210 C 194/2014 - 856

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení ve vztahu k žalobci a) o 389.065,50 Kč a ve vztahu k žalobkyni b) o 554.184 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 191.210,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31.476,80 Kč od 25. 10. 2014 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 129.964,70 Kč od 25. 7. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.109 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve vztahu k oběma žalobcům co do částky 197.855 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 58.339,20 Kč od 25. 10. 2014 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40.084 Kč od 14. 6. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37.820,80 Kč od 25. 7. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.955,50 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba ve vztahu žalobkyni b) co do částky 165.118,50 Kč s příslušenstvím, zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku 66.666,52 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech státu částku 20.471,68 Kč, na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech státu částku 10.782,79 Kč, na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. 11. 2014 se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 89.816 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2014 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání pozemků p. č. [hodnota] o výměře 307 m2, p. č. [hodnota] o výměře 52 m2 a p. č. 84/6 o výměře 53 m2, přičemž na těchto pozemcích se nacházejí budovy ve vlastnictví žalované a dále pozemku p. č. 84/3 o výměře 443 m2, to vše v k. ú. [adresa]. Žalovaná používá budovy k podnikání, jehož předmětem je ubytovací a hostinská činnost. Žalobci požadovali bezdůvodné obohacení za pozemky o celkové výměře 412 m2 za dobu dvou let, přičemž bylo vycházeno z nájemného ve výši 109 Kč/m2/rok dle ceny nájmu obecních pozemků stanovených městem [adresa] (412 x 109 x 2). Žalobci opakovaně vyzývali žalovanou k uzavření nájemní smlouvy na pronájem zastavěných a přilehlých pozemků, avšak marně.

2. U jednání konaného dne 14. 6. 2017 žalobci rozšířili svou žalobu o částku 39.920 Kč s příslušenstvím, a to dle výsledků znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem řízení by tak dle výpočtu soudu měla být částka 129.736 Kč (89.816 Kč + 39.920 Kč) s příslušenstvím, dle výpočtu žalobců částka 129.900 Kč. Blíže toho rozšíření žaloby nebylo specifikováno.

3. Podáním ze dne 31. 12. 2017 rozšířili žalobci žalobu o částku 194.850 Kč (3 roky x 64.950 Kč) na částku 259.800 Kč, představující bezdůvodné obohacení za období od 1. 12. 2014 do 31. 12. 2017 (tj. za období 3 let a 1 měsíce), a to s ohledem na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterých činí roční výše bezdůvodného obohacení 64.950 Kč. V doplnění ze dne 12. 3. 2018 k výzvě soudu žalobci upřesnili, že žádají bezdůvodné obohacení v celkové částce 324.750 Kč, což představuje rozšíření žaloby o 234.934 Kč oproti původnímu žalobnímu návrhu ze dne 7. 11. 2014. Žalovaná částka by tak nově měla představovat bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 194.850 Kč (3 x 64.950 Kč) a dále bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 nově nyní ve výši 129.900 Kč (2 x 64.950 Kč). Žalobci požadovali z žalované částky příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Bezdůvodné obohacení bylo poprvé výslovně žádáno i za užívání nezastavěné plochy, neboť tvoří jeden funkční celek a nelze ji užívat jednotlivě, tj. i za užívání pozemků p. č. [hodnota] o výměře 263 m2, p. č. [hodnota][hodnota]o výměře 181 m2 a p. č. [hodnota] o výměře 443 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [název], Katastrální pracovitě [adresa], pro katastrální území [adresa].

4. U jednání konaného dne 11. 4. 2019 byla ze strany žalobců provedena změna žaloby, a to tak, že žalobci rozšířili žalobu o částku 64.315,50 Kč, představující bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, přičemž pro stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházeli ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a výměry 1.299 m2.

5. Podáním ze dne 13. 5. 2019 žalobci upřesnili příslušenství žalované částky tak, že zákonný úrok z prodlení požadovali z částky 89.816 Kč od 21. 10. 2014 (změna dle žaloby) do zaplacení, z částky 40.084 Kč od 14. 6. 2017 do zaplacení (tj. od jednání soudu, na kterém byl vnesen poprvé tento požadavek), z částky 167.785,50 Kč od 25. 7. 2017 do zaplacení (tj. od doručení rozšíření žaloby žalované) a z částky 27.064,50 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení (tj. od doručení rozšíření žaloby soudu).

6. U jednání konaného dne 8. 10. 2020 žalobkyně b) upravila žalobu tak, že žádala, aby v řízení bylo rozhodnuto o období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2020, kdy by bezdůvodné obohacení za těchto 8 let mělo činit 554.184 Kč, přičemž nově bylo bezdůvodné obohacení požadováno pouze za užívání zastavěné plochy a nádvoří o celkové výměře 855 m2, když fakticky zastavěná plocha činí dle katastru nemovitostí 412 m2, proto je u ní vycházeno ze sazby 109 Kč/m2/rok (359.264 Kč = 412 x 109 x 8) a u faktického nádvoří o výměře 443 m2 je vycházeno ze sazby 55 Kč/m2/rok (194.920 Kč = 443 x 55 x 8). Příslušenství nikdy nebylo přes výzvu soudu a příslib specifikováno, což se pak projevilo ve výroku rozhodnutí stejným způsobem. Žalobce a) nikdy neučinil procesní úkon, kterým by žalobu rozšířil o bezdůvodné obohacení za roky 2019 a 2020 a soud proto vyšel z jeho tvrzení, že žádá bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2018, tedy za období 6 let, přičemž v letech 2013-2017 činila výše požadovaného bezdůvodného obohacení 64.950 Kč a v roce 2018 pak 64.315,50 Kč, celkem tedy žádal 389.065,50 Kč. Soud postupně připustil všechny změny žaloby, přičemž pro účely rozhodnutí vyšel z částek a výměr tak, jak jsou specifikovány v tomto bodě odůvodnění a z příslušenství specifikovaného v bodě 5 tohoto rozhodnutí. Pokud jde o poslední změnu provedenou žalobkyní b), pak soud na tomto místě považuje za vhodné vysvětlit, že přestože žalobkyně ponížila výměru pozemků, z níž žádala vydání bezdůvodného obohacení, s ohledem na jeho jednotkovou výši za m2 fakticky došlo v jednotlivých letech k navýšení původních požadavků, proto soud nerozhodoval o částečném zpětvzetí žaloby, ale pouze o změně žaloby. Roční výše bezdůvodného obohacení totiž dle výše nastíněného výpočtu činila 69.273 Kč (x 8 let =554.184 Kč).

7. Žalovaná žalobu po celou dobu řízení neuznávala, ani částečně, ani co do jejího základu. Uvedla, že žalovaná je vlastníkem staveb, a to budovy č. p. [hodnota] na pozemku p. č. [hodnota] a dvou garáží bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které nabyla výstavbou s odkazem na příslušná kolaudační rozhodnutí z let 1995-2003. Naopak žalobci nabyli pozemky do jejich SJM již v roce 1991 na základě dohod o zřízení práva osobního užívání. K výstavbě staveb docházelo v době, kdy byl žalobce a) jednatelem žalované, což bylo až do 7. 4. 2009 a již byl vlastníkem těchto pozemků. Současně byl žalobce a) v době od 22. 10. 1992 do 11. 5. 2009 společníkem žalované s podílem 20 %. Proto také byly pozemky k výstavbě budov poskytnuty žalobcem a) žalované bezúplatně. Žalobce pak převedl svůj obchodní podíl na svého otce [jméno FO] a ten jej pak před svou smrtí převedl na dceru své druhé manželky [jméno FO]. Žalobci pak žádali společný prodej budov a pozemků, jinak dojde k odstranění staveb žalovaného. Již v podání ze dne 17. 12. 2014 žalovaná vyjádřila obavy o stupňování požadavků žalobců a navrhla společný prodej s tím, že by tím došlo k vyřešení současného stavu. Žalovaná byla přesvědčena o tom, že současný stav je důsledkem účelového jednání žalobce a), který se snaží zneužívat toho, že v minulosti jako jednatel žalované nepostupoval v jejím zájmu a naopak připravil stav, kdy si kladl vůči žalované zcela nepřiměřené požadavky a snažil se zneužívat svého předchozího postavení. Žalovaná tak prováděla výstavbu v dobré víře o tom, že může mít budovy na pozemcích umístěné trvale a proto se žalobci nemohou dovolávat zlé víry žalobce a) jako bývalého jednatele žalované. Podáním ze dne 10. 12. 2018 žalovaná vznesla námitku promlčení proti uplatněným nárokům, především pak z důvodu, že žalobou bylo žádáno bezdůvodné obohacení za dva roky z výměry pozemků pouze zastavěných stavbami a ke změně - rozšíření o výměru nezastavených pozemků bylo učiněno až v podání ze dne 12. 3. 2018. Žalovaná zpochybnila úkon právní zástupkyně žalobců, kterým měl být uplatněn nárok na vydání bezdůvodného obohacení z celé výměry. Měla ale za to, že rozšířit nároky minimálně pro období do 14. 6. 2014 již nebylo možné, neboť byly promlčené. Žalovaná dále zpochybnila požadavek na vyčíslení bezdůvodného obohacení z celé výměry pozemků žalobců, neboť netvoří žádný uzavřený areál a nejsou v celém rozsahu pro užívání nemovitostí žalovanou nutné, když jsou nutné jen v rozsahu geometrického plánu, který tvořil součást rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým došlo k vymezení věcných břemen ve prospěch nemovitostí žalované. Pozemky žalobců tak mají větší výměru než je nutná pro užívání nemovitostí žalované. Žalovaná navíc zpochybnila způsob výpočtu bezdůvodného obohacení, kdy by měla být použita stejná sazba jak pro zastavěné pozemky, tak pro nezastavěné pozemky, které může používat i jejich vlastník. Žalovaná se však předně vyjádřila k důvodům neúspěchu mimosoudních jednání, když podrobně chronologicky popsala průběh těchto jednání a důvod jejich neúspěchu, který byl na straně žalobců. Žalovaná se dovolávala aplikace ustanovení § 1729 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, které zakládá právo na náhradu škody, když proces jednání o smlouvě dospěl tak daleko, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Žalobci však tato jednání těsně před podpisem smlouvy bez jakéhokoliv spravedlivého důvodu jednání ukončili, a tím naplnili skutkovou podstavu odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s nepoctivým ukončením jednání o kupní smlouvě a dohody o narovnání. Jsou tak povinni nahradit škodu jejich jednáním způsobenou ve výši 500.000 Kč. Zároveň pak žalobci nemohou za toto období, kdy měla být uzavřena kupní smlouva, žádat vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná proto z procesní opatrnosti provedla zápočet svého nároku na náhradu škody proti nároky žalobců na vydání bezdůvodného obohacení.

8. Námitku promlčení a námitku rozporu s dobrými mravy považovali žalobci za neprokázanou a formalistickou. Nárok na náhradu škody žalobci neuznali ani co do důvodu, ani co do výše, považovali jej za nedůvodný, neboť pro samotnou existenci pohledávky chybí validní a právně odůvodnitelný titul pro samotný vznik tvrzené pohledávky. Tvrzení žalované se nezakládají na pravdě, není dána ani příčinná souvislost.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

10. Žalobci měli jako součást svého společného jmění manželů zapsány na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [název], katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] tyto pozemky: pozemek p. č. [hodnota] zahrada o výměre 263 m2, pozemek p. č. [hodnota] zahrada o výměře 181 m2, pozemek p. č. [hodnota] ostatní plochou o výměře 443 m2, pozemek p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 307 m2, na němž stojí stavba víceúčelové budovy č. p. [hodnota], dále pozemek p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 52 m2, na němž stojí budova garáže bez č. p./č. e. a stejně tak pozemek p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 53 m2 na němž stojí taktéž garáž bez č. p./č. e. Tento stav v katastru nemovitostí byl zapsán ke dni 28. 6. 2018 a teprve následně (v roce 2020) došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí (viz výpisy z KN v přílohové obálce a na jako součásti ZP). Dle údajů z katastru nemovitostí pořízených ke dni 24. 6. 2021 pak došlo k zániku pozemku p. č. [hodnota], který se stal součástí pozemku [hodnota] s novou výměrou 750 m2. Ke změnám výměr nebo číslovaní u ostatních pozemků, které jsou předmětem řízení, nedošlo. Uvedená změna je pak zobrazena v geometrickém plánu č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO], ověřeném dne 3. 3. 2020, kterým došlo ke spojení pozemků p. č. [hodnota] o výměře 443 m2, který zanikl a pozemku p. č. [hodnota] o výměře 307 m2, jehož součástí se stal i původní pozemek a jeho výměra se zvýšila na 750 m2. Tomu odpovídá také v stav katastru nemovitostí, jak byl demonstrován ke dni 29. 4. 2020 (viz výpisy a GP založený v přílohové obálce).

11. Žalovaná společnost je zapsaná jako vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [název], katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], a sice budovy č. p. [hodnota] na pozemku p. č. [hodnota], garáže bez č.p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota] a garáže bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota]. Její vlastnické právo je zpochybňováno a žalobci a u Okresního soudu v Bruntále je pod sp. zn. [spisová značka] veden spor na určení vlastnického práva k předmětným budovám (viz výpis z KN a sdělení žalobců).

12. Ze zákresu předloženého žalobkyní pak vyplynul rozsah užívání a fakticity pozemků, dle kterého výměra pozemků pod budovami činí 412 m2 a ostatní zastavěná plocha a nádvoří 443 m2, celkem tedy zastavěné plochy tvoří 855 m2 a zbývajících 443 m2 představuje zahrada nacházející se na pozemcích p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] (viz nákres v přílohové obálce). Fotodokumentace zobrazuje stav pozemků v průběhu řízení a péči o ně (viz přílohová obálka a č. l. 762-775). 13. [tituly před jménem] [právnická osoba] v pozici právního zástupce žalobců vyzval dne 5. 12. 2013 žalovanou k uzavření nájemní smlouvy. Sděloval žalované, že dané pozemky ve vlastnictví žalobců jsou dlouhodobě užívány žalovanou v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti, a to bez náhrady. Dále sdělil, že je mu známo, že mají probíhat jednání o prodeji nemovitostí postavených na pozemcích klientů a považoval za logické, že by mělo dojít k současnému převodu nemovitostí ve společném jmění manželů klientů. Pro případ, že by se uvažovaný prodej nepodařilo zrealizovat nejpozději do konce roku 2013, vyzval žalovanou k uzavření nájemní smlouvy s účinností od 1. 1. 2014 s tím, že by požadovaná částka nájemného činila 6.500 Kč měsíčně, což měla být částka v místě a čase obvyklá (viz email na č. l. 367).

14. Jednatelka žalované emailem ze dne 2. 10. 2014 reagovala na email žalobců ze dne 31. 8. 2014, jehož součástí byl návrh nájemní smlouvy na nemovitou věc a návrh předávacího protokolu k nájemní smlouvě s tím, že požádala, aby jí bylo vysvětleno, z jakých podkladů byla určena výše měsíčního nájemného. Současně byli žalobci vyzváni ke zřízení časově neomezeného věcného břemene k umístění staveb, jakož i věcného břemene chůze a jízdy přes pozemky pro účely zapsání do katastru nemovitostí (viz email č. l. 467). Již emailem ze dne 3. 12. 2013 sdělovala [adresa] žalobci, aby žalované bylo sděleno, na základě jakého právního důvodu má být hrazeno nájemné a proč by nájemní smlouvu měla žalovaná podepsat (viz email č. l. 468).

15. Dle pravidel pro pronajímání nemovitostí města [adresa] činila cena pronájmu pozemků u zastavěných ploch pod objekty k podnikání, a to dočasnými i provizorními objekty, 109 Kč/m2 pro rok 2014, u zpevněné manipulační plochy 55 Kč, u volné nezpevněné plochy k podnikání 22 Kč/m2, v případě nepodnikatelských účelů činila sazba za zastavěné plochy pod objekty garáží, chatkami, chalupami, kůlnami (dočasnými i provizorními objekty) 11 50,- Kč. Dle pravidel pro pronajímání nemovitostí stejného subjektu účinných od 12. 9. 2022, která nahradila pravidla platná od 14. 9. 2020 činila roční sazba pronájmu za m2 pronajaté výměry 100 Kč za smlouvu. V případě podnikatelských účelů pak činila sazba zastavěné plochy pod objekty domů, nebytových prostor (i dočasné a provizorní objekty) 109 Kč, u zpevněné manipulační plochy 55 Kč, u volné nezpevněné plochy 22 Kč a u plochy pro zemědělskou a chovatelskou činnost v extravilánu města 0,30 Kč, v případě nepodnikatelských účelů činila sazba za zastavěné plochy pod objekty garáží (i dočasné i provizorní objekty) 30 Kč, za zastavěnou plochu pod ostatními stavbami 15 Kč, za plochy v zahrádkářských osadách, včetně zastavěných ploch 2 Kč (viz č. l. 9 a 776-786).

16. Žalovaná jako ubytovatel a [právnická osoba] jako ubytovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o ubytování, na základě které ubytovatel poskytl ubytovanému ubytovací jednotku č. [hodnota], nacházející se ve 2. poschodí, a to na dobu určitou od 1. 10. 2014 do 31. 3. 2015 za samotné ubytování ve výši 2.476 Kč, dále za paušální měsíční úhradu služeb ve výši 2.000 Kč, dále zálohu za dodávku elektřiny ve výši 500 Kč, celkem tedy za částku 4.976 Kč měsíčně (viz smlouva o ubytování na č. l. 5-8).

17. Společnost žalované vystavila potvrzení o nájemním vztahu pro [jméno FO] k bytu č. [hodnota] v domě na adrese [adresa] v [adresa]. Nájemní vztah trval od 1. 5. 2013 do 1. 10. 2014 (viz potvrzení na č. l. 12).

18. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2006 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou č. [spisová značka] vyplynulo, že žalované byl pronajat pozemek p. č. [hodnota] o výměře 4.527 m2, trvalý travní porost v k. ú. [adresa], a to na dobu neurčitou počínaje 1. 11. 2006, a to za roční nájemné stanovené dohodou v částce 5.000 Kč. Dle výpočtu soudu tak nájemnému za m2 odpovídá částka 1,10 Kč. Smlouvu za žalovanou podepisoval žalobce a) (viz č. l. 43-48).

19. Předžalobní upomínkou ze den 22. 10. 2014, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána ze strany právního zástupce žalobců k zaplacení pohledávky ve výši 108.000 Kč, představující bezdůvodné obohacení za užívání jen zastavěných pozemků za dobu 2 let. Z předžalobní upomínky vyplývá seznam pozemků vlastněných žalobci, nikoliv však výměra zastavěné plochy, a nikoliv sazba či způsob výpočtu bezdůvodného obohacení a stejně tak přesné vymezení období. Žalovaná byla upozorněna na soudní řešení věci (viz č. l. 11).

20. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2017, odeslanou dne 24. 7. 2017 a doručenou dne 25. 7. 2017, vyzvali žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2017 ve výši 167.787,50 Kč, odpovídající měsíčnímu bezdůvodnému obohacení ve výši 5.412,50 Kč. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 10.000 Kč, představující náklady spojené s údržbou pozemků, a to vše ve lhůtě 14 dnů s upozorněním na soudní uplatnění práva (viz č. l. 461-466).

21. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2023 vyzvala poslední právní zástupkyně žalobců žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 279.585 Kč za bezdůvodné obohacení za předcházející 3 roky za užívání pozemku, když roční sazba činila 93.195 Kč, do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. Uvedený výpočet vycházel z částky 109 Kč/m2/rok a výměry 855 m2 (viz č. l. 759-761).

22. Dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] činilo obvyklé roční nájemné za užívání pozemků 64.950 Kč. Znalec ve svém znaleckém posudku vycházel ze zjištěné ceny pozemku podle oceňovacího předpisu, přičemž výměru jednotlivých pozemků v celkové výměře 1.299 m2 vynásobil jednotkovou cenou 320,62 Kč/m2, k níž dospěl ze základní ceny pro stavební pozemek ve výši 366 Kč, kterou ponížil dle příslušného indexu. Tímto způsobem pak stanovil cenu pozemků dle oceňovacího předpisu v částce 416.485,38 Kč. Dále pak zjistil obvyklou cenu těchto pozemků, která s ohledem na jejich určení a s ohledem na lokalitu činila dle názoru znalce 1.000 Kč/m2. Tímto způsobem znovu vynásobil celkovou výměru pozemků a dospěl k závěru, že obvyklá cena pozemků by činila 1.299.000 Kč. Pro účely výpočtu obvyklého nájemného, pak vyšel z výše obvyklé ceny pozemku, přičemž procentní sazba pro stanovení nájemného činila dle znalce 5 % z ceny nemovitostí, proto obvyklé nájemné by činilo 64.950 Kč ročně při výpočtu 1.299 m2 x 1000 Kč/m2 x 5 %, čemuž odpovídá částka 50 Kč/m2/rok (viz ZP v přílohové obálce).

23. Znaleckým posudkem č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 11. 2018 stanovil znalec nájemné v místě a čase obvyklém u pozemků pod budovami, a to pozemku p. č. 84/4 o výměře 307 m2, p. č. [hodnota] o výměře 52 m2, p. č. [hodnota] o výměře 53 m2 a dále pozemků p. č. [hodnota] ostatní plocha o výměře 443 m2, p. č. [hodnota] zahrada o výměře 263 m2 a p. č. [hodnota] zahrada o výměře 181 m2 v k. ú. [adresa] v letech 2012-2017 v částce 385.893 Kč, když vyšel z obvyklého nájemného v částce 109 Kč/m2/rok v případě pronájmu pozemků zastavěných ploch pod objekty k podnikání a u zastavěných ploch pod objekty garáží v částce 11,50 Kč/m2/rok, tak jak jsou stanoveny dle Pravidel pro pronájem nemovitého majetku města Rýmařova platných od 1. 1. 2012 do doby zpracování znaleckého posudku, přičemž znalec přepočítal výměru jednotlivých pozemků danými cenami, což v případě pozemku p. č. 84/4 činilo 33.463 Kč ročně, v případě pozemku p. č. [hodnota] pak 598 Kč ročně, u pozemku p. č. [hodnota] pak 609,50 Kč ročně, u pozemku p. č. [hodnota] pak 14.300 Kč/rok ( u výměry 260 m2 po 55 Kč) a ve výši 4.026 Kč ročně u výměry 183 m2, u pozemku p. č. [hodnota] [Anonymizováno] výměře 24 m2 při sazbě 55 Kč pak 1.320 Kč ročně a u zbývající výměry 239 m2 ve výši 5.258 Kč ročně , u pozemku p. č. [hodnota] v části výměry 23 m2 pak 1.265 Kč ročně a ve zbývající části výměry 158 m2 pak 3.476 Kč ročně. Obvyklé roční nájemné tak bylo stanoveno tímto výpočtem v částce 64.315,50 Kč, přičemž bylo vynásobeno počtem let v trvání 6, čemuž odpovídala částka stanovená znalcem ve výši 385.893 Kč. V případě ploch určených k podnikání u zpevněné manipulační plochy sazba činila 55 Kč/m2 a u volné nezpevněné plochy 22 Kč/m2. Znalec pak rozlišil, jaká část pozemku je pozemkem pod stavbami a jaká je zpevněnou či nezpevněnou plochou a k tomu přizpůsobil svůj výpočet dle faktického stavu pozemku (viz ZP na č. l. 242-254).

24. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém výpovědi před soudem uvedl, že pro účely znaleckého posudku bylo vycházeno ze skutečného stavu a skutečného zaměření, kdy jiná cena byla pro zpevněné pozemky a jiná cena pro nezpevněné plochy. Znalec uvedl, že jeho úkolem nebylo ocenění inženýrských sítí. Byl však přesvědčen o tom, že vlastníkem inženýrských sítí je vlastník budovy, a proto také neprováděl ocenění sítí. Současně dle jeho názoru nemá existence přípojek sítí vliv na stanovení výše nájmu v místě a čase obvyklého. Dle vyjádření znalce také jednotlivé stavby a pozemky tvoří jednotný funkční celek, protože jsou to pozemky, které přímo navazují na stavby a jsou nezbytné k užívání těchto staveb. Proto i v rámci znaleckého ocenění znalec vyšel ze skutečnosti, že pozemky tvoří jednotný funkční celek. Pravidla pro pronajímání nemovitého majetku města Rýmařova zohledňují účel, když rozlišují zastavěné pozemky k podnikatelským účelům, pozemky pod garážemi, zpevněné a nezpevněné pozemky, zahrádky a další. Znalec v rámci zjišťování dalších okolností kontaktoval [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba] v [adresa], zda město [adresa] jako pronajímatel zkoumá, jakým způsobem jsou jednotlivé nemovitosti dále užívány a zjistil, že není zkoumáno, zda např. garáž, pokud jde o garáž, je užívána k podnikání, skladování či jinak, a je vždy použita sazba pro garáž. Znalec uvedl, že dle jeho názoru nemá pro účely ocenění význam rozlišení víceúčelové stavby a budovy ubytovacího zařízení, neboť se souhrnně jedná o stavby určené k podnikatelským účelům a takto ocenil i pozemky pod těmito stavbami. Uvedl, že použil nejvyšší sazbu pro danou lokalitu a z tohoto pohledu je jedno, k jakému účelu je stavba používána. Při výpočtu vyšel ze sazby pro pronájem nemovitého majetku města, neboť neměl k dispozici nájemní smlouvy, které jsou neveřejné. Znalec také učinil dotaz na Státní pozemkový úřad, který mu doložil nájemní smlouvu, dle které činil nájem za pozemek pod garáží 4 Kč/m2/rok a dále nájemní smlouvu, kde u pozemku o výměře 6.789 m2 činilo nájemné 7.400 Kč ročně. Šlo o pronájem pozemku k vlastní garáži žadatele. Znalec vyšel z údajů města [adresa] z důvodu, že se jedná o největšího pronajímatele pozemků zastavěných stavbami třetích osob. Jeho pravidla jsou transparentní, veřejně přístupná a nejsou nijak korigována mimořádnými skutečnostmi v konkrétních lokalitách. Dalším pronajímatelem byl [právnická osoba], jehož dvě smlouvy měl k dispozici. Smlouvy soukromých subjektů se mu nepodařilo získat. V doložených smlouvách si znalec potvrdil, že sazba 11,50 Kč/m2/rok je v pořádku, a proto znovu dospěl k závěru, že je nutné použít cenu stanovenou v pravidlech města [adresa]. Pro rozdělení zpevněných a nezpevněných ploch pak znalec vyšel ze skutečného zaměření na místě samém. V rámci doplnění znaleckého posudku pak znalec uvedl, že i pro rok 2018 stanovil cenu obvyklou u všech pozemků o celkové výměře 1.299 m2 ve stejné výši, tj. v částce 64.315,50 Kč ročně. Uvedené zdůvodnil argumentací a výpočtem vztahujícím se i na předchozí roky.

25. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplynulo, že obvyklé nájemné pro jednotlivá požadovaná období let 20132020 by v součtu činilo 270.000 Kč při výměře 855 m2. Závěr znaleckého posudku uvádí, že pro rok 2013 činí nájemné v místě a čase obvyklé 37,90 Kč/m2, za rok 2014 38,50 Kč/m2, v roce 2015 38,60 Kč/m2, v roce 2016 38,70 Kč/m2, v roce 2017 39 Kč/m2, v roce 2019 40 Kč/m2, v roce 2019 40,80 Kč/m2 a v roce 2020 42 Kč/m2 /rok. Pro účely znaleckého posudku byla využita srovnávací metoda, kdy bylo použito 7 komerčních pozemků pod komerčními stavbami v lokalitě [název] kraje, když se nepodařilo dohledat srovnatelné pozemky pod stavbami v nejbližším okolí posuzované nemovitosti. Porovnáním tak byla stanovena cena pro rok 2017 ve výši 42 Kč, z níž se vycházelo pro určení let ostatních. Dále znalecký posudek vycházel z výpočtu stanoveného na základě obvyklé ceny pozemku, kdy bylo srovnáváno šest podobných nemovitostí tentokrát v [adresa], z nichž vyšla průměrná cena 450 Kč/m2 takovýchto pozemků, přičemž obvyklé nájemné se pohybuje v rozmezí 5-10 % z obvyklé ceny pozemku, čemuž by odpovídalo po zaokrouhlení nájemné ve výši 36 Kč/m2/rok. Porovnáním závěru těchto dvou metod pak vyšla výsledná tržní hodnota obvyklého nájemného ve výši 39 Kč/m2 /rok pro rok 2017. Dle míry inflace pak byla tato cena upravována pro jednotlivé roky tak, jak jsou uvedeny výše. Pokud jde o znalecký úkol v podobě stanovení hodnoty, o kterou by se zvýšila obvyklá cena budov postavených na pozemcích p. č. [hodnota] p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], pokud by vlastníkem pozemků pod nimi byla tatáž osoba, pak tyto nemovitosti byly oceněny nákladovou metodou v částce 13.571.360 Kč, přičemž po zohlednění opotřebení by jejich hodnota činila 8.697.990 Kč. Pokud jde o ocenění pozemků, ty byly stanoveny v částce 384.750 Kč v případě pozemku p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] a ve výši 199.800 Kč u pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] neboť pozemky s nimi tvoří funkční celek. Při ocenění výnosovou metou pak byla stanovena hodnota nemovitostí v částce 3.180.000 Kč. Při stanovení hodnoty nemovitostí srovnávací metodou bylo srovnáváno celkem 6 nemovitostí, na jejichž porovnání pak byla stanovena hodnota budovy v celkové částce 4.800.000 Kč. Obvyklá cena nemovitostí pak byla znaleckým posudkem stanovena v částce 4.800.000 Kč. Hodnota, o kterou by se zvýšila tržní hodnota nemovitostí, kdyby vlastníkem budov i pozemků byla jedna a tatáž osoba, nikoliv dvě rozdílné, pak činí 300.000 Kč. Znalecká kancelář se také vyjadřovala k předchozím znaleckým posudkům, kdy posudek [tituly před jménem] [jméno FO] považovala za nesprávně zpracovaný, neboť zde chybělo adekvátní zdůvodnění jak pro stanovení obvyklého nájemného, tak popis metodiky postupu a dalších metod. Pokud jde o vyjádření ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], pak bylo považováno za nedostatečné použití Pravidel pro pronájem nemovitého majetku vydaných městem [adresa], neboť jeden zdroj pro správnou aplikaci a použití porovnávací metody nestačí, když obecně se vyžadují minimálně 3 vzorky. Pokud porovnávací metodu nelze řádně zpracovat s ohledem na nedostatek údajů pro porovnávání, je vhodné použití další metody, a to odvození nájemného z hodnoty pozemku. Znalecký ústav byl přesvědčený o tom, že 3 cenové úrovně nájemného zřejmě ani neodpovídají úrovni obvyklého nájemného v kraji a byly úřadem města [adresa] stanoveny náhodně, bez zohlednění cenové hladiny stavebních pozemků v dané lokalitě. Výše nájemného totiž neodpovídá cenám stavebních pozemků v [adresa] a okolí. Ceny používané městem [adresa] jsou zcela mimo tržní rámec nájemného dané lokality. Znalecká kancelář je přesvědčená o tom, že pro stanovení výše obvyklého nájemného u všech pozemků by mělo být vycházeno z jednotné výše nájemného za m2, neboť pronájem se zpravidla sjednává pro celý užívaný funkční celek. Správně však bylo uvedeno, že vedení inženýrských sítí nemá vliv na výši obvyklého nájemného. Znalecký ústav souhlasil s tím, že v daném případě se jedná o jednotný funkční celek, a proto by mělo být nájemné stanoveno pro všechny pozemky stejně, nikoliv pro každý pozemek zvlášť. Jednotný funkční celek nevylučuje, aby tento celek tvořilo více pozemků různých druhů z pohledu katastrálního. Ani rozpor v zápisu druhu stavby nemá vliv na stanovení obvyklé výše nájemného. V obou případech se totiž jedná o komerčně využívaný objekt. Ze závěrů znaleckého posudku pak plyne, že hodnota, kterou by se zvýšila tržní hodnota budov postavených na pozemcích p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] oproti jejich tržní hodnotě bez pozemků pod nimi ve vztahu k lednu 2017 by činila částku 200.000 Kč (viz ZP na č. l. 525-570).

26. Znalec [tituly před jménem] [právnická osoba] z [právnická osoba]. v rámci své výpovědi před soudem odkázal na závěry znaleckého posudku a dále vysvětlil, že hodnota 300.000 Kč uvedená jako výsledná stanovuje celkovou hodnotu všech pozemků, avšak úkolem ze strany soudu bylo pouze stanovit, o kolik by se zvýšila cena nemovitostí, kdyby k ní náležely i pozemky a tomu pak odpovídá částka 200.000 Kč, jak je uvedeno v závěru znaleckého posudku. Znalec uvedl, že kdyby mělo být znaleckým posudkem stanoveno nájemné v místě a čase obvyklé u všech pozemků (výměr), nikoliv jen u zastavěných, pak by stačilo provést součet obou podílů na hodnotách všech pozemků. Mohlo by tak být vycházeno ze závěrů tabulky obsažené ve znaleckém posudku, která uvádí roční nájem jako součin výměry a zjištěného nájemného, a proto lze analogicky vyjít z tohoto výpočtu i při změně výměry. Znalec dále uvedl, že pro účely srovnávání se nepodařilo najít nemovitosti v [adresa], neboť nájemní smlouvy nejsou nikde evidovány a jsou tak špatně dostupné. I s ohledem na časový odstup bylo složitější a komplikovanější získat srovnávací materiál. Proto využili údajů známých z jiných znaleckých posudků, které v minulosti zpracovali, a které korigovali s ohledem na místo a další skutečnosti. Výchozí rok 2017 pak byl zvolen s ohledem na zadání úkolu č. 2 a od této hodnoty pak byly odvíjeny ostatní roky. Všechny použité pozemky pro srovnání jsou pozemky s komerčním užitím nebo pro účely komerčního užití, když se znalcům nepodařilo dohledat pozemky pod stavbami užívanými pro ubytovací potřeby. Použité srovnávací materiály byly nejbližší podobné tomu, co bylo stanoveno úkolem soudu. Pokud by byly předloženy nájemní smlouvy na pozemky pod stavbami ubytovacích zařízení, pak by znalecká kancelář byla ochotna vypracovat znalecký posudek (tyto smlouvy však žalobci v průběhu celého řízení nikdy nepředložili). Znalec považoval srovnávací materiál za přiměřený, navíc srovnávací pozemky byly v lokalitách, kde lze očekávat nájem vyšší, než je v [adresa], neboť především lokalita je určujícím kritériem. Znalec uvedl, že pro stanovení ceny obvyklého nájemného má význam i to, k jakým faktickým účelům je tato nemovitost používána, nikoliv jen to, jak je zapsána v katastru nemovitostí.

27. Ze smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené mezi osobou povinnou – [právnická osoba] a osobou oprávněnou [právnická osoba]. dne 13. 5. 2014 plyne, že úplata za zřízení služebnosti inženýrských sítí spočívající v právu oprávněné osoby ze služebnosti zřídit na služebním pozemku a přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické a plynovodní vedení a služebnost stezky a cesty byla sjednána stranami v částce 30.000 Kč bez DPH ročně. Obdobně ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 5. 4. 2013 uzavřené mezi povinným z věcného břemene [právnická osoba]. a oprávněným z věcného břemene [právnická osoba] vyplynulo, že úplata za zřízení věcného břemene činila 30.000 Kč ročně, když se znovu jednalo o zřízení věcného břemene spočívajícího v právu oprávněného z věcného břemene uložit a zřídit na pozemku podzemní inženýrské sítě, dále připojit se na stávající inženýrské sítě a dále věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy přes pozemek. Dle smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 15. 4. 2014 uzavřené mezi povinnými osobami ze služebnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a oprávněnou osobou ze služebnosti [tituly před jménem] [jméno FO] činila celkem 30.000 Kč ročně bez DPH, když byly zřízeny služebnosti inženýrské sítě a služebnosti stezky a cesty hned u několika pozemků. Obdobně dne 10. 4. 2014 tyto dvě povinné osoby ze služebnosti uzavřely s oprávněnou osobou [jméno FO] obdobnou smlouvu ke zřízení stejných služebností zase za cenu 30.000 Kč ročně bez DPH ke každému z oprávněných pozemků (viz smlouvy o zřízení věcných břemen a služebností na č. l. 719-741).

28. Pokud jde o mimosoudní jednání mezi stranami, emailem ze dne 13. 12. 2016 zaslal právní zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] připomínky ke kupní smlouvě a k dohodě o narovnání. Zástupci stran si mezi sebou sdělovali připomínky k textu smluv, které připravili a s tím, že v dalším týdnu by smlouvy mohly být uzavřeny. Takto spolu zástupci stran komunikovali emaily i dne 19. 12. 2016 s tím, že z obsahu emailu ze dne 19. 12. 2016 vyplynulo, že dle dohody s klienty by tito – žalobci rádi uzavřeli smluvní dokumentaci do 23. 12. 2016. Dohodnut tak byl termín dne 23. 12. 2016 v 13:00 hod. Emailem ze dne 20. 12. 2016 požádal [jméno FO] o přesunutí termínu podpisu smlouvy na začátek ledna z důvodu nemoci p. [jméno FO]. Emailem ze dne 15. 1. 2017 vyzval žalobce žalovanou, aby její nelegální nájemníci nepoužívali jejich pozemky k parkování, ani k uskladnění dovezeného uhlí, které tam bylo vysypáno několikátý den. Požádal o sjednání okamžité nápravy. Tento email pak přeposlal právní zástupce žalované [jméno FO] a ujistil ho, že uhlí je již odstraněné, a že chtěl požádat o navržení termínu k podpisu dohod, případně i v zastoupení, aby se předešlo obdobným konfliktům do budoucna. Emailem ještě z téhož dne sdělil [jméno FO] právnímu zástupci žalované, že s ohledem na předvánoční exces p. [jméno FO] již dále manžele [jméno FO] nezastupuje a neposkytuje jim žádné právní poradenství, a že děkuje za skvělou spolupráci. Emailem ze dne 2. 2. 2017 sdělila [tituly před jménem] [jméno FO], právní zástupkyně žalobců, že převzala jejich zastupování ve věci dohody o narovnání, kupní smlouvy a zajištění svěřenecké smlouvy s tím, že přílohou zaslala právnímu zástupci žalované dohodu o narovnání ke korekci s tím, že po jejím odsouhlasení by přistoupili k reparaci kupní smlouvy a záležitostí s tím související. Na email ze dne 2. 2. 2017 bylo reagováno ze strany právního zástupce žalované emailem ze dne 9. 2. 2017, kdy byly znovu zaslány připomínky a návrhy předmětných smluv. Emailem ze dne 3. 3. 2017 sdělila právní zástupkyně žalobců, že probíhají jednání o dohodě o narovnání s tím, že následně pokud bude shoda na jejím obsahu se bude jednat o obsahu kupních smluv. Emailem ze dne 14. 3. 2017 sdělil právní zástupce žalované právní zástupkyni žalobců, že předně byly kompletně projednány paragrafové texty kupní smlouvy, smlouvy o úschově a dohody o narovnání, které žalobci odsouhlasili a následně odmítli podepsat, právní zástupce pak sepsal své vyjádření k jednotlivým předloženým smlouvám a k okolnostem k nim uvedeným (viz emailová komunikace na č. l. 279-320).

29. Dle dohody o narovnání, která byla připravena, nikoliv však podepsána a která měla být uzavřena mezi manželi [jméno FO] a žalovanou měla být žalobcům vyplacena částka 150.000 Kč za užívání pozemků žalovanou. Dohoda současně řešila i prodej těchto pozemků za cenu 450.000 Kč. Dohoda dále upravovala řešení soudních sporů vedených u Okresního soudu v Bruntále. Předložen byl také návrh kupní smlouvy mezi stejnými účastníky, na základě které by žalovaná jako kupující nabyla pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] p. č. [hodnota] p. č. [hodnota], p. č. 84[hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] za kupní cenu 450.000 Kč. Předložen byl také návrh dohody o správě kupní ceny, kterou zasílal [jméno FO] právnímu zástupci žalované dne 12. 12. 2016, a která řeší otázky složení kupní ceny nemovitostí ve výši 450.000 Kč. Peněžní prostředky by pak měly být složeny u [právnická osoba]., s níž byla věc předjednána, a proto smlouva obsahuje datum 12. 12. 2016. Tento návrh dohody o správě kupní ceny byl ze strany právního zástupce žalované akceptován s drobnými úpravami, což bylo [jméno FO] sděleno emailem ze dne 13. 12. 2016. Nastolena však nově byla otázka advokátní úschovy s nižšími náklady než bankovní verze, a proto bylo dohodnuto, že po odsouhlasení finálního textu bude domluven termín podpisu všech smluv. Text smlouvy o advokátní úschově byl právními zástupci účastníků předjednáván v období poloviny prosince 2016 do 19. 12. 20216. Pro tyto účely pak měla být dohoda o správě kupní ceny ujednána a uložena u [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle výpisu z účtu žalované byla ve prospěch účtu žalované dne 19. 12. 2016 zaslána ze strany [jméno FO] částka 618.000 Kč na odkup pozemků a odepsána částka 150.000 Kč na nájem pozemků. Tyto platební operace, a sice nájem pozemků ve výši 150.000 Kč byla provedena dne 20. 12. 2016 (viz dohody založené na č. l. 273-278 a výpis z účtu 359-360).

30. Z výpovědi [Jméno advokáta] v procesním postavení svědka, když žalovaná zprostila svého právního zástupce mlčenlivosti vyplynulo, že na přelomu let 2016-2017 byla vedena mimosoudní jednání, která směřovala k převodu pozemků ve vlastnictví žalobců na žalovanou za 450.000 Kč a dále, že by žalovaná na vypořádání zbývajících vztahů zaplatila žalobcům 150.000 Kč s tím, že by uvedené bylo hrazeno prostřednictvím úschovy. Původně bylo komunikováno s [tituly před jménem] [jméno FO], poté převzala zastoupení [tituly před jménem] [adresa] a někdy v prosinci roku 2016 do jednání vstoupil [tituly před jménem] [jméno FO], který se představil jako nový zástupce [jméno FO] a začal komunikovat o uzavření dohody o narovnání. V duchu těchto jednání pak svědek připravil návrh dohody o narovnání na částku 150.000 Kč a návrh kupní smlouvy na pozemky za částku 450.000 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal tyto dokumenty [tituly před jménem] [jméno FO] a mezi nimi probíhala emailová komunikace. Bližší komunikace je zřejmá z doložených emailů. Byl vytvořen stav, kdy bylo vše dojednáno, včetně úplného obsahu smluv, maximálně s výjimkou chybějícího čísla účtu [jméno FO], byl dohodnut termín podpisu na den 23. 12. 2016 v 13:00 hod., avšak dne 20. 12. 2016 byl emailem tento termín z důvodu nemoci p. [jméno FO] zrušen, došlo k přesunutí na začátek ledna bez uvedení konkrétního data a následně bylo [tituly před jménem] [jméno FO] sděleno, že již nezastupuje [jméno FO] kvůli předvánočnímu excesu p. [jméno FO]. Svědek nebyl schopen uvést, z čí strany byly iniciovány mimosoudní jednání. Svědek uvedl, že však někdy na podzim 2016 došlo k vyjasnění a dohodě ohledně částek za kupní cenu a za narovnání zbývajících vztahů, přičemž již nebyl schopen vysvětlit, jak strany k těmto hodnotám dospěly a následně na tomto základě se začalo připravovat paragrafové znění. Pokud jde o ukončení těchto jednání žalovaná žádala, aby ve smlouvě bylo jasně deklarováno, že [jméno FO] již nezpochybňují vlastnické právo žalované k budovám, aby se tak předešlo tomu, že do budoucna nastane další problém. Jednání následně probíhala i na jaře 2017 za účasti [tituly před jménem] [adresa], avšak dohody se nepodařilo uzavřít. Když ukončil zastupování žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], probíhala jednání i s novou zástupkyní s [tituly před jménem] [adresa], která měla 2 požadavky na obsah dohod, přičemž tyto požadavky už byly nějakým způsobem řešeny v rámci předchozích jednání s [tituly před jménem] [jméno FO], poté [jméno FO] odmítli uzavřít dohodu. Nesouhlasili totiž s tím, aby to bylo podepsáno v podobě, která byla předjednána s [tituly před jménem] [jméno FO]. Smyslem mimosoudních jednání bylo odstranění soudních sporů, sjednocení vlastnictví budovy a pozemku. Žalovaná měla zájem o prodej nemovitostí společně.

31. Dopisem ze dne 16. 6. 2020 byli žalobci ze strany právního zástupce žalované vyzváni k náhradě škody ve výši 500.000 Kč z titulu předsmluvní odpovědnosti. Výzva byla zasílána doporučeně jak oběma účastníkům, tak jejich zástupkyni dne 16. 6. 2020. Účastníci si výzvu v úložní lhůtě nevyzvedly a ty se vrátily odesílateli, právní zástupkyni byla výzva doručena dne 20. 6. 2020. Dopisem ze dne 22. 6. 2020 pak vrátila právní zástupkyně žalobců výzvu k zaplacení náhrady škody zpět odesílateli - právnímu zástupci žalované, neboť v této věci nebyla pověřena klienty k zastupování. Podáním ze dne 24. 6. 2020, nazvaným „z opatrnosti činěné započtení,“ započetla žalovaná z opatrnosti vůči nárokům žalobců svůj nárok na náhradu škody ve výši 500.000 Kč s tím, že zdůraznila, že nároky uplatněné manželi Moslerovými nijak neuznává. Náhrada škody ve výši 500.000 Kč má mít původ ve škodě vzniklé porušením předsmluvní povinnosti, kdy již jednání stran dospěla ve smyslu ustanovení § 1729 odst. 1, 2 občanského zákoníku tak daleko, že uzavření smlouvy se jevilo jako vysoce pravděpodobné. Škoda vznikla tím, že by došlo k navýšení hodnoty samotných budov právě o částku 500.000 Kč, neboť ty by již nestály na pozemcích odlišného vlastníka. Zápočet byl zaslán jak právní zástupkyni žalobců, tak oběma žalobcům dne 25. 6. 2020. Znovu pak započtení datované dne 29. 6. 2020 bylo zasíláno téhož dne jak žalobcům, tak nebo tak jejich právní zástupkyni. Žalovaní si písemnost v úložní lhůtě znovu nevyzvedli (viz výzva k náhradě škody, zápočty a doklady o odeslání a doručení na č. l. 430-465)

32. U Okresního soudu v Bruntále je pod sp. zn. [spisová značka] souběžně veden spor ve věci žalobkyně [právnická osoba]. proti žalovaným manželům [jméno FO], kdy žalobkyně žádala zřízení věcných břemen ve prospěch nemovitostí ve svém vlastnictví, a k tíži povinných pozemků ve vlastnictví žalovaných. V průběhu řízení (dne 30. 9. 2015) změnila žalobkyně návrh tak, že žádala, aby do jejího vlastnictví byly přikázány pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a to za náhradu určenou soudem. I v této věci probíhala mimosoudní jednání, která lze prezentovat na protokolu o jednání ze dne 7. 11. 2017, kdy byl mimo jiné řešen jak možný prodej pozemku, tak i otázka bezdůvodného obohacení. Účastníci potvrdili a shodli se, že bylo dohodnuto, že veškeré pozemky budou přikázány do vlastnictví žalobkyně – [právnická osoba]. za částku 650.000 Kč, která by byla složena do advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO]. U jednání konaného dne 19. 12. 2017 ve stejné věci pak bylo sděleno zástupkyní žalovaných – manželů [jméno FO], že vzhledem k tomu, že na účet úschov byly vloženy prostředky nikoliv žalobkyní, ale [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], žádala o zajištění nové svěřenecké smlouvy s tím, aby prostředky na účtu byly prokazatelně prostředky žalobkyně, a aby podpis jednatelky žalobkyně byl ověřen. U jednání konaného dne 27. 2. 2018 bylo zástupcem společnosti [právnická osoba]. sděleno, že má k dispozici smlouvu o úschově a doklad z banky, přičemž měl připravených 650.000 Kč k vyplacení. Na to bylo zástupkyní žalovaných sděleno, že žalovaní nechtějí převést pozemky, ale navrhují přerušení řízení z důvodu řízení vedeného u Veřejného ochránce práv pod sp. zn. [spisová značka] z důvodu porušení zákona. Dle smlouvy o svěřenecké zprávě finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou jako složitelem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako správcem byl do úschovy správce dne 16. 1. 2018 složena ze strany složitele – žalované částka 650.000 Kč, přičemž tato částka měla být ve správě nejdéle do 30. 4. 2018 a byla zde uložena z důvodů přikázání pozemků do vlastnictví složitele za náhradu ve výši 650.000 Kč. Protože i v tomto případě nedošlo k smírnému vyřešení věci, byl zadán znalecký posudek pro účely ocenění věcných břemen. Znaleckým posudkem č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [hodnota] byla stanovena náhrada za užívání pozemků pod budovami a hodnota věcných břemen. Znalcem bylo stanoveno, že hodnota věcného břemene služebnosti průchodu a průjezdu dle geometrického plánu činí 54.505 Kč, náhrada za užívání pozemku pod budovami 173.352,50 Kč, celkem 190.990 Kč, přičemž znalec vycházel v tomto případě ze součtu výměr zastavěných ploch o výměře 412 m2 při stanovení rozsahu věcného břemene. Současně také vycházel z obvyklé výše nájemného u zmíněných 3 zastavěných pozemků, a také z výměr věcného břemene tak, jak je zakresleno v geometrického plánu, kde část A má výměru 92 m2, věcné břemeno dle B 101 m2 a věcné břemeno dle C 13 m2. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o zřízení časově neomezené věcného břemeno stavby na cizím pozemku., a sice ve prospěch žalobkyně jako vlastníka stavby č. p. [hodnota] v obci [adresa] na p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], jakož i všech dalších vlastníků a k tíži žalovaných jako vlastníků pozemku p. č. [hodnota]. Ve prospěch žalobkyně jako vlastníka stavby bez č. p./č. e., a sice garáže na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a k tíži žalovaných jako vlastníků této parcely bylo zřízeno časově neomezené věcné břemeno stavby na cizím pozemku a obdobně tak bylo učiněno i ve vztahu k budově bez č. p./ č. e., a sice další garáži na pozemku p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], kde bylo taktéž zřízeno pro všechny budoucí vlastníky budovy neomezené věcné břemeno stavby na cizím pozemku. Věcná břemena stavby byla stanovena za náhradu ve výši 180.000 Kč. Ve prospěch žalobkyně jako vlastníka stavby č. p. [hodnota] a k tíži vlastníků pozemků bylo zřízeno v rozsahu geometrického plánu věcné břemeno cesty, a to za náhradu ve výši 85.000 Kč. Tento rozsudek soudu byl zrušen rozhodnutím Krajského soudu v [adresa]. V rámci následného dokazování bylo na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo č. [hodnota] ze dne [datum] zjištěno, že podpis na ohlášení dokončení budovy, nadzemní stavby hotel u zámku ze dne [datum] není pravým podpisem [Jméno žalobce A], sporný podpis na listině – doručence, kterou bylo zasláno stavební povolení č. [hodnota] ze dne [datum] [Jméno žalobce B], prohlášení o vzdání se práva odvolání do tohoto stavebního povolení, žádost o vydání stavebního povolení ze dne [datum] nejsou opatřeny pravými podpisy [Jméno žalobce B]. Sporné podpisy prohlášení žalovaných [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B] o tom, že stavbu dvojgaráže nerealizovali ze dne [datum] je pravým podpisem [Jméno žalobce A] a není pravým podpisem [Jméno žalobce B]. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který dosud nenabyl právní moci, neboť v současné době probíhá odvolací řízení, byla žaloba žalobkyně – [právnická osoba]., kterou se domáhala zřízení časově neomezeného věcného břemene stavby na cizím pozemku, služebnosti stezky a cesty zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení (viz znalecké posudky na č. l. [hodnota], [hodnota] výpis z účtu č. l. 361, protokoly o jednání č. l. 321-323, rozsudky na č. l. 324-329, 792-798).

33. V rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno předběžné opatření, kterým se žalobkyně [právnická osoba]. návrhem ze dne [datum] domáhala odstranění sloupků bránicích přístupu ke stavbám. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla povinným uložena povinnost k odstranění sloupků a k bezproblémovému dovozu uhlí do nemovitosti žalobkyně. Ke splnění této povinnosti pak žalobkyně podala dne 9. 1. 2015 vůči žalovaným - povinným exekuční návrh. Usnesením téhož soudu ze dne [datum] pak byl návrh na zrušení předběžného opatření zamítnut. Doloženými důkazy, a sice emailem [jméno FO] ze dne 5. 2. 2015, zaměstnance společnost [právnická osoba], prohlášením ze dne 18. 11. 2014 společnosti [právnická osoba] a také vyjádřením [jméno FO], nájemníka užívajícího byt a garáž pronajaté od [jméno FO], pak bylo prokazováno, že železné sloupky nebrání dovozu uhlí, přístupu zdravotnické služby ani užívání garáží (viz exekuční návrh č. l. 112, PO č. l.115-116 listiny č. l. 118-129).

34. O vztazích mezi účastníky vypovídá také přestupkově právní přesah, neboť [jméno FO] podala dne 2. 11. 2014 vysvětlení u Obvodního oddělení PČR v [adresa], kdy uvedla, že je majitelkou bývalého hotelu [jméno FO] v [adresa], který dostala za života od [jméno FO] a nyní jsou z hotelu udělány byty pro místní občany. Dne 15. 10. 2014 byla informována nájemnicí domu, že její nevlastní bratr [Jméno žalobce A] dělá nájemníkům problémy, kdy nejprve žádal předložení nájemních smluv a dále po ní žádal částku za užívání pozemku a péče o nich. Při prohlídce budovy zjistila, že z přední části budovy i zádní části budovy jsou zabetonované sloupky, mezi kterými je natažena páska, která znemožňuje nájemníkům užívat garáže, že nemůže přivést ke sklepu uhlí a dělá tak naschvály jak oznamovatelce, tak nájemníkům domu. Oznámení [jméno FO] bylo oznámeno správnímu orgánu jako možný návrhový přestupek dne [datum]. V přestupkovém řízení bylo rozhodnuto správním orgánem, městem [adresa], komisí pro projednávání přestupků dne [datum] tak, že věc byla odložena, neboť došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku (viz kopie policejního a přestupového spisu, včetně [podezřelý výraz] oznámení na č. l. 121-129).

35. Ve vztahu k budově č. p. [hodnota] v [adresa] pak byl zjištěn tento skutkový stav: Dle sdělení ze dne 4. 5. 1993 adresovaného [právnická osoba] v [adresa], stavebnímu odboru, udělili žalobci písemně souhlas s tím, aby firma žalované realizovala stavbu restaurace a bytových jednotek na jejich pozemku. K pravosti podpisu se pak vyjadřoval znalecký posudek z oboru písmoznalectví uváděný v bodě 30. [jméno FO] měla dne 13. 3. 2014 sepsat podání, kterým se měla vzdát předkupního práva na pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] bez možnosti odvolání tohoto rozhodnutí. Dne 21. 7. 2014 požádala žalovaná u [právnická osoba] v [adresa], stavebního odboru, o změnu užívání stavby na účel stavba ubytovacího zařízení. K této žádosti doložila příslušné souhlasy a stanoviska, a to od [právnická osoba] a Hasičského záchranného sboru [název]. Městský úřad [adresa], odbor stavební úřad, vydal dne [datum] pod č. [hodnota] [spisová značka] souhlas se změnou v užívání č. [hodnota], konkrétně pak k žádosti žadatele – žalované ze dne [datum] dal souhlas se změnou užívání části stavby nazvané Restaurace s ubytováním na pozemku stavební p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] s tím, že změnou v užívání dojde ke změně charakteru využití budovy na víceúčelovou stavbu. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil Městský úřad v [adresa], odbor stavební úřad ve zkráceném přezkumném řízení svůj souhlas se změnou užívaní a věc vrátil k novému projednání. Důvodem pro zrušení byla skutečnost, že dne 6. 3. 2015 dostavili na stavební úřad žalobci, kteří žádali o nahlédnutí do spisu, a kteří učinili podání, z něhož vyplýval jejich nesouhlas s vydaným souhlasem stavebního úřadu a mělo tak dojít k přezkoumání tohoto rozhodnutí. Z důvodu, že věc nebyla projednána ve správním řízení, proto došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Tentýž orgán pak dne [datum] vydal usnesení č. [hodnota], kterým přerušil správní řízení o vydání povolení změny v užívání části stavby do vydání pravomocného rozhodnutí soudu, u kterého je ze dne [datum] podaná žaloba nazvaná Zřízení věcného břemene podle § 135c odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., s návrhem na nařízení předběžného opatření (viz listiny související se změnou užívání č. l. 100-111, 483-493 souhlas se stavbou č. l. 372)[Anonymizováno]

36. Žalobci podali trestní oznámení v souvislosti se zjištěními znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve věci podávala dne [datum] vysvětlení [jméno FO], která pracovala v letech 19942000 na referentské pozici na stavebním úřadě v [adresa]. Vedla zde všechny typy řízení mimo jiné pro okolní vesnice [adresa], včetně [adresa]. Popřela, že by ve věci byla jakkoliv zaujatá, či snad podplacená, vždy svou práci vykonávala svědomitě. Osoby žalobců si nevybavuje, což však s ohledem na množství lidí a rok 1995 není nic výjimečného. Vybavuje si, že starý pan [jméno FO] vedl kolaudační řízení, a to na stavbu restaurace v [adresa], kde někdy v roce 1996 osobně byla a vydala dílčí kolaudační řízení, přičemž detaily tohoto řízení si již nepamatuje. Pokud [Jméno žalobce B] byla opomenutým účastníkem řízení, pak [jméno FO] připustila, že se mohlo uvedené stát, avšak nikoliv záměrně. [jméno FO] vždy vystupoval jakoby za celou rodinu [jméno FO], vše zařizoval a považovala tak za správné, že jsou jedna rodina, a tudíž nerozlišovala společnost [právnická osoba] a manžele [jméno FO], neboť nevěděla, že se jedná o dvě různé osoby. Policejní orgán pak dne [datum] pod č. j. [spisová značka] odložil trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) [podezřelý výraz] zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že jako prve nezjištěný zaměstnanec či zaměstnanci [právnická osoba] v Rýmařově, odboru životního prostředí a výstavby, příp. zaměstnanec [právnická osoba] pro [název] kraj, Katastrální pracoviště v [adresa], při výkonu své pravomoci – výkonu úřední činnosti v řízeních týkajících se nemovitostí stojících na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], mohli tuto vykonávat způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, následkem čehož došlo k zápisu vlastnického práva společnosti [právnická osoba]. [IČO], se sídlem [adresa] ke stavbě č. p. [hodnota] – víceúčelová zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a ke garážím zapsaným na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], když všechny stavby stojí na pozemcích zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], které vlastní v SJM manželé [jméno FO] a [Jméno žalobce A], neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak (viz č.l. 621-624 + ISAS).

37. Z listin Dopis FREDY, z výpisu z KN pro pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], z dopisu ze dne 13. 1. 1991, z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] č. j. [spisová značka], soud neučinil žádné skutkové závěry vztahující se k předmětu tohoto řízení.

38. Důkazní návrhy výslechem jednatelky žalované [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], svědka [tituly před jménem] [jméno FO], svědka [jméno FO], šetřením na místě samém, byly pro nadbytečnost zamítnuty, neboť soud má za to, že výsledky dokazování jsou dostatečné pro posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení, stejně jako pro zjištění skutkového stavu v rámci mimosmluvních jednání 39. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

40. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

42. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

44. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu 45. Podle ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

46. Podle ustanovení § 1729 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

47. Po rozsáhlém dokazování dospěl soud k závěru, že na daný případ je nutné aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jak ve smyslu ustanovení § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pro bezdůvodného obohacení vzniklé do 31. 12. 2013, tak i ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro bezdůvodného obohacení vzniklé od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020, když žalované období zasahuje do dvou právních úprav. V souladu s přechodnými ustanoveními se pak posuzuje bezdůvodné obohacení dle právní úpravy účinné v době jeho vzniku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci jsou vlastníci pozemků aktuálně označením parcelními čísly p. č. [hodnota][hodnota][Anonymizováno]o celkové výměře 1.299 m2 v k. ú. [adresa], a že žalovaná je zapsána jako vlastník budov č. p. [hodnota] a budov 2 garáží bez p. č./č. e. nacházejících se na těchto pozemcích. Skutečnost, že je zpochybňováno vlastnické právo žalované ve vztahu k těmto nemovitostem nemá dle názoru soudu vliv na vznik bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, a ostatně to ani žalovaná nezpochybňovala, že budovy jsou využívány k pronájmu třetím osobám, když ostatně žalovaná zamýšlela změnit zápis budovy ve prospěch víceúčelové stavby. Žalovaná je tak minimálně uživatelem staveb na pozemcích žalobců, a to včetně pozemků přilehlých, což zakládá jeden z předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení. Současně z tvrzení účastníků vyplynulo, že mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva ani jiná smlouva, kterou by bylo založen právní titul k užívání. Původní souhlas poskytnutý pro účely stavebního řízení za takový titul dle názoru soudu považovat nelze, zvláště když pak z dalších jednání žalobců vyplývá, že tento souhlas byl odvolán.

48. Pokud jde o rozsah bezdůvodného obohacení, tedy o výměru pozemků, z nichž má být vydáno bezdůvodné obohacení, pak se žalobcům podařilo prokázat, že všechny jejich pozemky tvoří funkční celek. Tento závěr potvrdil jak znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], tak znalecký posudek [právnická osoba]. Z tohoto závěru pak soud vyšel i pro účely výpočtu výše bezdůvodného obohacení, kdy v případě žalobce a) soud vycházel z jeho požadavku na vydání bezdůvodného obohacení z celé výměry jejich pozemků, tedy z výměry 1.299 m2, v případě žalobkyně b) pak soud vycházel z jejího požadavku na vydání bezdůvodného obohacení pouze z výměry 855 m2, když nemohl překročit její návrh. Nedůvodnou tak soud shledal námitku žalované, že by se v případě nezastavěných pozemků mělo jednat jen o výměru v rozsahu geometrického plánu zpracovaného pro účely zřízení věcných břemen. V tomto směru však soud souhlasí s žalobci, že ve zbývajícím rozsahu jsou pro ně pozemky prakticky nevyužitelné, což jen znovu potvrzuje koncepci funkčního celku.

49. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení pak by dle ustálené praxe měla odpovídat nájemnému v místě a čase obvyklému. Pro tento případ byl ze strany soudu zadán znalecký posudek, který zpracoval nejprve [tituly před jménem] [jméno FO], avšak protože byly závěry znaleckého posudku zpochybněny, a to co do použité srovnávací metody, která však fakticky srovnáním nebyla, když vycházela z jediného podkladu, kterým byly pravidla pro pronájem nemovitostí města Rýmařova, byl zadán i revizní znalecký posudek zpracovaný znaleckou kanceláří [právnická osoba]. Současně žalobci předložili znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten však nezahrnoval celé žalované období a byl nepřezkoumatelný pokud jde o stanovení výše ceny nemovitosti, od nichž se odvíjela cena nájemného v rozsahu 5 % této ceny, když však zvolená částka 1.000 Kč/m2 nebyla blíže vysvětlena. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení pak soud vyšel právě z revizního znaleckého posudku, který pro stanovení výše nájemného v místě a čase obvyklém vychází z porovnání výsledků hned několika metod, a sice jak srovnávací metody, tak i metody vycházející z hodnoty pozemků. Souhlasit lze i s námitkami revizního znaleckého posudku ve vztahu k znaleckým posudkům [tituly před jménem] [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o použité metody a jejich přezkoumatelnost.

50. Přestože žalobci zpochybňovali výsledky znaleckého zkoumání [právnická osoba]., která dle jejich názoru použila zcela nevhodný srovnávací materiál, a opakovaně přislíbili dodání smluv, z nichž by byla zjistitelná cena obvyklého nájemného u pozemků zastavěných stavbami určenými k podnikání v oblasti služeb, a to navíc v rýmařovském regionu, do skončení řízení tak neučili. Žalobci sice předložili smlouvy, ale ty se týkaly zřízení věcných břemen a služebností, tedy byly pro toho řízení zcela nepoužitelná. Mínili-li žalobci těmito smlouvami prokázat, že i věcná břemena či služebnosti mají hodnotu, která by měla být zohledněna ve výši bezdůvodného obohacení, pak tyto smlouvy nemohly mít požadovaný efekt. Předně předložené smlouvy řeší úplatu za zřízení věcných břemen a služebností. V tomto řízení, ani v řízení souvisejících, však dosud nedošlo ke zřízení těchto břemen, není zde tedy žádné právní omezení vlastníků pozemků – žalobců. Smyslem úplaty je totiž právě hodnota omezení vlastníků pozemků v jejich užívání. Ostatně připuštění této úvahy by ale logicky vylučovalo v tomto případě použitou koncepci funkčního celku. Především ale závěry plynoucí z výslechů jak [tituly před jménem] [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO], jednoznačně hovoří o tom, že cena věcných břemen a služebností, se do výše nájemného nijak neprojeví. Proto tato námitka žalobců nebyla shledána důvodnou.

51. Namítali-li žalobci, že [právnická osoba]. použila pro zpracování znaleckého posudku nevhodné vzorky, pak je nutné zmínit, že zastavěné pozemky nejsou běžným a nijak častým předmětem smluvních vztahů, naopak jsem spíše výjimečnými právě v případech odlišných vlastnických práv vlastníků pozemků a budov na nich. Okruh účastníků těchto vztahů je tak logicky daný, a proto v zásadě nelze příliš hovořit o konkurenčním prostředí v této oblasti nájmů. Nájemné je pak zpravidla výsledkem vyjednávací síly pronajímatele, jako i v případě pronájmů od měst, jak tomu bylo i v tomto případě. Výše nájemného je dána rozhodnutím orgánu samosprávy, které prakticky vylučuje jednání o jeho ceně. I na příkladu cen pronájmu města Rýmařova lze vidět, že se minimálně v období let 2014 – 2022, neměnila (109 Kč/m2), resp. i při obecně zvyšujících se cenách došlo u některých položek k jejich snížení. To má dle názoru soud výraznou vypovídací hodnotu k jejich použitelnosti ve vztahu k obvyklému nájemnému. Druhý extrém lze pak shledat na předložené smlouvě uzavřené s [právnická osoba] ČR, kde nájemné u zastavěné plochy činilo 1,10 Kč/m2.

52. Jak již bylo konstatováno výše, soud vyšel pro výpočet výše bezdůvodného obohacení ze závěrů znaleckého posudku [právnická osoba]., když v něm stanovené částky nájemného jsou výsledkem použití hned několika metod, jejichž závěry se však výrazně neliší, aplikací vícero vzorků určených pro srovnávání v obou metodách, přičemž v situaci, kdy nebyly srovnávací pozemky v lokalitě stejného okresu, pouze kraje, byly použity koeficienty zohledňující právě specifika předmětných pozemků. [právnická osoba] obhájila dle názoru soudu svého znaleckého posudku, přestože žalobci mají o výši obvyklého nájemného jiné představy a pravděpodobně lokalitě místní části Rýmařova přikládají vyšší význam než znalecká kancelář.

53. Pokud však jde o výši bezdůvodného obohacení bylo řízení komplikované tím, že každý z žalobců žádal bezdůvodné obohacení za různá období, kdy žalobkyně b) na rozdíl od žalobce a) žádala bezdůvodné obohacení i za roky 2019 a 2020, tedy celkově 2013 – 2020, včetně, naopak žalobce a) jen za roky 2013 -2018, avšak naopak žalobce a) žádal bezdůvodné obohacení z celé výměry pozemků, tj. z výměry 1.299 m2, ale žalobkyně a) pouze z výměry 855 m2. Každý z žalobců pak pro výpočet výše bezdůvodného obohacení vycházel i z jiného znaleckého posudku. V případě žalobce a) se jednalo o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pro roky 2013 – 2017 a o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pro rok 2018, v případě žalobkyně b) tato nakonec pro celé období vycházela z údajů zjištěných [tituly před jménem] [jméno FO], tj. pro částku 109 Kč/m2/rok u pozemků zastavěných budovami a částky 55 Kč/m2/rok v případě nádvoří.

54. Přestože jsou žalobci manželé a mají předmětné pozemky ve svém společném jmění manželů, nejsou z procesního hlediska nerozlučnými účastníky, ale samostatnými. Z pohledu hmotného práva jsou však nerozdílnými společníky. Žalobkyně b) tak mohla sama žádat vydání bezdůvodného obohacení za roky 2019-2020 v plné výši, aniž by tak musel chtít žalobce a), a současně rozšíření žaloby o tyto roky se nemohlo vztahovat na žalobce a), když tento úkon neučinil a neučinila jej ani dodatečně společná právní zástupkyně obou žalobců.

55. Jak již bylo uvedeno výše, soud pro výpočet výše bezdůvodného obohacení vyšel z revizního znaleckého posudku, kdy jednotlivé výše obvyklého nájemného pro jednotlivé roky vynásobil v případě žalobce a) výměrou 1.299 m2 a v případě žalobkyně b) 855 m2. Soud tedy nevyšel ze závěru v podobě celkově určené částky, ale sám přepočítal výši bezdůvodného obohacení dle návrhu obou žalobců. V jednotlivých letech by tak výměry 1.299 m2, resp. 855 m2, byly vynásobeny výší obvyklého nájemného, tj. 37,90 Kč/m2 pro rok 2013, 38,50 Kč/m2 pro rok 2014, 38,60 Kč/m2 pro rok 2015, 38,70 Kč/m2 pro rok 2016, 39 Kč/m2 pro rok 2017, 40 Kč/m2 pro rok 2018, 40,80 Kč/m2 pro rok 2019 a 42 Kč/m2 pro rok 2020.

56. Uvedený mechanismus výpočtu výše však neaplikoval soud absolutně, a to z důvodu vznesené námitky promlčení a námitky rozporu s dobrými mravy a poctivostí.

57. Důvodnou totiž soud shledal námitku promlčení, pokud jde o rozšíření nároků na vydání bezdůvodného obohacení za roky 2013 a 2014, které byly žalobou žádány jen co do výměry 412 m2 a na výměru 1.299 m2, resp. 855 m2, byly rozšířeny fakticky až podáním ze dne 31. 12. 2017, v němž se poprvé uvádí, že je požadováno bezdůvodné obohacení z celé výměry pozemků, nikoliv jen z 412 m2 zastavěné plochy. Pokud totiž žalobci u jednání konaného dne 14. 6. 2017 rozšířili žalobu, učinili tak o částku 39.920 Kč, aniž to jakkoliv blíže zdůvodnili, pouze odkazem na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který sice předložili, ale jehož zadání nemělo oporu v tehdejším stavu řízení ani dosavadních výslovných tvrzeních samotných žalobců. S ohledem na tuto důvodnou námitku proto soud pro roky 2013 a 2014 vyšel toliko z výměry 412 m2. Výše bezdůvodného obohacení tak dle výpočtu soudu činila v roce 2013 právě 15.614,80 Kč (412 m2 x 37,90 Kč/m2) a v roce 2014 přesně 15.862 Kč (412 m2 x 38,50 Kč/m2). Výši bezdůvodného obohacení pro další roky již námitka promlčení neovlivnila, a proto jeho výše byla pro rok 2015 stanovena v částce 50.141,40 Kč (1.299 m2 x 38,60 Kč/m2), pro rok 2016 v částce 50.271,30 Kč (1.299 m2 x 38,70 Kč/m2) a pro rok 2017 v částce 50.661 Kč (1.299 m2 x 39 Kč/m2).

58. Pro další roky, tedy období let 2018-2020, však soud do své úvahy promítl vznesenou námitku rozporu s dobrými mravy a poctivostí. Soud sice jako lidsky diskutabilní spatřoval jednání žalobce a), který na jednu stranu v zásadě souhlasil s umístěním stavby právnického osoby, jejichž byl společníkem na pozemcích ve společném jmění manželů, po zániku své účasti na této právnické osobě, se však této skutečnosti pokusil využít právě tímto požadavkem na uzavření nájemní smlouvy a následně vydání bezdůvodného obohacení, ale tento postup soud považuje ještě za legitimní. Následné jednání žalobců, kteří žalovanou utvrzovali v tom, že ji pozemky odprodají, však již nikoliv. V této souvislosti soud odkazuje na skutková zjištění uvedená v bodech 28-30 tohoto rozsudku.

59. V kontextu těchto zjištění pak soud připomíná i průběh tohoto řízení s akcentem na mimosoudní řešení věci: Podáním ze dne 3. 12. 2015 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], tehdejší právní zástupce žalobců, že došlo ke změně právního zastoupení, a že v současné době probíhají mezi účastníky mimosoudní jednání o prodeji pozemků a narovnání ohledně jejich předchozího užívání bez právního důvodu ze strany žalované. Požádal proto o odročení jednání na neurčito s tím, že žalobci se zavázali sdělit výsledky mimosoudních jednání soudu. Dopisem ze dne 25. 4. 2016 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO] soudu, že v současné době stále probíhají mimosoudní jednání ve věci náhrady za bezdůvodné obohacení a aktuálně se řešilo stanovisko k poslednímu návrhu na uzavření kupní smlouvy a dohody o narovnání ze dne [datum]. Znovu proto bylo žádáno o nenařizování jednání z důvodu hledání koncensu o obou nárocích. Dopisem ze dne 18. 7. 2016 sdělil tentýž právní zástupce žalobců, že stále probíhají jednání o mimosoudní dohodě, ale k dohodě o mimosoudním narovnání nedošlo, a naopak byly získány informace, že k zápisu staveb došlo neoprávněně a je zvažováno podání určovací žaloby. Podáním ze dne 7. 11. 2016 sdělil právní zástupce žalobců, že stále probíhají jednání o mimosoudním vyřešení sporu. Oproti předchozímu sdělení však došlo k základnímu koncensu mezi žalobci a žalovanou o způsobu předmětu a výši celkového majetkového vypořádání s tím, že realizace je svěřena ve formě příslušných právních dokumentů do rukou právních zástupců, kdy by žalobce měla zastupovat [tituly před jménem] [jméno FO]. Navrhováno proto bylo přerušení řízení. Podáním ze dne 17. 3. 2017 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO] soudu, že jednání o mimosoudní dohodě ohledně nemovitosti v k. ú. [adresa] se nachází ve fázi před podpisem příslušných dokumentů. Otevřená zůstala pouze otázka složení finančních prostředků pro účely kompenzace za dosavadní užívání pozemků žalobců a kupní ceny za jejich prodej, kdy žalovaná navrhla změnu dohody o svěřeneckém fondu na advokátní úschovu. [tituly před jménem] [jméno FO] však žalobce nezastupoval v jednání o uzavření dohody. Podáním ze den 15. 5. 2017 požádala žalobkyně o pokračování v řízení, kdy nedošlo k mimosoudní dohodě, a kdy byla avizována změna právního zastoupení. K výpovědi plné moci [tituly před jménem] [jméno FO] došlo ke dni 31. 5. 2017.

60. Jak je zjevné z celého průběhu tohoto řízení i řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], byli to žalobci, kteří sice na jednu stranu naznačovali snahu o řešení věci společným prodejem, na druhou stranu však veškerá jednání ztroskotala na jejich samém závěru, vždy těsně před podpisem smlouvy, právě na náhlé změněných postojů žalobců. Události z přelomu roků 2016/2017 se v zásadě opakovaly také na jaře 2018, jak je vidno především na průběhu řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] (viz bod 32 rozsudku), kdy již žalovaná složila peněžní prostředky určené dohodou o narovnání i kupní cenu pozemků do advokátní úschovy a bylo tak znovu jednání účastníků před samotným závěrem, když žalobci konečná znění smluv nepodepsali. Byla to naopak žalovaná a potažmo i soud, kteří byli od roku 2015 do roku 2018 utvrzováni v tom, že žalobci mají zájem na tomto řešení věci. To vše už i v době, kdy žalobci zpochybňovali vlastnické právo žalované k budovám. Důvody, kterými žalobci zdůvodnili nepodepsání smluv, se pak v kontextu výše uvedeného jeví jako účelové, nepředvídatelné, vedené zřejmě snahou prodloužit trvání sporů a poškodit zájmy žalované. Takové jednání ze strany žalobců dle názoru soudu nelze považovat za poctivé, souladné s dobrými mravy a nenáleží mu tak právní ochrana. Proto od okamžiku, kdy žalobci podruhé odmítli podepsat připravené dohody soud žalobcům právo na vydání bezdůvodného obohacení nepřiznal, a to právě s ohledem na rozpor v jejich jednání s ustanovením § 6 a § 8 občanského zákoníku. Úvaha soudu vedoucí právě k tomuto datu je ovlivněna i tvrzením žalobců, že je právně nezastupoval [tituly před jménem] [jméno FO], ač se uvedené jeví taktéž jako účelové tvrzení s ohledem na to, jak až daleko došla jednání stran, bez údajného vědomí žalobců. V druhém případě již nebylo pochybností o tom, že jednají osoby k tomu oprávněné. Důvod ukončení mimosmluvních jednání, kdy k jednání, na němž mělo dojít k uzavření smíru, měl zástupce žalované k dispozici i finanční prostředky k vyplacení žalobcům, se jeví ještě účelověji.

61. Optikou této úvahy proto soud přiznal žalobcům bezdůvodné obohacení pouze do skončení těchto jednání, tedy za leden a únor 2018 ve výši 8.660 Kč (1.299 m2 x 40 Kč/m2 /6). Celková výše bezdůvodného obohacení je pak tvořena součtem bezdůvodných obohacení za roky 2013 až únor 2018 včetně ve výši 191.210,50 Kč (15.614,80 Kč + 15.862 Kč + 50.141,40 Kč + 50.271,30 Kč + 50.661 Kč + 8.660 Kč).

62. Ve zbývající části tak musely být nároky žalobců zamítnuty, a to jak v části, kde žádali stejnou částku (viz výrok II.), kdy je pro účely výpočtu vycházeno z požadavku žalobce a), který chtěl méně, a sice v jednotlivých letech 2013-2017 celkem 64.950 Kč ročně v roce 2018 pak 64.315,50 Kč, tak v části přesahující tento nárok, když žalobkyně a) žádala pro roky 2013-2020 vždy 69.273 Kč/ročně. Proto zamítavý výrok II. vychází ze součtu rozdílů přiznaného a požadovaného nároku v celkové výši 197.855 Kč (49.335,20 Kč [2013] + 49.088 Kč [2014] + 14.808,60 Kč [2015] + 14.678,70 Kč [2016] + 14.289 Kč [2017] + 55.655,50 Kč [2018]). V případě zvýšených nároků žalobkyně pak šlo o částku 165.118,50 Kč určenou obdobných výpočtem, tedy součtem dalších rozdílů a nepřiznaných nároků za roky 2019 a 2020 (4.323 Kč [2013] + 4.323 Kč [2014] + 4.323 Kč [2015] + 4.323 Kč [2016] + 4.323 Kč [2017] + 4.957,50 Kč [2018] + 69.273 Kč [2019] + 69.273 Kč [2020].

63. Pokud jde o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu, v projednávaném případě na předžalobní upomínku, příp. jak žalobci činili v této věci, když svůj zvýšený nárok prezentovali při jednání soudu, kdy jasně dali najevo svůj požadavek na jeho zaplacení, neboť jej současně učinili předmětem řízení. Výše úroku z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pro její určení je rozhodující první den splatnosti. Soud proto žalobcům přiznal úrok z prodlení z částky 31.476,80 Kč (15.614,80 Kč + 15.862 Kč) od 25. 10. 2014, když toto datum je vázáno na předžalobní upomínku ze dne 22. 10. 2014, dále z částky 129.964,70 Kč (50.141,40 Kč + 50.271,30 Kč +29.552 Kč) od 25. 7. 2017 v závislosti na předžalobní upomínce ze dne 21. 7. 2017, kdy však žalovaná mohla být v prodlení pouze z dosud vzniklým bezdůvodným obohacením a proto částka 50.661 Kč byla rozdělena k tomuto datu na 29.552 Kč a 21.109 Kč a dále z částky 21.109 Kč právě až od 1. 1. 2018 do zaplacení v návaznosti na rozšíření žaloby ze dne 31. 12. 2017. V nepřiznané části byl proto zákonný úrok z prodlení zamítnut.

64. Pokud jde o protinávrh žalované na náhradu škody, posoudil jej soud jen jako procesní obranu, nikoliv jako protižalobu, a to s ohledem na jeho výši, která nepřesáhla žalovanou částku. Z provedeného dokazování pak dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že jednání, která mezi účastníky probíhala na přelomu let 2016/2017 byla už v také fázi, kdy bylo možné a velmi pravděpodobné uzavření předchystané smlouvy o narovnání, řešící běžící soudní spory a kupní smlouvy řešící, převod vlastnického práva žalobců na žalovanou. Z provedeného dokazovaní totiž vyplynulo, že byla kompletně připravená paragrafová znění všech dohod, a že bylo vše dohodnuto včetně termínu podpisu předmětných smluv. V zásadě pouze 3 dny před dohodnutým termínem podpisu bylo nejprve sděleno, že z důvodu nemoci smlouva nebude ve stanoveném termínu podepsána, ale že k jejímu podpisu dojde v lednu 2017. K podpisu smluv však v lednu 2017 ani následně nedošlo. V podrobnostech lze odkázat na výše uvedené ve vztahu k námitce rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivosti, kde byl soud veden obdobnou úvahou. Dle názoru soudu by tak byl splněn základní předpoklad pro vznik předsmluvní odpovědnosti tak, jak jej předvídá ustanovení § 1729 občanského zákoníku. Pokud však jde o výši této škody, pak ji žalobkyně dovozovala z výše ušlého zisku, k němuž u ní mělo dojít tím, že se nestala vlastníkem pozemků pod stavbami v jejím vlastnictví, což by navýšilo i hodnotu samotných budov. Tento rozdíl by pak měl přestavovat tento ušlý zisk. Znaleckým posudkem byla tato škoda stanovena v částce 200.000 Kč. Dle názoru soudu však tímto způsobem nelze postupovat a výše škody by měla být stanovena jiným mechanismem, a to například právě dle výše vzniklého bezdůvodného obohacení. To vše navíc v kontextu zpochybněného vlastnického práva žalované k budovám.

65. Proto i pokud jde o z opatrnosti činěný úkon v podobě započtení, pak dle názoru soudu k takovémuto úkonu nelze přihlížet, neboť je jednak podmíněný, a především tento započítávaný nárok není důvodným. Soud proto k této procesní obraně žalovaného nepřihlédl.

66. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěch. Předmětem řízení v jeho konečné fázi byla částka 554.184 Kč, odpovídající 100 %, žalobci byli úspěšní co do částky 191.210,50 Kč, odpovídající 34,5 %, neúspěšní co do částky 362.973,50 Kč, tj. co do 65,5 %, žalované proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 31 %. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalovaná své náklady nevyčíslila, soud proto vyšel z obsahu spisu. Náklady žalované jsou tak tvořeny náklady právního zastoupení za tyto úkony právní služby dle sazby úkonu v době započetí tohoto úkonu ve smyslu § 8 advokátního tarifu, přičemž pak byla stanovení dle ustanovení § 7 bod 5 a 6 advokátního tarifu: převzetí věci – 1 úkon po 4.700 Kč, odpor proti platebnímu rozkazu – 1 úkon po 4.700 Kč, účast u jednání, které se nekonalo dne 30. 3. 2015 - úkonu za 2.350 Kč, vyjádření ze dne 13. 6. 2017 - 1 úkon po 4.700 Kč, účast u jednání dne 14. 6. 2017 v době od 8.30 - 10.10 hod. - 1 úkon po 4.700 Kč, vyjádření ze dne 10. 12. 2018 – 1 úkon po 9.620 Kč (předmět 324.750 Kč), účast u jednání dne 11. 4. 2019 v době od 12.30 do 15.00 hod. - 2 úkony po 9.620 Kč, vyjádření ze dne 13. 5. 2019 – 1 úkon po 9.860 Kč (předmět 389.065,50 Kč), vyjádření ze dne 16. 7. 2020 – 1 úkon po 9.860 Kč, účast u jednání dne 16. 7. 2020 v době od 13.00 do 15.25 hod. - 2 úkony po 9.860 Kč, účast u jednání dne 13. 8. 2020 v době od 9.00 do 12.30 hod. – 2 úkony po 9.860 Kč, účast u jednání dne 8. 10. 2020 v době od 12.30 do 13.39 hod. - 1 úkon po 9.860 Kč, účast u jednání dne 17. 4. 2023 v době od 12.48 do 15.35 hod. – 2 úkony po 10.540 Kč (předmět 554.184 Kč), účast u jednání dne 7. 11. 2023 v době od 9.00 do 10.54 hod. – 1 úkon po 10.540 Kč, souhrnné vyjádření žalované ze dne 5. 1. 2024 – 1 úkon po 10.540 Kč, účast u jednání dne 24. 10. 2024 v době od 13.20 do 14.00 hod. - 1 úkon po 10.540 Kč, tj. 19,5 úkonů právní služby v celkové výši 171.730 Kč a dvacet náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč, tj. 6.000 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 37.323,30 Kč. Náklady řízení by celkem činily 215.053,30 Kč, při zohlednění výše zmíněného poměru ve výši 31 % však činí 66.666,52 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalované. S ohledem na solidaritu žalobců zavázal soud žalobce k náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně.

67. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady státu jsou tvořeny znalečným znalce [jméno FO] ve výši 5.250 Kč, znalečným znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 199 Kč (po odečtení zaplacené zálohy), a poté za jeho účast u soudu ve výši 700 Kč a 1.050 Kč, za znalečné [právnická osoba]. ve výši 15.503,56 Kč (po odečtení zaplacené zálohy), za její vyjádření k odvolání ve výši 1.694 Kč a za účast u jednání soudu ve výši 5.857,91 Kč, celkem 31.254,47 Kč. Dle výše stanoveného poměru 34,5 %: 65,5 % pak byly rozděleny náklady státu mezi účastníky. Žalobci jsou povinni hradit 20.471,68 Kč a žalovaná 10.782,79 Kč.

68. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Poučení