Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

21 C 104/2025 - 68

Rozhodnuto 2025-11-05

Citované zákony (18)

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o 17 303 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 303 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v odstavci I. výroku tohoto rozsudku jako nároku na regresní úhradu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejném moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 2. 2025 žalobkyně uhradila žadatelce [jméno FO] částku 17 303 Kč podle rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 6. 2024 čj. 28 C 58/2024-49 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2024 čj. 16 Co 181/2024-79. Tuto částku byla povinna zaplatit jako náhradu škody, která vznikla žadatelce [jméno FO] za náklady vynaložené na její právní zastoupení v přestupkovém řízení jako obviněné z přestupku. Přestupkové řízení vedl Magistrát města [adresa] jako orgánem prvního stupně (dále také jen „Magistrát“) pod sp. zn. SMK/088000/2020 a Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jako orgán odvolací (dále také jen „Krajský úřad“). Podle žalobkyně vzniklou škodu zavinil Magistrát města [adresa], který je správním orgánem žalované v přenesené působnosti, neboť v přestupkovém řízení Krajský úřad zrušil jeho sedm rozhodnutí. Přestupkové řízení bylo nakonec zastaveno, neboť zanikla odpovědnost žadatelky za projednávané přestupky.

2. Zaviněného jednání se žalovaný dopustil minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť povinnost správního orgánu rozhodovat v zákonem stanovených lhůtách, dbát procesních práv účastníků, řádně formulovat skutkovou větu vytýkaného přestupku, řádně právně kvalifikovat vytýkané jednání, v rámci řízení postupovat v souladu se zákonem a řídit se pokyny a hodnocením odvolacího orgánu a obecně postupovat tak, aby účastníci řízení byli co nejméně zatěžováni, vyplývá přímo ze zákona (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád). Pochybení Magistrátu vyplývají ze samotných rušících rozhodnutí Krajského úřadu, a to: Rozhodnutí č. j. MSK 135920/2020 ze dne 30. 11. 2020, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/118343/2020 ze dne 21. 9. 2020, jelikož Magistrát neměl k učiněným závěrům dostatek důkazů. Nedostatečně zjištěný skutkový stav vedl k nesprávnému právnímu závěru Magistrátu. Rozhodnutí č. j. MSK 29849/2021 ze dne 11. 3. 2021, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/012760/2021 ze dne 1. 2. 2021, jelikož nebyl Magistrátem dostatečně zjištěn skutkový stav a důkazy, ze kterých vycházelo zrušené rozhodnutí nebyly provedeny, nebylo přehráno video a nebyl přibrán znalec z oboru dopravy. Rozhodnutí č. j. MSK 144064/2021 ze dne 10. 1. 2022, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/124529/2021 ze dne 29. 9. 2021, jelikož bylo vyhověno námitce podjatosti podané žadatelkou. Rozhodnutí č. j. MSK 112463/2022 ze dne 12. 10. 2022, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/095106/2022 ze dne 25. 7. 2022, jelikož výrok rozhodnutí byl zmatečný ohledně popisu skutku. Magistrát nedodržel zákonnou povinnost respektovat závazný právní názor odvolacího správního orgánu stran právní kvalifikace přestupku a (počtvrté) uznal obviněnou vinnou přestupkem, kterého se nedopustila. Rozhodnutí č. j. MSK 172784/2022 ze dne 17. 1. 2023, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/147593/2022 ze dne 16. 11. 2022, jelikož Magistrát nepostupoval v souladu s § 78 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky, nevyrozuměl obviněnou o změně právní kvalifikace skutku. Žadatelka tak byla krácena svém právu na spravedlivý proces a Magistrát se neřídil závazným právním názorem Krajského úřadu. Rozhodnutí č. j. MSK 37384/2023 ze dne 6. 4. 2023, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/021333/2023 ze dne 13. 2. 2023, jelikož Magistrát nedostatečně a nepřesně popsal skutek uvedený ve výroku zrušeného rozhodnutí, nepopsal průběh dopravní nehody spolu se všemi okolnostmi důležitými pro posouzení celého skutku a nedržel se tak ustanovení § 68 správního řádu a § 93 zákona o odpovědnosti za přestupky. Rozhodnutí č. j. MSK 66145/2023 ze dne 15. 5. 2023, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu č. j. SMK/056335/2023 ze dne 19. 4. 2023, jelikož Magistrát opětovně nepostupoval v souladu s § 78 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky. Před vydáním sedmého rozhodnutí ve věci samé (shodně jako před vydáním pátého rozhodnutí ve věci samé ze dne 16. 11. 2022) porušil povinnost danou obviněnou nevyrozuměl o změně právní kvalifikace skutku a zkrátil ji tak na jejím právu na spravedlivý proces. A opětovně nedostatečně popsal jednání žadatelky. Po celou dobu vedení řízení Magistrát nepožádal Krajský úřad o součinnost či metodickou pomoc.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Podle žalovaného měl na délku řízení vliv procesní postup Krajského úřadu. Tento nadřízený orgán v přestupkovém řízení nevylovil svůj právní názor jasně. Prodlužoval řízení tím, že pochybení žalované jako svému podřízenému orgánu vytýkal postupně. Přestože se Magistrát striktně držel pokynů vyplývajících z předchozích rozhodnutí, nadřízený Krajský úřad vždy „našel“ novou vadu, pro kterou rozhodnutí Magistrátu zrušil. Ve většině se jednalo o tutéž vadu spočívající v nesprávné kvalifikaci jednání obviněné z přestupku a nedostatečného popisu skutku ve výroku rozhodnutí. A v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého neustálé rušení prvostupňových rozhodnutí nadřízeným orgánem namísto jejich precizace je nežádoucím jevem označovaným někdy jako „kolotoč opravných prostředků“ či „úřednický ping pong“ a svědčí o alibismu a přehnané opatrnosti nadřízených správních úřadů, jež odmítají převzít zodpovědnost za výsledek správního řízení (např. sp. zn. 6 As 286/2018). Ohledně správné právní kvalifikace projednávaného přestupku pak žalovaný poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2025 č. j. 7 Tdo 292/2025, ze kterého vyplývá, že cyklista přejíždějící vozovku mimo přejezd pro cyklisty, nepožívá žádné zvláštní ochrany a jeho povinností je dát přednost přijíždějícím vozidlům.

4. Provedeným dokazování zjistil soud tyto skutečnosti:

5. Žalobkyně byla povinna zaplatit [jméno FO] částku 17 303 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od 2. 1. 2024 do zaplacení podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2024 čj. 16 Co 181/2024-79, který nabyl právní moci dne 3. 2. 2025, vydaného ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 6. 2024 čj. 28 C 58/2024-49. Krajský soud v odstavci 9 odůvodnění svého rozhodnutí uvedl: Okresní soud správně v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu (např. nález ze dne 5. 5. 2015 sp. zn. II. ÚS 3005/14, nález ze dne 3. 9. 2019 sp. zn. II. ÚS 1099/19) uzavřel, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu zřetelného procesního pochybení státu (správního orgánu) nezávislého na jednání žalobkyně jako obviněné a žalobkyně má vůči státu právo na náhradu škody, která jí vedením takovéhoto řízení vznikla. Správní orgán druhého stupně (Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu) jako odvolací správní orgán opakovaně rušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (Magistrát města Karviné, odbor správní) z důvodu závažných procesních pochybení a nerespektování závazného právního názoru (rozhodnutí ze dne 30. 11. 2020, rozhodnutí ze dne 11. 3. 2021, rozhodnutí ze dne 10. 1. 2022, rozhodnutí ze dne 14. 10. 2022, rozhodnutí ze dne 17. 1. 2023, rozhodnutí ze dne 11. 4. 2023, rozhodnutí ze dne 15. 5. 2023). Odměna za účelně vynaložené úkony poskytnuté právní služby v přestupkovém řízení pak byla krajským soudem vyčíslena v celkové výši 17 303 Kč.

6. Z výpisu z účtu vedeného u České národní banky soud zjistil, že dne 4. 2. 2025 žalobkyně vyplatila na účet [jméno FO] částku 20 092,95 Kč.

7. Žalobkyně uplatnila regresní nárok vůči žalovanému v dopise ze dne 17. 2. 2025 a vyzvala ho k zaplacení částky 17 303 Kč (Uplatnění regresního nároku a doručenka).

8. V dopise ze dne 26. 2. 2025 žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že vyhověla jeho žádosti o prodloužení lhůty k zaplacení regresního nároku do 19. 3. 202 5 (Reakce na žádost o prodloužení lhůty).

9. Žalovaný s povinností zaplatit regresní nárok nesouhlasil s odůvodněním, že pochybení v přestupkovém řízení spočívalo v postupu odvolacího orgánu. (Odpověď na výzvu k zaplacení ze dne 17. 3. 2025).

10. Z přestupkového spisu vedeného Magistrátem města Karviné pod sp. zn. SMK/088000/2020 soud zjistil, že přestupkové řízení vedl proti obviněné [jméno FO], nar. 6.4.1995, bytem J. [adresa], v přenesené působnosti Magistrát města Karviné Odbor správní, (dále jen „Magistrát“ nebo „správní orgán I. stupně“). Odvolací řízení vedl v přenesené působnosti Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu (dále „Krajský úřad” nebo „nadřízený orgán“). Krajský úřad na základě odvolání obviněné z přestupku vždy rozhodnutí zrušil a věc vrátil Magistrátu k novému projednání podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

11. Jednalo se o tato rozhodnutí:

12. Dne 21. 9. 2020 rozhodl Magistrát pod č. j. SMK/118343/2020 o přestupku obviněné tak, že se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27.5.2020 v době kolem 15:11 hodin v Karviné na ul. Studentské u křižovatky s ul. Rudé Armády a následně na ul. Rudé Armády poblíž křižovatky s ul. Studentskou, jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na ul. Rudé Armády následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17. listopadu. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ]. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí byl přestupek prokázán při ústním jednání protokolem o nehodě v silničním provozu, plánkem místa dopravní nehody, fotodokumentací, grafickým záznamem z městského kamerového systému.

13. Krajský úřad v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 30. 11. 2020 čj. MSK 135920/2020 uvedl, že po procesní stránce neshledal žádné procesní vady, které by měly vliv na zákonnost rozhodnutí; nesouhlasil s kvalifikací jednání jako nedání přednosti v jízdě. Za stěžejní důkaz označil videozáznam z kamery umístěné v křižovatce ulic Studentské a Rudé Armády v Karviné, ze kterého činil skutková zjištění, která také právně kvalifikoval. A vytkl správnímu orgánu, že se jimi nezabýval. Konkrétně se podle Krajského úřadu mělo jednat o pohyb obviněné na ulici Studentské, kdy: Jízdním kolem najela na přechod pro chodce. V tomto místě se nacházel také přejezd pro cyklisty vyznačený vodorovným dopravním značením V8b „Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce", ale obviněná jej nevyužila a přejela pozemní komunikaci po přechodu pro chodce. A toto jednání bylo podle názoru Krajského úřadu nutno posuzovat jako přestupek v provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. I písm. k) zákona o silničním provozu, pro porušení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu spolu s § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu. Následně obviněná vjela na chodník, čím se dopustila dalšího přestupku. Z videozáznamu vyplývá, že na chodníku vedoucím od ulice Studentské ve směru k ulici Poštovní se nenachází stezka pro cyklisty. Obviněná tím, že k jízdě na jízdním kole využila chodníku pro chodce, porušila ustanovení § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu a dopustila se přestupku. Dále posuzoval jednání obviněné na ulici Rudé Armády a dospěl k závěru, že obviněná vjela na pozemní komunikaci z chodníku, který je součástí pozemní komunikace, nejedná se o místo ležící mimo pozemní komunikaci, tudíž obviněná nemohla porušit § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. zákona o silničním provozu, tedy že nedala přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinna dát přednost v jízdě. Podle Krajského úřadu obviněná i v tomto případě porušila ustanovení § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu spolu s § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Dále Krajský úřad uvedl, že: „Zásadní otázkou v projednávané věci je, zda jednání obviněné mělo příčinnou souvislost s následkem, tedy s dopravní nehodou, při níž utrpěla zranění. Ze spisu plyne, že správní orgán 1. stupně spatřoval zavinění dopravní nehody zcela na chování obviněné, nicméně k takovému závěru neměl dostatek důkazů. V typově shodných případech je vždy nutné zkoumat podíl zavinění obou účastníků dopravní nehody, přičemž pověřené úřední osoby ne disponují takovými znalostmi, aby bez dalšího mohly o tak závažných otázkách rozhodnout bez znaleckého posudku. Správní orgán 1. stupně tedy bude muset postavit na jisto, zda by došlo ke střetu s projíždějícím vozidlem a kdyby obviněná jízdní kolo vedla. Zda vytvořila překážku náhlou a zda řidič vozidla Škoda mohl reagovat na v pravém jízdním pruhu zastavující vozidlo. Pak bude nutné vyhodnotit také podíl řidiče vozidla Roomster na dopravní nehodě. Tím, že byl dopravním značením upozorněn, že se v místě pohybují cyklisté, měl dbát zvýšené opatrnosti. Opět se věc bude muset posoudit až na základě znaleckého posudku. A tedy uložil správnímu orgánu I. stupně ustanovit soudního znalce z oboru silniční dopravy, vyrozumět o tom písemně obviněnou a následně postupovat podle závěru znalce.“ 14. Znovu ve věci rozhodl Magistrát dne 1. 2. 2021 čj. SMK/012760/2021 ve věci tak, že obviněná se dopustila přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27.5.2020 v době kolem 15:11 hodin v Karviné na ul. Studentské u křižovatky s ul. Rudé Armády a následně na ul. Rudé Armády poblíž křižovatky s ul. Studentskou, jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na ul. Rudé Armády následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ] (řidiče Rzuchovského), které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17. listopadu. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ]. Přestupek byl prokázán při ústním jednání protokolem o nehodě v silničním provozu, plánkem místa dopravní nehody, fotodokumentací, videozáznamem z městského kamerového systému. Spisový materiál doplnil o vyjádření Státního zastupitelství v Karviné, se kterým ztotožnil. Ve vyjádření státní zástupce vyjádřil názor, že „[C]yklistka má nepochybně právo přejíždět vozovku. Musí přitom respektovat pravidla vyplývající z provozu na pozemních komunikacích. Pokud jela cyklistka po chodníku, což neměla (z hlediska její bezpečnosti je to ovšem pochopitelné), nacházela se na místě mimo pozemní komunikaci. Podle § 23 zákona o silničním provozu při vjíždění z místa mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci. Okrajově lze podotknout, že zde zřejmě chybí uvedení cyklistické zóny.“ Dále Magistrát řádně zdůvodnil, proč nezadal zpracování znaleckého posudku z oboru dopravy tak, že „posouzení příčinné souvislosti není otázkou, kterou by zodpověděl znalec. Znalec je schopen posoudit věc z technického hlediska, nikoliv z právního. Tedy znalec by mohl zodpovědět, jakým způsobem k nehodě došlo, v případě, že by ve spise byly pouze zajištěné stopy na komunikaci po střetu. Zdejší správní orgán však disponuje kamerovým záznamem, který je velmi kvalitní a celý průběh nehody je zdokumentován. Je tedy zřejmé, jak k nehodě došlo, jaké byly výhledové poměry jak obviněné, tak ostatních účastníku silničního provozu, rovněž lze s jistotou zodpovědět otázku, zda by došlo ke střetu, kdyby obviněná jízdní kolo vedla. Touto otázkou se však zdejší správní orgán nebude a ani nemůže zabývat, jelikož není možné se zabývat něčím, co se vůbec nestalo, rovněž tak není možné zadat posudek znalci, který by měl zodpovědět otázku „hypotetické“ situace, která není předmětem řízení. Rovněž tak na základě znaleckého posudku nelze posoudit podíl řidiče vozidla Roomster na dopravní nehodě, toto je na posouzení správního orgánu nikoliv znalce. A opětovně se ztotožnil se závěry státního zástupce, který rovněž ve svém vyjádření uvedl, že takovýto posudek je nadbytečný. Celá dopravní nehoda je zaznamenána na velmi kvalitním kamerovém záznamu a z jejího průběhu lze dovodit závěry, přičemž z těchto nevyplývá hlavní zavinění za vznik dopravní nehody na řidiči Jozefu Rzuchovském. Jeho porušení dopravních předpisů bylo posouzeno toliko v rovině přestupkové a je pouze okrajově v příčinné souvislosti s hlavním porušením povinnosti ze strany cyklistky, které bylo hlavní příčinou vzniku nehodové události.“ V odůvodnění Magistrát odůvodnil svůj nesouhlas se závěrem Krajského úřadu, že se obviněná dopustila přestupku tím, že nerespektovala dopravní značku (tedy konkrétně užila přechod pro chodce jako cyklista). „Obviněná jako řidič nemotorového vozidla vjela do vozovky, aniž by dala přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím po komunikaci. Je zcela jedno, zda vjela na vozovku po přechodu pro chodce, či mimo něj. Pokud chtěla přejet zmíněnou komunikaci, je nepodstatné, zda by tak učinila na přechodu pro chodce, či kdekoliv jinde, ale vždy musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po pozemní komunikaci. Pokud by se zdejší správní orgán ztotožnil s názorem nadřízeného správního orgánu, tak by se cyklistka v případě, že by na daném místě přechod pro chodce nebyl, nedopustila žádného přestupku.“ Co se týká jízdy po chodníku zaujal Magistrát názor, že společenská nebezpečnost je v daném případě zanedbatelná, jelikož se po chodníku v danou chvíli nepohybovali žádní chodci a cyklistka jej užila jen k tomu, aby jej přejela a dostala se na komunikaci, nehodlala jej užít tak, že by po něm pokračovala dále v jízdě. Dále vyslovil a zdůvodnil názor, že v daném případě není možné chodník považovat za součást komunikace. Vzhledem k tomu, že chodník není v zákoně definován, vycházel z jeho významu v obecné řeči a z funkce, jakou má chodník splňovat. A proto dospěl k závěru, že jde o tu část pozemní komunikace, která je určená pro pěší, nikoliv k běžnému provozu vozidlům.

15. Krajský úřad v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 11. 3. 2021 č. j. MSK 29849/2021 dal obviněné za pravdu, že správní orgán řádně neprovedl dokazování tím, že a) u ústního jednání dne 21. 9. 2020 nedostatečně provedl důkaz kamerovým záznamem; b) u jednání ze dne 25. 1. 2021 listinu pouze vložil do spisu, aniž by ji přečetl. Dále dal obviněné za pravdu v tom, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Uvedl, že setrvává na svém právním posouzení věci, že obviněná porušila jiné ustanovení zákona o silničním provozu a dopustila se jiného přestupku, než ze kterého byla uznána vinnou. Krajský úřad uvedl, že se obviněná dopustila přestupku tím, že po přechodu pro chodce jízdní kolo nevedla, ale jela na něm. „Přechod pro chodce mohou využít pouze chodci. Pokud správní orgán 1. stupně dává obviněné za vinu to, že měla povinnost dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po ulici Rudé Armády, pak musí prokázat, že tuto povinnost obviněná splnit mohla. Krajský úřad zcela souhlasí s názorem obviněné, že pokud by měla povinnost dát přednost v jízdě, pak musí být prokázáno, nejen že mohl řidič přijíždějícího vozidla reagovat na zastavující dodávku, ale také, zda obviněná přijíždějící vozidlo mohla vůbec přes přijíždějící a následně zastavenou dodávku vidět.“ Krajský úřad dále uvedl, že správní orgán 1. stupně jednoznačně určil jako viníka dopravní nehody obviněnou. Tak to aspoň vyplývá z napadeného rozhodnutí. Nestandardně příkazem vyřešil přestupek druhého účastníka dopravní nehody, aniž by vedl společné řízení, jak je zcela obvyklý postup při projednávání dopravních nehod a bez provedeného řadného dokazování vyhodnotil, že obviněná nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, neboť vjížděla z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Tomu by tak bylo, kdyby na ulici Rudé Armády vjížděla z cyklostezky. To se však nestalo. Správnímu orgánu uložil, aby buď nechal vypracovat znalecký posudek v oboru silniční doprava, nebo vyčkal na závěry znalce, které bude zadávat Okresní státní zastupitelství v Karviné. A dále aby provedl řádné dokazování, přičemž u ústního jednání provedl jako důkaz přiložený videozáznam, a to přehráním tohoto záznamu u ústního jednání a o tom provedl zápis do protokolu o ústním jednání.

16. Další rozhodnutí vydal Magistrát dne 29. 9. 2021 č. j. SMK/124529/2021 a uznal obviněnou vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27.5.2020 v době kolem 15:11 hodin v Karviné na ul. Rudé Armády poblíž křižovatky s ul. Studentskou, jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola, při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucím po pozemní komunikaci, kdy následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ] (řidiče [Anonymizováno]), které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17. listopadu, tedy z levé strany z pohledu řidičky jízdního kola. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ]. Přestupek byl prokázán při ústním jednání protokolem o nehodě v silničním provozu, plánkem místa dopravní nehody, fotodokumentací, videozáznamem z městského kamerového systému, znaleckým posudkem č. 488-17-21. Ve spise je dále návrh na výkon dohledu nad činností státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné, vyjádření obviněné. Své rozhodnutí doplnil o závěry znaleckého posudku, podle kterého by cyklistka odvrátila nehodový děj, pokud by nevjela do levého jízdního pruhu v situaci, kdy nemohla mít dostatečný přehled o situaci v tomto jízdním pruhu. Pohyb cyklistky přes komunikaci nebyl zvolen správně. Z technického hlediska její předjíždění vozovky nelze pokládat za dání přednosti v jízdě. Řidič vozidla Škoda by byl nucen pohybem jízdního kola k náhlé změně rychlosti jízdy, aby došlo k vytvoření většího a bezpečného časového odstupu při míjení s cyklistkou. Podrobně se zabýval povinností cyklistky dát přednost v jízdě. Podrobně hodnotil přestupek jednání obviněné, kdy jako řidič jízdního kola užila chodníku a dále k přejíždění komunikace užila jako řidič nemotorového vozidla přechod pro chodce. Dospěl k závěru, že se obviněná nemohla dopustit přestupku tím, že jako řidič jízdního kola při přejíždění komunikace užila ani na ulici Studentské a na ulici Rudé Armády přechodu pro chodce. Neboť v právním předpise není nikde uvedeno, že by řidiči nemotorových vozidel (cyklisti) nesměli při přejíždění komunikace užít přechodu pro chodce. A tudíž jí nelze ani klást za vinu porušení informativní „dopravní značky“, která řidičům nemotorových vozidel povinnost neukládá. Jízdu obviněné cyklistky po chodníku nevyhodnotil jako společensky nebezpečnou.

17. Krajský úřad rozhodnutím ze dne 10. 1. 2022 č. j. MSK 144064/2021 rozhodnutí Magistrátu zrušil a věc vrátil k novému projednání z důvodu vyhovění námitce podjatosti úřední osoby jednající ve věci za Magistrát 18. Magistrát tak opět nově rozhodl ve věci přestupku dne 25. 7. 2022 č. j. SMK/095106/2022 tak, že obviněnou uznal vinnou tím, že se dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15:11 hodin v Karviné na pozemních komunikacích u křižovatky ulic Studentské a Rudé Armády svým jednáním jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění na pozemní komunikaci na ulici Studentské z místa označeného vodorovnou dopravní značkou V13 – šikmé rovnoběžné čáry a na ulici Rudé Armády z chodníku, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na ul. Rudé Armády následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17 listopadu, dopustila přestupků z nedbalosti: I. dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 4 písm. c) téhož zákona tím, že nerespektovala vodorovnou dopravní značku V13 „Šikmé rovnoběžné čáry“ uvedenou v příloze č. 1 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen „prováděcí vyhláška“), když na [adresa] do takto vyznačeného prostoru vjela a zastavila kolo; II. dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 30 odst. 1 téhož zákona tím, že nedala znamení o změně směru jízdy doleva před vybočením ze směru jízdy, když jako řidič jízdního kola z přímého směru jízdy na pozemní komunikaci ulice Studentská z pravé části vozovky v původním směru jízdy vjížděla na přechod pro chodce prudkým zabočením doleva; III. dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 4 písm. a) téhož zákona tím, že se nechovala ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrožovala život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, přičemž své chování je povinna přizpůsobit zejména situaci v provozu na pozemních komunikacích, když na kole, jako řidička při přejíždění pozemní komunikace na ulici Rudé Armády, vjela do druhého levého jízdního pruhu ve směru jízdy vozidel ke křižovatce s ulicí Studentskou bez toho, že by se napřed z místa s náležitým rozhledem přesvědčila, zda může bezpečně pokračovat v jízdě napříč přes pozemní komunikaci. Následkem čehož došlo k dopravní nehodě s vozidlem tovární značky Škoda Roomster, RZ [SPZ] (dále jen „vozidlo ŠKODA“), čímž ohrozila vlastní zdraví a majetek a také majetek vlastníka výše uvedeného vozidla ŠKODA; IV. dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona porušením § 23 odst. 1 téhož zákona tím, že jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění z chodníku na pozemní komunikaci a při jejím prostém kolmém přejíždění, nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, následkem čehož došlo ke střetu s vozidlem ŠKODA, které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17. listopadu ke křižovatce s ulicí Studentskou.

19. V rušícím rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022 č. j. MSK 112463/2022 Krajský úřad uvedl, že po procesní stránce neshledal vady řízení, které by měly vliv na zákonnost rozhodnutí. Považoval za nutné dát za pravdu zmocněnci obviněné, že výrok rozhodnutí je zmatečný. Krajský úřad dále uvedl, že „nesouhlasí s názorem zmocněnce obviněné, že došlo k rozšíření skutku o nové přestupky. Již v prvním oznámení o zahájení přestupku ze dne 17.07.2020 správní orgán 1. stupně zahájil řízení o dvou přestupcích shodné právní kvalifikace, které měla obviněná spáchat na výše popsaných místech. Jednalo se o dvě místa vzdálena od sebe jen několik desítek metrů, tudíž byla obviněna ze dvou přestupků spáchaných v jednočinném souběhu, byť je takto správní orgán 1. stupně neoddělil. Jednoznačné popsání skutku a přestupku by bylo, kdyby správní orgán 1. stupně nejprve popsal jednání obviněné na ulici Studentské u ulice Rudé Armády a následně popsal jednání obviněné na přechodu pro chodce na ulici Rudé Armády, kdy nejprve v obou případech spatřoval v jednání obviněné přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. zákona o silničním provozu. Krajský úřad dále nebude uvádět všechny změny v kvalifikaci jednání obviněné, jak učinil správní orgán 1. stupně, neboť vzhledem k výroku rozhodnutí je takové hodnocení nadbytečné. Jednalo se však vždy pouze o změnu právní kvalifikace skutku, který byl řádně zahájen a je předmětem řízení. V projednávané věci již v prvním zrušujícím rozhodnutí krajský úřad vyslovil právní názor, že v případě jízdy cyklistky po přechodu pro chodce (v obou případech) se nebude jednat o přestupek podle ustanovení § 125c odst. I písm. f) bod 8 zákona o silničním provozu, pro porušení ustanovení § 23 odst. 1 zákona o silničním provozu, ale o přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, pro porušení ustanovení § 53 odst. 2 v návaznosti na ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. V projednávaném případě tedy obviněná měla po přechodu pro chodce vést kolo. Žádnou jinou povinnost neměla, jak dovozuje správní orgán 1. stupně. Pokud se správní orgán 1. stupně domnívá, že by „chodec" měl v polovině přechodu pro chodce „zastavit" a rozhlédnout se, zda může v pohybu pokračovat, pak toto je v rozporu s ustanovením § 53 odst. 3 zákona o silničním provozu.“ 20. Magistrát znovu ve věci samé rozhodl dne 16. 11. 2022 č. j. SMK/147593/2022 a obviněnou uznal vinnou tím, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 53 odst. 2 téhož zákona v návaznosti na § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15:11 hodin v Karviné na ulici Rudé armády, u křižovatky ulic Studentské a Rudé Armády, jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola užila k jízdě chodníku a přechodu pro chodce, kde následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, RZ [SPZ], které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17 listopadu.

21. Krajský úřad však i toto rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne 17. 1. 2023 č.j. MSK 172784/2022. V odůvodnění uvedl, že „Správní orgán 1. stupně zatížil řízení vadou, kterou nelze po vydání napadeného rozhodnutí zhojit, Správní orgán I. stupně nepostupoval v souladu s ustanovením S 78 odst. 4 přestupkového zákona, neboť o změně právní kvalifikace skutku, o kterém vede řízení, nevyrozuměl obviněnou. Po obdržení spisové dokumentace z předchozího odvolacího řízení převzal právní názor odvolacího orgánu a bez dalšího rovnou vydal napadené rozhodnutí. Takový postup však není přípustný, obviněná byla krácena na svých právech, a to na právo na spravedlivý proces, když nemohla reagovat na změnu právní kvalifikace skutku, když o ní nevěděla. Jak správně poukazuje zmocněnec obviněné, krajský úřad zastává po celou dobu řízení jednotný názor na právní posouzení jednání obviněné, ale správní orgán I. stupně, až do nyní napadeného rozhodnutí nereflektoval názor krajského úřadu a vždy skutek kvalifikoval jinak. Tudíž obviněná oprávněně namítá, že o úmyslu změnit právní kvalifikaci (byť v její prospěch) měla být seznámena a měla jí být dána možnost dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se před vydáním rozhodnutí k podkladům a ke změněn právní kvalifikace vyjádřit. Vzhledem k tomu, že správní orgán 1. stupně zatížil řízení procesní vadou, nezabýval se krajský úřad námitkami vztahujícími se k samotnému skutku, pouze dodává, že skutek bude promlčen uplynutím tříleté lhůty. V nyní projednávané věci je projednán skutek, který byl předmětem celého řízení, pouze došlo ke změně právní kvalifikace. S ostatními námitkami se správní orgán 1. stupně vypořádá v novém rozhodnutí, které vydá až poté, co obviněnou seznámí se změnou právní kvalifikace a poskytne jí dostatečnou lhůtu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádření se k těmto podkladům. Pokud dosud nebyl jako důkaz proveden videozáznam, nechť tak správní orgán 1. stupně učiní u ústního jednání.“ 22. A tak Magistrát opět ve věci přestupku rozhodl dne 13. 2. 2023 č. j. SMK/021333/2023 a obviněnou uznal vinnou tím, že se dopustila přestupku § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 53 odst. 2 téhož zákona v návaznosti na ust. § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15:11 hodin v Karviné na ulici Rudé armády, u křižovatky ulic Studentské a Rudé Armády, jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola užila k jízdě chodníku a přechodu pro chodce, kde následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, RZ [SPZ], které projíždělo po ul. Rudé Armády v levém jízdním pruhu ve směru od tř. 17 listopadu.

23. Krajský úřad však rozhodnutí Magistrátu opět zrušil a věc vrátil k novému projednání rozhodnutím ze dne 6. 4. 2023 č. j. MSK 37384/2023. Důvodem pro zrušení rozhodnutí byl nedostatečný popis skutku uvedený ve výroku napadeného rozhodnutí. Své rozhodnutí opřel o tyto úvahy: „Je nutné si uvědomit, co je předmětem řízení, o kterém je rozhodováno. Jsou to přestupky obviněné, které se staly v určité době na určitém místě určitým způsobem jejího konání. Nicméně v daném případě byla řešena otázka dopravní nehody, která se stala na ulici Rudé armády ve městě Karviná. Ze skutkové věty, tak jak ji uvedl správní orgán 1. stupně, však žádné podstatné okolnosti daného skutku nevyplývají. Výrok rozhodnutí musí být pro obviněnou srozumitelný. Správní orgán 1. stupně uvedl, že obviněná jela na jízdním kole po chodníku a po přechodu pro chodce a došlo ke střetu. Neřešil tedy otázku příčinné souvislosti mezi jejím konáním a následkem, který jí však v odůvodnění klade k tíži. Nelze tedy z výroku rozhodnutí seznat, co bylo příčinou střetu mezi jízdním kolem a vozidlem Škoda. Správní orgán 1. stupně vůbec nepopsal průběh dopravní nehody spolu se všemi okolnostmi důležitými pro posouzení celého skutku. Z výroku rozhodnutí také nelze zjistit, zda se obviněná v jednočinném souběhu dopustila jednoho, nebo dvou přestupků. Správní orgán 1. stupně sice uvádí, že se obviněná dopustila jednoho přestupku, a to jízdou na jízdním kole po chodníku a přechodu pro chodce, nicméně tím, že obviněná jízdou po chodníku porušila ustanovení § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu a jízdou po přechodu pro chodce nerespektovala dopravní značení V7a „Přechod pro chodce" (v návaznosti na ustanovení § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu), tedy porušila ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, jedná se o dva přestupky podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spáchané v jednočinném souběhu.“ Dále se Krajský úřad vyjádřil kriticky k odůvodnění rozhodnutí Magistrátu takto: „Pokud by měl krajský úřad hodnotit odůvodnění rozhodnutí týkající se vypuštění skutkových podstat přestupků, jak uvádí správní orgán 1. stupně v napadeném rozhodnutí na str. 4 a 5, pak s takto postaveným odůvodněním nelze souhlasit. Po dobu celého správního řízení krajský úřad opakovaně uváděl důvody, proč jednání obviněné nemůže být kvalifikováno jako přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona o silničním provozu, a přesto správní orgán 1. stupně odůvodňuje překvalifikování tohoto jednání: „Svou nepozorností a neohrožeností na přechodu pro chodce ohrozila jen sama sebe, když mohla dopravní nehodě pravděpodobně zabránit, kdyby na přechodu pro chodce kolo vedla". Krajský úřad dodává, že těmto důvodům zcela neporozuměl. Pokud tedy ve výroku rozhodnutí je jednání obviněné kvalifikováno jako přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k), pak se má správní orgán 1. stupně primárně zabývat odůvodněním toho přestupku, který je předmětem rozhodnutí.“ 24. Magistrát tedy znovu rozhodl ve věci samé dne 19. 4. 2023 č. j. SMK/056335/2023 tak, že obviněná je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 53 odst. 2 téhož zákona v návaznosti na § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti nerespektovala vodorovné dopravní značení V7a „Přechod pro chodce“, když dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15:11 hodin v Karviné na ulici Rudé armády, u křižovatky ulic Studentské a Rudé armády, jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola jela po přechodu pro chodce, následkem čehož došlo ke střetu mezi obviněnou cyklistkou a motorovým vozidlem ŠKODA, RZ [SPZ], které projíždělo po ulici Rudé armády v levém jízdním pruhu ve směru od třídy 17. listopadu.

25. I toto rozhodnutí Krajský úřad zrušil rozhodnutím ze dne 15. 5. 2023 č. j. MSK 66145/2023. Podle Krajského úřadu správní orgán 1. stupně zatížil řízení vadou, kterou nelze po vydání napadeného rozhodnutí zhojit. „Správní orgán 1. stupně nepostupoval v souladu s ustanovením § 78 odst. 4 přestupkového zákona, neboť o změně právní kvalifikace skutku nevyrozuměl obviněnou. Tato vada řízení byla důvodem k zrušení prvostupňového rozhodnutí ze dne 16. 11. 2022 čj. SMK/147593/2022. Po obdržení spisové dokumentace z předchozího odvolacího řízení bez dalšího rovnou vydal napadené rozhodnutí. Takový postup však není přípustný, obviněná byla krácena na svých právech, a to na právo na spravedlivý proces, když nemohla reagovat na změnu právní kvalifikace skutku, když o ní nevěděla. Tudíž obviněná oprávněně namítá, že o úmyslu změnit právní kvalifikaci (byť v její prospěch) měla být seznámena a měla jí bát dána možnost dle § 36 odst. 3 správního řádu se před vydáním rozhodnutí k podkladům a ke změněn právní kvalifikace vyjádřit. Vzhledem k tomu, že správní orgán 1. stupně zatížil řízení procesní vadou, nezabýval se krajský úřad námitkami vztahujícími se k samotnému skutku, pouze dodává, že skutek bude promlčen uplynutím tříleté lhůty. V nyní projednávané věci však správní orgán 1. stupně opětovně nedostatečně popsal jednání obviněné, když ze skutkové věty pouze vypustil (jízdu po chodníku), kterou však následným výrokem zastavil. Nicméně, tak jak uvedl výroky v rozhodnutí o zastavení řízení, neoddělil jednotlivé skutky, kdy uvedl, že ve stejnou dobu ve shodný čas (u jízdy po chodníku) je také shodné místo spáchání se skutkem (jízda po přechodu pro chodce). Takto postaveným výrokem však správní orgán 1. stupně zastavil řízení také o skutku, který se stal až poté, co obviněná přerušila jízdu po chodníku tím, že u přechodu pro chodce zastavila jízdní kolo, sesedla z jízdního kola, a vyčkávala, až bude moci užít přechodu pro chodce, neboť po čtyřpruhé pozemní komunikaci z její levé strany jela kolona vozidel. Obviněná reagovala až na pokyn řidiče bílé dodávky, který před přechodem pro chodce zastavil vozidlo, aby jí umožnil přejít vozovku, a rukou jí pokynul, přičemž obviněná tento pokyn uposlechla, a místo, aby jízdní kolo po přechodu pro chodce vedla, sešlápla pedál jízdního kola a po přejetí úseku odpovídající jednomu jízdnímu pruhu (pravému) narazila předním kolem jízdního kola do přední části v levém jízdním pruhu jedoucího vozidla, jehož řidič nesplnil svou povinnost zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, když tak učili řidič bílé dodávky. Po střetu s motorovým vozidlem byla obviněná vymrštěna před vozidlo a dopadla na vozovku, čímž utrpěla zranění. K námitce podjatosti krajský úřad uvádí, že tím, že byla podána až v rámci odvolání, jedná se o běžnou námitku, se kterou se vzhledem k výroku rozhodnutí, vypořádá správní orgán 1. stupně v novém rozhodnutí, jakož i se všemi námitkami obviněné. Na základě výše uvedeného krajský úřad napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu 1. stupně, k novému projednání a rozhodnutí. Správní orgán 1. stupně po obdržení spisu změní výrokovou větu, kdy podrobně a přesně popíše průběh dopravní nehody a srozumitelně oddělí jednotlivé skutky, o kterých rozhoduje. Tuto změnu písemně sdělí obviněné a usnesením jí stanoví lhůtu pro vyjádření se k této změně.“ 26. Takto provedené dokazování považoval soud za dostatečné a další důkazy již pro nadbytečnost neprováděl.

27. Po právní stránce hodnotil soud věc podle těchto ustanovení:

28. Podle § 78 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, [M]á-li být v řízení rozhodováno také o jiném skutku, než pro který bylo oznámeno zahájení řízení, postupuje správní orgán obdobně podle odstavců 2 a 3. Pokud v průběhu řízení správní orgán změní právní kvalifikaci skutku, vyrozumí o tom obviněného.

29. Podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, [N]estanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis.

30. Podle § 93 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, [V]e výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se kromě náležitostí podle správního řádu uvede a) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, b) právní kvalifikace skutku, c) vyslovení viny, d) forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, e) druh a výměra správního trestu, popřípadě výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu, o upuštění od uložení správního trestu nebo o mimořádném snížení výměry pokuty, f) výrok o započtení doby, po kterou obviněný na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl činnost vykonávat, do doby zákazu činnosti, g) výrok o uložení ochranného opatření, h) výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a i) výrok o náhradě nákladů řízení.

31. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, [R]ozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Podle odstavce druhého [V]e výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1.

32. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., [S]právní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

33. Podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, [N]evyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.

34. Podle § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, [N]estanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán. Podle odstavce druhého [O]dvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

35. Podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, [J]estliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

36. Podle § 152c odst. 1 písm. f) bod 8. zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, ve znění účinném od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2023, [F]yzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinna dát přednost v jízdě.

37. Podle § 152c odst. 1 písm. k) citovaného zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2023, [F]yzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

38. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2023, [P]ři vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

39. Podle § 53 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 20. 2. 2016 do 31. 12. 2023, [J]iní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.

40. Podle § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2023, [P]ři účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

41. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění účinném od 27. 4. 2006, [N]ahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. Podle odstavce třetího [B]ylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu.

42. Po zhodnocení provedených důkazu dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná není. Žalovanému bylo v rámci uplatnění regresního nároku vytýkáno, že zastavení přestupkového řízení zavinil, neboť jeho rozhodnutí byla vždy zrušena. Opakovaně se přitom neřídil závazným právním názorem nadřízeného orgánu.

43. Provedeným dokazováním bylo sice zjištěno, že Magistrát v rámci své rozhodovací činnosti vydal v přestupkovém řízení sedm rozhodnutí, která byla zrušena a vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Podle soudu však nelze Magistrátu klást za vinu, že se neřídil závazným právním názorem nadřízeného správního orgánu. Soud také dospěl k závěru, že pokyny Krajského úřadu ve zrušujících rozhodnutích jednoznačné nebyly.

44. Krajský úřad ve svém prvním rozhodnutí ze dne 30.11. 2020 vyhodnotil, že žádné procesní vady v postupu orgánu prvního stupně neshledal. Videozáznam označil za stěžejní důkaz, ze kterého sám vycházel. Přesto v dalších rozhodnutích vytýkal nesprávné provedení důkazu tímto kamerovým záznamem o dopravní nehodě. Vytýkal nesprávný popis skutku či neseznámení obviněné se změnou právní kvalifikace, což vedlo bez dalšího k rušení rozhodnutí. Krajský úřad ani jednou v rozhodnutí neuvedl, jaký skutkový stav vzal za prokázaný a na základě jakých důkazů, případně proč důkazy sám nezopakoval, přestože skutkový stav sám hodnotil, případně činil z videozáznamu další skutková zjištění. Dále Krajský úřad podle soudu zaměnil institut vyrozumění o změně právní kvalifikace v průběhu přestupkového řízení (§ 78 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky) a seznámení se s podklady pro rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu). Rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil, aniž by uvedl konkrétně s jakými podklady nebyla obviněná seznámena. Krajský úřad pak dokonce skutek závazně právně kvalifikoval již ve svém prvním rozhodnutí, ačkoli další rozhodnutí správnímu orgánu I. stupně rušil pro nedostatečně zjištěný skutkový stav.

45. Nadřízený správní orgán podle soudu skutečně raději rušil rozhodnutí správního úřadu I. stupně z důvodu procesních námitek obviněné (zástupce obviněné), které byly vytýkány postupně, než aby převzal odpovědnost za výsledek správního řízení.

46. Z rozhodnutí odvolacího orgánu musí být orgánu nižšího stupně zřejmé nejen to, proč má jeho rozhodnutí za vadné, ale i čeho se má při dalším postupu vyvarovat. To je smyslem institutu vázanosti právním názorem. V žádném případě vázanost právním názorem nebrání správnímu orgánu nižšího stupně, aby na základě nových skutečností dospěl ke stejným závěrům. Závazný právní názor ho však má vést k tomu, aby neopakoval předchozí nedostatky.

47. V daném případě Krajský úřad ve svém prvním rozhodnutí ve věci ze dne 30. 11. 2020 vytkl Magistrátu, že se určitým jednáním obviněné nezabýval. Nesouhlasil s právní kvalifikací přestupku proto, že považoval chodník za součást pozemní komunikace, tedy nesouhlasil s tím, že se nejedná o místo ležící mimo pozemní komunikaci. A uložil ve věci zpracovat znalecký posudek z oboru silniční dopravy. Pokud Magistrát dospěl ve svém druhém a třetím rozhodnutí ke stejným závěrům, vycházel z dalších nových skutečností (vyjádření Státního zastupitelství v [adresa] a znaleckého posudku).

48. Až ve svém v pořadí čtvrtém rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022 vyjádřil Krajský úřad kategoricky, že nebude akceptovat právní posouzení jednání obviněné jako nedání přednosti v jízdě. A současně výslovně uvedl, že tento závazný právní názor o nepoužití této kvalifikace měl na mysli již ve svém prvním rozhodnutí. Podle soudu tak Krajský úřad užití této právní kvalifikace Magistrátu zakázal. Tomuto zákazu pak Krajský úřad podřizoval všechna svá rušící rozhodnutí.

49. Magistrát tak v podstatě neměl šanci rozhodnout v přestupkové věci správně. Byla opakovaně rušena jeho rozhodnutí, která ohledně právního posouzení skutku odpovídala zákonu a byla potvrzena i judikaturou. Žalovaná přiléhavě odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2025 čj. 7 Tdo 292/2025-557, který řešil obdobnou situaci. A dospěl k závěru, že povinnost cyklisty dát při příčném přejíždění vozovky přednost projíždějícím vozidlům tím spíše platí tehdy, pokud cyklista vozovku přejíždí mimo přejezd pro cyklisty. Jestliže cyklista takto přejíždí vozovku po přechodu pro chodce, nepožívá žádné zvýšené ochrany. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud poukázal dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2016 sp. zn. 10 As 144/2016, který judikoval, že cyklista přejíždějící vozovku příčně vedle přechodu pro chodce musí dát přednost i řidiči automobilu, který před tím zpomalením před přechodem umožnil přechod chodcům. Nejvyšší správní soud připustil, že cyklista má právo přes vozovku přejet, avšak musí přitom respektovat pravidla vyplývající z provozu na pozemních komunikacích a nemůže přejíždět vozovku, aniž by dal přednost vozidlu, jež po vozovce jede. Cyklista v tam posuzované věci pochybil, pokud se domníval, že pouhé snížení rychlosti vozidla, jež dávalo přednost chodcům na přechodu pro chodce, automaticky znamená, že řidič tohoto vozidla dá přednost i jemu jakožto cyklistovi, který v blízkosti přechodu pro chodce přes vozovku přejížděl, přednost v jízdě však neměl.

50. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nemá vůči žalované nárok na regresní úhradu, neboť škoda vznikla rozhodovací činností nadřízeného správního úřadu v přenesené působnosti, který neuděloval orgánu prvního stupně jasné pokyny ohledně dalšího procesního postupu. A naopak po celou dobu přestupkového řízení jednal Krajský úřad ve prospěch obviněné z přestupku, jejíž jednání odmítal posoudit právně jako nedání přednosti v jízdě, když Magistrátu nakonec i výslovně zakázal, v podobě závazného právního názoru, užít na skutek (který byl přesně zaznamenán na kamerovém záznamu a nemohlo být tedy ani pochybné, jak se skutek stal) přiléhavou právní kvalifikaci.

51. Na danou věc tedy soud užil výše citované ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. obdobně a žalobu v celém rozsahu zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné vyjádření k žalobě ze dne 2. 6. 2025, písemné podání ze dne 3. 11. 2025, 2 × příprava účasti na jednání před soudem a 2 × účast na jednání před soudem).

Poučení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.