22 C 65/2021-127

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení neúčinnosti dohody o vypořádání společném jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že právní jednání žalované a dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], spočívající v uzavření Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 21. 2. 2017, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v obci [adresa] a k pozemku parc. [číslo] o výměře 336 m2, zahrada, to vše v k. ú. [obec] u [obec] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví [číslo] na žalovanou, je vůči žalobkyni právně neúčinné, se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit žalované částku 11 979 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu dne 4. 2. 2021 žalobu, jíž se domáhala určení neúčinnosti právního jednání s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou, obchodní rejstřík, Krajský soud v Ostravě, oddíl C, vložka [číslo] zabývající se prodejem a montáží vzduchotechniky. Žalovaná byla do 27. 4. 2017 manželkou pana [jméno] [příjmení], narozen [datum], společník a jednatel společnosti [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně a uvedená společnost uzavřely smlouvu o dílo, žalobkyně dodala a namontovala vzduchotechniku a klimatizační zařízení Daikin v budovách společnosti [právnická osoba] (akce„ [příjmení] – sociálky“,„ [příjmení], 3D měření [ulice]“), uvedená společnost byla povinna uhradit sjednanou cenu díla 1 804 887 Kč. Ve lhůtě splatnosti neplnila. Písemným uznáním z 18. 11. 2016 dluh uznala, zavázala se plnit v pravidelných měsíčních splátkách. Dle sjednaného splátkového kalendáře však uhradila pouze první tři splátky, dále přestala splácet. Dne 18. 11. 2016 vystavil pan [jméno] [příjmení] žalobkyni ručitelské prohlášení, zavázal se úhradě dluhu [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba], pokud tato neuhradí řádně a včas své dluhy vůči věřiteli z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, za dodávku a montáž VZT a klimatizačního zařízení Daikin na akci„ [příjmení] – [anonymizováno]“,„ [příjmení], 3D měření [ulice]“ 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Usnesením Městského soudu v Praze čj. MSPH 93 INS 731/2018-B-36, 10. 3. 2020, byl zrušen konkurs na majetek [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba] po splnění rozvrhového usnesení, právní moc 26. 3. 2020. Předmětná pohledávka byla v rámci insolvenčního řízení uspokojena ve výši 16 483,84 Kč, následně zohledněno nalézacím soudem, který o nároku rozhodoval. Pro nezaplacení splatných pohledávek dlužníkem, [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba], ručitel [jméno] [příjmení], podala žalobkyně 15. 3. 2017 Obvodnímu soudu pro Prahu 8 žalobu na zaplacení částky 1 624 887 Kč, žalovaní [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba], ručitelé [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kdy vydal dne 1. 7. 2020 pod č. j. 12 C 103/2018-284 rozsudek, kterým zavázal zaplatit [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] společně a nerozdílně částku 1 608 403,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 1 305 000 Kč od 27. 1. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 1 291 760,20 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, 8,05 % z částky 198 905, Kč od 2. 4. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 196 887,38 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, 8,05 % z částky 12 982 Kč od 21. 5. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 119 755,60 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, náklady na vymáhání pohledávky 1 200 Kč, náklady řízení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Řízení vůči [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba] bylo nejprve z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení přerušeno, poté zastaveno. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 čj. 12 C 103/2018-284 nabyl právní moci 30. 12. 2020, vykonatelnosti 5. 1. 2021. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalované bylo dne 27. 4. 2017 rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ čj. 7C 57/2017-11. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec] žalobkyně zjistila, že 21. 2. 2017 uzavřel ručitel [jméno] [příjmení] s žalovanou Dohodu o vypořádání SJM, kdy přešel pozemek parc.č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. [číslo] zahrada, k. ú. [obec] u [obec] na žalovanou, právní účinky vkladu 28. 4. 2017. Zápis vlastnického práva byl Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ proveden 23. 5. 2017 (V [číslo]), právní účinky zápisu 28. 4. 2017. Dohodou o vypořádání SJM se změnila vlastnická struktura věcí tvořících doposud součást SJM. Tyto nemovitosti byly jediným hodnotným majetkem ručitele [jméno] [příjmení], z nějž mohla být pohledávka žalobkyně, přiznaná pravomocným rozsudkem, uspokojena. Dobytnost pohledávky věřitele se zhoršila, doposud společná věc, nemovitosti, se transformovala na výhradní majetek nedlužící manželky. Dle § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby a bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Uvedená Dohoda o vypořádání SJM ze dne 21. 2. 2017 byla uzavřena s úmyslem zmařit možnost žalobkyně se z majetku ručitele, který je předmětem dohody, uspokojit. K uzavření Dohody o vypořádání SJM došlo bezprostředně poté, kdy dlužník přestal splácet svůj dluh dle uzavřeného splátkového kalendáře v písemném uznání dluhu a v ručitelském prohlášení (poslední úhrada 27. 1. 2017, uzavření Dohody o vypořádání SJM 21. 2. 2017). Žalované, manželce dlužníka, osobě blízké, právně vzdělané, musel být tento úmysl dlužníka znám. Žalobkyně dne 25. 5. 2017 učinila vůči žalované [příjmení] věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního úkonu, § 593 o. z. Oznámení věřitele o výhradě bylo žalované doručeno prostřednictvím notářky Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

2. Dne 20. 9. 1997 uzavřela před Úřadem městského obvodu [část obce] a [část obce] žalovaná manželství s panem [jméno] [příjmení]. Z manželství se [datum] narodila již zletilá dcera [jméno] [celé jméno žalované], studentka [anonymizováno] ročníku [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] ročníku [anonymizováno] v [obec]. U Okresního soudu Praha-východ byl 24. 2. 2017 podán žalovanou návrh na rozvod manželství, manžel se v průběhu řízení připojil. Žalovaná tvrdila, že manželství je trvale rozvráceno, nelze očekávat obnovení manželského soužití. Jako předpoklad pro rozvod manželství byla 21. 2. 2017 dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, o vypořádání společného bydlení. Dne 27. 4. 2017 bylo manželství rozsudkem Okresního soudu Praha-východ čj. [číslo jednací] rozvedeno. Dne 7. 7. 2015 uzavřeli manželé Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění ve formě notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok]; [spisová značka], dle § 35j notářského řádu zveřejněna v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Stejně tak elektronický stejnopis smlouvy založen do Sbírky listin dle § 35j a § 35k notářského řádu. Dle § 708 o. z. uzavřením smlouvy v roce 2015 zaniklo společné jmění manželů, začal platit smluvený režim oddělených jmění, ač k vypořádání společného jmění došlo až o dva roky později uzavřením dohody. Vypořádání zaniklého společného jmění manželů bránil hypoteční úvěr dle Smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] [právnická osoba], ze dne 18. 3. 2008, ve znění dodatků, 3 600 000 Kč, v plné výši čerpán na koupi nemovitosti. Žalobkyně se domáhá určení, že právní jednání žalované a dlužníka [jméno] [příjmení], Dohoda o vypořádání společného jmění manželů z [datum], předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], pozemku parc. [číslo] zahrada, k. ú. [obec] u [obec] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ na [list vlastnictví] na žalovanou, je vůči němu právně neúčinné. Dle žalované je nesporné s ohledem na uzavřenou smlouvu, že pohledávka žalobkyně za manželem je výlučným dluhem manžela. Současně s tím je nutno považovat za nesporné, že žalovaná, bezprostředně poté, co se o vzniku manželova dluhu dozvěděla, okamžitě informovala žalobkyni o nesouhlasu se vznikem dluhu dle § 732 odst. 1 o. z. Věřitel by tak mohl být uspokojen pouze do výše vypořádacího podílu manžela podle § 742 o. z. Cílem a účelem žaloby je uspokojení pohledávky žalobkyně, výlučný dluh manžela, ze společného jmění manželů [příjmení], resp. nemovitosti do uzavření smlouvy ve společném jmění manželů. Dle § 731 o. z se může věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění, vznikl-li dluh jednoho z manželů za trvání společného jmění. Dluh manžela vznikl až po uzavření smlouvy, nemohla tak být smlouva uzavřena s úmyslem zmařit možnost, aby se věřitel z majetku manžela, ručitele, uspokojil, žalobkyně se nemůže domáhat uspokojení pohledávky ze společného jmění manželů zaniklého uzavřením smlouvy 7. 7. 2015, není splněna podmínka § 731 o. z., tj. existence společného jmění manželů v době vzniku dluhu. Věřitel nemůže dovolávat v žalobě zmíněné relativní neúčinnosti právního jednání dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z., když žalované v době uzavření smlouvy nebyl, nemohl, nemusel být znám jakýkoliv úmysl manžela, dlužníka, zkrátit věřitele, v době uzavření smlouvy neexistoval jakýkoliv právní či smluvní vztah mezi manželem (dotčenou společností) a věřitelem. Společné jmění manželů zaniklo před vznikem výlučného dluhu manžela, návrh není důvodný, žalobkyně se nemůže domoci uspokojení pohledávky z 18. 11. 2016 ze společného jmění manželů zaniklého uzavřením smlouvy 7. 7. 2015, neexistuje důvod k prohlášení dohody za právně neúčinnou. Typově se jedná o žalobu o odporovatelnost právního úkonu, Dohody o vypořádání SJM, analogicky je použitelný § 589 a násl. o. z. Žalobkyně netvrdí, neprokazuje, naplnění některé z podmínek odporovatelnosti dle § 590 odst. 1 o. z. stanovícího, že věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám; kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Žalobkyně nekonkretizuje, dle které právní podstaty považuje úkon žalované za odporovatelný, v souvislosti s tím netvrdí ani neprokazuje naplnění podmínek konkrétního typu odporovatelnosti. Žalobkyně neunáší povinnost tvrzení a důkazní, netvrdí a neprokazuje, že pohledávku nemůže uspokojit z majetku dlužníka či ručitelů, neprokazuje, že je jako věřitel zkrácen ve vymahatelnosti své pohledávky. O všech odporovatelných právních jednáních v prvním odstavci § 590 o. z. platí, že jsou to jednání, která dlužník učinil v úmyslu zkrátit věřitele, tzv. fraudulózním úmyslu (tzv. dolus pauliana). Je to základní skupina odporovatelných právních jednání, v praxi zřejmě nejčastější důvod, kdy věřitel podává odpůrčí žalobu. V každém případě odporovatelnosti musí dojít ke zkrácení věřitele, což nenastalo, nebylo prokázáno. V podmínkách § 590 odst. 1 o. z. je nutné, aby věřitel (žalobce), který se domáhá určení neúčinnosti dlužníkova právního jednání, prokázal především, že k jeho zkrácení/poškození právním jednáním dlužníka opravdu došlo. Břemeno tvrzení a důkazní zatěžuje věřitele (žalobce).

3. Nadále žalovaná vznesla námitku promlčení proti žalobkyní uplatněnému nároku.

4. Skutková zjištění:

5. Dne 18. 11. 2016 bylo [jméno] [příjmení] signováno Ručitelské prohlášení, kdy jmenovaný prohlásil, že žalobkyni uspokojí v rozsahu v ručitelském prohlášení uvedeném, jestliže [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba] neuhradí řádně a včas své dluhy vůči věřiteli vzniklé z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž VZT a klimatizačního zařízení Daikin na akci„ [příjmení] – [anonymizováno]“ a akci„ [příjmení], [anonymizována dvě slova] [ulice]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Součástí ručitelského prohlášení je splátkový kalendář. (ručitelské prohlášení na čl. 10 – 11 spisu)

6. Dne 18. 11. 2016 bylo signováno žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Uznání dluhu se splácením, jehož obsahem bylo prohlášení, že [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba] výslovně uznává co do důvodu a výše, že žalobkyni dluží částku 1 804 887 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž VZT a klimatizačního zařízení Daikin na akci„ [příjmení] – sociálky“ a akci„ [příjmení], 3D měření [ulice]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Dále listina specifikuje faktury, kterými byla částka vyúčtována, splátkový kalendář, kdy bylo výslovně uvedeno, že na specifikovaný dluh nebylo plněno ničeho. (uznání dluhu se splácením na čl. 12 – 16 spisu)

7. Ke jménu žalované bylo adresováno dopisem ze dne 25. 5. 2017 oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání JUDr. [jméno] [příjmení], notářem ve [město] s odkazem na § 94b a násl. zákona č. 358/1992 Sb. v platném znění. Jmenovaná notářka uvedla, že takto postupuje, když byla žalobkyní uvedeného dne požádána o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., o čemž téhož dne sepsala protokol a převzala oznámení věřitele. Podací lístek je datován 25. 5. 2017 (doručení oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání + podací lístek na čl. 17 spisu)

8. Dne 25. 5. 2017 sepsala notářka JUDr. [jméno] [příjmení] protokol o žádosti věřitele o doručení oznámení o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání sp. zn. [spisová značka] za přítomnosti notáře, žalobkyně, když žalobkyně požádala notáře o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., které má být doručeno na adresu žalované, vůči které výhradně je činěno. (protokol na čl. 21 spisu)

9. Dopisem ze dne 25. 5. 2017 žalobkyně adresovala ke jménu žalované [příjmení] věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (učiněné dle § 593 o. z.). V tomto uvádí, že dne 18. 11. 2016 manžel žalované, [jméno] [příjmení], vystavil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ručitelské prohlášení, jímž se zavázal uhradit žalobkyni dluh jmenované společnosti z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž [anonymizováno] a [anonymizováno] zařízení [anonymizováno] na akci„ [příjmení] – [anonymizováno]“ a akci„ [příjmení], [anonymizována dvě slova] [ulice]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž uhrazeny byly pouze tři splátky celkem 180 958,65 Kč, nadále dlužná částka jest 1 623 901,40 Kč. Vzhledem k tomu, že označená společnost své závazky vůči žalobkyni neplnila řádně a včas, nebyl dodržen splátkový kalendář, došlo k zesplatnění pohledávky 2. 3. 2017, ručitel byl vyzván k plnění povinnosti k úhradě dluhu. Dne 15. 3. 2017 byla podána žalobkyní Obvodnímu soudu Praha 8 žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu proti označené společnosti, ručiteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], vydán platební rozkaz dne 27. 3. 2017, proti němuž byl podán odpor. Z výpisu z katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že dne 21. 2. 2017 byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, jejíž součástí byla i nemovitost, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec] u [obec], jež přešla do vlastnictví žalované, účinky vkladu 28. 4. 2017. Věřitel – žalobkyně tak činí výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dlužníka, Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 21. 2. 2017 (doručení oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (učiněné dle § 593 o. z.) na čl. 18 spisu)

10. Žalovaná adresovala žalobkyni Vyjádření se k doručenému oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání. Uvedla, že dne 31. 5. 2017 jí bylo doručeno notářem Mgr. [jméno] [příjmení], notářem sídlem [město], oznámení věřitele – žalobce o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, dohody o vypořádání SJM. O ručitelském závazku bývalého manžela [jméno] [příjmení], závazku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], se dozvěděla z listiny jí zaslané žalobkyní, a to nejen z toho důvodu, že manželé již spolu nežijí více nežli pět let. I v době trvání manželství však tento závazek převyšoval obvyklé hospodaření rodinné domácnosti, nemůže být tak uspokojeno z majetku, který je předmětem napadené dohody. O převzetí závazku nevěděla. Dne 7. 7. 2015 byla notářským zápisem sepsána smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. o. z., téhož dne zapsána do veřejného seznamu. Odkázaný závazek byl tak výlučným závazkem [jméno] [příjmení]. Učiněné oznámení je tak bez právního významu, ručitelský závazek není dluhem, který může být uspokojen z majetku společného jmění. Podací lístek je datován 13. 6. 2017 (dopis na čl. 62 spisu, podací lístek na čl. 63 spisu) 11. [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] byla zapsána do obchodního rejstříku dne 16. 5. 2012, předmět činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednateli a společníky byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (výpis z obchodního rejstříku na čl. 19 spisu)

12. Žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], předmět činnosti vodoinstalatérství, topenářství, montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 20 spisu)

13. Ve věci vedené žalobkyní proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] bylo pravomocným rozsudkem soudu ze dne 1. 7. 2020 rozhodnuto tak, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 1 608 403,16 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně, řízení vůči [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba] bylo zastaveno. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. (rozsudek na čl. 22 – 29 spisu)

14. Žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, v [katastrální uzemí]. V části E„ Nabývací tituly a jiné podklady zápisu“ je uvedena listina Dohoda o vypořádání SJM ze dne 21. 2. 2017, právní účinky zápisu k okamžiku 28. 4. 2017, provedení zápisu [datum] (výpis z katastru nemovitostí na čl. 30 – 31 spisu)

15. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne 21. 3. 2017 tak, že manželství žalované a [jméno] [příjmení] uzavřené dne 20. 9. 1997 před Úřadem městského obvodu [část obce] a [část obce] se rozvádí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2017. Rozhodnutí bylo vydáno v režimu § 757 o. z. (rozsudek na čl. 52 – 53 spisu)

16. Dne 7. 7. 2015 byl sepsán notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] notářem Mgr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec] za účasti manželů žalované, [jméno] [příjmení], kdy byla uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění podle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), sjednán byl zápis smlouvy do veřejného seznamu. Dne 7. 7. 2015 bylo vydáno Potvrzení o zapsání listiny o manželském majetkovém režimu, datum listiny, účinnosti, datum zápisu do evidence, seznamu 7. 7. 2015 (notářský zápis na čl. 54 – 60 spisu, potvrzení o zapsání listiny v manželském majetkovém režimu na čl. 61 spisu)

17. Dne 21. 2. 2017 byla žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů. V této manželé uvedli, že dne 7. 7. 2015 uzavřeli formou notářského zápisu Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění, kdy od tohoto data veškerý majetek a závazky jsou výlučným majetkem a závazkem toho kterého manžela, z tohoto majetku není co vypořádávat. Do společného jmění manželů patří pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], rizikové životní pojištění k úvěru Hypo I, Hypo II, [číslo] rizikové životní pojištění Hypo I, Hypo II, [číslo] podíl 70 % na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], podnik [celé jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, hypotéční úvěr [číslo] 3 600 000 Kč čerpaný na koupi nemovitostí pozemek parc. [číslo] součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], práva a povinnosti z úvěrové karty CETELEM, [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], účet č. [bankovní účet], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], účet č. [bankovní účet], [celé jméno žalované], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] [právnická osoba], [celé jméno žalované]. Strany smlouvy sjednaly, že žalovaná se stává vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], podnik [celé jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, účet č. [bankovní účet], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] [právnická osoba], rizikové životní pojištění Hypo I, Hypo II, [číslo] [jméno] [příjmení] se stává vlastníkem rizikové životní pojištění k úvěru Hypo I, Hypo II, [číslo] podíl 70 % na [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba], práva a povinnosti z úvěrové karty CETELEM, [příjmení] [jméno], účet č. [bankovní účet], [právnická osoba], podílovými vlastníky se manželé stávají hypotéčního úvěru [číslo] 3 600 000 Kč (dohoda o vypořádání společného jmění manželů na čl. 64 – 71 spisu)

18. Dne 17. 3. 2008 byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, [jméno] [příjmení] smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 3 600 000 Kč za účelem koupě rodinného domu [adresa], [obec] (smlouva o úvěru na čl. 46 – 51 spisu) 19. [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] adresovala Městskému soudu v Praze návrh dlužníka na zjištění úpadku datovaný dne 16. 1. 2018, soudu doručen 17. 1. 2018, kdy bylo uvedeno, že dlužník nemá a nikdy neměl žádný významný majetek, nevlastní žádnou nemovitost, má několik pohledávek na základě poskytnutých a fakturovaných, avšak neuhrazených služeb. Dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za období 1. 12. 2016 – 31. 12. 2016 základ daně činil zápornou částku 8 683 458 Kč. Dle rozvahy ke dni 31. 12. 2016 činila aktiva v tisících Kč po korekci celkem 30 290, za minulé účetní období 26 783, pasiva v tisících Kč celkem 30 290 Kč, v minulém účetním období 26 783. Dle výkazu zisku a ztráty, druhové členění ke dni 31. 12. 2016, v tisících Kč činil provozní výsledek hospodaření -8 855 v běžném období, 8 472 v minulém období. (detail insolvenčního řízení na čl. 74 spisu, návrh dlužníka na zjištění úpadku na čl. 75 -78 spisu, přiznání k dani z příjmů právnických osob na čl. 79 – 82 spisu, rozvaha na čl. 83 spisu, 84 – 85 spisu, výkaz zisku a ztráty, druhové určení na čl. 86, 87 - 88 spisu)

20. Z důkazů shora uvedených byl postaven následující skutkový děj:

21. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku dne [datum].

22. Dne 7. 7. 2015 byl sepsán notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] za účasti manželů žalované, [jméno] [příjmení], kdy byla uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), sjednán byl zápis smlouvy do veřejného seznamu, kdy téhož dne bylo vydáno Potvrzení o zapsání listiny o manželském majetkovém režimu.

23. Dne 21. 2. 2017 byla žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů. Manželé uvedli, že dne 7. 7. 2015 uzavřeli formou notářského zápisu Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění. Jako společné jmění manželů byl uveden pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], rizikové životní pojištění k úvěru Hypo I, Hypo II, [číslo] rizikové životní pojištění Hypo I, Hypo II, [číslo] podíl 70 % na [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba], podnik [celé jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, hypotéční úvěr [číslo] 3 600 000 Kč čerpaný na koupi nemovitostí pozemek parc. [číslo] součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], práva a povinnosti z úvěrové karty CETELEM, [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], účet č. [bankovní účet], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], účet č. [bankovní účet], [celé jméno žalované], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] [právnická osoba], [celé jméno žalované]. Strany smlouvy sjednaly, že žalovaná se stává vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], podnik [celé jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklého vybavení domácnosti, účtu č. [bankovní účet], práv a povinností ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] [právnická osoba], rizikového životního pojištění Hypo I, Hypo II, [číslo] [jméno] [příjmení] se stává vlastníkem rizikového životního pojištění k úvěru Hypo I, Hypo II, [číslo] podílu 70 % na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], práv a povinností z úvěrové karty CETELEM, [příjmení] [jméno], účtu č. [bankovní účet], [právnická osoba], podílovými vlastníky se manželé stávají hypotéčního úvěru [číslo] 3 600 000 Kč.

24. Žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, v [katastrální uzemí] dle Dohody o vypořádání SJM ze dne 21. 2. 2017, právní účinky zápisu k okamžiku 28. 4. 2017, provedení zápisu 28. 5. 2017.

25. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne 21. 3. 2017, právní moc 19. 4. 2017, o rozvodu manželství žalované a [jméno] [příjmení], ve věci bylo aplikováno ustanovení § 757 o. z.

26. Dne 18. 11. 2016 bylo [jméno] [příjmení] signováno Ručitelské prohlášení, s tím, že žalobkyni uspokojí v rozsahu v ručitelském prohlášení uvedeném, jestliže [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] neuhradí řádně a včas své dluhy vůči věřiteli z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, dodávka a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova],„ [příjmení] – sociálky“,„ [příjmení], [anonymizována dvě slova] [ulice]“, celkem 1 804 887 Kč s příslušenstvím, sjednán splátkový kalendář. Téhož dne bylo signováno žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Uznání dluhu se splácením, dle nějž uvedená společnost výslovně uznává co do důvodu a výše, že žalobkyni dluží částku 1 804 887 Kč s příslušenstvím, neuhrazená kupní cena, cena díla, dodávka a montáž VZT a klimatizačního zařízení Daikin,„ [příjmení] – [anonymizováno]“,„ [příjmení], [anonymizována dvě slova] [ulice]“. 27. [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], jednateli a společníky byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení].

28. Ke jménu žalované bylo adresováno dopisem ze dne 25. 5. 2017 oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání JUDr. [jméno] [příjmení], notářem ve [město] s odkazem na § 94b a násl. zákona č. 358/1992 Sb. v platném znění, kdy notářka uvedla, že takto postupuje, když byla žalobkyní uvedeného dne požádána o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., o čemž téhož dne sepsala protokol a převzala oznámení věřitele. Dopisem z téhož dne bylo adresováno ke jménu žalované [příjmení] věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (§ 593 o. z.), kdy dne 18. 11. 2016 manžel žalované, [jméno] [příjmení], vystavil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ručitelské prohlášení, zavázal se uhradit žalobkyni dluh jmenované společnosti z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, dodávka a montáž VZT a klimatizačního zařízení Daikin,i„ [příjmení] – [anonymizováno]“,„ [příjmení], [anonymizována dvě slova] [ulice]“, 1 804 887 Kč s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, uhrazeny byly pouze tři splátky, dlužná částka činí 1 623 901,40 Kč. Označená společnost své závazky vůči žalobkyni neplnila řádně a včas, nebyl dodržen splátkový kalendář, byla zesplatněna pohledávka 2. 3. 2017, ručitel byl vyzván k plnění povinnosti k úhradě dluhu. Dne 15. 3. 2017 byla podána žalobkyní Obvodnímu soudu Praha 8 žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu proti označené společnosti, ručiteli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], vydán platební rozkaz dne 27. 3. 2017, byl podán odpor. Dle výpisu z katastru nemovitostí dne 21. 2. 2017 byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, součástí byla i nemovitost, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] zahrada, k. ú. [obec] u [obec], jež přešla do vlastnictví žalované, účinky vkladu 28. 4. 2017. Je tak činěna výhrada práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dlužníka, Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 21. 2. 2017. Žalovaná k tomuto adresovala vyjádření, kdy uvedla, že dne 31. 5. 2017 jí bylo doručeno notářem Mgr. [jméno] [příjmení], oznámení věřitele, žalobce, o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, dohody o vypořádání SJM. O ručitelském závazku bývalého manžela [jméno] [příjmení], závazku [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba] se dozvěděla z listiny jí zaslané žalobkyní, manželé spolu nežijí více nežli pět let. Uvedený závazek převyšoval obvyklé hospodaření rodinné domácnosti, nemůže být tak uspokojen z majetku, který je předmětem napadené dohody. O převzetí závazku nevěděla. Dne 7. 7. 2015 byla notářským zápisem sepsána smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. o. z., téhož dne zapsána do veřejného seznamu. Odkázaný závazek byl výlučným závazkem [jméno] [příjmení].

29. Ve věci vedené žalobkyní proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] bylo pravomocným rozsudkem soudu ze dne 1. 7. 2020 rozhodnuto tak, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 1 608 403,16 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně, řízení vůči [příjmení] [anonymizováno] & [právnická osoba] bylo zastaveno. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. 30. [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] adresovala Městskému soudu v Praze návrh dlužníka na zjištění úpadku, doručen 17. 1. 2018, kdy bylo uvedeno, že dlužník nemá a nikdy neměl žádný významný majetek, nevlastní žádnou nemovitost, má několik pohledávek na základě poskytnutých a fakturovaných, avšak neuhrazených služeb. Dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za období 1. 12. 2016 – 31. 12. 2016 základ daně činil - 8 683 458 Kč.

31. S ohledem k níže uvedenému právnímu hodnocení tak soud považuje z hlediska skutkových zjištění za rozhodné, že dne 7. 7. 2015 byl sepsán notářský zápis, jímž byla uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění podle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., dne 21. 2. 2017 byla žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, na jejímž základě žalovaná byla zapsána jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], součástí je stavba v obci [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, v [katastrální uzemí], právní účinky zápisu k okamžiku 28. 4. 2017. A dále tu skutečnost, že dne 18. 11. 2016 bylo [jméno] [příjmení] signováno ručitelské prohlášení, s tím, že žalobkyni uspokojí v rozsahu v tomto prohlášení uvedeném, jestliže [právnická osoba] [anonymizováno] & [právnická osoba] nebude řádně plnit stranami řádně vymezený závazek, kdy bylo učiněno uznání dluhu. Jmenovaný byl zavázán k plnění 1 608 403,16 Kč s příslušenstvím, zároveň s [jméno] [příjmení], kdy řízení proti označené společnosti bylo zastaveno. Dne 17. 1. 2018 bylo zahájeno řízení o úpadku uvedené společnosti, pro rok 2016 základ daně činil - 8 683 458 Kč. Ve vztahu ke shora uvedenému nebyl mezi stranami spor, skutek se nadto podává z listin provedených v řízení. Ve vztahu ke skutkovým tvrzením žalované je sporným skutek k úmyslu krátit věřitele. Zde by však soud skutek hodnotil, pokud by věc právně posuzoval v režimu ustanovení § 590 o. z., nikoliv v režimu ustanovení § 737 o. z., k čemuž odkazuje na právní hodnocení níže uvedené. Za situace, kdy věc je posuzována v režimu § 737 o. z. je zjištění skutkového děje k úmyslu krácení věřitele hodnoceno jako nadbytečné.

32. Právní hodnocení:

33. Dle § 737 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

34. Dle § 731 o. z., vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

35. Dle § 590 o. z., věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

36. S ohledem k obraně žalované byl soudem při jednání soudu hodnoceno, zdali existoval majetek, k němuž lze nárok žalobkyně vztáhnout, vzájemný vztah ustanovení § 737 a § 590 o. z., kdy od tohoto hodnocení se soud neodchyluje ani nadále.

37. Žalovaná tvrdí, že pohledávka žalobkyně za manželem je výlučným dluhem manžela. Tuto skutečnost lze s ohledem ke skutkovým tvrzením žalobkyně vzít za nespornou, kdy žalobkyně netvrdí opak. Z hlediska ustanovení § 737 o. z. však tato skutečnost není rozhodnou. Podstatným zde je, zdali může dojít dohodou o vypořádání společného jmění manželů ke krácení věřitele. Dle § 731 o. z. vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Jinými slovy, i jedná-li se o dluh výlučně manžela žalované, může být tento uspokojen z majetku v SJM, tedy z majetku, který byl vypořádán dohodou, proti níž žalobce brojí v režimu ustanovení § 737 o. z. Ve vztahu k ustanovení § 731 o. z. je také třeba posoudit námitku žalované směřující k aplikaci ustanovení § 732 o. z. Toto ustanovení z hlediska souzené věci není rozhodným, když směřuje k situaci, kdy již dochází k uspokojení nároku, kdy je nutno určit výši, v níž nárok bude uspokojen. Tedy toto ustanovení se bude aplikovat až v okamžiku, kdy se přistoupí k samotnému postihu a kdy se bude určovat jeho výše. Nicméně pro úplnost k tomuto je namístě konstatovat, že kumulativně musí být prokázáno, že bude postihováno společné jmění manželů ve vztahu k dluhu jednoho z manželů, který netvoří součástí SJM, dále, že druhý manžel projevil nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu a dále dluh vznikl proti vůli druhého manžela. Toto vyplývá již z dikce zákona, nadto soud odkazuje na Občanský zákoník s komentářem II., Praha 2014, C. H. BECK, str.

292. Tedy uvedené znamená, že pro úvahu o tom, že dluh vznikl bez souhlasu druhého manžela, nepostačí pouze splnění té podmínky, že druhý manžel dal najevo svůj nesouhlas s dluhem, ale také tento vznikl proti jeho vůli, což je zde samostatný skutkový děj, který musí být prokazován, nikoliv pouze projevení nesouhlasu. Jak již však bylo uvedeno, z hlediska rozhodnutí o neúčinnosti uvedené není rozhodným, protože v tomto řízení soud nerozhoduje o samotném uspokojení nároku, resp. nestanoví zde jeho výši, což je rozhodné právě z hlediska určení výše.

38. Co je pro spor rozhodným a zásadním argumentem, je tvrzení, že společné jmění manželů zaniklo uzavřením smlouvy o zúžení SJM, v roce 2015, od této doby začal platit smluvený režim oddělených jmění, tudíž není masa společného jmění manželů, § 731 o. z., na níž je možné ustanovení § 737 o. z. vztáhnout.

39. Dle § 731 o. z, kdy se může věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění, je rozhodným, vznikl-li dluh jednoho z manželů za trvání společného jmění. Žalovaná argumentuje, že dluh manžela vznikl až po uzavření smlouvy, nemohla tak být smlouva uzavřena s úmyslem zmařit možnost uspokojení věřitele z majetku manžela, ručitele, žalobkyně se nemůže domáhat uspokojení pohledávky ze společného jmění manželů, které zaniklo uzavřením smlouvy 7. 7. 2015, není tudíž splněna podmínka § 731 o. z., tj. existence společného jmění manželů v době vzniku dluhu. K této argumentaci je namístě odkázat na ustanovení § 378, odst. 1, in fine, občanského zákoníku, která stanoví, že je-li předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Občanský zákoník, Wolters Kluwer, svazek II., 2014, str. 192 a násl. uvádí, že toto ustanovení se týká pouze dohody o vypořádání společného jmění manželů, zákon připouští dělené účinky dohody o vypořádání společného jmění manželů. Dále uvádí, že není rozhodné, kdy je uzavřena dohoda o vypořádání, zdali před modifikací SJM či později, neboť text zákona jednoznačně stanoví, že dohodu je možné uzavřít kdykoliv, přičemž účinky této jsou pevně spojeny s určitým dnem. Tzn. bez ohledu na to, kdy bude dohoda o vypořádání uzavřena, budou její účinky vztaženy ke dni, k němuž bude zúženo, zrušeno, zaniklo společné jmění manželů. Je tak irelevantní, kdy byla dohoda uzavřena, protože bez ohledu na uzavření dohody, resp. nabytí účinků, je nutno aplikovat kogentní pravidlo pro věci zapisované do veřejného seznamu (katastr nemovitostí), neboť pro tyto bez ohledu na to, jak je to s účinky vypořádání, platí, za rozhodný den, den vkladu. Stejně Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 324 - 326, uvádí, že dohoda může být uzavřena před zánikem, zrušením či zúžením SJM. Dohoda o vypořádání nabývá účinky vždy ke dni, kdy je společné jmění zúženo, zaniklo, je zrušeno, a to bez ohledu na to, kdy je samotná dohoda uzavřena, § 738, odst. 1, věta prvá, což je kogentní úprava, jiné ujednání odporuje veřejnému pořádku. Zvláštní úprava však platí pro věci zapisované do veřejného seznamu, kdy v tomto případě dohoda nabývá účinků týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Pokud prohlášení o ručení bylo manželem žalované učiněno dne 18. 11. 2016, přičemž dohoda o vypořádání byla uzavřena dne 21. 2. 2017, tak je nepochybným, že v té části, v níž bylo ujednáno o nemovitých věcech, když lze připustit dělené vypořádání, účinky dohody nastávají k okamžiku zápisu do veřejného seznamu, k čemuž žalobkyně tvrdí datum 28. 4. 2017, což žalovaná nesporuje. Existuje tudíž ke dni vzniku závazku manžela žalované majetek, k němuž lze spor vztáhnout.

40. Z hlediska vedení sporu je další zásadní otázkou vztah ustanovení § 737 o. z. a § 590 o. z, potažmo dále ustanovení § 593 o. z.

41. K tomuto je namístě podotknout, že ustanovení §§ 589, 590 o. z. je z hlediska podstaty právního institutu adekvací ustanovení § 42a obč. zák. a ustanovení § 737 o. z. je z hlediska podstaty právního institutu adekvací ustanovení § 150, odst. 2 obč. zák. Jednotlivé právní instituty jsou však v právní normě jinak koncipovány.

42. Vzájemným vztahem ustanovení § 42a obč. zák. a § 150, odst. 2 obč. zák. se zaobírá rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 20 Cdo 2085/2006:„ Podle občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 7. 1998 byla soudní praxe jednotná v tom, že věřitel může odporovat - jak vyplývá z ustanovení § 42a obč. zák. - každému právnímu úkonu dlužníka, kterým se zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky a který dlužník učinil v úmyslu zkrátit své věřitele. Takovým právním úkonem mohla být i dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, neboť po jejím uzavření nebo, týká-li se nemovitosti, po její účinnosti, nemohl věřitel dosáhnout (bez pomocí odpůrčí žaloby) uspokojení své pohledávky z majetku, který připadl manželu (bývalému manželu) dlužníka. Významnou nebyla shledána ani okolnost, že bezpodílové spoluvlastnictví bylo vypořádáno podle zásad uvedených v § 150 cit. zákona (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2791/99, ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1811/2000, ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2088/2000, ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2345/2000, a ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2544/2000). Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, v rámci institutu společného jmění manželů poskytl věřitelům, jejichž práva byla dotčena dohodou o vypořádání společného jmění manželů, ochranu, která jde nad rámec ustanovení § 42a obč. zák. Aby ustanovení § 150 odst. 2 obč. zák. nebylo obsoletní právní normou, je namístě takový výklad, podle něhož zásah do práv uvedených osob (věřitelů) má za následek bez dalšího (tedy bez nutnosti domáhat se vyslovení právní neúčinnosti soudem podle § 42a obč. zák.) neúčinnost dohody o vypořádání společného jmění manželů. Z toho, že neúčinnost - na rozdíl od odporovatelnosti - nastává přímo ze zákona, vyplývá, že ji lze uplatnit námitkou ve sporu (nebo v jiném řízení).“ 43. V režimu zákona 89/2012 Sb. se k dané problematice vyjadřuje rozhodnutí KS Ostrava čj. 71 Co 50/2015-137:„ Dle § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné, má třetí osoba právo domáhat se vyslovení neúčinnosti dohody o vypořádání, je-li její právo dotčeno. Dle předchozí úpravy zákonem č. 40/64 Sb. žalobou podanou podle ustanovení § 42a obč. zák. nebylo možné úspěšně odporovat dohodě o vypořádání společného jmění manželů, jejíž právní bezúčinnost nastala podle ustanovení § 150 odst. 2 obč. zák. Věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění manželů, měl právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě dohody o vypořádání společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost dohody podle ustanovení § 150 odst. 2 obč. zák. nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu. Věta druhá § 737 odst. 1 o. z. však umožňuje výslovně nově věřiteli (třetí osobě) se domáhat vyslovení neúčinnosti dohody manželů. Protože se jedná o právo velmi blízké institutu relativní neúčinnosti, lze dovodit úmysl zákonodárce, že i nadále bude platit, že dohodu o vypořádání SJM nebude možné napadnout odpůrčí žalobou. Věřitelé však budou moci volit cestu danou § 737 odst. 1 věta druhá o. z. I když v tomto ustanovení se výslovně neuvádí, že se musí jednat o vykonatelnou pohledávku, ze smyslu této žaloby je zřejmé, že se musí jednat o právo na uspokojení věřitele. Uvažováno z pohledu žalujícího věřitele, je smyslem této žaloby (stejně jako u odpůrčí žaloby) dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že vůči němu je dohoda o vypořádání SJM neúčinná. Rozhodnutí soudu, kterým bylo takové žalobě vyhověno, pak představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením majetku patřícího do SJM jako kdyby k dohodě o vypořádání SJM nedošlo.“ 44. Jak uvádí rozhodnutí KS Ostrava, jedná se o„ právo velmi blízké institutu relativní neúčinnosti“, k z uvedeného je zřejmé, že se jedná o samostatný právní institut, z nějž však analogicky je třeba vykládat to, že je nutno, aby existovalo vykonatelné soudní rozhodnutí, což v daném případě je splněno. Soud tedy věc hodnotí tak, že podmínky pro uplatnění ustanovení § 590 o. z. se na danou věc nevztáhnou. Jak již bylo uvedeno shora, neúčinnost zde nastává přímo ze zákona, je-li vykonatelná pohledávka, je-li dohoda o vypořádání společného jmění manželů, k tomu shora, a je-li právo třetí osoby dotčeno. Právo třetí osoby vyplývá z vykonatelné pohledávky, nadále je nutno posuzovat, zdali je dotčeno, tzn., zdali je věřitel, žalobce, dohodou krácen. Tzn., soud nehodnotí, zdali je jiný zdroj majetku, z nějž se může žalobce uspokojit, když tuto podmínku § 737 nestanoví, a jak již bylo řečeno, ustanovení § 589 a násl. o. z. je samostatným právním institutem. K tomuto je nutno hodnotit celý obsah dohody, byť zde je projednávána pouze oddělená část. Nicméně pro úplnost soud podotýká, že dle § 120, odst. 2 o. s. ř. byl k důkazu připojen návrh v řízení o insolvenci, přiznání daně příjmy a výdaje rok 2016, výkaz zisku a ztrát 2016, kdy je zřejmé, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nedisponovala majetkem, z němž by bylo možné nárok žalobkyně uspokojit, toto se taktéž podává z výše částky, která byla k jejímu nároku v tomto řízení vyčíslena.

45. Při shrnutí shora uvedeného tedy bylo uzavřeno, že věc je namístě hodnotit dle ustanovení § 737 o. z., nikoliv dle § 590 o. z., přičemž i dluh výlučně manžela žalované, může být uspokojen z majetku společného jmění manželů, tudíž majetku, který byl vypořádán napadenou dohodou. Ustanovení § 731 o. z. se v daném případě neuplatní. Dále bylo uzavřeno, že za situace, kdy předmětem dohody je věc zapisovaná do veřejného seznamu, nemovitá věc, tak dohoda nabývá účinků týkající se této nemovité věci zápisem do veřejného seznamu. Zde tak dochází k dělenému vypořádání, kdy účinky dohody nastávají k okamžiku zápisu do veřejného seznamu, 28. 4. 2017. Ke dni vzniku závazku manžela, k němuž lze vztáhnout ustanovení § 737 o. z. tak existoval majetek, z nějž mohl být prokázaný nárok žalobkyně uspokojen, tedy lze uzavřít, že právo žalobkyně bylo vypořádáním dotčeno. Pro úplnost je namístě konstatovat, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nedisponuje majetkem, z nějž nárok žalobkyně je možné uspokojit. Ani z napadené dohody se nepodává, že ručitel by nabyl jiný majetek, z nějž by bylo možné nárok žalobkyně uspokojit. Bylo tak uzavřeno, že jsou předpoklady pro závěr, že vypořádání učiněné dohodou o vypořádání společného jmění manželů, je vůči žalobkyni neúčinné.

46. Žalovaná však vznesla námitku promlčení podáním na čl. 109 – 110, 113 - 114 spisu.

47. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

48. Dle § 610, odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

49. Dle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

50. Předně je nutno se zaobírat tím, zdali předmětem sporu je právo, které se nepromlčuje. K tomuto je třeba odkázat především ustanovení § 613 o. z., které stanoví, že právo na výživné se nepromlčuje, vyjma práv na jednotlivá opětující se plnění, § 614 o. z., které uvádí, že se nepromlčuje se vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, zřízení nezbytné cesty, vykoupení reálného břemene. Na žádné z uvedených práv předmět sporu vztáhnout nelze. Dále je nutné konstatovat, že zákon nestanoví, že právo z titulu § 737 o. z. je právem, které se nepromlčuje, tedy nejedená se o právo, o kterém zákon přímo stanoví, že se jedná o výjimku z práv, která se promlčují. Je tudíž nutno uzavřít, že se jedná o právo, které se promlčuje. Nadále je nutno hodnotit, zdali byl splněn předpoklad stanovený § 610, odst. 1 o. z., tedy zdali promlčení bylo namítnuto. Tato podmínka je taktéž splněna, žalovaný námitku promlčení vznesl. A nadále je nutno hodnotit, zdali právo jest promlčeno. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

51. Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí napadené dohody jsou k okamžiku 28. 4. 2017, provedení zápisu je ke dni 28. 5. 2017. Pokud tedy zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne 28. 5. 2017, tak uvedeného dne se mohla žalobkyně dozvědět o rozhodné okolnosti. Dle § 629, odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky, kdy předmětem sporu není majetkové právo. Pokud byl žalobní návrh podán soudu dne 4. 2. 2021, bylo uzavřeno, že nárok je promlčen. Proto bylo ve věci rozhodnuto tak, že žalobní návrh byl zamítnut.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalované, jakožto ve věci plně úspěšnému účastníku řízení byly přiznány náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení.

53. Žalovaná odkazovala na ustanovení § 9, odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dle nějž se považuje částka 35 000 Kč za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. Předmětem řízení však není určení právního vztahu, neplatnosti právního jednání či určení práva k cizí věci, tudíž pod dané ustanovení nelze souzenou věc podřadit. Ve věci je aplikováno ustanovení § 9, odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy odměna advokáta takto za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právní zástupce žalované učinil úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí věci, písemné podání na čl. 41 – 44 spisu, písemné podání na čl. 73 spisu, písemné podání na čl. 109 – 110 + 113 - 114 spisu, účast při jednání soudu dne 1. 12. 2021, účast při jednání o vyhlášení rozsudku 17. 12. 2021. Dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2, písm. f) citované vyhlášky je ve věci vyčísleno 5,5 úkonů právní pomoci á 1 500 Kč, tedy celkem 8 250 Kč. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 5,5 x 300 Kč = 1 650 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 2 079 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně žalované tak činí 11 979 Kč.

54. Co se týká lhůty k plnění, tak tato je dána ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř. Ke lhůtě plnění soud konstatuje, že není dán předpoklad pro uložení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě. Žalobkyně je povinna plnit k rukám právního zástupce žalované.