22 C 65/2021 - 241

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Jméno advokáta], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o určení neúčinnosti dohody o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Určuje se, že právní jednání žalované a dlužníka [jméno FO], narozeného dne [datum], spočívající v uzavření Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 21. 2. 2017, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož součástí je stavba v obci [adresa] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno], to vše v k. ú. [adresa] zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota], na žalovanou, je vůči žalobkyni právně neúčinné.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 45 480 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu dne 4. 2. 2021 žalobu, jíž se domáhala určení neúčinnosti právního jednání. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, obchodní rejstřík, Krajský soud v [adresa], oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno] zabývající se prodejem a montáží vzduchotechniky. Žalovaná byla do [datum] manželkou pana [jméno FO], narozen [datum], společník a jednatel společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., IČO [IČO]. Žalobkyně a uvedená společnost uzavřely smlouvu o dílo, žalobkyně dodala a namontovala vzduchotechniku a klimatizační zařízení [Anonymizováno] v budovách společnosti [právnická osoba] („[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“), uvedená společnost byla povinna uhradit sjednanou cenu díla 1 804 887 Kč. Ve lhůtě splatnosti neplnila. Písemným uznáním z 18. 11. 2016 dluh uznala, zavázala se plnit v pravidelných měsíčních splátkách. Dle sjednaného splátkového kalendáře však uhradila pouze první tři splátky, dále přestala splácet. Dne 18. 11. 2016 vystavil pan [jméno FO] žalobkyni ručitelské prohlášení, zavázal se k úhradě dluhu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., neuhradí-li tato řádně a včas své dluhy vůči věřiteli z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, za dodávku a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno] na akci „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Usnesením Městského soudu v Praze čj. [Anonymizováno] [spisová značka]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], [datum], byl zrušen konkurs na majetek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. po splnění rozvrhového usnesení, právní moc [datum]. Předmětná pohledávka byla v rámci insolvenčního řízení uspokojena ve výši 16 483,84 Kč, následně zohledněno nalézacím soudem, který o nároku rozhodoval. Pro nezaplacení splatných pohledávek dlužníkem, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., ručitel [jméno FO], podala žalobkyně [datum] Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu na zaplacení částky 1 624 887 Kč, žalovaní [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., ručitelé [jméno FO], [jméno FO], který vydal dne [datum] pod č. j. [spisová značka] rozsudek, kterým zavázal zaplatit [jméno FO] a [jméno FO] společně a nerozdílně částku 1 608 403,16 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,05 % z částky 1 305 000 Kč od 27. 1. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 1 291 760,20 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, 8,05 % z částky 198 905, Kč od 2. 4. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 196 887,38 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, 8,05 % z částky 12 982 Kč od 21. 5. 2016 do 12. 1. 2020, 8,05 % z částky 119 755,60 Kč od 13. 1. 2020 do zaplacení, náklady na vymáhání pohledávky 1 200 Kč, náklady řízení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Řízení vůči společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. bylo nejprve z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení přerušeno, poté zastaveno. Rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] čj. [spisová značka] nabyl právní moci 30. 12. 2020, vykonatelnost 5. 1. 2021. Manželství [jméno FO] a žalované bylo dne [datum] rozvedeno rozsudkem Okresního soudu [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] čj. [spisová značka]. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] žalobkyně zjistila, že [datum] uzavřel ručitel [jméno FO] s žalovanou Dohodu o vypořádání SJM, kdy přešel pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, k. ú. [adresa] na žalovanou, právní účinky vkladu [datum]. Zápis vlastnického práva byl Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] proveden [datum] (V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]), právní účinky zápisu [datum]. Dohodou o vypořádání SJM se změnila vlastnická struktura věcí tvořících doposud součást SJM. Tyto nemovitosti byly jediným hodnotným majetkem ručitele [jméno FO], z nějž mohla být pohledávka žalobkyně, přiznaná pravomocným rozsudkem, uspokojena. Dobytnost pohledávky věřitele se zhoršila, doposud společná věc, nemovitosti, se transformovala na výhradní majetek nedlužící manželky. Dle § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby a bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Uvedená Dohoda o vypořádání SJM ze dne [datum] byla uzavřena s úmyslem zmařit možnost žalobkyně uspokojit se z majetku ručitele, který je předmětem dohody. K uzavření Dohody o vypořádání SJM došlo bezprostředně poté, kdy dlužník přestal splácet svůj dluh dle uzavřeného splátkového kalendáře v písemném uznání dluhu a v ručitelském prohlášení (poslední úhrada [datum], uzavření Dohody o vypořádání SJM [datum]). Žalované, manželce dlužníka, osobě blízké, právně vzdělané, musel být tento úmysl dlužníka znám. Žalobkyně dne [datum] učinila vůči žalované Oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního úkonu dle § 593 o. z. Oznámení věřitele o výhradě bylo žalované doručeno prostřednictvím notářky [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem [adresa].

2. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci vydané odkázala dále na věc vedenou u Okresního soudu [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], k níž uvedla, že skutková tvrzení v této věci jsou shodná jako v nyní projednávané věci, žalovaná se v odkázané věci vyjádřila k návrhu, účastnila se jednání, a byť bylo následně řízení pro zpětvzetí zastaveno (po poučení soudcem, když žalobkyně nedisponovala vykonatelným rozhodnutím), dostalo se tak do její sféry jednání žalobkyně, jímž jest podaná žaloba, kterou taktéž může být učiněno hmotněprávní jednání, kterým svůj nárok uplatnila, dovolala se tedy i tímto jednáním neúčinnosti právního jednání.

3. Žalovaná uplatnila ve věci následující skutková tvrzení. Dne [datum] uzavřela před Úřadem městského obvodu [adresa] žalovaná manželství s panem [jméno FO]. Z manželství se [datum] narodila již zletilá dcera [jméno FO]. U Okresního soudu [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] byl [datum] podán žalovanou návrh na rozvod manželství, manžel se v průběhu řízení připojil. Žalovaná tvrdila, že manželství je trvale rozvráceno, nelze očekávat obnovení manželského soužití. Jako předpoklad pro rozvod manželství byla [datum] dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, o vypořádání společného bydlení. Dne [datum] bylo manželství rozsudkem Okresního soudu [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] čj. [spisová značka] rozvedeno. Dne [datum] uzavřeli manželé Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle § 35j notářského řádu zveřejněna v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Stejně tak elektronický stejnopis smlouvy založen do Sbírky listin dle § 35j a § 35k notářského řádu. Dle § 708 o. z. uzavřením smlouvy v roce 2015 zaniklo společné jmění manželů, začal platit smluvený režim oddělených jmění, ač k vypořádání společného jmění došlo až o dva roky později uzavřením dohody. Vypořádání zaniklého společného jmění manželů bránil hypoteční úvěr dle Smlouvy o hypotečním úvěru č. [tel. číslo], [právnická osoba]., ze dne [datum], ve znění dodatků, 3 600 000 Kč, v plné výši čerpán na koupi nemovitosti. Žalobkyně se domáhá určení, že právní jednání žalované a dlužníka [jméno FO], Dohoda o vypořádání společného jmění manželů z [datum], předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], k. ú. [adresa] zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] na žalovanou, je vůči němu právně neúčinné. Dle žalované je nesporné s ohledem na uzavřenou smlouvu, že pohledávka žalobkyně za manželem je výlučným dluhem manžela. Současně s tím je nutno považovat za nesporné, že žalovaná, bezprostředně poté, co se o vzniku manželova dluhu dozvěděla, okamžitě informovala žalobkyni o nesouhlasu se vznikem dluhu dle § 732 odst. 1 o. z. Věřitel by tak mohl být uspokojen pouze do výše vypořádacího podílu manžela podle § 742 o. z. Cílem a účelem žaloby je uspokojení pohledávky žalobkyně k výlučnému dluhu manžela, a to ze společného jmění manželů [jméno FO], resp. nemovitosti do uzavření smlouvy ve společném jmění manželů. Dle § 731 o. z se může věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění, vznikl-li dluh jednoho z manželů za trvání společného jmění. Dluh manžela vznikl až po uzavření smlouvy, nemohla tak být smlouva uzavřena s úmyslem zmařit možnost, aby se věřitel z majetku manžela, ručitele, uspokojil, žalobkyně se nemůže domáhat uspokojení pohledávky ze společného jmění manželů zaniklého uzavřením smlouvy [datum], není splněna podmínka § 731 o. z., tj. existence společného jmění manželů v době vzniku dluhu. Věřitel nemůže dovolávat v žalobě zmíněné relativní neúčinnosti právního jednání dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z., když žalované v době uzavření smlouvy nebyl, nemohl, nemusel být znám jakýkoliv úmysl manžela, dlužníka, zkrátit věřitele, v době uzavření smlouvy neexistoval jakýkoliv právní či smluvní vztah mezi manželem (dotčenou společností) a věřitelem. Společné jmění manželů zaniklo před vznikem výlučného dluhu manžela, návrh není důvodný, žalobkyně se nemůže domoci uspokojení pohledávky z 18. 11. 2016 ze společného jmění manželů zaniklého uzavřením smlouvy [datum], neexistuje důvod k prohlášení dohody za právně neúčinnou. Typově se jedná o žalobu o odporovatelnost právního úkonu, Dohody o vypořádání SJM, analogicky je použitelný § 589 a násl. o. z. Žalobkyně netvrdí, neprokazuje, naplnění některé z podmínek odporovatelnosti dle § 590 odst. 1 o. z. stanovícího, že věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám; kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Žalobkyně nekonkretizuje, dle které právní podstaty považuje úkon žalované za odporovatelný, v souvislosti s tím netvrdí ani neprokazuje naplnění podmínek konkrétního typu odporovatelnosti. Žalobkyně neunáší povinnost tvrzení a důkazní, netvrdí a neprokazuje, že pohledávku nemůže uspokojit z majetku dlužníka či ručitelů, neprokazuje, že je jako věřitel zkrácen ve vymahatelnosti své pohledávky. O všech odporovatelných právních jednáních v prvním odstavci § 590 o. z. platí, že jsou to jednání, která dlužník učinil v úmyslu zkrátit věřitele, tzv. fraudulózním úmyslu (tzv. dolus pauliana). Je to základní skupina odporovatelných právních jednání, v praxi zřejmě nejčastější důvod, kdy věřitel podává odpůrčí žalobu. V každém případě odporovatelnosti musí dojít ke zkrácení věřitele, což nenastalo, nebylo prokázáno. V podmínkách § 590 odst. 1 o. z. je nutné, aby věřitel (žalobce), který se domáhá určení neúčinnosti dlužníkova právního jednání, prokázal především, že k jeho zkrácení/poškození právním jednáním dlužníka opravdu došlo. Břemeno tvrzení a důkazní zatěžuje věřitele (žalobce).

4. Nadále žalovaná vznesla námitku promlčení proti žalobkyní uplatněnému nároku.

5. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 65/2021-127 vydaným dne 17. 12. 2021 ve znění opravného usnesení čj. 22 C 65/2021-152 vydaného dne 12. 5. 2021 tak, že žaloba s návrhem, aby soud určil, že právní jednání žalované a dlužníka [jméno FO], narozeného dne [datum], spočívající v uzavření Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož součástí je stavba v obci [adresa] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno], to vše v k. ú. [adresa] zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota], na žalovanou, je vůči žalobkyni právně neúčinné, se zamítá (výrok I.), na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit žalované částku 11 979 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

6. Krajský soud v Praze, jakožto soud odvolací, rozhodl rozsudkem čj. 21 Co 89/2022-164 ze dne 17. srpna 2022 tak, že rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje (výrok I.), žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 4 356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

7. Nejvyšší soud České republiky rozhodl rozsudkem čj. 22 Cdo 140/2023-200 vydaným dne 8. 11. 2023 tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2022, č. j. 21 Co 89/2022-164, a rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 17. 12. 2020, č. j. 22 C 65/2021-127, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 5. 2022, č. j. 22 C 65/2021-152, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu Praha - východ k dalšímu řízení.

8. Skutková zjištění:

9. Dne [datum] bylo [jméno FO] signováno Ručitelské prohlášení, kdy jmenovaný prohlásil, že žalobkyni uspokojí v rozsahu v ručitelském prohlášení uvedeném, jestliže společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. neuhradí řádně a včas své dluhy vůči věřiteli vzniklé z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno] na akci „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a akci „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Součástí ručitelského prohlášení je splátkový kalendář. (ručitelské prohlášení na čl. 10 – 11 spisu)

10. Dne [datum] bylo signováno žalobkyní a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. Uznání dluhu se splácením, jehož obsahem bylo prohlášení, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., že výslovně uznává co do důvodu a výše, žalobkyni dluží částku 1 804 887 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno] na akci „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a akci „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím. Dále listina specifikuje faktury, kterými byla částka vyúčtována, splátkový kalendář, kdy bylo výslovně uvedeno, že na specifikovaný dluh nebylo plněno ničeho. (uznání dluhu se splácením na čl. 12 – 16 spisu)

11. Ke jménu žalované bylo adresováno dopisem ze dne [datum] oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání [tituly před jménem] [jméno FO], notářem ve [adresa] s odkazem na § 94b a násl. zákona č. 358/1992 Sb. v platném znění. Jmenovaná notářka uvedla, že takto postupuje, když byla žalobkyní uvedeného dne požádána o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., o čemž téhož dne sepsala protokol a převzala oznámení věřitele. Podací lístek je datován 25. 5. 2017. (doručení oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání + podací lístek na čl. 17 spisu)

12. Dne [datum] sepsala notářka [tituly před jménem] [jméno FO] protokol o žádosti věřitele o doručení oznámení o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání sp. zn. N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za přítomnosti notáře, žalobkyně, když žalobkyně požádala notáře o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., které má být doručeno na adresu žalované, vůči které výhradně je činěno. (protokol na čl. 21 spisu)

13. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně adresovala ke jménu žalované Oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (učiněné dle § 593 o. z.). V tomto uvádí, že dne [datum] manžel žalované, [jméno FO], vystavil společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. ručitelské prohlášení, jímž se zavázal uhradit žalobkyni dluh jmenované společnosti z titulu neuhrazené kupní ceny – ceny díla za dodávku a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno] na akci „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a akci „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ v celkové výši 1 804 887 Kč s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž uhrazeny byly pouze tři splátky celkem 180 958,65 Kč, nadále dlužná částka jest 1 623 901,40 Kč. Vzhledem k tomu, že označená společnost své závazky vůči žalobkyni neplnila řádně a včas, nebyl dodržen splátkový kalendář, došlo k zesplatnění pohledávky [datum], ručitel byl vyzván k plnění povinnosti k úhradě dluhu. Dne [datum] byla podána žalobkyní Obvodnímu soudu [adresa] žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu proti označené společnosti, ručiteli [jméno FO], [jméno FO]., sp. zn. [spisová značka], vydán platební rozkaz dne [datum], proti němuž byl podán odpor. Z výpisu z katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že dne [datum] byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů mezi [jméno FO] a žalovanou, jejíž součástí byla i nemovitost, pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], jež přešla do vlastnictví žalované, účinky vkladu [datum]. Věřitel – žalobkyně tak činí výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dlužníka, Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum]. (doručení oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (učiněné dle § 593 o. z.) na čl. 18 spisu)

14. Žalovaná adresovala žalobkyni Vyjádření se k doručenému oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání. Uvedla, že dne [datum] jí bylo doručeno notářem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem sídlem [adresa], oznámení věřitele – žalobce o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, dohody o vypořádání SJM. O ručitelském závazku bývalého manžela [jméno FO], závazku společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., se dozvěděla z listiny jí zaslané žalobkyní, a to nejen z toho důvodu, že manželé již spolu nežijí více nežli pět let. I v době trvání manželství však tento závazek převyšoval obvyklé hospodaření rodinné domácnosti, nemůže být tak uspokojeno z majetku, který je předmětem napadené dohody. O převzetí závazku nevěděla. Dne [datum] byla notářským zápisem sepsána smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. o. z., téhož dne zapsána do veřejného seznamu. Odkázaný závazek byl tak výlučným závazkem [jméno FO]. Učiněné oznámení je tak bez právního významu, ručitelský závazek není dluhem, který může být uspokojen z majetku společného jmění. Podací lístek je datován [datum]. (dopis na čl. 62 spisu, podací lístek na čl. 63 spisu)

15. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], předmět činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednateli a společníky byli [jméno FO], [jméno FO]. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 19 spisu)

16. Žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], předmět činnosti vodoinstalatérství, topenářství, montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 20 spisu)

17. Ve věci vedené žalobkyní proti [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. bylo pravomocným rozsudkem soudu ze dne [datum] rozhodnuto tak, že [jméno FO] a [jméno FO] jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 1 608 403,16 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně, řízení vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. bylo zastaveno. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. (rozsudek na čl. 22 – 29 spisu)

18. Žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba v obci [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]. V části E „Nabývací tituly a jiné podklady zápisu“ je uvedena listina Dohoda o vypořádání SJM ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum], provedení zápisu [datum]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 30 – 31 spisu)

19. Okresní soud [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] rozhodl rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum] tak, že manželství žalované a [jméno FO] uzavřené dne [datum] před Úřadem městského obvodu [adresa] se rozvádí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozhodnutí bylo vydáno v režimu § 757 o. z. (rozsudek na čl. 52 – 53 spisu)

20. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis sp. zn. NZ[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] notářem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v [Anonymizováno] za účasti manželů žalované, [jméno FO], kdy byla uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění podle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), sjednán byl zápis smlouvy do veřejného seznamu. Dne [datum] bylo vydáno Potvrzení o zapsání listiny o manželském majetkovém režimu, datum listiny, účinnosti, datum zápisu do evidence, seznamu [datum]. (notářský zápis na čl. 54 – 60 spisu, potvrzení o zapsání listiny v manželském majetkovém režimu na čl. 61 spisu)

21. Dne [datum] byla žalovanou a [jméno FO] uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů. V této manželé uvedli, že dne [datum] uzavřeli formou notářského zápisu Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění, kdy od tohoto data veškerý majetek a závazky jsou výlučným majetkem a závazkem toho kterého manžela, z tohoto majetku není co vypořádávat. Do společného jmění manželů patří pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], rizikové životní pojištění k úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], rizikové životní pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], podíl 70 % na společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., podnik [Jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, hypotéční úvěr č. [tel. číslo], 3 600 000 Kč čerpaný na koupi nemovitostí pozemek parc. č. [hodnota], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], práva a povinnosti z úvěrové karty [Anonymizováno], [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], účet č. [č. účtu], [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., [jméno FO], účet č. [č. účtu], [Jméno žalované], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota], [právnická osoba]., [Jméno žalované]. Strany smlouvy sjednaly, že žalovaná se stává vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], podnik [Jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, účet č. [č. účtu], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota], [právnická osoba]., rizikové životní pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota] a [jméno FO] se stává vlastníkem rizikové životní pojištění k úvěru [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], podíl 70 % na společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., práva a povinnosti z úvěrové karty [Anonymizováno], [právnická osoba], účet č. [č. účtu], [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., podílovými vlastníky se manželé stávají hypotéčního úvěru č. [tel. číslo], 3 600 000 Kč. (dohoda o vypořádání společného jmění manželů na čl. 64 – 71 spisu)

22. Dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a žalovanou, [jméno FO] smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 3 600 000 Kč za účelem koupě rodinného domu čp. [Anonymizováno], [adresa]. (smlouva o úvěru na čl. 46 – 51 spisu)

23. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. adresovala Městskému soudu v Praze návrh dlužníka na zjištění úpadku datovaný dne [datum], soudu doručen [datum], kdy bylo uvedeno, že dlužník nemá a nikdy neměl žádný významný majetek, nevlastní žádnou nemovitost, má několik pohledávek na základě poskytnutých a fakturovaných, avšak neuhrazených služeb. Dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za období [datum] – [datum] základ daně činil zápornou částku [částka]. Dle rozvahy ke dni [datum] činila aktiva v tisících Kč po korekci celkem [hodnota], za minulé účetní období [Anonymizováno] [Anonymizováno], pasiva v tisících Kč celkem [částka], v minulém účetním období [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dle výkazu zisku a ztráty, druhové členění ke dni [datum], v tisících Kč činil provozní výsledek hospodaření [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v běžném období, [Anonymizováno] [Anonymizováno] v minulém období. (detail insolvenčního řízení na čl. 74 spisu, návrh dlužníka na zjištění úpadku na čl. 75 -78 spisu, přiznání k dani z příjmů právnických osob na čl. 79 – 82 spisu, rozvaha na čl. 83 spisu, 84 – 85 spisu, výkaz zisku a ztráty, druhové určení na čl. 86, 87 - 88 spisu)

24. Důkazy provedené v po doplnění skutkových tvrzení žalobkyně v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR:

25. Odpůrčí žaloba ze dne [datum], výpis elektronického systému soudu k věci sp. zn. [spisová značka] z nichž bylo zjištěno, že ve věci učinila žalovaná vyjádření ve věci sp. zn. [spisová značka], které bylo doručeno soudu dne [datum]. Ve věci bylo dále jednáno dne [datum], k jednání se dostavil právní zástupce žalobce, právní zástupce žalovaného, totožní s právními zástupci v této věci. Ve věci bylo sděleno právní hodnocení soudu s tím, že neúčinnost má být shledána z obou důvodů, tedy v režimu § 589 o. z., tedy zároveň i dle § 737 o. z. Dále soudem byl sdělen právní názor za dané situace, kdy právní zástupce žalobkyně uvedl, že bude kontaktovat klienta, zvažuje zpětvzetí žaloby. Jednání tak bylo přerušeno, poté učinila žalobkyně zpětvzetí žalobního návrhu a ve věci bylo rozhodnuto tak, že řízení se zastavuje. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a vrácení poměrné části soudního poplatku.

26. Skutkový závěr:

27. Notářským zápisem ze dne [datum] sp. zn. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za účasti manželů žalované, [jméno FO] byla uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), zapsáno do veřejného seznamu, téhož dne bylo vydáno Potvrzení o zapsání listiny o manželském majetkovém režimu. Dne [datum] byla žalovanou a [jméno FO] uzavřena Dohoda o vypořádání společného jmění manželů, v níž tito uvedli, že [datum] uzavřeli formou notářského zápisu Smlouvu o manželském majetkovém režimu oddělených jmění. Jako společné jmění manželů byl uveden pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba v obci [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], rizikové životní pojištění k úvěru [Anonymizováno][Anonymizováno]I[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], rizikové životní pojištění [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], podíl 70 % na společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., podnik [Jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklé vybavení domácnosti, hypotéční úvěr č. [tel. číslo], 3 600 000 Kč čerpaný na koupi nemovitostí pozemek parc. č. [hodnota], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], práva a povinnosti z úvěrové karty [Anonymizováno], [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], účet č. [č. účtu], [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., [jméno FO], účet č. [č. účtu], [Jméno žalované], práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota], [právnická osoba]., [Jméno žalované]. Ujednáno bylo, že žalovaná se stává vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], kdy žalovaná je i nadále zapsána jako vlastník těchto nemovitostí (právní účinky zápisu k okamžiku [datum], provedení zápisu [datum]), podnik [Jméno žalované], notář sídlem [adresa], obvyklého vybavení domácnosti, účtu č. [č. účtu], práv a povinností ze smlouvy o penzijním připojištění č. [hodnota], [právnická osoba]., rizikového životního pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota] a [jméno FO] se stává vlastníkem rizikového životního pojištění k úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [hodnota], podílu 70 % na společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., práv a povinností z úvěrové karty [Anonymizováno], [právnická osoba], účtu č. [č. účtu], [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s., podílovými vlastníky se manželé stávají hypotéčního úvěru č. [tel. číslo], 3 600 000 Kč. Okresním soudem [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum], právní moc [datum], rozhodnuto o rozvodu manželství žalované a [jméno FO], v režimu § 757 o. z.

28. Dne [datum] bylo [jméno FO] signováno Ručitelské prohlášení, s tím, že žalobkyni uspokojí v rozsahu v ručitelském prohlášení uvedeném, jestliže společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. neuhradí řádně a včas své dluhy vůči věřiteli z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, dodávka a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno], „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, celkem 1 804 887 Kč s příslušenstvím, sjednán splátkový kalendář. Téhož dne bylo signováno žalobkyní a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. Uznání dluhu se splácením, dle nějž uvedená společnost výslovně uznává co do důvodu a výše, že žalobkyni dluží částku 1 804 887 Kč s příslušenstvím, neuhrazená kupní cena, cena díla, dodávka a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno], „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]“. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], jednateli a společníky byli [jméno FO], [jméno FO].

29. Ke jménu žalované bylo adresováno dopisem ze dne [datum] oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání [tituly před jménem] [jméno FO], notářem ve [adresa] s odkazem na § 94b a násl. zákona č. 358/1992 Sb. v platném znění, kdy notářka uvedla, že takto postupuje, když byla žalobkyní uvedeného dne požádána o doručení oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., o čemž téhož dne sepsala protokol a převzala oznámení věřitele. Dopisem z téhož dne bylo adresováno ke jménu žalované Oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání (§ 593 o. z.), kdy dne [datum] manžel žalované, [jméno FO], vystavil společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. ručitelské prohlášení, zavázal se uhradit žalobkyni dluh jmenované společnosti z titulu neuhrazené kupní ceny, ceny díla, dodávka a montáž [Anonymizováno] a klimatizačního zařízení [Anonymizováno], „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, 1 804 887 Kč s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, uhrazeny byly pouze tři splátky, dlužná částka činí 1 623 901,40 Kč. Označená společnost své závazky vůči žalobkyni neplnila řádně a včas, nebyl dodržen splátkový kalendář, byla zesplatněna pohledávka [datum], ručitel byl vyzván k plnění povinnosti k úhradě dluhu. Dne [datum] byla podána žalobkyní Obvodnímu soudu [adresa] žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu proti označené společnosti, ručiteli [jméno FO], [jméno FO]., sp. zn. [spisová značka], vydán platební rozkaz dne [datum], byl podán odpor. Dle výpisu z katastru nemovitostí dne [datum] byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů mezi [jméno FO] a žalovanou, součástí byla i nemovitost, pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], k. ú. [adresa], jež přešla do vlastnictví žalované, účinky vkladu [datum]. Je tak činěna výhrada práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dlužníka, Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum]. Žalovaná k tomuto adresovala vyjádření, kdy uvedla, že dne [datum] jí bylo doručeno notářem [tituly před jménem] [jméno FO], oznámení věřitele, žalobce, o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, dohody o vypořádání SJM. O ručitelském závazku bývalého manžela [jméno FO], závazku společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. se dozvěděla z listiny jí zaslané žalobkyní, manželé spolu nežijí více nežli pět let. Uvedený závazek převyšoval obvyklé hospodaření rodinné domácnosti, nemůže být tak uspokojen z majetku, který je předmětem napadené dohody. O převzetí závazku nevěděla. Dne [datum] byla notářským zápisem sepsána smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění dle § 716 a násl. o. z., téhož dne zapsána do veřejného seznamu. Odkázaný závazek byl výlučným závazkem [jméno FO].

30. Ve věci vedené žalobkyní proti [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. bylo pravomocným rozsudkem soudu dne [datum] rozhodnuto tak, že [jméno FO] a [jméno FO] jsou povinni zaplatit žalobkyni 1 608 403,16 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně, řízení vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. bylo zastaveno.

31. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o. adresovala Městskému soudu v Praze návrh dlužníka na zjištění úpadku, doručen [datum], kdy bylo uvedeno, že dlužník nemá a nikdy neměl žádný významný majetek, nevlastní žádnou nemovitost, má několik pohledávek na základě poskytnutých a fakturovaných, avšak neuhrazených služeb. Dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za období [datum] – [datum] základ daně činil [Anonymizováno] [částka].

32. U Okresního soudu [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo vedeno řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], jíž se žalobkyně domáhala neúčinnosti právního jednání, jíž byla dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená dne [datum]. Skutková tvrzení jsou vylíčena shodně jako v této souzené věci, je uvedeno, shodně je zde uvedeno, z jakého konkrétně důvodu se žalobkyně vyslovení neúčinnosti domáhá. Vyjádření k žalobnímu návrhu bylo doručeno soudu dne [datum]. Ve věci bylo konáno ústní jednání dne [datum], k němuž se dostavil právní zástupce žalobce, právní zástupce žalovaného, totožní s právními zástupci v této věci, kdy účastníkům bylo sděleno právní hodnocení soudu s tím, že neúčinnost lze shledat z obou důvodů, tedy v režimu § 589 o. z., tedy zároveň i dle § 737 o. z. Dále bylo soudem hodnoceno, že žalobkyně nedisponuje rozhodnutím o předmětné pohledávce, v návaznosti na což právní zástupce žalobkyně uvedl, že bude kontaktovat klienta, zvažuje zpětvzetí žaloby. Jednání tak bylo přerušeno, poté učinila žalobkyně zpětvzetí žalobního návrhu a ve věci bylo rozhodnuto, že řízení se zastavuje, dále o náhradě nákladů řízení a vrácení poměrné části soudního poplatku.

33. Soudem tak bylo uzavřeno, že žalobkyně má vůči žalované učinila jednání, jímž se dovolala neúčinnosti právního jednání, a to dopisem ze dne [datum], oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání [tituly před jménem] [jméno FO], notářem ve [adresa] a dále podáním, jímž byl žalobní návrh Okresnímu soudu [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci sp. zn. [spisová značka].

34. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

35. Podle § 589 odst. 2 o. z., neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

36. Podle § 593 o. z., vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

37. Podle § 737 odst. 1 o. z., vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

38. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

39. Podle § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

40. Podle § 611 o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

41. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li s e o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

42. Podle § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

43. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

44. Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ve věci vydaném uzavřel, mimo jiné, následující: „V přezkoumávaném případě se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že institut odpůrčího práva upravený v ust. § 589 a násl. o.z. a institut neúčinnosti upravený v ust. § 731 a násl. o.z. jsou samostatnými právními instituty a není mezi nimi vztah obecné a zvláštní úpravy, tím méně jakési úpravy „doplňkové“. To vyplývá nejen z vlastních odlišností těchto institutů, ale i z jejich účelu. Zatímco účelem institutu odpůrčího práva je ochrana věřitele před dlužníkem, vůči němuž má vykonatelnou pohledávku, před jeho právním jednáním, které maří, případně podstatně ztěžuje uspokojení této pohledávky, institut neúčinnosti chrání jakoukoliv třetí osobu (tedy nejen věřitele), která může být jakýmkoliv způsobem dotčena vypořádání SJM. Předpoklady odpůrčího práva jsou existence vykonatelné pohledávky věřitele a právní jednání dlužníka, které uspokojení této pohledávky zkracuje, existence zavinění obou stran odporovatelného právního jednání a úmysl dlužníka zkrátit věřitele a na straně povinné osoby alespoň zaviněná neznalost úmyslu dlužníka, přičemž pro podání odpůrčí žaloby stanoví zákon prekluzivní lhůty. Právě s ohledem na tyto prekluzivní lhůty obsahuje úprava odpůrčího práva ust. § 593 o.z. o výhradě dovolat se neúčinnosti právního jednání, která má za následek jejich stavení. Protože právní úprava neúčinnosti, která jako předpoklad uplatnění práva požaduje toliko vypořádání SJM (jakýmkoliv způsobem) a skutečnost, že třetí osoba (nikoliv jen věřitel) byla takovým vypořádáním dotčena (jakýmkoliv způsobem, nemusí jít o vykonatelnou pohledávku), přičemž se nevyžaduje ani zavinění, ani úmysl zkrátit věřitele, žádné prekluzivní lhůty neobsahuje, neobsahuje ani ustanovení o výhradě dovolat se neúčinnosti právního jednání. Z uvedeného je zřejmé, že použití ust. § 593 o.z. na právo vyplývající z ust. § 737 odst. 1 o.z. není možné. Soud I. stupně proto nepochybil, když toto ustanovení na zjištěný skutkový stav za situace, kdy se žalobkyně domáhá určení neúčinnosti dohody o vypořádání SJM podle ust. § 737 odst. 1 o.z., neaplikoval. Správným shledal odvolací soud rovněž závěr soudu I. stupně že žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku důvodně. Právo na stanovení neúčinnosti dohody o vypořádání jmění podle ust. § 737 odst. 1 o.z. podléhá promlčení v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Sporná dohoda nabyla účinků, pokud jde o předmětné nemovitosti, v souladu s ust. § 738 odst. 1 věty druhé o.z. zápisem do katastru nemovitostí, k čemuž došlo dne [datum] s účinky vkladu [datum]. Dne [datum] se tedy žalobkyně mohla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty a tohoto dne tedy počala promlčecí doba běžet (§ 619 odst. 1, 2 o.z.). Žaloba byla podána až dne [datum], tedy po jejím uplynutí. Soud I. stupně proto postupoval správně, pokud žalobu zamítl pro promlčení, jehož se žalovaná řádně dovolala. Odvolací argumentací založenou na tvrzení, že žalobkyně podala žalobu o neúčinnosti dohody o vypořádání SJM již v roce 2015, kdy ještě neměla pravomocně přiznanou pohledávku vůči manželu žalované, avšak na základě poučení, kterého se jí dostalo od rozhodujícího soudce, že žalobu zamítne pro předčasnost, když přerušení řízení není možné, vzala žalobu zpět, se odvolací soud nezabýval, neboť se jedná o tzv. nepřípustnou novotu ve smyslu ust. § 205a o.s.ř. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil, když pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.“.

45. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ve věci vydaném uvedl: „Právní názor odvolacího soudu je částečně správný. Ani dovolací soud nesdílí názor o tom, že § 737 odst. 1 o. z. představuje jen „doplňkovou“ úpravu k úpravě relativní neúčinnosti v § 589 a násl. o. z. Při výkladu § 737 odst. 1 o. z. je třeba vyjít z textu zákona a z důvodové zprávy tomuto ustanovení. Zákon zakazuje, aby se vypořádání SJM dotklo práv třetí osoby. Účinky relativní neúčinnosti se vztahují na všechny způsoby vypořádání SJM. Již pouhé překročení tohoto zákazu musí mít nutně hmotněprávní účinky, stejně jako tomu bylo v případě § 150 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („obč. zák.“.); neúčinnost nastala již ze zákona (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006). Tyto účinky však podle současné úpravy nenastávají ze zákona, „ex lege“, jejich vyvolání je závislé na aktivitě dotčené osoby. Důvodová zpráva konstatuje, že při uplatnění relativní neúčinnosti „nelze vyloučit ani použití žaloby na plnění, když v rámci řízení o této žalobě bude rozhodnuta předběžná otázka relativní neúčinnosti" (stejně s odkazem na důvodovou zprávu i J. Psutka in Králíčková, Z., Hrušáková, M., Wespthalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo. Praha: C. H. Beck, 2. vydání, 2020, s. 307). Vychází se zjevně z toho, že relativní neúčinnost nastává nezávisle na soudním rozhodnutí; existenci práv a povinností, které mohou být založeny jen konstitutivním rozhodnutím, nelze totiž posuzovat jako předběžnou otázku, podmínkou jejich vzniku je, že musí být uvedeny ve výroku rozhodnutí a být účastny účinků jeho právní moci. Prosadí-li se tedy účinky relativní neúčinnosti v soudním řízení, aniž by byla tato neúčinnost konstatována ve výroku (byť i předchozího) rozhodnutí, musí jít v takovém řízení o rozhodnutí deklaratorní, které jen konstatuje již existující hmotněprávní stav. Pak není důvod pro závěr, že relativní neúčinnost podle § 737 o. z. lze uplatnit jen v soudním řízení. Ostatně pokud důvodová zpráva připouští řešení relativní neúčinnosti jako otázky předběžné, je patrně inspirována závěrem rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006, ve kterém se k § 150 odst. 2 obč. zák. uvádí: „Z toho, že neúčinnost – na rozdíl od odporovatelnosti – nastává přímo ze zákona, vyplývá, že ji lze uplatnit námitkou ve sporu (nebo v jiném řízení). Žalobu o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, opírající se o vlastnické právo žalobce k exekucí postižené věci, soud zamítne, jestliže námitka žalovaného je důvodná, popřípadě vyjde-li za řízení jinak najevo, že žalobce vlastnictví získal na základě vůči žalovanému neúčinné dohody o vypořádání společného jmění manželů“. I z toho se podává, že důvodová zpráva nepředpokládá – pokud jde o založení relativní neúčinnosti – zásadní rozdíl oproti dosavadnímu stavu, s výjimkou toho, že relativní neúčinnost nastává až poté, kdy ji oprávněný v řízení či mimo něj uplatní. Konečně lze srovnat text § 598 a násl. s textem § 737 o. z. „Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba)“ (§ 589 odst. 2 o. z.). Takové ustanovení úprava vypořádání SJM nemá. Je tomu tak proto, že v § 737 odst. 1 o. z. jde o rozhodnutí deklaratorní, jak vyplývá z důvodové zprávy; je tedy vyloučeno, aby hmotněprávní účinky byly založeny až rozhodnutím soudu. Relativní neúčinnost právní skutečnosti, kterou bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů tak, že bylo dotčeno právo třetí osoby (§ 737 odst. 1 o. z.), tak nastává, aniž by ji bylo třeba „určit“ v soudním řízení. K jejímu vyvolání je však třeba aktivity třetí osoby; ta se musí relativní neúčinnosti vůči tomu, kdo od dlužníka nabyl právo za podmínek uvedených v § 737 odst. 1 o. z., dovolat, a to adresovaným projevem vůle (právním jednáním). K nutnosti dovolat se relativní neúčinnosti, resp. k potřebné aktivitě dotčené osoby viz i Melzer, F., Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník – velký komentář. Praha: Leges, 2016, svazek IV/I, s. 561, J. Psutka in Králíčková, Z., Hrušáková, M., Wespthalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo. Praha: C. H. Beck, 2. vydání, 2020, s. 307, byť dovolací soud nesdílí v těchto komentářích zastávaný názor, že toto dovolání lze učinit jen v soudním řízení; jde totiž o hmotněprávní jednání. Zákon v § 737 odst. 1 o. z. nepožaduje, aby pohledávka věřitele byla vykonatelná, jako je tomu v § 598 odst. 1 o. z. Důvodová zpráva k § 737 o. z. říká: „Tvrzení o újmě způsobené dotčením (resp. v podobě dotčení) a důkaz o ní jsou podmínkou úspěšnosti takové žaloby“. Tedy není třeba tvrzení o vykonatelnosti pohledávky jako je tomu v § 589 odst. 1 o. z., ale jen o způsobené újmě; to je samozřejmě něco jiného, újma je tu i v případě, že o dotčeném právu soud dosud nerozhodoval. Ostatně vzhledem k tomu, že hypotéza § 737 odst. 1 o. z. je oproti § 589 odst. 1 o. z. jiná, širší, ani zde o „vykonatelné právo“ jako podmínku relativní neúčinnosti jít nemůže; jsou pod ní totiž zahrnutelné nejen (potenciálně vykonatelné) pohledávky, ale i jiná práva, která vypořádáním nesmí být dotčena (k tomu viz M. Zuklínová v citovaném komentáři, podobně J. Psutka ve výše uvedeném komentáři, s. 307). Výklad požadující i k relativní neúčinnosti právní skutečnosti podle § 737 odst. 1 o. z. existenci „vykonatelné pohledávky“, resp. vykonatelného práva, tak nemá oporu v zákoně. Podmínkou je existující právo třetí osoby, které je vypořádáním dotčeno. Ostatně ani § 150 odst. 2 obč. zák., podle něhož práva věřitelů nesměla být dohodou manželů dotčena, nechránil jen „vymahatelné pohledávky“ (viz § 42a obč. zák.), ale „práva věřitelů“; nebylo tedy třeba nejprve dosáhnout exekučního titulu, relativní neúčinnost nastala již tím, že dohoda o vypořádání SJM se negativně dotkla „práva věřitele“. Ze zákona č. 89/2012 Sb. – a nejen z jeho textu – se nepodává, že by tu došlo k nějaké zásadní změně tak, že by nadále bylo nutné toto právo nejprve uplatnit u soudu a dovolat se relativní neúčinnosti. Kdyby zákonodárce chtěl vztáhnout účinky zkracujícího právního jednání dlužníka (§ 589 odst. 1 o. z.) i na dohodu o vypořádání SJM, mohl by – stejně jako v § 1524 odst. 2 o. z. – uvést, že věřitel „má právo domáhat se podle ustanovení o relativní neúčinnosti, aby soud určil, že vypořádání společného jmění manželů není vůči němu právně účinné“. Zákonodárce má tedy k dispozici způsob, jak stanovit, že dotčená osoba může postupovat podle ustanovení o relativní neúčinnosti, byť i obdobně nebo přiměřeně; pokud jej v § 737 odst. 1 o. z. nepoužil, ač to v jiném případě učinil, pak lze i s přihlédnutím ke shora uvedenému usoudit, že v tomto případě takový postup nechtěl (tím ovšem dovolací soud nepředjímá řešení problematiky u jiných případů relativní neúčinnosti, které nejsou obsaženy v § 589 o. z.). Relativní neúčinnost právní skutečnosti, kterou bylo vypořádáno společné jmění manželů, tak lze uplatnit (vyvolat) bez ohledu na to, že dotčené právo (či pohledávka) bylo vykonatelné. Ustanovení § 593 o. z. chrání toho, kdo má proti dlužníkovi pohledávku, která se dosud vykonatelnou nestala; je tomu tak proto, že v době, kdy nastala skutečnost, kterou bylo právo plynoucí z pohledávky dotčeno, věřitel ještě nedosáhl pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, resp. nebyla tu jiná skutečnost, zakládající vykonatelnost pohledávky, a hrozí tak prekluze práva domáhat se „určení“ (toto slovo užívá zákon, jde však o založení, vznik) relativní neurčitosti. Na takovou podmínku (vykonatelnost) není uplatnění relativní neúčinnosti podle § 737 odst. 1 o. z. vázáno, a proto není zapotřebí chránit věřitele podobně jako v § 593 o. z., a to ani prostřednictvím analogické aplikace tohoto ustanovení. I když se tedy hypotézy norem obsažených v § 589 o. z. a v § 737 odst. 1 o. z. zčásti překrývají, jde o samostatná práva a předpoklady jejich uplatnění nejsou zcela totožné; obě lze za splnění podmínek v nich uvedených i kumulovat. Tak např. jestliže se právo na uplatnění relativní neúčinnosti podle § 737 odst. 1 o. z. promlčuje ve tříleté promlčecí lhůtě (k tomu viz níže), věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, včetně dohody o vypořádání SJM, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám [§ 590 odst. 1 písm. a) o. z.]. I v případě, že právo uvedené v § 737 odst. 1 o. z. by bylo již promlčeno (k tomu viz bod 50 a násl. níže), může věřitel žádat ochranu podle § 590 odst. 1 písm. a) o. z. Jde o dva sice svou podstatou blízké, avšak samostatné, na sobě nezávislé nároky. Zbývá otázka, proč zákonodárce připojil k zákazu uvedenému v první větě § 737 odst. 1 o. z. (a obsaženému již v § 150 odst. 2 obč. zák.) větu: „Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné“. To důvodová zpráva nevysvětluje a v praxi ani v právní teorii či odborné literatuře nebyl před přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vznesen a odůvodněn požadavek na takovou změnu, která by vázala uplatnění relativní neúčinnosti vypořádání SJM na konstitutivní rozhodnutí. Problém byl v tom, že § 150 odst. 2 neobsahoval sankci za jednání v něm uvedené; ta byla (v podobě relativní neúčinnosti) dovozena judikaturou. Tento nedostatek se nová úprava pokusila odstranit, přičemž však použila k vyjádření hmotněprávního stavu procesní terminologii, což vyvolalo nedorozumění a také zdánlivý rozpor mezi důvodovou zprávou a textem zákona (viz výše). K tomu se ještě uvádí: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se, pokud jde o některé aspekty vztahu hmotného a procesního práva, terminologicky vrátil k obecnému zákoníku občanskému z roku 1811 (OZO); ten – po vzoru římského práva – na mnoha místech neupravoval, na co má někdo právo, ale stanovil, co může žalovat, resp. čeho se může u soudu domáhat, ačkoliv šlo o vyjádření toho, na co má právo; teprve z oprávnění žalovat bylo možno vyvodit obsah jeho hmotného práva. Pozdější občanské zákoníky takto již v zásadě nepostupovaly, nicméně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na některých místech vrátil k „žalobní“ terminologii; existenci hmotněprávních oprávnění a povinností, existujících a uplatnitelných i mimo soudní řízení, vyjadřuje opisem, tím, čeho se lze u soudu domáhat, co lze žalovat nebo namítat (např. pokud jde o neplatnost právních jednání.) Pokud tedy dává někomu právo „žalovat“ či „domáhat se něčeho u soudu“, není apriori zřejmé, zda jde o žalobu na plnění, kterou by měl žalobce k dispozici i bez jejího výslovného „poskytnutí“ v zákoně (o tu jde zjevně u žalob vlastnických – v § 1040 a násl. o. z.), anebo o žalobu jinou (o žalobu právotvornou, na vydání konstitutivního rozhodnutí). Např. neplatí, že vlastník nemá již „ex lege“, bez ohledu na soudní řízení, právo na vydání věci jen proto, že § 1040 obč. zák. stanoví, že „kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal“. Podobně viz i procesně formulovaný § 1041 o. z., ve kterém také jde o vymezení vlastníkova hmotného práva. Viz též § 588 o. z., kde se uvádí, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti“, i když tu jde zjevně o stanovení absolutní neplatnosti právního jednání, bez ohledu na to, zda ve věci je vedeno soudní řízení. Stejně tak zákon používá v § 589 o. z. obrat „aby soud určil“, v právní terminologii tradičně spjatý s určovací žalobou (§ 80 o. s. ř.), ačkoliv z § 589 odst. 2 o. z. (podobné ustanovení úprava vypořádání SJM nemá) se jasně podává, že tu jde o žalobu na vydání konstitutivního rozhodnutí. Proto nelze z toho, že zákon nyní stanoví, že „může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné“, bez dalšího dovodit, že jde o relativní neúčinnost nepřímou, která může být založena jen konstitutivním rozhodnutím. K promlčení práva uplatnit relativní neúčinnost dohody o vypořádání SJM podle § 737 odst. 1 o. z.:. Právo na uplatnění (dovolání se) relativní neúčinnosti vypořádání SJM (§ 737 odst. 1 o. z.) podléhá promlčení v obecné promlčecí lhůtě podle § 629 o. z. (viz důvodová zpráva, dále Psutka, J. in Komentář k § 737 in: Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 306, marg. č. 2.; dále Melzer, F., Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník – velký komentář. Praha: Leges, 2016, svazek IV/I, s. 562). Přímá aplikace § 593 o. z. na uplatnění žaloby na relativní neúčinnost vypořádání SJM možná není již proto, že v tomto ustanovení jde výslovně o zastavení běhu (prekluzivní) lhůty k dovolání se neúčinnosti právního jednání; taková lhůta není pro nárok podle § 737 odst. 1 o. z. stanovena. Ostatně není-li podmínkou pro uplatnění následků relativní neúčinnosti podle § 737 o. z. stanovena podmínka „vykonatelnosti“ dotčeného práva, je přiměřená aplikace § 593 o. z. na případ relativní neúčinnosti podle zmíněného ustanovení bezpředmětná. Nemá-li tedy úprava relativní neúčinnosti vypořádání SJM ustanovení obdobné § 593 o. z., nejde o mezeru v zákoně, kterou by bylo možno vyplnit analogickou aplikací tohoto ustanovení. Při posuzování běhu promlčecí lhůty k uplatnění práva a povinností plynoucích z relativní neúčinnosti právní skutečnosti zakládající vypořádání společného jmění manželů (§ 737 odst. 1 o. z.) se tak § 593 o. z. neuplatní. Institut relativní neúčinnosti je blízký relativní neplatnosti právního jednání. V obou případech právní jednání postižené důvodem neplatnosti či neúčinnosti je platné a vyvolá zamýšlené právní důsledky, nicméně na základě aktivity dotčené strany lze tyto účinky zrušit (anulovat), a to buď jen ve vztahu mezi osobou dotčenou a osobou, která nabyla právo od dlužníka (relativní neúčinnost), nebo s důsledky vůči každému (relativní neplatnost). „Právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu bylo vykonáno jak tehdy, bylo-li uplatněno žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu v řízení před soudem, tak i v případě, že bylo vykonáno vůči ostatním (všem) účastníkům právního úkonu jen mimosoudně“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 948/2006, publikovaný pod č. 97/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). České právo vychází z toho, že se promlčují majetková práva, a to nejen práva na plnění, ale i tzv. kreační oprávnění, která spočívají v tom, že opravňují k bezprostřednímu působení na právní poměry v podobě vzniku, změny nebo jejich zániku. Zatímco nárok je třeba v promlčecí lhůtě uplatnit u soudu, kreační oprávnění se realizují hmotněprávním jednáním, které se musí stát před uplynutím promlčecí lhůty perfektním. Mezi tato oprávnění patří i právo namítat relativní neplatnost (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Praha: Leges, 2014, svazek III., s. 777). Také právo dovolat se relativní neúčinnosti právního jednání podle § 737 odst. 1 o. z. je tzv. kreačním oprávněním; proto je třeba se relativní neúčinnosti dovolat v promlčecí lhůtě vůči tomu, kdo na základě vypořádání SJM nabyl právo za podmínek uvedených v tomto ustanovení, aniž by bylo třeba v této lhůtě právo uplatnit u soudu. Lze uzavřít: Právo dovolat se relativní neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů podle § 737 odst. 1 o. z. bylo vykonáno jak tehdy, bylo-li uplatněno žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu v řízení před soudem, tak i v případě, že bylo vykonáno jen mimosoudně vůči tomu, kdo na základě vypořádání SJM nabyl právo za podmínek uvedených v tomto ustanovení. Promlčení tohoto práva tak dotčená osoba zabrání i tím, že je v obecné promlčecí lhůtě uplatní vůči nabyvateli práva mimosoudně. Závěr:. Přesto, že dovolací soud v zásadě souhlasí s tím, jak odvolací soud (a zčásti i soud prvního stupně) vyložil vztah § 589 a násl. o. z. a § 737 odst. 1 o. z., nesdílí jeho závěr o promlčení práva domáhat se relativní neúčinnosti dohody o vypořádání SJM podle § 737 odst. 1 o. z., tedy o tom, že neúčinnosti je třeba se v obecné promlčecí lhůtě dovolat u soudu. Posouzení promlčení práva žalobkyně domáhat se relativní neúčinnosti v dané věci je proto předčasné, a tudíž nesprávné; dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. tak byl uplatněn právem. V dalším řízení bude třeba posoudit, zda – posuzováno podle obsahu právního jednání (§ 551 a násl. o. z.), oznámení žalobkyně vůči žalované ze dne [datum], učiněné prostřednictvím notářky [tituly před jménem] [jméno FO], lze považovat za dovolání se relativní neúčinnosti dohody o vypořádání SJM; tedy zda zahrnuje skutečnosti významné a nutné z hlediska § 737 odst. 1 o. z., byť je formulováno jako výhrada podle § 593 o. z., případně zda se žalobkyně relativní neúčinnosti před uplynutím promlčecí doby řádně dovolala jiným právním jednáním. Rozhodnutí odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit; vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).“.

46. V návaznosti na shora citované závěry Nejvyššího soudu ČR soud prvého stupně konstatuje, že otázkou vztahu § 589 o. z. a § 737 o. z. se nadále zaobírat nebude, v tomto odkazuje na výše uvedená rozhodnutí. Nadále však bude hodnotit otázku promlčení.

47. Soud se tedy nadále zaobírá pouze právním jednáním, jímž se žalobkyně dovolala neúčinnosti.

48. Jak uvádí Nejvyšší soud ČR, tak právo dovolat se relativní neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů může být vykonáno nejen tím, že bude podána žaloba soudu, ale i tím, že bude uplatněno mimosoudně, a to pouze vůči tomu, kdo na základě vypořádání SJM nabyl právo za podmínek v režimu § 737 o. z. Soud tak nadále hodnotí právní jednání učiněná žalobkyně vůči žalované, neboť tato je tím subjektem, který nabyl majetek společného jmění manželů z dohody o vypořádání společného jmění manželů. Nejvyšší soud ČR k tomuto odkázal na právní jednání oznámení žalobkyně vůči žalované ze dne [datum], učiněné prostřednictvím notářky [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomuto zdůraznil, že soud musí toto jednání hodnotit v režimu § 551 a násl. o. z., tedy nikoliv podle toho, jak je označeno, nýbrž podle toho, jaký je jeho obsah.

49. V případě tohoto právního jednání není o jeho obsahu pochyb. Pokud bylo označeno tak, že se jedná o dovolání se neúčinnosti právního jednání dle § 593 o. z., tak za situace, kdy nadále je této listiny přesně uvedeno, popsáno, čeho se žalobkyně domáhá, nemůže mít samotné označení dopad na hodnocení dalšího obsahu listiny. V této je popsán závazek [jméno FO], je nezaměnitelným způsobem označena dohoda, jejíž neúčinnosti se žalobkyně dovolává, a je zcela jednoznačně uvedeno, že se žalobkyně dovolává neúčinnosti této. Ta skutečnost, že uvedená listina byla doručena do právní dispozice žalované je taktéž nepochybná, neboť žalovaná na ni reagovala vyjádřením, z nějž je najisto postaveno, že dovolání se neúčinnosti právního jednání jí bylo doručeno dne [datum]. Z vyjádření žalované je taktéž zřejmým, že zcela přesně vnímala, čeho se žalobkyně domáhá. Tedy o obsahu listiny, jíž se žalobkyně dovolává neúčinnosti, nebylo žádného sporu, nebyla zde žádná nesrozumitelnost. Vůle žalobkyně, to, jakých účinků se hodlala domoci, jaké účinky svým právním jednáním hodlala vyvolat, je nepochybným.

50. Pokud v řízení bylo zjištěno, že byla učiněna dovolání se neúčinnosti právního jednání dlužníka, právním jednáním ze dne [datum], přičemž dohoda o vypořádání společného jmění manželů byla uzavřena dne [datum], nezbývá, nežli než uzavřít, že nárok není promlčen. Jak již bylo uvedeno, žalovaná k tomuto adresovala vyjádření, kdy uvedla, že dne [datum] jí bylo doručeno notářem [tituly před jménem] [jméno FO], oznámení věřitele, žalobce, o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, dohody o vypořádání SJM. Co se týká obsahu právního jednání, tak v souladu se závěrem Nejvyššího soudu ČR soud učinil výklad tohoto právního jednání. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR, tak rozhodným není označení právního jednání, nýbrž jeho obsah, vůle projevená žalobkyní, která je zde projevena nepochybně. Za situace, kdy právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu může být uplatněno jak žalobou u soudu tak i „v případě, že bylo vykonáno vůči ostatním (všem) účastníkům právního úkonu jen mimosoudně“, jak uvádí Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, přičemž k takovémuto jednání došlo s odstupem tří měsíců ode dne napadaného právního jednání, nezbývá nežli uzavřít, že nárok není promlčen.

51. Tedy již právní jednání učiněné podáním [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO] musí nutně vést k závěru, že nárok není promlčen. Žalobkyně však následně odkázala i listinu, jíž jest žaloba adresovaná Okresnímu soudu [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka], která byla soudu podána dne [datum]. Jejím obsahem jsou skutková tvrzení uplatněná shodně jako v této souzené věci, kdy výslovně žalobkyně v této listině uvádí, že se domáhá neúčinnosti právního jednání, jímž jest dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum]. Z elektronického systému soudu bylo zjištěno, že žalovaná na tuto žalobu reagovala podáním doručeným soudu dne [datum], nadále bylo ve věci konáno jednání dne [datum], k němuž se dostavil právní zástupce žalované. Je tedy zcela nepochybným, že žaloba ve věci podaná se dostala do právní dispozice žalované před uplynutím promlčecí doby, žalovaná na ni v této době reagovala, a to jak svým vyjádřením k žalobě, jak i v rámci jednání, které se konalo u soudu. To, že následně žalobkyně žalobu vzala zpět, není rozhodným, neboť soud nyní hodnotí pouze, zdali bylo učiněno hmotněprávní jednání vůči žalované, dostalo se do její právní dispozice, a žalobkyně se jím dovolala neúčinnosti právního jednání dlužníka. Za situace, kdy hmotněprávní jednání může být i součástí žalobního návrhu, přičemž žalobkyně zde skutek líčí shodně jako v podání notáře [tituly před jménem] [jméno FO], lze uzavřít, že i listinou, jíž jest žaloba ve věci sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně ve lhůtě neúčinnosti dovolala. Pro úplnost soud konstatuje, že označení právního jednání, tedy to, že žalobkyně odkázala ustanovení § 589 o. z., není rozhodným, rozhodným je obsah právního jednání.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, jakožto ve věci plně úspěšnému účastníku řízení byly přiznány náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení a uhrazeného soudního poplatku.

53. Ve věci je aplikováno ustanovení § 9, odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy odměna advokáta takto za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb.

54. Právní zástupce žalobkyně učinil v prvém řízení před soudem prvého stupně úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí věci, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu dne 1. 12. 2021, písemné podání – závěrečný návrh, účast při jednání soudu dne 17. 12. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), citované vyhlášky á 1 500 Kč, tedy celkem 6 000 Kč. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 1 200 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 1 512 Kč. Žalobkyně uhradil soudní poplatek z návrhu ve výši 5 000 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně žalobkyně za prvé řízení před soudem prvého stupně tak činí 13 712 Kč.

55. Dále právní zástupce žalobkyně učinil v druhém řízení před soudem prvého stupně úkony právní pomoci, jimiž jsou nahlédnutí do spisu, doplnění skutkových tvrzení na čl. 228 – 229 spisu, účast při jednání soudu dne 10. 4. 2024. Pakliže žalobkyně učinila vyjádření k vyjádření žalovaného, tak se jedná o úkon zcela nadbytečný, řízení je vedeno zásadou ústnosti, vyjádření ve věci tak má účastník činit především při jednání soudu, tudíž náklady řízení za tento úkon nebyl žalobkyni přiznány. Dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2, písm. f) citované vyhlášky je ve věci vyčísleno 3 úkony právní pomoci á 1 500 Kč, tedy celkem 4 500 Kč. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 900 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 1 134 Kč. Celková částka nákladů řízení na straně žalobkyně za druhé řízení před soudem prvého stupně tak činí 6 534 Kč.

56. Náhrada nákladů za řízení před soudem odvolacím činí celkem 9 056 Kč a sestává z odměny advokáta za úkony právní služby po 1 500 Kč, jimiž jsou podání odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne 17. 8. 2022 podle § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 citované vyhlášky, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 o. s. ř. a 21% DPH ve výši 756 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně uhradila soudní poplatek za podané odvolání ve výši 5 000 Kč. Celkem tedy náklady odvolacího řízení činí částku 9 056 Kč.

57. Náhrada nákladů za řízení před soudem dovolacím činí celkem 16 178 Kč a sestává z odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 500 Kč (podání dovolání) podle § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 citované vyhlášky, 2 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 o. s. ř. a 21% DPH ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Dále žalobkyně uhradila soudní poplatek za podání dovolání ve výši 14 000 Kč. Náklady dovolacího řízení tak činí 16 178 Kč.

58. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně jsou tak tvořeny součtem částek 13 712 Kč + 6 534 Kč + 9 056 Kč + 16 178 Kč => 45 480 Kč. Co se týká lhůty k plnění, tak tato je dána ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř. Ke lhůtě plnění soud konstatuje, že není dán předpoklad pro uložení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě. Žalovaná je povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení