvěrová smlouva mezi IPB a [obec] z [číslo] 1992). Za IPB smlouvu podepsal Ing. Ptáček, za spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], jako předseda správní rady, na základě plné moci od generálního ředitele společnosti ze dne [datum] (plná moc pro J. [příjmení] z [číslo] 1992). Stejně jako u dalších dokumentů, i u této smlouvy vznesli účastníci – v tomto případě žalobce – námitku její neplatnosti, neboť ji za [právnická osoba] údajně nepodepsala osoba k tomu řádně zmocněná, k tomu doložil prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] sepsané ve formě not. zápisu N 236/2010, kterým Ing. Tkalač popírá, že by v souvislosti s podpisem úvěrové smlouvy plnou moc podepisoval. Soud se popsanou námitkou neplatnosti úvěrové smlouvy blíže nezabýval, a to z důvodu hospodárnosti řízení, když zjištění této skutečnosti, jak bude uvedeno dále, nepovažoval za nezbytné pro rozhodnutí ve věci samé, z důkazů v řízení provedených má nadto prokázané, že úvěr fakticky poskytnut byl. Jelikož [právnická osoba] úvěr nesplácela, IPB musela dodatečně zřídit zajištění. I když žalovaná kopií smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a výpověďmi osob, které ji podepsaly, dokládá, že zástavní právo bylo na předmětných technologiích zřízeno již v roce 1992, žalobce tuto skutečnost popírá a tvrdí, že zástavní právo na těchto technologiích nebylo před jejich nabytím žalobcem zřízeno. Zřízeno pak nemohlo být ani později, neboť k platné smlouvě by bylo potřeba souhlasu [právnická osoba] jako vlastníka. Soud ke vznesené námitce provedl důkaz kopií smlouvy o zřízení zástavního práva k movité věci sepsané mezi IPB a [příjmení] [jméno] dne [datum] (smlouva o zřízení zástavního práva k movité věci z [číslo] 1992, vyšetřovací spis a v něm založené výslechy osob zúčastněných na zřízení zástavního práva, opětovný výslech Ing. [jméno] a Ing. Ptáčka před zdejším soudem) a dospěl k závěru, že žalobce svá tvrzení o neexistenci zástavního práva neprokázal. K uvedenému závěru soud došel zejména z důvodu, že nebyla zpochybněna platnost podpisů na smlouvě samotné i záznamu o označení věcí štítky, přičemž pokud jde o fyzické označení věcí těmito štítky soud vychází z tvrzení Ing. [jméno] s tím, že opomenutí tohoto úkonu ze strany banky jako zástavního věřitele, tedy osoby, která se poskytováním úvěrů a jejich zajištění profesionálně zabývá, nepovažuje za pravděpodobné. K existenci zástavní smlouvy se jasně vyjádřila Ing. [příjmení] ve své výpovědi ze dne [datum] (založená ve vyšetřovacím spisu), když uvedla, že sjednání zástavy dávalo i logický smysl, a to díky spolupráci mezi [příjmení] [jméno] a [právnická osoba]. Na základě shora uvedeného má soud uzavření zástavní smlouvy za prokázané. I opačný závěr soudu ve věci platnosti zástavní smlouvy by však neměl vliv na posouzení námitky porušení povinnosti IPB, neboť soud tuto námitku přesto shledal důvodnou, jak uvedeno dále. Porušení povinnosti právního předchůdce žalované soud spatřuje v nezákonné realizaci zástavního práva, ke které mělo dojít kupní smlouvou uzavřenou mezi IPB a p. [příjmení] [jméno] dne [datum] Touto smlouvou [právnická osoba], prodala„ část technického zařízení moštárny a strojního vybavení, které se nachází v nekompletním stavu“ (čl. 1 smlouvy), tedy věci, o jejichž bližší specifikaci se smlouva nezmiňuje. S ohledem na požadavek určitosti právního úkonu, lze nedostatek ve specifikaci předmětu převodu považovat za nedostatek způsobující neurčitost a tedy i neplatnost právního úkonu. Na základě této smlouvy tedy kupující p. [jméno] [příjmení] nemohl nabýt vlastnictví movitých věcí – technologie moštárny, a to ani v případě, že za ně zaplatil kupní cenu. K převodu vlastnictví pak dále nemohlo dojít ani z důvodu, že citovaná kupní smlouva je neplatná nejen podle ust. §40 o.z., ale i pro porušení ust. §299 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění platném k [datum], podle kterého je zástavní věřitel oprávněn výkon svého zástavního práva realizovat pouze prostřednictvím veřejné dražby, ledaže by smlouva o zřízení zástavního práva upravovala i jiný prodej zástavy a poté, co na zamýšlený výkon práva upozorní zástavce. Pokud jde o prvou z uvedených podmínek zástavní smlouva ze dne [datum] žádné ujednání o jiném než zákonem předvídaném výkonu zástavního práva neobsahuje a pokud měly být věci prodány prostřednictvím přímého prodeje, došlo tím k porušení citovaného ustanovení. Pro posouzení otázky, zda IPB porušila realizací zástavy kupní smlouvou ze dne [datum], je tak nadbytečné zabývat se i hodnocením případného porušení druhé podmínky stanovené ust. §299 obch. z. Dne [datum] [právnická osoba] vydala panu [příjmení] [jméno] potvrzení, že při podpisu smlouvy obdržela částku ve výši 600.000 Kč. Ačkoli měla být podle textu smlouvy i vystaveného potvrzení předmětná částka uhrazena na vnitřní účet banky, z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaném Policii ČR vyplývá, že žádné dokumenty svědčící o vkladu této částky v předmětném období roku 1995 nebyly dohledány. Namísto toho žalovaná dohledala doklady z roku 1999, a to účtenku z [datum] na částku 600.000 Kč a dále příkaz k úhradě ze dne [datum]. Žalobce z těchto skutečností dovozuje, že platba ve výši 600.000 Kč nebyla provedena v roce 1995 ale až v roce 1999. I když Ing. [jméno] ve své výpovědi popřel, že by [právnická osoba] vystavila potvrzení o úhradě částky a zániku zástavního práva, aniž by peníze byly skutečně poskytnuty, pochybnosti žalobce o skutečném datu úhrady kupní ceny soud shledává důvodnými. Současně je ale třeba uvést, že žalobce, s výjimkou shora uvedených účetních dokladů, nijak nedoložil, že částka ve výši 600.000 Kč složená na účet banky v dubnu 1999 je skutečně částkou kupní ceny dle kupní smlouvy z [datum] takto zaplacenou kupujícím, panem [příjmení] [jméno], když [jméno] [příjmení] ve své výpovědi v rámci trestního řízení (založena ve vyšetřovacím spise) popřel, že by kupní smlouva z roku 1995 byla realizována, namísto toho vypověděl, že původní jednání s IPB ztroskotala a na přelomu let 1998 1999 vstoupil do jednání přímo se [právnická osoba] s.r.o. (tehdy již Arkona– [právnická osoba]), se kterou se dohodl na kupní ceně ve výši 200.000 DM. Tato tvrzení jsou sice popírána představiteli [právnická osoba] – [právnická osoba], jak bude uvedeno dále, ve spise jsou ale založeny i doklady svědčící o úhradě provizí za zprostředkování prodeje osobám spojeným s Arkona- [právnická osoba] Z žádného z důkazů založených do spisu soudu či obsažených ve vyšetřovacím spise, jež jsou hodnoceny dále v tomto textu, pak nevyplývá, že by odvoz technologií v roce 1999 byl činěn s vědomím IPB a na základě jí podepsané kupní smlouvy z roku 1995 a že by to byl právě p. [jméno] [příjmení], kdo vložil na účet IPB částku ve výši 600.000 Kč. Vznik škody žalobce spatřuje ve skutečnosti, že při každoroční inventarizaci technologie, dne [datum] zjistil, že veškeré zařízení moštárny bylo neznámo kým demontováno a neznámo kam odvezeno. Z dokladů založených ve vyšetřovacím spisu a dále v konkurzním spise vedeném na [právnická osoba] [právnická osoba] Městským soudem v Praze pod sp. zn. 95K 77/98 (dále jen„ konkurzní spis“) soud zjistil, že dne [datum] se uskutečnila nakládka blíže neurčeného technologického zařízení v lokalitě [obec] v závodu spol. [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. (smlouva o přepravě zboží [číslo]) a dne [datum] spol. H&M [příjmení] [jméno] vystavil příjmový doklad na částku ve výši 24.000 Kč za práci autojeřáby, kterou objednala [právnická osoba] s.r.o. (příjmový pokladní doklad ze dne [datum], výpověď M. [příjmení] založená ve vyšetřovacím spise). Ve vyšetřovacím spisu i spisu zdejšího soudu jsou dále založeny faktury a stvrzenky společnosti [právnická osoba] z dubna 1999, jednatele pana [příjmení], jako prodávajícího pro [právnická osoba] und [anonymizováno] jako kupujícího za celkovou cenu ve výši 1.654.800 Kč. Jednatel společnosti [právnická osoba] při výslechu před policejními orgány (vyšetřovací spis) uvedl, že se na koupi zařízení ze [obec] nijak nepodílel. Dále byla ve vyšetřovacím spise zjištěna fakturace [právnická osoba] [jméno] z května 1995 na stroje [anonymizováno] a [anonymizováno] za celkovou částku ve výši 6.427.450 Kč. Skutečný původ těchto dokladů, zejména pak uvedení osob pana [příjmení] a pana [příjmení], nebyl v rámci vyšetřování objasněn, dle oznámení [právnická osoba] und Schlichterle se ale zřejmě jedná o doklady - potvrzení o nákupu zařízení na výrobu ovocné šťávy [obec] v České republice - [právnická osoba] und Schlichterle a jeho dalším prodeji jejich zákazníkovi, [právnická osoba], Turecko (oznámení [právnická osoba] und Schlichterle ze [datum] založené ve vyšetřovacím spise). Uvedené doklady nasvědčují tomu, že v dubnu 1999 provedla [právnická osoba] und Schlichterle nákup a současně i odvoz blíže nespecifikovaného technologického zařízení z prostor [právnická osoba] – Ovo, [obec]. Jaké konkrétní zařízení bylo v tomto období odvezeno nelze s jistotou určit, nepodařilo se to ani orgánům činným v trestním řízení, kteří tuto skutečnost prověřovaly (usnesení PCŘ sp. zn. ČTS: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum]). Ze založených důkazů, výpovědí jednotlivých na věci zúčastněných osob (zejména jednatelé [právnická osoba] – Ovo spol. s r.o. v různém období – p. [příjmení] do února 1998, p. [příjmení] únor až říjen 1998 a dále Ing. [příjmení] jako správce konkurzní podstaty po prohlášení konkurzu v říjnu 1998, pan [jméno] [příjmení], který podepsal s IPB dne [datum] kupní smlouvu a v roce 1998 1999 zastupoval [právnická osoba] und Schlichterle) se lze pouze domnívat, že až do [datum], kdy došlo k soupisu předávacího protokolu mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a Arkona- [právnická osoba] nedošlo k odvozu ani části technologického zařízení umístěného v prostorách provozovny zpracovny ovoce. Do tohoto protokolu předseda představenstva [anonymizováno] [právnická osoba] svou rukou (dle jeho výpovědi před zdejším soudem) poznamenal, že„ stav zjištěný dne [datum] stále trvá, technologie jsou bez zástav, část technologií – kolona, lis a combliblock jsou na leasing“. V tomto období bylo také vydáno [anonymizována tři slova] v [obec] usnesení [číslo jednací], kterým byla [právnická osoba] s.r.o. s účinností od [datum] zakázána dispozice se zařízením dle inventurního soupisu uvedeného ve výroku rozhodnutí, sestaveného dle soupisu z [datum]. Po převodu 100% obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] v únoru 1998 došlo zřejmě k odvozu zařízení Combiblock, které bylo ve vlastnictví leasingové [právnická osoba], částečně mohlo dojít i k odvozu zařízení, které bylo ve vlastnictví leasingové [právnická osoba] – např. lis Belmer – když Ing. [příjmení] vypověděl, že za jeho působení byla provedena demontáž zbytku zařízení spol. Corfin a smlouva mezi [právnická osoba] und Schlichterle a [právnická osoba] a.s. ze dne [datum] (viz dále) zní pouze na rektifikační dvojkolonu (sdělení Ing. Mikolenky ze dne [datum], založené v trestním spise, jednání ohledně demontáže a odvozu zařízení Combiblock potvrdila i [právnická osoba], kupní smlouva mezi [právnická osoba] a [příjmení] und Schlichterle Gmbh). V říjnu 1998 byl prohlášen konkurz na [právnická osoba] – [právnická osoba] a společnost převzal správce konkurzní podstaty, Ing. [příjmení] (konkurzní spis). Dne [datum] Ing. [příjmení] sestavil soupis konkurzní podstaty, z něhož vyplývá, že k tomuto dni byl účetní stav hmotného investičního majetku ve výši 3.600.000 Kč, z toho stroje, přístroje a inventář v částce 1.700.000 Kč. K položce stroje, přístroje a inventář uvedl, že jde o zařízení k výrobě ovocných šťáv, která ale nejsou kompletní, neboť jejich převážná část nebyla ve vlastnictví úpadce, nýbrž patřila leasingové [právnická osoba], které toto zařízení demontovala a odvezla. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] und Schlichterle, kterou [právnická osoba] prodala citované společnosti zařízení rektifikační dvojkolony [anonymizována tři slova] [spisová značka] – [anonymizováno] Tomu odpovídá i výpověď Ing. [příjmení], že v průběhu zimy 1998 1999 Ing. [příjmení] kontaktoval zástupce firmy Corfin s tím, že by odvezli zbytek technologie moštárny. Ing. [příjmení] odvoz této technologie umožnil, jelikož v účetnictví úpadce dohledal smlouvu o finančním pronájmu. Nakládce přítomen nebyl a k jejímu rozsahu se nemůže vyjádřit (výpověď Ing. [příjmení] ze dne [datum] založená v trestním spise). Vstup do areálu měli umožnit zástupci [právnická osoba] [obec] s.r.o., za niž jednal Ing. [příjmení], bývalý jednatel [právnická osoba], která v areálu také sídlila. K novému výslechu dne [datum] Ing. [příjmení] potvrdil, že byl kontaktován panem [příjmení] – zájemcem o zařízení, zařízení ani jiný majetek mu však neprodal. Uvedl, že mu není známo, že by firma p. [příjmení] odvážela nějaký majetek, žádnou smlouvu s ním neuzavřel, žádné finance od něj nedostal. Naopak pan [jméno] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] před policí v Severním Hesensku vypověděl, že je jednatel firmy [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], která se zabývá obchodem se stroji a průmyslovými zařízeními. Podniká nejen vlastním jménem, ale i pro jiné firmy. O odprodeji strojů na výrobu ovocné šťávy a koncentrátu jednal s [právnická osoba] [právnická osoba], smlouvu dohodli ústně, kupní cenu sjednali ve výši 200.000 DM. Na tuto cenu byly pouze vystavovány faktury, v závislosti na postupu demontáže, peníze pak byly v hotovosti předávány panu [příjmení] (správce konkurzní podstaty [právnická osoba]) a panu [příjmení] (bývalý jednatel [právnická osoba]). K okolnostem smlouvy ze dne [datum] pan [příjmení] uvedl, že jednal s pracovníkem banky, jednání však ztroskotala a pokračovala až v roce 1998 1999. Tehdy nedemontoval ani neodvezl žádný stroj, ve [obec] byl poprvé na konci roku 1998. V trestním spise jsou dále založeny pokladní stvrzenka od firmy [příjmení] und Schlichterle pro p. [příjmení] za zprostředkování z [datum]. Dále je založena dohoda o poskytnutí úplaty ve výši 20.000 DM JUDr. [příjmení] za zprostředkování technologií od [právnická osoba] [právnická osoba] Ze stvrzenky ze dne [datum] vyplývá, že Ing. [příjmení], správce konkurzní podstaty [anonymizováno] přijal od [právnická osoba] und Schlichterle částku ve výši 30.000 [příjmení] jako kauci na technologii [obec]. Jak uvedeno výše, celou záležitostí odcizení technologického zařízení z objektu moštárny [obec] se podrobně zabývala policie ČR, která nakonec věc usnesením sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] odložila, a to zejména z důvodu, že se nepodařilo specifikovat odcizené technologické zařízení ani zjistit konkrétní osobu, která zařízení moštárny zcizila. V průběhu řízení se zejména nepodařilo specifikovat zařízení moštárny, které bylo skutečně odvezeno v dubnu 1999 p. [příjmení] a zda nebyla část zařízení odvezena IPB při realizaci zástavního práva a to buď již dříve nebo v tomto období. S ohledem na shora podané důkazy, které si vzájemně odporují, již s odstupem doby nelze přesvědčivě dohledat nakolik se na odvozu zařízení účastnili představitelé [právnická osoba] [právnická osoba] a v jakém období, či nakolik se jednalo o úkon třetí neznámé osoby a v tomto rozsahu se soud se závěry učiněné PČR ztotožňuje. Pokud však jde o předmět tohoto řízení, kterým je prokázání příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou (která bezpochyby vznikla, když v areálu nakonec nic nezbylo) a porušením povinnosti [právnická osoba] spočívajícím v nezákonném podpisu kupní smlouvy dne [datum], soud uvádí, že z provedených důkazů, byť jsou jakkoli nepřesné co do popisu skutečného stavu věcí, nevyplývá, že by se [právnická osoba] na odvozu zařízení, ke kterému mohlo dojít v průběhu listopadu 1997 – jara 1999, jakkoli podílela. [jméno] [příjmení] vypověděl, že v roce 1995 sice s IPB o prodeji technologií jednal, tyto dohody nicméně nakonec selhali. V roce 1998 1999 pak již jednal pouze s představiteli společnosti [právnická osoba], účast IPB na těchto jednáních (či jednáních dřívějších) nepotvrdili ani p. [příjmení], p. [příjmení] či p. [příjmení]. K samotnému odvozu části technologií v únoru-dubnu 1999, o kterém žalobce tvrdí, že právě v tuto dobu se jednalo o realizaci zástavního práva IPB lze pouze uvést, že kromě výpovědí osob shora jmenovaných ani doložené faktury žádným způsobem nedokládají účast IPB na tvrzeném úkonu. Konečně, pokud jde o předložené stvrzenky o připsání částky 600.000 Kč na vnitřní účet banky až dne [datum], ani tato skutečnost nijak nedokládá, že by šlo o zaplacení kupní ceny od pana [příjmení] [jméno] z kupní smlouvy ze dne [datum], když ani není zřejmé, kdo tuto částku na účet banky vložil. [jméno] [příjmení] se sice v roce 1999 nákupu technologií účastnil, ale pouze jako zástupce [právnická osoba] und Schlichterle a dle svého tvrzení za technologie zaplatil [číslo] DM, tedy částku s ohledem na žalobcem tvrzený stav technologií daleko přiléhavější. Ze všech těchto důvodů, soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno prokázání, že k odcizení technologií jím vlastněných došlo v důsledku porušení povinnosti [právnická osoba], kterou shledal v uzavření neplatné kupní smlouvy z [datum], když tato kupní smlouva sama o sobě z důvodu své neplatnosti nemohla převod vlastnického práva a tedy ani vznik tvrzené škody způsobit, a žalobu tedy neshledal v meritu věci důvodnou. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani sami účastníci jejich pravost či věcnou správnost nezpochybňovali. Dále svá skutková zjištění soud opřel o výpovědi v řízení vyslechnutých svědků, jež zhodnotil výše. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných k tomu, aby mohl ve věci rozhodnout. Uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následujícím způsobem. Podle ust. §757 ve spojení s ust. §373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinného do 30.6.1995 (tedy k datu porušení povinnosti žalované, za které soud považuje podpis kupní smlouvy s panem [příjmení] [jméno] dne [datum]), kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Úprava náhrady škody v obchodním zákoníku je ve vztahu k úpravě obsažené v zákoníku občanském úpravou zvláštní, uplatní se při náhradě škody vzniklé v souvislosti s obchodními vztahy. Jelikož v posuzované věci došlo ke vzniku škody v souvislosti s obchodním vztahem mezi žalobcem a žalovanou, byť zástavní smlouva je obecně jako smluvní typ upravena v zákoníku občanském, oba její účastníci byly právnické osoby a proto soud dospěl k závěru, že tvrzený nárok je třeba posuzovat podle ustanovení obchodního zákoníku. Ostatně v předmětném období i obchodní zákoník upravoval způsob realizace zástavního práva vzniklého v rámci obchodních vztahů a to svými ust. §297 až 299, přičemž právě v porušení ust. §299 obch. z. ze strany žalované žalobce spatřuje porušení její právní povinnosti. Odpovědnost za škodu způsobenou v rámci obchodních vztahů je objektivní odpovědností, neuplatňuje se hledisko, zda podnikatel, který závazek porušil, porušení zavinil či nikoli. Přísnost této tzv. objektivní odpovědnosti je prolomena liberačními důvody uvedenými v ust. §374 obch. z. Existence liberačních důvodů nebyla ve sporu tvrzena, a proto ani prokazována. Při zkoumání odpovědnostního vztahu je tak třeba posoudit, (i) zda došlo k protiprávnímu úkonu, (ii) zda vznikla škoda a (iii) zda vznik škody je v příčinné souvislosti s protiprávním úkonem. Podle ust. §299 odst. 2 obch. z. ve znění platném do [datum] i ve znění platném do [datum] (tedy ve znění platném při uzavírání zástavní smlouvy i realizaci zástavního práva) může zástavní věřitel při výkonu svého zástavního práva prodat ve veřejné dražbě zastavenou nemovitost nebo jinou zástavu, kterou má u sebe nebo se kterou je oprávněn nakládat, jestliže na tento zamýšlený výkon zástavního práva včas upozorní zástavce a dlužníka. Stanoví-li to smlouva, může zástavní věřitel prodat zástavu i jiným vhodným způsobem. V posuzované věci soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdce žalované dne [datum] uzavřel kupní smlouvu s panem [příjmení] [jméno], kterou měl v úmyslu přímým prodejem převést část zastavených technologií ve vlastnictví žalobce na pana [příjmení] [jméno], a to v rámci realizace svého zástavního práva vzniklého na základě zástavní smlouvy ze dne [datum]. Tímto svým úkonem, který je neplatným i pro jeho neurčitost, jak blíže popsáno výše, tak přímo porušil shora citované ustanovení obchodního zákoníku o možném způsobu realizace zástavy a porušil právní povinnost uloženou obchodním zákoníkem, neboť v zástavní smlouvě nebyl jiný možný způsob realizace zástavního práva sjednán. Jelikož uzavřená kupní smlouva je neplatná podle ust. §37 občanského zákoníku již pro svou neurčitost, jelikož předmět převodu není sjednán dostatečně určitě, nemohla způsobit jí předvídané účinky, tj. převod vlastnického práva k technologiím. Z uvedeného důvodu tedy soud zkoumal, zda došlo k převzetí zastavených technologií panem [příjmení] a to v příčinné souvislosti s kupní smlouvou ze dne [datum]. Jak uvedeno výše, na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že technologie zařízení zpracovny ovoce ve [obec], k.ú. [obec], byly nejpozději v první polovině roku 1999 odvezeny z areálu, přičemž žalobce se o této skutečnosti dozvěděl též v tomto období, pokud jde o osobu povinnou k náhradě škody, o té se žalobce dle svého tvrzení dozvěděl až v srpnu 2001, kdy zjistil existenci kupní smlouvy z [datum]. Podle ust. §397 obch. z. činí promlčecí doba čtyři roky. Podle ust. § 398 obch. z. promlčecí doba u práva na náhradu škody běží ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. Jelikož žaloba byla podána dne [datum] je zřejmé, že byla podána včas, a to jak ve lhůtě subjektivní tak ve lhůtě objektivní. Z tohoto důvodu soud neshledal námitku promlčení vznesenou žalovanou důvodnou. Jelikož soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě byla porušena právní povinnost žalované, resp. jejího právního předchůdce, a že žalobci vznikla škoda, zbývalo posoudil příčinnou souvislost mezi škodou a porušením právní povinnosti. K této otázce soud provedl rozsáhlé dokazování, které je blíže popsáno výše v textu, a na základě kterého dospěl k závěru, že žalobce existenci příčinné souvislosti neprokázal. Proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout, aniž by prováděl dokazování k výši způsobené škody. O náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s použitím arg. a contrario. Ve věci úspěšné žalované by náležela úhrada nákladů řízení, příkladmo citovaných v ust. §137 odst. 1 o.s.ř., které byly účelně vynaloženy pro úspěch žalované ve sporu. Žalovaná podáním ze dne [datum] požádala o úhradů nákladů důkazu, který navrhla provést, a to znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] R40475/10 Náklady na pořízení tohoto posudku, které činily částku ve výši 39.000 Kč doložila fakturou. Další náklady řízení nežádala. Dle ust. §137 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení tvoří zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování. Ačkoli by tak náklady na zpracování znaleckého posudku byly podřaditelné pod náklady důkazů soud konstatuje, že žalovanou navržený posudek k důkazu proveden nebyl, jelikož se týkal zpochybnění výše škody a v tomto rozsahu soud, jak uvedeno výše, dokazování neprováděl. Soud žalované ani v tomto směru neposkytl žádná procesní poučení, která by předložení znaleckého posudku vyžadovala, a opatření tohoto důkazu tedy bylo v daném stadiu řízení zjevně neúčelné. Proto soud náhradu nákladů řízení spočívající v zaplacení za zpracování znaleckého posudku nepřiznal. Jelikož žalovaná jinou náhradu nákladů nežádala, soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení