23 C 342/2020 - 529

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 1 041 726 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 041 726 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 041 726 Kč od 19.12.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 317 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 33 935 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Argumentace stran:

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou k soudu dne 18.11.2020 domáhala proti žalované zaplacení částky 1 041 726 Kč představující cenu dlažby, kterou si žalovaná bez právního důvodu ponechala a zpracovala ji v rámci jiné zakázky. Žalobu odůvodnila tím, že se žalobkyně v roce 2014 ucházela o zakázku [právnická osoba]. ([Anonymizováno]), jejíž součástí byly i dodávky kamenné dlažby určené letištěm. Zakázku žalobkyně získala a dne 28.8.2014 uzavřela s [Anonymizováno] smlouvu o dílo. V souvislosti s touto zakázkou poptala žalobkyně žalovanou, zda by dlažbu dodala a namontovala jako subdodavatel žalobkyně. Na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a letištěm došlo mezi účastníky ke sjednání smlouvy o dodání kamenné dlažby a o jejím zabudování, jejímž předmětem byla dodávka 2 582 m2 kamenné dlažby. Ke sjednání smlouvy došlo za přítomnosti jednatele žalobkyně, jednatele žalované a paní [jméno FO], projektové manažerky žalobkyně. Za účelem písemného zachycení dohody smluvních stran vyhotovila žalobkyně písemnou smlouvu, kterou smluvní strany podepsaly. Jednatel žalované však s odůvodněním, že nemá u sebe razítko, obě písemná a podepsaná vyhotovení smlouvy odnesl s příslibem, že je následně donese zpět žalobkyni, což však následně neučinil. Úmyslem stran bylo vycházet v obsahu smlouvy ze smlouvy [Anonymizováno], aby byl jejich smluvní vztah obdobný. Obě strany se cítily dohodou vázány, jak potvrzuje jejich vzájemné jednání (žalovaná vystavila fakturu za dodávku dlažby, 10% zádržné) a další část spolupráce představovalo zapojení žalované při pokládce. Žalovaná však existenci písemné smlouvy popírá. Součástí písemné smlouvy přitom byly obchodní podmínky, které obsahovaly mj. ujednání o 15leté promlčecí lhůtě. Dlažba byla po celou dobu uskladněna ve skladu žalované a odtud byla průběžně odebírána pro potřeby realizace zakázky. Z celkového objemu 2 582 m2 bylo při plnění zakázky zpracováno 734 m2 (etapy I a II), tzn. v rámci zakázky nebylo dodáno 1 848 m2 dlažby. Další etapy (III a IV) již realizovány nebyly, neboť [Anonymizováno] dopisem z 19.1.2016 zúžilo rozsah plnění díla. O tom byla žalovaná bezodkladně vyrozuměna. Ještě před zúžením rozsahu díla se letiště domáhalo dodání zbývající kamenné dlažby (prostředky na zakoupení dlažby uhradilo letiště žalobkyni a ta následně žalované), o čemž byla žalovaná rovněž informována, avšak nijak nereagovala. Z důvodu negativního postoje žalované změnilo letiště svůj požadavek a vyzvalo žalobkyni k vrácení částky uhrazené za dodávku dlažby v rozsahu její nezabudované části. Následně bylo zjištěno, že žalobkyní uhrazená dlažba byla žalovanou opětovně prodána společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., pro niž žalovaná, rovněž v postavení subdodavatele, zakázku na letišti dokončila. Ohledně zbývající části byla tudíž žalobkyně nucena smlouvu se žalovanou vypovědět, odstoupení od smlouvy ze dne 11.12.2018 bylo žalované doručeno dne 18.12.2018. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně argumentuje i tím, že ohledně samotné dlažby byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, k převodu vlastnického práva na žalobkyni došlo ke dni 16.12.20214, přičemž vlastnické právo se nepromlčuje. Dle žalobkyně pak může být její nárok kvalifikován jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebo nárok na náhradu újmy, a to tím, že žalovaná neumožnila žalobkyni jako vlastníku dlažby s dlažbou disponovat a dále ji prodala třetí osobě. Jednání žalované hodnotí žalobkyně jako úmyslné porušení dobrých mravů, porušení zákona i porušení smluvní povinnosti. Újmu či bezdůvodné obohacení vyčíslila žalobkyně přinejmenším na částku 1 255 716 Kč. Protože však žalovaná v minulosti uplatňovala proti žalobkyni domnělé nároky v celkové výši 213 990 Kč a jednostranně je započítávala proti nároku žalobkyně, v zájmu snahy o zjednodušení soudního řízení ponížila žalobkyně požadovaný nárok na částku 1 041 726 Kč, byť nároky žalované neuznává.

2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala. Uvedla, že žalobkyně již obdobný nárok u soudu uplatnila, avšak řízení bylo pro zpětvzetí žalobkyní zastaveno. Žalovaná uvedla, že její jednatel písemnou smlouvu o dílo nikdy nepodepsal. Mezi účastníky byla uzavřena jen ústní smlouva o dílo, v rámci níž se účastníci shodli zejména na celkovém množství dlažby (2 582 m2), jednotkové ceně za dlažbu 755 Kč/m2, jednotkové ceně za montáž 1 100 Kč/m2 a celkové ceně za zhotovení díla ve výši 4 783 228 Kč. Žalovaná se cítila být vázána především cenovou nabídkou s tím, že to byl právě jednatel žalované, který cenovou nabídku zpracoval a ty údaje do ní vyplnil na základě šablony od jednatele žalobkyně po vzájemné dohodě. Faktura č. [Anonymizováno] byla dle žalované fakturou zálohovou. Splatnost první faktury byla stanovena na 19 dní, splatnost druhé na 30 dnů a splatnost třetí z faktur na 14 dnů. Dle údajné smlouvy ale měla být sjednaná 45denní splatnost. Samotné 10% zádržné je pravidelným ujednáním při placení záloh ze smluv o dílo a nedokazuje, že by žalovaná akceptovala písemnou smlouvu o dílo. Dle žalované to byla žalovaná, kdo nabyla vlastnické právo k dlažbě, skladovala ji a po dobu trvání vlastnictví nesla výdaje za skladování a odpovědnost nebezpečí škody. Žalobkyně dle žalované směšuje množství dlažby, kterou žalovaná dopravila na místo montáže s množstvím dlažby, která byla zabudována. Žalovaná popřela, že by jí byla doručena listina ze dne 22.1.2016 o zúžení rozsahu díla. Žalovaná byla srozuměna (a žalobkyni to muselo být zřejmé již v říjnu 2015), že [Anonymizováno] znemožní žalobkyni dokončit dílo a z toho důvodu bude i žalované znemožněno dokončit 3. a další etapy díla. Především pak žalovaná namítla, že před podáním žaloby uplynula promlčecí doba všech nároků uplatněných žalobkyní proti žalované. Z dopisu [Anonymizováno] ze dne 19.1.2016 vyplývá, že krátce po tomto datu byla žalobkyně seznámena s nemožností pokračovat ve zhotovení díla žalovanou pro žalobkyni. K marnému uplynutí promlčecí doby proto došlo nejpozději na konci ledna 2019. Dle žalované [Anonymizováno] při provádění 1. a 2. etapy opakovaně vytklo žalobkyni vady na zhotovování části dodávek, které dodali pracovníci žalobkyně. Těmito vadami žalobkyně zapříčinila zpožďování zahájení i postup prací žalované. Žalobkyně tak ve vztahu k žalované zcela zmařila dokončení provedení dodávky 3., 4. a 5. etapy pro příčiny, za které odpovídá žalobkyně. Žalobkyně je proto povinna zaplatit žalované cenu za dílo, kterou důvodně očekávala, s níženou o to, co žalovaná neprovedením díla ušetřila. [Anonymizováno] vůči dodávce žalované nemělo výhrad. Žalovaná následně uzavřela smlouvu o dílo se společností [právnická osoba], pro niž provedla dodání a pokládku části zbývající dlažby v rámci 3., 4. a 5. etapy, avšak byla nucena uzavřít ji za cenu nižší. Rozdíl jednotkových cen násobený výměrami je dle názoru žalované ušlým ziskem žalované, za který odpovídá žalobkyně. Rozdíl v jednotkové ceně činil 635 Kč/m2. Při dodání celkem [hodnota] m2 tak výše ušlého zisku žalované činí 789 305 bez DPH. Žalovaná také namítla, že žalobkyně nemohla platně odstoupit od „smlouvy na dodávku a montáž kamenné dlažby“ listinou ze dne 11.12.2018, neboť k uzavření smlouvy na „dodání uhrazeného zboží“ nedošlo a sama žalobkyně v důsledku svého vadného plnění pro [Anonymizováno] znemožnila žalované dokončit 3., 4. a 5. etapu smlouvy o dílo pro žalobkyni. Déle než 3 roky po tomto trvalém znemožnění již žalobkyni právo platně odstoupit od smlouvy nenáleží. V průběhu řízení pak žalovaná z opatrnosti namítla neplatnost případné písemné smlouvy o dílo z důvodu rozporu s dobrými mravy a se zákonem, neboť znění smlouvy obsahuje řadu ujednání výlučně v neprospěch zhotovitele.

2. Provedené dokazování, hodnocení důkazů a skutková zjištění: 3. [adresa] předmětem dokazování v tomto řízení se stalo tvrzení žalobkyně o uzavření písemné smlouvy o dílo mezi účastníky, popř. alespoň její uzavření konkludentně na základě jednání žalované po obdržení návrhu smlouvy. Z důvodu přehlednosti jsou posouzení důkazů k této otázce věnovány oddíly 2.2. a 2.3 odůvodnění tohoto rozsudku. Úvodní část odůvodnění (oddíl 2.1) slouží především jako časová osa případu, kterou má soud za prokázanou. 2.1 Chronologický sled událostí 4. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Jejím jednatelem a jediným společníkem je a po celou dobu její existence i byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná je rovněž podnikající právnickou osobu, jejímž předmětem podnikání je mj. zpracování kamene. Jejím jednatelem a jediným společníkem je a po celou dobu její existence i byl [tituly před jménem] [jméno FO]. (Zjištěno z výpisů z obchodního rejstříku účastnic na č.l. 11-12.). Jednatelé obou účastnic se vzájemně osobně znají již od vysoké školy, až do vzniku sporu byli kamarádi a spolupracovali na více zakázkách (zjištěno z výslechu jednatele žalované, z výslechu svědkyně [jméno FO], z úředního záznamu o podání vysvětlení jednatelem žalované ze dne 22.9.2017 na č.l. 222-223 i z formy jejich vzájemné mailové komunikace).

5. Před uzavřením smlouvy o dílo mezi žalobkyní a [Anonymizováno] proběhla mezi účastníky e-mailová a telefonická komunikace:

6. První doložená komunikace proběhla již v květnu 2014. [Anonymizováno] v rámci záměru realizace své zakázky dne 12.5.2014 změnilo specifikaci požadavku na materiál v zadávací dokumentaci na „Granit ozn. G 654, povrch opalovaný a kartáčovaný, rozměr 1 000x500x30mm, místo lomu – Čína“ (zjištěno ze změny specifikace materiálu ze dne [datum] na č.l. 166). Dne 14.5.2014 zaslala [jméno FO], zaměstnankyně žalobkyně, jednateli žalované odkaz na projektovou dokumentaci k zakázce letiště s přístupovými údaji. Dle předmětu e-mailu „FW:0224001241_Oprava izolace na zásobovacím tunelem-pozvánka do výběrového řízení“ již mezi účastníky probíhala komunikace ohledně předmětné výběrového řízení. (Zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 167). Samotný obsah zadávací dokumentace je doložen na č.l. 167 verte-191. V souvislosti s předvýběrem dlažby požádalo [Anonymizováno] žalobkyni o zaslání cenové nabídky na předmětný typ dlažby z Číny a ještě druhý typ dlažby z ČR, a to do 18.6.2014 (zjištěno z e-mailu [Anonymizováno] ze dne 12.6.2014 na č.l. 192). V návaznosti na to v mailu ze dne 13.6.2014 žádá [jméno FO] žalovanou o rychlé nacenění (zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 192). E-mailem ze dne 25.6.2014 přeposlala [jméno FO] jednateli žalované vyjádření [Anonymizováno] s tím, že pan [jméno FO] jej bude telefonicky kontaktovat. Obsahem vyjádření [Anonymizováno] bylo rozhodnutí použít variantu kamene z Číny G564, povrch opalovaný, kartáčovaný. (Zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 13.) 7. [Anonymizováno] tak nakonec zvolilo dlažbu z Číny a řešilo různé varianty jejího zajištění, a to i s jiným subjektem, Kamenictví [adresa]. Z e-mailové komunikace je zřejmé, že [Anonymizováno] mělo skutečně z počátku zájem zajistit nejprve nákup dlažby samostatnou kupní smlouvou. (Zjištěno z emailové komunikace z 16.7.-28.7.2014 především mezi [Anonymizováno] a Kamenictvím [adresa] na č.l. 193-198). Z jakého důvodu nedošlo k nákupu dlažby zvlášť, ani z jakého důvodu nevyšlo jednání s Kamenictvím [adresa], však z dokazování nevyplývá.

8. Dne 28.8.2014 došlo na základě výsledku veřejného výběrového řízení k uzavření smlouvy o dílo mezi [Anonymizováno] [adresa], a.s. a žalobkyní, jejímž předmětem byla oprava hydroizolace nad zásobovacím tunelem před Terminálem 1. Cena díla byla sjednána na 13 490 095 Kč. Z hlediska tohoto řízení je třeba upozornit především na čl. 1.4.2 smlouvy, dle něhož: Objednatel je oprávněn před zahájením realizace Díla či během jeho provádění upravit, zejména zúžit rozsah plnění Díla nebo jednotlivé Dílčí plnění nezadat bez udání důvodu a Dodavatel je povinen tato rozhodnutí respektovat a položky, které nebudou objednatelem požadovány, neprovádět a tím nepožadovat jejich úhradu. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno zádržné ve výši 10 % z každé částky fakturované dodavatelem objednateli. Součástí smlouvy bylo 5 příloh specifikovaných v čl. 14.

11. První přílohou byly smluvní podmínky [Anonymizováno], z nichž je třeba upozornit na č.l. 9.15, dle něhož: Vlastnické právo k Dílu nabývá Objednatel. Pro tyto účely Strany sjednávají, že vlastnické právo k dílu nabývá Objednatel průběžně a postupně tak, jak je Dílo zhotovováno. Materiály, technologická zařízení a další věci opatřené Dodavatelem k provedené Díla přecházejí do vlastnictví Objednatele okamžikem, kdy se stanou součástí Díla, přičemž kupní cena a veškeré tyto věci je součástí Ceny Díla. V čl. 17.2 obchodních podmínek je pak uvedeno: Objednatel a Dodavatel pro účely plnění ze Smlouvy ujednávají delší promlčecí lhůtu, než jaká je stanovena Občanských zákoníkem, a to v ujednaném trvání 15 let. Z přílohy smlouvy č. [hodnota], Cenové kalkulace, vyplývá mj. sjednaný objem dlažby 2 581, 821 m2 v ceně 785 Kč/m2, tj. celkem 2 026 729,49 Kč. (Zjištěno ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalobkyní ze dne 28.8.2014 včetně příloh, především obchodních podmínek a kalkulace na č.l. 19-48.) Dodatkem č. [hodnota] k výše uvedené smlouvě o dílo byla změněna cena díla na 14 905 462 Kč, a to s ohledem na některé méněpráce a naopak další vícepráce. Změny byly specifikovány v přílohách (pokyny ke změně a nový harmonogram s kalkulací). Pokládky dlažby se změna nedotkla. (Zjištěno z dodatku č. [hodnota] včetně příloh na č.l. 49-55 a porovnáním obou kalkulací.)

9. Objednávku předmětné dlažby z Číny v rozsahu 2 600 m2 učinila žalovaná prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. dne 2.9.2014. Termín dodání byl v objednávce uveden od začátku října do konce listopadu 2014. (Zjištěno z objednávky na č.l. 14 a z výpovědi jednatele žalované.) Dne 26.11.2014 proběhla e-mailová komunikace mezi jednateli účastnic. Jednatel žalované sděluje, že posílá fotky ze skladu pro kontrolu a může i přivézt jednu nebo dvě desky na ukázku. Celá dodávka má být komplet dovezena kolem 8.12.2014. Žádá však o to, aby fakturace proběhla ještě v listopadu s tím, že k úhradě (patrně ze strany [Anonymizováno], neboť uvádí „úhradu můžou provést“) až v prosinci. Oba jednatelé si v e-mailu tykají. (Zjištěno z e-mailu ze dne 26.11.2014 na č.l. 15.)

10. Žalobkyně v počátku řízení nejprve předložila žalovanou nepodepsanou kopii smlouvy (na č.l. 56-62, včetně obchodních podmínek na č.l. 63-73). Smlouva byla podepsaná pouze jednatelem žalobkyně, opatřena razítkem žalobkyně, avšak i ze strany žalobkyně byla nedatovaná. Smlouva v podstatě téměř kopírovala obsah smlouvy o dílo uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalobkyní, došlo pouze k úpravě obsahu týkajícího se rozsahu subdodávky a k vynechání ustanovení, která na daný vztah nepasovala. Předmět díla byl vymezen jako výměna žulové dlažby nad zásobovacím tunelem, před Terminálem 1(čl. 1.3) a cena díla byla sjednána na 4 783 228 Kč (čl. 4.1). V preambuli (písm. B) bylo uvedeno, že Dodavatel má zájem pro Objednatele zhotovit stavbu „Výměna žulové dlažby nad zásobovacím tunelem, před T1, [Anonymizováno] [adresa]“ v rozsahu dodávky, montáže a bouracích prací stanovených v příloze č. [hodnota] smlouvy a v souladu se zadávacími podmínkami Zadávacího řízení uvedenými zejména v zadávací dokumentaci. Dle čl. 1.2 jsou pak neoddělitelnou součástí smlouvy obchodní podmínky (příloha č. [hodnota]). Součástí této smlouvy bylo rovněž převzaté ujednání, že Objednatel je oprávněn během provádění díla upravit, zejména zúžit rozsah plnění Díla. Dodavatel je povinen toto rozhodnutí respektovat a položky, které nebudou Objednatelem požadovány neprovádět (čl. 10.5.) či ustanovení o 10% zádržném (čl. 6) a dále ujednání o 45denní splatnosti faktur (čl. 5.3, zatímco smlouva s letištěm obsahovala ve svém čl. 5.3 ujednání o 30 denní splatnosti). Rovněž seznam příloh se shodoval se smlouvou s [Anonymizováno]. Obchodní podmínky žalobkyně taktéž vycházejí z obchodních podmínek s [Anonymizováno] a obsahují ujednání o 15leté promlčecí lhůtě pro účely plnění ze Smlouvy (čl. 17.2) a mj. i totožné ujednání o nabývání vlastnického práva, tj. Vlastnické právo k Dílu nabývá Objednatel. Pro tyto účely Strany sjednávají, že vlastnické právo k Dílu nabývá Objednatel průběžně a postupně tak, jak je Dílo zhotovováno. Materiály, technologická zařízení a další věci opatřené Dodavatelem k provedené Díla přecházejí do vlastnictví Objednatele okamžikem, kdy se stanou součástí Díla, přičemž kupní cena a veškeré tyto věci je součástí Ceny Díla (čl. 9.15).

11. Návrh shora uvedené smlouvy zaslala [jméno FO] e-mailem jednateli žalované dne 30.9.2014 ve 13:02 (zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 74-81). Dalším e-mailem z téhož dne v 15:10 zaslala [jméno FO] jednateli žalované i obchodní podmínky, které měly být součástí smlouvy (zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 82-92). Na posledně uvedený e-mail reagoval hned v 15:16 jednatel žalované, když uvedl: [právnická osoba], ještě potřebuji cenovou nabídku, která by měla být přílohou smlouvy (zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 93). Opět téměř okamžitě reagovala [jméno FO] a v 15:29 zasílá jednateli žalovaného cenovou nabídku, soubor „[Anonymizováno]“. Cenová nabídka odpovídá návrhu smlouvy (4 783 228,10 Kč). Rozsah dlažby odpovídal kalkulaci letiště, tj. 2 581,821 m2 za jednotkovou cenu 755 Kč/m2, tj. za samotnou dodávku dlažby 1 949 274,86 Kč. (Zjištěno z e-mailu na č.l. 94 včetně cenové nabídky na č.l. 95.)

12. Předmětná dlažba byla žalovanou vyfakturována žalobkyni fakturou ze dne 9.12.2014 znějící na 1 949 410 Kč, v množství 2 582 m2 po 755 Kč/m2, VS [tel. číslo] Splatnost faktury byla uvedena 28.12.2014 (tj. 19 dní od data vystavení). V pravém horním rohu bylo vytištěno: Kupní smlouva/FAKTURA/Daňový doklad, v samotném textu faktury pak: Fakturujeme Vám výrobu a montáž kamenné dlažby dle objednání na akci terminál 1, [Anonymizováno] „[adresa] [právnická osoba] etapa. (Zjištěno z faktury č. 1410/211 na č.l. 97.) K dotazu, proč je na faktuře uvedeno mj. „kupní smlouva“, jednatel žalované v rámci své výpovědi uvedl, že takto to mají v počítačovém programu označené všechny faktury, zálohové i prodejní. Dle jednatele žalované se mělo jednat o zálohovou fakturu.

13. Dne 16.12.2014 došlo k „protokolárnímu předání dlažby“ mezi žalobkyní a [Anonymizováno]. Zjevně se však nejednalo o předání v pravém slova smyslu, ale spíše o kontrolu dodávky kamenné dlažby, především kvality a množství. V protokole o předání bylo uvedeno, že lze konstatovat, že k datu 16.12.2014 je dlažba kompletní a je uskladněna v externím skladu zhotovitele (dle protokolu myšleno žalobkyně). (Zjištěno z protokolu o předání/převzetí díla ze dne 16.12.2014 na č.l. 99.) Ve skutečnosti se jednalo o sklad zajištěný žalovanou u spol. [právnická osoba]., v obci [adresa], cca 30 km od Prahy, odkud byla dlažba postupně odvážena na [Anonymizováno]. (Zjištěno z výslechu jednatele žalované a z úředního záznamu o podání vysvětlení jednatelem žalované ze dne 22.9.2017 na č.l. 222-223). Stav dlažby a její uskladnění byly zachyceny na fotografiích, vady zjištěny nebyly (zjištěno z fotografií na č.l. 100-102 a předávacího protokolu).

14. Úhrada za dlažbu došla žalobkyni ze strany [Anonymizováno] na účet žalobkyně dne 12.1.2015 ve výši 1 974 589,82 Kč a hned týž den žalobkyně obratem uhradila žalované za dlažbu částku 1 754 469 Kč s uvedením příslušného VS dle faktury žalované. Tato částka odpovídá fakturaci žalované po odečtení zádržného 10 %. (Zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 12.1.2015 na č.l. 98.)

15. Fakturou ze dne 1.8.2015 č. 1510/155 s datem splatnosti 31.8.2015 pak žalovaná vyfakturovala žalobkyni cenu jejích stavebních prací ve výši 121 120 Kč. Rovněž tato faktura obsahovala v pravém horním rohu text: Kupní smlouva/FAKTURA/Daňový doklad. V samotném textu faktury pak bylo uvedeno: Fakturujeme Vám dodávku a montáž kamenné dlažby dle objednání na akci Terminál 1 - [Anonymizováno] [adresa]. Jednou z fakturovaných položek je kladení dlažby z kamene pravoúhlých desek tl. 30mm do betonového lože – 152 m2 po 700 Kč/m2. Na faktuře je ručně psaná poznámka jednatele žalobkyně: Řešit. Nesouhlasím s cenou montáže 700,- ?? Zaplaceno 100 000,-. (Zjištěno z faktury č. 1510/155 na č.l. 122.) Další fakturou ze dne 1.10.2015 č. 1510/181 vyfakturovala žalovaná žalobkyni stavební práce v ceně 242 870 Kč. Rovněž tato faktura obsahovala v pravém horním rohu text: Kupní smlouva/FAKTURA/Daňový doklad. V samotném textu faktury pak bylo shodně uvedeno i: Fakturujeme Vám dodávku a montáž kamenné dlažby dle objednání na akci Terminál 1 - [Anonymizováno] [adresa]. (Zjištěno z faktury č. 1510/181 na č.l. 123.) Všechny 3 faktury (tj. č. 1410/211, č. 1510/155 a č. 1510/181) obsahují označení akce 14100085.

16. S prováděním stavby (etap I a II) docházelo k průtahům a vedení [Anonymizováno] počalo věc řešit. Ohledně samotné dlažby pak byla vedena následující e-mailová komunikace: Dne 3.11.2015 žádá [tituly před jménem] [Anonymizováno] (manažer stavby za [Anonymizováno]) žalobkyni o předání zbývající části kamenné dlažby na místo provádění díla s tím, že dlažba bude dočasně, do realizace pokládky, uskladněna v areálu letiště. Dne 4.11.2015 odpovídá [jméno FO], aby se v této záležitosti obracel přímo na dodavatele dlažby, na žalovanou, neboť ze strany žalobkyně byl kámen předán a ze strany [Anonymizováno] převzat již v prosinci 2014 a o dalším uskladnění muselo být vedeno jednání přímo mezi [Anonymizováno] a žalovanou. Dne 5.11.2015 reaguje [tituly před jménem] [Anonymizováno], zasílá předmětný předávací protokol a uvádí, že to co, uvádí v mailu, není pravda. Do doby zabudování dlažby odpovídá za dlažbu žalobkyně. Žádá o sdělení, kdy může očekávat dopravu dlažby. O dodání dlažby na stavbu pak za [Anonymizováno] urguje žalobkyni i [jméno FO] e-mailem ze dne 19.11.2015. Týž den jednatel žalobkyně reaguje, že termín neví, prověřuje možnosti skladu. Následně [jméno FO] žádá o sdělení termínu do 23.11.2015. E-mailem ze dne 30.11.2015 sděluje jednatel žalobkyně jednateli žalované, že investor požaduje uskladnění dlažby v areálu [Anonymizováno], žádá jej o informaci, kdy tak učiní a popisuje mu aktuální stav. Dne 1.12.2015 pak [tituly před jménem] [Anonymizováno] sděluje jednateli žalobkyně, že dosud neobdrželi odpověď. Žádají proto o návoz zbylé dlažby nejpozději do 11.12.2015 do areálu [Anonymizováno]. (Zjištěno z uvedené e-mailové komunikace na č.l. 109-112 a 118.)

17. K částečnému dovezení dlažby do areálu [Anonymizováno] došlo dne 7.12.2015. Žalobkyně doložila předání 67 m2 rozbalené „použité“ dlažby (protokol na č.l. 103), předání 93 m2 a předání dalších 124 m2 kompaktně zabalené dlažby (protokol na č.l. 104 a 105), tj. dne 7.12.2015 bylo předáno letišti celkem [hodnota] m2 dlažby. Soud dovozuje, že se jednalo o část dlažby, kterou disponovala přímo žalobkyně po jejím částečném zpracování a navezení v rámci prvních dvou etap, tedy nikoliv že by tuto část dlažby uvolnila ze skladu přímo žalovaná. (Zjištěno z úředního záznamu o podání vysvětlení jednatelem žalované ze dne 22.9.2017 na č.l. 222-223.)

18. Listinou ze dne 19.1.2016 uplatnilo [Anonymizováno] vůči žalobkyni nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením 2. etapy díla v celkové výši 1 800 000 Kč, dále uplatnilo proti žalobkyni nárok na uhrazení částky 79 336,25 Kč, kterou muselo [Anonymizováno] vynaložit za dodatečné kartáčování již položené dlažby (s tím, že povrch dlažby nebyl v rozporu s podmínkami smlouvy kartáčovaný; vyúčtována byla částka 175 Kč/m2 při ošetření 453,35 m2 již položené dlažby) a především zároveň [Anonymizováno] v souladu s čl. 1.4.2 smlouvy o dílo jednostranně rozhodlo o zúžení rozsahu plnění díla o veškeré dosud neprovedené práce, tedy o etapy 3,4,5 a 6. V souvislosti se zúžením rozsahu díla požádalo letiště žalobkyni o vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1 635 261,76 Kč za kamennou dlažbu, která byla [Anonymizováno] zaplacena žalobkyni, a to v rozsahu, v jakém nebyla žalobkyní zabudována do díla, čímž se, jak [Anonymizováno] samo uvedlo, nestala součástí díla dle SoD a dle čl. 9.15 obchodních podmínek k SoD tedy nepřešla do vlastnictví Objednatele. Lhůtu k vrácení stanovilo [Anonymizováno] do 29.1.2016. [Anonymizováno] však nabídlo žalobkyni, bude-li mít o to sama zájem, že od ní zbylou dlažbu původně určenou k provedení dalších etap odkoupí, a to za původní kupní cenu 785 m2 s odpočtem 175 Kč/m2 za její dodatečné kartáčování. (Zjištěno z uvedené listiny ze dne 19.1.2016 na č.l. 106.)

19. V souvislosti se zúžením rozsahu díla ze strany [Anonymizováno] učinila obdobné opatření i žalobkyně vůči žalované, a to listinou ze dne 22.1.2016. V ní žalobkyně oznámila žalované, že v souladu se smluvním ujednáním čl. 1.4.2 ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a Všeobecných obchodních podmínek, zužuje rozsah díla o veškeré dosud neprovedené práce, tedy etapy č. 3, 4, 5 a 6 a dále odcitovala pasáž z listiny letiště ze dne 19.1.2016 o požadavku na vydání bezdůvodného obohacení za nespotřebovanou dlažbu. Odeslání této listiny prokazovala žalobkyně jen výpisem z vlastního systému s datem odeslání dne 22.1.2016, patrně nebyla odeslána doporučeně. (Zjištěno z uvedené listiny ze dne 22.1.2016 na č.l. 107 včetně otisku ze systému žalobkyně na č.l. 108.) Jednatel žalované v rámci své výpovědi uvedl, že neví, zda tuto listinu obdržel. Skutečnost, že [Anonymizováno] nemá v úmyslu se žalobkyní nadále spolupracovat na 3. a dalších etapách, se však jednatel žalované dozvěděl již v říjnu 2015. (Zjištěno z výpovědi jednatele žalované.)

20. Listinou ze dne 29.2.2016 započetlo [Anonymizováno] své pohledávky za žalobkyní ve výši 3 569 797,12 Kč (převážně se jedná o nároky uplatněné v listině ze dne 19.1.2016) proti vlastním závazkům vůči žalobkyni ve výši 2 077 093,99 Kč a ve lhůtě do 10.3.2016 vyzvalo [Anonymizováno] žalobkyni k úhradě částky 1 492 703,13 Kč (zjištěno z uvedené listiny na č.l. 116-117). Ohledně právních sporů mezi [Anonymizováno] a žalobkyní bylo nadále vedeno společné jednání stran. [Anonymizováno] mj. setrvalo na stanovisku, že dlažba, která nebyla zabudována do díla nebo dodána na sklad [Anonymizováno], není majetkem [Anonymizováno] a to již není ani ochotno ji do svého majetku přijmout. (Zjištěno ze stanoviska [Anonymizováno] ze dne 8.6.2017 na č.l. 121.) Nadále pak bylo mezi [Anonymizováno] a žalobkyní vedeno jednání o vypořádání vzájemných nároků. [Anonymizováno] však již ztratilo zájem o dodání zbývající dlažby. (Zjištěno z komunikace zástupců [Anonymizováno] a žalobkyně z 27.1.2017 a 17.3.2017 na č.l. 221.)

21. K uplatnění nároků vůči žalobkyni došlo i ze strany žalované, která v reakci na požadavek vydat dlažbu, zrekapitulovala, že z objednaného rozsahu 2 582 m2 bylo žalobkyni dodáno 755 m2, uvedla, kolik jí žalobkyně dluží na zádržném, na cenách prací (celkem 408 931 Kč) a dále, že za změnu dodacích podmínek způsobenou vlivem změny odběratele, požaduje uhradit ještě 480 077 Kč (rozdíl v ceně dodávek a montáže). Dodávku dlažby žalobkyni podmínila žalovaná uhrazením všech faktur po splatnosti a nákladů spojených se změnou odběratele ke konci roku 2016, celkem šlo o 889 008 Kč. (Zjištěno z odpovědi žalované žalobkyni ze dne 21.2.2017 na č.l. 235.) K vydání dlažby žalobkyni ze strany žalované nakonec nedošlo. Jednatel žalované to vysvětlil tím, že mu žalobkyně neuhradila za práce, které provedla žalovaná a protože věděl, že má žalobkyně s [Anonymizováno] problém a žádné peníze od ní neuvidí. Proto měl sdělit jednateli žalobkyně, že až zaplatí za jeho faktury, teprve potom se mohou o vydání dlažby bavit. (Zjištěno z výpovědi jednatele žalované.)

22. Protože se konkrétní údaje o dodané dlažbě v rámci provedených důkazů lišily, byť poměrně nevýznamně, učinili účastníci řízení v zájmu efektivity řízení nesporným, že žalovaná dodala žalobkyni celkem 734 m2 dlažby a naopak, nedodala jí 1 842 m2. 23. [Anonymizováno] následně zadalo nové výběrové řízení na etapy III-VI. Žalobkyně doložila soudu e-mail [Anonymizováno] ze dne 9.3.2016 s pozvánkou do výběrového řízení s tím, že adresátu e-mailu je pozvánka zasílána jakožto předpokládanému uchazeči. Kromě samotné skutečnosti, že tento e-mail předložila soudu žalobkyně, tudíž, že jím disponovala, však ze samotného důkazu nevyplývá, že žalobkyně byla jeho adresátem (v označení adresáta je uvedeno pouze „undisclosed recipients“, tj. v podstatě se jedná o skrytou kopii mailu, v níž nejsou adresáti zobrazeni). (Zjištěno z uvedeného e-mailu na č.l. 199 včetně obsahu nové zadávací dokumentace na č.l. 199 verte-219.) Žalobkyně se však v každém případě již o zakázku na další etapy neucházela. Dle svědkyně [jméno FO] se společnost dostala u [Anonymizováno] na „black list“.

24. Výběrové řízení na zbývající etapy vyhrála společnost [právnická osoba], s níž se žalovaná domluvila na spolupráci. Žalovaná jí dodala dlažbu, která jí zůstala na skladě a kterou pro ni žalovaná opět jako subdodavatel částečně i položila. Smlouva byla uzavřena písemně a obsahuje podpisy i otisk razítka obou stran. I smlouva o dílo mezi žalovanou a společností [právnická osoba] připomíná obsahově smlouvu s [Anonymizováno]. Mezi nedílnými součástmi této smlouvy nejsou uvedeny Obchodní podmínky, byť na ně smlouva na několika místech odkazuje. (Zjištěno ze smlouvy o dílo na zhotovení stavby „Oprava hydroizolace nad zásobovacím tunelem (etapa III-VI) – T1 [Anonymizováno] [adresa] ze dne 5.10.2016 na č.l. 226-229 a z úředního záznamu o podání vysvětlení jednatelem žalované ze dne 22.9.2017 na č.l. 222-223.) K této smlouvě je doloženo celkem 7 faktur na celkovou částku 1 413 309 Kč, v rámci nichž je mj. vyfakturováno celkem 1 192 m2 předmětné dlažby po 720 Kč/m2 (zjištěno z faktur na č.l. 230-232). Jednatel žalované v té souvislosti vypověděl, že za účelem dodávky dlažby na stavbu ho zkontaktovali zástupci [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] se na základě toho spojila s ním a zástupci [Anonymizováno] mu řekli, že udělají nové výběrové řízení, ale již bez žalobkyně. Až budou mít nového vítěze, spojí se s ním a dají mu doporučení na žalovanou.

25. Předžalobní výzvou ze dne 11.12.2018 (prostřednictvím předchozí právní zástupkyně žalobkyně) vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného majetkového prospěchu ve výši 1 248 619 Kč s tím, že z celkového objednaného objemu dlažby 2 582 m2 dodala žalovaná pouze 670 m2 a ve zbytku, tj. 1912 m2 dodávka splněna nebyla. Ve výzvě žalobkyně uvádí, že z důvodu vadného plnění a podstatného porušení smlouvy odstupuje od uzavřené smlouvy na dodávku a montáž kamenné dlažby, neboť dodávka nebyla splněna. Výzva odkazovala na zákonná ustanovení týkající se kupní smlouvy. Výzva byla žalované doručena dne 18.12.2018. (Zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 113 včetně dokladu o doručení na č.l. 114-115.)

26. Dne 21.12.2018 podala žalobkyně k Okresnímu státnímu zastupitelství v [právnická osoba] podnět k zahájení šetření vůči žalované z důvodu možného spáchání přečinu z důvodu prodeje dlažby uhrazené žalobkyní jiné společnosti, a to [právnická osoba]

27. Další předžalobní výzvou ze dne 4.11.2020 vztahující se k tomuto řízení vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 1 200 299 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 5.11.2020. (Zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 9 včetně dokladu o doručení na č.l. 10.) 2.2 sporná otázka podpisu smlouvy o dílo žalovanou 28. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že s jednatelem žalované bylo nejprve vedeno jednání o dodávce dlažby a poté, co žalobkyně zakázku vyhrála, byla podepsána smlouva na realizaci, aby žalovaná dělala jak dodávku, tak i pokládku. Smlouva byla podepsána na podzim, mohlo to být koncem září nebo začátkem října. Jednatel žalované měl smlouvu podepsat v kanceláři žalobkyně. Ona doplnila některé věci do smlouvy, protože ho požádala, aby byl dopsán stavbyvedoucí a dále potřebovala seznam osob, které se budou na stavbě pohybovat. Jednatel žalované smlouvu podepsal, avšak oni požadovali, aby ji opatřil i razítkem. To ovšem s sebou jednatel žalované neměl. Šla do vedlejší kanceláře, aby smlouvy svázala, má za to, že podepsanou variantu i oskenovala, ale bohužel se jí nepodařilo ji dohledat, protože má nový počítač. Jednatel žalované si smlouvu nebo obě smlouvy vzal, že je orazítkuje a obratem je druhý den pošle. To se však nestalo ani přes několik výzev, především telefonických. U podpisu měla být ona a oba jednatelé účastnic. Svědkyně si nebyla vědoma, že by měl jednatel žalované k obsahu smlouvy nějaké výhrady. K dotazu, zda si pamatuje nějaké detaily, uvedla, že jednatel žalované vždy chodil v kvalitním drahém oblečení, má za to, že měl ten den na sobě černé džíny a pruhovaný svetřík zn. Polo s koženou bundou. Bavili se spolu i o horách, že si koupil byt ve Schladmingu a často tam jezdí s rodinou lyžovat. Jednatele žalované mohla vidět asi 5x, většinou v kanceláři žalobkyně v rámci předchozích zakázek.

29. Jednatel žalované v rámci své výpovědi uvedl, že s jednatelem žalobkyně se znají léta a v minulosti spolu dělali několik zakázek, v podstatě bez smlouvy, jen na podání ruky nebo po ústní dohodě. Na zakázce na [Anonymizováno] mu záleželo, byla to i otázka prestiže nebo reklamy. Od začátku bylo zřejmé a nikdy to dle něj nebylo jinak, než že se dlažba bude dodávat včetně montáže. Bez montáže by do toho nešli. Vždy dělají zakázku kompletně. I tu cenovou nabídku, aby byla konkurenčně co nejlepší, tvořili tak, že byla téměř s nulovým ziskem a ztrátu nahnali na ceně prací. Vyloučil proto, že by se mělo jednat o kupní smlouvu. S jednatelem žalobkyně se domluvili na tom, že žalobkyně bude dělat spodní konstrukce a demontáž a žalovaná montáž. Domluvili se na cenách, které se i několikrát upravovaly. Když dostal návrh smlouvy, měl hovořit s jednatelem žalobkyně (telefonicky či osobně), že s některými podmínkami nesouhlasí, především se jednalo o záruky a technologické postupy, protože ty obchodní podmínky, jak přiznal, ani nečetl. Záruky v délce 10 let za spárování považoval za nesmysl a také se bavili o tom, že chce, aby letiště za dlažbu zaplatilo zálohu. Zálohu na dodávku dlažby měl přitom jednatel žalobkyně zajistit. Situaci popsal tak, že po zaslání návrhu smlouvy řekl, že s některými věcmi nesouhlasí, obchodní podmínky ani nečetl, ty výtky se nakonec jen přešly a žalobkyně po něm nic nechtěla. Ujednání o 15leté promlčecí době v obchodních podmínkách si vůbec nebyl vědom, neřešil jej. Důležitá pro něj byla jen cenová nabídka, proto ji požadoval po paní [jméno FO]. V podstatě řešil jen nákup dlažby a fakturace, neboť na cenách už byli domluvení v rámci cenové nabídky. Termíny se nakonec stejně měnily, vše se řešilo za pochodu a ke smlouvě se už nevrátili. V sídle žalobkyně byl asi 2x, jednou kvůli předmětné zakázce a jednou asi 3 nebo 4 roky nazpět. [jméno FO] měl vidět rovněž asi jen 2x, seděla vždy jako sekretářka v druhé místnosti a uvařila jim kafe, to bylo vše. Schůzku, kde měl podepsat smlouvu o dílo, označil za lež, popřel také, že by měl černé džíny, koženou bundu nebo že by mluvil o Schladmingu. Černé džíny ani koženou bundu nikdy neměl a byt ve Schladmingu také ne. Poté, co nové výběrové řízení vyhrála společnosti [právnická osoba], mělo je [Anonymizováno] oslovit, aby poptali žalovanou, ale z důvodu, že věděli, že má dlažbu bez využití, přiměli ho snížit cenu a akce byla v podstatě prodělečná. Zakázku provedl především, aby si zachránil jméno. Jednatel žalované rovněž popřel, že by jej jednatel žalobkyně nebo paní [jméno FO] někdy urgovali o písemnou smlouvu, přišli s tím až potom, co jim začalo téct do bot a začali se shánět po smlouvě, kterou nikdy nepodepsali. Nepovažuje za logické, aby sám požadoval sepsat smlouvu, následně jí podepsal a poté se jí zdráhal vydat. Razítko vždy vozí s sebou, avšak není ani potřeba. Popsal také, jak dlažbu postupně odváželi z pronajatého skladu, eviduje proto, kolik dlažby se kdy ze skladu odvezlo, ale neexistuje evidence dodacích listů, protože je nepotřebovali. Dlažba byla dodávána včetně montáže, tudíž žádné podepsané „dodáky“ nepotřebovali, nešlo o dodávku zboží. Pro žalobkyni dodala žalovaná asi 770 m2 dlažby. Většinu zbývající dlažby dodala žalovaná na stavbu přes společnost [Anonymizováno], a to včetně montáže. Malou zbývající část pak žalovaná použila pro jinou pozdější zakázku. V době výslechu měli ve firmě ještě asi 50 m2 dlažby.

30. Jednatel žalované byl na předmětnou písemnou smlouvu o dílo dotazován i Policí ČR v rámci podání vysvětlení dne 22.9.2017 (na č.l. 222-223). K dotazu policie uvedl, že je to již dlouhá doba a pokud si vzpomíná, od jednatele žalobkyně dostal návrh smlouvy, ale průběžně tam bylo dojednáváno mnoho změn a zda byla smlouva podepsána, si již nepamatuje.

31. V průběhu řízení, v úvodu jednání konaného dne 8.11.2021, předložila žalobkyně soudu jako důkaz vytištěný nedatovaný scan smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky opatřený podpisem jednatele žalované a bez otisku razítka žalované. Ve scanu smlouvy již byl oproti návrhu smlouvy vyplněn v čl. [právnická osoba] hlavní stavbyvedoucí, a to „[tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO]“. Dle metadat nascanovaného pdf souboru měl být dokument vytvořen dne 7.10.2014.

32. Žalovaná tento soubor označila za padělek. Připustila, že podpis může být jednatele žalované, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o scan, je snadné použít podpis z jiného dokumentu. Žalovaná rovněž namítla, že důkaz byl předložen v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Soud souhlasí s tím, že obecně by koncentrace řízení bránila předložení tohoto důkazu, nicméně soud byl na jednání dne 8.11.2021 připraven poučit žalobkyni podle § 118a o.s.ř. o tom, že neunáší důkazní břemeno k tvrzení o uzavření písemné smlouvy o dílo účastníky. Jinými slovy, žalobkyně soud předběhla a pokud by tento důkaz nenavrhla sama, soud by jí na uvedeném jednání poučil, že je třeba důkazní návrhy doplnit. Z toho důvodu soud důkaz připustil.

33. K nalezenému souboru žalobkyně uvedla, že nález byl jen dílem náhody. Když žalobkyně oslovovala možné svědky, sdělil svědek [jméno FO], tehdejší stavbyvedoucí na zakázce [Anonymizováno], jednateli žalobkyně, že o existenci podepsané smlouvy ví a její scan viděl. Za jeho přispění byl soubor nalezen v datovém úložišti žalobkyně. Z odborného posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno], síťového a HW specialisty vyplynulo, že z metadat souboru se podává, že soubor byl vytvořen dne 7.10.2014 v 10:46:49 a na disk, na němž se nacházel, byl uložen téhož dne v 10:

49. Nebyla zjištěna žádná manipulace či jiné zásahy do zkoumaného souboru (zjištěno z uvedeného odborného vyjádření na č.l. 314 -317). Součástí odborného vyjádření byl i otisk obrazovky zjištěných metadat (č.l. 316, s tím, že totéž bylo zjištěno i z metadat předmětného souboru otevřeného v jednací síni) a otisk obrazovky z umístění souboru na disku žalobkyně (na č.l. 317). Z cesty umístění souboru vyplývá, že předmětný pdf scan smlouvy označený jako „doc20141007104312“ se nalézal na disku žalobkyně v následujícím umístění: Teto počítač > Verejne(\\192.168.2.210) (V:) > 2_Stavebni > 2015 LETIŠTĚ PRACOVNÍ > Oprava hydroizolace ZULA T1.

34. Svědek [jméno FO] uvedl, že se žalobkyní několik let spolupracovat jako stavební technik. Při několika zakázkách se setkal i s jednatelem žalované. Působí jako OSVČ, u žalobkyně nepůsobil jako zaměstnanec (ačkoliv zjevně nepřesně uvedl, že pracoval „na dohodu o provedení práce“). Na jaře 2014 se podílel na tvorbě cenové nabídky žalobkyně pro výběrové řízení a následně pak měl v případě zakázky na [Anonymizováno] na starosti administrativní činnost (seznam lidí mající přístup na stavbu, seznam vozidel apod.), objednávky, organizaci, částečně i řízení práce na stavbě a kontrolu práce i lidí. Většinu času spolupráce trávil na stavbách, nikoliv v kanceláři. Uvedl, že původně měl být na místě, když se smlouva o dílo se žalovanou měla podepisovat, ale nakonec se z pracovních důvodů té schůzky neúčastnil. Ví, že paní [jméno FO] tu smlouvu naskenovala a uložila ji na firemní datové úložiště. On měl k těmto datům přístup pro účely své práce. [jméno FO] nebo jednatel žalobkyně mu měli volat, že smlouva je podepsaná a že můžou tuto zakázku rozjet. Ve snaze najít scan souboru mu měl na podzim 2021 volat jednatel žalované, jestli náhodou nemá v počítači uložený scan té smlouvy, že ho nemůže najít. Uvedl, že ten soubor nemá, že už vše smazal, ale jednateli žalobkyně řekl, že ten soubor je stoprocentně uložen na tom firemním úložišti, protože odtud ho předtím stahoval. K dotazu zástupce žalované nebyl svědek příliš přesvědčivě schopný vysvětlit, nebo vybavit si, k čemu vlastně v rámci svých kompetencí, potřeboval znát obsahu smlouvy o dílo uzavřené se žalovanou nebo jaké informace ve smlouvě pro své potřeby hledal. Následně uvedl, že v rámci dokumentace dělal přípravu cenové nabídky, ukládal cenové nabídky od dodavatelů materiálu, dělal měsíční rozpočtové a pracovní uzávěrky. Zástupci žalované svědek mj. odmítl sdělit své telefonní číslo.

35. V otázce pravosti a autentičnosti pdf scanu předmětné smlouvy byly vypracovány dva znalecké posudky, a to soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a následně žalovanou sjednaného znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Oba znalci poté podali své posudky i ústně formou konfrontace.

36. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (na č.l. 346-391) vyplynulo, že soubor dle metadat souboru byl vytvořen 7.10.2014 v 10:46 a na disk uložen v 10:

49. Vygenerován byl ve verzi PDF 1.4 (Acrobat 5.x). Formát a obsah zapsaných metadat odpovídá souboru vzniklému na zařízení Olivetti D-copia 300MF, kterým v předmětné době, ale i ještě dosud disponuje žalobkyně. Při analýze souboru nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly pořízení scanu v roce 2014, nebylo zjištěno, že by do souboru bylo nějak zasahováno nebo s ním manipulováno. Dle znalce by však hypoteticky se značnými zkušenostmi hardwaru a softwaru bylo možné metadata souboru pozměnit. Znalec uvedl, že pouze složitou manipulací na lokální síti (odhad off-line strategie podrobněji popsané na straně 12 a 13 posudku – bod 4.2.8), s tím, že znalec tento způsob v praxi netestoval, neboť by taková [podezřelý výraz] mohla způsobit škody na zařízení žalobkyně. 37. [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve svém znaleckém posudku (na č.l. 441) uvedl, že postup znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byl adekvátní a s jeho závěry je možné se ztotožnit co do skutečnosti dokumentace zjištěného stavu. [tituly před jménem] [Anonymizováno] zjistil shodné údaje z metadat, pouze čas vytvoření uvedl 11:46:49 a čas uložení na disk 11:49 (jako GMT + 1). Ani on nezjistil manipulaci se souborem, nicméně oproti znalci [jméno FO] spatřoval případné zmanipulování metadat souboru jako záležitost podstatně jednodušší. Uvedl, že bez elektronického podpisu nelze soubor brát jako věrohodný. Pro ilustraci znalec zmanipuloval metadata předmětného souboru tak, že vznikl až v roce 2025, aniž by došlo ke změně obsahu souboru. Dle něj jsou časové údaje velice snadno měnitelné bez vyšší znalosti výpočetní techniky od přenastavení techniky, která soubor zpracovává (postup popsán v bodě 4.2), po dodatečnou změnu volně dostupnými bezplatnými aplikacemi (uvedl a popsal v bodě 4.1. na programech FileDate Changer nebo BulkFile Changer a dále za použití aplikací uvedených v bodě 4.3 posudku). Za autentické datové soubory lze dle něj spatřovat pouze soubory, které byly elektronicky podepsané v souladu s certifikační autoritou s doplňkem tzv. časového razítka. Na základě provedené analýzy znalec nezjistil žádné viditelné anomálie, které by svědčily, že by do souboru byl vložen další objekt dodatečně. Jedná se s největší pravděpodobností o sken, který byl z blíže neznámých důvodů skenován na nejnižší kvalitu 75 DPI (na úrovni faxu), ač skenner žalobkyně umožňuje vysokou kvalitu a barevné skenování. Tuto skutečnost označil za neobvyklou. Ke spolehlivosti údajů získaných z předloženého souboru je možno vyjádřit se tak, že elektronicky nepodepsaný dokument a v něm uložené informace lze brát pouze jako informativní, kdy údaje je snadno možno změnit. Z pohledu znaleckého zkoumání jsou data nedůvěryhodná a mohla být, kdykoliv před předáním souboru soudu, jakkoliv měněna či upravována.

38. Konfrontace znalců nepřinesla ve věci větší posun, znalci se v podstatě ve svých závěrech, v důležitých záležitostech, shodovali. Jediný rozdíl spočíval v tom, jak dobré znalosti v oboru by musel mít případný pozměnitel souboru a nakolik je taková manipulace technicky náročná. Jak bylo uvedeno i výše, [tituly před jménem] [jméno FO] nepovažuje změnu metadat souboru natolik jednoduchou jako [tituly před jménem] [Anonymizováno], nicméně oba znalci se shodli na tom, že pozměnit soubor v metadatech a dalších náležitostech, aby působil jako soubor původní je možné bez toho, aniž by bylo jednoduché změnu odhalit. Dle [tituly před jménem] [jméno FO] by to zvládnul pozměnit i žák základní školy s dobrými znalostmi.

39. Soud nepovažuje za významnou skutečnost, že samotný scan byl pořízen v nízké kvalitě, na což poukazoval znalec [Anonymizováno]. Nejedná se o indicii, z níž by bylo možné přímo dovozovat, že se souborem bylo manipulováno. I při nízké kvalitě kopie je text stále dobře čitelný. Z toho důvodu se soud blíže nezabýval argumenty o standardnosti takové kopie a důkazy, které to měly podporovat (především čestné prohlášení [jméno FO] na č.l. 452).

40. V průběhu řízení mezi jednáním, kdy byli vyslechnuti znalci a jednáním při němž byl vyhlášen tento rozsudek, konkrétně dne 10.8.2023, doplnila žalovaná tvrzení a důkazy, týkající se data údajného podpisu smlouvy 7.10.2014. Žalovaná uvedla, že dne 7.10.2014 v dopoledních hodinách nemohl být jednatel žalované v Praze, neboť se toho dne nacházel nejméně v době od 8:30 do 15 hod v sídle žalované ve Vidově, kdy zde probíhala ISO certifikace prováděná zaměstnancem [Anonymizováno] [Anonymizováno] panem [jméno FO]. V té době měl také jednatel žalované e-mailem komunikovat s pracovníky své firmy a se svou manželkou, se kterou řešil, že s ní nemůže na oběd, neboť má v práci pracovníka ISO kontroly. K tomu uvedla, že v té době pracoval jednatel žalované s e-maily výhradně z kanceláře v sídle žalované. K uvedeným tvrzením doplnila žalovaná důkazy, z nichž soud následně učinil níže uvedené skutkové závěry. Soud tyto důkazy provedl i přes námitku žalobkyně, že tvrzení a důkazy byly předloženy v rozporu se zásadou koncentrace řízení a že jednání žalované je obstrukčního charakteru, neboť tyto skutečnosti a důkazy mohla navrhnout podstatně dříve. Jakkoliv žalovaná skutečně mohla tyto tvrzení a důkazy označit dříve (nejdříve po dni 8.11.2021, kdy vyšlo najevo datum vytvoření souboru z metadat), bylo by to stejně až v době po koncentraci řízení, když nyní žalovaná reagovala na skutečnosti, které vyšly najevo až po koncentraci řízení. Z uvedeného důvodu soud tyto důkazy připustil a provedl je:

41. Dne 7.10.2014 v 9:27 zaslala manželka jednateli žalovaného polední nabídku Potrefené Husy na 41. týden a napsala: Ahoj, nepůjdeme dnes do husy? Ale museli bychom dřív... V 10:15 jednatel žalované odpovídá: Mám tu Isopána tak nevím jak to bude. Ale pokusím se mu vyvlíknout z drápů. Nicméně mě na úterý nic nezaujalo, tak se asi zařiď podle svého a já to nějak pořeším. Zatím čau P. V 10:21 manželka odpovídá: To jakože mi dáváš košem...!?!?!?!?!?!?! V 10:55 odpovídá jednatel žalované: Miláčku já nevím jak to bude, tak bych nerad něco sliboval. Když to vyjde tak brnknu, ale spíš nic :-(. (Zjištěno z emailové komunikace jednatele žalované a jeho manželky na č.l. 486 a 488 verte včetně polední nabídky na č.l. 489 verte a 491.)

42. Dne 29.10.2014 vystavila společnosti [právnická osoba] žalované fakturu na poradenství k systému managementu kvality dle ISO 9001:2008 a k poradenství – provedení interních auditů a zpracování zprávy o přezkoumání (zjištěno z faktury č. FV-216/2014 na č.l. 487, z faktury ovšem nevyplývá datum poskytnutí služby). Z výkazu poradenství společnosti [právnická osoba] (na č.l. 487 verte) vyplývá, že služba byla žalované poskytnuta mj. i dne 7.10.2014 od 8:30 do 15:00 – provedení interního auditu. Zároveň byl doložen otisk obrazovky e-mailového klienta, z něhož je patrné odeslaní 5 zprávy jednatelem žalované dne 7.10.2014 (2 výše uvedené manželce a další 3 pracovní maily). Tyto tři pracovní maily byly taktéž doloženy, byly z 10:18, 13:59 a 14:22 – jednalo se o přeposlání e-mailů na pracovní e-mail označený jako „obchod [právnická osoba].“ a [jméno FO] (zjištěno z uvedených e-mailů na č.l. 491verte-493). 2.3 Poučení podle § 118a o.s.ř., hodnocení důkazů a skutkové závěry soudu o podstatných otázkách 43. Z provedeného dokazování nemá soud přes poučení podle § 118a o.s.ř. za přesvědčivě prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo písemnou formou s příslušným dodatkem o 15leté promlčecí době. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou se přitom jedná o nejzásadnější skutečnost pro toto řízení, neboť v podstatě jen prokázání této skutečnosti dává žalobkyni šanci na úspěch.

44. Je značně problematické prokazovat písemné uzavření smlouvy před 9 lety (v době podání žaloby před 7) prostřednictvím svědkyně, která je dlouholetou zaměstnankyní žalobkyně a o jejíž věrohodnosti existují pochyby, obzvlášť byla-li její výpověď popřena výpovědí jednatele žalované. Jakkoliv je účastnický výslech jednatele žalované obecně slabší důkazní prostředek než výpověď svědka, tak při neexistenci legální teorie důkazní nevnímá soud v daném případě větší rozdíl mezi těmito výpověďmi z hlediska věrohodnosti, maximálně lze vycházet z rizika trestního stíhání v případě křivé výpovědi svědkyně. Nicméně zájem na výsledku řízení je zde na obou stranách. Výpověď svědkyně [jméno FO], stejně jako výpověď svědka [jméno FO], působily jako připravené a v určitých pasážích naučené a z toho důvodu ne zcela přesvědčivé, byť z toho samozřejmě nelze přímo dovozovat, že by jejich výpovědi byly nutně nepravdivé. Jinými slovy, svědkové [jméno FO] a [jméno FO] nepřesvědčili soud takovým způsobem, aby absenci podepsané písemné smlouvy v listinné podobě nahradilo jejich svědectví.

45. Pokud jde o scan smlouvy, z výpovědí obou znalců vyplynulo, že soubor sice nevykazuje znaky, které by vedly k závěru o zmanipulování souboru (jak bylo uvedeno, nízké rozlišení scanu dle soudu o ničem nevypovídá), avšak zároveň uvedli, že takový soubor je poměrně snadné zmanipulovat, a to přinejmenším osobou s dobrou znalostí IT, aniž by bylo možné tuto manipulaci následně snadno odhalit. Znalci se v podstatě lišili jen v tom, jak moc schopná by daná osoba měla být. Tímto závěrem se ovšem věrohodnost souboru dostala do výchozí pozice, totiž že soubor může a nemusí být pravý. Bez významu je i otázka IT znalostí jednatele žalobkyně, neboť i v případě zjištění padělání souboru nelze dovozovat, že by tak snad měl učinit jednatel žalobkyně. Naopak lze uvažovat nad tím, že by taková záležitost byla svěřena osobě s velmi dobrými znalostmi v oboru. Otázka pravosti podpisu jednatele žalované na předmětném scanu je pak nicnevypovídající, neboť pokud by někdo chtěl podpis na scanu listiny padělat, samozřejmě by použil podpis autentický, který je pro žalobkyni snadno dohledatelný. Za situace, kdy žalovaná zpochybnila pravost důkazu předloženého žalobkyní (scanu soukromé listiny), nese důkazní břemeno žalobkyně, která z ní pro sebe vyvozuje příznivé důsledky. Podrobně k tomu judikatura, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Pravost listiny, resp. scanu, však zůstala nadále zpochybněna, a proto soud nemá otázku jeho pravosti za prokázanou. Jakkoliv ze scanu jakožto kopie smlouvy nelze zjistit pravost podpisu, zůstaly pochybnosti i tom, že byl soubor dne 7.10.2014 skutečně vytvořen.

46. Při hodnocení těchto důkazů přitom nelze opomenout časové souvislosti, za nichž byl soubor nalezen. Žalobkyně nalezla soubor těsně předtím, než byl soud připraven poučit ji podle § 118a o.s.ř. o aktuálním neunášení důkazního břemene. Soubor přitom žalobkyně marně hledala několik let a nakonec jej nalezla na poslední chvíli v podstatě na místě, kde by měl být nalezen, pokud by jej skutečně hledala. Soubor měla hledat svědkyně [jméno FO] i jednatel žalobkyně, jednalo se pro žalobkyni o klíčový dokument, a proto je dle přesvědčení soudu značně nepravděpodobné, že by tento soubor nenalezli dříve, obzvlášť v případě shora uvedené cesty souboru na úložišti žalované. Předmětný soubor byl dle názoru soudu umístěn ve složce, v níž by jí měla osoba znalá systematiky uložení dokumentů žalobkyně poměrně snadno nalézt. Tato skutečnost opět snižuje věrohodnost scanu a tím i tvrzení o podpisu smlouvy jednatelem žalované.

47. Další pochybnosti do věci vnáší e-mailová komunikace jednatele žalované s manželkou dne 7.10.2014, která skutečně nenasvědčuje tomu, že by se ten den v dopoledních hodinách mohl jednatel žalované vyskytovat v Praze v sídle žalobkyně. Přestože žalobkyně i v takovém případě nalézá možnosti, že by se tak mohlo stát, nepůsobí její verze pravděpodobně.

48. Soud proto nemá za prokázané, na základě jakého titulu provedla žalovaná dílo pro žalobkyni. Mohlo to být formou písemné smlouvy o dílo jak tvrdila žalobkyně, teoreticky k tomu mohlo dojít konkludentně ve smyslu § 1744 o.z. (přestože tuto variantu soud vylučuje, jak je podrobněji rozebráno níže), mohlo to být ústní smlouvou o dílo, jak tvrdí žalovaná a v extrémním případě, pokud se vůbec nesešly vůle stran, mohlo se jednat o plnění bez právního důvodu. S odstupem tak dlouhé doby se už těžko prokazuje vůle stran a přesný obsah případného ústního závazku. Právě z těchto důvodů existuje institut promlčení. Není na žalované, aby tvrdila a prokazovala obsah a formu závazku. Důkazní břemeno leželo na žalobkyni, která přes poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že by žalovaná uzavřela smlouvu o dílo v písemné formě.

49. Soud je také přesvědčen, že ani přes předchozí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (strana 5 protokolu ze dne 26.7.2021 na č.l. 149) žalobkyně neprokázala tvrzení, že mezi stranami byla ohledně dlažby uzavřena kupní smlouva jakožto smlouva samostatná. Poučení samozřejmě směřovalo k otázkám skutkovým, z nichž by bylo možné takový právní závěr učinit, nikoliv k otázce právní, jak by se z poučení mohlo nesprávně jevit. Naopak má soud za prokázané, že dlažba byla žalovanou zakoupena jako materiál sloužící ke zhotovení díla. Přestože se z původní komunikace s letištěm dá dovodit, že letiště mělo zpočátku zájem o nákup dlažby dopředu samostatnou smlouvou pro sebe, z textu smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [Anonymizováno] a z cenové kalkulace jako přílohy smlouvy je zřejmé, že z takového záměru sešlo (smlouva o dílo s [Anonymizováno] má cenu dlažby 2 026 729 Kč v rozpočtu a celková cena 13 490 096 Kč je uvedena jako cena díla. Totéž platí o návrhu smlouvy, kterou měli dle žalobkyně uzavřít účastníci řízení). Dále o tom svědčí i ustanovení smlouvy o dílo s [Anonymizováno], dle něhož [Anonymizováno] nabývá dodaný materiál do vlastnictví až jeho zpracováním. Stejný závěr plyne i z dalšího postoje [Anonymizováno], které si na dlažbu nečinilo vlastnické nároky, přestože o její dodání mělo zájem. Totéž ustanovení, o tom, kdy žalobkyně nabývá materiál do svého vlastnictví, jakkoliv se jedná o ustanovení ve vztahu ke smlouvě s [Anonymizováno] rozporné, je v návrhu smlouvy o dílo předloženém žalované, o níž žalobkyně tvrdí, že jí žalovaná uzavřela. V době realizace nákupu dlažby už navíc bylo zřejmé, že žalovaná bude dlažbu i pokládat jakožto subdodavatel žalobkyně. Ze žádných provedených důkazů dle názoru soudu nelze dospět k tomu, že by ohledně dlažby byla mezi účastníky uzavřena jakákoliv kupní smlouva, popř. že by zde existovala jiná skutečnost, z níž by bylo možné dovodit, že vlastníkem dlažby byla žalobkyně. Žalobkyně přikládá značnou váhu označení faktury žalované č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 9.12.2014, v níž je v pravém horním rohu vytištěno: Kupní smlouva/FAKTURA/Daňový doklad. Tento text je však zjevně formulářový a univerzální a je uveden i v ostatních fakturách žalované, které směřují bezpochyby k vyúčtování prací. Z toho důvodu mu nelze přikládat zvláštní význam. V samotném textu faktury, který je narozdíl od nadpisu faktury individualizovaný, je uvedeno: Fakturujeme Vám výrobu a montáž kamenné dlažby dle objednání na akci terminál 1, letiště „[adresa] [právnická osoba] etapa. Z faktury tak naopak vyplývá, že jde o vyúčtování části předmětu díla v podobě nákladů na nákup materiálu ke zpracování, než že by se mělo jednat o fakturu na kupní cenu v rámci samostatné kupní smlouvy. Zda se jedná o zálohovou fakturu ve smyslu finančněprávním, není pro věc podstatné. Zálohový charakter faktury je však zřejmý.

50. V rámci argumentace o uzavření smlouvy v písemné formě, potažmo konkludentně ve smyslu § 1744 o.z., poukazovala žalobkyně na to, že je obchodní zvyklostí ve vztahu k subdodávkám, že subdodavatelské smlouvy běžně kopírují ujednání mezi objednatelem a zhotovitelem. Poukázala přitom i na písemnou smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (na č.l. 226-229) a dále doložila písemná potvrzení společností [právnická osoba]. a [jméno FO], s.r.o. shodného znění ze dne 7.9.2021 (na č.l. 233-234). Soud takovou obchodní zvyklost nezpochybňuje, byť u uvedených potvrzení nelze hovořit o nějaké autentičnosti či spontánnosti, nicméně v dané věci dle názoru soudu nelze takové obchodní zvyklosti připisovat zásadní význam.

51. Dle názoru soudu nelze v tomto případě uzavřít, že by k uzavření smlouvy o témže obsahu došlo alespoň konkludentně ve smyslu § 1744 o.z., a to především z důvodu, že žalovaná započala s předmětem plnění – obstarání či objednání dlažby ještě před zasláním návrhu smlouvy či před tvrzeným podpisem smlouvy o dílo, přičemž, jak je uvedeno výše, z ničeho nevyplývá, že by k nákupu dlažby došlo na základě samostatné kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Naopak z dokazování přesvědčivě vyplývá, že dodání dlažby bylo součástí díla. Prokázané je, že žalobkyně návrh takové smlouvy kopírující ujednání smlouvy s letištěm žalované předložila, nicméně její bezvýhradná akceptace, dle hodnocení důkazů soudem, prokázána není. Není to tak, že by žalovaná nejprve obdržela návrh smlouvy a následně bez dalšího počala plnit její obsah. Jak bylo uvedeno, žalovaná nejprve objednala dlažbu a teprve poté mělo dle žalobkyně dojít k uzavření smlouvy. Takový postup neodpovídá konkludentnímu jednání dle zaslaného návrhu smlouvy. Žalobkyně poukazovala mj. na uplatnění zádržného, které odpovídalo 10 % uváděným v návrhu smlouvy, nicméně byla to žalobkyně, která zádržné nevyplacením faktury uplatnila, nikoliv žalovaná, která by o něj ponížila fakturaci. Naopak návrhu smlouvy neodpovídala data splatnosti uváděná na fakturách žalované.

52. V případě konkludentního uzavření smlouvy se musí jednat o jednání, které nevzbuzuje pochybnosti o tom, co chtěl příjemce projevit. Jestliže z jednání žalované nevyplývá přímá akceptace smluvních podmínek, přičemž jednatel žalované dokonce uvedl, že smluvní podmínky vůbec nečetl, lze těžko dovozovat, že konkludentním plněním závazku přijal závazek včetně těchto smluvních podmínek. Z jednání jednatele žalované je zřejmé, že se zhotovením díla souhlasil a pokud jde o obsah návrhu, cítil se vázaný především cenovou nabídkou a rozsahem díla, avšak to je asi vše. Tvrzení žalobkyně o konkludentním uzavření smlouvy je navíc v přímém rozporu s jejím tvrzením o podpisu písemné smlouvy jednatelem žalované, byť samozřejmě soud rozumí tomu, že se jedná o právní argumentaci. Celkově lze z tvrzení a argumentace žalobkyně pozorovat, že žalobkyně ve snaze prokázat svůj nárok, urputně vytváří skutkové a právní konstrukce, které nemají vždy oporu v dokazování.

53. Další významnou skutečností je to, že do doby vzniku sporu byli jednatelé účastnic přátelé, popř. alespoň známí již od vysokoškolských let, a proto není vyloučeno, a lze si to i představit, že k uzavření písemné smlouvy nedošlo a účastnice postupovaly na základě jiné, ústní dohody. To navíc tvrdila i žalovaná. Svědkyně [jméno FO] také mj. uvedla, že s jednatelem žalované v minulosti realizovali i jiné zakázky, při nichž se objednávky příliš neřešily, nákupy probíhaly víceméně na kamarádské bázi. Rovněž objednávka a nákup předmětné dlažby měly proběhnout takto, s tím, že když bude žalovaná dlažbu i pokládat, zařídí se to v jednom balíčku (v rámci písemné smlouvy o dílo, kterou měla již podepsat). Také jednatel žalované shodně vypověděl, že objednávku předmětné dlažby učinil bez jakékoliv písemné smlouvy se žalobkyní, s tím, že se s jednatelem žalobkyně znali a prostě se domluvili. Smlouvu s letištěm již měla žalobkyně podepsanou a věděli, že zakázku bude realizovat žalovaná. (Zjištěno z výpovědi jednatele žalované.) 2.4 skutečnosti nevýznamné, nadbytečné a neprovedené či nepodstatné důkazní návrhy 54. Žalobkyně v rámci své argumentace poukazovala také na to, že v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná odkazovala, konkrétně v podání ze dne 11.4.2019, na uzavření písemné smlouvy o dílo označené jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] a nyní uzavření smlouvy popírá. K tomu soud uvádí, že z daného podání, provedeného jako důkaz (č.l. 137-138), však nic takového nevyplývá. Žalovaná sice v podání, v bodu 7 hovoří o obdržení e-mailu s návrhem a o tom, na čem se účastníci shodli a v bodě 8 o smlouvě „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ sice hovoří, avšak pouze rozebírá její znění. Obsah podání ovšem rozhodně nelze vykládat tak, že by v něm žalovaná uzavření písemné smlouvy „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ připouštěla.

55. Ve snaze snížit kredit žalované (resp. na něj poukázat), upozornila žalobkyně, že žalovaná, která prostřednictvím jednatele žalované odkazovala na 30letou historii firmy, vznikla až v roce 2011 (což potvrzuje i z výpisu z OR na č.l. 288). K tomu jednatel žalované vypověděl, že předtím firma existovala jako [právnická osoba]. a následně došlo k odchodu druhého společníka a vyplacení třetího. Pozemky a budovy ponechal ve vlastnictví v.o.s. a stroje a zaměstnance převedl pod s.r.o. Připustil, že [právnická osoba]. byla v insolvenci, ale až od roku 2016 a zcela z nesouvisejících důvodů. V souvislosti s vysokým kreditem jednatel žalované uvedl, že v roce 2020 dělali zakázku za 14 milionů – rekonstrukci Mlýnské kolonády v Karlových Varech, poté rekonstrukci v hotelu Termál za 4,5 milionu Kč, dělali Biskupství v Českých Budějovicích za 5 milionů a předtím budějovickou katedrálu za 7 milionů. Spolupráci se společností [právnická osoba] označil rovněž za bezproblémovou s tím, že [Anonymizováno] jim vše uhradil a dodnes spolupracují.

56. Společnost [právnická osoba]. působí od 29.9.1992 a insolvenční řízení s ní bylo vedeno od 18.3.2016 do 21.4.2016 a dále od 4.5.2016 do 8.12.2018 (zjištěno z výpisu z OR společnosti [právnická osoba]. na č.l. 290-292). Z plného obchodního rejstříku pak vyplývá i exekuce na majetek společnosti [právnická osoba]., avšak jen pro poměrně nízkou částku (cca 30 000 Kč i s příslušenstvím), čemuž soud nepřikládá větší význam. Ani insolvenční řízení vedená s uvedenou společností nemají k řízení žádný vztah. V prvním případě byl insolvenční návrh odmítnut, ve druhém byl konkurs zrušen po roce a půl z důvodu splnění rozvrhového usnesení.

57. Za účelem posouzení věrohodnosti výpovědi jednatele žalované bylo k návrhu žalobkyně zjištěno, že jednatel žalované byl dvakrát pravomocně odsouzen. V jednom případě trestním příkazem ze dne 28.7.2016 k podmíněnému odnětí svobody v délce 12 měsíců pro přečin krácení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 a 2 t.z. a ve druhém případě rozsudkem ze dne 17.6.2020, č.j. [spisová značka], k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců za tentýž přečin podle § 241 odst. 1 t.z. V obou případech se jednalo o neodvedení povinných odvodů za zaměstnance žalované. (Zjištěno z anonymizovaného i plného znění trestního příkazu Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne 28.7.2016, č.j. [spisová značka] na č.l. 289 a 298-299, z rozsudku Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne 17.6.2020, č.j. [spisová značka] na č.l. 300-302 a z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob k osobě jednatele žalovaného na č.l. 297.) Uvedená trestní rozhodnutí sice mohou obecně hovořit o nižší věrohodnosti jednatele žalované, nicméně nejedná se o skutečnosti nějak zásadní, z čeho by bylo možné přímo dovozovat, že jednatel žalované neuváděl pravdu.

58. Žalobkyně předložila také znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20.5.2020 (na č.l. 236-245), kterým měla prokazovat, že za prodlení a problémy při realizaci I. a II. etapy, nenese (ve vztahu k [Anonymizováno]) odpovědnost žalobkyně. Soud se tímto důkazem při svém rozhodování nezabýval, neboť se nejedná o otázku podstatnou pro posouzení této věci a dokazování těchto skutečností by bylo nadbytečné. Ze stejného důvodu se soud nezabýval otázkou, zda na prodlení s prvními dvěma etapami měla podíl žalovaná. V každém případě letiště ztratilo zájem se žalobkyní spolupracovat, zatímco žalovaná jako subdodavatel jiné společnosti zakázku na [Anonymizováno] dokončila.

59. Žalobkyně v řízení argumentovala nejrůznějšími detaily, „chytala se“ každé drobnosti, často připisovala věcem a výrokům význam, který neměly nebo jej mohly mít jen vzdáleně a měla v úmyslu dokazovat skutečnosti ke znevěrohodnění žalované a jejího jednatele i v okolnostech nevýznamných pro řízení. Z toho důvodu se soud při hodnocení důkazů nezabýval přílohou k účetní závěrce žalované za rok 2015 na č.l. 275, katalogem služeb žalované z jejích webových stránek na č.l. 276-278, atestem dlažby na č.l. 16-18 a neprovedl některé důkazy navržené v podání ze dne 8.11.2021 na č.l. 270, které považuje za nadbytečné (opatření kupní smlouvy o dodávce kamenné dlažby od spol [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., daňového doklad k takové smlouvě, přičemž je otázka, zda taková smlouva vůbec existuje, oficiálního výkazu k příslušnému FÚ týkajícího se uskutečněného zdanitelného plnění, dále zpracování znaleckého posudku z oboru ekonomika, daně a účetnictví za účelem posouzení, zda je faktura č. 1410/211 fakturou zálohovou, výslechu svědků [jméno FO] a [jméno FO] (oba ze společnosti [právnická osoba] a další). Jedná se o důkazy, které by bez většího smyslu zatěžovaly řízení a jejichž význam pro řízení je jen minimální nebo žádný. S ohledem na výslech svědka [jméno FO] se pak soud nezabýval jeho čestným prohlášením na č.l.

279. Žalobkyně rovněž předložila fotografii jednatele žalované v černých či tmavých džínech, k čemuž jednatel žalované uvedl, že nejsou černé, ale tmavě modré. Ani tento důkaz nepovažuje soud za podstatný, neboť nemá smysl z fotografie určovat, zda jsou kalhoty černé či tmavě modré, natož jak je barevně mohla vnímat svědkyně [jméno FO], jedná-li se vůbec o tytéž kalhoty, které měl mít dne 7.10.2014 na sobě. Vedení dokazování tímto směrem považuje soud za absurdní.

60. Ze stejného důvodu soud zamítl důkazní návrh žalované výslechem jejích dvou pracovníků, pana [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno] (k okolnostem, zda žalovaná mohla či nemohla za průtahy na stavbě), svědka [jméno FO] (k otázce nižší uživatelské úrovně techniky jednatele žalované), výslech svědkyně paní [Anonymizováno] (účetní žalované, která se měla vyjádřit k oblečení jednatele žalovaného, (ne)vlastnictví bytu ve Schladimngu nebo ke schopnostem jednatele žalované pracovat s technikou, především maily a telefonem) a k obdobným otázkám i výslech manželky jednatele žalované. Dále soud nepovažoval za nutné provádět důkaz výslechem svědka [jméno FO] („[Anonymizováno]“) nebo znaleckým posudkem k ověření pravosti mailů jednatele žalované ze dne 7.10.2014. Tyto skutečnosti nebyly žalobkyní přímo rozporovány, žalobkyně spíše dovozovala konstrukce okolností, za nichž by se jednatel žalované i tak stihl podpisu smlouvy zúčastnit, popř. žalobkyně přímo netvrdila, že by k podpisu smlouvy mělo dojít dne 7.10.2014, neboť tato skutečnost vyplývá jen z metadat souboru (a není vyloučeno, že byl v elektronickém zařízení nastaven nesprávný datum). Dle žalobkyně také mohl jednatel žalované psát tyto e-maily z mobilního telefonu. S ohledem na tuto argumentaci nepovažoval soud za účelné důkazně zabředávat do zcela podružných okolností. Jinými slovy, takto zdlouhavé a rozsáhlé dokazování nemusí vůbec vést ke skutkově relevantním závěrům a odvádí pozornost od skutečností podstatných pro posouzení této věci.

3. Právní posouzení:

61. Po právní stránce posoudil soud věc dle příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“).

62. Lze zopakovat, že z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, na základě jakého právního titulu provedla žalovaná dílo pro žalobkyni jako subdodávku. Mohlo to být formou písemné smlouvy o dílo, jak tvrdila žalobkyně, mohlo to být ústní smlouvou o dílo, jak tvrdí žalovaná a v extrémním případě, pokud se nesešly vůle stran, mohlo se jednat o plnění bez právního důvodu. Dle názoru soudu však nelze z provedeného dokazování učinit závěr o konkludentním uzavření smlouvy ve smyslu žalobkyní předložené nabídky smlouvy.

63. Podle § 1744 o.z.: S přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Právě na toto ustanovení poukazovala žalobkyně. Toto ustanovení ovšem na daný případ aplikovat nelze, neboť jednání žalované nelze dle skutkových zjištění posuzovat tak, že by žalovaná obdržela nabídku a následně se podle ní začala chovat a začala poskytovat plnění. Soud v této souvislosti připomíná, že žalovaná objednala dlažbu již 2.9.2014, zatímco návrh smlouvy obdržela až dne 30.9.2014. Tudíž k nějaké dohodě stran muselo dojít již předtím. V plné argumentaci se pak soud odkazuje na odstavce č. 50-53 odůvodnění tohoto rozsudku, kde soud tuto otázku podrobně rozebírá a věnuje si i otázce praxe, kterou strany mezi sebou zavedly (nebo měly zavést).

64. Existoval-li zde mezi stranami platný závazek, jednalo se o smlouvu o dílo, která dle právního názoru soudu zanikla následnou (právní) nemožností plnění ve smyslu § 2006 odst. 1 o.z., dle něhož: Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

65. V dané věci došlo k zániku zbývající části závazku dlažbu v rámci etap III. – VI. zpracovat, a to na základě ukončení smlouvy [Anonymizováno] se žalobkyní v lednu 2016 (oznámení [právnická osoba] o zúžení rozsahu smlouvy). V tu chvíli byl zbytek závazku žalobkyně vůči [Anonymizováno] nesplnitelný, zanikl, a tím pádem se stal nesplnitelný i závazek žalované jakožto subdodavatele žalobkyně. V danou chvíli už neměla žalobkyně ani žalovaná na stavbě co pohledávat s výjimkou případných oprav na etapách I-II.

66. Nelze souhlasit s argumentací žalobkyně (podrobněji rozebranou v odstavcích 39-49 podání žalobkyně ze dne 7.9.2021), že se nejednalo o nemožnost plnění trvalé povahy, že se žalobkyně mohla účastnit i nového výběrového řízení nebo že žalovaná měla ještě v roce 2017 nebo 2018 zájem zakázku dokončit či vydat dlažbu, popř. s argumentací, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání. Nemožnost plnění nespočívala v tom, že žalovaná užila dlažbu pro někoho jiného, ale v tom, že nemohla již dokončit zakázku pro žalobkyni, neboť [Anonymizováno] s ní platně právní vztah ukončilo a rozsah závazku tím zúžilo. Na této skutečnosti nic nepoctivého na straně žalované shledat nelze. Nového výběrového řízení se žalobkyně zúčastnit mohla pouze teoreticky, avšak z výpovědi svědkyně [jméno FO] a jednatele žalované přesvědčivě vyplynulo, že [Anonymizováno] už nemělo žádný zájem se žalobkyní spolupracovat. Žalobkyně se navíc do nového výběrového řízení ani nepřihlásila, čímž se tento argument stává bezpředmětný. I pokud by se tak ovšem stalo, a žalovaná by nějakým způsobem mohla pro žalobkyni závazek dokončit, jednalo by se o závazek nový, nikoliv původní, o němž by stále platilo, že zanikl.

67. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud by v daném případě vůbec nedošlo k setkání vůle stran, získala by žalovaná majetkový prospěch, tedy prostředky na nákup dlažby, bez právního důvodu. Soud se kloní spíše k tomu, že nějakým způsobem došlo k uzavření smlouvy o dílo a v takovém případě by se jednalo o získání majetkového prospěchu plněním z právního důvodu, který odpadl. Oba případy vedou k témuž závěru o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované a žalovaná byla povinna tento majetkový prospěch, přinejmenším částku 1 041 726 Kč žalobkyni vydat. Závazek žalované totiž nespočíval v dodávce dlažby, ale v jejím zpracování. To znamená, že ve chvíli, kdy ze strany [Anonymizováno] došlo ke zúžení rozsahu plnění díla, nevznikla žalované povinnost vydat žalobkyni dlažbu, ale vydat žalobkyni prostředky na nákup dlažby v rozsahu, v němž nebyla dlažba zpracována. Ačkoliv mezi stranami a letištěm probíhalo i jednání o vydání dlažby, jednalo by se o náhradní plnění na základě dohody stran, nikoliv o zákonnou povinnost žalované.

68. Dále se pak soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Vhledem k tomu, že soud nemá za prokázané, že by mezi stranami byla uzavřena písemná smlouva o dílo, jejíž součástí byly obchodní podmínky zahrnující ustanovení o 15leté promlčecí době, užije se obecná zákonná úprava.

69. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

70. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle odst. 2 jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání.

71. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

72. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

73. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

74. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. (Tzv. obecná subjektivní lhůta.) Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. (Tzv. obecná objektivní lhůta.)

75. Podle § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. (Speciální objektivní lhůta.) Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

76. Nárok žalobkyně představuje po právní stránce nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno výše. V dané věci došlo k zániku části závazku dlažbu zpracovat v lednu 2016, kdy žalobkyni došlo oznámení [Anonymizováno] o zúžení rozsahu smlouvy. Žalobkyně sice neprokazuje, kdy jí tato listina došla, nicméně již 22.1.2016 se s ním obrací i na žalovanou a žádá jí o vydání bezdůvodného obohacení, proto nejpozději dnem 22.1.2016 se žalobkyně mohla domáhat a také se i proti žalované domáhala nároku, jenž je předmětem tohoto řízení. Již dne 22.1.2016 měla žalobkyně jakožto oprávněná osoba plné vědomí o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, věděla, že k bezdůvodnému obohacení došlo a věděla, která osoba je povinna k jeho vydání.

77. I pokud by zde byl zájem žalobkyně již jen na samotném dodání dlažby jako součásti závazku, i když její zapracování pro žalobkyni již možné nebylo, je možné připustit, že nemožnost plnění byla jen částečná a že v části závazku zahrnující dodání dlažby žalovaná mohla a měla plnit. Ostatně prostředky na dlažbu uhrazené měla, takže vydání plnění v podobě dlažby, pokud o to žalobkyně stála, bylo pro žalovanou výhodnější a jednodušší než žalobkyni vracet finanční prostředky a snažit se zakoupenou dlažbu zpracovat jiným způsobem. I toto právo na částečnou dodávku by ale mohla žalobkyně uplatnit již dne 22.1.2016.

78. S ohledem na ustanovení § 629 odst. 1 o.z. tak promlčecí lhůta uplynula nejpozději dne 22.1.2019. Žaloba však byla podána až dne 18.11.2020, a nárok je proto promlčen. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl.

79. Argument žalobkyně, že uplatnění námitky promlčení, je v rozporu s dobrými mravy, není případný. Jedná se o vztah dvou podnikatelů v rámci jejich podnikatelské činnosti a v řízení nebylo zjištěno nic, z čeho by bylo možné dovodit, že by námitka promlčení byla nemravná. Stejně nedůvodná je i argumentace žalované, že smlouva o dílo, jak byla navržená žalobkyní, by byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to buď relativně nebo i absolutně.

80. Na daný případ pak nedopadá ani ustanovení § 610 odst. 2 o.z. o tom, že u synnalagmatických vztahů soud přihlédne k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. Toto ustanovení chrání smluvní stranu, u které by se právo promlčelo před promlčením práva protistrany, aby nedošlo k tomu, že by dotčená smluvní strana vrátila, co obdržela, zatímco kontrahent by vrácení plnění odepřel vznesením námitky promlčení. O takový případ však v řízení nešlo. Takový následek žalobkyni nehrozil a nic jí nebránilo svůj nárok uplatnit u soudu řádně a včas.

81. Soud se s ohledem na závěr o promlčení nároku nezabýval obranou žalované, jejími zápočty na závazky žalobkyně vůči žalované. Soud pouze na okraj poznamenává, že pokud by bylo ve věci prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o dílo v písemné podobě, vylučovalo by její ustanovení čl. 10.5 (Objednatel je oprávněn během provádění díla upravit, zejména zúžit rozsah plnění Díla. Dodavatel je povinen toto rozhodnutí respektovat a položky, které nebudou Objednatelem požadovány neprovádět) případný nárok žalované na náhradu škody v podobě ušlého zisku, neboť předčasné ukončení smlouvy by nemohlo představovat porušení smluvní povinnosti ze strany žalobkyně. Dále by se pak uplatnil i čl. 17.2 obchodních podmínek, tedy ujednání o 15leté promlčecí lhůtě pro účely plnění ze smlouvy a v takovém případě by námitka promlčení vznesená žalovanou nemohla obstát.

82. Bez významu je pak i odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně ze dne 11.12.2018. Kromě samotné konstrukce odstoupení, která vychází z uzavření kupní smlouvy, nemohlo toto odstoupení od smlouvy způsobit zánik závazku, neboť k zániku závazku došlo již v lednu 2016, jak rozebírá soud v odst. 64-66 odůvodnění tohoto rozsudku.

83. Pokud jde o argumentaci žalobkyně o nepromlčitelnosti vlastnického práva, odkazuje soud na předchozí skutková zjištění i právní závěry soudu, dle nichž žalobkyně nikdy nebyla vlastníkem nedodané dlažby a dle nichž mezi účastníky nebyla uzavřena kupní smlouva, popř. přinejmenším nebyla prokázána tvrzení, z nichž by bylo možné takový právní závěr dovodit. Dle názoru soudu by pak taková argumentace nemohla obstát ani v případě, kdy by kupní smlouva uzavřena byla, neboť nešlo o žalobu na vydání věci, ale vydání bezdůvodného obohacení – kupní ceny pro nedodání objednaného zboží. Jak však již bylo uvedeno, dle právního názoru soudu vlastníkem nespotřebované dlažby vždy žalovaná. Pouze dlažba zpracovaná na stavbě se stala vlastnictvím [Anonymizováno], a to okamžikem jejího zpracování.

4. Náhrada nákladů řízení 4.1 Náklady žalované 84. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Tarifní hodnotou sporu je částka 1 041 726 Kč, tudíž odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu činí 12 500 Kč. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny zástupce za 19 úkonů právní služby (z toho 16 po 12 500 Kč a 3 ve dvojnásobné sazbě po 25 000 Kč za 3 jednání přesahující 2h dne 26.7.2021, 4.10.2021 a 31.7.2023) celkem ve výši 262 500 Kč (konkrétně: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2.-7. písemné vyjádření ve věci samé ze dne 22.12.2020 ve spojení s doplněním ze dne 7.1.2021, ze dne 20.8.2021, ze dne 26.1.2022, ze dne 1.8.2022, ze dne 10.8.2023 a ze dne 9.10.2023, dále 8.

13. účasti na jednání dne 26.7.2021, 4.10.2021, 8.11.2021, 13.1.2022, 31.7.2023 a 9.10.2023 a dále 14.-19. porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 22.7.2021, 19.8.2021, 1.10.2021, 10.1.2022, 25.1.2022 a 9.8.2023), z 19 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu ve výši 5 700 Kč a z náhrady za zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 36 300 Kč.

85. Oproti tomu, co bylo žalovanou účtováno, nepřiznal soud náhradu samostatně za stručné podání ze dne 22.12.2020, které žalovaná následně podrobněji doplnila podáním ze dne 7.1.2021 (tato podání tak soud považuje za jeden úkon), za podání ze dne 4.10.2021 a 13.1.2022, neboť tato podání byla předložena soudu v úvodu jednání a nebylo proto účelné navyšovat počet úkonů a za podání ze dne 24.2.2023, v němž žalovaná avizuje zadání posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto podání nelze považovat za podání ve věci samé. Dále soud nepřiznal žalované náhradu za poradu zástupce s klientem ze dne 5.1.2021 neboť s ohledem na procesní vývoj se nejeví jako účelná a v rámci časového rámce ji lze sloučit s prvním poradou zástupce s klientem. Nakonec pak soud nepřiznal žalované odměny za studium spisu, neboť se jedná se o úkony, které nejsou svou povahou podobné úkonu dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu a dle ustálené judikatury lze uznat jako úkon právní služby jen za mimořádných okolností s ohledem na rozsah, časovou tíseň, důležitost apod. Takové okolnosti zde však soud neshledal, soud navíc v průběhů řízení zasílal oběma stranám veškerá podání ve věci, bylo-li to časově možné. 4.2 Náklady státu.

86. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady představuje znalečné přiznané [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 26 390 Kč a znalečné přiznané [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 7 545 Kč. Částka vynaložená státem na nákladech řízení tak činí 33 935 Kč a podle výsledku řízení, který se odrazil i do výroku o nákladech řízení, byla povinnost k úhradě nákladů řízení státu uložena žalobkyni.

87. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení