21 C 122/2019-241

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] žaloba o uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků s návrhem na uložení předběžného opatření takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): [země], [anonymizována tři slova], se sídlem [adresa žalované], [IČO], DIČ [anonymizováno] a [celé jméno žalobce] [datum narození], trvale bytem [adresa žalobce] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají podle §11a zákona o půdě smlouvu o převodu pozemku Čl. I. [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo„ převádějící“) jako převádějící ve smyslu zákona o půdě, je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] (dále jen zákon o„ [anonymizováno]“) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s pozemky ve vlastnictví státu vedenými na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], všechny pozemky v katastrálním území a obci [obec], konkrétně pozemky parcely [číslo] v hodnotě 10 404 Kč parcely [číslo] v hodnotě 16 991 Kč parcely [číslo] v hodnotě 2 756 Kč parcely č. [rok] v hodnotě 7 405 Kč v celkové hodnotě 37 556 Kč. Čl.

II. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě vznikl pravomocným rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] pro [územní celek] a [územní celek], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] – PM [číslo] ze dne [datum], kterým oprávněné osobě [celé jméno žalobce], [rodné číslo], nelze vydat pozemky nebo jejich části [anonymizována dvě slova], role o výměře 8 036 m2 v [katastrální uzemí], který přešel do vlastnictví státu kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi původní vlastnicí [jméno] [příjmení] a národním podnikem [ulice] stroje, a to část, která je v současném katastru nemovitostí označena jako pozemky KN [číslo], část [číslo]; [číslo]; část [číslo]; [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; [číslo]; [číslo]; část [číslo]; [číslo]; část [číslo]; [číslo] a část [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], vlastníkem je [územní celek] a [list vlastnictví] a [číslo] v [katastrální uzemí], vlastníky jsou jiné fyzické a právnické osoby. Nevydaný pozemek PK [anonymizováno] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum] částkou 1 575 600 Kč (slovy: jeden milion pět set sedmdesát pět tisíc šest set korun českých). Z toho bude touto smlouvou vypořádáno 37 556 Kč. Čl.

III. Převádějící převádí nabyvateli pozemky, uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatel je do svého vlastnictví přijímá. Nabyvatel prohlašuje, že jeho nárok, který má být touto smlouvou vypořádán, dosud vypořádán nebyl a že jej nepostoupil ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením, činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku. Čl.

IV. Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že tento pozemek do svého vlastnictví přijímá. Nabyvatel bere na vědomí skutečnost, že převádějící nezajišťuje zpřístupnění a vytyčování hranic pozemků. Čl.

V. Smlouva je uzavřena dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Účastníci smlouvy jsou touto smlouvou vázáni až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Čl.

VI. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě této smlouvy u příslušného katastrálního úřadu podává převádějící. [ulice] poplatky se dle ustanovení § 21a odst. 1 zákona o půdě a ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nevyměřují.“

II. Výše restitučního nároku žalobce uspokojeného vydáním náhradních pozemků dle výroku I. tohoto rozsudku činí 37 556 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 44 208 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec a číslo].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), na jejímž základě by se žalobce stal vlastníkem následujících náhradních pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], všechny pozemky v katastrálním území a obci [obec], konkrétně pozemky parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely č. [rok], (dále jen„ Náhradní pozemky“). Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě, přičemž rozhodnutím žalované sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] [rok] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], bylo určeno, že žalobce není vlastníkem části pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] o výměře 8 036 m2, přičemž tato část pozemku je v současné době v katastru nemovitostí evidována jako pozemky parc. [číslo] část [číslo], [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], [číslo], [číslo], část [číslo], [číslo], část [číslo], [číslo] a část [číslo], [katastrální uzemí]. Vlastnictví pozemku parc. č. PK [anonymizováno] přešlo na stát na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s právní předchůdkyní žalobce, paní [jméno] [příjmení] (žalobce je jejím jediným dědicem) a kupní cena činila 14 058,40 Kč. Žalovaná stanovila cenu nevydané části pozemku parc. č. PK [anonymizováno] částkou 86 788,80 Kč, nicméně s tímto oceněním žalobce zásadně nesouhlasil. Dle žalobce je třeba pozemek parc. č. PK [anonymizováno] ocenit jako pozemek stavební, protože takto byl posuzován přímo v kupní smlouvě z roku [rok] (smlouva odkazuje na ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky 43/1963 Sb., podle které náhrada za pozemky byla určena jako za pozemky nacházející se v zastavěné části obce), navíc byla část pozemku parc. č. PK [anonymizováno] zastavěna již v 50. letech 20. století [anonymizováno] stavebními závody, n.p. a celý pozemek parc. č. PK [anonymizováno] byl určen k zastavění. Žalovaná tak pochybila, když v rozporu s judikaturou nevydaný pozemek neocenila jako pozemek stavební, tj. dle jeho charakteru v době odnětí státem. Při správném ocenění tak měl být nevydaný pozemek oceněn na částku 1 595 600 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], který si nechal žalobce zpracovat. Žalobce se i přes nesprávné ocenění pozemku parc. č. PK [anonymizováno] domáhal alespoň částečného uspokojení svého nároku ve veřejných nabídkách, účastnil se nabídky zveřejněné dne [datum] (pozemky, o které měl žalobce zájem, však byly z nabídky vyřazeny z důvodu jejich zatížení předběžným opatřením soudu), dále se účastnil nabídek dne [datum] a [datum], avšak neúspěšně. Proto žalobce podal žalobu na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy, přičemž žalobcem zvolené náhradní pozemky jsou ve vlastnictví státu s právem hospodaření pro žalovanou. Pokud jde o ocenění těchto náhradních pozemků, pak žalobce plně souhlasil s oceněním provedeným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl za účelem provedení ocenění osloven žalovanou a zpracoval znalecké posudky k náhradním pozemkům. Pozemek parc. [číslo] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum], pozemek parc. [číslo] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum], pozemek parc. [číslo] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum] a pozemek parc. č. [rok] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] – [číslo] ze dne [datum], přičemž celková hodnota náhradních pozemků dle znaleckých posudků činila 37 556 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou a návrhem na nařízení předběžného opatření nesouhlasila a navrhla jejich zamítnutí. V odůvodnění svého návrhu uvedla, že žalobce se mohl účastnit veřejných nabídek pozemků za účelem uspokojení svého nároku a že domáhat se převodu konkrétních pozemků mimo veřejnou nabídku, jak učinil žalobce, lze jen ve výjimečných případech, je-li dán liknavý nebo svévolný postup žalované, kdy oprávněné osoby ani přes svůj aktivní postup nemohou dosáhnout uspokojení svých nároků. Dle žalované náhradní pozemky mohl žalobce získat ve veřejných nabídkách, nebo mohl za nevydané pozemky získat finanční náhradu, o kterou však dosud nepožádal. Dle žalované je tak důvodem neuspokojení restitučního nároku žalobce jeho neaktivita. Žalovaná odmítla tvrzení žalobce o tom, že by její přístup v dané věci byl liknavý nebo že by jednala svévolně, kdy zejména ocenění pozemků provedené žalovanou není důvodem pro tento závěr - žalovaná ocenila nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] na základě objektivních skutečností, řádně a v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou, kdy cena nevydaného pozemku odráží jeho stav a hodnotu ke dni odnětí dle příslušného cenového předpisu. Dle žalované je ocenění znalce [celé jméno znalce], předložené žalobcem nesprávné, neboť znalec jednak nesprávně posoudil otázku charakteru odňatého pozemku (pozemek ocenil jako stavební na základě směrného územního plánu, který však nemůže být podkladem pro ocenění nevydaného pozemku jako pozemku stavebního). Dále žalovaná namítala, že znalec byl povinen použít příslušné srážky z ceny pozemku dle oceňovací vyhlášky (dle žalované nejméně v rozsahu 60 %), konkrétně pak z toho důvodu, že tehdejší část obce nebyla s hlavním městem stavebně srostlá, což však znalec neučinil. Veřejné nabídky pozemků, jichž se žalobce má možnost účastnit, jsou dle žalované dostatečné a zcela adekvátní, o čemž svědčí skutečnost, že ve veřejných nabídkách bylo marně nabízeno 7 306 pozemků v hodnotě od 10 000 Kč do 80 000 Kč, přičemž se jednalo o pozemky vhodné pro uspokojení nároku žalobce. Žalobce se mohl účastnit šesti kol veřejných nabídek pozemků, fakticky se účastnil pouze dvou kol. Na základě žaloby a návrhu na nařízení předběžného opatření o zákazu jakékoli dispozice s těmito pozemky pak žalovaná předložila jejich ocenění znaleckými posudky s tím, že pozemky v katastrálním území a obci [obec], konkrétně pozemek parc. [číslo] oceněn na hodnotu 16 990,59 Kč, pozemek parc. [číslo] oceněn na částku 10 404 Kč, pozemek parc. [číslo] oceněn na 2 756 Kč a pozemek parc. č. [rok] oceněn na 7 405 Kč, byly vyřazeny z veřejné nabídky. Součástí ocenění byla i specifikace využití jednotlivých pozemků (vedení elektrického vedení, existence přirozeného biokoridoru, existence ochranného pásma vodního zdroje).

3. Usnesením Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v zákazu dispozice, zejména prodeje, zatížení právy třetích osob, bezúplatného převodu, darování, směny, převodu práva hospodaření, zařazení do veřejné nabídky ve smyslu § 11a a násl. zákona č. 229/1991 Sb. a provádění pozemkových úprav s Náhradními pozemky. Proti tomuto usnesení se žalovaná odvolala ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, který nicméně napadené rozhodnutí svým usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil a žalované zakázal dispozici s Náhradními pozemky.

4. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], v právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalobce, jakožto oprávněná osoba ve smyslu zákona o půdě, není vlastníkem části pozemku parc. [číslo] (PK) o výměře 110 m2 (dle katastru nemovitostí část pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace), v [katastrální uzemí], neboť uvedená část pozemku o výměře 110 m2 je zastavěna veřejnou komunikací, a proto žalobci přísluší náhrada. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud dále zjistil, že původním vlastníkem předmětného pozemku byla paní [jméno] [příjmení], jejímž jediným dědicem se stal žalobce. Vlastnictví pozemku parc. č. PK [anonymizováno] jehož celková výměra činila 8 146 m2 přešlo na stát na základě kupní smlouvy za kupní cenu ve výši 14 058,40 Kč. V řízení bylo prokázáno, že prodej byl uskutečněn v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

5. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – PM [číslo], soud zjistil, že žalobce, jakožto oprávněná osoba ve smyslu zákona o půdě, není vlastníkem části pozemku parc. č. PK [anonymizováno], tj. dnes pozemků parc. [číslo] část [číslo], [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], část [číslo], [číslo], [číslo], část [číslo], [číslo], část [číslo], [číslo] a část [číslo], [katastrální uzemí], o celkové výměře 8 036 m2; uvedeným rozhodnutím byla dále žalobci uložena povinnost vrátit kupní cenu, která měla být paní [jméno] [příjmení] za pozemky vyplacena, a to 14 058,40 Kč. Z odůvodnění rozhodnutí soud dále zjistil, že na nevydané části pozemku parc. č. PK [anonymizováno] o výměře 8 036 m2 se aktuálně nachází budovy [adresa], místní komunikace, případně jde o pozemky bezprostředně související s uvedenými stavbami, a proto jej nelze vydat.

6. Žalobce uplatnil nárok na vydání nemovitosti (mimo jiné pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí]) dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum].

7. Z dopisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k ocenění nevydaných pozemků a k vydání pozemků náhradních s tím, že nevydaný pozemek (část pozemku parc. č. PK [anonymizováno]) měl být dle žalobce oceněn jako stavební, neboť jako stavební pozemek byl předmětem kupní smlouvy z [datum].

8. Z výpisu z pozemkové knihy list [anonymizována dvě slova], knihovní vložka [číslo] pro [katastrální uzemí], soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. PK [anonymizováno] (role) byla paní [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a vlastnictví nabyla v roce [rok]. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak soud zjistil, že dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [anonymizováno] [číslo], zemřelé [datum], nabyl na základě závěti žalobce. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení], jako prodávající, a národním podnikem [ulice] stroje (dále jen„ národní podnik“), jako kupujícím, soud zjistil, že cena nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] byla určena s odkazem na § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 43/1969 Sb., přičemž toto ustanovení se vztahuje k ocenění pozemků v zastavěném území.

9. Ze žádosti národního podniku ze dne [datum] soud zjistil, že národní podnik požádal o provedení vkladu svého vlastnického práva k nevydanému pozemku parc. č. PK [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy uzavřené s paní [jméno] [příjmení] dne [datum], přičemž v žádosti bylo zároveň uvedeno, že pozemek byl vykoupen pro investiční záměr národního podniku (žádost o vklad se týkala pozemku parc. [číslo] který vznikl sloučením mimo jiné s parc. č. PK [anonymizováno] o výměře 8 146 m2).

10. Ze schválených územních plánů hl. m. [obec], včetně výřezů z ortofotomapy, pak soud zjistil, že podle schváleného směrného územního plánu z roku [rok] byl nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] zahrnut do oblasti určené pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady. Z ortofotomapy z roku [rok] pak soud dále zjistil, že nevydaný pozemek byl již v roce [rok] částečně zastavěn.

11. Soud v průběhu řízení zjistil, že restituční nárok žalobce byl již částečně uspokojen, a to v řízeních vedených u jiných soudů, kdy s konkrétně v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], ve výši 88 097,80 Kč, dále v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne [datum], ve výši 17 800 Kč a v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne 31. 8. 2020, resp. rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve výši 1 287 766,30 Kč (v řízení vedeném u [název soudu] uplatnil žalobce nárok ve výši 1 714,20 Kč). Za nevydanou část pozemku parc. č. PK [anonymizováno] byly žalobci vydány náhradní pozemky, přičemž celková částka restitučního nároku doposud uspokojená činí 1 393 664,1 Kč a k uspokojení tedy zbývá částka ve výši 181 935,9 Kč.

12. Z výpisů z katastru nemovitostí (list vlastnictví [číslo] katastrální území a [územní celek]) soud zjistil, že Náhradní pozemky, tj. pozemky, ohledně kterých se řízení vede, jsou ve vlastnictví České republiky, oprávněna hospodařit s těmito pozemky je žalovaná, přičemž se jedná o trvalý travní porost (druh pozemku); pozemky nejsou zatíženy žádným věcným právem, s výjimkou pozemku parc. [číslo] na kterém vázne věcné břemeno.

13. Z ocenění nevydaných pozemků – část 1. ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ocenila nárok žalobce za část nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] o výměře 8 036 m2 částkou 86 788,80 Kč (sazba 10,80 Kč/m2). Z ocenění zbývající části nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] provedeného žalovanou dne 13. 12. 2012 pak soud zjistil, že zbývající část nevydaného pozemku o výměře 110 m2 byla oceněna částkou 1 062 Kč (86 m2 oceněno sazbou 10,80 Kč m2 , 24 m2 sazbou 5,55 Kč/m2). Žalovaná eviduje neuspokojený nárok žalobce v celkové výši 87 850,80 Kč 14. Soud ze znaleckého posudku [číslo] soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] zjistil, že jím byl oceněn nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí], přičemž znalec pozemek ocenil jako pozemek stavební, neboť dle směrného územního plánu [územní celek] z roku [rok], který byl schválen dne [datum], byla větší část pozemku o výměře 6 280 m2 z celkových 8 146 m2 vedena jako území„ [anonymizováno]“, tj. jako území určené pro zástavbu pro průmysl a výrobní služby, stavebnictví a sklady; menší (spodní) část pozemku o výměře 1 866 m2 z celkových 8 146 m2 pak byla vedena jako komunikace a zeleň. Znalec provedl ocenění dle vyhlášky č. 316/1990 Sb., kterou byla změněna a doplněna vyhláška č. 182/1988 Sb., kdy celkem 6 280 m2 nevydaného pozemku ocenil jako stavební pozemek na částku 1 570 000 Kč (sazba 250 Kč/m2), a zbývajících 1 866 m2 pozemku ocenil jako jiné pozemky na částku 5 598 Kč (sazba 3 Kč/m2). Celkem byl nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] znalcem ceněn na 1 575 600 Kč, přičemž ke srážkám (snížení ceny dle vyhlášky) nebyl dle znalce důvod.

15. Znalecký posudek byl v řízení žalovanou zpochybňován a s jeho závěry nesouhlasila a to z důvodu stanovení nesprávného charakteru pozemku při oceňování, tedy že byl pozemek znalcem oceněn jako parcela stavební místo parcely zemědělské, či neuplatnění srážek při oceňování předmětného pozemku z důvodu tehdejší územní nesrostlosti [územní celek] s [územní celek], proto navrhla doplnit dokazování revizním znaleckým posudkem pro ocenění nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí], a to zejména k otázce použití srážek při ocenění tohoto pozemku a k posouzení jeho charakteru. V průběhu řízení nicméně došlo k pravomocným rozhodnutím v řízeních (viz bod 11), v nichž žalobce uplatňoval stejný nárok (k jiným náhradním pozemkům) a ve kterých byla žalobci, resp. jeho argumentaci co do ocenění jeho restitučního nároku, dáno za pravdu, a to i rozhodnutím Nejvyššího soudu. S ohledem na uvedená rozhodnutí žalovaná nadále nesporovala restituční nárok žalobce ve výši 1 575 600 Kč, jak uvádí ve svém podání ze dne 24. 2. 2021. Nadále tedy zůstala spornou otázka liknavého a svévolného přístupu žalované vůči žalobci.

16. Žalobce se účastnil veřejných nabídek náhradních pozemků, jak soud zjistil z protokolu o zhodnocení výzvy ze dne [datum], dle kterého žalobce nebyl úspěšný se svou žádostí o převod pozemků z veřejné nabídky, neboť neučinil nejvyšší nabídku (byl druhý), ze sdělení žalované ze dne [datum] o vyřazení pozemku z veřejné nabídky (žalovaná informovala žalobce o tom, že pozemek, o nějž projevil ve veřejné nabídce zájem, byl z veřejné nabídky vyřazen, protože je zatížen předběžným opatřením soudu a žalovaná tak není oprávněna s ním nakládat), ze sdělení žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] o stažení pozemků z veřejných nabídek (bez uvedení důvodu), z protokolu o vyhodnocení výzvy ze dne [datum], podle něhož žalobce nebyl úspěšný se svou žádostí o převod pozemků z veřejné nabídky, protože neučinil nejvyšší nabídku (jeho nabídka byla druhá v pořadí, první nabídka byla téměř trojnásobná). Žalobce rovněž požádal žalovanou o přímý převod žalobcem zvolených náhradních pozemků, přičemž dopisem žalované ze dne [datum] byl upozorněn na postup výběru náhradních pozemků z veřejné nabídky, event. na právo na peněžitou náhradu.

17. Z přehledu zpracovaného žalovanou ke dni [datum], který se týká účasti žalobce ve veřejných nabídkách pozemků, soud zjistil, že žalobce se mohl veřejných nabídek účastnit od [datum], přičemž se účastnil 2 kol z celkem 6 kol (nabízeno mělo být 3 627 pozemků), další účast žalobce v kole vyhlášeném dne [datum] byla zrušena zpětvzetím jeho žádosti.

18. Z přehledu žádostí žalobce o vydání náhradních pozemků z veřejných nabídek, zpracovaného žalovanou, pak soud zjistil, že žalobce požádal o vydání pozemků z veřejné nabídky dne [datum] (žalobce požádal o vydání čtyř pozemků, přičemž jeden z nich byl z nabídky stažen, ve vztahu k druhému pozemku ve stejném katastrálním území a obci žalobce svou nabídku vzal zpět, třetí pozemek nebyl vydán - zanikl a poslední pozemek byl vydán jiné oprávněné osobě z důvodu nedostatečného navýšení nabídky žalobce), dne [datum] (žalobce požádal o vydání čtyř pozemků, přičemž dva z nich byly staženy z nabídky a zbývající dva pozemky byly vydány jiné oprávněné osobě z důvodu nedostatečného navýšení nabídky žalobce), dne [datum] (žalobce požádal o vydání jednoho pozemku, který byl následně z nabídky stažen z důvodu nařízeného předběžného opatření soudu) a dne [datum] (žalobce požádal o vydání čtyř pozemků, ohledně nichž se následně na výzvu nedostavil).

19. Z veřejných nabídek pozemků učiněných žalovanou od [datum] (ke dni [datum]) soud mimo jiné zjistil, že v okrese [obec] bylo ve dvou nabídkách nabízeno celkem 14 pozemků (veřejná nabídka ze dne 25. 5. 2018 a ze dne 8. 3. 2019) v ceně od 10 404 Kč do 60 541 Kč, kdy se jednalo o ornou půdu, trvalý travní porost či lesní pozemek.

20. Ze seznamu pozemků vhodných k převodu podle zákona o půdě, které byly marně nabídnuty, v ceně od 10 000 Kč do 87 000 Kč, zpracovaného žalovanou ke dni [datum], soud zjistil, že v seznamu je dle žalované uvedeno celkem 1 024 pozemků. V seznamu není uveden charakter pozemků, způsob jejich využití, ani případná omezení či skutečnosti ovlivňující způsob hospodaření na těchto pozemcích.

21. Ocenění Náhradních pozemků (provedené na základě znaleckých posudků předložených žalovanou) bylo mezi účastníky nesporné, soud proto na základě shodných tvrzení účastníků vzal za prokázané, že cena Náhradních pozemků je následující: pozemek parc. [číslo] oceněn na hodnotu 16 990,59 Kč, pozemek parc. [číslo] oceněn na částku 10 404 Kč, pozemek parc. [číslo] oceněn na 2 756 Kč, pozemek parc. č. [rok] oceněn na 7 405 Kč.

22. Dále pak k charakteru Náhradních pozemků soud učinil ze znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], následující zjištění ze znaleckého posudku ze dne [datum], č. posudku [číslo] – [číslo], soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] obec a katastrální území Jeřmanice, je přístupný ze sousedních pozemků v soukromém vlastnictví, je evidován jako trvalý travní porost, vede přes něj biokoridor, je situován v ochranném pásmu vodního zdroje III. třídy a vede přes něj komunikační vedení (spol. [právnická osoba]) ze znaleckého posudku ze dne [datum], č. posudku [číslo] – [číslo], soud zjistil, že parc. [číslo] je trvalý travní porost přístupný z místní zpevněné komunikace, nezastavitelný, je situován v ochranném pásmu vodního zdroje III. třídy a veden je jako trvalý travní porost, ze znaleckého posudku ze dne [datum], č. posudku [číslo] – [číslo], soud zjistil, že parc. [číslo] je trvalý travní porost přístupný ze sousedních pozemků v soukromém vlastnictví, je evidován jako trvalý travní porost, vede přes něj vedení vysokého napětí (ČEZ), je situován v ochranném pásmu vodního zdroje III. třídy a vede přes něj komunikační vedení (spol. [právnická osoba]) ze znaleckého posudku ze dne [datum], č. posudku [číslo] – [číslo], soud zjistil, že parc. č. [rok] je trvalý travní porost přístupný z polní komunikace, nezastavitelný, je situován v ochranném pásmu vodního zdroje III. třídy, vede jím lokální biokoridor, vede jím elektrické vedení a radioreleový spoj. a veden je jako trvalý travní porost.

23. Z přehledů týkajících se prověření převoditelnosti Náhradních pozemků žalovanou, včetně informativních výpisů z katastru nemovitostí k těmto Náhradním pozemkům a katastrálních map, soud zjistil, že pozemky v katastrálním území a obci [obec] nejsou vyloučeny z převodu a nejsou určeny k zastavění stavbou (sdělení [anonymizována tři slova], ze dne [datum])

24. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané:

25. Žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě (na žalobce, jakožto dědice původního vlastníka, přešel uplatněný nárok podle § 4 odst. 4 zákona o půdě), přičemž rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – PM [číslo], bylo určeno, že žalobce není vlastníkem nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] s celkovou výměrou 8 146 m2. Nevydaný pozemek přešel do vlastnictví státu na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi paní [jméno] [příjmení], jako prodávající, a národním podnikem [ulice] stroje, jako kupujícím, přičemž kupní cena nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] byla určena dle příslušné vyhlášky vztahující se k ocenění pozemků v zastavěném území; nevydaný pozemek přešel na stát za účelem realizace investičního záměru národního podniku [ulice] stroje. Nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] byl dle schváleného směrného územního plánu [územní celek] z roku [rok] určen k zastavění stavbami s charakterem průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady. Již v roce [rok] byl tento pozemek částečně zastavěn, následně výstavba pokračovala.

26. Žalovaná evidovala neuspokojený nárok žalobce v celkové výši celkem 87 850,80 Kč, a to s ohledem na provedené ocenění nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] jako pozemku zemědělského (část nevydaného pozemku o výměře 8 036 m2 byla žalovanou oceněna na 86 788,80 Kč, zbývající část pozemku o výměře 110 m2 byla oceněna částkou 1 062 Kč). Znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] byl nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] oceněn jako pozemek stavební na celkovou částku 1 575 600 Kč, resp. část nevydaného pozemku o výměře 6 280 m2 znalec ocenil jako stavební pozemek za použití sazby 250 Kč m2, zbývajících 1 866 m2 pozemku pak ocenil jako jiné pozemky sazbou 3 Kč m2, a to se zohledněním data odnětí 1. 3. 1978, přičemž dle znalce nebyly dány důvody pro použití srážek při jeho ocenění (pozemek byl stavebně srostlý s územím [územní celek], bylo možné jej napojit na inženýrské sítě). Žalovaná byla vyzvána žalobcem k ocenění nevydaného pozemku jako pozemku stavebního, k přecenění však nepřistoupila.

27. Žalobce se aktivně zúčastňoval veřejných nabídek pozemků, žádal žalovanou o převod zemědělských pozemků z veřejných nabídek (žalobce byl oprávněn účastnit se veřejných nabídek pozemků až ode dne [datum], přičemž žádal o vydání náhradních pozemků z veřejných nabídek dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), avšak především z důvodu výše restitučního nároku evidovaného žalovanou nebyl žalobce ve veřejných nabídkách úspěšný. Žalobce rovněž požádal žalovanou přímo o převod žalobcem zvolených náhradních pozemků, přičemž byl žalovanou upozorněn na postup výběru náhradních pozemků z veřejné nabídky, event. na právo na peněžitou náhradu. Obecně je soudu z jeho úřední činnosti známo, že veřejné nabídky pozemků žalované nejsou dostačující co do počtu nabízených pozemků a četnosti nabídek, pozemky zahrnuté do veřejných nabídek neodpovídají nejen svou polohou, ale zejména svou kvalitou a výměrou pozemkům, které byly oprávněným osobám odňaty. Navíc pokud jde o nabídku pozemků v okrese [obec], pak bylo ve veřejných nabídkách v období od [datum] do [datum] nabízeno celkem 6 pozemků (veřejná nabídka ze dne [datum] a ze dne [datum]) v ceně v ceně od 10 404 Kč do 60 541 Kč, s uvedeným druhem pozemku orná půda, trvalý travní porost a lesní pozemky. Žalobce se domáhal uspokojení jeho restitučního nároku i v dalších soudních řízeních, konkrétně v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 10. 8. 2020, ve výši 88 097,80 Kč, dále v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne 12. 8. 2020, ve výši 17 800 Kč a v řízení vedeném u [název soudu], rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne 31. 8. 2020, resp. rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve výši 1 287 766,30 Kč (v řízení vedeném u [název soudu] uplatnil žalobce nárok ve výši 1 714,20 Kč). Za nevydanou část pozemku parc. č. PK [anonymizováno] byly tedy žalobci vydány náhradní pozemky, přičemž celková částka restitučního nároku doposud uspokojená činí 1 393 664,1 Kč a k uspokojení tedy zbývá částka ve výši 181 935,9 Kč.

28. Náhradní pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku jsou převoditelné, jsou ve vlastnictví České republiky a příslušná k hospodaření s nimi je žalovaná, pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako trvalý travní porost, Celková hodnota Náhradních pozemků je 37 556 Kč, přičemž k jejich ocenění došlo na základě zpracovaných znaleckých posudků a toto ocenění bylo mezi účastníky nesporné.

29. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

30. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů.

31. Podle § 11a odst. 7 zákona o půdě musí žádost o nabídnutý pozemek obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Podle odstavce 8 téhož ustanovení s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Dle odstavce 9 téhož ustanovení, požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 13. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí.

32. Podle § 11a odst. 13 věta první zákona o půdě se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební.

33. Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb..

34. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 zákona o půdě, přičemž mu nelze vydat pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí], který byl odňat způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2 zákona o půdě (rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum] a rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne [datum] bylo určeno, že žalobce není vlastníkem tohoto pozemku). Žalobci proto přísluší náhrada, kterou zákon předpokládá primárně v podobě jiných pozemků, které jsou zahrnuty do veřejné nabídky žalované ve smyslu § 11a zákona o půdě. Mezi účastníky byl spor jednak o výši restitučního nároku žalobce - dle žalované měl být nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] oceněn jako pozemek zemědělský částkou 87 850,80 Kč (v této výši rovněž žalovaná restituční nárok žalobce eviduje), dle žalobce měl být nevydaný pozemek oceněn jako pozemek stavební, a to částkou 1 575 600 Kč (v této výši měla žalovaná jeho restituční nárok evidovat a následně uspokojit). Dále byl mezi žalobcem a žalovanou spor o to, zda může být restituční nárok žalobce uspokojen vydáním náhradních pozemků mimo jejich veřejnou nabídku, tj. zda může žalobce žalovat o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků.

35. Soud se proto nejprve zabýval otázkou výše restitučního nároku žalobce, resp. tím, jaký byl charakter nevydaného pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] ke dni jeho odnětí státem, tj. ke dni [datum]. Nevydaný pozemek byl převeden na stát - národní podnik [ulice] stroje, přičemž v samotné kupní smlouvě ze dne [datum] byla kupní cena pozemku určena dle příslušné vyhlášky vztahující se k ocenění pozemků v zastavěném území; nevydaný pozemek pak přešel na stát za účelem realizace investičního záměru národního podniku Stavební stroje. Dle schváleného směrného územního plánu [územní celek] z roku [rok] byl nevydaný pozemek určen k zastavění stavbami s charakterem průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady, a již v roce [rok] byl částečně zastavěn. Nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] je proto třeba ocenit jako pozemek určený pro výstavbu, neboť za tímto účelem byl státem odňat. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tak soud přesvědčen o tom, že nevydaný pozemek je třeba ocenit jako pozemek stavební, což plně odpovídá jeho charakteru v době odnětí státem, a to v souladu se stávající judikaturou. Odkázat lze zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1013/2012 (podle tohoto rozhodnutí mají být pozemky určené schválenou územní plánovací dokumentací k zastavění oceněny jako stavební), ze dne 3. 4. 2014, dále rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 444/2014, ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014 (podle tohoto rozhodnutí, pokud v době převodu pozemků na stát byly tyto určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny, pak přestože byly v době převodu stále vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, byly fakticky již určeny k výstavbě, a tudíž měly být oceněny jako pozemky stavební), ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1024/2018; případně lze odkázat též na Nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1088/12, podle něhož cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl pozemek v době přechodu na stát. Soud proto dospěl k závěru, že nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] byl určen k zastavění, za tímto účelem byl státem odňat, přičemž není pro posouzení jeho charakteru rozhodující, zda byl určen jako pozemek k zastavění územním plánem nebo směrným územním plánem, jak žalovaná nesprávně dovozovala. Dle aktuální judikatury je schválený územní plán jedním z hledisek pro posouzení charakteru odňatého pozemku, přičemž jestliže byl v roce [rok] schválen směrný územní plán pro území zahrnující nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno], a ke dni 1. 3. 1978 jiný územní plán vydán (schválen) nebyl, je třeba vycházet právě ze směrného územního plánu z roku [rok], a to tím spíš za situace, kdy již v roce [rok] byl nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] částečně zastavěn (blíže lze odkázat zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1816/2013, podle něhož lze za územní plánovací dokumentaci - ve smyslu § 11a zákona o půdě, považovat směrný územní plán). V době odnětí se tak jednalo o pozemek, který ačkoli byl evidován jako zemědělský pozemek (pole), fakticky tomuto účelu nejméně v části nesloužil a byl určen k průmyslové a skladové výstavbě, která byla následně v souladu se směrným územním plánem realizována. Nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] je proto třeba ocenit jako pozemek stavební, což plně odpovídá jeho charakteru v době odnětí státem. Soud proto, pokud jde o ocenění tohoto nevydaného pozemku, vycházel ze znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], kterým byl pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] oceněn jako pozemky stavební, a to na částku 1 575 600 Kč (6 280 m2 ocenil znalec jako stavební pozemek částkou 250 Kč/m2, zbývajících 1 866 m2 pozemku pak ocenil jako jiné pozemky sazbou 3 Kč/m2; ohledně celkové výměry nevydaného pozemku 8 146 m2 nebyl mezi účastníky spor). Ocenění bylo provedeno v souladu se zákonem o půdě, tj. dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to ke dni nabytí účinnosti zákona o půdě (24. 6. 1991). Soud z uvedeného ocenění vycházel, kdy restituční nárok žalobce byl žalovanou zaevidován v nesprávné výši – restituční nárok žalobce ve vztahu k nevydanému pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] činí 1 575 600 Kč.

36. Pokud žalovaná namítala, že v ocenění nevydaného pozemku znalec [celé jméno znalce] nezohlednil tzv. srážky ve smyslu ustanovení přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb., pak pro aplikaci tzv. srážek nebyly dány důvody. V daném případě znalec zcela přesvědčivě zdůvodnil, že nebyly dány důvody pro použití srážek. Navíc s ohledem na stávající judikaturu se jedná o otázku právní, nikoli skutkovou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1024/2018), přičemž s ohledem na charakter pozemku parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] a jeho umístění skutečně nebyly důvody pro použití tzv. srážek dány, kdy jedná se o deset důvodů snížení ceny pozemku uvedených v Příloze č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.: 1. jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé, 2. přístup po nezpevněné komunikaci, 3. není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod, 4. není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci, 5. není-li v místě možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 m, 6. nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemku náležejícího k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku - více než 1,5 km, 7. negativní účinky okolí (škodlivé exhalace, hluk, otřesy, prach aj.), 8. svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ, 9. ztížené základové podmínky - svažitost terénu, - hladina spodní vody, 10. omezení užívání pozemku: [číslo] ochranné pásmo stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím), [číslo] chráněná krajinná oblast, [číslo] stavební uzávěra, [číslo] stavba pod povrchem pozemku. Ani jeden z důvodů pro tzv. srážky nebyl v případě nevydaného pozemku naplněn, kdy je třeba zdůraznit, že pokud jde o žalovanou namítané inženýrské sítě, pak musí být dána možnost jejich napojení, není tedy nezbytné, aby samotné napojení již existovalo (k existenci sítí na hranici pozemku parc. č. PK [anonymizováno] se znalec rovněž vyjádřil). Možnost napojení na inženýrské sítě pak vyplývá i ze zařazení nevydaného pozemku schválenou územně plánovací dokumentací mezi pozemky určené k zastavění průmyslovými a skladovými budovami, které nepochybně počítalo s napojením pozemku na inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, elektřina); fakticky byl navíc nevydaný pozemek již v roce [rok] částečně zastavěn. Pokud jde o žalovanou namítanou stavební nesrostlost, pak i tuto námitku znalec zcela jednoznačně vyvrátil. K námitce žalované o stavební nesrostlosti je pak třeba rovněž upozornit, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4048/2016, dovolací soud vyjádřil názor, že závěr odvolacího soudu, že odňatý pozemek má být oceněn bez ohledu na změny v administrativním členění obcí nikoliv jako pozemek„ venkovský“ (kterýžto charakter měl ke dni odnětí státem), ale jako pozemek nacházející se ke dni účinnosti zákona o půdě na území hlavního města P. podle § 28a zákona o půdě, v cenách platných ke dni 24. 6. 1991 podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., tj. v daném případě částkou 250 Kč za 1 m2, je plně v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu i Ústavního soudu, od níž nemá dovolací soud důvod odchýlit se ani v této věci. I s ohledem na uvedený názor Nejvyššího soudu ČR je třeba ocenění provedené znalcem [příjmení] [příjmení] považovat za správné, kdy skutečně pro použití tzv. srážek nebyly dány důvody.

37. Dále se soud zabýval tím, zda se může žalobce domáhat vydání náhradních pozemků soudní cestou, tj. mimo veřejné nabídky pozemků postupem dle zákona o půdě. Touto otázkou se opakovaně zabýval Nejvyšší soud ČR i Ústavní soud, přičemž přijaté závěry jsou zcela jednoznačné a ustálené: v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (České republiky – [anonymizována tři slova]), může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku; takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminační (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3313/2017). V případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu [anonymizována dvě slova] ČR, může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky a takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5487/2017). Shodně také Nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 125/10. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná nejprve po dobu několika desítek let vůbec nerozhodla o tom, zda bude nevydaný pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí], resp. jeho většinová část o výměře 8 036 m2 žalobci vydán (v roce 2012 stát rozhodl o nevydání části pozemku o výměře 110 m2, o nevydání zbývající části pozemku o výměře 8 036 m2 bylo rozhodnuto až v roce 2017), poté žalovaná zcela nesprávně vyčíslila restituční nárok žalobce a ke správnému ocenění nevydaného pozemku nepřistoupila ani následně (restituční nárok žalobce nebyl přeceněn), v důsledku čehož neměl žalobce možnost dosáhnout jeho uspokojení prostřednictvím veřejných nabídek pozemků (i když se žalobce opakovaně aktivně účastnil veřejných nabídek pozemků, nedošlo ani k částečnému uspokojení jeho nároku). Je tak zřejmé, že žalobce nemá jinou možnost, jak dosáhnout uspokojení svého nároku, než právě prostřednictvím podané žaloby. V řízení pak bylo rovněž prokázáno, že žalovaná nečiní dostatek veřejných nabídek pozemků, uskutečněné veřejné nabídky neobsahují dostatečné množství pozemků, nabízené pozemky pak svou kvalitou neodpovídají nevydanému pozemku, a navíc oprávněné osoby musí následně o pozemky z veřejných nabídek soutěžit. Postup žalované tak lze nepochybně označit za dlouhodobě liknavý a svévolný, a proto je žalobce oprávněn domáhat se uspokojení svého nároku soudní cestou, tedy požadovat nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků, a to bez ohledu na to, zda byly tyto pozemky zařazeny ve veřejné nabídce žalované či nikoli. Takový postup je plně v souladu se shora citovanou judikaturou, a nelze jej považovat za diskriminující ve vztahu k dalším oprávněným osobám ve smyslu zákona o půdě.

38. Pokud žalovaná argumentovala tím, že ve veřejných nabídkách je nabízen dostatečný počet vhodných pozemků, a proto měl žalobce postupovat dle zákona o půdě a účastnit se veřejných nabídek, pak k tomu je třeba uvést, že o tom, že žalobci nebude pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] vydán, bylo rozhodnuto až v roce [rok] (rozhodnutí z roku [rok] se vztahovalo pouze k velmi malé části pozemku parc. č. PK [anonymizováno] o výměře 110 m2), čímž byla žalobci účast ve veřejných nabídkách v podstatě znemožněna. Žalobce tak neměl možnost účastnit se před datem [datum] veřejných nabídek, neboť nebylo rozhodnuto o tom, že mu odňatý pozemek nebude vydán (s ohledem na žalobkyní oceněný nárok žalobce ve vztahu k části pozemku parc. č. PK [anonymizováno] o výměře 110 m2 na částku 1 062 Kč, nemělo v podstatě smysl, aby se žalobce veřejných nabídek účastnil, neboť vynaložené úsilí by nepochybně značně převyšovalo možný prospěch z toho získaný). Z tohoto důvodu je zcela nerozhodné, kolik pozemků bylo celkem k datu 28. 11. 2019 ve veřejných nabídkách marně nabídnuto, neboť většiny učiněných veřejných nabídek se žalobce nemohl účastnit, a to z důvodů daných na straně žalované, která o nevydání odňatého pozemku žalobci nerozhodla. Navíc je třeba dodat, že v přehledech pozemků z veřejných nabídek, které žalovaná vyhotovila a soudu předložila, zcela chybí informace o charakteru pozemků, o jejich faktickém využití, o jejich zatížení nebo o možném způsobu hospodaření na nich. Z úřední činnosti je soudu známo, že dříve žalovaná tyto informace v seznamech nabízených pozemků uváděla, přičemž velmi často bylo ve veřejných nabídkách (které byly vyhlášeny zpravidla dvakrát nebo třikrát ročně) nabízeno málo pozemků orné půdy, případně orná půda s menší výměrou pozemku, naopak nabízeno bylo větší množství pozemků označených jako trvalý travní porost, ostatní plocha, některé pozemky byly se zatížením odvodňovacím systémem, elektrickým vedením, komunikacemi apod., případně s poznámkou, že se jedná o svah či skálu, pozemek s těžbou surovin nebo o zeleň v zástavbě, případně pozemky zatížené melioračními stavbami, nabízeny byly rovněž pozemky s poznámkou neplodná půda, močál, bažina, ale také zahrady s výměrou kolem 100 m2, nabízeny byly rovněž pozemky v nájmu nebo s vodní plochou, a také pozemky v chráněné zóně nebo pozemky určené k ekologické stabilizaci území, případně v památkové péči). Z předloženého seznamu marně nabízených 7 306 pozemků po celé České republice tak nelze bez dalšího dospět k závěru, že by postup žalované nebyl liknavý, svévolný či diskriminující, resp. nelze na jejich podkladě učinit závěr, že žalobce není oprávněn domáhat se uspokojení svého nároku soudní cestou a je povinen postupovat dle zákona o půdě, tj. prostřednictvím veřejných nabídek pozemků a soutěže o ně.

39. Pokud jde o žalobcem zvolené Náhradní pozemky, tj. o pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku, pak bylo zjištěno, že jejich převodu na žalobce nebrání žádná zákonná překážka z překážek uvedených v ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] (k pozemkům není uplatněn církevní restituční nárok ani jiný restituční nárok podle zákona o půdě či jiného restitučního zákona, pozemky nejsou zastavěny žádnou veřejně prospěšnou stavbou, ani na nich nedochází k realizaci opatření, která uvádí § 6 písm. b) a c) uvedeného zákona, nejde o pozemky ve vojenských újezdech, národních památkách, národních přírodních rezervacích; nebylo tvrzeno, že by pozemky tvořily rezervu státních pozemků vymezených jiným právním předpisem). Pokud žalovaná uváděla, že převodu některých Náhradních pozemků brání jejich budoucí využití při pozemkových úpravách, pak tyto pozemkové úpravy doposud nejsou prováděny, v katastru nemovitostí není uvedena poznámka, která by mohla jejich převoditelnost vyloučit, a proto se jedná o pozemky převoditelné. Náhradní pozemky, o jejichž vydání žalobci bylo rozhodnuto, jsou určeny k zemědělskému využití (jedná se o trvalý travní porost) a jsou převoditelné. Tyto pozemky byly oceněny na celkovou částku 37 556 Kč (na základě znaleckých posudků bylo ocenění Náhradních pozemků mezi účastníky nesporné, resp. žalobce s oceněním provedeným žalovanou plně souhlasil), přičemž s ohledem na cenu Náhradních pozemků nedojde k překročení neuspokojeného restitučního nároku žalobce (nárok žalobce byl doposud uspokojen ve výši 1 393 664,1 Kč a k uspokojení tedy zbývá částka ve výši 181 935,9 Kč, přičemž u Městského soudu v Brně uplatnil žalobce nárok ve výši 1 714,20 Kč, nicméně řízení ještě není pravomocně skončeno).

40. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl a svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, čímž došlo k uspokojení restitučního nároku žalobce ve výši 37 556 Kč.

41. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jakožto ve věci zcela úspěšnému, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 44 207,83 Kč, přičemž při jejím stanovení vycházel z předmětu řízení, tj. z hodnoty pozemků, resp. z výše restitučního nároku žalobce, který byl rozhodnutím uspokojen, tj. jako tarifní hodnotu pro výpočet náhrady nákladů řízení soud použil částku 37 556 Kč. Náhradu nákladů řízení pak tvoří odměna advokáta podle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za šest úkonů právní služby v plné výši (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, upřesnění žalobního návrhu ze dne 20. 12. 2019, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2020 a 10. 12. 2020 a 8. 3. 2021 v délce nepřesahující dvě hodiny) ve výši 6 x 2 620 Kč tj. 15 720 Kč, jeden hlavní úkon v rozsahu jedné poloviny za návrh na vydání předběžného opatření tj. 1 310 Kč podle § 11 odst. 2) píms. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, sedm režijních paušálů po 300 Kč tj. 2 100 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 12 605,40 Kč (cesta právního zástupce žalobce k jednání soudu dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět v rozsahu 678 km za každou jízdu osobním vozidlem Subaru [registrační značka] při spotřebě 6,5 l /100 km v ceně paliva 32 Kč a základní sazbě náhrady za jeden km jízdy 4,20 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a dále osobním vozidlem BMW [registrační značka] při průměrné spotřebě 6 l /100 km v ceně paliva 27,20 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč na jeden km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), náhrada za promeškaný čas v délce 48 půlhodin ve výši 4 800 Kč podle § 14 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 36 535,40 Kč ve výši 7 672,43 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta pro zaplacení nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení