28 C 58/2024 - 49

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] 1 [Anonymizováno] žalované: [Jméno žalované A] sídlem [Adresa žalované A] sídlem [Adresa žalované B] pro 36 179 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 887 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od 2. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 292 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od 2. 1. 2024 do zaplacení[Anonymizováno]

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 12 664,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 179 Kč s úrokem z prodlení, z důvodu, že proti žalobkyni bylo vedeno přestupkové řízení před Magistrátem města [adresa], odborem správním, pod sp. zn. SMK/[číslo], a toto přestupkové řízení bylo usnesením ze dne 29. 5. 2023 pravomocně zastaveno. Žalobkyní uplatněný nárok představuje náhradu za vynaložené náklady na zastoupení advokátem v předmětném přestupkovém řízení, a to za jednotlivé úkony právní služby vymezené v žalobě. Nárok žalobkyně předběžně uplatnila u žalované přípisem ze dne 1. 7. 2023, doručeným žalované téhož dne. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala jako důvodný, podstatou argumentace (opřenou o judikaturu ústavního soudu) bylo, že přestupkové řízení bylo zahájeno důvodně, v řízení nedocházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti správního orgánu, naopak v postupu žalobkyně žalovaná spatřuje snahu řízení účelově prodlužovat, ať už podáváním blanketních odvolání, která nesplňovala správním řádem předepsané náležitosti a jejichž doplnění byl právní zástupce žalobkyně správním orgánem vyzýván (žalovaná konkrétně uvedla usnesení prvostupňového správního orgánu ze dne 7. 10. 2020, 18. 2. 2021, 21. 10. 2021, 10. 8. 2022, 2. 12. 2022, 1. 3. 2023 a 5. 5. 2023), a dále podáváním opakovaných návrhů na přerušení řízení z týchž důvodů, ačkoli žalobkyně musela na základě předchozích rozhodnutí správních orgánů vědět, že takový návrh je bezúspěšný, a to včetně nedůvodného podnětu k zahájení přezkumného řízení ze dne 7.5.2022 (viz usnesení prvostupňového orgánu ze dne 18. 9. 2020, 1. 2. 2021, 1. 10. 2021, 7. 3. 2022, 30. 6. 2022 a potvrzující rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne 30. 11. 2020, 11. 3. 2021, 2. 5. 2022 a ze dne 24. 8. 2022), jakož i podáváním nedůvodných odvolání proti procesním rozhodnutím prvostupňového správního orgánu (odvolání ze dne 29.6.2022 proti usnesení ze dne 23. 6. 2022, kterým se určuje lhůta k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí, kdy odvolání proti tomuto usnesení bylo zamítnuto rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne 24. 8. 2022, odvolání ze dne 30. 1. 2023 proti usnesení prvostupňového orgánu ze dne 23.1.2023, kterým se určuje lhůta k uplatnění práva vyjádřit se ke změně právní kvalifikace a seznámit se s poklady pro vydání rozhodnutí, kdy odvolání proti tomuto usnesení bylo zamítnuto rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 25. 2. 2023), opakovanými námitkami podjatosti směřujícímu vůči oprávněné osobě [jméno FO] a [jméno FO] (odvolání ze dne 15. 7. 2022 ve spojení s rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 24.8.2022, č.j. MSK [číslo], odvolání ze dne 30. 1. 2023 ve spojení s usnesením prvostupňového správního orgánu ze dne 7. 2. 2023 a ze dne 10. 2. 2023). Další argumentační okruh obrany žalované spočíval v tom, že zpochybňovala účelnost vynaložených nákladů na právní zastoupení, kdy za neúčelné (jako náklad vynaložený na odstranění nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu), a tedy i nezakládající nárok na náhradu škody na jejich vynaložení, považovala následující úkony v přestupkovém řízení: sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 18. 9. 2020, sepis odvolání včetně odůvodnění odvolání ze dne 12. 10. 2020, sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 25. 1. 2021, sepis odvolání ze dne 2. 2. 2021, sepis doplnění odůvodnění odvolání ze dne 2.11.2021, sepis odvolání ze dne 9. 11. 2021, zastupování u jednání dne 7. 3. 2022, sepis odvolání ze dne 11. 3. 2022, sepis podnětu k zahájení přezkumného řízení ze dne 7. 5. 2022, sepis námitky a návrh na přerušení řízení ze dne 29. 6. 2022, sepis odůvodnění odvolání ze dne 15. 8. 2022, sepis odvolání ze dne 15. 8. 2022, sepis odvolání ze dne 30.1.2023, sepis odůvodnění odvolání ze dne 15. 5. 2023 (chybně datováno 6. 3. 2023).

3. Soud z jednotlivých dále citovaných listinných důkazů zjistil následující, pro rozhodnutí relevantní, skutečnosti. Co se týče obsahové správnosti a pravosti jednotlivých listinných důkazů, tak žádný z účastníků ničeho v tomto směru nenamítal a ani soud nic nevedlo k pochybnosti o správnosti a pravosti listinných důkazů, soud vzal tedy za prokázané to, co vyplývá z obsahu jednotlivých listin, jak je uvedeno dále.

4. Z podání samého a doručenky o dodání do datové schránky (ID zprávy [Anonymizováno]) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím advokáta [Jméno advokáta] uplatnila dne 1. 7. 2023 u ministerstva [Anonymizováno] nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., způsobené nezákonným rozhodnutím správního orgánu a nesprávným úředním postupem, a to řízením sp. zn. [číslo], vedeném Magistrátem města [adresa], odborem správním, pro přestupek v dopravě, spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 18. 9. 2020, sepis odvolání včetně odůvodnění odvolání ze dne 12. 10. 2020, sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 25. 1. 2021, zastupování u jednání dne 25. 1. 2021, sepis odvolání ze dne 2. 2. 2021, sepis odůvodnění odvolání ze dne 24. 2. 2021, zastupování u jednání dne 29.9.2021, sepis odůvodnění odvolání ze dne 1. 11. 2021, sepis odůvodnění odvolání ze dne 24. 2. 202, zastupování u jednání dne 29. 9. 2021, sepis odůvodnění odvolání ze dne 1. 11. 2021, sepis doplnění odvolání ze dne 2. 11. 2021, sepis odvolání ze dne 9. 11. 2021, zastupování u jednání dne 7. 3. 2022, sepis podnětu k zahájení přezkumu ze dne 7. 5. 2022, sepis námitky a návrhu na přerušení řízení ze dne 29. 6. 2022, sepis odůvodnění odvolání 15. 8. 2022, sepis odvolání ze dne 15. 8. 2022, sepis doplnění odvolání ze dne 10. 12. 2022, sepis odvolání 30. 1. 2023, sepis odůvodnění odvolání ze dne 6. 3. 2023, sepis odvolání ze dne 4. 5. 2023, sepis odůvodnění odvolání ze dne 15. 5. 2023 (chybně datováno 6. 3. 2023).

5. Reakcí byla zpráva Ministerstva [Anonymizováno] ze dne 18. 7. 2023, ve které ministerstvo potvrzuje přijetí žádosti žalobkyně ze dne 1. 7. 2023 a je vyzvána k doložení vyúčtování jednotlivých úkonů právní služby, kterým prokáže vznik škody (a to i v podobě dluhu), ve lhůtě do 7. 8. 2023. Dopisem ze dne ze dne 19. 7. 2023, odeslaným do datové schránky ministerstva [Anonymizováno] téhož dne (ID datové zrávy [Anonymizováno]), žalobkyně prostřednictvím svého zástupce ([jméno FO]) odpovídá, že úkony právní služby vyplývají přímo ze správního spisu.

6. Dopisem ze dne 18. 12. 2023 ministerstvo [Anonymizováno] sděluje žalobkyni, že dle jeho posouzení nejsou splněny podmínky pro přiznání odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb., a nelze tudíž dovozovat odpovědnost státu za vznik škody, a to z důvodu, že žalobkyně neprokázala, že jí skutečně vznikla škoda, alespoň v podobě dluhu, neboť nebylo doloženo, že úkony právní služby advokát vyúčtoval a v jaké výši a požadoval jejich úhradu po žalobkyni. Na to reagovala žalobkyně prostřednictvím zástupce dopisem ze dne 19. 12. 2023, odeslaném do datové schránky ministerstva [Anonymizováno] téhož dne (ID datové zprávy [Anonymizováno]), s tím, že nesouhlasí s posouzením věci, když je zjevné, že poškozené (žalobkyni) vznikl závazek na úhradu palmáre tím, že byly právní služby poskytnuty. Ministerstvo [Anonymizováno] bylo vyzváno k přehodnocení stanoviska s upozorněním, že pokud se tak nestane žalobkyně uplatní svůj nárok soudní cestou, s tím, že pro tento případ, je podání kvalifikovanou předžalobní výzvou ve smyslu § 142a dost. 1 o. s. ř. Na tuto výzvu reagovalo ministerstvo dopisem ze dne 27. 12. 2023 tak, že na svém stanovisku trvá. Advokát žalobkyně zaslal ministerstvu [Anonymizováno] přípis ze dne 19. 1. 2024 s přílohami, které dle sdělení v dopise mají prokazovat úhradu palmáre v částce 14 968 Kč, a v částce 3 100 Kč. Přílohou jsou dva daňové doklady (faktury), faktura č. [hodnota], v níž je uvedeno datum vystavení 29. 9. 2023, datum uskutečnění zdan. plnění 21. 9. 2023, splatnost: zaplaceno, na částku 2 561,98 Kč bez DPH, 3 100 Kč včetně DPH, za právní služby, s uvedením, že dne 21. 9. 2023 byla uhrazena částka 3 100 Kč, faktura je vystavena [Jméno advokáta], pro klienta [Jméno žalobkyně] (žalobkyni), a faktura č. [hodnota], v níž je uvedeno datum vystavení 14. 12. 2023, datum uskutečnění zdan. plnění 6. 12. 2023, splatnost: zaplaceno, na částku 12 370 Kč bez DPH, 14 968 Kč včetně DPH, za právní služby, s uvedením, že dne 6. 12. 2023 byla uhrazena částka 14 968 Kč, faktura je vystavena [Jméno advokáta], pro klienta [Jméno žalobkyně] (žalobkyni). Z těchto listin (dopis ze dne 19. 1. 2023, faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota]) má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému za právní služby v souvislosti s přestupkovým řízením sp. zn. [číslo] uhradila celkem částku 18 068 Kč.

7. Ze správního spisu Magistrátu města [adresa], [číslo] soud zjistil tyto rozhodující skutečnosti: - Dne 27. 7. 2020 bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení správního řízení o přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona porušením ust. § 23 odsz. 1 silničního zákona, kterého se měla dopustit tím, že dne 27. 5. 2020 v době kolem 15:11 hodin v [adresa] u křižovatky s [adresa] a následně na [adresa] poblíž křižovatky s [adresa], jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na [adresa] následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [Anonymizováno], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ][Anonymizováno] - Dne 10. 8. 2020 byla správnímu orgánu doručena plná moc prokazující zastupování žalobkyně v daném řízení [Jméno advokáta], advokátem. - Předvoláním ze dne 10. 8. 2020 doručeným žalobkyni dne 18. 8. 2020 bylo nařízeno jednání ve věci na den 14. 9. 2020, k žádosti advokáta žalobkyně o odročení jednání z důvodu kolize ze dne 17. 8. 2020, byl termín jednání byl změněn na 21. 9. 2020. - Dne 18. 9. 2020 byl správnímu orgánu doručen návrh advokáta žalobkyně na přerušení řízení a odvolání jednání z důvodu, že žalobkyně podala na Okresní státní zastupitelství v [adresa] návrh na výkon dozorové činnosti nad postupem policejního orgánu, když má žalobkyně za to, že policejní orgán měl věc správně posoudit tak, že dopravní nehoda je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním [jméno FO] a měl proti němu zahájit trestní stíhání, kde byla žalobkyně měla postavení poškozené. Žalobkyně proto navrhuje, aby správní orgán řízení o přestupku přerušil až do vydání stanoviska státního zástupce. K podání bylo připojen předmětný návrh na výkon dozorové činnosti. - Usnesením ze dne 18. 9. 2020 byl návrh na přerušení řízení zamítnut. - Dne 21. 9. 2020 se konalo ústní jednání, na které se dostavil advokát žalobkyně. - Dne 21. 9. 2020 bylo vydáno rozhodnutí, kterým Magistrát města [adresa], odbor správní, jako správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením ust. § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] na ul [Anonymizováno] u křižovatky s [adresa] a následně na [adresa] poblíž křižovatky s ulicí [Anonymizováno], jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola, při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na [adresa] následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno]. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 2 500 Kč. Rozhodnutí bylo odesláno do datové schránky zástupce žalobkyně dne 23. 9. 2020 a téhož dne bylo doručeno. - Dne 5. 10. 2020 podala žalobkyně prostřednictvím zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] odvolání proti rozhodnutí ze dne 21. 9. 2020, odvolání nebylo odůvodněno, bylo v něm uvedeno, že bude odůvodněno dodatečně. - Dne 7. 10. 2020 vydal správní orgán usnesení, kterým vyzval žalobkyni, aby doplnila odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení rozhodnutí, usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 7. 10. 2020. - Dne 12. 10. 2020 odeslal zástupce žalobkyně správnímu orgánu odůvodnění odvolání proti rozhodnutí ze dne 21. 9. 2020. - Dne 23. 10. 2020 bylo odvolání předloženo k rozhodnutí Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a chytrého regionu, jako odvolacímu správnímu orgánu (dále jen „krajský úřad“). - Dne 30. 11. 2020 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 21. 9. 2020 zrušil a věc vrátil k novému projednání, krajský úřad nesouhlasil se závěrem správního orgánu prvního stupně, který kvalifikoval jednání žalobkyně jako nedání přednosti v jízdě, když tato kvalifikace neodpovídá zjištěním z provedeného dokazování, uzavřel, že žalobkyně porušila § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu a § 4 písm. c) zákona silničním provozu a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Správním orgán prvního stupně neměl dostatek důkazů k závěru o tom, že zavinění dopravní nehody je zcela na straně žalobkyně, a uložil správního orgánu prvního stupně, aby postavil na jisto, zda by došlo ke střetu s projíždějícím vozidlem i pokud by žalobkyně kolo vedla a dále bude nutné vyhodnotit podíl řidiče vozidla Roomster na dopravní nehodě. - Dne 30. 11. 2020 krajský úřad vydal rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 18. 9. 2020, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přerušení řízení, tak že odvolání zamítl a potvrdil napadené rozhodnutí, s tím, že se nejedná o předběžnou otázku, neboť rozhodnutí o tom, zda druhý účastník dopravní nehody spáchal přestupek či jiný trestný čin, není předběžnou otázkou ve věci spáchaného přestupku obviněné. - Předvoláním ze dne 21. 12. 2020 bylo nařízeno jednání ve věci na 25. 1. 2021. - Dne 25. 1. 2021 podal zástupce žalobkyně návrh na přerušení řízení z důvodu, že téhož dne doručil na Krajské státní zastupitelství v [adresa] návrh na výkon dohledu v trestním řízení ve věci předmětné dopravní nehody ze dne 27. 5. 2020 týkající se [jméno FO]. - Dne 25. 1. 2021 se konalo ústní jednání ve věci, k jednání se dostavil zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. - Usnesením ze dne 1. 2. 2021 správní orgán prvního stupně zamítl návrh na přerušení řízení ze dne 25. 1. 2021. - Dne 1. 2. 2021 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením ust. § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] na ul [Anonymizováno] u křižovatky s [adresa] a následně na [adresa] poblíž křižovatky s ulicí [Anonymizováno], jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola, při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na [adresa] následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ] (řidiče [jméno FO]), které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno]. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 2 500 Kč. Ve spise se nenachází listina, ze které by bylo možné zjistit doručení zástupci žalobkyně. - Dne 2. 2. 2021 podal zástupce žalobkyně odvolání proti usnesení, kterým byl zamítnut návrh na přerušení řízení. - Dne 17. 2. 2021 zástupce žalobkyně podal neodůvodněné odvolání proti rozhodnutí o vině žalobkyně spácháním přestupku ze dne 1. 2. 2021. - Dne 18. 2. 2021 vydal orgán správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů, usnesení bylo doručeno zástupci žalované dne 19. 2. 2021. - Dne 24. 2. 2021 podal zástupce žalobkyně odůvodnění odvolání ze dne 17. 2. 2021. - Dne 11. 3. 2021 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 1. 2. 2021 zrušil a věc vrátil k novému projednání, krajský úřad dal žalobkyni za pravdu, že důkaz, ze kterého vychází napadené rozhodnutí nebyl ani u jednoho ústního jednání proveden, nebyl přehrán kamerový záznam, bylo pouze sděleno, co je obsahem videozáznamu, dále nebyl zjištěn dostatečně skutkový stav a krajský úřad stále setrvává na tom, že žalobkyně porušila jiné ustanovení zákona o silničním provozu, a dopustila se jiného přestupku, než ze kterého byla uznána vinnou. - Dne 11. 3. 2021 krajský úřad vydal rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 1. 2. 2021, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přerušení řízení, tak že odvolání zamítl a potvrdil napadené rozhodnutí, s tím, že se nejedná o předběžnou otázku, neboť rozhodnutí o tom, zda druhý účastník dopravní nehody spáchal přestupek či jiný trestný čin, není předběžnou otázkou ve věci spáchaného přestupku obviněné. - Ve věci byl vypracován znalecký posudek, vyhotovený dne 3. 8. 2021, - Dne 1. 9. 2021 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí, kterým oznámil žalobkyni rozšíření předmětu řízení, tak, že bude vedeno správní řízení o přestupku 1. dle ust § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 silničního zákona, kterého se měla dopustit tím, že dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] a následně na [adresa], užila jako řidič jízdního kola chodníku a dále 2. dle ust § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením ust. § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že následně při přejíždění předmětné komunikace po přechodu pro chodce v [adresa] poblíž křižovatky s [adresa], jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola, při vjíždění z chodníku na pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci, vlivem čehož došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ] (řidiče [jméno FO]), které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno]. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ], a současně předvolal žalobkyni k ústnímu jednání dne 29. 9. 2021. - Dne 29. 9. 2021 se konalo ústní jednání, k němuž se dostavil zástupce žalobkyně, - Dne 29. 9. 2021 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. silničního zákona, porušením ust. § 23 odst. 1 silničního zákona tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] poblíž křižovatky s [adresa], jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola, při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci, nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, kdy následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ] (řidiče [jméno FO]), které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], tedy z levé strany z pohledu řidičky jízdního kola. Tím způsobila dopravní nehodu, došlo ke zranění cyklistky a dále k poškození vozidla Škoda, rz [SPZ], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 2 500 Kč. Dále bylo rozhodnuto, že řízení ve věci přestupku dle ust. 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 silničního zákona spolu s ust. § 4 písm. c) silničního zákona, kterého se měla dopustit výše uvedená tím, že dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] a následně na [adresa], užila jako řidič jízdního kola chodníku a dále užila k přejíždění komunikace jako řidič nemotorového vozidla přechod pro chodce se dle ust. § 86 odst. písm. a) přestupkového zákona zastavuje, jelikož skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 4. 10. 2021. - Dne 18. 10. 2021 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 29. 9. 2021 a co do části, kterým byla žalobkyně uznána vinnou, výrok o zastavení řízení zůstává odvoláním nedotčen. Odvolání bude odůvodněno ve lhůtě 30 dnů z důvodů vytíženosti zástupce žalobkyně. - Dne 21. 10. 2021 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů, usnesení bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 25. 10. 2021. - Podáním ze dne 1. 11. 2021 žalobkyně napadla usnesení o stanovení 5 denní lhůty k doplnění odvolání a navrhovala, aby byla určena lhůta 30 dnů, a současně připojila stručné doplnění odvolání ze dne 18. 10. 2021. - Dne 2. 11. 2021 správní orgán prvního stupně vyhotovil předkládací zprávu krajskému úřadu k rozhodnutí o odvolání, spis byl převzat krajským úřadem dne 22. 11. 2021. - Dne 2. 11. 2021 zástupce žalobkyně podal podrobné doplnění odvolání ze dne 18. 10. 2021. - Dne 3. 11. 2021 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí nadepsané „vyrozumění“, v němž vyrozumívá žalobkyni, že bude proveden důkaz – přehrání videozáznamu dopravní nehody, a dále určuje žalobkyni lhůtu 8 dnů k seznámení se resp. shlédnutí předmětného videozáznamu. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 8. 11. 2021. - Dne 9. 11. 2021 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 3. 11. 2021. - Dne 10. 1. 2022 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 29. 9. 2021 a věc vrátil k novému projednání, krajský úřad dospěl k závěru, že pověřená rozhodující úřednice, která vedla řízení a vydala napadené rozhodnutí je podjatá, neboť její poměr k Mgr. [jméno FO], zmocněnci žalobkyně, není neutrální, nýbrž má natolik osobní(negativní) charakter, že lze přinejmenším pochybovat o tom, zda pověřená úřední osoba nemá zájem na výsledku řízení. Při novém projednání věci je nutné zopakovat všechny úkony provedené podjatou pověřenou úřední osobou. Dále krajský úřad poukázal na pochybení,, že po vydání rozhodnutí došlo k provedení důkazu, který měl správní orgán po celou dobu k dispozici, a toto by rovněž vedlo ke zrušení rozhodnutí. - Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2022 byla pověřena nová úřední osoba k rozhodnutí ve věci samé. - Dne 2. 2. 2022 bylo vydáno předvolání na den 2. 3. 2022, zástupci žalobkyně bylo doručeno dne 7. 2. 2022. - Dne 8. 2. 2022 podal zástupce žalobkyně žádost o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize s dříve nařízeným soudním jednáním. - Dne 14. 8. 2022 bylo vydána předvolání k jednání dne 7. 3. 2022. - Dne 7. 3. 2022 se konalo ústní jednání, k němuž se dostavil zástupce žalobkyně. - Dne 7. 3. 2022 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení. - Dne 11. 3. 2022 podal zástupce žalobkyně odvolání proti usnesení ze dne 7.3.2022. - Dne 28. 3. 2022 byl spis postoupen krajskému úřadu k rozhodnutí o odvolání. - Dne 7. 5. 2022 podal zástupce žalobce podnět k zahájení přezkumného řízení, a to z důvodu, že dne 2. 5. 2022 Krajský úřad Moravskoslezského kraje zamítl odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne 7. 3. 2022, a to přesto, že Krajské státní zastupitelství v [adresa] přikázalo ve věci trestního stíhání [jméno FO] doplnit prověřování vypracováním znaleckého posudku k posouzení charakteru zranění žalobkyně, zástupce žalobkyně uvádí, že bude-li [jméno FO] pravomocně odsouzen v trestním řízení, ze spáchání trestného činu, tedy se závěrem, že zavinil předmětnou dopravní nehodu, logicky není možné, aby správní orgán dospěl k závěru opačnému a zavinění dopravní nehody přisoudil žalobkyni. - Dne 23. 5. 2022 byl vyhotoven záznam o určení pověřené osoby oprávněné provádět úkony ve správním řízení, nově určenou úřední osobou je [jméno FO] - Dne 23. 6. 2022 bylo vydáno rozhodnutí – uvědomění o změně právní kvalifikace, žalobkyně se vyrozumívá, o nové právním posouzení skutku, který je předmětem řízení, změně formulací v popisu vytýkaného jednání, rozhodnutí bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 27. 6. 2022. - Dne 29. 6. 2022 podal zástupce žalobkyně podání nazvané odvolání proti usnesení ze dne 23. 6. 2022, námitka vůči procesnímu postupu, návrh na přerušení řízení. - Dne 25. 7. 2022 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dne 27. 5. 2020 v čase 15:11 hodin v [adresa] na pozemních komunikacích u křižovatky [adresa] svým jednáním jako řidička nemotorového vozidla , jízdního kola při vjíždění na pozemní komunikaci na [adresa] z místa označeného vodorovnou dopravní značkou V13 – šikmé rovnoběžné čáry a na [adresa] z chodníku, kdy v obou případech jela na jízdním kole po přechodu pro chodce a na [adresa] následně došlo ke střetu s vozidlem škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], dopustila přestupků z nedbalosti, I. dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 4 písm. c) téhož zákona tím, že nerespektovala vodorovnou dopravní značku V13 „Šikmé rovnoběžné čáry“ uvedenou v příloze č. 1 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen „prováděcí vyhláška“), když na [adresa] do takto vyznačeného prostoru vjela a zastavila kolo; II. dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 30 odst. 1 téhož zákona tím, že nedala znamení o změně směru jízdy doleva před vybočení ze směru jízdy, když jako řidič jízdního kola z přímého směru jízdy na pozemní komunikaci [adresa] z pravé části vozovky v původním směru jízdy vjížděla na přechod pro chodce prudkým zabočením doleva; III. dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 4 písm. a) téhož zákona tím, že se nechovala ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrožovala život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, přičemž své chování je povinna přizpůsobit zejména situaci v provozu na pozemních komunikacích, když na kole, jako řidička při přejíždění pozemní komunikace na [adresa], vjela do druhého levého jízdního pruhu ve směru jízdy vozidel ke křižovatce s ulicí [Anonymizováno] bez toho, že by se napřed z místa s náležitým rozhledem přesvědčila, zda může bezpečně pokračovat v jízdě napříč přes pozemní komunikaci. Následkem čehož došlo k dopravní nehodě s vozidlem tovární značky Škoda Roomster, RZ [SPZ] (dále jen vozidlo „ŠKODA“), čímž ohrozila vlastní zdraví a majetek a také majetek vlastníka výše uvedeného vozidla ŠKODA; IV. dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod. 8 silničního zákona, porušením § 23 odst. 1 téhož zákona tím, že jako řidička nemotorového vozidla, jízdního kola při vjíždění z chodníku na pozemní komunikaci a při jejím kolmém přejíždění, nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno] ke křižovatce s ulicí [Anonymizováno], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 2 500 Kč. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 25. 7. 2022. - Dne 9. 8. 2022 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 25. 7. 2022 s tím, že odvolání bude s ohledem na čerpání dovolené zástupcem žalobkyně zevrubně odůvodněno do 31. 8. 2022. - Dne 10. 8. 2022 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů. - Dne 10. 8. 2022 podal zástupce žalobkyně odvolání proti usnesení ze dne 10. 8. 2022 o určení lhůty k doplnění odvolání ze dne 9. 8. 2022. - Dne 15. 8. 2022 podal zástupce žalobkyně doplnění odvolání ze dne 9. 8. 2022. - Dne 16. 8. 2022 podal zástupce žalobkyně další doplnění odvolání ze dne 9. 8. 2022. - Dne 22. 8. 2022 převzal krajský úřad spis k rozhodnutí o odvoláních. - Dne 24. 8. 2022 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobkyně proti usnesení správního orgánu prvního stupně ze dne 30. 6. 2022, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně na přerušení řízení. - Dne 14. 10. 2022 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 25. 7. 2022 a věc vrátil k novému projednání, krajský úřad dal za pravdu žalobkyni, že výrok napadeného rozhodnutí je zmatečný a připomněl správnímu orgánu prvního stupně, že je povinen řídit se právním názorem odvolacího orgánu, a upozornil, že již v prvním zrušovacím rozhodnutí vyslovil právní názor, ohledně právní kvalifikace jednání žalobkyně, který dále v návaznosti na odůvodnění napadeného rozhodnutí rozvedl. - Dne 16. 11. 2022 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 v návaznosti na ust. § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa], u křižovatky [adresa], jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola užila k jízdě chodníku a přechodu pro chodce, kde následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 1 500 Kč. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 16. 11. 2022. - Dne 1. 12. 2022 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 16. 11. 2022 s tím, že odvolání bude odůvodněno dodatečně. - Dne 2. 12. 2022 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů. - Dne 10. 12. 2022 podal zástupce žalobkyně doplnění odvolání ze dne 1. 12. 2022. - Dne 17. 1. 2023 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 16. 11. 2022 a věc vrátil k novému projednání, a to z důvodu procesního pochybení v postupu správního orgánu prvního stupně, když tento nevyrozuměl žalobkyni o změně právní kvalifikace skutku. - Dne 23. 1. 2023 je vydáno „vyrozumění o změně právní kvalifikace skutku“, v němž je žalobkyně vyzvána k uplatnění práva vyjádřit se ke změně právní kvalifikace a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ve lhůtě 5 dnů. Rozhodnutí bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 24. 1. 2023. - Dne 30. 1. 2023 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 1. 2023. - Dne 6. 2. 2023 převzal krajský úřad spis k rozhodnutí o odvolání. - Dne 7. 2. 2023 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní v podání ze dne 30. 1. 2023, tak že [jméno FO], není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci. - Dne 10. 2. 2023 bylo rozhodnuto o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní v podání ze dne 30. 1. 2023, tak že [tituly před jménem], není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci. - Dne 13. 2. 2023 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 v návaznosti na ust. § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa], u křižovatky [adresa], jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola užila k jízdě chodníku a přechodu pro chodce, kde následně došlo ke střetu s vozidlem Škoda Roomster, rz [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 1 500 Kč. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 13. 2. 2023. - Dne 28. 2. 2023 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 13. 2. 2023 s tím, že odvolání bude odůvodněno ve lhůtě do 31. 3. 2023. - Dne 1. 3. 2023 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů. - Dne 6. 3. 2023 podal zástupce žalobkyně doplnění odvolání ze dne 13. 2. 2023. - Dne 11. 4. 2023 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 13. 2. 2023 a věc vrátil k novému projednání, a to z důvodu nedostatečného popisu skutku uvedeného ve výroku napadeného rozhodnutí, popis skutku je zcela nedostatečný a nepřesný. - Dne 19. 4. 2023 bylo vydáno rozhodnutí, kterým správní orgán prvního stupně, rozhodl, že žalobkyně je vinna, že se dopustila přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 v návaznosti na ust. § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti nerespektovala vodorovné dopravní značení V7a „Přechod pro chodce“, když dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15.11 hodin v [adresa], u křižovatky [adresa], jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola jela po přechodu pro chodce, následkem čehož došlo ke střetu mezi obviněnou cyklistkou a motorovým vozidlem ŚKODA, RZ [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], a žalobkyni byl uložen trest – pokuta ve výši 1 500 Kč. Dále bylo rozhodnuto, že řízení ve věci přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 4 písm. c) téhož zákona tím, že nerespektovala vodorovnou dopravní značku V13 „Šikmé rovnoběžné čáry“ uvedenou v příloze č. 1 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dále jen „prováděcí vyhláška“), když na [adresa] do takto vyznačeného prostoru vjela a zastavila kolo, se dle ustanovení § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona zastavuje. Dále bylo rozhodnuto, že řízení ve věci přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením § 30 odst. 1 téhož zákona tím, že nedala znamení o změně směru jízdy doleva před vybočení ze směru jízdy, když jako řidič jízdního kola z přímého směru jízdy na pozemní komunikaci [adresa] z pravé části vozovky v původním směru jízdy vjížděla na přechod pro chodce prudkým zabočením doleva, se dle ustanovení § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona zastavuje. Dále bylo rozhodnuto, že řízení ve věci přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, kterého se měla dopustit obviněná téhož dne v téže době v [adresa] porušení ust. § 53 odst. 2 silničního zákona, tím, že na [adresa] užila jako řidič jízdního kola chodníku, se dle ustanovení § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona zastavuje. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 19. 4. 2023. - Dne 4. 5. 2023 podal zástupce žalobkyně odvolání proti rozhodnutí ze dne 19. 4. 2023 s tím, že odvolání bude odůvodněno ve lhůtě 15 dní. - Dne 5. 5. 2023 vydal správní orgán prvního stupně usnesení, kterým uložil žalobkyni doplnit odvolání ve lhůtě 5 dnů, usnesení bylo zástupci žalované doručeno dne 7. 5. 2023. - Dne 10. 5. 2023 převzal krajský úřad spis k rozhodnutí o odvolání. - Dne 12. 5. 2023 podal zástupce žalobkyně doplnění odvolání ze dne 4. 5. 2023. - Dne 15. 5. 2023 krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 19. 4. 2023 a věc vrátil k novému projednání, a to z důvodu procesního pochybení v postupu správního orgánu prvního stupně, když tento nevyrozuměl žalobkyni o změně právní kvalifikace skutku, a dodal, že správní orgán prvního stupně opětovně nedostatečně popsal jednání žalobkyně. - Dne 29. 5. 2023 správní orgán prvního stupně vydal usnesení, které nabylo právní moci dne 15. 6. 2023, kterým správní řízení v celém rozsahu zastavil, s odůvodněním, že odpovědnost za přestupky zanikla ve smyslu ust. § 32 odst. 3 přestupkového zákona.

8. Z trestního spisu č.j. [Anonymizováno] (součást správního spisu Magistrátu města [adresa], [číslo]) soud zjistil (záznam o zahájení úkonu trestního řízení ze dne 18. 6. 2020), že dne 27. 5. 2020 v 15:11 hodin došlo v [adresa] na silnici [číslo], [adresa] a křižovatky s [adresa] k dopravní nehodě, jejímiž účastníky byl [jméno FO] jako řidič vozidla reg. značky [SPZ] a žalobkyně jako cyklistka. Závěrem trestního spisu je rozhodnutí Policie české republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 2. 7. 2020, č. j. [Anonymizováno], kterým policejní orgán rozhodl o odevzdání věci k projednání přestupku [jméno FO], pro jednání spočívající v tom, že dne 27. května 2020 v 15:11 hodin v [adresa] po silnici II. třídy č. [hodnota], [adresa], ve směru od [adresa], v pravém jízdním pruhu řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Roomster, reg. značky [SPZ], a před přechodem pro chodce před křižovatkou s ulicí [Anonymizováno], nesnížil rychlost své jízdy a nezastavil před přechodem pro chodce, přestože řidič dodávkového vozidla jedoucí v pravém jízdním pruhu vozidlo před ním, před přechodem pro chodce snížil rychlost a zastavil, aby umožnil přecházení cyklistce, která stála před přechodem s jízdním kolem, čímž porušil ust. § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. V posledním odstavci odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že policejní orgán spatřuje příčinu dopravní nehody a její následky v nesprávném jednání cyklistky. Jednání řidiči osobního vozidla by mohlo být projednáno jako přestupek.

9. Z protokolu o hlavním líčení konaném dne 2. 5. 2023 u Okresního soudu v [adresa], ve věci sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 2. 5. 2023 soud zjistil, že [jméno FO] jako obžalovaný prohlásil, že je vinen vytýkaným skutkem a soud rozhodl, že se trestní stíhání obžalovaného pro skutek, že dne 27. května 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa], řídil na pozemní komunikaci, silnici II. třídy číslo [hodnota], [adresa] ve směru od [adresa], v levém jízdním pruhu, osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Roomster, registrační značky [SPZ], v kritické době nevěnoval náležitou pozornost situaci v silničním provozu a přijížděl nepřiměřenou a nepovolenou rychlostí k řádně jak svislým, tak vodorovným značením vyznačenému přechodu pro chodce, nacházejícímu se před ulicí [Anonymizováno], přestože řidič dodávkového motorového vozidla tovární značky Ford Transit registrační značky [SPZ] [jméno FO], jedoucí v pravém jízdním pruhu, před ním významně snížil rychlost jízdy a následně zastavil své vozidlo před přechodem pro chodce, a to proto, aby umožnil cyklistce [Jméno žalobkyně], narozené [Datum narození žalobkyně], stojící vedle jízdního kola u přechodu, bezpečné přejití pozemní komunikace po přechodu, načež poté, kdy [Jméno žalobkyně] nasedla na jízdní kolo a vjela na přechod pro chodce a minula stojící dodávkové vozidlo tovární značky Ford Transit, tak v důsledku vysoké rychlosti jízdy a nedostatečnému věnování pozornosti předmětné situaci, kdy porušil ustanovení § 4 písmeno a), § 5 odstavec 1 písmeno b), h) a § 18 odstavec 1, 4 zákona číslo 361/2000 Sb., v platném znění, nebyl obviněný již schopen včas na cyklistku reagovat a v levém jízdním pruhu do ní svým vozidlem narazil a srazil z kola na pozemní komunikaci, při střetu a následném pádu na vozovku utrpěla [Jméno žalobkyně] otřes mozku, zhmoždění hlavy s krevní podlitinou a oděrky kůže zevně od pravého oka, prokrvácení oční spojivky vpravo, oděrky rukou, pravého boku, obou kyčelních, podmíněně zastavuje.

10. Výše uvedená skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

11. Žalobkyní uplatněný nárok soud po právní stránce posoudil jako nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon o odpovědnosti státu“. Škoda spočívá v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem v částce 36 1779 Kč v přestupkovém řízení, které proti ní bylo vedeno jako proti obviněné ze spáchání přestupku, a které bylo zastaveno z důvodu, že odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím 3 let od jeho spáchání (§ 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Soud tedy musel v dané věci posuzovat, zda jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání práva na náhradu škody.

12. Zákon o odpovědnosti státu rozlišuje dvě základní formy odpovědnosti státu: za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (§ 7 až § 12) a nesprávným úředním postupem (§ 13). Jde o objektivní odpovědnost státu, jíž se nelze zprostit (§ 2). Pro její vznik se předpokládá současné splnění tří předpokladů: 1. nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

13. Co do rozlišení, zda je nárok založen nezákonným rozhodnutí či nesprávným úředním postupem soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. III. ÚS 917/21, v němž ústavní soud shrnuje, že na řízení o přestupku lze analogicky aplikovat závěry vztahující se k trestnímu řízení, tedy že v případech, kdy v trestním řízení došlo k zastavení trestního stíhání či zproštění obžaloby, je titulem nároku nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání, v dané věci tedy případně nezákonné rozhodnutí oznámení o zahájení správního řízení o přestupku ze dne 27. 7. 2020.

14. Otázkou, zda je dán nárok na náhradu škodu škody v případě, že přestupkové řízení bylo zastaveno po zrušení meritorního rozhodnutí z důvodu uplynutí zákonné lhůty pro projednání přestupku, se zabýval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 5. 5. 2015 sp. zn. II ÚS 3005/14, s těmito závěry: „1. Pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která "mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé" [§ 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní], a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem, nicméně pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku (§ 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, v němž by byla napravena zjištěná procesní pochybení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

2. To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za "nesprávný úřední postup", resp. "nezákonné rozhodnutí", zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Ústavně zaručené právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod se totiž neuplatní např. tehdy, je-li uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na "obstrukčním" jednání, než liknavosti či jiného pochybení správního orgánu.“ Na citované konstantě ústavní soud navazuje v další rozhodovací činnosti a na předmětný nález odkazuje (viz např. nález ze dne 3. 9. 2019 sp. zn. II. ÚS 1099/19, nález III. ÚS 917/21)

15. Soud po posouzení průběhu přestupkového řízení, tak jak jej zjistit ze správního spisu, došel k závěru, že v předmětné věci nebyla délka řízení, jenž vyústila v zánik odpovědnosti za přestupek, nijak negativně přičitatelná žalobkyni, jak naznačovala žalovaná, neboť žádný procesních úkonů žalobkyně nevedl k prodlevě v řízení, v tomto směru nelze negativně vyhodnocovat podávání odvolání žalobkyní, proti rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou. Další procesní návrhy žalobkyně (návrhy na přerušení řízení, návrh na přezkum, námitky podjatosti) neměly za důsledek, že by správní orgán vyčkával rozhodnutí o nich a ve věci nekonal. V případě, že by správní orgán prvního stupně naplnil bazální požadavky na rozhodování správního orgánu, tedy že by řádně formuloval skutkovou větu vytýkaného přestupku, řádně právně kvalifikoval vytýkané jednání, v rámci řízení by postupoval v souladu se zákonem a řídil se pokyny a hodnocením odvolací orgánu v jeho zrušovacích rozhodnutích, pak by procesní návrhy žalobkyně nevedly k tomu, že by věc nemohla být skončena před uplynutím třech let od spáchání přestupku. V průběhu řízení bylo správním orgánem prvního stupně vydáno sedm rozhodnutí o vině žalobkyně, rozhodnutí byla odvolacím správním orgánem vždy zrušena a věc vrácena k novému projednání, a to pro pochybení na straně správního orgánu. Nelze neuvést, že v průběhu řízení správní orgán měnil popis skutku a jeho právní kvalifikaci, ačkoli v řízení nevyvstaly žádné nové skutečnosti, které správnímu orgánu nebyly známy při zahájení řízení, a která by mohly odůvodňovat modifikaci popisu vytýkaného jednání, tak jak ji činil správní orgán prvního stupně. Dále při posouzení, zda se jednalo o nezákonné rozhodnutí, ve smyslu výše citované judikatury, soud považuje za podstatné, že posledním meritorním rozhodnutím ve věci ze dne 19. 4. 2023 byla žalobkyně uznána vinou, ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 v návaznosti na ust. § 4 písm. c) téhož zákona, kterého se dopustila tím, že z nedbalosti nerespektovala vodorovné dopravní značení V7a „Přechod pro chodce“, když dne 27. 5. 2020 v čase okolo 15.11 hodin v [adresa], u křižovatky [adresa], jako řidička nemotorového vozidla jízdního kola jela po přechodu pro chodce, následkem čehož došlo ke střetu mezi obviněnou cyklistkou a motorovým vozidlem ŚKODA, RZ [SPZ], které projíždělo po [adresa] v levém jízdním pruhu ve směru od [Anonymizováno], ačkoli rozhodnutím ze dne 29. 9. 2021 bylo rozhodnuto, že řízení zastavuje co do přestupku dle ust. 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, porušením ust. § 53 odst. 2 silničního zákona spolu s ust. § 4 písm. c) silničního zákona, kterého se měla dopustit tím, že dne 27. 5. 2020 v době kolem 15.11 hodin v [adresa] a následně na [adresa], užila jako řidič jízdního kola chodníku a dále užila k přejíždění komunikace jako řidič nemotorového vozidla přechod pro chodce. Rozhodnutí ze dne 29. 9. 2021 nebylo v části rozhodnutí o zastavení řízení napadeno odvoláním a je tedy otázkou, zda v této části, ačkoli bylo odvolacím správním orgánem rozhodnutí zrušeno v celém rozsahu, netvoří překážku pro nové rozhodnutí o vině žalobkyně, pro jednání, pro které bylo řízení zastaveno, a již tato samotná skutečnost by měla vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí ze dne 19. 4. 2023, které odvolací správní orgán neposuzoval z hlediska věcné správnosti, neboť shledal, že rozhodnutí nemělo být vydáno, když správní orgán před jeho vydáním neupozornil žalobkyni na změnu právní kvalifikace.

16. Soud tak má v dané věci jednoznačně za to, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu zřetelného procesního pochybení státu (správního orgánu) nezávislého na jednání žalobkyně jako obviněné a žalobkyně má vůči státu právo na náhradu škody, která jí vedením takovéhoto řízení vznikla.

17. Žalobkyně splnila formální požadavky pro podání žaloby dle zákona o odpovědnosti státu, když uplatnila nárok u příslušného úřadu ve smyslu § 14 zákona o odpovědnosti státu, a ve lhůtě 6 měsíců nebyl její nárok uspokojen (§ 15 odst. 2).

18. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně byla v předmětném přestupkovém řízení zastoupena advokátem [Jméno advokáta], a že tento učinil v zastoupení žalobkyně úkony právní služby vymezené v žalobě, náhrady na jejichž vynaložení se žalobkyně domáhá.

19. Soud vyšel z toho, že jestliže byly předmětné úkony právní služby učiněny a žalobkyně svému advokátovi část úplaty za poskytnutí právní služby již uhradila, není dán důvod k pochybnostem, že žalobkyně je povinna k úhradě za veškeré úkony právní služby.

20. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení skutečné škody (již uhrazené úplaty za poskytnutí právních služeb) a škody spočívající ve vzniku dluhu (závazek k zaplacení úplaty za poskytnutí právních služeb) dle § 2952 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

21. Dle § 31 odst. 3 zákona o odpovědnosti státu náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif).

22. Soud se zabýval účelností vynaložených nákladů, ve smyslu jejich potřebnosti k řádnému hájení práv žalobkyně jako obviněné v přestupkovém řízení, neboť žalobkyně má nárok toliko na nahrazení nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (§ 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu) a došel k závěru, že žalobkyně nemá nárok na nahrazení nákladů: - za návrh na přerušení řízení ze dne 25. 1. 2020 a odvolání ze dne 2. 2. 2020 proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přerušení řízení, neboť návrh byl podán poté, co krajský úřad dne 30. 11. 2020 rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 18. 9. 2020, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přerušení řízení ze dne 18. 9. 2020, a žalobkyní uváděný důvod pro přerušení řízení byl co do právního posouzení shodný, a advokát žalobkyně si tak musel být vědom, že návrh na přerušení řízení resp. odvolání nemohou být úspěšné; - za doplnění odůvodnění odvolání ze dne 2. 11. 2021, když zástupce žalobkyně podal doplnění odůvodnění odvolání též dne 1. 11. 2021, a žádná objektivní okolnost mu nebránila, aby předmětné bylo obsaženo v jednom podání; - za doplnění odůvodnění odvolání ze dne 16. 8. 2022, když zástupce žalobkyně podal doplnění odůvodnění téhož odvolání též dne 15. 8. 2022, a žádná objektivní okolnost mu nebránila, aby předmětné bylo obsaženo v jednom podání; - za banketní odvolání ze dne 4. 5. 2023, když toto odvolání bylo následně doplněno o odůvodnění dne 15. 5. 2023 a žalobkyni tak náleží náhrada toliko za jeden úkon právní služby, když je volbou zástupce žalobkyně, že jeden úkon (podání řádně odůvodněného odvolání) rozdělí do vícero podání. Ostatní úkony právní služby posoudil jako účelné, když neshledal žádné závažné důvody, pro které by mělo být vysloveno, že úkony nebyly učiněny účelně, zejména nebyly činěny se zjevně obstrukčním úmyslem (srov. např. nález ze dne 16. 5. 2017 sp. zn. II. ÚS 1795/16). Žalobkyně tak má nárok na náhradu za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 18. 9. 2020, sepis odvolání včetně odůvodnění odvolání ze dne 12. 10. 2020, zastupování u jednání dne 25. 1. 2021, sepis odůvodnění odvolání ze dne 24. 2. 2021, zastupování u jednání dne 29. 9. 2021, sepis doplnění odůvodnění odvolání ze dne 2. 11. 2021, sepis odvolání ze dne 9. 11. 2021, zastupování u jednání dne 7. 3. 2022, sepis odvolání ze dne 11. 3. 2022, sepis podnětu k zahájení přezkumu ze dne 7. 5. 2022, sepis námitky a návrh na přerušení řízení ze dne 29. 6. 2022, sepis odůvodnění odvolání ze dne 15. 8. 2022, sepis odvolání ze dne 15. 8. 2022, sepis odůvodnění odvolání ze dne 10. 12. 2022, sepis odvolání ze dne 30. 1. 2023, sepis odůvodnění odvolání ze dne 6. 3. 2023, sepis odůvodnění odvolání ze dne 15. 5. 2023. Odměna za jeden úkon právní služby při zastupování v řízení o přestupcích činní dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dle § 10 odst. 1 ve spojení s 7 bodem 3., částku 1 000 Kč. Dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu náleží advokátovi náhrada hotových výdajů, není-li dohodnuto s klientem jinak, činní paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.

23. S ohledem na výše uvedené soud došel soud k závěru, že žalobkyni náleží nárok na náhradu škody za 18 poskytnutých úkonů právní služby, spočívající v odměně advokáta a paušální náhradě hotových výdajů advokáta a daně z přidané hodnoty z uvedeného ve výši 21%, určené dle advokátního tarifu, celkem tedy 29 887 Kč, a proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 887 Kč, v obecné pariční lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně rovněž požadovala úrok z prodlení z žalované částky, soud došel k závěru, že žalovaná je v prodlení s uhrazením dluhu ve smyslu podle § 1970 o. z., poté co uplynula lhůta šesti měsíců od uplatnění nároku žalobkyně podáním ze dne 1. 7. 2023, a žalobkyně tak má nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 2. 1. 2024. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud § 142 odst. 2 a 142a odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 82,60 % nároku, žalovaná byla tedy úspěšný z 17,40 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalované právo na úhradu 65,20 % svých nákladů řízení, tj. 12 664,50 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 2 580 Kč za jeden úkon právní služby, stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 36 179 Kč, za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis a podání žaloby, vyjádření ze dne 23. 4. 2024, účast u jednání dne 3. 6. 2024, paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů právní služby celkem 1 500 Kč; náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 3 024 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného (platební místo). O lhůtě k uhrazení náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.

Poučení